Nevím, jestli to byl spíš důsledek četby sci-fi, nebo produkt mé vlastní laické představy o tom, jak černé díry fungují, ale vždy jsem si myslel, že černá díra je jako vysavač, který nemilosrdně nasává vše kolem, až pohltí celý vesmír. Logicky je to úplně jinak:
Černá díra nemá větší sací výkon, než běžná hvězda; pouze disponuje mimořádně pevnou gravitační vazbou. Kdyby se naše Slunce náhle stalo černou dírou (…) zachovalo by si stejnou hmotnost, jen jeho průměr by se smrskl z 1329000 kilometrů na méně než 6,5 kilometru. Země by byla chladná a temná, ale její oběžná dráha kolem Slunce by se nezměnila. Tato černá díra by působila na naši planetu stejnou gravitační silou, jako Slunce.
(NG 3/2014)
Tribun 
Logicky nemůže mít (při svém vzniku) černá díra větší gravitaci než hvězda kterou kterou byla. Ten efekt „vysavače“ vzniká tím, že pozorovatel (nebo těleso) má možnost se více přiblížit ke gravitaci soustředěné nyní na menší prostor a tedy do místa kde na něj působí gravitace pouze z jednoho směru. Pokud by se „provrtáním“ ocitl na stejném místě u původní hvězdy, působila by na něj i gravitace „rozptýlená“ ve hmotě kterou už prostoupil – tedy ze všech stran, nerovnoměrně – postoupil-li by až ke středu hvězdy, ocitl by se ve stavu „beztíže“, protože působení gravitačních sil by se navzájem vyrušilo.
Černá díra by působila na naši planetu stejnou gravitační silou, jako Slunce jen na svém počátku. Pokud by postupně přibývala na hmotnosti (za předpokladu že by měla co pohlcovat) její působení na okolní planety by zesilovalo. Ale muselo by jít o „dodávky materiálu“ zvnějška naší sluneční soustavy, protože při setrvalých hmotnostech by poměr gravitačních sil zůstal zachován – tedy zřejmě i planetární dráhy.
Vzdyt to mate dobre, Tribune…a ten citat take…co tady zmatkujete, clovece :o)
Slunce je take vysavac, stejne jako cokoliv, co ma vetsi gravitaci nezli predmet (planetka, meteorit), co se mu dostane v priznivem uhlu do gravitacniho pole. Jen ho (slunce) jeste nemuzeme oznacit za cernou diru (proto se v tom citatu pise „kdyby“), protoze nema takovou hmotnost/ gravitaci, aby pritahlo i fotony. Snad je vypocitano, ze na vznik cerne diry je treba telesa o hmotnosti 3x vetsi, nezli nase slunce.
Cerna dira nasava hmotne predmety a tim roste, ze slunce se take muze stat cerna diry, bude- li mit stesti na prisun velkeho objemu hmoty, pokud ho ovsem drive nepozere nejaka jina cerna dira (nase galaxie rotuje kolem takove).
Cerna dira ale nakonec vsechno nepohlti- v tom vase predstava neni presna (tedy nebude nakonec jenom jedna), nybrz se jeji nasavaci schopnost (gravitace) zastavi v okamziku, kdy vyzarena energie/ hmota snizi jeji nasavaci schopnost natolik, ze prestane pritahovat jina telesa (tohle hranicni vyzarovani, jeho hodnotu, vypocital Hawking).
Vyzarovani se zvetsuje s mnozstvim ziskane hmoty …je to, pro predstavivost, podobne jako u zaniku hvezdy, kdy jeji dostredny kolaps konci paradoxne jeji expanzi -vybuchem…centripetalni silovy vektor se zmeni na centrifugalni :o)
Supernovy bouchaji tak, ze kdyz hvezda vychladne, uvnitr se vytvori jadro z tezkych kovu a kdyz na nej narazi gravitaci kolabujici vnejsi sluopky, tak se od nej odrazi a „jadro vezmou s sebou“.
Cim je cerna dira tezsi, tim vetsi sily/ pnuti v ni panuji a tohle pnuti tryska ven ve forme energie/ hmoty.
Tak neni pravda, ze cerne diry jsou cerne ze vsech stran, protoze energie (viz vyse) z nich unikat musi a deje se to diky jeji rotaci jen na jejich polech, tedy „nahore“ a „dole“ (dale viz kvasary, tedy cerne diry, u kterych byl zachycen prave onen vytrysk energie).
Konec prednasky :o)
A jak je to, saxi, s vyzařováním energie u nerotující černé díry? Má také černou a „bílou“ stranu?
Dobu, kdy se sešeří, mám u řeky nejraději. Pruty nahodím blíže ke břehu a uvelebím se pohodlně v sedačce. Velké ryby vyplouvají lovit potravu. Je nádherné se pomalu stávat součástí usínající přírody, A když je bezmračný večer, pak dalším zážitkem je pohled na hvězdy.Dech beroucí pohled, co nikdy nezevšední.
Pane embéčko, když jsem dnes četla vaši “ přednášku “ ,o černých dírách., měla jsem podobný pocit, jako na břehu.řeky. Strašně krásně jste to napsal. Děkuji vám. Vždycky si na tohle úžasné vysvětlení vzpomenu, až budu zase sedět pod hvězdami.
Jo, a ty velké ryby, tak ty jsou, pokud se kochám hvězdami, v naprostém bezpečí. ( Ony jsou v bezpečí i když se nekochám, pss, jenom mezi námi ).
Že jste pan Sax ? Protože takto píše jenom on .
.
No bohuzel se ted jsenuju embecko, rybarko lidskych dusi…kvuli darebakovi Tarasovi jsem se totiz musel registrovat na WordPressu, ale sax a vsechny jeho dalsi mutace byly obsazeny, tak jsem patrioticky zvolil embecko…a kdyz se tak neprihlasim, tak mam utrum.
Ted jsem docetl Budenuv Konec postkomunismus a verte- neverte, vzpomenul jsem si na vas a na nasi debatu pred par lety.
Proc jsem si dal tak blby jmeno? Podle Budena mozna ze stejnych duvodu jako antikomunisti, nenavidici svoji minulost tak strasne, ze na ni musi myslet od rana do vecera :o)
Podle nej jde o poprenou pozitivni vzpominku -> na neco pozitivniho se rozvzpominavaji, ale nechteji to priznat. Asi jako kdyz nekho strasne milujete, on se odstehuje a vy o nem prohlasite, ze to byl stejne blbec :o)
Takze takova zdrava obranna reakce, v pripade antikomunistu jen snad trochu prehnana az na uroven alergie, takze hrozi vazny problem.
A na co vzpominaji, co jedine jsme za komunistu meli a ted je to nenavratne pryc? No preci na nasi socialitu, soudrznost, kooperaci, kolektivni prozivani…tedy na to, co dava zivotu smysl, naplnuje ho a pomaha pri prekonavani uskali.
A to je v tahu a po tom brecime a to tak hrozne, ze nekteri z nas nenavidi dokonce celou tu dobu, kdy tohle meli…a uz nemaji… .o)
Ja jsem v tom nevinne, to Buden…a taky vim, ze to znate, jen tak si pisi, aby se mi dobre spalo…dobrou a diky! :o)
P.S. Rybky pozdravujte…a nemluvte na ne moc hlasite, rusi je to. Nejste budhistka?
Ty vaše psychoanalytické rozbory našich antikomunistických deprivantů mi vždycky vezmou veškeré pracně vytvořené iluze.
Iluze si rozhodne nechte, Tribune, trebas (urcite) to nejsou iluze. Vemte to jako puzzle a Budena castene kooptujte.
Ja to mam podobne, ma vlastni iluze je ta, ze lide nechteji komunismus, protoze v nem existovala jeste socialita (tedy opacne nezli Buden). A socialita znamena „praci“- dohodu, kompromis, toleranci. Antikomuniste jsou de fakto moderniste, pokracovatele komunistu…kazdy modernista veri, ze pokroku lze dosahnout jen novymi prostredky, nikoliv cizelovanim starych.
Z jisteho uhlu pohledu socialita opravdu „terorem“ je, hlavne pro krajni typy/ charaktery. Zde sazim na Geona: v kapitalismu casem pribyva deprivantu, protoze ten je vyzaduje. A kdyz je deprivantu kriticke mnozstvi, deprivanti to berou do ruky a nastupuje moderna
Ovsem nesouhlasim s Koukolikem, ze by slo o jejich vzpouru…jednoduse se nam nejak premnozili, ci lepe byli vyslechteni soukromym vlastnictvim a ted jen konaji svoji praci.
Ale proc to pisi:
Jednak abych si to zase srovnal :o) a druhak jako demonstraci toho, ze i kdyz mate sebemechanictejsi vlastni teorii, a trebas zcela odpornou Budenove, tak tu Budenovu muzete pribrat vzdycky, aniz by vam vazne narusila vase iluze :o)
Obcasne opakovani zasadnich vychodisek povazuji za velmi dobre, protoze obcas (cim dal casteji) narazite na cizi nazory, ktere jsou jednim slovem strasne :o) A prez osnovu tehle „zakladni teorie“ :o) si protivnika muzete lehce zaradit a nijak se pri tom nenervovat podrobnostmi.
Klobouk dolů,
přesně tohle mi hlodá už roky,
jen mi chyběla krátká formulace.
a protože dobré myšlenky se nekradou, s dovolením tuto formulaci rozšířím …
Pokud vam to sedlo, tak nevahejte a kupujte, ty dve a pul stovky vam mohou zmenit zivot :o)
https://www.kosmas.cz/knihy/181953/konec-postkomunismu/
*
Ondřej Slačálek, A2, 7.5.2013
Kniha chorvatského filosofa Borise Budena by opravdu neměla zapadnout. Konec postkomunismu, politická analýza výrazně ovlivněná psychoanalýzou, totiž především čtenářům z bývalého východního bloku nabízí osvobozující sebepoznání. Proč se po konci totality záhy ztratila také vize budoucnosti? Původně německy psaná kniha Borise Budena, u nás vydaná pod názvem Konec postkomunismu s podtitulem Od společnosti bez naděje k naději bez společnosti (Zone des Übergangs. Vom Ende des Postkommunismus, 2009), se v českém prostředí čte jako přesná diagnóza. A patrně nejen zde. Snad bude její překlad znamenat i první krok k terapii. Po téměř čtvrtstoletí od rozpadu východního bloku je totiž opravdu na čase, aby středo- a východoevropské společnosti vykročily z postkomunismu, který autor výstižně pojmenoval jako udržování v kolektivním dětství.
*
Embečko,píšete opravdu krásně, něco na tom bude, že někteří, místo aby přiznali lítost a nostalgii,to že neměli a nemají ve všem pravdu, že máme, co jsme nechtěli,a přišli jsme o to, co jsme potřebovali, raději nenávidí. Bez soudržnosti,není budoucnost, toho Budena si koupím.
embéčko
Pane saxi, děkuji za odpověď, cítím se jí velmi poctěna.
Zatím jsem Borise Budena nečetla. Ale zcela nepochybně tak učiním. V současné době se snažím alespoň přibližně pochopit příčinu všech těch selhání a kolaborací našeho národa, tu historicky neskutečně pokřivenou loajalitu vždy k některému z velkých národů. Nyní zrovna k Americe. Takže se, pokud mi čas dovolí, pročítám
“ Českými zeměmi v evropských dějinách „. Abych pochopila nejen minulost, ale i přítomnost. Ale na Budena
jste mne navnadil.
S rybkami moc hovorů nevedu, nebo spíš ony se mnou. Ale s řekou, to jo, to si povídáme. A moudrými skalami, co pevně drží její tok, také. A hvězdami, o kterých jste včera tak poutavě vyprávěl.
Nejsem budhistka.
„V současné době se snažím alespoň přibližně pochopit příčinu všech těch selhání a kolaborací našeho národa, tu historicky neskutečně pokřivenou loajalitu vždy k některému z velkých národů. Nyní zrovna k Americe.“
Ano, to je velke tema, rybarko, ted nam k nemu ovsem pribylo jeste vetsi: neskutecna loajalita Brusele k Washingtonu.
Otázka je, jestli byl „Brusel“ vůbec někdy evropský emancipační projekt, nebo to byl od počátku americký projekt konzervační zajišťující vliv Washingtonu v Evropě čelící konkurenci Moskvy.
Jiste, Tribune, ale casu bylo v podstate dost…ackoliv je tu system rizeni EU, ktery je netransparentni, samozrejme zamerne. Taktez si vsimnete, ze nemecko nema ustavu, neni ustanoveno coby narod, namisto ni maji jen „grundgestz“, zakladni zakonplytny pro vsechny obyvatele a to bez narodnostniho akcentu.
Zkopiruji sem svuj prispevek od Janiky, protoze EHS bylo jen politicky pokracovatelem Marshallova planu. V prispevku reaguji na Tarase, vychazejiciho z toho, ze evropsky socialni stat zkrachoval proto, ze Amerika utopila sve potencialni evropske investice ve valce:
*
Ten slavny Marshalluv plan nebyla zadna pujcka penez, ale pouha distribuce poukazek na americke zbozi.
Tedy…americane nedali Evrope penize na investice o kterych by Evropa sama mohla rozhodnout a uskutecnit je v libovolne zemi. Neslo si tedy vzit milion od Americanu a koupit za nej turbiny ve Svedsku…kdyz byly potreba turbiny, dostal stat poukazku na turbiny, ktere musel odebrat v Americe.
Americane chteli zabranit presne te situaci, diky ktere se Hitler vybabral z Vymarske republiky: zacal tisknout “vlastni” penize, odpoutal je od zlata, podlozil “praci” a uvnitr statu udelal “vlastni” ekonomiku, nezavislou na versailleskych dohodach.
Toho se Americane bali jako cert krize a zabranili tomu prave Bretton-Woodem (nemoznost si tisknout penize dle potreby) a pak Marshallovym planem (zabraneni mezistanim pujckam).
Navazali evropske meny na dolar a dolar zase na zlato= evropane jim de fakto platili zlatem jako jistinou. Proc myslis, ze zhruba 2/3 nemeckeho zlata jsou ve Fort Knox? Ze by tam bylo “jistejsi”? To asi ne…
Pak to zkratka skoncilo, zlata relativne ubyvalo (bylo by ho treba vice, protoze pujcek na investice pribyvalo), Evropa byla zainvestovana americkym zbozim, prisla ropna krize a pomalu zacinala globalizace (= Evropa jako trh jiz nestacila).
Ten vas mytus (tvuj a vittty) samozrejme funguje a fungovat bude, ovsem jen jako mytus politicky, “realita” sidli v ekonomice a je trochu jina…
*
P.S. Nemci se ted snazili sve zlato z US dostat, ale marne, uzavreli jen smesnou dohodu, ze z 3500 tun zlata jim bude repatriovano 500 tun a to do roku 2020…to je cisty vysmech.
Navic jim ted Americane vratili 5 tun, ale bez vedomi Nemcu jim poslali zlato pretavene, tedy „cizi“ (Nemci maji sve oznaceno svym cejchem)…takze opet prostor pro spekulace, zda- li ve Fort Knox (ackoliv to nemecke je na Manhattanu) opravdu nejake zlato jeste je, anebo jestli se Americane nahodou nerozhodli cizi poklady pouzit jako zastavu za vlastni dluhy).
V Nemecku jde v soucasnosti o velky skandal, ale je umlcovan medii…napr. FAZ pise clanek „Nemci dostanou sve zlato zpet“, ale jeho obsahem je jen poukazka na vagni dohody, ze snad, nekdy, do konce tisicileti… :o)
Podle toho vypada take diskuze pod nim, to je kapitola sama o sobe…ne nepodobna te Ceske „chteli bychom, ale verchuska na nas kasle a jedna proti nasim zajmum“.
Ještě bych dodal že černá díra nemůže zaniknout tak že by postupně ztrácela svou hmotu, protože žádná částice není (aspoň podle klasické fyziky) schopna překonat rychlost světla. Tedy může zaniknout jen tak že by byla pohlcena jinou černou dírou.
Hawking počítá s roztržením páru částice-antičástice, vzniklého přesně na horizontu události a tedy že jedna (nad horizontem) černou díru opustí a druhá (pod horizontem) zůstane „uvězněna“. Toto má ale nějaký význam u mikroskopických černých děr vytvořených (hypoteticky) urychlovačem v důsledku srážky těžkých atomových jader. Pokud jde o černé díry ve vesmíru pak se předpokládá že ve vakuu (tedy bez přísunu další hmoty) by se černá díra o hmotnosti Slunce vypařila přibližně za 10 na šedesátou sedmou let. Když tenhle čas porovnáme se stářím vesmíru (1,37 krát 10 na desátou let) tak jde o opravdu dlouhou dobu a to jde o poměrně malou černou díru.
Omlouvám se za ten primitivní způsob psaní mocnin ale líp to v tom formuláři neumím.
Ale jinak souhlasím s nadpisem článku. Osobně mne více děsí působení černých děr v podobě nadnárodních korporací a pokud by nějaký „sociální Hawking“ přišel na způsob jak zastavit jejich nasávací schopnost – velice bych mu tleskal.
Právě že podle Hawkinga zaniknout může (alespoň matematicky), ale za tak dlouho, že by zatím i Bůh zešedivěl. Co se těch mikroskopických černých děr týká, tak ty okamžitě roztrhala na kusy gravitace okolní hmoty, takže ani odsud riziko nehrozí. Není to prostě tak, že sebenepatrnější černá díra začne okamžitě pohlcovat vše kolem a neomezeně růst nade všechny meze.
No jasně. Sežere na co dosáhne a pak už jen čeká co přiletí. Zajímavé by to ale asi bylo s takovou, která by putovala vesmírem jako kometa. :-(
Nerotujici cerna dira je jen matematicke reseni, vyplyvajici z obecne teorie relativity, pane Mudro, zatim nebyla zadna pozorovana. Matematickych reseni je vice, ale ne vsechna odpovidaji fyzikalni realite.
Cerna dira rotuje proto, ze rotovala uz planeta, ze ktere dira vznikla, pritahovane planet/ky pak jen dodavaji energii.
Ovsem jsou i cerne diry primordialni, vznikle pri Big Bangu v mistech, kde se hmota nestacila rozepnout (rozlozeni hmoty ve vesmiru neni konstantni). A ty take vyzaruji, tzv. Hawkingovo zareni, ktere proniklo „horizontem udalosti“ jako by ho „tunelovalo“ a takova cerna dira pak zari vcelku difusne :o)
Pokud ovsem podle nejake teorie rotuji, to nevim, ale rozhodne jsou malinke.
Ja jsem chytrej jak radio, protoze nekdy minuly tyden jsem videl o cernych dirach dokument a privital tak Tribunuv clanek, nebot jsem nasel duvod si sve poznatky osvezit na netu :o)
Jeste par nalezenych zajimavosti z institutu Max Plancka:
– I okolo cerne diry muze „vecne“ krouzit teleso, aniz by do ni spadlo= cerne diry nenasaji vsechno
– cerna dira nemusi byt vzdy velka, existuji i mini-cerne diry. Diky kosmickemu zareni jich jen v nasi atmosfere vznika asi 100 za rok (vznikaji srazkou castic s vysokou energii)
– pro vznik cerne diry je dulezita hustota hmoty, nejmensi vznika pri dosazeni Planckovy hustoty, ktera cini
5×10 na devadesatsestou kilogramu/metr krychlovy (nejak to nedokazu zapsat :o)
Berme ovsem na vedomi, ze to vsechno jsou jen teorie. To jsem tu napsal mam hlavne z dokumentu na nTV a ze stranek institutu Max Plancka, jak ji bylo uvedeno.
V důsledku srážek hmoty v akrečním disku může hmota z černé díry (přesněji z jejího okolí v důsledku její gravitace) i vystřelovat.
Nerotující černá díra může být těžko pozorována, když z ní neuniká žádná informace a mohla by tedy být rozpoznatelná jen podle zakřivení prostoru v důsledku jejího gravitačního působení.
No – o ostatním už píši ve své reakci o kousek výše, kterou jsem tam umístil dřive než jsem četl tento váš komentář. O těch co vznikají v atmosféře jsem nevěděl. Evidentně mé znalosti v téhle oblasti potřebují aktualizaci.
Diky za rozvedeni a pouceni, pane Mudro.
Jinak, dle meho laickeho nazoru, byste nerotujici cernou diru pozorovat mohl, protoze na cerne diry nemuzete jinak, nezli skrze gravitacni vlny. Tedy nikdy vlastne nepozorujete cernou diru samotnou, at rozuje, anebo ne, ale jen to, co dela s hmotnym okolim. Jakmile zachytite zareni z rotujici diry, v tom okamziku pro vas zanika a prejmenujete ji na kvasar/ pulsar :o)
Jako kdyz se nachazi planety tak, ze se pozoruje hvezda, zda- li s ni nehyba neco, co se okolo ni toci, tedy jestli se „neklepe“.
Seriozneji vam oponovat nemohu :o)
S tím pozorováním s vámi, saxi souhlasím. Já jsem sice psal o zakřivení prostoru ale měl jsem přitom na mysli veškeré projevy vlivu černé díry na její okolí. Tedy zakřivení světla, toho co „vyrve“, koho zbrzdí atp.
Co se kvasarů týče – tak u nich jsme (dle teorie) spíše svědky „krmení černé“ díry než jejího „vyhladovění“ směřujícího k jejímu zániku. Záření které pozorujeme pochází z akrečního disku okolo ní a ne ze samotné černé díry.
Ještě k té rotaci:
Srovnám-li rotaci Slunce, která je zhruba 25x pomalejší než Země s rotací pulsaru který se otočí několikrát za milisekundu tak by taková, ze Slunce vzniklá černá díra byla sice rotující ale velmi pomalá. Těžko by její rotace měla nějaký významný vliv na na únik hmoty/energie, jak výše píšete. Ale souhlasím s vámi že nejspíš rotují všechny, protože si nevybavuji žádnou známou nerotující k hvězdu nebo planetu. Alespoň minimální se vyskytuje u všech o kterých víme. U hvězd to bývá tak že čím chladnější tím pomalejší i když to nemusí platit nějak zákonitě.
zachování úhlové rychlosti při smrštění objektu – roztočí se pěkně rychle….
To je pravda. No vidíte, taková samozřejmost a „nedocvakne mi“ :-)
Ale od toho přece debaty jsou.
Dík.
Tady na strane 15/ 16 PDF maji dokonce pristroj, kterym cerne diry vyrabi laboratorne…tedy spise dirky :o)
Click to access PMA_SL.pdf
Mnojo, jazyková bariéra mi znemožňuje cokoli více než prohlížení obrázků :-)
Dal jsem to sem jen kvuli obrazku, pane Mudro, jak „jednoduchy“ ten pristroj je. Jinak samozrejme nemam pochyby o tom, ze existuji i opacne teorie, a tedy diky, ze jste sem jednu dal.
To mate jako s Big Bangem- drive se soudilo, ze sila exploze vyvola expanzi a casem prevladnou dostredive sily, expanze se zacne brzdit a vesmir kolabovat, vracet se „nazpatek“. To je takova bezna predstava z naseho zivota- vyhodite do vzduchu micek a jak mu dochazi energie vrhu („expanze“), tak se brzdi a nakonec zacne klesat.
Ovsem jak se ale zjistilo, vesmir se naopak rozpina cim dal tim rychleji, resp. koherentni tok galaxii nabira s jejich vzdalenosti na rychlosti.
Tak vznikla dalsi teorie o „Dark Flow“, nezname gravitacni sile, ktera „vytahuje“ hmotu smerem ven od „stredu“.
Kosmologie je hezky obor, ackoliv se obavam, ze z 99,99% se bude skladat jen z matematiky a popularizacni ucelene teorie si bude moci dovolit prezentovat jen zlomecek vedcu.
Me je blizka infantilni :o) Tribunova predstava, ze vsechno nakonec skonci v jedne cerne dire, ta nakonec vybuchne v Big Bangu a pojede se znova :o)
Mozne to klidne je, ale zrejme to bude slozitejsi proces- zbude mozna jen par cernych der, ktere skonci v supergravitacnim poli Dark Flow a nakonec vznikne nekolik miliard novych vesmiru.
Tak hele, zkusil jsem to a uz me to pustilo jako saxe…dobra, anebo spatna zrava?
Mne, na tom Velkém třesku, rozpínání a smršťování vesmíru, fascinuje to o jak starý výklad jde. Vždyť tenhle popis se objevuje i v učení kultur tak starých že ještě neměly ani ten nejjednodušší dalekohled – natož pak takové vychytávky jako Hubbleův teleskop, elektronový mikroskop, urychlovače atd. Sice je používána jiná terminologie než dnes (jako třeba „dech a výdech“ atp.) ale principiálně říkají totéž.
Takže se nabízejí dvě možnosti. Buďto jde o vědomosti které se zachovaly po vyspělé civilizaci (nesejde na tom zda hostující či domácí), nebo lze i takovou otázku uchopit „pouhým rozumem“ za absence technických udělátek.
například – před pár tisící lety Mánavadharmašástra 1.5 a 6:
„Bylo jen Ono a bylo tmou, bez projevů a příznaků. To, které nelze poznat a pochopit, a bylo jako by docela spalo. Potom se projevil neprojevený vznešený duch, jenž vznikl sám od sebe, rozháněč tmy, mající sílu všech živlů, a přivedl to k projevu…“
Dál je řeč o tom že Svět netrvá věky ale je periodicky ničen a znovu tvořen.
Dnes o tom píší na matematicko-fyzikálním webu:
„Před kvantovou érou byla tzv. éra chaosu. Teoreticky byla v okamžiku Velkého třesku veškerá hmota vesmíru soustředěna v nulovém objemu, tzn. že hustota hmoty byla nekonečně velká. Začíná singularitou s obrovitou hustotou a teplotou, v okamžiku, od kterého je definován čas (t = 0). Podmínky byly tak výjimečné, že je neumíme vystihnout žádnou fyzikální teorií. Tato éra skončila uplynutím elementárního časového úseku. Přirozeně se vnucuje otázka, co bylo před vznikem vesmíru? Před velkým třeskem neexistoval čas. Proto tato otázka nemá smysl…“
To je tedy pokrok :-)
Poněkud odbočím:
Podle Bhagávatapurány (sepsané před 5 000 lety) teď žijeme v nejhorším věku, který je popisován takto:
„V tomto věku bude většina lidí šúdry nebo otroky. Lidé budou nástrojem žádosti a pokušení. Budou zkažení, nelaskaví, hádaví, nešťastní a jako žebráci. V lidech bude především faleš, lenost, zlo, hloupost, nenávist, strach a slabost. Ovládne je temnota, a proto budou cenit vysoko to, co je nízké a špatné. Budou hltavě jíst, města budou plná zlodějů a zkažených lidí. Nízcí obchodníci ovládnou trh. Z králů se stanou násilníci, kteří budou vysávat krev svých poddaných. Hospodáři zanedbají své povinnosti a budou žebrat po ulicích…“
No – nic moc. :-(
Člověka až zamrzí ta přesnost v odhadu. Budiž nám útěchou že jde o věk poslední (ze čtyř věkového cyklu) a po něm má nastat „reset“ a vstup do věku podstatně příjemnějšího, kdy: „opět budou dominovat ctnosti pravdivost, laskavost, uctívání a soucit. Plody země se opět budou získávat pouhým přáním, proto se nebude prodávat ani nakupovat a lidé budou spokojeni, nepoznajíc nemoce, zášť, nenávist, pýchu, krutost, strach, žárlivost ani hněv.“
Aspoň se můžeme těšit na některé z příštích zrození :-)
Problemem techhle starych teorii je, ze jsou prilis obecne a tudiz k nicemu, pane Mudro. Kazda teorie je totiz navod, jak popisovat nejaky dej, trebas i takovy ktery se zatim nestal…a to se starymi Indy udelat nemuzete.
Big Bang treba hovori o rozpinani, coz ma sve prakticke Dopplerovske dopady (se vzdalovanim/ priblizovanim se se meni frekvence). Tak daleko purany nedosahnou.
Ale na druhou stranu mate pravdu v tom, ze stare teorie jsou nositeli imaginace a muzete nad nimi promyslet i teorie nove, s temi to nejde presne z opacneho duvodu: jsou prilis konkretni.
Takze si nechame promyslet kalijugu… :o) me nad ni dokonce uz napadlo, ze veskere silenstvi, co se ted deje, je intuitivni pochopeni a prijmuti konce, ktery se blizi a lide se snazi jen ukoncit sve trapeni, trebas by to mel byt jejich konec…mam dat smajlik? Spise ne…
Docela hezky je to vesmírné pinožení hledačů pravdy shrnuto např. zde:
http://encyklopedie.divoch.info/cs/Vesm%C3%ADr#Historie
počínaje kapitolou:
Filozofické modely vesmíru
Je z toho cítit jak se filosofové snažili o zobecnění a současně se i snažili postihnout jednotlivosti. Ačkoli byli odkázáni jen na ten mozek a holé smysly, odvedli už tehdy notný kus práce. Takže si myslím, saxi, že konstatování „ze jsou prilis obecne a tudiz k nicemu“si fakt nezaslouží. Ale to vy vlastně také uznáváte když píšete že lze nad nimi promýšlet i teorie nové.
S tou Kali Yugou – myslíte to jako jakousi podvědomou kolektivní touhu po sebevraždě? Něco jako: „Ať už to máme za sebou?“.
Ona ta podobnost nemusí být ani tak projevem jasnozřivosti našich předchůdců, jako naší vlastní omezenosti. Pořád jsme jen lidé a proto také jako lidé myslíme. Kdybychom sami nedýchali, zřejmě bychom žádnou teorii obsahující dýchání nevymysleli a i to rozpínání vesmíru bychom možná interpretovali jinak. Jsme zkrátka omezeni svým lidstvím.
Nejsem jistý, Tribune, zda lze našimi předky používané příměry považovat za důsledek našeho omezení v tom smyslu jak píšete že „Kdybychom sami nedýchali, zřejmě bychom žádnou teorii obsahující dýchání nevymysleli…“ protože vymyslet se dá ledacos i při pozorování jevů, které se v nás samých neodehrávají. Tedy, kdybychom my sami nedýchali, postačilo by nám k vytvoření takové teorie i pozorování dýchání u jiného tvora. Typickým příkladem jsou všechny myšlenky týkající se létání, ačkoli člověk sám nelétá.
Pokud sami nedýcháme, nemáme ponětí, co je to dýchání, pouze si to můžeme představovat a ta představa je determinována naším lidstvím.
Ja bych to rekl take tak.
Ted nechci tu prastarou moudrost nejak napadat, ale je mozne, ze ani nevime o cem to psali (jak to mysleli) a tak to roubujeme na „nas“ Big Bang.
Nahore jsem uvedl jako priklad vyhozeny micek, vracejici se zpet k zemi…pouzivame takove myslenkove postupy (a nasledne i priklady a vyjadrovani), ktere zname z praktickeho sveta.
Ale jinak se tomu, o cem pise pan Mudra (co cituje) nijak nevyhybam, dokonce to mam i v knihovne :o)