[FILM] Hotel Rwanda

Příběh genocidy, o které jsme nechtěli nic slyšet, když jsme jí mohli zabránit. Příběh genocidy, která opět dokazuje, že z historie se ještě nikdo nikdy nepoučil.

Přímočarý příběh muže, který v době propukající genocidy v africké Rwandě zachrání nemálo lidských životů. Není to žádný hrdina ani to neplánuje, prostě jenom zjišťuje, že nedokáže nepomoci. Píše se rok 1994 a ve Rwandě se schyluje k občanské válce. Jinak banální africký příběh dostane tragický rozměr  v okamžiku, kdy se většinoví Hutuové rozhodnou vyvraždit menšinové Tutsie. Důvod? Nenávist, hloupost, touha po pomstě& kdo ví. Těžko soudit. Belgičané, kteří kdysi tuto zemi kolonizovali, zaseli mezi Hutuy a Tutsie nenávist, když Rwandě vládli podle hesla rozděl a panuj. Je to však dostatečný důvod k rozpoutání vražedného šílenství?
 
Ze země na pokraji šílenství utíkají běloši a hotely zejí prázdnotou. Paul Rusesabagina, Hutu, manažer jednoho z velkých hotelů, poskytne ve svém hotelu přístřeší tisícům Tutsiiských uprchlíků, které by jinak stihla jistá smrt z rukou Hutuů. Lže policii, rozdává úplatky na všechny strany a snaží se získat pomoc. Ale kdo by pomohl? Stejně rozhádaní afričtí sousedé? Nebo Evropa, která vysílá do Rwandy vojenskou expedici? Ale kde, evropští vojáci přijeli pouze proto, aby evakuovali bílé občany svých států. Kdo by se staral o černochy, že? A tak vyčerpaní obyvatelé hotelu nadšeně vítají Belgické vojáky, aby se za pár hodin nechápavě dívali na to, jak odcházejí, lhostejni k životům a utrpení místních obyvatel.
 
Jediný, kdo se pokouší Paulovi alespoň nějak trochu pomoci, je plukovník Olivier, velitel sil OSN, známých modrých baretů. Ale co zmůže se třemi sty muži, kteří mají navíc přísně zakázáno střílet? A tak si nakonec utečenci v hotelu pomohu sami. Faxem a telefonem burcují své známé na Západě, až se jim společným úsilím podaří vymoci si víza a letadlo. Zachrání se. Je jich tisíc. Další milion takové štěstí nemá. Africká zem je vyprahlá a ráda se napije krve a mačeta dobrý nástroj&
 
Příběh je možná smyšlený, ale Rwanda je skutečná. Stejně jako třeba Súdán. Otázka zní: muselo se to stát? Nedalo se tomu zabránit? Jistěže dalo. Otázka je, bylo-li by to moudré? Bylo by moudré, zamíchat se do občanské války někde v Africe? Možná že by evropské vojsko pouze spojilo povstalce v boji proti okupantům – a až by Evropané odešli, pustili by se Afričané znovu do sebe navzájem, pouze s o to větší vervou. Jenže já se nedovedu nezeptat, jaký je rozdíl mezi milionem Tutsiů a šesti miliony Židů? Stále se mluví o holocaustu, zaklínáme se poučením z dějin a přijímáme slavné rezoluce, aby se již nikdy nic podobného nemohlo neopakovat. A pak mlčky čekáme, až genocida ve Rwandě skončí a bude po všem a my si budeme opět moci naplnit ústa proklamacemi lidských práv a rovnosti lidí. Slova a skutky se v politice Západu ostudně rozcházejí.
Reklamy

1 komentář: „[FILM] Hotel Rwanda

Na komentář není právní nárok

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s