Základní chyba, kterou Západ ve vztahu Rusku (aktuálně na pozadí ukrajinské krize) dělá, je že odmítá – či přímo není schopen – připustit, že to, co z perspektivy Západu vypadá nějak, může z perspektivy Ruska vypadat zcela jinak. Můžeme s ním polemizovat, ale měly bychom ho brát vážně, protože popírání, zesměšňování a zakazování nemůže vést k ničemu jinému, než k nemožnosti domluvy a ke konfrontaci, kterou si přinejmenším Rusové nepřejí, ale cítí se k ní být povinováni, protože vlastní pozici vnímají jako čistě defenzivní. Ruský pohled, přinejmenším pohled ruský politických elit, objasňuje kremelský prominent V. A. Karaganov:
Štítek: Západ
Karibská krize na ukrajinský způsob
Vzpomínáte si, jak USA skoro začaly 3. světovou válku jenom proto, že se jim nelíbilo, že SSSR vozí nějaké rakety na Kubu? Tak teď se pro změnu Rusku nelíbí, že se NATO navzdory svým slibům pomalu ale jistě posunuje stále blíž k jeho hranicím. Jenže USA se nelíbí, že se to Rusku nelíbí, a tak zase sahají po konfrontační rétorice a eskalují napětí, až se zdá, že jim myšlenka na tvrdou konfrontaci s Ruskem není tak úplně cizí. Západ si příliš zvykl, že nemusí s nikým vyjednávat, ale může si diktovat z pozice síly, a teď je tváří v tvář Rusku, které najednou odmítlo ustoupit, bezradný a maskuje to agresivitou. A to je nebezpečné nejenom pro všechny zúčastněné, ale i nezúčastněné, protože logika imperialismu nenechává ani jedné straně příliš prostoru k ústupu, ale nutí ji k útoku. Přízrak Studené války je zpět a má se čile k světu, obchodní válka propuká v plné síle a další nemravná a hloupá svatá válka z ješitnosti je možná blíž, než jsme ochotni si připustit, abychom si nemuseli přiznat svůj díl viny. S tou protiruskou propagandou bychom měli být opatrnější, nebo se najde dost blbců, kterým válka s Ruskem přijde jako dobrý nápad. A jak tyhle nápady končí víme všichni. Snad lidé na Západě pochopí, že Rusko zahnané do kouta je mnohem nebezpečnější, než Rusko respektované. Karibskou krizi jsme nakonec přežili, tak snad přežijeme i tu ukrajinskou.
Bůh ochraňuj Soči
Co si budeme namlouvat, Rusko je logickým cílem teroristů (tak jako jím byly a jsou i USA) a marketingový potenciál útok na olympiádu v Rusku je řádově někde jinde, než v případě takového Norska, takže možnost teoretického útoku na Soči je reálná. Bohužel, míra tohoto nebezpečí je umocněna Západem, který zaklet v myšlenkových schématech studené války místo toho, aby dal jasně najevo, že jestli si někdo něco zkusí, tak ho ruku v ruce s Ruskem nekompromisně smázne, Rusko soustavně kritizuje takovým způsobem, že případný útočník snadno může nabýt dojmu, že za útok nebude jednoznačně odsouzen, ale že se o část viny jednak podělí s obětí, a jednak že by útok leckomu přišel vhod jako šikovná podpora protiruských stereotypů. Přitom by stačilo málo – nedělat z olympiády v Soči politikum a nezařazovat na její program neoficiální disciplínu pomlouvání hostitele. A protože od Západu nelze očekávat, že by dokázal překročit svůj stín, nezbývá než doufat, že se nic nestane a olympiáda nevybočí ze sportovních mezí alespoň ve svém průběhu, když už se nepodařilo ji v nich udržet před zahájením.