Je-li přítomen právník, pak by snad mohl znát odpověď na následující slovní úlohu: Budiž zákon Z1 a vyhláška V1 vydaná na základě tohoto zákona. Nyní nechť je vydán zákon Z2 který zákon Z1 ruší, ale o platnosti vyhlášek vydaných na základně zmocnění zákona Z1 nic neříká. Otázka za 3b. zní: je vyhláška V1 stále platná?
19 komentářů: „Slovní úloha z právničiny“
Komentáře nejsou povoleny.
Tribun 
nebyl by k dispozici nějaký konkrétní příklad :)
Byl. Ale říkal jsem si, že na tohle přeci musí existovat obecná odpověď vycházející z principů právního řádu, která nezávisí na konkrétních zákonech. Když to nikam nepovede, tak ji doplním.
nicméně přes právnické otázky zde byl vždy pan Jonáš
To je roztomilá otázka.
A vaše formulace, Tribune (matematicko/logická), je také jednou z řady odpovědí, proč by se matematice/logice mělo věnovat více pozornosti při školní výuce na všech stupních. I na našich plzeňských právech.
začal bych třeba tady:
Pokud jde o právní sílu, jsou zákony nadřazeny podzákonným předpisům (vyhláškám a nařízením), avšak podřízen Ústavě a ústavním zákonům a jim naroveň postaveným mezinárodním smlouvám.
dále by se měl rozlišovat termín „obecně závazná vyhláška“ od „vyhláška“
prostě zákon má vyšší právní sílu než vyhláška, takže se musí posoudit zda je V1 v souladu se Z2
Dovolil bych si ještě upozornit na článek
Martin Richter: Protiústavní aplikace předpisu je důvodem k jeho zrušení?
http://jinepravo.blogspot.cz/2013/05/martin-richter-protiustavni-aplikace.html
jedná se o vyhlášku Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000
Vyhláška by měla pozbýt platnosti zároveň se zákonem, na jehož základě byla vydána,
Ústava a zákony, nebo zákonná opatření, jsou předpisy zákonné, základní.
Vládní nařízení, vyhlášky ministerstev a vyhlášky nižších orgánů jsou předpisy podzákonné, prováděcí.
.A každý podzákonný právní předpis ztrácí svou platnost se zákonem, na jehož základě byl vydán.
To zní logicky..
Ale odkdy mají zákony něco společného s logikou ?
Všichni politici také neustále operují s pojmem „chodník“ – ale zákon o pozemních komunikacích žádný chodník nezná :) …. tedy je pravda že v jednom paragrafu se mluví o úklidu chodníků, ale v základní definici typů pozemních komunikací chodník není….
Ale jsou tam, jen se choulí za pojmem „místní komunikace IV. třídy“.
ve vyhlášce . jako jeden z typů MK IV (pod pojmem např….) :) Politici mluví o chodnících jako o samostatné komunikaci….
Jo a také koukám jak všichni i v různých internetových diskuzích mluví stále o SPZ – přitom SPZ jsou zrušené a místo nich máme RZV…
To je samozřejmě možný výklad, ale pokud byla vyhláška platně přijata, nebyla explicitně zrušena a není v rozporu se platným zákonem, není možné, že by zůstala v platnosti? Je tady totiž ještě princip předvídatelnosti, a ten by podle mě vedl pro změnu k tomu, že platná zůstává.
Nejsem právník, ale odpověď znám. Je to lehounce složitější.
Obvykle vyhláška odkazuje na zákon formulkou „ve znění pozdějších předpisů“, a je-li problematika, které se vyhláška týká, upravena i zákonem Z2, logicky se vyhláška automaticky odvozuje od Z2.
Pokud by vyhláška v určité své části odporovala Z2, je občan povinen se řídit Z2, neboť má větší právní sílu a ministerstvo/vláda povinna novelizovat vyhlášku V1->V2 (a je bordel, pokud se tak neděje).
V naprosté většině případů nelze říci, že vyhláška zaniká; zůstává stále součástí právního řádu. Abstraktně si lze ale představit situace, kdy by se stala nulitní.
O tolik složitější to zase není, jen to není jednoznačné. Vyhláška jako podzákonná norma nemůže předjímat normu zákonnou a nemůže tedy mít „bianco šek“ na všechny možné budoucí zákony. Podle mě by to měl být zákon Z2, který ji adoptuje. Ale co když ji ani neruší, ani neadoptuje? Asi se nakonec zeptám na ministerstvu.
Je to jednoznačné, vyhláška je právní předpis jako každý jiný (byť existují speciální situace, kdy je třeba výslovně zákon a nedostačuje nějakou povinnost určit podzákonnou normou).
Naopak další zákon je psán i se zřetelem k již existujícím vyhláškám.
Jediný rozdíl z pohledu právního laika mezi vyhláškou a zákonem je ten, že odporují-li si oba předpisy navzájem, je závazný zákon.
Prováděcí předpisy vydané na základě zrušeného zákona zůstávají platné a účinné; obvyklou praxí je tyto předpisy, pokud už nejsou použitelné, výslovně spolu s původním zákonem zrušit.
Je to někde definováno, nebo je to něco jako zvykové právo akceptované soudy? (Předpokládám, že podobné otázky už musely soudy řešit nejednou.)
Nemusely, protože zrušení prováděcích předpisů se děje prakticky automaticky přímo v textu novely. Otázka, kterou vznášíte, je tudíž jen hypothetická (ale přesto jsem si jist, že moje odpověď na ni je v souladu s právem).