Místo, kde by chtěl žít každý

41 komentářů: „Místo, kde by chtěl žít každý“

1. Neni duvod vam neverit, ale clanek postrada ten hlavni fakt, kde ze to podle Vas ne zase az atraktivni misto je..

   1. Na tom naopak vůbec nezáleží. Nejde o konkrétní lokalitu ani o to, že někdo zrovna ani nemá děti ani nehraje basketbal, takže mu dané místo naprosto vyhovuje. Jde i princip když člověk snahou něco získat tím to něco ničí.

2. Proto jsem nakonec ráda za hnusné, ale už zalesněné a urbanisticky docela dobře naplánované sídliště, které se ještě na zisk nestavelo… Vše co potřebuju je pohodlně dostupné pěšky…

   1. I zalesněné sídliště se dá odlesnit, protože všude se vejde vždy nejméně ještě jeden barák. A nejde ani tak o o to, že bylo dobře naplánované, jako o to, že bylo vůbec naplánované. Dřív se sídliště plánovaly jako celky, nestavěli se „rakovinným bujením“ po jednotlivých domech. Nebo alespoň tak ona základní funkcionalistická idea zněla. Že se to pak často flákalo, protože prioritou bylo, aby lidé mohli bydlet, je věc jiná.

      1. Ve městě, v němž je mi žít, vzniklo před více než 50 lety neuvěřitelně podařené sídliště sice z paneláků, ale přesto oceňované tu i v zahraničí. Přes veškerou snahu občanských iniciativ není síly, která by dokázala uchránit tento vydařený celek před nájezdy zahušťovacích a regeneračních, přesněji degeneračních, developerů. Je to smutný běs, zájmy investorů si vždy nějakou tu cestičku uplatí, unikátní urbanistický celek je postupně degradován na standardní bídu přítomnosti.

         1. Bohužel :-(
            I v Praze už se to projevuje na mnoha místech. Zeleň ubývá – domy rostou. Do staré zástavby se nacpe nová bez sebemenšího respektu k prostředí… Až je z toho člověku smutno.

            1. Na tom je pěkné, jak koncepčně „revitalizátoři“ postupují. Počínaje změnami fasád deskových domů – horizontální členění nahrazují vertikálním – a třeba likvidací společenských center, na jejichž parcelách budují – ovšemže mimo jakékoli měřítko – nové obytné domy. Tím vydatně posilují funkci sídliště jako pouhého stroje na přespání, přesně proti duchu celé výstavby. Ech, nová doba blbosti…

3. Zajimave je, ze se zahustuje obvykle tam, kde to neni potreba. Predstavte si pole- louku na kraji mesta a vedle ni vesnici: developer zahustuje kazdou parcelu ve vesnici, ale pole ho nezajima.

   Samozrejme proto, ze pred/ socialisticka zastavba ma sveho ducha, ktery pritahuje zakazniky a zvysuje ceny. A to do okamzikiu, ve kterem developer onoho ducha mista vypudi svymi ohyzdnymi stavbami. Pak zbyde hnusne pole a hnusna zastavba a lidi tam pristehovale napadne, ze v cinzaku v centru bylo vlastne lepsi bydleni a zacnou se stehovat pryc.

   Na Marxove popisu krupanskeho chovani kapitalu neni co menit: prijit, vysat a odhodit.

4. Krásný kousek typického marketingového newspeaku, kde drobnost či pouhý plán se mění v krásné zlaté paláce.

5. Znám sice místa, kde by ta developerská nabídka nelhala, ale samozřejmě věřím i Tribunovi, že v mnoha případech je to tak, jak to na tom jednom popisuje.
   Souhlasím vřele s tím, že u nás je urbanismus chudinka popelka, jen nevím, jak mu pomoci na nohy. V minulé éře se sice výstavba plánovala, ale podle mého názoru se mnoho zdařilých urbanistických projektů nerealizovalo. Devadesát procent sídlišť je IMHO pravý opak. Dokonce mnohá vznikla na úkor urbanisticky dobře fungujících čtvrtí, které na rozdíl od nové výstavby nepostrádaly základní prvky, které dělají město městem, jako jsou ulice a náměstí. A to jen proto, že opravovat staré domy nebylo jaksi v té správné linii, viz seriál Muž na radnici.
   Obávám se, že stejně jako v jiných oblastech života, ani v urbanismu diktatura nezaručí úspěch, i když o ní při pohledu na naše sídla občas sním. Výskyt osvícených diktátorů je totiž krajně nepravděpodobný.

6. Jsou i projekty urbanisticky a svoji užitnou hodnotou kvalitně zpracované a na místech, kde předtím byla nějaká zkrachovalá fabrika či rumiště zarostlé křovisky či dokonce kde byla skládka. Ohledně životního prostředí obecně bych za příklad socialismus určitě nedával, všichni zelení aktivisté, od úplných anarchistů neomarxistů jako je Beránek s Patočkou, přes ofiko hnutí jako Duha až po seriozní ochránce přírody pracující pro státní instituce, neziskovky anebo vědu a výzkum. Jinak člověk co žije od narození (a předtím mí předci po několik generací) v Praze jsem viděl hodně nevkusných projektů, ale jsou i i ty zdařilé, třeba tento

   [tady jsem smazal video, které jsem vyhodnotil jako reklamu]

   Jinak teším se na diskusi až bude o ekologii a dopadech inverstiční a hlavně průmyslové výstavby na ni, jestli zde budou tepáni jen developeři betonující za účeklem bydlení nebo také záměry jak chtějí komunističtí nostalgici po dobách těžkém průmyslu a sepětí dělníků se státostranou oživovat projekty, ze kterých se musí každému ekologicky orientovanému člověku udělat podstatně více špatně než z pár vilek u Krčského lesa, pak prolomení težebních limitů a srovnání se zemí Horního Jiřetína, absolutně neekonomická (cenově) i bezúčelná (svoji potřebností pro ČR) dostavba Telemína (ať jako plánovaný dar Putinovi nebo Westinghousu) nebo zvěrstvo co hlavní postklausovský ropák Zeman chce postavit jako svůj pomník v ČR a to kanál Dunaj – Odra –Labe (kterému se, aniž by existoval v té pro přírodní biotop v okolí devastující podobě, už dneska říká „Zemanův průplav“).

   V každém případě je zajímavé jak se někdo, kdo začne občas považovat bydlení za hlavní ohrožení životní prostředí, navíc v metropoli, která nikdy nebude z principu své funkcionality patřit k „chráněným přírodním rezervacím“ neshodnou na tom, co je pro celkovou kvalitu ekonomicky udržitelného rozvoje ( Sustainable development ) a zdravého životního prostředí udělat, resp.čemu zabránit.Jestli zvěrstvům jako je další Temelín, neefektivní doly a pálení nekvalitního uhlí, tolerance k domkářům pálících směsný odpad v kamnech nebo k pár viladomům kdesi v satelitech poblíž větších aglomerací. Západní ekologicke iniciativy nebo třeba v Rakousku a Německu vlivní Zelení by v našem případě měli vceku jasno.

   1. Seriozní jsou pro vás jenom ti, co pracují pro státní instituce – a japato, když jsou všecky státní instituce tak strašně vošklivácké?

7. Možná je to regionální deviace, ale tady kapitalismus nenapáchal svými satelity bez městské struktury tolik škody, jako socialismus svými panelovými sídlišti, kde stejně jako v satelitu chybí krámky, hospůdky (jeden pajzl se najde vždy), kulturní a sportovní vyžití mimo škol a školek. A pro vše je nutné jezdit „do města“.
   Zamyslel bych se nad jednou věcí. Struktura klasických měst, ať už v ČR nebo v Itálii, kde se mi například líbí velmi, nevznikla zákazy a nařizováním shora, z úrovně státu, ale z úrovně obce + živelným vývojem.
   Jak socialistická unifikace, tak výstřelek kapitalistických balustrád a sídlišť naležato bez špetky života nejsou řešeními.

   1. U těch sídlišťat se s tou občanskou vybaveností zpravidla vždy počítalo, ale než se stihlo postavit, tak do toho vstoupil převrat, privatizace, developeři a změnily se priority (tím neomlouvám „socialismus“, že ignoroval vlastní plány a sliby).

   2. Socik stavěl alespoň sídliště s levnými byty. A šťasten ten, kdo má alespoň byt v paneláku. Kapík staví satelity s drahými domy, kde se po čase zjistí, že to není k žití.

8. Úplně vás chápu, hlavně když se vás ta výstavba takhle přímo dotýká. Mě se třeba líbí, když ty novostavby postaví v místě nějakého brownfieldu, to bych řekla, že proti tomu nemůže říct nikdo ani půl slova. Třeba tyhle na Praze 9 https://novostavby.com/cs/developerske-projekty/praha/praha-9/ konkrétně třeba Harfa. Protože nevyužitá komunistická hala už nikomu asi nic nepřinese. Ale takhle na loukách, kterých je už i tak žalostně málo, to taky nechápu.

9. Myslím, že tohle je po čertech dobrý výsledek.

   Takže ceny bytů, jsou myslím, docela oprávněné. Praha je kosmopolitní město a chtějí sem i lidé ze zahraničí (nejvíce Rusové kteří se tu cítí být proti putinovými oligarchy pomocí korupece devastovaných měst s bídou, kterou poznáte už jen tím, když se vám nedejbože něco stane, jak rychle přijede sanitka kde se pak ocitnete kde vás vyloží, jestli je to vážně nemocnice anebo nějaký polní lazaret) nejen samotní Češi (zvlášť Moraváci z komunisty průmyslově a ekologicky zdevastovaných regionů), takže holt místo v Praze je zásadě konstantě velké a zájemci rostou geometrickou řadou (ráj pro realitní magnáty, jako jsem já:-)

   Ale urbanisticky, praktický život, ekologie, veřejné služby a už konečně jasný maršrůt k evropský vyhlížejícím ekologickým městům (kola, budování smart-city technologií, zeleň, budování nízkoemisních zón, energeticky soběstačné domy – vloni ziskal projekt českého studenta z Fakulty stavební ČVUT v Praze jako první v ČR nejvyšší ocenění Evropské komise, tzv. EU Sustainable Energy Award)

   Praha je sedmým nejlepším městem světa

   Renomovaný magazín Time Out vyhlásil Prahu sedmým nejlepším městem světa. Hodnocení je založeno na celé škále aspektů, například na stravování, kultuře či nočním životě. Česká metropole si místo v první desítce vysloužila i díky množství zelených ploch či dobré dostupnosti pěšky. Jedničkou se v žebříčku stalo kalifornské San Francisco.

   Jako přednosti vyzdvihl zejména rozlehlé zelené plochy, konkrétně Prahy 6, kde mohou obyvatelé celoročně sportovat, číst si, pořádat pikniky nebo sáňkovat. Malebná architektura města také hraje podstatnou roli.

   Time Out už v tomto roce vyhlásil pražskou Křižíkovu jedenáctou nejvíce trendy ulicí světa.

   San Francisco vybočuje
   První místo žebříčku, který tvoří celkem 37 světových metropolí, obsadilo americké San Francisco. Na něm Time Out oceňuje, že nikdy nesplývalo a vždy vybočovalo z davu. Magazín rovněž vyzdvihuje místní pospolitost nebo množství takzvaných parkletů — rozšíření chodníků, často jde o různé zelené plochy s lavičkami a podobně.

   Hodnocení ve World’s Best Cities Index 2021 magazínu Time Out se letos zakládá na průzkumu mezi 27 tisíci účastníky z celého světa, ale i přispěvateli a redaktory samotného periodika. „Města byla hodnocena za jídlo, pití, kulturu, noční život, tentokrát ale s větším důrazem na komunitního ducha a různé enviromentální iniciativy,“ okomentoval magazín žebříček.

   „Náš výroční Time Out Index nám umožňuje vyjádřit, co si o městech myslí sami jejich obyvatelé. Letošní seznam se zaměřil na metropole, které se dokázaly adaptovat i v době, kdy jejich hlavní klíčové faktory — zábava, kultura a socializace — musely ustoupit do pozadí,“ míní šéfredaktorka mezinárodní redakce magazínu Caroline McGinnová.

   1. oprava….“nejvíce Rusové kteří se tu cítí být oproti poměrům doma….jako v ráji…“

   2. No jistě. Hodnocení v žurnálu pro nafoukané snoby z jet-setu bude nepochybně směrodatné hlavně pro lidi, kteří v takových městech trvale žijí a pracují…

   3. Ceny bytů v práglu jsou výsledkem neexistující bytové politiky. 60 000 prázdných a airbnb bytů sloužících jako investiční zboží nebo zdroj pro vytloukání renty je vrcholná prasárna umožněná současným režimem a je úplně jedno, kdo zrovna sedí na magistrátě a na malých radnicích – podporují to všichni. Teď už se pražské poměry rozšiřují i do dalších měst. Bodejť by ne, vláda chce dosáhnout oživení poskytováním úlev bohatším vrstvám, zatímco chudší jsou na tom podle některých názorů zřejmě stále ještě nepřiměřeně dobře… Nižší vrstvy by peníze (např. z daňových úlev) utratily, zatímco zazobanci budou dál křečkovat všechno možné včetně bytů. Tohle je ukázkový způsob, jak popohnat inflaci, která je podle některých insiderů obeznámených s interními postupy a nepublikovanými výpočty ČNB nejméně dvojnásobná než publikovaná 4%.

      V Evropě je snad jediná metropole, kde si všechny sociální vrstvy mohou dovolit důstojné bydlení za rozumné ceny, a to Vídeň, kde btw už přes 100 let drží radnici socialisté.

      1. víte, hanku, chudí nebydlí v Beverly Hills, na Mont Martre na Picadilly ani v Karibiku třeba v rezidenčním bydlení Cockburn Harbour na ostrovech Turks and Caicos patřící jako zámořské území Velké Británii.

         Možná vám to přijde divné, a sociálně nespravedlivé, ale je to tak – a hlavně to tak i naduále bude.

         Praha je pro dobré vydělávající, proto tam stojí byty více než v Ústí nad Labem nebo Karviné. Opět přijde vám to možná nespravedlivé, ale bydlet v Bubenči s výhledem na Stromovku by chtěl každý, stejně jako třeba na snad nejlepší ulici na Pražských Vinohradech na Slovenské u Bezručových sadů. Prostě se tam všichni nevejdou – a rozhoduje jediné relevantní kritérium při více zájemcích o stejný pozemek – cena.

         Trh – tedy soubor nabídky a poptávky majitele a zájemce o koupi, prostě nezajímá jestli měl někdo dojemnější dětství anebo hezky hraje na flétnu, při prodeji/pronájmu svého majetku. Airbnb je geniální vynález anarchokapitalismu proti jeho přirozeným monopolům – hotelovým řetězcům, které okupují a skupují nejlepší místa ke stavbě svých hotelů na světě. Ok, tržně ok, za dobu své existence vydělaly nějaké peníze, mají právo si koupit ty nejlepší pozemky. Jednotliví SOUKROMÍ držitelé bytů, co si je stejně tak koupili, anebo zdědili po rodičích – však mají stejné PRÁVO NAKLADÁDAT SE SVÝM MAJETKEM – jak oni uznají za vohodné. Pronajímat jej komu chtějí a na jak dlouho chtějí, třeba na jeden den. Tady se bavíme o OSOBNÍM VLASTNICTVÍ bytů – jednotlivců, Na něj se vzrahuje právo nejvyšší ochrany, protože to je majetek každého, který primárně není určen k tvorbě zisku, dotyčný majitel zde nevystupuje jako PRÁVNICKÁ OSOBA, která je povinována nějakými povinnostmi vyplývajících z OBCHODNÍHO ZÁKONÍKŮ. Ale toliko jako fyzická osoba – občan. Pronájem osobního majetku je vázán na základní lidská práva – právo na užitek z vlastnictví, právo na výdělek za vlastní práci.

         Ano, právo na výdělek za vzdání se vlastního majetku, jenž dám za úplatu k využití někomu druhému – je základní lidské právo, stejně jako volně chodit po zemi, pane hanku.

         Pronajímat své OSOBNÍ VLASTNICTVÍ – je nejvyšší projevem vlastní svobody a právního stavu LIBERÁLNÍ demokracie, hanku. Tu porazíte jedině nějakou formou totality. Touhu po zisku a dosažení maximalizace osobního užitku neporazíte žádným administrativním opatřením. STEJNĚ JAKO TOUHU PO SEXU STRAŠÁKEM PEKLA ZA NECTNOSTI A PROTIVENÍ SE BOHU, náš sexuální pud je silnější než strach z pekla a cestu k uspokojení tohoto pudu si každý najde i kdyby riskoval věčné zatracení či světské vězení.

         V anketě o nejlepší město se PTALI LIDÍ, CO ŽIJÍ v JEDNOTLIVÝCH MĚSTECH EVROPA A SVĚTA, jestli se jim na daných místech žije dobře a oni odpověděli, že SE JIM TAM ŽIJE DOBŘE, tak jim neraďte že mají cítit vůči svému životu v místě, KTERÉ MILUJÍ něco jiného, než co uvedli – na což vy ovšem ani nemáte nárok hodnotit ze svého „třídně-ideologického“ hlediska, pokud je mi známo – v Praze ani nežijete. Já ano.

         Tedy jistěže máte, ale je vám to platné asi jako panu Mudrovi vakcína proti Covidu – když ta nechrání proti sociálně-generační exkluzi, kterou asi tento pán nejvíce trpí, jinak by našel lepší smysl života než diskuse o NWO, Protokolech siónských mudrců a Men.gelem….

         1. Svoboda slova snad zatím spočívá v tom, že mi nikdo nebude určovat, jaké mám nároky mít na něco názor a vyjadřovat ho.

            Technická: V Praze jsem 11 let (2000 – 2011) pracoval a z toho 7 let na okraji Prahy žil.

            To ostatní jsou obvyklé ideologické kecy rádoby lepšího člověka. Ve Vídni se jimi – naštěstí pro Vídeňáky – místní politici ani správci města už 100 let neřídí.

10. Ale existuje, Mirku.

    A hank tu plká o místech, kde nebyl a kde nezná životní reálie. Většina lidí si nedokáže představit co obnáší dnešní život v Paříži nebo Londýně. Pro Vídeň to platí také. A v Praze byl na výletě s pionýrem. Našel bych jich plno nejen v menších evropských městech, ale byly by k mání třeba v Austrálii nebo USA…

    Kde byla občanská vybavenost, ony ohrazené komplexy panelák, škola, školka, nizkopodlažní prosklený panelák (skleník) s hospodou, galenterí, holičem (komunálem) a dalšími tzv. „službami“? No mimo Prahu a další velká města především v těch uměle urbanizovaných. Ostrava, Karvinná, Třebíč, Haviřov ap. Co jsou jejich někdejší nejlépe placené společenské elity? Tedy bez té zeleně, kterou vyniká třeba Sydney nebo San Francisco – snad nejzelenější město světa pohybující se okolo 1mil. obyvatel.

    Dnes jsou tito vesměs nezaměstnaní a vymetají Vítkovické non-stopy. A urbánní dělnická kolektivistická ghetta jsou jak hitlerovy fabriky na dělníky na severu Rujany, kde dodnes stojí betonový komplex pro hormadnou dovolenou asi 30tis. lidí.

    Strašný, odporný znásilnění individuálismu jednotlivce..Ještě že dnes si každý hledá opuštěný ostrov, a lepší lidé, v tom smyslu jak o nich hank píše, nejezdí do Chorvatska ani na Maledivy, kam jezdí plebs a vyšší konzumní plebs (vyšší střední třída). Městský liberál a svobodomyslně založený individualista jezdí na dovolené s cílem o dovolené meditovat nad osobním poznámím, novo- věkou a starořeckou filosofií (jak se zde prolínaly totalitní filosofické proudy a málokdy narážely sna svěží vánek jako empirokriticismus a následně krajní (sociologický) nominalismus…a tedy vyhledává místa jako je Tierra del Fuego v Ohňové zemi nebo trek v okolí kanadského Medicine lake v kanadské Albertě v národním parku Jasper.

    Ale k věci, s bydlením a i s penězi, jak to bylo za COVIDového roku – tady je fakt, který ani nejprollhanější marxleninista neokecá.

    Češi mají na účtech biliony, inflace jim z nich ukrojila více než 96 miliard

    Inflace v Česku stále stoupá vzhůru a předčila veškerá očekávání. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v září o 4,9 %, což je nejvíce za posledních 13 let.

    Jo, prý tu máme chudobu a bídu vám řekne hank. Jenže to si spletl podnebné pásmo s Venezuelou. Pořád to máme EU socialismus, to je sice fakt, ale kapitalismus by měl více švihat bičem a dělat méně ze svých assetů pro zaměstnanece zaopatřovací ústavy. Platit lidem home-office resp. je nechat doma za 60% platu je jako když na vás skočí na ulici prostitutka, a když s ní nebudete chtít jít na privát za její běžnou taxu, tak abyste se jí zbavil, dáte jí 60% taxy za hard-core soulož. No, co brali byste?

    1. Městský liberál a svobodomyslně založený individualista jezdí na dovolené s cílem o dovolené meditovat nad osobním poznámím, novo- věkou a starořeckou filosofií (jak se zde prolínaly totalitní filosofické proudy a málokdy narážely sna svěží vánek jako empirokriticismus a následně krajní (sociologický) nominalismus…a tedy vyhledává místa jako je Tierra del Fuego v Ohňové zemi nebo trek v okolí kanadského Medicine lake v kanadské Albertě v národním parku Jasper.
       I to další jsou kecy, ale tohle o té meditaci mě teda fakt dostalo.

       1. Podezřívám Tribuna, že si zdejší obludárium pečlivě pěstuje. Plní to podobný účel jako zoologická zahrada nebo kabinet kuriozit.

       2. No třeba máte lepší témata a místa kde si o nich přemýšlíte. Pochlubte se, ale nepodléhejte primitivismu AD HOMINEM štěkání. I když možná jste soudržka, co se jí řikalo kdysi „pavlačová královna“. Úroveň vaší „argumentační oponentury“ by tomu odpovídala…

          hank naproti tomu vybízí k banu, jestli snad nepodlehl taraso-vitttismu, tak možná mu ale stačí, zdá se nikým nereflektované fláky z A2 alarmu o samopěstitelství v nikde neexistujících kibucech a dělání si zásob jak na Soudný den od Reaganových militantů z Texasu z dob studený války.

          Dejž mu avantgarda lepší tabák. A vám, třešni, domovní důvěrnici na pokec o moderně mezi obdobími Camille Pissarrem a Edgarem Degasem – a vývoje sporu mezi zastánci lazury a akvarelu.

          Mějjte se

          1. Napsat: „nepodléhejte primitivismu AD HOMINEM štěkání. I když možná jste soudržka, co se jí řikalo kdysi „pavlačová královna““ to chce vážně talent. (škoda té tečky, mohl jsem napsat v jedné větě).

          2. vývoj sporu mezi zastánci lazury a akvarelu…
             To je taky dobrý. Skoro jako ta meditace v Ohňové zemi.

             1. Ještě tam chybí, že o tom mluvil před válkou s jejich okresním hejtmanem… Některé typy jsou zřejmě nesmrtelné.

             2. Viděl jsem v akvarelu takové lazury, že by i da Vinci záviděl:-)

             3. V akrylu ale bez ironie ano.

             4. Ten člověk má v hlavě krabici s nápisem: K použití v diskusích.
                Ukládá si tam nejrůznější útržky vědomostí bez toho, že by jim rozuměl, cizokrajné lokality, pokrmy, záliby bohatců. Stejně by mě ale zajímal ten výběr. Chce vzbudit dojem exkluzivity, příslušnosti k elitě intelektuální i majetkové? Hlavně asi sám před sebou.

             5. Obyčejná snobárna.

             6. v latexu snad, Saule. Avšak poněkud jiné než ten da Vinci. On nebyl lakýrník, víte? I když říká se o něm, že byl snad vším co tehdejší vzdělání aplikovalo..

                Ohledně lazurování je dobré něco vědět, ne každý kdo něco namaloval rozumí tomuto odvětví umění, protože talent a vědomosti jsou dvě různé kategorie. Vážit si nadání jistě lze, ale bývá to věc exklusivní nezasloužená. Vědomosti naproti tomu, jsou vizitkou jejího nositele vypovídající o tom, že on vykonal (na sobě) nějakou práci. Takže třeba vědomosti o tom, co přineslo lazurování jako technika do světového malířství, neocení čmáral co po flašce gruzínáčku zplodí nějaký rádoby impriesionisticky vyhlížející „flek“ protože mu ujela ruka.

                Ale ten, co přeci jen se o umění zajímá hlouběji a hlavně rozumí mu..

                K tématu je dobré prostudovat dílo vlámského mistra 15.století Jan van Eycka, pak se možná posuneme dál. Jeho technika vícevrstvé lazury mu davá přezdívku jako mistra „optické revoluce“.

                Přeji příjemné studium.

             7. Díky za přednášku, Ondřeji, ale už mám nastudováno.
                Dokonce prakticky a vůně terpentýnu a lněného oleje je mi stále Chanel No.5
                Škoda, že už nepořádám výstavy svých děl, pozval bych vás na vernisáž.
                Za podívání nic nedáte a ještě byste dostal gratis dvojku vína a chlebíček.
                Jinak byste ale, kromě mimořádného uměleckého zážitku, odcházel s prázdnou.
                Má tvorba je objektem zájmu opravdu velmi výrazně movitých klientů.

             8. terpentýnový olej obvykle splňuje oboje.

                Jinak v tomto případě bych vám ač nehoden svým majetkem, vaším talentem pohrdl.

                Dávám přednost veřejně přístupnému shlédnutí skutečně mistrovského díla s aplikací několikavrstevnaté lazury od Tiziana u obrazu z řecké mytologie – Danaé – v madridském Museo del Prado. Zkuste se tam někdy podívat, je to skutečný klenot a dělají tam občas exkurze i české cestovní kanceláře, pro ty co by měli problém to najít a domluvit se.

                A proč zrovna Madrid, když existují ještě další verze TÉHOŹ díla od mistra Tiziana např. v Neapoli, Ermitáži nebo Vídni?

                To máte ode mne za domácí úkol zjistit . A negooglujte, a přemýšlejte, jste-li skutečně znalý fanda lazur, a Tiziana zvlášť, nebude těžké na to přijít, zvlášť když historie tohoto nevšedního dila bývá častým tematem diplomových prací studentů akademie výtvarných umění

             9. Pokud jste obdivovatel Tiziana, zkuste jeho Apolla a Marsya v obrazárně kroměřížského zámku.
                Kroměříž je na Moravě.
                Morava je v České republice.

             10. A jako znalci lazur bych vám, ještě před pár lety, doporučil stavit se na té cestě do Kroměříže v moravském Šternberku.
                 V ateliéru Libora Vojkůvky.
                 Ten by vám „kurva“ vysvětlil, jak namalovat třeba zelenou ze sedmi vrstev.
                 Pokud by tedy krasoduch vašeho kalibru ustál jeho slovník.
                 Ale to už bohužel nestihnete.

             11. díky za tip, určitě tu Kroměříž zkusím.

    2. Mirek je – byl – spamer.

11. To mě podrž. Úplně mě dostala životní nespravedlnost, že když jsem psala diplomku o akvarelistech, neexistoval Google.

Komentáře nejsou povoleny.