Již nějaký čas dlužím Vesemirovi odpověď na otázku, proč jsem nazval křesťanství bludařstvím." Těmito slovy tento text původně začínal. Jenže podíváte-li pozorně na odkazovaný článek (resp. komentář), zjistíte, že z nějakého času" jsou již bezmála dva roky (sic!). Ne, nesepisoval jsem ty dva své opus magnum," které bych vám teď předkládal, jenom jsem ten text na první zátah nedopsal a pak jsem se k němu již nedokázal vrátit, i když mi mezitím několikrát prošel rukama a stále se mi připomínal jako nedokončené dílo, které si žádá buď završit, nebo zavrhnut. Zavrhnout jsem jej nedokázal, na to mi ho (sebe!?) bylo příliš líto, ale dokončit se mi ho také nechtělo, a tak se z něj postupně stal doyen mých restů. Až nyní, pod průhlednou záminkou návštěvy pontifa maxima, jsem se přiměl k tomu jej dokončit.
Prolog
Text, který se tak obtížně rodil a který vám nyní předkládám (sám nevím, proč jsem považoval za nutné jej dokončit, snad kvůli tomu slibu, který jsem Vesemirovi tehdy dal) není v žádném případě vědecká práce, není to ani práce seminární, nemá žádné ambice a neaspiruje v žádném případě ani na částečné, natožpak na kompletní pojednání o vnitřních nekonzistencích, rozporech, podivnostech a zmatcích v křesťanském (rozuměj římsko-katolickém) učení. Jde spíše o neuspořádaný, nekompletní a nesourodý výčet toho, co mne tehdy vedlo k prohlášení, že křesťanství je neskutečné bludařství" (nechme nyní stranou, že jak se můžeme právě teď přesvědčit takříkajíc v přímém přenosu, je to bludařství" skutečné až hanba).
Nuže…
Slovník cizích slov praví: blud = chorobné a nevývratné přesvědčení neodpovídající realitě, ale svědčící o poruše percepce, myšlení i emocionality, celé osobnosti.
Chci-li být přesný a sám k sobě poctivý, musím hned z kraje přiznat, že titul tohoto textu je nepřesný a zbytečně barnumský, protože v případě toho, o čem budu psát (a především toho, čemu se záměrně vyhnu) se o žádné bludy nejedná, protože blud je nevývratné přesvědčení neodpovídající realitě, ale (náboženská) víra je realita sama pro sebe. Nic se nemůže dostat do rozporu s vírou, protože víra je zapouzdřena sama do sebe, je svým vlastním vesmírem, který existuje funguje nezávisle na našem vesmíru společném, ve kterém píši tento text a vy ho budete číst.
Stokrát se můžeme smát chlapovi v krumplované sukni, že si povídá s oplatkou, on ve svém realitě rozmlouvá s Bohem a pokud on nebude chtít, tak to tak i zůstane a my s tím nic nenaděláme, bez ohledu na to, že stejně dobře jako my ví, že v ruce nedrží boží tělo (není on to nakonec kanibalismus, když jeho bůh je (také) člověk?), ale tepelně zpracovanou směs mouky a vody.
Víra je vůči faktům indiferentní, jinak by to nebyl víra, ale vědění.
Nicméně blud" je slovo dostatečně expresívní na to, aby velmi dobře vystihlo mé mínění o náboženství vůbec a křesťanství zvlášť, a proto se jej i přes drobnou terminologickou nepřesnost podržím.
Bůh
Nehodlám se (alespoň ne zde a nyní) zabývat samotnou existencí boha (bohů). Víra v boha je záležitost navýsost subjektivní a intimní (nenechme se zmást jejími sociálním a masovými vnějšími projevy) a je zcela bezpředmětné někomu tuto víru vyvracet, či se jí vůbec zabývat. Někdo věří v boha, někdo v demokracii, někdo ve volný trh, někdo v to všechno dohromady a někdo ve Velké létající špagetové monstrum. Jak se říká, proti gustu žádný dišputát.
Nehodlám se zabývat ani tím, zda byl svět stvořen, či zda vznikl tak nějak sám od sebe evolučními procesy (osobně dávám přednost tomu být dílem náhody, než odpadním produktem zvrácené zábavy nějakého potměšilého boha), ani dalšími populárními otázkami, chci se pozastavit nad něčím jiným: mají křesťané vůbec jasno v tom, v jakého boha věří?
Protože křesťané jsou monoteisté, a tedy uznávají jen existenci jednoho jediného boha, a protože se zároveň hlásí k judaismu a starozákonní tradici, plyne z toho, že bůh Nového zákona (křesťanů) musím být totožný s bohem Starého zákona (židů). I když odhlédneme od toho, zda mají sami židé jasno v tom, v jakého boha vůbec věří (ledacos nasvědčuje tomu, že ve Starém zákoně figurují minimálně dva různí bohové – stvořitel světa jeho usurpátor – kteří jsou vydáváni za jediného), je třeba se ptát: je bůh Nového zákona totožný z bohem Zákona starého?
Pokud budeme předpokládat, že Bible nelže (což je v případě díla, jehož účelem je manipulovat s lidmi a ovládat je, předpoklad velmi odvážný), potom si musíme odpovědět: to vůbec není jisté. Předně: bůh křesťanský je trojjediný, zatímco u boha židovského jakýkoliv náznak takového kvality chybí. Jeví se to tedy tak, že bohové bible jsou minimálně dva: starozákonní a novozákonní. Což je ovšem v ostrém rozporu s fundamentální doktrínou monotheismu. Samozřejmě je možné se vymlouvat na to, že židé byli hlupáci zaostalí svého boha neznali, ale jak je to pravděpodobné vzhledem k tomu, že v době vzniku křesťanstvím s ním obcovali již tisíce, zatímco křesťané své učení teprve nesměle artikulovali?
Druhá námitka je však ještě závažnější: zatímco bůh novozákonní je milosrdný a slitovný" (abychom použili kanonickou formu třetího náboženství knihy), bůh starozákonná je krvelačná bestie (jen vzpomeňte ran egyptských, synů prvorozených, měst vypleněných a žen a dětí pobitých národem vyvoleným). Dr. Jekyll a pan Hyde, nebo spíše dva bohové? Nebo celý zástup démonů, jednajících pod jednou – člověkem-knězem vytvořenou – značkou?
Pokud je rozporuplná již sám bůh, prazáklad veškerého náboženství, jak věrohodné, bezrozporné a konzistentní může být dotyčné náboženství samo?
Paulismus
Dalším bludem – spíše však blábolem – je přesvědčení křesťanů (myšleno hlavně těch západních), že jsou křesťané, tedy následovníci Krista. Omyl. Jsou to následovníci Pavla z Tarsu a jejich učením je paulismus. Tak je totiž třeba nazývat to, co z Kristova odkazu učinil sv. Pavel, před svým obrácením Šavel, celník ve městě Tarsu.
Pavel, zřejmě neschopen opustit své celnické kořeny, pojal Kristovo učení doslovně, a tím jej v některých aspektech důsledně pervertoval. Subtilní Kristovu nauku, založenou na esejské (též nazarejské – odtud Nazarejský, nikoliv z Nazaretu, což je oblíbený omyl) spiritualitě zmaterializoval. Z nanebevzetí se tak stal transport masa, kostí a pajšlu z Ježíšova těla vzhůru na nebesa a z panenskosti Ježíšovy matky Marie, odkazující na stupeň jejího zasvěcení v nazarejské sektě, se stala nedotčenost mužem. S tím, jak to uvést do souladu s existencí starších Ježíšových bratří, si nikdo hlavu příliš nelámal – prostě se o ni
ch
přestalo mluvit.
Tímto Pavlovým uzemněním" Ježíšova učení jsme poznamenáni dodnes, protože se stále potýkáme s nesmyslnou kombinací duchovna a tělesna, například v uctívaní svatých ostatků, či v důrazu, kladeném na pohřeb (američtí vojáci by mohli vyprávět, kolik obětí přinesli jen proto, aby na nepříteli vybojovali mršiny svých padlých kamarádů).
Ukřižování
Ústředním bodem křesťanské věrouky je příběh Ježíšova ukřižování a zmrtvýchvstání. Stručně řečeno: Ježíš byl zrazen Jidášem, vydán do rukou Římanů, mučen, ukřižován, mrtvý z kříže sundán, do hrobu uložen, poté však vstal z mrtvých o po krátkém čase vstoupil na nebesa.
Jenže tento příběh je opět poznamenám pauliánskou doslovností. Je třeba položit si otázku: skutečně Ježíš zemřel a vstal z mrtvých? Lze vyloučit, že se kupříkladu pouze nacházel v nějaké formě transu, ve kterém se mohl svým bližním jevit jako mrtvý, přestože byl stále naživu? Mohl se tomu naučit například od indických jogínů. Podle některých autorů byl Ježíš v kontaktu s indickým prostředím a údajně čerpal inspiraci pro své učení z buddhismu (křesťanství by pak nebylo nic jiného než hybrid buddhismu a judaismu).
Proč by však hrál takové divadlo? Z podobného důvodu, z jakého se upálil Jan Palach – aby spektakulárním činem vyhrotil situaci, aby vytvořil zcela nové a krajní podmínky, ve kterých by se mohly projevit spodní proudy ve společnosti a dojít k pohybu a změně! A zde se dostáváme ke klíčovému bodu – k Jidášově zradě". Záměrně jsem dal zradu do uvozovek, protože se ve světle posledních objevů začíná ukazovat, že se věci mají trochu jinak, než káže tradice. Předně, Ježíš ani jeho učedníci nepracovali v ilegalitě, nabízí se tudíž logická otázka: lze pouze tím, že na něj ukážeme, zradit člověka, který je veřejně známý?
Jde o onen pověstný Jidášův polibek. Myslím, že ve skutečnosti jím Jidáš Ježíše nezradil, ale loučil se s ním. Byl totiž nejhlouběji zasvěcen do Ježíšových úradků a jako jediný skutečně chápal do všech důsledků, co a proč se chystá Ježíš udělat. Proto pomáhal proti Ježíši nasměrovat hněv moci, aby mu umožnil podstoupit martyrium. A proto spáchal sebevraždu když si myslel, že Ježíš neuspěl a skutečně zemřel, a on, Jidáš, na tom nese svůj díl viny. Tomuto výkladu – tedy dobrovolnému a plánovanému přijetí kříže – by ostatně nasvědčovala i Ježíšova slova na kříži: Otče, proč jsi mne opustil," která údajně pronesl v okamžiku, kdy měl všechny důvody se domnívat, že se mu události vykly z rukou, že věci nejdou tak, jak si naplánoval, a že Bůh, o němž si myslel, že je v kritickém okamžiku podrží, se jaksi neobtěžoval. Zmrtvýchvstání pak lze docela snadno vysvětlit jako procitnutí z transu a nanebevzetí jako úspěšné završení plánu, ovšem opět nikoliv fyzické, ale duchovní, symbolické.
Že se plán zdařil, o tom venkoncem svědčí 2000 let evropské historie.
Takovéto pojetí je nakonec i v souladu s (v poslední době notně zprofanovanými) teoriemi o tom, že Ježíš nezemřel, ale žil s Máří Magdalenou jako svojí ženou a zplodil s ní řadu potomků.
A konečně: příběh ukřižování, tak jak byl právě nastíněn, nejenom že je logičtější a pravděpodobnější, než ten kanonický, protože se obejde bez nadpřirozena, ale dokonce je i mnohem silnější. Je to příběh o člověku, který se obejde bez pomocných berliček v podobě Boha.
Bible
Jak známo, křesťanství je spolu s judaismem a islámem označováno za náboženství Knihy, tedy za náboženství, které je vystavěno kolem psaného slova, jehož původ je považován za božský, a s níž musí být všechny ostatní texty v souladu. Problém je, že všechny části Bible jsou zcela nepochybně původu lidského; v případě Nového zákona jsou dokonce známi konkrétní autoři.
Ale Bible není jediný text – je to soubor textů, které byly vybrány z mnoha podobných, zabývajících se danými událostmi, a tento výběr prováděli lidé. Křesťanství, tak jak jej známe, není čisté učení Ježíšovo, ale rodilo se v průběhu několika staletí na koncilech, na kterých se rozhodovalo, které učení bude uznané, a které bude označeno za herezi. Tak byly vybírány i části Bible – něco bylo zařazeno, větší část však skončila coby apokryfy mimo Bibli, zapomenuta, zakázána.
A tento výběr byl zcela účelový, poplatný momentální mocenské a politické konstelaci.
Samozřejmě lze namítnout – a často se to tak činí – že text sice psali lidé, ale jejich ruka byla vedena Bohem, který je inspiroval. Pravé učení od falešného sice oddělovali lidé, ale na základě božího vnuknutí (srovnej např. dogma o neomylnosti papeže, či indiferenci mezi kněžstvím a knězem). To je ovšem zcela universální výmluva, kterou lze použít při jakékoliv příležitosti a lze s ní odůvodnit cokoliv.
I kdybych však uznali argumenty o božské inspiraci, stále je zde otázka překladů. Bible kterou známe má k té původní" (autentické, první zaspané) velmi daleko, je od ní vzdálena generace opisovačů a překladatelů. Často jde o překlady mezi řečmi skomírajícími až mrtvými, mezi jazyky, které mají odlišnou gramatiku a slovní zásobu a nemusí mít vždy pro všechna slova rovnocenné ekvivalenty, či naopak mohou mít pro jedno slovo řadu synonym, z nichž každé má trochu jiný význam. Proto to, co dnes čteme v Bibli, je v řadě případů na hony vzdáleno tomu, co do ní dávní autoři zapsali. A možná i velmi daleko tomu, co zapsat chtěli, protože slova, která z nedostatku výstižnějších pojmů použili, byla nepřesná a vyjadřovala něco trochu jiného; tento posun se zachoval až do našich dní a překlady byl ještě zesílen. Vracíme se tak obloukem zpět k paulismu a Pavlovu doslovnému chápání – pojímat v tomto duchu dnešní Bibli je zcela zavádějící, protože slova, které v ní čteme, mají s Ježíšem a jeho učením společného méně, než se nám církev snaží namluvit. Přesto je Bible chápána doslovně a dogmaticky a v tomto duchu interpretována a používána.
Asi nejznámějším (a nejilustrativnějším) příkladem toho, jaké chyby se v Bibli vyskytují, je známé rčení: Snáze projde velbloud uchem jehly, než bohatec do království nebeského." Mnoho lidí si nad tím surrealistickým obrazem lámalo hlavu, ptalo se, proč zrovna velbloud a jak souvisí s jehlou a hledali v tom skrytá poselství. Zbytečně. Velbloud je obyčejná písařská chyba: člověk, který bibli kdysi dávno opisoval, se přepsal a zaměnil dvě řecká slova: kamilos", což je lano, a kamelos", což je velbloud. Původně se tedy uchem jehly neprotahoval velbloud, ale lano. Jenže co je psáno, to je dáno.
Totalitarismus
Křesťané se sami svým monotheismem odsoudili k nesmiřitelnosti vůči čemukoliv, co není s jejich vírou kompatibilní a není ji podřízeno. Ve světě, který je zkonstruován (nezapomínejme, že náboženství je metafyzika par excellence) jako svět jednoho jediného boha, který je koncem i počátkem, alfou i omegou, musí být veškerá existence od tohoto boha odvozena – nebo nesmí být vůbec. Křesťanská misie (nezapomínejme, že každý křesťan je permanentně na misi, neboť každý svědčí svým životem Kristu) je tak ze své podstaty agresí, jejímž cílem je totální ovládnutí všeho a všech, nazývané eufemicky spasení, tedy uvedení do souladu s ideálem, který jediný je uznán za pravý, pravdivý a skutečný.
Tyto své pudy se však křesťané spolu s tím, jak slábne moc křesťanských metropolí a lidé se osvobozují od strachu, který církvi pomáhal je ovládat, učí zvládat. Křesťanská agrese se od přímého fyzické násilí přesouvá k subtilnějším metodám okupace hovorů (mezilidské komunikace) a substituce zavedených pojmů svým vlastním obsahem. To, oč se křesťané pokoušejí (a nedovedu nyní odhadnou, nakolik uvědoměle a nakolik instinktivně) je ukrást nekřesťanům veškerý životní a kulturní prostor tak, aby kdokoliv, kdo chce jen žít a být nechán žít, každý, kdo chce žít přirozeně (budeme-li za přirozenou považovat kooperaci, a nikoliv existenčním stresem vyvolanou agresi), musel přijít do styku s křesťanským a byl nucen se s nějakým jeho aspektem identifikovat.
Stručně by se to dalo vyjádřit parafrází islámské šahády jako: Není člověka kromě křesťana a Ježíš je jeho prorok." V poslední době lze totiž stále více pozorovat tendence křesťanů identifikovat lidství s křesťanstvím a konstruovat vztah mezi dobrým člověkem a křesťanem takový, že každý dobrý člověk je automaticky křesťan (opačné zobrazení, tedy že každý (skutečný a upřímný) křesťan je dobrý člověk, lze považovat za implicitní a nijak nové), i když se za takového sám nejenom nepovažuje, ale třeba se proti křesťanství aktivně vymezuje. Není mu to ovšem nic platné, protože expanzivní křesťanský totalitarismus je nekompromisní. Vlastně ani jinou možnost nemá, protože to tak má to zapsáno ve své genetické" výbavě, nicméně to jej neomlouvá.
Křesťané, nakažení parazitickým memem, neusilují o nic menšího, než přivlastnit si naši existenci, přivlastnit si veškerou existenci.
Epilog
Co říct závěrem? Snad ani nic, žádný závěr se totiž nekoná. Výše řečené jsou jen fragmenty, izolované a nepřesné, které ani zdaleka vystihují všechno to, co církev za dva tisíce let balamucení lidí zkonstruovala a s čím by bylo možno a záhodno se vypořádat. Možná budu někdy pokračovat, na každý pád – konec je otevřený. Již jenom proto, že církev, stejně jako bezpočet dalších sekt a náboženských systémů stále existují, pracují a dokonce prosperují.
Na úplný závěr proto jen jednu radu: držte si tyhle profesionální příživníky, parazitující na lidském utrpení a nejistotě, používající strach jako svůj základní pracovní nástroj, raději co nejdál od těla. Nedejte na jejich svůdné řečičky a raději se řiďte jejich vlastní radou: po ovoci poznáte je.
Tribun 
Zajímavá skoro-burleska, Tribune. Vzhledem k nastíněným tématům hádal bych jemnou inspiraci Nietzscheovým Antikristem, Lév-Straussovými Smutnými tropy a Bolgakovovým Mistrem a Markétkou .) Pokud ne, odkážu na ně jako na vhodná doplněk článku. Jinak mě nic moc nenapadá.Škoda velblouda, měl jsem ho rád.
Well…Nic proti tomuto textu. Avšak poslední odstavec by se dal vztáhnout i na kteroukoli poBlitickou stranu. No a když nahradíte "strach" slovy "lži a sliby", vyloupne se vám v celé své demagogické "kráse" zejména jedna konkrétní. Hádejte, která…
starý zákonje v úvodu transkripce starých sumerských bájí s eliminací božího pantheonu na boha jediného, což by si zasloužilo také dokladování. Pokud tito sumerští bohové byli z exterrestriální expedice vyšší civilizace, pak se dá vyvozovat mnoho dalších závěrů.A drobná chybka se vloudila: Není člověka kromě křesťana a jejíž je jeho prorok. asi JEŽÍŠ, že.
No, chtěl jsem něco přidat …ale po [3] se raději omluvím. :/*Snad kromě toho, že jste si, Tribune, dle mého mínění asi ukrojil trochu velký krajíc – možná by stačilo nějako opsat jak se říká "osobní postoj" beze snahy o nějakou "analýzu" a pokusu o "interpretaci", což se Vám nepodařilo a, ruku na srdce, ani … zatím :) … podařit nemohlo – méně někdy znamená více.Ale nenechejte se nějako "prudit" a odrazovat … ani bitmapovým maskérem @Teo-em … ani mnou. :)
Pekne Tribunezvlast ten paulinismus !
HmmmMožná je křeťanství blud, ale tohle je větší.
Tedy, Tribune,Váš epilog mne nutí k zamyšlení se nad tím, co Vám která církev udělala tak hrozného že nechcete vidět nic z toho dobrého co křesťanství lidem přineslo.
[7] A co dobrého přineslo? Co bylo to dobré, co by se bez křesťanství neudálo?
Je docela dobře možné, že bez křesťanství by Eddie s Lagronem nejedli kaviár, ale cucali by morek z kostí svých nepřátel :-).
Jessie,na Vas bych si extra pochutnal, mlask :-))
[9] Jen aby jim církev nezakazala i ten kaviár. Co když ho začnou považovat za zmařený (rybí) život?
Calme[8] dalo by se toho vypsat víc ale pro začátek by mohlo stačit zamyslet se kupříkladu nad tím odkud pochází označení setra ve zdravotnictví. :-)
Pardon – opravasamozřejmě že nikoli "setra" ale má být "sestra"
[12] Jsem si jist, ze bez krestanstvi bychom pro ne take nasli nejake "oznaceni".Pojmenovani "sestry" a "bratra" ve zdravotnictvi mi prijde dost malo na to, co za zverstva krestanstvi provadelo a provadi.Je tedy Jediismus ( http://cs.wikipedia.org…Jediismus ) zasluzne nabozenstvi protoze obohatilo nas slovnik o nove slovo ?
"…malo zasluzne na to …" tam melo byt :)
Wintře,nemyslel jsem to sice smrtelně vážně, ale přsto vážně. Burleska? To je ten poslední tvar, o kterým bych se pokoušel.Z "doporučené četby" jsem četl pouze Mistra a Markétu, bylo to dobré, ale jak to souvisí, to netuším.
@Teo,ta vaše obsese. Ne, že by se s vámi nedalo do jisté míry souhlasit (i když ta jedna konkrétní, kterou si představím, je určitě jiná, než ta, kterou vy byste chtěl, aby si představili všichni), ale dokážete se někdy držet tématu, aniž byste na všechno rouboval politiku a své fóbie?
Díky, onlookere,opraveno. Možná tam toho bude víc, tak se omlouvám, ještě si to večer projdu.
Geone,já vím, že to je velké sousto, však jsem také do textu vložil několik "disclaimerů". Ale muselo to ven. Jak sám říkáte, co byla načato, mělo by být dokončeno. A tohlo načato bylo.Ale jestli k jednotlivým konkrétním bodům něco máte (jako že zcela jistě), napište, myslím, že to bude k užitku nejenom mně.
Kamile,[7] Co mi udělaly? Dělají ze mne blbce. Jistě, že ledacos dobrého křesťanství přineslo (otázka je, zda bez křesťanství by to dobré nebylo také, a možná ještě lepší), ale o tom zde již několikrát psal Geon a já nevidím důvod, proč to opakovat.
No, kdybychom neměli křesťanství mohli jsme mít třeba kastovní systém jako v Indii. Nějak se ten problém legitimizace a korekce systému vyřešit musel.Ostatně myslím, že tyto monstrózní akce jsou spíše příznakem slabosti církve svaté katolické než příznakem její síly. Ostatně i kardinál Vlk hořekoval, že se za posledních 20 let nic nepovedlo. Smlouva s Vatikánem neni, katedrála sv. Víta neni, majetkové narovnání neni. Taky to nemaji lehké.
[12] Pokud se toho dalo napsat víc, potom nevím, proč jste uvedl zrovna názvosloví. Vy v pojmenování vidíte něco dobrého? Nebo tím chcete říct, že bez náboženství by nebylo zdravotnictví? Řekněte to jasně.
Mno, tak teda nějak nevím,jak se těch 120 tisíc nebo kolik návštěvníků brněské mše a nějakých 60 tisíc? boleslavské pokouší "přivlastnit si naši existenci, přivlastnit si veškerou existenci," jak tady čtu. Ale budiž, každý máme nějaké ty předsudky. Jen doufám, že to pro vás, Tribune, neznamená např. odmítnutí kontinuity evropských dějin, vyloučení evropských kulturních výtvorů, středověkem počínaje, včetně základních památek slovanské a české vzdělanosti a konečně i ideálů, které vy osobně vyznáváte a o jejichž křesťnském původu není zrovna třeba moc pochybovat – včetně idey rovnosti, obsažené, zůstaneme-li v lokálních obzorech, třeba už v textech Konstantina filozofa. Víte, nemusíme milovat církve a jejich mocenské pletichy, bažení po majetku, atd., atd., ale přece jen mám dojem, že by bez křesťanů byl náš svět o hodně chudší. To tady píšu jako patentovaný neznaboh… :-)) Připadá mi, že se vší vehemencí vyléváte s vaničkou i dítě, a upřímně řečeno, takový totálně ateistický režim Envera Hodži, ať už nesahám k vizím Stalinovým, bylo něco, není zrovna něco, oč bych stál. No nic.
Amenre a Calme,samozřejmě že nejde o pojmenování ale o činnost. To mne vůbec nenapalo že bych měl právě tohle objasňovat. Tedy pokud si ze mne oba neděláte legraci. :-)Péče o raněné a trpící patřila k hlavnímu poslání církevních řádů a kongregací. Dokonce už papež Řehoř Veliký v roce 817 uložil klášterům péči o chudé a nemocné. Při mnoha klášterech byly postupně zřízeny nemocnice a špitály. U hospitálů některých řádů, např. na konci 12. století u johanitů nebo od 16. století u milosrdných bratří, vznikaly nemocniční sály a lékárny. Hospitály jako so-ciálně-zdravotní zařízení, tj. starobince a chudobince, se objevovaly od poloviny 12. století ve městech na jihu Evropy, u nás od 13. století.Řády zaváděly také pravidelné vizity s lékaři.Až do 19. století skoro neexistovala žádná jiná forma organizované ošetřovatelské činnosti, než ta, kterou poskytovaly různé církevní řády.Úvahy typu: kdyby to nedělali "tihle" dělal by to někdo jiný, nemíním nijak rozvíjet.
Ta pomlčka v "sociálně"není žádný "záměr" ale pouhý překlep.
[17] No tak vidíte, jde jenom o úhel pohledu či podhledu. Pro mě je stejně nepochopitelná víra křesťanů v církevní dogmata jako víra některých občanů v nastolení spravedlivého společenského řádu bolševicko-socanskými demagogy a jejich zparchantělými nástroji. A pokud jde o obsese a fobie, tak třeba z radaru jsem je neměl a nemám je ani bez něj. Já se tomu jenom posmívám, víte? Stejně jako žvanivému slimejšovi Geonovi, kterého vy považujete za myslitele a já za paranoidního, vzteklého chaotika a pomatence, jakých jsou plné ústavy pro choromyslné. Bůh s vámi a Amen, kua! ;)
Však on to náš trapný vtipálek …také nemá jednoduhé – víte co to je vypidlikat takový obrázek, aby to k něčemu vypadalo? … a aby to když tak někam dali, a třeba za to i něco zaplatili? … kdepak, pixel po pixelu … ááá blbě "undo-undo-undo" … člověk si potřebuje někde odfrknout, poklábosit s přáteli … a tak. Chce to trpělivost, tahle grafika … ono těchhle grafiků je, že by se dali nakládat na kyselo … to není jako když mělo meka pár lidí v celé Praze, že jo? … člověk se nadře, než si udělá "nějaké jméno" – ber kde ber, je to sice trapas, ale co člověk nadělá … život není sranda, i když člověk musí furt dělat, že je "v pohodně" a tak.
Není vám to všem podezřelé?Na Zlomu ropy generační válka, u Tribuna náboženská, na Zvědavci rasová, u mě bitva o husity a vztah mezi pádem reálsocu na Východě a soctrhu na Západě?A přitom se šroubečky utahují a NWO (ostatně Sluha sluhů božích ho také jen tak mimochodem zmínil) dostává konkrétní obrysy. Teď ještě odpálit rozbušku (Írán?), aby se s tím mohlo otevřeně ven…
No ani nevím, Tribune…[19] … však jsme už ledacos probrali, že ano … a pošoupnout to zrovna zde-pod by bylo na další "seriál", aby to mohli pobrat další-"noví"-jiní, a to by u nás v Užvaňeném Slimějšově byl poprask … :) … zrovna máme hroznej nátřesk, jsou tu na pracovní návštěvě bolševici s celou partou socanů z okolních ústavů pro choromyslné … léčíme si paranoju, chaotismus a pomatenost skotskými střiky a horkými zábaly … a plánujeme při tom to nastolení spravedlivého společenského řádu bohužel docela zparchantěnými nástroji, což je opravdu k vzteku, protože jiné jsme fakt nesehnali. Každopádně občany už povětšinou nejsme, většina z nás byla občanství jistě soudně zbavena, jenom jeden socan o tuto proceduru zažádal a byla mu odepřena, tak se teďkons cítí odstrčený. Tedy někdy jindy, Tribune … člověk taky musí občas dělat něco jiného než přešlapovat na místě, i když by to mohlo být tak či onak užitečné … občas je také třeba "pošupovat dopředu", a tedy se pověnovat "základnímu výzkumu" :) – a nedejte se zblbnout těmi "úhly pohledu" a "pohledy" … nic takového není – to je jenom takové "šidítko" pro všelijaké docela duševně zdravé svobodné občany. :)
No jo,ono je to těžké nenechat se zblbnout těmi "úhly pohledu" a "pohledy" a říkat si že … nic takového není – to je jenom takové "šidítko", když každý žije v takovém světě jaký sám vidí.
Pokud si dobře vzpomínám, tak právě v MaM byl Jidáš nejkladnější postava .) – ale to jsem psal spíše jen tak z hecu. Toho Antikrita ale, toho si sežeňte, on vůbec ten Nietzsche měl křesťanství slušně prokouknuté.
Probůh Kamile … :/… "svět" není nic, "co" by bylo jakkoliv "vidět" – kolikrát to budu po panu docentovi opakovat: … "svět" nejsou ani boty ani krabice, ve které si je nesete domů z krámu.Vy jste někdy "viděl" nějaký "svět", Kamile? – neblázněte, člověče. :)
No, jestli víte o lepších výrazech, GeoNe,rád si nechám poradit.
Kamil myslel zřejmě "svět" jako horizont našich setkávání se. Že :-)?
Děkuji Jessie, tak nějak.Chtěl jsem tím říci že např. mohou dva lidé žít na stejné adrese a přece budou žít každý v "jiném domu" nebo dokonce "v jiném bytu".první: v hezkém a prostorném ale špatně umístěnémdruhý: v ošklivém, těsném ale dobře umístěnéma přitom sedávají u jednoho stolu a spí v jedné posteli.
[24] Kamile, Váš závěr by zřejmě platil, kdyby v době předkřesťanské a v teritoriích křesťanstvím nezasažených se nic takového neobjevovalo. Lidská společenství měla už dávno před křesťanstvím nakročeno k péči o své chudé a staré a k léčení nemocí. Už v předkřesťanských zákonech se objevují ustanovení o ochraně slabších a almužnách pro chudé. A jakpak by take ne. Vždyť společnost, která produkuje kvanta chudých, se v určitém okamžiku o ně postarat musí. A křesťanství nejen že bylo mašinou na výrobu chudých ale svou ideologií je v chudobě udržovalo. A že se s péče o nemocné začaly stávat instituce je přece taky jen logický vývoj. A Váš závěr by zřejmě platil i v případě, že by se ateisté o chudé a nemocné nestarali. Jistě že nejde popřít, že "dobré" se událo. Ale většinou to bylo navdzory křesťanství :-).
Calme,neřekl bych, že je to přesně tak, že "křesťanství nejen že bylo mašinou na výrobu chudých ale svou ideologií je v chudobě udržovalo"[36]. Spíše bych to řekl tak, že křesťanství chudé s jejich chudobou smiřovalo, kanalizovalo jejich nespokojenost a směřovalo ji mimo reálný svět.
Calme napsal jste:[36]Jistě že nejde popřít, že "dobré" se událo. Ale většinou to bylo navdzory křesťanství :-).To jako chcete říct že kláštery péčovaly o chudé a nemocné navzdory papeži Řehoři Velikému který jim to uložil? :-)Nezlobte se ale tenhle styl "logiky" mi jaksi rozum nebere.A taky jsem přece napsal že nemíním spekulovat nad tím kdo by církev v této činnosti nahradil kdyby tady nebyla. To je jako byste dumal nad tím kdo by pro tu sousedovic topící se holku skočil do vody, kdyby zrovna náhodou nešel okolo Pepa, který to udělal. Byla by to Máňa, která obvykle tou dobou venčí u řeky psa a nebo strejda Bobeš který tudy chodívá do práce?Nezlobte se, ale na tuhle debatu coby-kdyby si budete muset najít někoho jiného.
[37] Tribune, ovšemže máte pravdu. Moje věta ale směřovala ještě někam jinam. Kněží nejen že už s chudými a nešťastnými "pracují" ale oni si je musí i "vyrábět". Musí je přesvědčit, že jsou jen slabí, malí tvorové, nečistí a poznamenáni prvotním hříchem.
Nojo, Tribune, na to je přece okřídlený citát:[37] Náboženství je opium lidstva. Nebo že by optimismus byl tím opiem? :-)
[38] Ne, Kamile, chci tím říct, že to "dobré", co v lidech bylo, přežilo i navzdory zvrácené ideologii :-).
Jaká válka, Stane?Vidíš snad někde, že bych měl taseno své parabellum? Jenom jsem zvolil téma, které je maličko kontroverzní, a to jenom proto, že jsou lidé naučeni, že kontroverzní být má. Zatím bych to tak pesimisticky neviděl. A jestli ani papež nechce NWO (ale ten to má vlastně v popisu práce, když hájí OWO), tak se nemáme čeho bát, vždyť máme na své straně všechny svaté a Matku Terezu! A jak všichni víme, tak papež sice nemá ani jednu divizi, ale říše zla (ach ty pohádky pro zlobivé ovčánky) vyvrací o sto šet set šedesát šest. Tedy jak které, že.
@Teo,to, že vy něco nedokážete pochopit, ještě neznamená, že je to nesmysl. To by byl nesmysl normou. Ale musím se přiznat, že vám trochu závidím ten jednoduchý, přimočarý svět, ve kterém jsou role jasně rozděleny a každý slušný člověk ví, kterým směrem plivat a krerým se klanět, protože mu to řeknou ti, kteří to s ním myslí dobře, dokonce lépe, než se sebou samými. A nejste sám, komu to závidím, stejnou pohodlnost žití závidím i zde dotýkaným křesťanům.
Geone,rozhodně jsem vás nechtěl úkolovat, spíš naznačit vědomí si vlastních limitů a otevřenost dalším informacím, třeba i v rozporu s mnou předloženými tezemi jsoucím.Ale trochu mi vrtají hlavou ty "úhly pohledu". Napsal jste: "nedejte se zblbnout těmi "úhly pohledu" a "pohledy" … nic takového není"[29], nemohly by ale ty "úhly" pohledu být srovnatelné s "otáčením hrníčku", které často používáte k demonstraci toho, že žádný "všecelek" není nikomu dostupný? Mohu otáčet objekt, o který se zajímám, ale také jej mohu obcházet – a tedy měnit úhel pohledu.
Ne, Tribune,papež volá po globální vládě, která přinese více spravedlnosti…
Ach ovšem, Stane.Spravedlnost pro všechny lidi = křesťany. Nějak se mi to CNWO nelíbí, ale co chceš? Starého psa novým kouskům nenaučíš.
XY,[23] již staří Římané říkali: "Senátoři jsou dobří mužové, ale senát je bestie." Neboli, adaptováno na naše téma: "Křesťané jsou dobří lidé, ale církev je svině." Ona je totiž otázka, co by těch 120 000 oveček udělalo, kdyby pastýř zavelel. U nás možná nic, ale jinde? Co kdyby se sebrali a šli řezat hlavičky jiným ovečkám? Plníce boží vůli, byli by přece z obliga.Kontinuitu evropských dějin samozřejmě neodmítám, ani nezpochybňuji, pouze si ji odmítám idealizovat. To, že zpochybňuji náboženskou fikci přece ještě neznamená, že odmítám kulturní realitu tou fikcí inspirovanou. Vezměte si takové RKZ: podvrh, falzifikát, a přesto nikdo neničí umělecká díla jimi inspirovaná.Co si však nemyslím, že by "bez křesťanů byl náš svět o hodně chudší." Byl by jiný, ale to nutně neznamená, že chudší. Nebo vy snad považujete svět čínský, japonský či svět původních obyvatel Afriky či Ameriky za nějak výrazně chudší? Tedy v kulturním slova smyslu, myslím. Protože jestli to myslíte materiálně, pak máte nepochybně pravdu – křesťanství s jeho spravedlností až na onom světě je ideální doktrínou pro vykořisťování a hamonění.
Tribune,blud = chorobné a nevývratné přesvědčení neodpovídající realitě, ale svědčící o poruše percepce, myšlení i emocionality, celé osobnosti.Této charakteristice daleko spíše odpovídá například představa, že vše řídí neviditelná ruka trhu. Či mnoho dalších více či méně respektovaných základů našeho dnes už dávno materialismem zcela ovládnutého světa. I ty církve jsou dávno pod jeho knutou, neuspěly (a snad ani nechtěly uspět) ve své roli nutného idealistického protipólu, tak, aby rovnováha světa byla zachována. Není, a všichni to sakra pociťujeme a zřejmě ještě pocítíme. POCÍTÍME, od slova cit, přese všechnu naši "racionalitu". Jo, a možná by pomohlo, kdybyste odlišil toho či onoho křesťana od Vaší představy křesťanství, když už uznáváte, že víra je subjektivní a intimní záležitost. Tak, jako může být hnacím motorem některého levičáka pouze závist a vlastní neschopnost, může být některý křesťan uzurpátorem morálky atd. To ale vypovídá pouze o jeho povaze, ne o povaze "levičáctví" či křesťanství. A jako se do čela (nejen) levicových stran dostanou pravidelně ti závistiví a neschopní, dtto v případě církví – taková už je povaha moci. No nic, kdo má oči k vidění, tak tyto "banality" vidí, kdo nechce, nevidí neslyší.
PS Tribune..Ona je totiž otázka, co by těch 120 000 oveček udělalo, kdyby pastýř zavelel. U nás možná nic, ale jinde? Co kdyby se sebrali a šli řezat hlavičky jiným ovečkám? Plníce boží vůli, byli by přece z obliga…Ale no tak – to platí pouze v případě křesťanů??? Nebylo tak tomu vždy? Před křesťany, za Hitlera, za přísně materialistické VŘSR, a nebylo by tomu tak i kdyby byly církve rozpuštěny? Ta potvora, která to způsobuje, může být sice nazývána "iracionalitou", pak ale musíte uznat, že iracionalita je člověku a hlavně davu imanentní, že na ni rozum ani lidské zákony zdaleka nestačí a že by bylo lepší ji pochopit a tím změnit v racionalitu, než se ji snažit sprovodit ze světa téměř magickým zaříkáváním typu "odstup ošklivá metafyziko"?..
NWOje velmi racionální projekt. Jeho nebezpečí je právě v tom. Když si rozum uzurpuje větší díl moci, než jaký mu přísluší, nenechá to potlačené emoce samozřejmě chladné, takže vybuchnou. Stará vesta, ale rozum to do poslední chvíle "racionálně" vytěsní….