Zaujala v eseji Stanislava Vozky Zachránci civilizace jedna pasáž, vlastně která je v jejím kontextu vlastně zcela okrajová, mě však přijde signifikantní pro jistý druh zmatenosti, která v diskusích o Evropě panuje (a poslední dobou řekl bych sílí):
Dovede si vůbec někdo představit, jak do Řecka nebo Itálie proti vůli jejich občanů a vlád vjíždějí obrněné transportéry Frontexu? Jak jsou vítány střelbou paramilitárních skupin (armády by patrně nezasáhly) místních vlastenců? Chápe ten, kdo podpořil onu zhůvěřilost v domnění, že se to jeho nedotkne, co činí? Že si říká o to, aby se příště, pokud to někdo v Berlíně a Bruselu uzná za vhodné, stal se cílem okupačních jednotek EU on a jeho země?
Tribun 