Vzpomínám si na scénku, ve které Oldřich Kaiser v roli hyperpubertální nanynky na zkušební otázku učitele dějepisu, jaká že to hesla volali studenti v roce ´89 na Národní třídě, odpovídá: Svobodné dolby." Vzpomněl jsem si na ni v souvislosti se studentskými volbami", jejichž výsledky ukázaly přibližně stejnou orientaci v problematice české politiky v kombinaci s aktivistickým naivismem, který média sice vydávají za důkaz zodpovědnosti, ale já za ním vidím spíše nezkušenost, větší než malou porci emocí a tlak konformity. Domnívám se totiž, že rozhodnutí člověka, jehož životní zkušenost je omezena na víceméně bezstarostné dětství a péči rodiny, není tak úplně racionální. Teprve až se budou stejně rozhodovat jako lidé, kteří se starají o vlastní rodinu a vlastní domácnost a mají intimní zkušenosti s existenciálními starostmi a nezaměstnaností, budu věřit tomu, že je jejich volba autentická, a nikoliv zvenčí implantovaná.
Ale nechci psát o tom, proč studentské volby" dopadly, jak dopadly, ostatně s vhodně zvolenou skupinou respondentů není problém docílit v podstatě libovolný výsledek, za mnohem zajímavější totiž považuji proč byly, kdy byly a jak jsou využívány k formování veřejného mínění.
Jistě není náhoda, že studentské volby" byly naplánovány tak, aby proběhly krátce před volbami parlamentními, vždyť jejich výsledek – tedy že výrazně uspěje pravice – se v hrubých rysech dal očekávat předem. A zde je také zakopáno jádro pudla, protože právě tento výsledek je mediálně využíván k ovlivňování zbytku populace, od primitivní figury podívejte, jak odpovědně volí vaše děti, přeci jim to nezkazíte," přes složitější asociace mladí a vzdělaní, kterým patří budoucnost, volí pravici," až po sofistikované podprahové konstrukce, ve kterých jsou studenti prezentováni jako čisté, nevinné děti, nezkažené a nezkompromitované životem za minulého režimu, a ve světle toho je jejich příchylnost k pravici prezentována jako přirozenost vlastní všem lidem, na kterou by si ostatní občané měli rozpomenout."
Nedělal bych dalekosáhlé závěry z toho, jak svým rozsahem a zaměřením marginální studentské volby" dopadly, ale v žádném případě bych nepodceňoval způsob, jakým jsou využívány k politické agitaci a zejména fakt, že se někteří naši demokratizátoři" neštítí zneužívat studenty k přihřívání vlastní polívčičky.
Tribun 
".. že největší binec páchá "dav" tam, kde už nějakej bordel leží (dlouhodobě) neuklizenej.."to souhlasím naprosto. Akorát nevím, jak to s tím nádražím plným kultivovaného Beethovena a lidmi v něm nakonec teda dopadne.. že by se atmosféra zklidnila jako v hypermarketech před Vánocemi? Tam taky pěkně vyhrávají koledy jako na kolovrátku, navíc to vůbec není zatrest..
technika rafinová to je teda určitě,a taky se na ni krásně hodí kousek věty z těch odkazů – "pro Rimbaudovo heslo, zradit jeho verše".
Hm, tady se objevilo něco náramně vznosných teorií, takže přízemně:hudební kulisa nějaké klasiky na nádraží či na ulici má jednu výhodu, ty opusy nejsou ve své drtivé většině agresivní, takže je překousnou i ti, kdo vyřvávají jako ti štamgasti pošumavského věnečku dechové hudby pana Polaty, když se na druhé straně zdi koná koncert Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK: Děte do háje s těmi a-dury a b-moly, Mozarti jedni zatracený! Kazisvěti! :-)Ono se klasikou dělalo už ledacos, prý krávy lépe dojí, když se jim pouští nějaký ten Beethoven. Nicméně připusťme, že všeliká ta techna a jiné produkce tohoto druhu samy o sobě vyvolávají v ohlušených posluchačích jisté euforie až agrese; prokázáno je to třeba za volantem, odborníci budou vědět přesně, jaké adrenaliny či endorfiny tyhle rytmy vypouštějí do krve posluchačů. Ale upřímně řečeno, takový Beethovenův houslový koncert někde "na roli" by mě asi taky nasrdil: té hudby by mi bylo v takovém prostředí líto. Ledaže by to provozovala ta šikmooká kráska Vanessa na elektrifikovaných houslích – ta by se na nádraží docela hodila. Ty koledy ostatně taky.:-)PS: Bloguje nějak blbne?
hudební kulisa nějaké klasiky na nádraží.Skoda, ze to neni v clanku lepe specifikovano, v originalu neni rec o "podmalbe Mozartem", ale o "naporu Mozarta" ("blast"):http://slovniky.centrum.cz…from=0Jinak jsem se v diskuzi pod clankem na strankach Joane Jacob dovedel, ze jde o jiz dlouho znamou techniku, kdy v kanadskem Edmontnu timhle zpusobem "cistili" mista od dealeru drog jiz v rannych 90. letech.
proč vybrali klasiku..tak jednak – "použít" proti vandalům klasickou hudbu na autobusových zastávkách, valkových stanicích, na parkovištích nebo venku před velkoobchody mně osobně přijde hodně vandalské. A nevidím právě vůbec žádný rozdíl mezi kolovrátkem koled v těch hypersuper, prostě to (za)funguje jako tupá kulisa, smysl i prožitek se tím vytrácí. To v tom lepším případě, v tom horším dochází časem k alergii. Na hlasitosti v takovém případě ani snad nezáleží.Ovšem za druhé,- možná že skuteční znalci (a především milovníci hudby), si takhle teda konečně přijdou na své, možná si to budou blaženě užívat, a třeba se tím i protančí (pokud tím někoho neznepokojí samozřejmě, – tohle mě teda dostalo, jak ta vlaková společnost rozhodla vyřešit problém lelkující mládeže na jejich vlakových stanicích. "Mladí lidé neprováděli žádné kriminální aktivity, jak přiznalo město, ale "nadávali, kouřili na stanicích a znepokojovali cestující". Takže vlaková společnost rozpoutala "Mozartovy a Vivaldiho výbuchy." výbuchy budou už hlasité, je ovšem zřetelně vidět, že se ti mladí vůbec nechovají jako "lidi".. ) Takže k tomu výběru klasiky – kulisa jako kulisa, proč by jí měl být nějaký šlapací popík, když jsou k dispozici takové klenoty hudební.. zvlášť když navíc dnešní i včerejší šlágry určitě nejsou coby kulisa věc přliš vhodná- kdo dneska ví, kdo všechno a kolik, by za "produkci" chtěl dostat třeba zaplaceno. A taky, kdo by chtěl nechat davu tupě konzumovat – "oposlouchávat" – své skvosty autorské? A když ta klasika navíc tak funguje na mládež neschopnou přizpůsobení se kulturní lidské společnosti, je to další jasný důkaz těžkého barbarství. Té mladé generace pochopitelně, a jako celku. Na tohle musí kývnout každý rozumný člověk, zkrátka spojí se příjemně užitečné s výhodným – není nad správně uspotřebené kulturní dědictví přece. Teda rafinované to skutečně je. Od Abu Ghraib se to ale nijak neliší, je to tentýž "vězenský" způsob výchovy. Jo a četli jste na Blistech o tom novém britském vládním pokusu "navrátit důvěryhodnost do politiky" ?
Hm, Máíšo, nic proti vašemu entuziasmu,ale račte prominout – pokud by známý rocker Vivaldi vybuchoval, jak píšete, odešli by ze zastávek nejen mladí, ale i staří a všichni zákazníci. Taktéž Mozartovy výbuchy – ač nejsem řádný znalec – si nevybavuji. Blůhví, co jim to tam vlastně hrají. Ale abych řekl pravdu, mě by ta klasika nijak nevadila, je v ní dost líbivé dobové popiny, takovou Eliškou počínaje… Ovšem, to není Mozart… Myslím, ža ani tympány v Osudové nemají proti technu šanci a takový Chačaturjanův valčík by už třeba ty nebohé mládežníky naopak přilákal… :-)
jo ale ještě k tomu "Spát s knížetem je přece kůl .."no na co facebook, na Týdnu jsem zahlídla upoutávku na další jeho číslo, a sice s názvem "Po čem ženy touží", teď je tam jen tohle http://www.tyden.cz…redplatne – předtím k tomu byl ale ještě popisek, něco v tom smyslu, že ženy mají slabost pro Zemana a Schwarzenberga, či proč ji mají. Diví se tomu někdo?
No – a protože spěchám a nechávám zajímavé překlepy,už jen podotknutí. Myslím, že to rozčilení nad uprtením britské mládeže je krapet přehnané. Pěkný večer vespolek. :-)
Miso,Podle meho neni kulisa jako kulisa. Hudba, specializovana na verejna prostranstvi vychazi z umerenych zvuku prislusnych nastroju (klavir, syntetizator, smycce) a predevsim z minimalismu, ve kterem se jednotlive motivy meni po desitkach minut. V zasade tedy neni pritazliva a je uklidnujici svym propracovavanim jedineho tematu.Prukopnicka deska byla "Music for Airports" od Briana Eno z Roxy music.To klasika je jina, ta pritahuje svym prekvapive logickym kladenim tonu a rusi tim okolni vjemy (snazite se tedy naslouchat hudbe a rusi koncentraci na jinou intelektualni cinnost. A cim lepsi autor, tim vetsi magnetismus, tim hure jde zaplasit z usi.S tim zrejme souvisi i hlasitost, v minimalisticke hudbe jsi schopna vypustit nekolik taktu, protoze vis, ze se nic "nestane", v klasice to uz neni mozne (pokud clovek neni znalec a tedy i tusi, kudy se skladatelovy kroky budou ubirat). tedy cim hlasitejsi, tim zretelnejsi a tim vice magneticka- samozrejme az do decibelove "unavujici" hranice.Blisty jsem samozrejme cetl, je to sympaticke, ale prijde mi to jako placnuti do vody. Existuje vubec termin "liberalni populismus"? Pokud ano, tak tohle by na nej sedelo.Konkretne ti mladistvi z ONeillova clanku: jsou vsude po zapadni Evrope a je s nimi skutecne problem; tudiz bude opravdu treba proti nim neco podniknout, na rozebirani motivaci jejich chovani tu asi neni spravne misto a cas.Snad jsem se uz zminoval: nekolik obci ve Svycarsku (5, 10?) uz vyhlasilo (v referendu, samozrejme) stanne pravo :o) pro mladistve, tedy zakaz nocniho vychazeni a uvazuji o nem dalsi a dalsi. Namatkou google v nemcine:http://www.nzz.ch…1ew_1.7139.html Cestou jsem narazil na zajimavou informaci: zakaz vychazeni mladistvych po 22. hodine je pry zaveden v Polsku uz od roku 2005. Alespon to tvrdil jakysi pan Hammel na zasedani bazilejske zemske (kantonalni) vlady, jinde jsem si to neoveroval:http://www.baselland.ch…90.0.html
pokud by známý rocker Vivaldi vybuchoval, jak píšete, odešli by ze zastávek nejen mladí, ale i staří a všichni zákazníci.Ovsem drahy maji dobre promakane cekaci doby svych zakazniku, takze znaji prumernou cekaci dobu na jednotlivych zastavkach (podle toho se take ridi vybavenost zastavek lavickami, automaty, tapy reklam atd.). Takze tady to neni zadny problem vystylovat na nejakych trebas 20 minut vydrzitelnosti, pricemz mladez na nadrazi vysedava cele hodiny.
Tak v tom případě……myšleno [60], je pro české dráhy tato metoda naprosto nepoužitelná.Hm, music for airports by mi mělo ležet na disku, i když z těch jeho ambientů mám stejnak nejraději čtyřku: on land, ale ta už je k soustředěnému poslechu .)
No, zrovna ten Beethovenmi připadá jako pěknej drasťák. Když se do toho šmytce obujou, tak to teda moc zklidňující muzika není.
tak už zas nevím,nejdřív jsem si připadla jako na stránce sci-fi robotickej při čtení toho tvýho odkazu, saxi, teď si tak snad připadám i tady :) Noa nemůžu se sem dostat. Píšeš že "Konkretne ti mladistvi z ONeillova clanku: jsou vsude po zapadni Evrope a je s nimi skutecne problem; tudiz bude opravdu treba proti nim neco podniknout, na rozebirani motivaci jejich chovani tu asi neni spravne misto a cas. " no tak jo, ovšem bez rozebrání motivací jejich chování nemá smysl nic podnikat přece, to jsou jen slepé výstřely do tmy. A vždycky to skončí, když ne špatně- fiaskem totálním (kontraproduktivně) tak přinejmenšm tím, že "postiženi" budou všichni, nejen mládež vzorná, ale i celá společnost. Takže u vás, v Polsku a myslím i v Bulharsku "se to řeší" nočním zákazem vycházení, v Británii to vzali přes hudbu. A nerozumím, proč není správné místo a čas, a kde a kdy teda je-bude? Chápu, že nejjednodušší je, zalamentovat si nebo si na tu mladou generaci zanadávat, kultruní stáří má sice vždycky pravdu, ovšem bohužel, právě ono navzdory své kuturnosti proklamované dovedlo společnost tam, kde je. Kdyby se mladí cítili fajn, neměli by potřebu "zlobit". A nikde nepíšu, že je kulisa jako kulisa, teda píšu, ale myslela jsem to spíš ironicky, protože hluchou a "lacinou" kulisou se klasika v takovém případě určitě stane. Několikrát za sebou na nádraží obehraný -poposlouchaný kousek už netáhne, zvlášť když člověk pokaždé není naladěn, má problémy nebo prostě potřebuje o něčem právě přemýšlet, v tom případě klasiku vytěsní, bude mu prostě jen neslyšně šumět kolem uší – naučí se ji neposlouchat, nevnímat. To mluvím o případech, kdy bude nevtíravá. Taky nevím, kdo by měl na parkovišti či na nádraží čas vychutnat si logické kladení tónů.. když čekám na vlak, vím, že si nic nevychutnám, ty ne? No a na nádraží se klasika taky klasicky utne určitě těsně před finálem, nebo před tou nejhezčí či nejoblíbenější pasáží. Přifuní vlak, nastoupíš a je utrum. Mít takhle rozkouskované téma je přece na nic, magnetismus se ztrácí, krásnou hudbu si člověk nejlíp vychutná v klidu- jestli doma nebo v koncertní síni je už jedno – zavřeš oči a necháš ze unášet. A především, co budeš poslouchat si vybereš sám, já o servis takového typu teda určitě nestojím. A navíc, hudba prolínaná nosovým hlášením typu "kolej čtvrtá nátupiště první" mě nijak nepřitahuje, na autobusové zastávce bude prožitek tématu ještě ehm. stíženejší. Krom toho, skoro jsme se odnaučli poslouchat přírodu, ptáky, šumění nebo bubnování deště je sonátou samo o sobě, navíc i s čichovým vjemem, takhle mají Britové možnost, odnaučit se "slyšet" ještě i tu klasiku. Poslouchat hudbu v rambajzu dopravy mi totiž nepřijde jako dobrý zážitek. Na parkovištích nekrytých si to člověk moc neužije, na krytých (podzemních) už ano. A mimochodem, právě ta letištní hudba by se na tahle místa hodila velice moc, uklidňuje, a o to by přece mělo jít :) alespoň ta, kterou jsem si pustila http://www.youtube.com…re=related Fakt je, že se ale třeba někmu z maldých zalíbí náhodně odposlouchaný kousek, a pak si ho třeba na youtube pustí, tam si ovšem cokoli může pustit i tak, pokud má zájem a chuť samozřejmě. Ovšem zaplavit éter klasikou mi přijde (a nejen vůči těm mladým) těžce sadistické.. Mezi námi, "nápory" třeba Vivaldiho dokážou lézt za chvíli na nervy i bez autobusových zastávek, nic proti Mistrovi, to ještě k XYho "uprtění" těch Britů.. čeho je moc, toho je příliš. Poslouchat rozdováděného Mozarta ve chvílích, kdy člověku není třeba nejlíp, to taky nebude žádný med. Zvlášť když člověk nemá knoflík, kterým by ho mohl vypnout.
Ahoj Míšo, já jsem také Míša.
no já vím,,mistrale, tenkrát se mi to nějak dopletlo. A taky vím.. ty máš radši tu hudbu hospodu hospodskou, že? A ještě mě napadá, vždyť ony se ty ulice se zastávkami i nádraží tím pádem taky vyprázdní, samy o sobě, není třeba brát to přes zákaz jasný jako ve Švýcarsku (jakkoli referendem daný) Jinak jasně, mladí Britové jsou někdy jako utržení ze řetězu, i v zahraničí se tak chovají, jejich pijácké a výtržnické výlety jsou známé všem. To mi ovšem připomíná bývalé mladé občany DDR. Když přijeli na Velkou Cenu, tak o co víc byli doma vzorní (a to byli), o to víc se tady vždycky rozšoupli. Párkrát jsem tam s kamoškou prodávala zmrzlinu, jako brigáda dvoudenní to šlo, naštěstí nebyli agresivní, nemohli, byli ve dne už tak zmoženi, že se jen povalovali po trávě, spali, šíleně chrápali, prostě ze závodů neměli nci. Ale kvůli nim sem snad ani nepřijeli, když to tak vezmu, byla to jen záminka, tedy vhodná příležitost. Takže tam prostě jen většinou mrtvě leželi po svazích, někdy i ve vlastních zvratcích. To byli ovšem občané státu, který se o mládež staral tzv. příkladně, ne že by je nechal napospas.. určitě tady nezapíjeli ztrátu zaměstnání nebo teda svou špatnou životní-materiální situaci. Od jiných z nich vím, že – no protože tehdy prakticky nikam jinam nemohli, byli jsme pro ně země zaslíbená, a tu "svobodu mimo vlastní zem" si tady teda asi vždycky potřebovali užít. Takže se opíjeli jako carští důstojníci, – fakt, největší čuňata, co dělala večer čurbes výtržnickej po městě, byli tehdy právě "dederoni".
Diky, Miso.Z pricin chovani mladistvych jsem uhnul proto, ze se necitim mit mentalni kapacity na nejakou vycerpavajici diskuzi na tohle tema. Navic to asi vidim dosti osobite, tekze bych tu ze sveho pohledu hazel jen hrach na zed. Ale castecne budiz.S temi dedrony mam stejne zkusenosti. Kdysi jsme s mym kamaradem jezdili pakrat do roka do Drazdan, kde mel tetu, cestu jsme absolvovali vlakem, se studentskou slevou to vyslo na par korun (58,- tam a zapatky?). Casem jsme si vsimli, ze pokud byl ve vlaku cesky pruvodci, tak se opravdu chovali jako hovada, jeli- li jsme vsak nemeckym vlakem, byli jako mysky. To bylo zajiste vyznamne pozorovani: svych lidi se bali, z ceskych autorit si delali soufky.Soukrome si delim Evropu na 3 kulturni okruhy: anglo-sasko-germansky, slovansky a latinsky (mediteralni). U anglosasugermanu (ASG :o) jsem vysledoval pomerne krute (na pomery zbyvajicich 2 okruhu) chovani k detem, vysokou narocnost na jejich samostatnost a az darwinovsky pristup (kdyz na to nema, tak umre).Navic jsem zjistil, ze totalita v ASG regionu (pochopitelne prekryta a "prebita" konzumem) byla v jistem smeru vetsi, nezli za slovanskeho sociku (mluvim o 80. a 90. letech) a to diky neporusene soukromo- vlastnicke tradici; vnitrne- charakterovym vlastnostem; pritomnosti anglicke, francouzskou komunou nedotcene za- kanalove oazy; existenci cvicne socialne- inzenyrske laboratore v koloniich a lety propracovavanymi technikami ovladani obyvatelstva (trebas Fordismus a reklama) atd., tech duvodu bychom nasli jiste vice.Oni to ASG zkratka se svymi lidmi umi, maji na ne letite paky a jsou odstrasujici v dulednosti jak provadeni opatreni, tak aplikaci trestu. Proto to tam take funguje, vcetne sluzeb a ano, podle meho je to tak jednoduche: funkcni ASG kulturne- civilizacni okruh neni dusledkem jakesi vyssi formy racionalni analyzy problemu a nasledne, neobvykle sofistikovane algoritmizace kroku jejich reseni, ale prostoprostym dusledkem faktu, ze Anglo-saso-germani se boji autorit (jak verejnych, tak privatnich), tudiz jsou poslusni, nesvejkuji, nemaji hloupe vymluvy proc to nejde, zkratka poslouchaji a slapou jako hodinky.Chce-li spolecnost tohoto dosahnout, musi s vychovou zacit u deti (a toho jsme se dotkli uz u PISA testu), tedy deti svazat skolnim drilem a jiz v rannem detstvi jim na krk polozit existencni nuz.Cilem ASG skolskeho systemu je vychovat poslusne zamestnance, nic jineho, o zadny rozvoj individuality tu nejde.Tento cil, primerene rozmelneny, prosakuje z ASG okruhu ven a infiltruje postupne i evropske periferie.Tedy duvody revolty mladistvych a studentu: velmi dobre pocituji, ze jsou sibovani na kolej, kterou rozhodne odmitaji, ze je v nich postupne zabijena osobni iniciativa, ze se stavaji systemovymi roboty a ze naroky na ne kladene maji jediny ucel: zlomit je ve smyslu prijeti automatickeho vykonavani ukolu, autoritou zadavanych.To vse, podmalovano ztratou moznosti budouciho konzumu. Jiz zadna, syta 70. leta, muzeme byt radi, ze to v ponizeni nejak doklepeme, nas uspech sestava z toho, ze se nebudeme mit hure. "A kvuli tehle bezvychodnosti jsem se nechal na skole lamat 10- 15 let?", pta se student.No a tak se bouri a revoltuji, samozrejme v ramci svych moznosti. Na nadrazich a autobusovych zastavkach se schazi proto, ze pod svicnem byva tma, vymluva, ze tu cekam na kamarada je vzdy po ruce. Navic v ASG prostoru je uz hodne malo mist, ktera jsou opravdu verejna a trebas i obecni parkoviste, detska hriste ci takovata ruzna zakouti jsou nahlizena jako privatni a obec na tam se pohybujicich osobach tvrde vymaha nejaky "smysl" pocinani a nejake posedavani a popijeni pivka likviduje pravidelnymi policejnimi kontrolami.Pises:"vždycky to skončí, když ne špatně- fiaskem totálním (kontraproduktivně) tak přinejmenšm tím, že "postiženi" budou všichni, nejen mládež vzorná, ale i celá společnost."Ale o to preci jde, ne? O poslusnost, tedy ne-vytrznictvi. A uvedom si, ze spolecnost uz zadne jine paky, nez ty technicke nema. Skoncila era socialisticke moralky a i kapitalisticke "moralni pujcky na pujcku financni". Dnes je tezko legitimovat nejaky narok na omezeni chovani druheho a to proto, ze zpetne, nejcasteji konzumni toky smerem od statu k obcanum jsou vyschle. Stat vyzaduje poslusnost, ale nic za to nenabizi a tak mu nezbyva, nez to vzit do ruky naostro, technicky. Konecne poradek musi bejt, na tom se snad shodneme, ja o souseda s na me namirenou puskou zadny zajem nemam.
„Není to „cool“ , aby postávali někde, kde vyhrává Mozart“.Třeba to stačí :-)Jsem kouk na toho Zvědavce, a nebyl von ten Blair-Orwell angličan? Asi to tam je zažraný ..
" Dnes je tezko legitimovat nejaky narok na omezeni chovani druheho "No, to je jedna ze základních příčin mé hluboké nedůvěry k liberalismu an sich. :-)Zcela destruktivní princip, jak se ukazuje. Čím bude nahrazen, obávám se, tuším, žádnou radost z toho nemám. Nicméně saxovo tvrzení pokračuje IMHO spornou tezí, že totiž zpětné toky směrem od státu k občanům jsou vyschlé. Je tu přece základní existenčně existenciální funkce státu – a sax ji správně připomíná, když píše, že nemá zájem o souseda s namířenou flintou. :-)
Nojojenže ono to vždycky skončí u toho, že "bude opravdu treba proti nim neco podniknout", místo aby se někdo zamyslel, co podniknout pro ně. A máme tu naše fašizující bojůvky Větví Vichřených a další pokusy o "endlösung" cikánskýho problému (nebo vietnamskýho atd et cetera). "Slušnej občan" si přece rád před návštěvou tetičky nechá na roli prohlídnout i konečník .. na letišti si už zvykl.
Inu, jonáši, snad si nemusíme psát, že je celá řada všelikých činností,jimiž se dají tyhle "vzpoury" kanalizovat. Sportem počínaje (Britové) a všelikou zájmovou činností konče. Z osobního hlediska musím konstatovat, že vlastní potomci jsou vlastně obětmi svých dětských zájmů… :-)
Nemusímeale pro ty činnosti musí bejt nějaký zázemí a podmínky .. jsem koukal jak tele z kotliny, když jsem roku 1980 slezl z bulharských hor do městečka sub-okresní velikosti, a on tam krásnej stadionek s tartanem, amfiteátr tribuny plnej mladých, babka s koštětem sbírala zanechaný kelímky a všechno bylo v pohodě. Dneska tohle asi už stačit nebude, ale tenkrát v čechách nebylo ani to. Kdo by se tady staral, co dělaj nějaký zaostalý balkánci ..
No, stadionek s tartanem je krásný, pokud je plný.A plný bude, když o to mají děcka zájem. A imho je na rodičích, aby ty zájmy nějak postřehli a dítka nakopli správným směrem – tj. aspoň je přivedli do příslušného oddílu či kroužku. Pokud je ten zájem opravdový – ne pokaždé se člověk trefí napoprvé – většinou se dítka přichytí a nepotřebují vandrovat na nádr, odkud je vyhánějí výbuchy Vivaldiho či Mozarta…:-)
Jen OT upozorneni na dva "recke" clanky:Řecký záchranný balík je neskutečně špatný plán…V celku vzato se po Řecku žádá, aby realizovalo překvapivě tvrdý program strukturálních změn, který jen zhorší ekonomiku a způsobí lidem nesmírné utrpení, přičemž na jeho konci bude stále ještě nezvládnutelná státní dluhová krize…O hloubce současných rozporů uvnitř dominantní politické kultury Řecka svědčí i to, že podnikatelská/průmyslová/finanční třída zahájila hon na politický systém a profesionální politiky, přičemž správně vycítila, že pravidla současného existujícího politického modelu jsou nyní přítěží, překážkou, kterou je třeba zdolat převzetím otěží politické moci přímo do svých vlastních rukou.http://www.blisty.cz…rt52603.htmlÚsporná opatření stylu MMF a EU je chladný technokratický název pro život zkracující a zabíjející dopad, znamenající vykuchání příjmů, sociálních služeb, výdajů na zdravotnictví a nemocnice, vzdělání a další základní potřeby, a pro prodej veřejné infrastruktury kupujícím, kdy se dané země změní na vězeňské ekonomiky, kde jsou všichni povinni platit za používání silnic, vzdělání, lékařskou péči a další životní náklady a dělat práci, která byla již dlouho dotována progresivním zdaněním v severní Americe a západní Evropě.http://www.zvedavec.org…valky.htm
saxi taky dík,a nejen protože jsi to vystihl. Je to děsně deprimující, ale je to tak. Zkusím pár cik cak poznámek , jen letmo povrchových píšeš třeba"No a tak se bouri a revoltuji, samozrejme v ramci svych moznosti. Na nadrazich a autobusovych zastavkach se schazi proto, ze pod svicnem byva tma, vymluva, ze tu cekam na kamarada je vzdy po ruce."- už v tom článku mě zaujalo to "lelkování", chci říct, co je špatnýho na tom, že se někdo schází na nádražích a autobusových zastávkách? Zvlášť v souvisloti s tím, co píšeš dál:"Navic v ASG prostoru je uz hodne malo mist, ktera jsou opravdu verejna a trebas i obecni parkoviste, detska hriste ci takovata ruzna zakouti jsou nahlizena jako privatni a obec na tam se pohybujicich osobach tvrde vymaha nejaky "smysl" pocinani a nejake posedavani a popijeni pivka likviduje pravidelnymi policejnimi kontrolami. "- chci říct, tohle není bouření se ani revolta, to je obyčejné- míním zoufalé- hledání volného životního prostoru (!) Z toho se dělá člověku až špatně. No zdůvodňovat někomu, "proč se kde nacházíš, a co tam děláš".. to je velkobratří totalita jak vyšitá, to za prvé, a za druhé ještě jednou,kam vlastně mají ta děcka jít, když se chtějí jen tak sejít.. a normálně si poklábosit ? (o všem a o ničem, jenom prostě spolu, a reálně, nikoli virtuálně) Pokaždé nemusí přece sedět v restaurcích, pizzeriích nebo klubech se zábavou dodanou. Krom toho, je pro ně setsakra levnější, popíjet třeba koupené pivo někde venku s kamarády, pokecat si o všem možném i nemožném a ještě si u toho moct zakouřit. Tohle snad bylo běžné a tak nějak normální i tady, míním za totality minulé, nebo ne? Jistě, taky se můžou scházet pěkně doma (tam možná bdí bedlivé oko rodičů) Ale proč by museli? Navíc, ani na "lelkování" není nic špatnýho, proč by mělo být, kdo to uzákonil? Oni přece NEMUSÍ ani navštěvovat kroužky zájmové, ani dokonce NEMUSÍ sportovat. Jinak jasně, známá věc, ASG výchova = nelelkuj a hleď dělat něco pořádnýho= "užitečnýho". Přeloženy do lidštiny- "jsi-li správně zapřažený, nemáš čas myslet". Přeloženo zpět do výchovštiny – "nebudeš mít čas vymýšlet (si) blbosti". Kdy blbosti jsou vše, co není schváleno či bezvýhradně podporováno ASG systémem výchovným co jediné možné = jediné správné (..no kdo nic jinýho nezná, musí trvat na "tradicích".. i kdyby to byly nesmyslné hovadiny do nebe volající, o jejich nebezpečnosti ani nemluvě)Zřetelné je, že ta ASG výchova je tak provázaná se systémem ekonomickým, že se to celé samo vlastníma rukama škrtí a škrtí..
jo a Orwell?[67] no vždyť jo, 1984- alegorie o poměrech na Etonu. Tím ovšem podal obecný, zato naprosto přesný popis totality, a nejen celé té mašinérie.. Kdo se umí dívat, dokáže vznik každého "totalitního" spolku tedy myšlení či sklonů(náběhu) vysledovat kdekoli.. (a s komunismem to nemá v tomto smyslu nic společnýho, komunismus je jen podpojem)
Ovšemže, Míšo, nikdo nic nemusí, tím méně děti.Akorát na té ulici toho moc nepochytí, to je celé. Problém není v lelkování, ale proto, že je "nuda" – a je-li nuda, je zapotřebí nějaké akce. A protože dítka takto lelkující a bez zájmů nevnímají námahu vytváření čehokoli, jsou destruktivní – sprejerstvím počínaje, vandalstvím konče. Jistě, je to totalitní, bránit jim v destrukci prostředí, jež je často dost destruktivní samo o sobě, ale docela chápu – při postávání na zdejších zastávkách MHD, případně při pohledu na zvandalizovaná okna tramvají a podobných vehiklů – že tyhle lelkující mládežníky britské dráhy nechtějí na svých nádražích a zastávkách a sadisticky je týrají klasickou hudbou. Ono je to holt těžké – jedna věc je svoboda, druhá destrukce. Nějak to spolu souvisí a jak známo, teenageři mají přece potřebu vyzkoušet hranice, kam až se může beztrestně šířit jejich já. Je proto velice zdravé jim poskytovat zpětnou vazbu na principu "vocamcaď pocamcaď", jinými slovy, že svoboda bez odpovědnosti za důsledky není možná a že jest jim žíti v prostředí, kde jejich individuality nutně budou narážet na zájmy jiných individualit. Málo naplat, tohle nejlépe pochopí v "řízených kolektivech" fungujících na principech pozitivní motivace společných zájmů. Teď zrovna máte kdesi v Ostravě soud s vyhraněnými stoupenci negativní motivace, vybíjejících své frustrace molotovovými koktejly. Tož, řekl bych, že trocha té totality je při každé výchově nutná, jak nakonec prokazují oslnivé výsledky pěti či dokonce šestiletých liberálně vychovávaných pokakánků. Tyhle extrémy jsou na dvě věci – nebudu je jmenovat.:-)
no vy XY popisujte následky něčeho,a ty pak dáváte za vinu dětem. Navíc jim (že by opravdu po přečtení té [74]??) klasicky či dle zvyku-lostí přisuzujete "nudu a ulici" – pročpak to? btw, ten sadismus s klasickou hudbou se vám fakt líbí ? Ticho je vzácná komodita, jak to tak vypadá – mimochodem, znám tady u nás kousek jednu pizzeriokafárnu, kde prý sice dobře vaří, ale nedá se tam posedět, cosi tam hraje tak nahlas, že člověk neslyší ani co si myslí, natož aby si mohl povídat. Leda by na toho druhého křičel, to je ale docela namáhavé, to každou konverzaci prostě zabije. takže nejlepší je, sprásknout jídlo mlčky a pokud možno co nejrychleji. A co nejrychleji taky vypadnout. Nevím zda tam tak hudební ještě pořád, nechodím tam. Vypadla jsem hned, jak mi to zadunělo do uší. Ovšem ne každému to dojde hned po příchodu, vypadá to tam jinak velice útulně, a voní to tam báječně. Je to takový trend hlukotrend, nejspíš.PS pravda je, že ani klasická hudba by mě tam neudržela, podmalba je podmalba, a přímý nápor je zas přímý nápor. Já si svých uší cením, hospůdku oželím, a ve štatlu zatím bouchají jen ohňostroje. Kdyby měl ale jednou nedej bože dunět i Beethoven, nebo po setmělých ulicích malonočnět Mozart, oželila bych nejspíš i ty ulice. Všude dobře, doma nejlíp, znáte to.
Vyhmatlas to dobre, Miso.Rad bych tu predem uvedl jednu Tainterovu uvahu: Zacneme- li klasifikovat, musime se predem rozhodnout, zda- li prinos takto ziskanych dat prevazi nad prinosem dat takto ztracenych. :o)My jsme si tu rozdelili mladez na zlobivou a hodnou a mam zato, ze zisk ze zjisteni, proc zlobivi zlobi prevazuje nad vyznamem zjisteni, proc jsou nezlobivi hodni :o).Dva priklady pro podmalbu :o), abychom vedeli, o cem je rec, ackoliv jsem to tu jiz uvadel:1) Od 3. tridy mistni ZS maji zaci 4 odpoledni vyucovani do 16 hodin (volne nejsou patky, ale streda), druhy stupen ZS uz 5 odpoledek tydne do 16.45.2) Loni jsme byli s jednou mistni rodinou na spolecnem, sobotnim vylete, "velitelem" odpocinkove akce byl otec druhe rodiny. Po kapsach mel itinerar, jizdni rady, ruzne prospekty. A abych to zkratil, nakonec nam ujel autobus, se kterym mel v planu odjet domu (pricemz dalsi jel za tri ctvrte hodiny).Ale on si zacal rvat vlasy, behal okolo a brumlal si: Selhal jsem…selhal jsem… a zadne uklidnovani nepomohlo. Nakonec v sebetryzni zavolal mobilem 2 taxiky, ktere nam "za trest" predem zaplatil a sklicene jsme se rozjeli domu.Pouceni z prihody jedna: deti prichazi od 9. roku veku domu vygumovane a nevybite, podobne jako dospely clovek z prace a jsou zrale, stejne jako ten dospely, si tak kecnout pred televizi a tupe zirat. jelikoz ale deti enmaji rozum, maji tendenci se po sve "praci2 sdruzovat. A co tedy udelaji? Kopu si RedBulla a sednou si nekam na lavicku ke skole, vetsi si k tomu daji cigaro. A prijde skolnik a vyzene je. A jdou kam? No preci na nadrazi, kde mohou v klidu lelkovat, jak presne pise. Maji zakazany skolni zakouti, lavicky na mestskem parkovisti, samozrejme detska hriste. Drive sedely pred supermarketem, ale ten jim zamerne odmontoval lavicky.Pouceni z prihody c. 2: v ASG üprostoru neni zabava zabavou, ale take promyslenou cinnosti, ktera musi klapat. Kluk chtel jit k mistnim skautum, tak jsem ho tam prihlasil, ale po mesici prisel s tim, ze uz tam chodit nechce, protoze si chce hrat (!) a ze se tam vubec boji chodit, protoze jsou na ne prisni. Nakonec jsem se dovedel, ze vrcholem spontannosti je, ze vedouci parkrat do roka porusi plan a namisto azimutoveho cviceni si s detmi zacne hrat fotbal. To je pak vrchol odvaznosti, opravdova bomba nespoutaneho, kreativniho lidstvi, o ktere se mluvi cele tydny (fakt a doslova).Takze predstava, ze po narocne vyuce zacne dite chodit do nejakeho krouzku, aby si odpocalo, odreagovalo se a vybilo se je silne pofiderni. "Zajmova cinnost" je tvrdou praci, plna koncentrace a zodpovednosti.A kdyz tohleto ve zdravi dite prezije, neni se co divit, ze takhle ziskane vlastnosti prevede do sveho profesniho zvota a ve spolecnosti pak vsechno klape jako hodinky.Ale jak jsem psal nahore, lide nejsou hloupi, "vedi, ze jsou vychovavani" a od spolecnosti (statu) pak v dospelosti narokuji "platbu za svoji poslusnost".Ti zlobivi mladistvi (vime, ze klasifikujeme a tudiz ztracime data :o) jsou skupina, ktera doma vidi, ze jejich vychova, ohybani k nejakemu obrazu k nicemu nevede, protoze jejich tatinek, vychovany stejne jako oni, dela za par supu, musi doma obracet kazdou korunu a maminka je uz 2 roky nezamestnana, bez vyhlidky. A ze rodice za svuj vklad prijmuti vychovy a ze vymena "ztraty detstvi" za "stabilitu dospelosti" zkratka nefunguje, tedy musi vsemi silami bojovat o svoji existenci.Absolutni zaprazeni na skole proto, abych mohl v dospelosti bojovat o sve preziti, to asi neni ten pravy zivot, jaky si mladistvi (nase klasifikovana skupina :o) predstavuji.A co se tyce sadismu hudbou: jasne, ze je to zverstvo, ale podle meho tenhle system zacina citit, ze by mohl mit na kahanku, tak sahne po vsem, co funguje jeste v nejakych prijimanych mantinelech. Vybavit lavicky elektrickym sokovadlem asi nejde, tak to resi klasikou.
v ASG üprostoru neni zabava zabavou, ale take promyslenou cinnosti.Urcite znas nemecky humor, po kterem Slovanovi tecou po tvarich slzy nepochopeni a zoufalstvi.Tak nemecky humor (a anglicky poulicni taky) je jen serii kodu, ktere rikaji, ze jde o humor. Jsou to predevsim tradicni posismy vypravece a ustalena slovni spojeni, ktera sdeluji posluchacum "pozor humor, smejte se" (posismy= magicke, uhrancive, ke druhemu smerujici pozy).V takovem humoru nejde o vlastni humorne (obvykle paradoxni) sdeleni, ale o proziti spolecneho zasmani se.Zkratka tezka facha, sledovat vykrikovatele vtipu v hloucku (to urcite znas od nemeckych turistu: Sroceni 15 lidi, uprostred nejaky fousac s padacimi mosty co vykrine "Brünn ist klein!!!" Nasleduje hahaha! A dale "Kaufen wir Schnaps!!!" A zase hahaha!Ale i Nemci jsou lide a tudiz na tomhle chovani take neco je, ovsem to uz je jine tema.
A do tretice, jako obvykle:Zatimco cesky humor se dotyka ponejvice poruseni ci premrsteni nejake zazite predstavy , tak ten nemecky porusuje zazity rad .Kdyz Nemec vola "Brünn ist klein", tak to humorne je pro Nemce fakt moznosti vykriknout v Brne "Brno je male!", coz by si doma ve Frankfurtu nedovolili ani nahodou.Ja se to uz naucil take, takze kdyz v lete lezu do 14° studene vody mistniho jezera, tak vzdycky kricim "Das Wasser ist aber kalt!" Nasleduje smich z brehu, protoze dotycnym pasantum na skole vtloukali do hlavy, ze mistni jezero je na pomery teple. Tak se hezky nasmejem a ja se pak vzdycky tesim na navstevu tady u Tribuna :o)
Na tomhle chovani take neco jeno jistě, je to stejný jak pořvávání na fotbalo-pukových tribunách a v prvomájovym průvodě .. identifikace se skupinou. Kdo neřve, neni tojč.
Hm, k výše uvedeným saxovým jeremiádám –mám skeptické poznámky – tatínek a případně maminka, dělající za pár šupů, nejsou zdaleka problémem, jsou-li spokojeni s tím, co dělají. I jeví se mi, že nemístně přeceňujete položku zvanou příjem namísto seberealizace. Prostě možnosti být v něčem dobrý, nalézt průsečík vlastních schopností a možností; pak zdaleka není problém smířit se s perspektivou života "za pár šupů", respektive se životem v rámci rovnováhy spokojenosti mezi činností, v níž se uspokojivě seberealizuji, a mírou příjmu. Znamená to vědět, v čem doopravdy dobrý jsem, a pokud možno tenhle talent rozvinout. Nebožáci, vyhánění z nádraží Beethovenem (mezi námi, jsou-li z 90% svého volného času zašpuntovaní svými MP3, znamená to, že se klidně mohou překvapivě rychle adaptovat i na toho Beethovena se Stravinským, Janáčkem a Bergem dohromady – kulisa jako kulisa – není to nic než podkresový hluk) jsou dle mne daleko více ohroženi perspektivou vlastní sebeproměny v "hloupé děladlo" než ti, kdo nalézají své prostředí třeba mezi elektronickými šílenci nebo ve světě malých domácích virtuózů, hňácačů hlíny či ničitelů barev a papírů, atd., ad libitum. Synkovi se nelíbí paramilitární skautování; asi se zmýlil ve svém obdivu k jejich šátkům a zážitkům netuše, co je za nimi. Život tím zdaleka nekončí, může najít prostředí k rozvoji svých zájmů a talentů úplně jinde. Jen s přínosem toho nádraží si nejsem tak jistý – asi jsem neměl číst ty Děti ze stanice ZOO. Německý humor je zvláštní kapitola, na ten britský bych zase nebyl tak přísný: onen příslovečný "suchý humor" mám totiž dost rád. :-)))
Saxi, XY, škoda, že mezi vámi nejde provést syntéza… .)…s těmi kroužky se to má asi tak, že jestliže zde sax nabízí jeden (skautský) příklad, pak předpokládá jeho určitou univerzálnost. Tedy, že možnost spontaneity je více-méně potlačena ve všech zájmových možných sdruženích – všude je nějaký "nadřízený", který, řečeno mladou mluvou "může něco, co my ne". Na západě si myslím. že jsou v tomhle snad i dál než u nás. Jako by nutnost chápat určitou činnost jako "práci" předcházela jejímu postupnému privatizování: a je to případ nejen zájmových kroužků, ale umění, večerní zábavy apod. – veřejného prostoru jako celku.Je možno pod tlakem kultu "úspěchu" (zdolávání příček, blížení se jakémusi vzrovému bohu) vůbec ještě moné provozovat něco "zenově", protože mě baví sama činnost?Pak je zde samozřejmě možnost, že dítě prostě "nerozumí" zájmu svých rodičů, takže když vidí otce, který za pár korun dělá, třeba, v muzeu, bude mu jakékoliv "baví mě to" případ spíše jako výmluva.Pak je tu samozřejmě XY, který se asi trefně zmínil, že i v tom nevinném posedávání je cítit jakási jízd po hraně, testace limit – přechod mezi "dítě nemůže, dospělý ano" na "společensky podřízený nemůže, nadřízený ano". Je v tom určitě i cosi destruktivního, ale zároveň, jak říká jonáš, je v té davovosti spontanní určitá a neobvyklá socialita. Vemkoncem i ti slavní studenti v 68 toho "spálili" a "zničili" docela dost, přesto se na ně dnes díváme skoro jako na vzor mladické revolty. Kde se vzal ten pozitivní náboj?Jinak mi připadá, že klasifikací AGS humoru jako humoru německého, jsme ztratili humor anglický.
Tím se dostaneme k……začátku, kde jsme se zde všichni tak nějak shodli, že každí mládí. Rozkol nastává, použije-li k tomu jakousi ryzí spontaneitu (v rámci hesla "levice je představivost, fakt fašismus" .)) nebo ony zmiňované předpřipravené vzorce "vzpoury". Je to jakýsi optický klam, jak zachovat dynamiku společnosti a zároveň ji mít pod kontrolou, vydělat na ní. Konečné vyrušení dialektiky .)Mě ještě napadl jeden citát k tomu, co jsem napsal výše: možná to řekl Adorno, možná někdo jiný, ale teze zní, že v rozvinuté kapitalistické společnosti je veškerá zábava jen pokračování pracovního procesu.
tatínek a případně maminka, dělající za pár šupů, nejsou zdaleka problémem, jsou-li spokojeni s tím, co dělají..nalézt průsečík vlastních schopností a možností; pak zdaleka není problém smířit se s perspektivou života "za pár šupů", respektive se životem v rámci rovnováhy spokojenosti mezi činností, v níž se uspokojivě seberealizuji, a mírou příjmu.Ted nevim, jestli se mam smat, anebo plakat,ale zrejme se rozhodnu pro plac, tedy zalezam do koutka, diky.
A zadni Skaut to neni, jen to tak nazyvam.Stejne jako rikam vsem ceskym organizacim stale "Pionyr".Je to normalni mladeznicka organizace s mottem "Priroda a dobrodruzstvi", coz by si klidne mohli zmenit na "Klubovna a nuda".Wintere, ten Adorno (?) je fakt dobrej, to bez dovoleni automaticky prebiram.Vsak take vetsina funkcionaru kulturnich spolku jsou mistni zivnostnici, co si skrze kulturu udrzuji na ocich klientelu a delaji si pozitvni jmeno, reklamu.Jinak mam zato, ze na nejakou vyvazenost tu neni prostor (nastesti), takze lelkovani na nadrazich priznavam samozrejme i pozitivni potencial a i neobyvklou socialitu. Vsak jsem na to vyse uz narazil: deti nemaji rozum, maji tendenci se po sve "praci" sdruzovat.
Zase se v tom saxím zrcadle neorientujua nevím, co je nahoře a co dole, co je sranda a co je vážně.[85]Co je na tom ať už k smíchu nebo k pláči? To se tak vymyká švýcarské realitě?
Škoda, že jsem vás rozplakal, saxi –netušil jsem, že děláte cosi, co se vám hnusí, jen abyste získal více peněz… :-))Vcelku se nemohu než odvolávat na vlastní empirii, včetně okamžiku, kdy jsme mladšího potomka stáhli v jeho nějakých devíti letech z jedné takové lavičkové (jen parkové, na nádraží je i v tomto malém městě daleko) society a našli mu vybití, s nímž prošel úspěšně až na vysokou školu, kde se začal věnovat jiným zájmům – ale už pozitivně zformován do životní praxe. Starší, jenž si své zájmy zvolil evidentně jako kompenzaci přechodného postižení, teď pracuje v oboru, který sice nevystudoval, ale v němž základní znalosti a dovednosti získal právě v těch dětských časech. Oba si vytvořili svá přátelská společenství právě v oněch prostředích; fungují velice spolehlivě dodnes. A je mi srdečně jedno, mají-li či nemají-li dojem, že by mohli mít bohatší rodiče – jejich příští bohatství je jedině v jejich rukou. :-)))
XY……bez urážky, ale vy musíte být buďto vědec nebo umělec .). Což jsou tak poslední dva seberealizační obory. Pokud se teda člověk nezačne ptát po jejich aktuálním systémovém postavení (což u vědců nehrozí, a umělce – těch pár, kteří na to ještě mají – nikdo neposlouchá). Každopádně sám uznáte, že tahle společnost je spíše úřednická než umělecká.Z mých vlastních empirických výzkumů: kromě těchto dvou oborů svou práci nenávidí (nebo jsou jí existenčně unaveni) téměř všichni, kterých jsem se ptal. Včetně těch takzvaně dravých a úspěšných.A včil babo raď.Každopádně si netroufám tvrdit, že chození do lidušky člověka predestinuje jakožto umělce – skoro bych řekl, že většina generačních výpovědí zaznívá z "lavičkových societ", napříč věky .)
Wintře, nějak se mi zdá, že v řadě oborů lze najít dost sebeprojektivních možností –řemesly počínaje a živnostmi nekonče. Pravda, u pásu je to cosi jiného, ale i takový zedník má radost, když udělá pěknou, rovnou zeď, krásně navázanou, případně ještě třeba vyzdobenou nějakým plovoucím šutrem či stavením ornamentem. Netvrďte mi, že hrnčíř nemá radost z pěkně vytočeného džbánku, pokud ho neseká nějaká automatická mašina, u níž je jenom přívěskem. Nepopírejme, že kostruktér nepociťuje uspokojení, že mu třeba dobře funguje jím navržená a spočítaná převodovka. Neříkejte mi, že lékař nepociťuje uspokojení, když se protivný a beznadějný pacoš promění ve zdatného rekonvalescenta. Jistě, často nadáváme, jsme utahaní, vyhořelí či cosi podobného a musíme překonávat vražedný odpor k práci jakéhokoli druhu ( = nemocná játra, dle britského humoru J.K.Jeroma – co v tomhle ohledu časem vytrpím, nedá se vypovědět); já si v takových chvílích vzpomenu na vlastní studentskou zkušenost, když jsem se na nějakých 14 dní nechal najmout do místního pivovaru místo kastlovačky lahváčů. Je něco naprosto šíleného osm hodin denně (s krátkou pauzou v polovině) házet do beden pětkrát po čtyřech lahvích piva, zatímco vám plnička hrne na stůl nové a nové flašky. Práce na takových pozicích je opravdu jen pro otrlé. Takže jsem rád, že jsem tou zkušeností prošel včas a snažil jsem se ji sdělit potomkům. Teď když na mne padne krize a mám tu možnost, přijdu si podebatovat sem. No – a teď zase musím zpátky. :-)
XY……tak tenhle "optimismus" bych s vámi rád sdílel – ale jaksi mi to nedá. Jistěže má konstruktér radost, když udělá hezký spoj, jisteže zedníkovo srdce zaplesá při pohledu na rovnou zeď – ale jakmile se oči stočí k výplatní pásce, radost se zbortí jako domeček z karet. A to se nechci bavit, že pro zkušeného "profesionálního" zedníka (například) je křivá i ta nejrovnější z rovných zdí. Za to plat je furt stejný – a hlavně: plat, to je dneska poslední jakože společenské uznání.Řekněme, že znám jednoho podnikatele, který má stavební firmu. Když jsem si prováděl ten svůj výzkum, řekl něco ve smyslu: "jo, jak jsem začínal, tak jsem to fakt žral, bavilo mě to. Měl jsem pěkně našlápnuto na samotnou. Jenže v 97 přišla ta krize, která si odnesla polovinu investorů, takže jsem celou výstavbu musel platit ze svého, na úvěr. Tehdy mě to jaksi přestalo bavit a neviset na tom dnes tolik lidí, seknu s tím."Vtipné je, že ta krize přišla odněkud z daleké Asie. A vlastně takových [i]konkrétních[i/] příkladů znám snad desítky.Na tohle mě asi neutáhnete. Nedávno byl v televizi Jakl, který zdůvodňoval veto zákona o biopalivech tím, že každém zemědělci musí pukat srdce, když se místo poctivého chleba pěstuje ta hnusná řepka. Bylo mi trapně.
Wintře, nepopírám, že společenské uznání přítomnosti se odvozuje od výše platu,ale tohle hledisko spíše vypovídá o těch, kdo je zastávají. Kvalita života jistě není nezávislá na příjmech, ale rozhodně neplatí přímá úměra, totiž čím více peněz, tím kvalitnější život. A přiznávám, že štěstí podnikatelů moc nerozumím; tohle chce asi založení hazardního hráče, které mi chybí. Ale hlavně – možná jsem příliš mnoho let prožil v totáči, kde byly ty majetkové špičky tak názorně spajty s mírou osobních vad, že mne to bohatství ponechává zcela klidným. Čas od času se stýkám s jedním milionářem; žije si nesporně luxusně a je nesmírně velkorysý, ale rozhodně ho ty peníze dnes nezajímají a nedává je pokud možno najevo – je to jen jakýsi vedlejší produkt jeho tvůrčích schopností. Druhý je můj příbuzný – po nějakých dvaceti letech usilovné práce prodal úspěšnou firmu a je dnes bohatým a zazobaným soukromníkem; bohužel, jakkoli je (a vždy byl) vysoce inteligentní, je dnes spíše osobně komický, capaje v tralaláku a se psem a flintou loveckými revíry. V dětství jsme se i milovali i rvávali jako koně, nahrazoval mi bratra – teď si nemáme – kromě společenské konverzace – jaksi co říci. Ale asi bude nesporně také spokojen – dosáhl svého a navenek bude zajisté velmi šťastný. Bohužel vím, za jakou cenu, o níž on nemá ani ponětí.
Tak vona i ta automatická mašinamůže přinášet uspokojení, když je dobře seřízená, kudla se neseká, tolerance jsou v normě a nevázne dodávka matroše. To je jen o tom, co si v tom člověk najde (a co vlastně hledá .. nesmí jen podlehnout vábení sirén na kříďáku ;-)
Ovšem myslel jsem nějakou jinounež kastlovačku lahváčů, to je fakt ;-) ale třeba ty dělníky-operátory u automatických mašin v Boleslavi, ti nevypadali zpruzeně. Vůbec nemam tenhle dojem z lidí ve fabrikách, kde se něco trochu technickýho montuje či vyrábí, ač tam už zase maj nástěnky nejlepšího pracovníka, kapitalistickou soutěž v trhání norem a boj za snížení zmetkovitosti jak za Štrougala, akorát na vyšší štábní úrovni. Třeba aspoň dneska odpadá takovej ten samožer "nebejt bolševika, moh jsem jít na dochtora". Já bych teda na dochtora nechtěl, ani medicíny, ani obojího práva.Jakl je kýčař, toho by skutečnej zemědělec nejvejš hnal vidlema kolem hnojišťa ;-)
Vidím, jináši, že si rozumíme… A ještě Wintrovi:Opravdu nejsem z bohaté rodiny; než jsem se oženil, neměli jsme ani televizi – nijak mi nechyběla. Ale když mi umřela maminka – už v důchodu – bylo krematorium narváno a kdekdo chtěl o ní mluvit. Tehdy jsem si (jistě, až potom, co se člověk aspoň trochu usebere) uvědomil, jak neskutečně byla bohatá a jak nádherný a plný byl její v zásadě materiálně chudobný život. Víte, to je taky úžasný kapitál, pro mě daleko cennější než jakékoli miliony. Když holt jedou teď ty kýče.Pěkný víkend.:-)
Pardon, Jonáši…
Frantícisi prej už svolávaj "kroužky" po facebooku ;-)http://www.lidovky.cz…hranici_tai
jo vyhmátla, saxi,a ty teda taky, no já jsem tady normálka chytla odpoledne takovej záchvat smíchu, že jsem nebyla schopná vůbec nic napsat ! Teda musela jsme se smát hned už při čtení toho tvýho rozboru humoru, jenže pak se mi navíc v hlavě rozeběhly vzpomínky nebo asociace nebo co , prostě vzpomněla jsem si na všechny možný komický příhody s Němci i sNeněmci a bylo to! Musela jsem se jít vysmát od poče úplně pryč :)) A nemohla jsem to zastavit, zvlášť když jsem si pak navíc ještě taky vzpomněla, že přesně takový nezastavitelný smích měa mou kamarádku chytl asi poprvé kdysi v kině, a plným lidí !, Sedmá rota za úplňku to byla, to bylo příšerný!, málem jsem tam vytřásly duši, jak jsme to dusily :)) A teď jak jsem si jen klikla na ten jonášův odkaz, tak mě to rozesmálo taky, ten nadpis, článek jsme nečetla, nemůžu :)) A samzořejmě že nic nepiju a nic jsem nepila, takže jsme budí pochopila ten "neměcký" humor, asi jo nebo na něj příkladně zabírám?? To je ovšem konečná, připadám si jak idiot, ale když to sem navypíšu, tak mně to přejde snad. A ješětě se zpetám, vám se nikomu nechtělo smát? Mně jo. A ty saxi v koutku neplakej, to se mi sice taky hned pak chtělo, ale pak mě zas chytl ten smích, když jsem šla zas hned pryč. No ještě snad písnu nějak intelignetně, až se zvetím, su z toho zničená jak Varšava fakt. Ale mám asi trochu virózu, třeba jsem tím pádem náchylnější ?
k té [79]no ano, to víš že znám tenhle "německý humor", při kterém se chce člověku brečet, a i princip, na kterém funguje. Ale určitě bych to ještě rozlišila, pak je taky totiž ještě další, tzv. "německý" humor. Když to tak specifikuješ národnostně (proč?) – tak ho musíme od toho prvního odlišit. No a tenhle humor "německý" je taky ten typ humoru, co funguje na bázi paradoxních sdělení.. (i) tady to budou sdělení, která se mohou zdát třeba i nesmyslná, a klidně úplně nesměšná, a samozřejmě, že jde o společný prožitek zasmání se. A nazvala bych to spíše humorem tzv. spikleneckým- (ten první je ale spiklenecký taky vlastně ) No a spiklenecký humor zná přece každý si pamatuje příhody z dávných časů (z mládí), které byly komické. Akorát bývají zasuté. Jenže pak se najednu po x letech potkáš s přáteli, se kterými jsi ty přihody prožil.. nebo spoluprožil. Tento typ humoru funguje především na "společném lidském principu", a předvším v těch čistě osobních příhodách nabývá fakt "sdružení se" na významu. (A bez nutnosti předchozího sdružení se pak ten princip sdělení paradoxního možná i nějak podobně funguje při vykládání vtipů, ne?) Takže humor spiklenecký- setkáš se po letech s práteli, nejdřív se budou točit řeči co děláš, jak se máš, a co rodina, a jak se má ten a ta, a určitě i sklenička o skleničku cinkne, ale ani nemusí, no zkrátka bude nám dobře slovo dá slovo a někdo z přátel zahlásí a pamatujute si "fgfhuefwffj" ?? "Jasněé, všichni si pamatujem fgfhuefwffj" .. pak někdo řekne a co fdlfegwf fsrhw?? hurónský smích, no kdo by si nepamatoval jak jsme fdlfegwf fsrhw.. žejo- no zkrátka stačí stručný popis – nástin, a všichni hned vědí, o co šlo – jde. A jak se nálada zvedá, stačí pak už jen jméno název něčeho a tak. A právě odobně to funguje při vykládání těch vtipů. Stačí aspoň trochu dobrý vypravěč, aby se aspoň někdo zasmál nebo rozesmál. Pak vypravěč přidá další vtip, ten zní ještě komičtěji a taky-protože se směje už víc lidí. Pak přidá ještě jeden a ještě jeden, a další a to se smějí už všichni, aby pak přišel vtipbombavtip, který všechny kolem smíchy už úplně položí.. no a pak už jen stačí zvolat mezi smíchem do éteru cokoli, vtip nevtip, přísloví, větu, jedno slovo, jakékoli, všichni se budu řezat smíchy. Úplné nic pak zafunguje jako vtip ten úplně nejlepší. Ale tohle všichni víme a známe, a moc dobře. A odkud pak, a jak to, ha? Uff, a to německý bych tam nedávala, je to mezinárodní přece. (a ten tzv. suchý humor je taky mezinárodní ne? ) No mám to "německý" v obou případech v uvozovkách, protože myslím, že není přímo přesně přísně německý, ale možná je tam nějak zřetelnější?, to je možné.. nevím.
tady něcok nalézání průsečíku"Dřív, když člověk něčím byl, třeba obuvnickým mistrem nebo disponentem cukrovaru, tak tím byl obvykle celý život a ještě si to nechal napsat na náhrobek.Časy se změnily. Ani těm, co ještě mají náhrobky, na ně netesají "správce IT" a "sales manager". Zaměstnání přestalo být součástí identity, stalo se položkou v životopisu."http://aktualne.centrum.cz…668588