S sobotních Lidovkách vyšel článek Josefa Mlejnka věnovaný zesnulému francouzskému filosofovi André Glucksmannovi1, ve kterém mne zaujala tato Glucksmannova teze:
Stejně jako v případě komunismu a nacismu, představuje islamismus vrcholný triumf vůle k ničení: raději chtít nic, než nic nechtít.
Co když to vášnivé odmítnutí islámu a islamismu většinou naší společnosti (která tyto dva pojmy beztak nerozlišuje a ani nemá ambici je rozlišovat) je ve skutečnosti projevem archetypálního stínu, který islamismus ve vztahu k současné Evropě přestavuje? Co když za tím vášnivým odmítnutím není nesouhlas, ale závist? Závist, že muslimským radikálům ještě o něco jde, i kdyby to něco mělo být tak extrémní, jako je nic? Protože zpohodlnělí a blahobytní Evropané již mají vše, vybudováním sociálního státu završili úsilí předchozích generací (a byť je aktivně demontován, jeho destrukce ještě nedosáhla takové míry, aby jeho případná rekonstrukce dokázala inspirovat) a teď nemají, o co by usilovali, jejich životům chybí vektor. Tedy něco, co islamisté evidentně mají, byť je to perverzní vektor ničení. Proto možná ta šílená touha po konfliktu, protože válka by byla alespoň něco. Islamisté tento superindividuální vektor mají a mnozí Evropané, kteří vidí, že může existovat, ho teď chtějí také. Chtějí raději nic, protože nic nechtít jim rozežírá mysl. Dost možná, že Evropané nechtějí bojovat ani tak proti islamismismu, jako s ním proti prázdnotě. Jestli ano, tak se chytili do pasti, protože ať udělají cokoliv, výsledkem jejich úsilí bude Nic.
- Tady si nedovedu odpustit poznámku poněkud od věci na téma hodnotová a morální dezorientace českých intelektuálů, protože Mlejnek Glucksmana v tomtéž článku pochválí za to, že odsoudil sovětské koncentráky stejně jako za to, že podpořil ty americké. ↩
Tribun 
To je dost krkolomná konstrukce, z toho bych rozhodně odpůrce islámu u nás neobviňoval. Myslím, že za tím je docela přízemní marxův materialismus, který staví materiálno na piedestal základny, a duševno (pokud něco takového jako osobní spiritualismus vůbec uznává jako hodnotu pro život lidský prospěšnou) až na druhořadou nadstavbu na kterou nakonec při úporném budování základny ani nemusí dojít. Islám a jeho věřící to mají totiž právě naopak a to materializované Evropany dost irituje. Jak to že jim nevadí nic tak super technologického a luxusního nemít a žít především vírou? A není to nakonec úchylka v lidském myšlení?
Intelektuálové (které ovšem v Evropě a USA jsou za svá moudra královsky placeni univerzitami a granty sponzorující je a jejich přednášky bývají samotnými posluchači z horních vrstev stědře placeny na „vstupném“) mají více pochopení pro filozofující abstraktno než běžný dělník. I když jak víme, i ten si může přečíst „Vergilia v originále“. Ale to je ten problém, i když dojde na uspokojení jeho základny šáhne po eposu Aeneis (třeba i v překladu)? Ne, bude chtít dále navyšovat základnu. Marx sice dobře určil že naši podstatu určují animální pudy, ale jaksi když si myslel, že se člověk dostatkem vychová ke kolektivní podstatě a soudržnosti, krutě se mýlil. To pořád daleko „přirozeněji“ zajišťuje ono „opium lidstva“.
Krkolomné? Mně to naopak přijde až trapně jednoduché. Jinak se ale, obávám se, v zásadě shodujeme, jen používáme mírně odlišné pojmy. Pokud dělník dává přednost navyšování základny před čtením Vergilia v originále, pak nepochybně i proto, že z dlouholeté zkušenosti ví, že mu tu základnu může kapitalista rychle a bez dovolání zkrouhnout. Nicméně to pořád neodpovídá na otázku, jestli rozšiřování základny, neboli konzum, může být oním vektor, který dal životům mas směr a odvedl je od touhy naplnit své životy konfrontací s cizím světem tam venku za hranicemi bubliny.
Ano i ne. Jedni budou říkat, že potřebujeme mít „klid na práci“ při budování kapitalismu a nevysilovat se tak nesmyslnými válkami (proti intervencím mající za cíl sesadit tyrany a krvavé diktátory stojí pragmatický „názor“ – vždyť jsou to primitivové – jen ať se vyvraždí mezi sebou sami – případně každý tyrany typu Assada nebo Saddáma obhajuje s tím že platí, že každý má „toho svého – son of a bitch“)
Druzí říkají opak – ale pracují se stejnou premisou – musíme porazit právě ty diktátory, co ohrožují stabilitu světových trhů (ropy, burzy po útocích na finanční centra jako bylo WTC) s tím i blahobyt „prostých“ lidí, lidí co mají hypotéky u bank, lidé, co spoří v důchodových fondů, akcií – takže je potřeba jejich práci a kapitalizované výdělky ochránit. Osobně si myslím, že jsou oba přístupy pokrytecké a přeci jen se řadím mezi humanitární bombarďáky. Po Rwandě,po těch co používají na své občany chemické zbraně, po Srebrenici a masových hrobech miloševičových řezníků co nemají od konference ve Wannsee v Evropě obdoby. Přijde mi to přeci jen důležitější než ekonomická stabilita akcií Wal-Martu anebo Amazonu. Nakonec i já jsem občas pokrytec a myslím si, že právě zachránit pár nebožáků na útěku a zároveň pár akciových indexů zároveň, tak je spojit „příjemné s užitečným“.
Vidíte, i vy máte svůj vektor. Sice vede do háje, jak bylo již mnohokrát empiricky ověřeno, ale máte. Otázka je, jestli je to pro svět taková výhra. Nakonec by možná bylo nejlepší žádný vektor nemít a žádný nechtít.
….to jsem chtěl říct už když jsem to posílal…Nejsou na tom nejlépe ti, co je jim to, co není u jejich sousedů (ulici, čtvrti, městě, kraji) jako věc co si jich netýká a říkají „demokraticky“, ať si to vyřeší sami, přeci jim my nebudeme něco nutit…no vraždí se, třeba je to baví, no a přeci nemůžeme ničit jejich (hutskou? tutsiovskou?) kulturu vývozem té naší a ještě navíc bombami. Nemůžeme se cítít být nadřazeni řešit cizí problémy a být světoví četníci…Komu by se pak chtělo někde zasahovat…? Ropa už nic nestojí, nikdo ji nechce, tak co pořád někde dobývat demokracii? Pravda je jedna – tyto výroky zaznívají jak od pravých, tak i levých konzervativců co rádi zachovávají daný status quo (sféry vlivu, prý nás v tom 1968 Amíci nechali, sobci jedni, slýchám od levičáků, no nechtěli dráždit Rusa s tím si není radno zahrávat, slýchám od pravičáků)…
No, a o tom humanitárním bombardování doposud mluvili jen nepřátelé pravdoláskařů, že to voni, Havel…A v poslední době ale i Putinovci a ti zase naopak, chválí to:-). Asi už jde zase do módy. Tak vám nevím,asi se na všechno vykašlu a půjdu někoho vykořisťovat nejlépe toho, kdo umí jen česky …
Aby nehrozilo, že bude nezávislý na dezinformacích, které mu dáte a bude si moci přečíst jinde, že to jde i jinak, třeba bez toho vykořisťování?
A co se humanitárního bombardování týká, Putin, na rozdíl od Havla, o ničem takovém nikdy nemluvil. A je rozdíl mezi tím, jestli někde zasáhnete, abyste chránil životy a hodnoty, nebo abyste šířil svoji hegemonii, což byl právě příklad té Jugoslávie, kde měli máslo na hlavě všichni, ale jen Srbům ho utřeli bombami.
Tribune, podľa mňa máte kus pravdy. Celý ten vzťah medzi islamskou civilizáciou a Európou je zložitý a nedá sa zjednodušiť len na ten aspekt, čo ste popísali, ale kus pravdy určite máte. Našej spoločnosti rozhodne vektor chýba. Je tu tiež veľká časť ľudí, ktorých natoľko desí tá bezperspektívnosť budúcnosti, že sa tomu desu poddajú.
Ešte pred 10 rokmi bola predstava veľkej vojny v Európe nereálna.
Musím uznať, médiá si tie peniaze za marketing od svojich objednávateľov zaslúžili.
*
Tiež si neodpustím poznámku. Gluksmann vo Vašom citáte, podľa mňa, netriafa realitu. Ani v komunistickej ideológii, ani v nacistickej, totiž neprevládala vôľa k ničeniu, práve naopak. Zničené Nemecko a zničený ZSSR nevyplynuli z uvedomelej vôle ideológie, to zjednodušenie je prílišné a nepravdivé.
A možno presne rovnako sa Gluksmann mýli v paralele s islamom.
K té vaší poznámce: přemýšlel jsem o tom ještě než jsem to napsal a dospěl jsem k tomu, že Glucksmann má s tím ničením pravdu. Nejde ale o fyzické ničení, ostatně Německo nezničili nacisté, ale spojenci, nýbrž o ničení starého řádu. A ten může být pro někoho vším. V případě komunismu je v tomto směru ilustrativním příkladem příběh Pavky Morozova.
Áno, chápem. Tak by to znelo priliehavejšie. No ani v prípade nacistov, ani komunistov, nešlo o samoúčelné ničenie. Ničili to, čo stálo v ceste realizácii ich vízie. Nemali detinskú predstavu, že zničením starého poriadku sa ich vízia uskutoční sama. Tá Glucksmannova poznámka sa dá vysvetliť tým, že tú ich víziu totálne ignoroval. Povedzme, že pre neho bola neprijateľná, tak ju vytesnil z hlavy. To kolaterálne násilie potom vyzerá ako posadnutosť ničením.
A rovnaká chyba sa mohla stať v prípade islamu.
Inak psychologicky – máločo dokáže človeka doviesť k skratkovitému nepremyslenému jednaniu účinnejšie ako ignorovanie osoby alebo niečoho, čo osoba považuje za mimoriadne dôležité.
Možná, že z filosofického hlediska je složitější, ona je tam pak ještě zmínka o nihilismu.
Áno, to mi zapadá. To slovo by som použil, keby ma napadlo skôr. Nihilizmus je práve tá posadnutosť ničením, keď nepoznáme príčinu tejto posadnutosti. Psychologicky si nihilizmus zaraďujem ako stav tesne pred upadnutím do apatie. Ako živelný prejav pudu sebazáchovy. Nemôžem to pozitívne prijať ako životné krédo, nedáva mi to zmysel.
myslela jsem že umíte číst mezi řádky, Tribune, ale vy jenom co se vám hodí
evropa že šíleně prahne po konfliktu?? to je obraz rozšiřovaný a podněcovaný médii, kdyby to bylo jinak tak už se tady dějou jiné věci…
Necítíte že obyčejní lidé sice říkají islám, ale myslí tím „islám“ ?? = množství cizích lidí, kteří přinášejí své problémy do evropy, která má svých problémů až nad hlavu, třeba s pracovními místy – nejsou ani pro nás, a najdou se pro statisíce a miliony cizích???? a obyčejní evropané ví co dělá nedostatek práce a život bez perspetivy….
třeba tohle… https://www.youtube.com/watch?v=-N9jX2OLsfQ
Toho nezvladatelného se bojíme, ne islámu jako takového
Když se u nás řekne islám, tak se tím míní to, co se tady pod pojmem islám rozumí, což je vzhledem k tomu, že máme s islámem minimální kontakty a zkušenosti, to co se nám s nálepkou islám ukáže.
Nejsou žádní cizí lidé, kteří přinášejí své problémy k nám – jsou prostě lidé a jsou problémy. Jejich problémy jsou i naše problémy, protože když hoří sousedovi barák, je to i náš problém. Pokud oni mají problémy teď, pokud se na ně zvysoka, tak budeme mít my ty samé nebo podobné problémy brzy taky, protože svět je jedna velká spojitá nádoba a příčiny jejich problémů i našich nepohodlí (sic!) jsou stejné.
Co bych podle vás měl mezi těmi řádky vyčíst?
co byste mohl vyčíst? skutečné strachy lidí
víte to že kumulace jakékoliv látky nad kritickou mez způsobje nepříjemnosti, katastrofy až výbuchy?
Kdyby si děti k vám domů přivedly všechny kamarády, kteří mají nějaké problémy, jak byste zvládl tenhle provoz?:nevysvětlil byste svým dětem že váš dům má něco jako mezenou kapacitu – počet postelí, třeba? A že ty děti jsou sice fajn a stejní lidé a stejné problémy, ale protože jich je na jednom místě moc, tak si prostě lezete po hlavách a nemůžete se vejít do futer? Budete jim to vysvětlovat, a ony jen mávnou rukou že „se to nějak utřese“….
Že strach z islámu je druhotný, uměle vyživovaný, že lidi se mnohem víc obávají množství – a mezi svými spolubližními těch, kdo jim nedokážou říct co bude dál, jak se to má zvládat, a nad vším mávnou rukou že !to se nějak utřese“….to je v podstatě dětské řešení, se mi zdá :-)
O koncentraci strachu a nenávisti to platí nade vší pochybnost, důkazem budiž i 98% komentářů tady na blogu.
Včetně vašich, i vy jste naplněn strachem a nenávistí až po okraj. Akorát ten váš bod strachu, to je opačný extrém, takový mimo realitu. Když říkáte že někomu hoří dům, myslíte tím „problém“. Zatímco většina tady vidí oheň, cítí žár, hledá kýble a vodu a vypíná elektriku a přemýšlí odkud vzít lůžka pro shořelce, tak vy se vznášíte jako guru na druhé straně ulice, o nic z těch praktických věcí se nestaráte, jen říkáte pojdte shořelci a vyberte si ten nejlepší dům. Vůbec vám nedochází, že bez řešení těch praktických protipožárních věcí prostě vznikají problémy nové. Kdybyste jen na vteřinu připustil, že nahromadění lidí bez práce, bez jazykových znalostí atd., může způsobit problémy, udělal byste pro uvolnění napětí neuvěřitelně moc. Kdybyste si nespouštěl kalhoty možná byste mohl diskutovat o prostupování islámu do veřejného prostoru – dokážete to o ledasčem, reklamách a soukromém valstnictví, ale v případě islámu mlčíte. Je to divné, je to dětské, je to zbabělé. Omlouvám se, prostě mi chybí z vaší strany něco živého :-))
Já to naopak vidím tak, že hoří dům, v něm jsou lidé, ale ti okolo, místo aby pomohli hasit, tak volají nepouštějte je ven, mohli by na nich hořet šaty a od těch by mohlo ještě chytit něco dalšího.
Njn, Gluksmann: komunismus = nacismus. Tipuji, že asi CEVRO brzy uspořádá nějaký intelektuální potlach, když už i ta česká parlamentní pravice jde teď takzvaně s lidem. Mlejnek jr. by tam mohl připomenout, jak se sám Gluksmann aktivně stavěl k zásahu NATO v Jugoslávii, válce v Iráku, útoku na Libyi atd. Bylo by to hodně zajímavé připomenutí, když už teda antikomunisus přestal definitivně zabírat, ale nejspíš sama prozřetelnost seslala pro blaho lidu ještě větší strašáky.
„A co se humanitárního
bombardování týká, Putin,
na rozdíl od Havla, o ničem
takovém nikdy nemluvil. A
je rozdíl mezi tím, jestli
někde zasáhnete, abyste
chránil životy a hodnoty,
nebo abyste šířil svoji
hegemonii, což byl právě
příklad té Jugoslávie, kde
měli máslo na hlavě
všichni, ale jen Srbům ho
utřeli bombami.“
Tribune, zkuste si tenhle váš výrok projít pohledem neutrála. Snad vám dojde, jak je nesmyslný.
Jako básnička je to opravdu nesmysl, ale jinak v tom problém nevidím?
Anonym jsem já a jako básnička se to jeví díky copy&paste z mobilu.
Mezi Havlem a Putinem je opravdu rozdíl v tom, že Putin žádné humanitární odůvodnění pro bombardování Sýrie nehlásá. Může to být i proto, že ví, že by to nikdo vzhledem k módu jeho zásahu nespolknul.
Zatímco Havel byl IMHO opravdu přesvědčen, že rychlý zásah spojenců může ukončit konflikt a že tím bude ušetřeno hodně životů. Vzhledem k předchozím událostem se jeví, že měl pravdu a že by těch mrtvých bylo mnohem víc, kdyby Srbové nebyli zastaveni.
Tvrdit, že spojencům šlo v Jugoslávii výhradně o sféru vlivu, zatímco Rusku v Sýrii ne, je opravdu zvláštní. A to je řečeno eufemisticky.
Jiný slovy, Putin není naivní pokrytec. V té Jugoslávii by to také mohlo vypadat jinak, kdyby Němci věrni ustašovské tradici nestranili od začátku Chorvatsku a nedávali mu volnou ruku proti Srbsku. Ale proč mluvit o takových „maličkostech“ když máme Srebrenici?