Desatero je možná archaické a drakonické, ale nikdo mu nemůže upřít jednoduchost a srozumitelnost. Moderní právní systémy jsou ovšem mnohem sofistikovanější, takže plodí situace, ze kterých pak vznikají články jako Ústavní soud: Nezabavitelná část důchodu nemůže být postižena exekucí. Zřejmě jen v moderních právních systémech může být obrat „nezabavitelná část“ předmětem sporů a pochybností a dostat se až k Ústavnímu soudu, přestože by vůbec neměl opustit kancelář exekutora, jak je jasný. Ale co kdyby nebyl? Zkusit se to musí. A zřejmě jen v moderních právních systémech nelze tuto nezabavitelnost zdůvodnit lidskou důstojností, ale musí být, u dlužníka poněkud paradoxně, opřena o ochranu vlastnictví. Náš právní řád se stává světem sám pro sebe, který je bez kvalifikovaného průvodce (právníka) laikovi těžko srozumitelný, až nedostupný. Jak ale má mít k takovému právu laik důvěru? Kde brát právní jistoty, když se nelze spolehnout ani na to, co znamená „nezabavitelná část“?
10 komentářů: „Hlubina práva“
Komentáře nejsou povoleny.
Je zcela jasné, že dlužit není nic přirozeného, půjčovat si nikdo nemusí. Jestli tak učiní, je první (přirozené) právo získat svůj majetek zpět. Právo půjčku poskytnout a právo si půjčit je stejné, jako právo nabízet své zboží (okurky, vařečky atd,), v tomto případě peníze, a stejně tak na straně druhé, si právo jít za zákonem stanovených mantinelů půjčit. To, že on si kupuje peníze „na splátky“ je v zásadě totéž jako si koupit tu okurku za hotové /jen to vyjde o něco málo dráž, i když „asociálnost opulentních hyenistických bank“ 1,57% p.a. je sama o sobě zločinně amorální:´-). Naproti tomu se nikdo nepozastavuje nad tím, když by někdo trhovci ukradl kilo kedluben a bez zaplacení utekl. V principu je to absolutně totéž.
V každém případě je jasné, že liberální společnosti musí tyto aktivity jasně a zřetelně regulovat. Tedy že musí stanovat ochranu nezodpovědného spotřebitele úvěru na straně jedné, stejně jako u lichvářských vyděračů na straně druhé neemožnost takový nevýhodný obchod vůbec uzavřít.. Bohužel v tomto případě by bylo daleko účinnější pro vymýcení těch lichvářů zasáhnout restriktivně do práva směny – v tomto případě na straně poskytovatele, aby rizikovým skupinám obyvatel (do kterých důchodci jistě patří) tento druh dobrovolného obchodu prostě státní restrikcí znemožnil.
Opět jste pečlivě minul meritum věci, ale co už. Nicméně do dluhů můžete upadnout i z jiných důvodů, než jsou půjčky. Ale ono je to v zásadě jedno, protože i dlužník je stále člověk. Pokud tedy nechcete návrat institutu dlužního otroctví.
ne, exekuce, tak jak je mají všechny právní státy, úplně postačí. Nicméně zásadní je právo státu, znedostupnit půjčky těm, kdo na ně prostě nemají.
A nebyl by to paternalismus? Nebylo by lepší tržní řešení nechat lichváře, ať si na nedobytných půjčkách nabijí hubu a ne jim skrze exekutory pomáhat s jejich vymáháním?
Ve finále to stojí víc než holt udržet státní finance v lepším stavu než když ho musel Bush a pak Obama sanovat po socialistické direktivě Mr. Clintona, aby hypotéky byly dostupné všem bez ohledu na příjem, sociální postavení, vzdělání a bohužel v USA stále ještě platí, i etnický původ, který u emigrantských latinos dost determinuje výše vyřčené. Takže příčina nebyla lichva, ale naopak ten státní paternalismus:-)
Ne, příčinou byl kapitalismus. V socialismu by „socialistická“ direktiva fungovala bez problémů.
Nekrást 2.Nelhat 3.Asketismus 4.Nenásilí 5.Skromnost 6.Pokora 7.Moudrost 8.Pracovitost 9.Čistota 10.Otevřenost.
A to má být co?
Tribune, potěší vás, že se shodujete v názorech i s panem ministrem spravedlnosti?
http://domaci.ihned.cz/c1-65514200-zakony-uz-davno-nejsou-pro-laiky-profesionalove-si-s-nimi-poradi-mysli-si-ministr-spravedlnosti-pelikan?
Kdyby byly zákony jednoduché, co by si počali právníci? Vždyť by mřeli hladem, vy jeden nelido!
Já s ním? Snad on se mnou, ne? ;-)