Rakve k válce patří

Neadekvátní reakce veřejnosti, médií a vlastně i armády na čerstvou ztrátu 4-5 českých vojáků v Afghánistánů ukazuje, že sice posíláme vojáky do války, ale tu válku si představujeme… no jako Hurvínek válku a vůbec nám nedochází, co to obnáší mít armádu a používat ji. Jenže smrt je podstatou války a vojáci jsou od toho, aby zabíjeli, nebo byli zabíjeni. Dokud ti naši zabíjeli nepřítele, tak nás to nezajímalo, když pak jednou nepřítel zabije je, tak jsme v šoku. Včetně armády!

Je dobře, že ti padlí vojáci nejsou pro armádu jen kanonefutr, ale na takové situace, jako je ztráta vojáků v boji, musí být armáda připravena, jak materiálně, tak morálně. K čemu je armáda, která se složí s prvními ztrátami? Jenže tak ta česká právě teď působí – zaskočená, zmatená a utvrzující se navzájem v tom, že to nevzdá.

S tím souvisí i ujišťování politiků, že v žádném případě český kontingent z Afghánistánu nestáhnou. Proč o tom vůbec mluví? To by mělo být samozřejmé, že z boje se neutíká s prvním nezdarem. Je samozřejmě nutné diskutovat, zda mají být čeští vojáci v Afghánistánu vůbec přítomni, ale o tom by se mělo rozhodovat na základě úplně jiných argumentů, než je partikulární incident.

O neadekvátnost reakce svědčí i neustálé zdůrazňování toho, že jde o tragédii. Jenže tragédie je něco, co se sice stalo, ale stát se nemělo. Když se narodí postižené dítě, když havaruje autobus, když spadne letadlo (třeba i s vojáky vracejícími se z mise, jak se to stalo kdysi Slovákům), když národ ve válce přijde o celou generaci, tragédie jsou ti mrtví civilisté včetně dítěte, kteří při útoku na naše vojáky zahynuli, ale když ve válce padne několik příslušníků okupační armády – a bez ohledu na to, zda s jejich přítomností v Afghánistánu souhlasíme, nebo ne, naši vojáci tam v roli okupantů jsou – tak to není tragédie, ale přirozená událost vycházející z podstaty věci.

Stejné je to i s neustálým opakováním, že padlí vojáci jsou hrdinové. Mají kuráž? Ano! Dělají dobře svoji práci? Ano! Ale jsou proto hrdinové? Dělat dobře svojí práci je věc cti, nikoliv hrdinství. Hrdina je někdo, kdo zalehne granát, aby ochránil ostatní, nebo ten, který tváří v tvář nepřítele nezaleze do krytu, ale bojuje, aby získal ostatním čas. Ti padlí vojáci si zaslouží uznání, ale neměli bychom z nich dělat hrdiny jenom proto, že na sobě v okamžiku smrti měli uniformu. K hrdinství je potřeba něco víc, než být ve špatný čas na špatném místě.

Nacházíme se teď jako společnost ve fázi, kdy se pokoušíme kompenzovat naivitu patosem. Pokud se nepoučíme a nedospějeme (protože zneužívat padlé vojáky k uspokojování vlastních potřeb dospělé jednání není), čeká nás podobných šoků v budoucnosti ještě víc. Zahrávat si s ohněm prostě znamená riziko spálení a realita nezmizí jenom proto, že sešla z očí je někde dva tisíce kilometrů daleko. Jak je vidět, umí se připomenout sakra drsně. A neplatí to ani zdaleka jen padlých vojácích.

55 komentářů: „Rakve k válce patří

  1. Pokud už přijmeme, že reakce na jejich smrt je neadekvátní (o čemž nejsem přesvědčen), viděl bych příčinu spíš v tom, že je to vlastně poprvé, co máme příležitost přijímat zprávy o padlých takhle zčerstva, a neumíme s tím zacházet. Bohužel s vámi musím souhlasit v tom, že asi dostaneme ještě mnoho příležitostí se to naučit…
    Nicméně mi stále přijde přijatelnější patos, než debilní kecy „nemuseli tam“, nebo „věděli do čeho jdou“

    1. „Neumíme s tím zacházet“ – ano, to je přesné.
      „Nemuseli tam“ – to je ale v zásadě pravda, minimálně nemuseli do armády. Na druhou stranu je pravda, že armáda, kde by si každý frajtr vybíral, kam půjde a kam nepůjde, by byla tuplem k ničemu. Za debilní kec bych to neoznačil, ale za lichý argument ano.
      „Věděli do čeho jdou“ – věděli a pokud nevěděli, tak vědět měli. Všichni jsme to měli vědět, protože za to, že tam šli, jsme odpovědní jako národ. Jiná věc je, že věděli jen teoreticky, protože až do teď chyběla potřebná zkušenost. Z tohoto pohledu je ten incident vlastně prospěšný, protože každý další vstup do armády i vyslání armády do mise již bude poučenější.

      1. Já podobný proklamace těžce nesu, protože jejich autoři se obvykle snaží působit děsně hlubokomyslně a igelitentně a nad věcí. Přitom jsou to až příliš často prázdný fráze, kterými – odpusťte mi to výrazivo – pouze tu více, tu méně úspěšně předstírají, že nemají v hlavě nasráno… Protože:
        1/ Do armády nemuseli, z nějakého důvodu chtěli. Na tom „nemuseli tam“ mi vlastně mnohem víc, než sama zřejmá neznalost vojenských poměrů (na kterou má civil koneckonců výsostné právo, byť zrovna v tomhle případě by stačilo prostě myslet) vadí skutečnost, že autor takových slov smrt těch vojáků smázne, někdy je třebas žoldáky nebo rovnou vrahy nazve, jen proto KDE k události došlo. A ty závěry staví v podstatě jen na té nevědomosti…
        2/ Jistěže to věděli tribune. Ale proč to v momentě jejich smrti má mít význam? …to kvůli tomu snad umřeli méně? …nebo proč to kdejakej moula potřebuje vypíchnout jako důležitou okolnost…?

  2. Pokud si někoho pozvu k sobě do domu, aby chránil mé děti před sebevražednými atentátníky, které si proti mně cvičí Taliban, tak ho těžko mohu označit za okupanta.

    1. Souhlas. Oni jsou součástí provinčního rekonstrukčního týmu, chrání konvoje inženýrů, co jim tam staví školy a nemocnice. Vrahouni jedni okupantský. Při konání jejich voleb, tak nic nevím o tom, že by vyhrál u lidí Talibán, který požaduje odchod „okupantů“. Ten místní lidi terorizoval dávno před invazí za to, že posílali holčičky do školy a chlapečci co tam sice směli, tak si nesměli malovat, protože podle nich šaríya nepovoluje ztvárňovat lidmi podobizny toho, co stvořil jen Bůh. Dalo by se o tom jestli je pro lidi dobrodiní teror jaký tam dělal Taliban dlouho polemizovat a bylo by zbytzečné říkat, že např. výsledkem „okupace“ je že tam chodí 7x více dětí do škol než když tam neformálně v provinciích vládl Taliban.

      http://www.rawa.org/temp/runews/2010/03/06/no-school-for-almost-half-of-afghan-children.html

      Takže hodnota článku je asi taková, jako propaganda Rusů, že anexe Krymu není anexí, ale jen vyplnění vůlí lidu. Nakonec vůle lidu vyjádřena např. v KLDR 99,99% podporou Kim-Čong Una je tak silná,. že s ní přeci nikdo „rozumný“ nemůže polemizovat.

      1. A kolonialismus byl pro kolonie požehnáním, protože kolonizátoři stavěli železnice, věznice a přinesli barbarům civilizaci. Vždy se dá vymyslet účel, který posvětí jakékoliv prostředky. Nehledě na ten drobný detail, že NATO není v Afghánistánu proto, aby tam stavělo školy nebo nemocnice, to je taktický prvek. Ty důvody jsou úplně jiné. Ale lžete si dál do kapsy, když to potřebujete.

        1. Jak jsem řekl, díky eliminaci Talibanu mohly v Afghanistánu proběhnout svobodné volby. Nevím nic o tom, že by zvítězily u voličů strany, co si NATO na svém území nepřejí a účast u voleb byla vysoká, takže i kdyby všichni ti co tyto strany nevolili a zůstali doma hlasovali pro Talibán, který si, jistě máte pravdu, přitomnost NATO jednotek na svém území nepřeje, pak by stejně bylo více těch, co hlasovalo pro strany, co síly NATO povolaly.

          Takže jestli uznáváte legitimitu voleb, pak vaše námitky jsou naprosto nepravdivé. No a kolonizací nazývat to, že ta patrola byla napadena v momentě když rozdávala dětem pastelky, to je pak už jen kojzarovský spin – protože nikdo nemůže myslet vážně, že když dělám de facto humanitární pomoc proti fanatickému náboženskému terorismu, srovnávat to s kolonizací třetího světa někdy za feudalismu monarchy jako byl Isabella Kastilská (a jí vyslaný tyran a vrah Kryštof Kolumbus)- to jste vážně uhodil hřebíček na marxleninskou hlavičku. Představte si, že USA např. by měly požadovat po Velké Británii nějaké reparace za násilné vnucení jim civilizace. „Vraťte nám zelené prérie, zruště mrakodrapy a 6-way highway, chceme indiánské stezky v Connecticutu na našich pozemcích“.

          Kdo by to asi tak chtěl..Možná ani ne ti Indiáni samotní:-)

          http://en.wikipedia.org/wiki/Connecticut_Indian_Land_Claims_Settlement

          Jinak lhát si do kapsy je především to, že někdo bude rád na vlastním území terorizován nějakou sektou a že když to dělá jeho soukmenovec, že je to jeho věc. Jako když muž znásilňuje ženu ve vlastním domě, pak vniknout tam policie je vlastně „okupace“. Takže ať to jsou Talibánci nebo Rudí Kmerové, pak kdybych mohl jako občan ty „okupanty“ zavolat, volal i kdyby měl Bílý dům předvolbu 906 nebo 909 a říkali tomu „help line“….Holt občanská válka je o tom, kdo si pozve jakého kamaráda na ochranu proti tomu, aby mi „soudruh-soused“ nepodřezal krk,protože jsem podle něj bohatec anebo „soused-chalífa“, že jsem podle něj něřící pes. Nedovolám-li se státní policie a ona li nezjedná moji ochranu, protože se dala k soudruhům či chalífům, nezbývá než zavolat někoho ze zahraničí. Stejně jako žena zavolá na pomoc souseda proti násilnickému manželovi, když policie nejede.

    2. Okupace je terminus technicus. A NATO do Afghánistánu nikdo nezval, to se pozvalo samo. Že jeho přítomnost ex post legitimují místní „Husákové“ na věci mnoho nemění.

      1. Potíž s Afgánem je v tom, že ji legitimitu nedodali místní Husákové ex post, ale RB OSN ex ante…

        1. jinak bych rád připomněl, že i afghánistán v osmdesátých letech byl uznáván osn, která s ním pak jednala například o vycouvání vojsk. takže v osmdesátých letech bylo vše v pořádku nebo tady najednou uznání osn nehraje roli, protože jsme dialektičtí pokrytci?

      2. Nemáte pravdu. Afghánci opakovaně žádali o vojenskou pomoc v boji s Talibanem.

        Pokud někdo k někomu přijede na jeho žádost, tak to prostě není okupant, i kdyby jste se na hlavu stavěl.

      3. Marně hledám definici okupace, kterou by naplňovala mise českých vojáků v Afghánistánu.

        Tak například Wikipedie:
        Vojenská okupace je násilný čin státu nebo entity, která proti vůli jiného státu nebo entity se zmocní a obsadí jeho/její území pomocí armády – jde o válečný akt. Okupující klika téměř vždy ustanoví okupační správu nebo kolaborační vládu, orgán spravující okupované území.

        Rozpory oproti definici:
        * NATO nejedná proti vůli Afghánistánu,
        * NATO se nezmocnilo Afghánistánu,
        * NATO není ve válce s Afghánistánem,
        * NATO nevyhlásilo okupační správu ani kolaborační vládu, ale naopak podporuje současnou vládu v Afghánistánu proti teroristům.

        Takže podle definice účast NATO v Afghánistánu okupací není, i když se budete stavět na hlavu.

    3. Snad nějaký zvací dopis? Tak to je O.K., to známe, to funguje.

  3. Oslavit padlé vojáky vojenským pohřbem, zvoněním zvonů a připomenutím si, zač a proč vlastně v Afghánistánu bojujeme, není vůbec patetické, natož zbytečné. Jsme jim zavázáni a vděčni a proto tak činíme. Ti lidé tam byli za nás.
    Nerad vážím smrti, ale jejich smrt je rozhodně pro mě větší ztrátou, než smrt afghánských civilistů, stejně jako úmrtí mého rodinného příslušníka bylo pro mě jistě větší ztrátou, než úmrtí českého vojáka.
    Ke zbytku se vyjadřovat nebudu, nehodí se to na tomto místě.

    1. Doporučím Vám to, co tu kolikrát radíte ostatním – mluvit za sebe, negeneralizovat a nepaušalizovat. Zavázán jim jste Vy, ne já. Stejně tak je to s vděkem.

      1. To se pletete. Pokud připouštíte existenci českého státu (a zrovna zde na tomto webu byste chtěli, aby se stát staral od kolébky po hrob), musíte nutně i připustit kolektivní obranu, včetně účasti na akcích našich spojenců. Generalizace a paušalizace je na místě.

        1. Tak za prvé, nikdo mnou počínaje nechce, aby se o něj stát staral, ale aby vytvářel podmínky pro to, aby se o sebe mohl postarat i jinak, než permanentní rvačkou s ostatními. Souhlasím s kolektivní obranou (i když je to spíš iluze, viz historické lavírování Itálie či debakl socialistické internacionály při vypuknutí 1. světové války), ale mám výhrady ke kolektivnímu útoku.

    2. Zajímavá liberální koncepce, povinné daně či sociální systém pro všechny ošklivá nesvoboda (věc co jde upravovat hlasováním).
      povinné myšlení o různých věcech týkajících se společností je teda svoboda?
      není zásah do toho, co si smím myslet mnohem větším omezením než to, jaké budu platit daně?

    3. Vy máte nějaký ceník lidských životů, něco na způsob 1 český voják = 3,5 afgánského dítěte, 1 Izraelec = 100 Palestinců, 1 Ukrajinec = 30 Rusů, 1 Němec = 6000 Slovanů? Neoceňuj, aby nebyl oceňován.

  4. Dobře napsáno. Při čtení jsem si vzpomněl na Váš post na Twitteru pár týdnu nazpět – že Ukrajinci zbojí, vyhlašují válku Rusku, ale pak se diví, když po nich někdo střílí. Tohle obdobná situace.

  5. Obecně s myšlenkou textu souhlasím, na druhou stranu je fakt, že u vojáků se už velmi dlouhou dobu vyznamenává hlavně smrt a plnění povinností. Ono v době, kdy půl věcí dělá počítač či bombardér to asi jinak nejde.

    1. To ano, ale je rozdíl mezi smrtí, pro kterou si voják dojde sám, a tou, kterou mi někdo přinese. Ale ono to asi bude tak, že ty pocty se dělají hlavně pro živé, aby nezačali spekulovat o tom, jestli ta smrt nebyla zbytečná, a nezabalili to. Pocta padlým je utvrzení živých v tom, že válčení má smysl.

  6. Co navrhujete? Stáhnout se z Afghánistánu a nechat Taliban, aby zase začal vraždit dívky, které chtějí chodit do školy, začal opět opět najímat mladé chlapce pro sebevražené mise proti nevěřícím a začal je posílat k nám do Evropy? Nebo máte jiné řešení? Rád si ho poslechnu.

    Musí nejdřív začít umírat lidé přímo v naší republice, abyste si uvědomili, že naše účast ve válce, kterou nám vyhlásil Taliban, je obranou a ne útokem nebo okupací?

    1. Kdypak nám Talibán vyhlásil válku? Nějak jsem to zmeškal…

      1. nejedlé hov.o vám, dá demagogický výklad, kde vám vysvětlí, jak taliban shodil dvojčata a tím pádem jsme se museli bránit. neříkejte, že tenhle žvást retardů neznáte

        1. Že by dvojčata shodil Talibán, to netvrdili ani Pearle s Wolfowitzem.

          1. 2001 vyhlásilo Afghánské hnutí Talibán Spojeným státům a nejenom jim „Svatou válku“ – tzv. džihád, ve které hodlá bránit islám proti všem křesťanům, Židům a imperialistům.

        Bombové útoky ve Washingtonu, Londýně, Bali, nebo Mosvkě ke kterým se Taliban přihlásil, jsou samy o sobě aktem vyhlášení války.

        Mluvit o našich vojácích, kteří v Afghánistánu kopou studně, staví školy a nemocnice a školí místní armádu, jako o okupantech, může skutečně jen Taliban nebo Tribun.

        Co ochranka, která doprovází po celém světě Lékaře bez hranic? To jsou také okupanti?

      1. Skoro mu závidím. Jednoduší – či zjednodušení – lidé bývají šťastnější. Blbost si bolívá, ale vždycky ty druhé. Sebe sama bolí spíš myšlení.

        1. Dokážete odpovědět na mé otázky, nebo umíte jen filosofovat o hlouposti těch ostatních?

      2. Závidím vám vaše přesvědčení, že vaše osobní útoky nějak vyvrátí mé argumenty. Opravdu ve vašem jednoduchém světě má v diskusi pravdu ten, kdo vymyslí na druhého více urážek?

        Nicméně zpět k mým otázkám:
        Co navrhujete? Stáhnout se z Afghánistánu a nechat Taliban, aby zase začal vraždit dívky, které chtějí chodit do školy, začal opět opět najímat mladé chlapce pro sebevražené mise proti nevěřícím a začal je posílat k nám do Evropy? Nebo máte jiné řešení? Rád si ho poslechnu.

        Musí nejdřív začít umírat lidé přímo v naší republice, abyste si uvědomili, že naše účast ve válce, kterou nám vyhlásil Taliban, je obranou a ne útokem nebo okupací?

  7. Urfeus: Mnohé se vyjasní: taiji-chenstyle.cz/clanky/novinky-a…/umeni-valky-sun-tzu-sunc/‎

  8. Já taky moc nerozumím těm nářkům. Voják je prostě voják, někdy jenom patroluje, rozdává dětem bonbóny, někdy zabíjí a někdy je taky sám zabit. Západ (včetně nás) nakonec stejně vždycky zabije víc místních, než kolik má vlastních ztrát. Je teda život čtyř našich vojáků větší ztráta než život cca deseti afghánských civilistů, kteří tam zařvali, včetně jednoho dítěte? Proč nelitujeme ty civilisty? Proč nikdy nelitujeme všechny ty civilisty a místo nich pláčeme nad pár vojákama, kteří věděli do čeho jdou, dostali za to solidně zaplaceno a jejich rodiny dostanou odškodné? Není v tom kus pokrytectví??

    1. Nad afganskymi civilisty se neplace, protoze, byt nevinni, maji ten osud, ze jsou na nepratelske strane.. Ocenujeme vzdy obet NASICH. Uz prirodni zakon samotneho preziti by mel byt z jasny. Ve valce zabijes, nebo budes zabit. .
      Mate na vybranou. Svet se neotrese, kdyz si Ceska republika demokraticky zvoli za spojence silene vrahy muslimskeho terorismu..Na Strahovskem stadionu budou pak klecet zeny a cekat na useknuti hlavy. A v Americe se budeme divat na TV a litovat vas, ale nebudeme plakat. Protoze jste nebyli na nasi strane.
      Tak honem agitujte, vystupte z NATO a zvolte vladu, ktera bude humanne zalozena a vlivne islamske predaky bude vsemozne podporovat..Shariu potrebujete ..Stejne tam v Cesku pijete moc alkoholu a mate uvolnenou moralku. . Statistika kradezi se take zmrskne, az budou po Praze chodit houfy lidi s useknutymi rukami… A povazte, panove, ta krasna moc, vzpurne zenske budete moci beztrestne mlatit…

      1. A tím chtěla dáma říci co? Že pracovní úraz dělníka na stavbě je něco méně než pracovní úraz vojáka v misi? Ten voják tam je v rámci svého zaměstnání. Je ta to placen stejně jako ten dělník na stavbě. (v penězích tedy rozdíl je, to je pravda). Ale o rodinu toho dělníka se nikdo nepostará. A je snad jeho práce méně důležitá?

        1. Dáma jen chtěla říct, že si neuvědomuje, že až Čína koupí Ameriku, tak bude někde makat na rýžové farmě zapřáhnutá vedle buvola, co bude na společenském žebříčku víc než ona :)

      2. Nezapomněla jste , Danielo, na česká přísloví?
        Třeba: „Poturčenec horší Turka?“

        1. Jisteze je pro nas pozustale obcany velky rozdil, zda se jedna o delnika usmrceneho pri stavbe nebo o vojaka zabiteho nepritelem. Uz proto, – pausalne- ze delnik v normalni nekomunisticke spolecnosti je privatni zamestnanec, na jeho smrt je nahlizeno jako uraz, nikoli vedome zabiti. Procentualne je umrti vojaka predpokladanejsi, nez risiko vojaka. Mimotoho vojak sel vykonavat svou praci ve jmenu svych spoluobcanu. V zajmu sve vlasti a svou zemi je take placen. z dani. Coz ma vetsi vahu nez smrt jedince, ktery se nezucastnil odporu proti te ci one ideologii . Byl vyslan a plnil povinnost prisahy do posledniho dechu. . Mne je jedno, ze nekteri z vas nevite, co je to cest a obetovani se. . Smrt vojaka, oficielniho vyslance Ceska je narodni tragedie, oproti delnikovi, ktereho litujeme, ale neoplakavame, na nej pietne vzpominaji jeho bllizci.
          Jak se veci maji, tak ceske vedeni a vojenske veleni bylo demokraticky zvoleno, pan president dokonce primou volbou, nacez brblakum nezbyva nic jineho, nez zalozit silnou obcanskou stranu, ktera zmeni politicky smer……

          1. P.S.: V prispevku je chyba. Melo to byt :
            Procentualne je umrti vojaka predpokladanejsi nez risiko delnika…

          2. No já nevím, ale v roce 2012 (novější údaje jsem nenašel) bylo v ČR 113 smrtelných pracovních úrazů. To nevypadá, že by na tom vojáci byli nějak diametrálně hůře.

          3. Byl to úmysl nebo jen hloupost, že jste nevzal v úvahu počet nasazených vojáků v poměru k počtu všech pracujících?

          4. Ještě chybí aby jste chodila rozdávat bílá peříčka :/

          5. „Jisteze je pro nas pozustale obcany velky rozdil, zda se jedna o delnika usmrceneho pri stavbe nebo o vojaka zabiteho nepritelem. Uz proto, – pausalne- ze delnik v normalni nekomunisticke spolecnosti je privatni zamestnanec,…“ (konec citátu)
            To mi zní, jako byste si myslela, že u vás v „normální nekomunistické společnosti“ je dělník (privátní zaměstnanec) postradatelná, snadno nahraditelná součástka výrobního procesu, která vlastně nikomu zase tak moc nechybí, protože tam odkud přišel, je jemu podobných stále dost.

            O cti a slávě rádi vykládají verbíři, když se snaží přesvědčit nějakého naivního jedince o tom, aby po sobě nechal střílet z důvodů, které se ho vlastně netýkají.
            O cti, obětování se a potřebě postavit se na odpor …. *) ideologii pak rádi plácají všehoschopní vládci/politici, kteří svou nebetyčnou pitomostí zařídili, že právě tenhle konkrétní průser došel až do fáze, kdy je střílení někdy nezbytné. Stejné řeči lze také slyšet od „zachránců světa před …. *)“ z bezpečného zápolí, které nikdy ani nenapadne, aby se toho zachraňování sami osobně zúčastnili jinak, než hlasitými hurávlasteneckými proslovy z bezpečné vzdálenosti od jakékoli střelby. Nebo neméně hlasitou kritikou, když se jim z toho bezpečí zdá, že vojáci neumírají pro „čest a slávu“ dost nadšeně a naprosto neschopně si tu otravnou válku protahují a dotyční „zachránci světa“ se nedejbože musí taky trochu uskrovnit…

            *) Doplňte libovolnou strašlivou hrozbu dle momentální potřeby

  9. Ja to brala statisticky. Procentualne je opravdu vetsi pravdepodobnost, ze vojakova profese je nebezpecnejsi nez zamestnani delnika. Kolik je delniku v Ceske republice, hadala bych, ze asi sto tisic. Oproti tomu vojaku nasazenych do bitrevniho pole je z Ceska nekolik stovek.
    Zabiti cesti vojaci v Afghanistanu se v kriticke dobe pred vybuchem pratelili s domorodci, na nikoho nestrileli, chovali se neagresivne. Sileny atentatnik se odbouchl, kdyz se mezi ne zakerne vloudil a vzal sebou nejen Cechy, ale i nevinne vesnicany, mezi nimi zeny a deti. . . . Toto jiste pujde na triko „okupantu“ a statistika o vrazdach imperialisticke armady se zvetsi o tricet lidi….

    1. Oni proti vam bojuji asymetricky-jakymkoliv moznym zpusobem. Dodejte jim drony a dalkove strely a pujdou s vami na ferovku.

      1. Mac: Ne, nejsem.

        glagol:
        Drony uz Hamas ma.
        Proc musi byt boj mezi vyrovnanymi silami? Copak je to f fotbal, nebo nejake klani ? V prvni rade je to boj o sebezachovu, jinak ti humanne ferovi jsou porazeni jako prvni.. Budou ferovi, ale mrtvi…
        Ale z jineho uhlu. Humanne se chovali cesti vojaci v Afghanistanu , co se s vesnicany pratelili. Jestlize pro nekoho pojem asymetrickeho boje spociva v tom, ze se nekdo odbouchne mezi svymi soukmenovci vedoma si, ze zabije cloveka, ktery mu mozna nekdy v minulosti pomohl, tak pak pro mne to neni asymetricky boj, ale hyenisticka vrazda ….

        1. „Proc musi byt boj mezi vyrovnanymi silami?“
          Nemusí, ale s materiální a početní převahou jedné strany roste i pravděpodobnost, že silnější strana konfliktu bude čelit podmínkám asymetrického boje, který bývá veden naprosto bez pravidel. V „normální“ bitvě by slabší strana nezvítězila ani omylem a prohrát pochopitelně nechce. Mohla by to vzdát, ale tady jde o Tálibán a náboženští fanatici se jen tak nevzdávají. Což přímo vede k nastraženým bombám, sebevražedným atentátníkům, útokům na nechráněné cíle a podobným „radovánkám“.
          Vlastně jste si sama odpověděla: „V prvni rade je to boj o sebezachovu“. Ze svého hlediska Talibán bojuje o sebezáchovu a používá k tomu ty prostředky, jaké má k dispozici. Naši vojáci jsou pro něj hrozba, i když po nikom zrovna nestřílejí a přátelí se s vesničany. Vlastně zejména tehdy, když se přátelí s vesničany, protože s podporou místního obyvatelstva by vymazali důležitou výhodu, kterou Talibán má – důvěrnou znalost místního prostředí. Podobné atentáty mají dva cíle – zabíjet nepřítele a současně připomenout místním vesničanům, že kamarádit s nepřítelem není dobrý nápad.

          1. S tim nemam problem, oh.
            Jeste ale chybi pohled ze strany „nasich“, coz urcuje celkove zakotveni, za kterou stranu nasazujeme krk. Doslova. .

Komentáře nejsou povoleny.