Populismus, nebo kapitalismus?

Zadlužování států vede k cílenému zotročování lidí soukromým finančním kapitálem.

Politici tzv. liberálně demokratických států jsou přímými škůdci lidu, protože ho odírají daněmi nad veškerou únosnou míru, přičemž výtěžek z těchto daní nepoužívají v jeho prospěch, nýbrž ve prospěch svůj, ve prospěch spřátelených skupin a především ve prospěch bohatých elit. Tyto elity se jim za to odměňují všestrannou podporou. Krmí je úplatky, chrání je před občanským odporem, podporují je manipulací lidského mínění a ideologiemi, jimiž indoktrinují většinu populace po té, co se zmocnili všech významných sdělovacích prostředků. Výsledkem je stínová oligarchie s charakteristickými prvky feudální moci: Tato oligarchie vlastní většinu základních existenčních zdrojů a s pomocí tyranie finančního kapitálu činí z lidí masu poddaných a nakonec i nevolníků odkázaných na stále omezenější trh práce a almužny státu. Masy poddaných v převážné většině otročí za špatnou mzdu na panských prostředcích směny lidské práce, nebo slouží za stejně mizerný důchod státnímu aparátu, jehož účelem je udržení pořádku a především násilný výběr daní a státního výpalného tam, kde ještě prosperují zbytky svobodných povolání, jakou jsou živnostníci, drobní podnikatelé a svobodná řemesla.

Finanční velkokapitál musí být tvrdě regulován státem. Cílem státní regulace musí být, aby byl investován do hospodářského rozvoje, jímž se bude zvyšovat blahobyt všech občanů. (…)  Peníze, pro něž nemají investiční uplatnění, musejí propadnout státu formou daní.

(Radim Lhoták, Populismus, nebo kapitalismus?)

Reklamy

8 comments

  1. Míša

    no, já jen připomínám, že schůze ve sněmovně pokračuje, ESM už poslanci pomohli zlegalizovat, Řápková se zákazem pobytu za vybrané přestupky taky uspěla, pěkně to tam frčí..

      • mistral

        aj aj. Na Délském potápěči příliš mnoho teorie: „klasický konzervativismus“, „nová pravice“. Potřeboval bych nějakou „nalejvárnu“.

        • astream

          V podstatě jde v Délském, potapěči o vzývání korporativního a velmi silně sociálního – ale také konzervativního řádu – a navíc řádu duálního:
          Lhoták klade důraz na organická společenství, pospolitosti – tam by stát zasahovat moc neměl, ale do elit, velkoprůmyslu, … tam by naopak zasahovat měl mnohem víc než dnes a finančnictví by měl zespolečenštit.
          V něčem tíhne Lhoták zjevně k Chestertonovi, s fašismem má blízký korporativismus a stavovský stát a nenávist k demokracii, nenávidí feminismus, gender atd. (muž – hlava rodiny).

          Je to zajímavý komplex – i já jako levicový liberál jsem si tam našel ke svému překvapení věci, které odpovídají mým názorům – konkrétně mojí teorií hodnoty i teorii mé oblíbené Joan Robinsonové.
          Zdrojem nadhodnoty je v podstatě společenské znalostní dědictví a přírodní zdroje, takže kapitalista, který těží z těchto dvou zdrojů, čerpá z toho, co není jeho, za co by měl zaplatit, protože jakoby vykořisťuje celou společnost (i kdyby mzdy byly přiměřené, protože dělník spotřebou své pracovní síly netvoří celou hodnotu jak se domníval Marx).Kapitalista by tedy měl platit, protože jeho zisk není legitimně jeho celý, ale jen z jisté části jeho osobn ího angažmá.

          Postkeynesovská ekonomka Robinsonová říká zhruba totéž …

          Přes Lhotákovu deklarovanou nenávist k demokracii, liberalismu, feminismu nepřirozené rovnosti tam najdete mnoho zajímavých myšlenek – a to by Vás nemělo odradit, protože by to byla škoda.

          Musíte se ovšem připravit i na určité šoky – např. způsob, jak je (v podstatě pozitivně) komentována plebejsko-nacistická Italská sociální republika, která vznikla z iniciativy původních fašistických lidových veteránů z 20. let na italském Němci obsazeném severu po puči proti Mussolinimu a po přechodu oficiální „královské“ Italie na stranu Spojenců v roce 1943, (blízká názorům např. SA-manů) zřejmě vzbudí rozladění, ale to nesmíte tak brát – dnes vznikají ty nejzvláštnější názorové syntézy /(mimochodem šéf SA Ernst Roehm si bral za jeden ze vzorů francouzské revoluční armády z let 1792-6)

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s