Zpacifikovaný Hus

I když mi to Česká televize zařazením všech tří dílů na tři po sobe jdoucí večery zrovna neulehčila, tak jsem trilogii Jan Hus poctivě shlédl, protože jsem ji prostě vidět chtěl. Byl jsem zvědavý nejenom na to, jak se ČT s ambiciózním projektem na historické téma popasuje, ale především na to, jakého Husa v časech intenzivní reinterpretace dějin ČT ukáže, jestli proroka, nebo kverulanta. Že ho shodí z piedestalu, kam ho postavili komunisti (protože ho tam stavěli právě oni, jako kdyby První republika se svojí radikálně antiklerikální intenci vůbec neexistovala) bylo jasné, ostatně bourání mýtů je dnes všeobecně uznávaná a praktikovaná tvůrčí metoda, ale otázka zněla, zda ho zadupe do bláta, nebo si zachová  respekt. Odpověď zní, že dehonestace se Jan Hus nedočkal, ale zpacifikován byl poměrně efektivně. Kdo by viděl jen tento film, neviděl byl revolucionáře, ale spíše nezodpovědného potížistu.

Hlavní problém inscenace je v tom, že ač na má to prostor dvou dílů, nedokáže divákovi srozumitelně vysvětlit, kdo Jan Hus vlastně byl, o co mu šlo, proč dělal, to co dělal a v čem to bylo tak zásadní, nebezpečné a radikální, že se stal archimedovským pevným bodem, o nějž byla opřena páka, která pohnula Evropou. Divák, který by neměl informace z jiných zdrojů, by viděl příběh, který ho možná zaujme, ale nikdy ho nemůže plně docenit. První dva díly byly navíc celkem plytké a z mého pohledu zbytečné (jeden by byl až až), zejména v porovnání s dílem třetím, který byl naopak strhující a chytře přitom problematizuje některé „husitské“ stereotypy, jako je například nelichotivý obraz „lišky ryšavé“ krále Zikmunda, který nevychází jako zrádce, ale jako politik, který musí vyvažovat příliš mnoho vlivů a zájmů, než aby mohl zohledňovat jen ty české. Srozumitelně je rovněž ukázáno, že Husova kauza byla v rámci Kostnického koncilu jen marginálií, neboť kardinálové a preláti tehdy o husitských bouřích, které měly teprve přijít, ještě nic nevěděli (ale i kdyby věděli, stejně by nemohli jednat jinak).

Bohužel se ale z Husa zcela ztratil jeho rozměr sociálně-kritický, naléhavost a vášeň, s níž kritizoval nepravosti církve a volal po reformách. Hus tu vypadá jako rebel bez příčiny, sympatický rozhodností, s níž si stojí za svým, ale zároveň sobecky ohrožující jednotu církve a říše jenom kvůli nějaké jakési pravdě, o které vůbec není jisté, že je to pravda, a ne Husovo soukromé blouznění. Jako by se zde ozýval duch naši současnosti, který vidí zpochybnění monopolu vrchnosti (světské i duchovní) jako nestátotvorné. Podle Kantůrkové (scénář) a Svobody (režie) je Hus dnes již jen mrtvá minulost, která nemá současnosti vlastně co říct a veškeré pokusy o jeho následování by byly absurdní a nezodpovědné.

Jinak je třeba poznamenat, že ČT v tomto případě netvořila dokument, takže rozličné historické nepřesnosti jsou možná pro znalejšího člověka rušivé, ale nepředstavují zásadní vady. Kamera byla vynikající na úrovni filmu, daleko od televizního standardu, použití moderní elektronické hudby mne nijak neuráží, kostýmy přesvědčivé a herecké party přiměřené. Po formální stránce tak Jan Hus určitě patří k tomu lepšímu, co ČT vytvořila, bohužel ale zároveň ukázala Husa, který jako inspirace husitské revoluce a předchůdce reformace nedává smysl.

Advertisements

24 comments

  1. NavajaMM

    Pekne napísané.
    Hus je určite jedna z najpozoruhodnejších českých osobností. Je to protipól neskoršieho národného hrdinu – Švejka a myslím, že je viac než prvým protestantom. Jeho život, to je stelesnenie nezávislého myslenia, statočnosti a suverenity. Nie náhodou husitské hnutie žilo z jeho morálneho odkazu ešte desaťročia po jeho smrti.
    To, že súčasná postmoderná elita si z Husa ideovo nemá čo zobrať, je zlé znamenie. Hlavne pre tú elitu. Verím, že Hus ostal zakorenený ve „zdravém selském rozumu“ českého národa.

    • Tribun

      Jenže nic z toho v tom filmu nezůstalo, bohužel. Tvůrci se asi báli patosu, ale zrovna Hus je téma, které trochu toto patosu dobře snese.

      • NavajaMM

        Na tom niečo je. Prehnaný pátos by mohol urobiť z Husa svätý obrázok, čo by tiež jeho odkaz poškodilo.
        Vždy sa to však dá urobiť civilne ako príklad pre naše jednanie v dnešnej dobe. Príkladov ma napadlo veľa, ale jeden zvlášť vhodný je na Slovensku biskup Bezák. Na jeho prípade je vidieť, že ani za tie stovky rokov nie je katolícka cirkev schopná prekročiť svoj tieň neomylnosti.

    • vera

      NavajaMMe, nejenže s vámi nesouhlasím, ale dokonce velmi! se bráním myšlence že existuje něco jako zdravý selský rozum národa. Jsou bajky, báje, pohádky, paměť, ale rozum nikoliv. Právě proto že v rozumu není nic duchovního. Nemá kořeny. A bez dost širokých a hlubokých kořenů dost často zplaní a žene jen do květu :-).
      Opravdu tomu chyběl patos, rozměr duchovní, něco jako spirit, žejo :-), úcta a obdiv k někomu kdo jde hájit svoji pravdu smrti navzdory. Tady bych chtěla cítit vášeň a horkou krev a bušící srdce, protože jinak mi nezbývá než říct že to byl blb, a proč tam šel. Stejně bych mohla hodnotit Matku Terezu, jakože tetka hlúpa, kdyby měla rozum tak do té špíny nejde. Nebo Johanka z Arku, dokážete si představit že by si ji Francouzi vysvětlovali jako obyčejnou husopasku? To nejde přece. Jsou výjimečné chvíle, místa, lidé. Vyjímečný by měl být i jejich popis. V pokladnici národa patří Hus na úroveň mytologických postav, právě pro tu sílu stát proti všem. Deklasovat ho na nevýraznou figurku…no nelíbilo se mi to. Nelíbí se mi že je to jeden z dalších kamínků na cestě jak odoperovat lidem hrdost, ale určitě toho bude víc. Nebudeme mít duchovní hrdiny, nemáme kovbojské hrdiny. Budeme čistí, vymydlení, neškodní:-)

      • Tribun

        Rozum je ekvivalentem ducha. Ostatně to svým způsobem tvrdil i Hus, viz můj citát s Ransdorfa tady někde v komentářích.

        • vera

          Ekvivalentem, jakože stejná hodnota, to si nejsem jistá, myslím že jim určil rozdílnou funkci. V tom spisku Hus říká, že rozum je soudce, ale duch poznává pravdu a řídí spravedlnost. Myslím že apeloval na to, aby rozum překročil své hranice a byl použit v jiném rozměru. Pořád mi z toho vychází, že pokud má být rozum zdráv, měl by vycházet z duchovna :-) a že jenom rozum, to je obvykle kecálista a potížista:-)

      • NavajaMM

        Áno, Vera, súhlasím s Vami a páči sa mi Váš pohľad na vec. Formuláciu o „selskom rozume“ som použil schválne s ohľadom na Tribuna, on určite vie presne prečo. :-)
        Je mi inak veľmi sympatické, že ste zareagovali tak energicky, vzal ma za srdce Váš apel a staviam sa do Vašich radov. :-)

  2. XY

    Místo komentáře citát z klasika…:-)

    „Jak malý, jak malicherný je náš nynější život, jak jsme téměř cele ztraceni v nicotném politizování a agitování a jak mdlé jsou všecky ty projevy národního života, které se dnes obecně uznávají za práci národní!“
    (…)
    „Žijeme v přítomnosti, žijme jí plně, a proto uvažujme, co kostnická hranice znamená nám dnes, neboť hranice ta není ještě rozmetána…
    Kostnickou hranici živí a obživuje lhostejnost k posledním pravdám životním, lhostejnost k posledním cílům člověka. Tíží nás indiferentismus. Náš obrodní program zeslabuje liberalismus, úsilí o osvětu a vzdělání přestává na víceméně eklektickém napodobování rozmanitých evropských vzorů…
    Liberalismus je podstatou filozofický racionalismus popírající velmi často a jednostranně náboženský a etický smysl životní a kulturní, sociálně je filozofií aristokraticko-plutokratickou…Liberalismus se stal běžnou filozofií našeho věku – zejména žurnalistika, sloužící liberálnímu konstitucionalismu, byla a je liberální. Liberalismus je veliká smlouva doby, udržet společnost jaks taks na porouchaných základech revolučních, tu i tam na její budově něco opravit, někdy snad dotknout se i toho onoho základního pilíře, ale pouze dotknout; jen žádnou důkladnou revizi a reformu – toť heslo všeho liberalismu…
    Humanitní ideál český má svůj historický i věcný základ v naší reformaci, nikoli ve francouzské revoluci; humanismus liberální není totožný s humanitou naší reformace. Kdo myslit a cítit chce česky, tohoto rozdílu musí si být vědom.
    Jak jsem ukazoval v České otázce a jak to hned zde shrnu, vnikl do našeho národního programu obrodního tento cizí liberalismus a porušoval ideje obrodní, které naši buditelé čerpali z naší reformace; tím vznikl osudný rozpor v základních ideách našeho národního programu.
    Liberalismus tento ihned neblaze působil mravně i sociálně. Na jedné straně budil a křísil se národ ideály reformačními, které přes všechno úsilí protireformační nebyly docela zapomenuty, zároveň však na straně druhé podávaly se mu, nepřipravenému, cizí ideje těm jeho ideám namnoze protivné. Tím udržovala se v národě, jenž tlaku protireformačnímu se podal dosti neupřímně, polovičatost a necharakternost. Liberalismus podporoval dílo násilné protireformace. Úpadek náš byl přece v prvé řadě a hlavně úpadek mravní, obrodit se musíme především mravně – a právě pro tento úkol liberalismus je neschopen. Tak jak politicky pokračoval v díle protireformačním, vnucuje nám násilně cizí jazyk, tak poškozoval nás vniterně: spokojuje se s filozofickou negací a mravním a sociálním příštipkářstvím.“

    TGM: Jan Hus, Praha 1923

  3. embecko

    Prakticka poznamka pro toho, kdo se nahodou vyda smer Bodamske jezero: mesto Kostnice odstartovalo velkolepe oslavy vyroci koncilu a Husovy smrti:
    http://www.konstanzer-konzil.de/cs/
    V Kostnici lze take zhlednout pietne upravene misto, kde byl upalen jak Hus, tak Jeronym Prazsky:

    Ci navstivit Husovo muzem v dome, kde Mistr prebyval:

    Cele vyroci samozrejme provazi rada jinych akci.

      • embecko

        No to jste trefil hrebicek na hlavicku, tribune…cimz odpovidam i XY dole:
        Mesto to pojalo jako oslavy jubilea (“ Die Stadt feiert dieses Jubiläum…“). Na miste jsem nemel vubec dojem, ze by slo o nejakou licomernost, ulohy se Nemci zhostili dle meho velmi vyvazene a jak dole poznamenava bystre XY, Hus se najednou dostal do evropskeho zorneho pole, cehoz neni nikdy malo. I nekteri mistni mne na tuhle akci dobrovolne upozornovali- normalne by Husa presli, nebot ackoliv patri do „velke ctyrky“ pozdnich reformatoru, na prvem miste v nemecky mluvicim prostoru urcite nestoji.
        Podle meho bylo hlavnim motivem mesta zabaveni kavarny, od ktere ma ted na 5 let padla a zaroven prisypani nezanedbatelne castky do mestskeho rozpoctu.

        Pripominat takovehle vyroci neni jednoducha vec- na jedne strane stoji zlocinci a na druhe obeti…komu dat prednost? Zvlaste kdyz urcita cast obcanu to muze videt zcela naopak. Tak to kostnicti neutralne smichali dohromady, z oslav stahli mravni apel a na svetlo vytahli neutralni historickou udalost. To je na ceske pomery mozna az neobvykle, kdyby se to odehravalo u nas, urcite by vznikly rozbroje nad akcentaci te ktere osoby, jejiho vyznamu, probiral by se zlocin a trest. Jak pisi nahore, Nemci to, alespon dle meho, zvladli na jednicku.

    • XY

      No, kostničtí si 600. výročí svého koncilu užijí po pět let; zlomyslník ve mně se potěšil názvem letošního husovského roku: Rok spravedlnosti…
      Zikmunda spláchli loni, letos Husa, příští rok vypadá nadějněji – živý středověk.
      Jinak je samozřejmě dobře, že se starají a připomínají; on je ten Hus (a nakonec i koncil) skutečně fenomén hodný evropské pozornosti…

  4. Pingback: Zpacifikovaný Hus | Outsider Media
  5. Pingback: Zpacifikovaný Hus | ALMANACH
  6. Tribun

    K tématu pro změnu Ransdorf, ten ovšem více o Husovi reálném, než filmovém (který podle něj dopadl lépe, než se dalo čekat):

    Dětřich z Niemu tvrdil, že spis O církvi (De ecclesia) je pro římskou církev horším nebezpečím než muslimský Korán. V čem byl problém? V teorii podmíněné poslušnosti. Hus viděl k zákonu Kristově (lex Christi) jakousi ústavu tehdejší společnosti. O tom ostatně pro Kostnici napsal spisek O postačitelnosti Kristova zákona (De sufficientia legis Christi). Oříšek je ale v tom, že velké množství problémů vůbec nemá v Písmu odpověď. K tomuto účelu ale má člověk dar rozumu, aby posoudil, jak se na danou situaci dá aplikovat Písmo. Kde není textová opora, má nastoupit dispozice rozumu, v níž si jsou lidé rovni. Jistě, mají ji v různé míře a úrovni, ale v tom, že mají rozumovou dispozici, si jsou rovni. Hus tvrdil, že rozkaz musí být pro podřízeného užitečný a nesmí poškozovat životní zájmy ani jeho samotného, ani jeho rodiny. Kdyby například poddaný ohrozil platbou desátků výživu svých dětí, má se proti tomu vzepřít a bude to ve shodě s Kristovým zákonem.

    Inu zdá se, že Hus je po čertech aktuální a podvratný i dnes.

  7. weissbach

    Shlédl jsem všechny tři díly televizní inscenace. Přece jen se ještě neodvážili Husa a jeho odkaz zostudit a dehonestovat otevřeně. Prozatím z něj „pouze“udělali snílka, intelektuála, který překáží a ruší. Při plytkém scénáři nemohlo nic změnit ani obsazení. Toporné dialogy, nevěrohodné reakce postav, přehrávání. Rutinní dílo, kterých produkuje ČT dle potřeby desítky ročně. Všechny jsou si něčím podobné. Vedle Vávrovy filmové adaptace /byť poplatné době 50.let/ zcela povrchní a plytké dílko, které v člověku nezanechá víc než rozpaky. Tato doba výrazným osobnostem, uznávajícím autoritu vyšší, než je politická věrchuška, mediokracie uctívání zlatého telete, nepřeje. Ne, že by Hus dnes neměl co říci. Naopak. To jen dnešní konzumně otupělé nivó nemůže Husovi dosáhnout ani ke kotníkům…

  8. Anonymní


    Jsou období, kdy jistá témata ve společnosti rezonují mocně, i ten patos se snáší jakožto přirozený výrazový prostředek. Ale netrvá to věčně, potřeba patosu za čas odezní a i téma se pak ukládá do národní skříně s tím, že příští podobně emotivní použití je ve hvězdách. A rozhodně nezávislé na výročích.

  9. Pingback: Zpacifikovaný Hus – Nová republika

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s