Praha není fabrika

Pražští radní dostali nápad. Nejhloupější od té doby, co je napadlo roztít centrum magistrálou, a možná že od dob asanace Josefova. Pražské radní napadlo uspořádat v Praze olympiádu. Prý to bude príma kšeft. I kdyby, co na tom sejde. Praha není fabrika, Praha je totiž především místo, kde žijí Pražané, je to jejich domov.

Stalé se mluví o tom, zda to bude zisk či ztráta, ale co by to znamenalo pro více než milión Pražanů jako by bylo vedlejší. Přitom se dá očekávat značné omezení běžného života. Jednak se do města nahrnou tisíce diváků, novinářů, ale především sportovců, kteří musejí být včas na startu, aby pak po dobu závodu mohla televize vysílat dojemné záběry na loga sponzorů. Domácí obyvatelé ať se do práce dostávají jak chtějí, jenom musejí vzít v úvahu, že veškeré přepravní kapacity, beztak nepostačující, budou primárně k dispozici pro potřeby olympiády. A to je ještě ta nevinnější část. Dá se totiž očekávat, že olympiádu budou provázet rozsáhlá bezpečnostní opatření. Už jenom proto, že po všech těch letech boje proti terorismu by bylo velmi těžké bezpečnostní opatření zmírňovat, když už máme tak hezkou záminku pro jejich posilování. Takže budou ulice plné chlapíků s drátky v uších a automaty v rukou, kteří budou přes černé brýle měřit svět zrakem šelmy. Neustálá přítomnost ozbrojenců v ulicích a neustálé riziko, že některý z nich vyhodnotí něčí špatně oholenou tvář, pokrývku hlavy, která není zrovna podle poslední módy, jako bezpečnostní riziko a… v tom lepším případě ho zatkne, ale pokud to bude posila z Británie, tak ho také dost možná rovnou zastřelí, Copak nic z toho nebude znamenat citelné omezení života Pražanů?

A proč to všechno? Pro ukojení velikášských ambicí pana primátora. A samozřejmě pro podporu podnikání formou tunelů do rozpočtu města. Jak jinak to může s tak nákladnou akcí dopadnout? Spousta peněz bude po dlouhá léta tiše odtékat po záminkou propagace (čti úplatků pro členy MOV) a když Praha ve hře o pořadatelství zvítězí (takové vítězství se většinou nazývá Pyrrhovo), tak to teprve začne. Miliony sem, miliardy tam, začne se betonovat, budovat, tunelovat, renovovat a v investiční smršti se pár miliónů navíc pro kamarádíčky snadno ztratí. Snadno, protože se to nikdo nebude snažit skrývat. Stadiony musí stát, to jinak nejde, a když je skluz, tak se to musí řešit. Operativně. Žádné zdržování s výběrovým řízením, vždyť jde o vše – o dobrou pověst města. A kdo se by se snad po původu a osudu všech těch peněz ptal, bude okamžitě označen za olympiádokaza, za zrádce a škarohlída, který nepřeje Praze její slávu. Jen aby to nebyla ona pověstná Hérostratovská sláva.

Zastánci olympiády se s oblibou zaklínají propagací města. Jenže Praha se již dnes pod záminkou ekonomického rozvoje a prosperity mění v tuctové město ze železa, skla a betonu, zaměnitelné se stovkami a stovkami jiných. Na co se budou turisté jezdit dívat? Na stadiony a další na tuny betonu? To mohou vidět i doma. A olympiáda přinese jenom více zaměnitelných betonových monster. Olympiáda spíše ohrožuje výlučnost a tím konkurenceschopnost Prahy jako turistického cíle. Což o to, propagace to bude určitě. Negativní reklama je také reklama. Jsme na tom ale tak špatně, abychom se museli zviditelňovat za každou cenu?

Bohužel, celá debata se zatím vede pouze po linii zisk-ztráta. Jako bychom se již neuměli rozhodovat na základě ničeho jiného, než je účetní uzávěrka. Kam se z těchto úvah vytratili lidé, kam životní prostředí? A teď nemám na mysli žabičky a kytičky, ale město jako ekotyp, ve kterém žijí lidé, město jako místo pro život. Už bylo naznačeno, jak může olympiáda omezit život Pražanů. Nestanou se z nich náhodou občané druhé kategorie, obtížný hmyz, který brání v rozmachu velkolepých vizí pana primátora? Nehledě k tomu, že i příroda sama by dostala zřejmě pěkně zabrat. Za maskota her je navrhován sysel, který žije v Letňanech. Ten sysel, který pořádání her zřejmě nepřežije, i když ho nechají na pokoji. Přitom není vyloučeno, že bude záměrně vyhuben, aby nepřekážel nové výstavbě. Školní příklad pokrytectví. A kde asi vyrostou všechna ta nezbytná a dnes chybějící sportoviště? Na Václavském náměstí? Na Letné? Na Klárově? A nebo za městem na zelné louce? To máme pro svých patnáct minut slávy obětovat to nejcennější, co nám zbývá – volný prostor? Už dnes to vypadá, jako by se urbanistická koncepce Prahy řídila heslem škoda každého volného místa, které není pokryto elegantním betonem a označeno cedulkou Offices for rent." S olympiádou by to bylo zase jenom horší.

Nápad s olympiádou není podle mne výrazem sebevědomí, ale křečovité pubertální snahy připodobnit se dospělým. Je to šílený nápad, který nedokazuje dospělost a sebevědomí Prahy, ale naopak její nevyzrálost a velikášství jejích úředníků. Nikoliv obžerství, ale střídmost se řadí mezi ctnosti. Moudrý si vezme pouze tolik, kolik sní, to jen hlupák si klidně ukousne sousto, kterým se zalkne. Pokud nebude mít rozum někdo jiný, třeba MOV, tak se Praha pokusí tím soustem opravdu udávit. A nám pak zbudou jen oči pro pláč, ostuda a dluhy. Protože to tučné si z olympijského hrnce vyzobou soukromí investoři, a to ošklivé zůstane na krku městu a potažmo státu. Ale třeba i to je jeden z cílů pana primátora – pustit trochu žilou věřeným rozpočtům a vyrobit další důkaz o tom, že stát je nejhorší hospodář. A pod touto záminkou pak privatizovat (čti rozdat) i to málo, co zbylo.