Je mi líto, pane Bacone, ale vás vezmu pouze telegraficky; více si nezasloužíte. Snad jste ve své době představoval velmi pokrokového ducha, který přinášel nové myšlenky. Bohužel, pro dnešní svět jste již vyčpělý a překonaný. Nová Atlantida by měla představovat ideální, utopickou společnost, ale co je ideálního na společnosti svázné do úzkého žaláře křeťanské morálky? Ovšem právě zdůrazňování křesťanských ctností, zejména ve vztahu muž-žena a v rodině obecně, je to, co čtenáře na nové Atlandidě zaujme nejvíce.
Pro lepší zhodncení Nové Atlandidy je tak třeba obrátit se na pomoc k doslovu, kde je nastíněn dobový kontext aosvětlen přínos Baconových myšlenek. Jádro Baconova ideálu není totiž povahy teologické, ale vědecké. Bacon přichází s vizí, která je pro dnešního člověka samozřejmostí, totiž že věda má sloužit hledání poznání, nacházení souvislostí a měla by být k užitku. Bacon prosazuje přírodní vědy před, jak bychom řekli dnes, humanitní. Vyzývá k bádání na poli botaniky, zoologie, geologie, chemie, agronomie a dalších oborů. Ve své době to údajně byly myšlenky v pravdě revoluční, neboť tehdejší věda stále žila v zajetí scholasitky, neplodného hádání se o podružnosti a neustálého recyklování autorit, namísto tolik potřebného základního výzkumu a objevování nových poznatků. Nová Atlantida tak poslouží spíše jako připomenutí toho, že náš současný svět není samozřejmý.
Bohužel ve výboru Baconových esejů, tvořících druhou část knihy, jsem také nenašel nic, co by mne zaujalo nebo inspirovalo. V mých očích je tak Bacon již dávno mrtev, narozdíl třeba od sv. Augustýna, který, ač k nám z časů ještě starších, dokáže si získat pozornost.
�