Odvrácená strana vlekařského štěstí

Noticky

Vlekaři se už dávno stali stálicí televizního zpravodajství a přes zimní sezónu fungují co barometr národního štěstí – mrze, vlekaři zasněžují a národ se raduje. Národ se raduje a vůbec nepřemýšlí nad tím, co takhle zpráva znamená. Třeba takovou samozřejmost, že existují sjezdovky, ty jizvy v krajině. Nebudu vám lhát, že jsem v životě nestál na lyžích, ale také odmítám považovat za hrdinu někoho, kdo pro kšeft znásilnil další kopec. Jenže sjezdovka pro lyžování nestačí, je potřeba ještě sníh. Ale co když nesněží, protože je sucho a málo srážek? Tak se sníh vyrobí! Ale z čeho se vyrobí? Přece z vody. A kde se ta voda vezme, když je sucho a nesněží? Logicky buď ze zásob, nebo z vodovodu, nebo potoků, řek či jiné formy tekoucí vody. Nepřijde vám to trochu absurdní, nebo přímo perverzní, řešit nedostatek sněhu v důsledku sucha tím, že spotřebuji zásoby vody, které bych měl připravené pro případ sucha? A že letos sucho je, o tom se snad nebude přít ani ten nejfanatičtější popírač klimatických změn. Nebude voda spotřebovaná v zimě na výrobu umělého sněhu v létě někde chybět? Platí vlekaři vůbec za tu vodu, kterou spotřebují? A kolik té vody vlastně potřebují? O tom se ale vůbec nemluví. Jako kdyby se ten umělý sníh bral odnikud.

Publikováno

69 komentářů: „Odvrácená strana vlekařského štěstí“

  1. Ale ta voda přece nikam nezmizí. Nějakou dobu existuje ve formě toho sněhu, pak roztaje a vsákne se, stejně jako by na tu sjezdovku napadala v podobě přírodního sněhu, nebo rovnou napršela. Pokud není nějak chemicky upravená, tak vlekaři dělají s vodou to samé co s ní udělá „Zimní Královna“. Ale jak platí za vodu vlekaři to fakt netuším. Tipoval bych že stejně jako provozovatelé bazénů.

    1. To si právě myslím, že není pravda, protože zdroj je jiný – když sněží, je to voda atmosférická, když to stříkají, je to voda po(d)zemní. A já myslím, že to vůbec není jedno. Ale nejsem hydrolog, to uznávám.

  2. Ta voda přece nemizí. Nakonec sjezdovka odtaje a voda vsákne či odteče úplně stejně jako kdyby tam byl čistě přírodní sníh. Zafunguje normální koloběh vody v přírodě.

    1. Prosím zkuste se zamyslet:

      a.) Je málo vody. Z toho mála vezmu velký díl a pomocí sněžných děl ho proměním na něco podobného sněhu. Takže té vody (použitelné) je ještě méně. Teď to něco co vydáváme za sníh roztaje. Část se vsákne, část odteče, část se vrátí do rezervoárů. Část, ne vše. Kolik vody bude? MÁLO.

      b.) Je málo vody. Ale přijdou mraky, které vznikly odparem z moří a oceánů. Z těch mraků napadne sníh. Použitelné vody je stále stejně málo. Sníh časem roztaje. Část se vsákne, část odteče, část nateče do rezervoárů. Kolik bude vody (použitelné)? VÍC.

      Je to tak těžké pochopit?

      1. Dojemné zjednodušení. Existuje ještě asi padesát dalších variant. Co třeba:

        c 1) (= a.))Je málo vody. Z toho mála vezmu velký díl a pomocí sněžných děl ho proměním na něco podobného sněhu. Takže té vody (použitelné) je ještě méně. Teď to něco co vydáváme za sníh roztaje. Část se vsákne, část odteče, část se vrátí do rezervoárů.
        c 2) (= b.))Přijdou mraky, které vznikly odparem z moří a oceánů. Z těch mraků napadne sníh. Použitelné vody je stále stejně málo. Sníh časem roztaje. Část se vsákne, část odteče, část nateče do rezervoárů. Kolik bude vody (použitelné)?

        VÍC než ve variantě b.)
        Je to tak těžké pochopit?

        Ale jinak samozřejmě souhlasím – smrt lyžařům a vlekařům, naši ideologii nám nikdo nevezme :-)))

        1. Každý problém můžete bagatelizovat tím, že ho prohlásíte za ironii. Tím ho ale nevyřešíte. Ale vlastně, (ne)řešit problémy, to je také ideologie sui generis.

          1. a ze všeho nejlepší je vytvářet pseudoproblémy jako kouřovou clonu skutečných problémů.
            Držím vám palce s vaším „řešením“ problémů typu zrušte vlekaře, vodu zabalte a pošlete do Afriky…

          2. Skutečný problém je, jestli bude tahle země obyvatelná, kdo v ní (ne)bude žít je pseudoproblém.

  3. Stejně unikátní jako boj za práva běženců.
    Nemohu mluvit za všechny vleky, ale co jsem já viděl, tak se voda brala z potoka.
    Bylo jí samozřejmě hodně, ale kdyby se nebrala, odtekla by do moře a potok před nasáváním vody a po nasávání nejevil známky nějaké vodní ztráty.
    Potok není zásobárna vody a nemá kohoutek, nedá se zastavit, a tak každý den odteče obrovské množství vody.
    Ale můžete začít bojovat za tuto věc, a rušit sjezdovky, které jen hyzdí krajinu, a berou našim potomkům vodu, která by se nám mohla v budoucnu hodit.
    Jinak mezi námi, když jeden běženec spotřebuje každý den 10 litrů vody-kolik jí spotřebuje 1 000 000 běženců?
    Aby nám pak nechybělo….

    1. Takže radši zasněžíme dvěma metry celé Čechy, aby nezbylo na běžence? Pche…

      Voda v potoce samozřejmě odteče, a to také je přesně to, oč tu běží, protože když ji někdo vyčerpá (ukradne, protože mu nepatří?), tak neodteče. Jak můžete vědět, že nebude někde níž po toku chybět? Viz Aralské jezero.

      1. Vy také kradete vodu, když s ní třeba splachujete svoje výkaly?
        Aby někomu nechyběla.(viz Aralské jezero)
        A pche, já jsem někde psal o zasněžení 2 m celých Čech?
        To jste mě vložil do úst…..

        1. Platím vodné a stočné, takže nekradu. Ale že splachovat pitnou vodu je kokotina to je fakt. Splachujeme pitnou vodou a to je ta naše strašní bída, kterou by nám chudáci, co utkají před válkou, mohli ještě zhoršit.

          1. Vy si platíte vodné a stočné?
            A komu, Tribune?
            Snad si nemyslíte, že když za něco, co patří všem, zaplatíte, že tím můžete plýtvat na splachování hajzlu.
            Slušný člověk by dávno používal buď vodu odpadní, nebo suchý záchod.
            Alespoň tak slušný člověk s takovým svědomím, jako jste vy.
            Chudáci, kteří utíkají před válkou jsou samozřejmě vítáni, samozřejmě pokud sem přišli hledat azyl, a dodržovat naše zákony, což se nějak na západě neděje…
            Ale VY musíte potvrdit a ověřit, že před tou válkou opravdu utíkají, a ne to účelově tvrdit, protože jedna paní povídala a také že letadlo.
            Protože odmítání migrantů je tady právě proto, nějak nikdo nevěří, že před válkou utíkají.
            A mají ke své nedůvěře sakra důvod.

          2. Slušný člověk zároveň neobtěžuje sousedy zápachem z latríny a nevystavuje je hygienickým rizikům. Ono to opravdu není tak důležité, ale máte pravdu, že by to šlo dělat lépe, ale já na to nemám, jak se říká, koule.

            Ale VY musíte potvrdit a ověřit, že před tou válkou opravdu utíkají

            A když budete ověřovat dostatečně dlouho, tak se problém sám vyřeší podle principu není člověk – není problém.

          3. Ano, přesně tak.
            Ti, kteří před válkou neutíkají, nebudou mít šanci dostat azyl, a prostě nebudou utíkat.
            Nebude člověk, nebude problém.
            Kromě toho, zákon má platit vždycky a pro každého, vy zákony pohrdáte. (sluníčka)

          4. Je ovšem rozdíl v tom, jestli neutíkají proto, že nemají potřebu, nebo proto, že nemohou, protože před ně někdo postavil zeď. Zákony jsou vždy jen akcidentálním situačním řezem. Při změně situace se může stát, že ze zákona se místo nástroje k řešení určitého problému stane zdroj jiného. Zákony jsou jen právo, nikoliv spravedlnost.

          5. akcidentální situační řez??? čistej anarchista by to neřekl lépe. Vy fakt tu naši společnost musíte fest nenávidět. Nebolí to občas?
            Kromě toho začínáte pozérsky blábolit stejně jako váš nový kámoš otík. Nejspíš vás nakazil

          7. Tribune, dejte si sám na sebe pozor, začínáte být směšný.
            Konec velkého rétora, nebo se dokážete chytit za nos?

          9. Oh, to jste mě usadil.
            To rčení může použít jen ten, kdo se na nic lepšího nezmůže.
            To se naučí i romský papoušek….
            A to jsem vám říkal, že byste si měl dát pozor, abyste nebyl směšný?

    2. Ale z toho potoka ji třeba kousek dál bere čerpací stanice a úpravou z ní dělá vodu pitnou, nebo užitkovou pro průmyslové využití. Pokud ji odčerpám na „sníh“ bude ji pro to další užití o to méně. Cituji: „Sněžné dělo spotřebuje osmdesát až pět set litrů vody za minutu…..“ …… pakatel, že? Jedno dělo a za pouhou minutu. Všimněte si, že toto nikde nikdo nahlas neřekne.

      1. Obludná nemravnost ve vztahu k milionům lidí, kteří nemají vůbec přístup k pitné vodě a k té zkažené musí chodit kilometry daleko. Ale my se pak cítíme ukřivdění, že si nás ti chudáci neváží a mají nás za nepřítele.

      2. A to jsem zapomněl na obrovskou spotřebu elektrické energie. Uvádí se 15 – 20kW okamžitého příkonu. Další fakt, který nikdo nikde nezmiňuje je ten, že odběrem vody z řek a potoků klesá jejich hladina a ty pak promrzají až ke dnu, což je z hlediska živočišstva úplně špatně.

          1. Ne to nejsem :-) Dokonce k nim mám trochu ambivalentní vztah, ale vadí mi, když jsou některé věci bagatelizovány a zlehčovány jenom proto, protože bagr. Když si jeden přečte názory níže, tak by zaplakal. Opravdu třeba bagr…..

          2. Tak mi došlo, jak výmluvné a doslovné to úsloví „protože bagr“ je.

        2. Prosím zkuste se zamyslet:
          Antimone, zamyslel jsem se:
          1) Srovnáváte hrušky s jablky. To ví každé malé dítě, že když na kopec naprší z mraků tak nějaká voda přibude. Jenže to jestli zaprší nebo nezaprší žádný vlekař neovlivní. Nemůžete tedy srovnávat množství výskytu vody v krajině stylem: déšť versus sněžné dělo.

          2) Model: Potokem teče voda. Část odebere vlekař, část úpravna vody pro obec, část nějaké zemědělské zavlažování, část zahrádkáři … Pokud se tím potok úplně nevyčerpá, pak zbylá část odteče do řeky a vydá se do oceánu. Vlekař (stejně jako kterýkoli jiný odběratel) vám může položit otázku: „Jak víte, že právě já jsem neodebral pouze část té vody, která by jinak stejně odtekla do oceánu?“

          3) Je málo vody. A kde chybí především? Přece v půdě. Proto si v každé „ekologické příručce“ přečtete apely na zadržování vody v krajině, ať už jejím tvarováním nebo osazováním zeleně všeho druhu. Když potoku „postavíte do cesty“ jakékoli neznečisťující (tedy ekologicky žádoucí) „zadržovadlo“ dosáhnete stejného efektu jako při použití sněžného děla – jen s trvalejší a vyšší účinností.

          4) Proti takovému přesunu vody z potoka do půdy mohou mít námitky jen ti živočichové, které zmiňujete v souvislosti s poklesem vodní hladiny. Ale toto bychom už museli posuzovat u toho kterého konkrétního potoka a zohlednit i návratnost vody z konkrétní sjezdovky. Ve většině případů bude asi potok níže položený než sjezdovka a nepříliš vzdálený, takže můžeme předpokládat návratnost vysokou.
          Možná, z hlediska zadržování vody v půdě, vyšší než bychom si přáli.

          1. Ani Ota ani Michal by to nenapsali lépe. Jako z příručky Jak chránit svobodu podnikání proti ekoteroristům. Jistě, mnoho toho nevíme, ale potom je snad lepší jednat zdrženlivě, než podle hesla když neznáme všechny následky, znamená to, že nebudeme brát do úvahy žádné.

          2. Ale, Tribune, já žádné podnikání neobhajuji. Osobně by mi vleky mohly být lhostejné protože nejsem lyžař. Jen jsem se nad problémem zamyslel čistě z hlediska toho co se s tou vodou děje. Pokud se vám moje dedukce zdají nelogické tak napište proč a neobviňujte mne ze psaní nějaké pro-podnikatelské příručky.

          3. bacha na Tribuna, je čím dál revolučnější.
            Ti slavní připrchlíci mu ouplně zatemnili mozek. Brzy začne odpůrce popravovat. Robespierre hadra.
            Kdesi jsem tady četl PF s přáním čistého rozumu…Ironie….

          5. Tahle vaše replika je jak z (neexistující) příručky „Ekologem snadno a rychle.“
            Nestěžoval jste si právě vy, Tribune, celkem nedávno v diskuzi o světu podle Orbána na neférovou podpásovku a nebyl jste z toho smutný? Nepřipadá vám tento váš komentář jako přímo vzorový příklad neférové podpásovky?

          6. Nepřipadá, jinak bych ho nenapsal. Vám to snad nepřišlo povědomé? Je zkratkovitý, to ano.

          7. „Jistě, mnoho toho nevíme, ale potom je snad lepší jednat zdrženlivě, než podle hesla když neznáme všechny následky, znamená to, že nebudeme brát do úvahy žádné.“
            To je nepochybně správná myšlenka a vzhledem k její univerzálnosti vám doporučuji abyste ji aplikoval rovněž na stávající uprchlický problém. Mimo jiné i proto že máme možnost vidět mnohé následky u sousedů a poučit se z nich.
            Máme-li pomáhat, pak bychom to měli dělat tak, abychom stále zůstali schopnými pomáhat a ne tak, abychom se, v důsledku té pomoci, sami stali pomoci potřebnými.

          8. A že jste se tím řídil vy když jste pomáhal těm bezdomovcům? A pomohl jste jim a sám z toho máte dobrý pocit a pro mě jste svým způsobem hrdina.

          9. Tribune, na tom nic hrdinného nebylo. Těch pět mi úplně, jak se říká, „zmizelo ze života“ a já už dnes nevím co je s nimi. U třech jsem zafungoval coby jakási „usmiřovatelna“ a po čase si je ode mne „převzal“ někdo z jejich příbuzenstva. Postačilo je „zcivilizovat“, překonat jejich stud nebo dětinskou zabejčenost, obnovit tu komunikaci a trochu „olámat hroty“ (úplně hloupé a zbytečné). Klidně to mohli dávno udělat sami pokud by se k tomu odhodlali. Ale je fakt že jim dost pomohlo pozvednuté sebevědomí když mohli vystupovat jako někdo kdo „pracuje a bydlí u kamaráda“.

            U čtvrtého jsem po čase naprosto neplánovaně zafungoval jako „seznamka“ a „unesla mi ho“ přímo z vandru jedna zralá žena které „padl do oka“ a zřejmě už dlouho někoho takového hledala. Asi po dvou měsících mi od něj poštou přišly věci co měl ode mne půjčené a dopis, ze kterého jsem se dozvěděl že se má dobře.

            No a ten pátý mne podrazil. Moje blbost že jsem se nechal ukolébat předchozími úspěchy a potlačil svůj instinkt, který mi tak nějak slabounce našeptával že ten člověk není tak docela OK.
            Takže tu pomoc mám „zmapovanou“ jen u toho který mi vstoupil do života na celý zbytek toho svého.

            Ale (s výjimkou toho posledního případu) pokaždé se ta moje podpora protáhla na delší dobu než jsem původně zamýšlel a vznikla ze záměru: pozvat dotyčného na večeři a nechat ho přespat do zítřka. Jenom že pak slovo dá slovo, najednou o něm víte víc a najednou si u některých lidí uvědomíte, že jsou natolik dobří, že snad ani není možné aby někde někomu nechyběli. Ať už někomu kdo je zná a nebo někomu kdo je ještě nezná.

          10. Já bych tohle nikdy nedokázal, vy ano. Je proto nesmysl, abych se o to pokoušel já, když mohu být prospěšnější jinde a jinak. To je přesně ta dělba práce, o které jsem psal.

          11. To se dost pletete. Naprosto souhlasím s tím, aby se vodou neplýtvalo na komerční účely, když je jí málo. Kdo chce lyžovat ať si zajede na takové hory, kde sníh je. Jsem ekoterorista, souhlasím že naše (nejen energetická) celková ekologická negativní stopa vede k nevratnému poškozování planety, ať tomu budeme říkat globální oteplování anebo jen „climate change“. Štastný nový rok!

          13. Díky, vittto. No… bylo by ho třeba. Nějak to začíná být každý rok o trošičku horší než loni.
            Takže tobě taky. :-)

          14. 1.) Právě že ten vlekař neví jestli bude pršet (podle předpovědí nebude a ani nebude významně sněžit), tak tu vodu bere jiným. To nejsou hrušky a jablka, nýbrž prostá logika.
            2.) Znám i jiné demagogické odpovědi, než je tato. Ale množství vody v potoce či řece neslouží jenom nám, lidem. Jsou tam občas i ryby a jiní živočichové a i ti potřebují jistou hladinu vody.
            3.) Ano voda chybí v půdě, ale nejen tam. Chybí i ve vodních nádržích kde se z ní dělá pitná či užitková pro průmyslové zpracování. Nota bene se z těch nádrží i zavlažuje ta suchá půda. To je další demagogie..
            4.) Pokud by jste se tím zabýval podrobněji, tak by jste si všimnul, že JEDNO sněžné dělo potřebuje 80 – 500 litrů vody za MINUTU. Ve kterém potoce toto teče? Uvážíme-li že na tu sjezdovku je zapotřebí více než jedno dělo.

          15. Takže tu máme dvě tvrzení o spotřebě vody pro sněžná děla: 1. je nevýznamná, 2. je zásadní. A teď které platí? Protože já to posoudit nedovedu, intuitivně, vycházeje ze srovnání s vlastní vanou, mám ale pocit, že 500 litrů vody za minutu je po čertech hodně.

          16. Co se mi vybavuje, tak problém kolem umělého zasněžování řeší už pár let v Alpách, které jsou v té zimní rekreační invazi hodně napřed. Určitě proto existují pro tamní oblast i konkrétní propočty přímé zátěže a dalších důsledků, které umělé zassněžování způsobuje.

          17. Antimone, já vycházím z prosté logiky a z toho jak by to mělo být podle nastavených pravidel. Proti jejich porušování jsme určitě oba ale to bychom museli vést hovor nad konkrétním případem.

            1) Pokud se tedy vlekař chová tak jak má (viz níže) neměl by škodit.
            2) Nejde o žádnou demagogii – tohle se s tou vodou skutečně děje.
            3) Na tom že je vody v půdě nedostatek se shodneme, ale tím zasněžováním přece nikam z krajiny nezmizí. Vlekař si ji de-facto jen „půjčuje“, domnívám se že ji ani neznečistí a ona jen krátkodobě přetrvává v jiném skupenství než se zas přesune tam kam patří. Pokud vám nevadí její nepřetržité zpracovávání na užitkovou, probíhající po celý rok, proč je vám trnem v oku její využití krátkodobé, které je ve srovnání s tím celoročním jen „kapkou v moři“? Navíc tohle využití probíhá v době kdy se nezavlažuje a nijak ji neznehodnocuje. Tedy opět: Co je na tom demagogického?
            4) No a co se týče té spotřeby… Za standardních podmínek se ta odebraná voda zase rychle přítokem obnoví. Za nestandardních by měla zafungovat ta nastavená pravidla. Pokud brojíte proti jejich porušování – máte mne na své straně a je zbytečné abyste se vlamoval do otevřených dveřích.

          18. Na to Vám mohu říci pouze jediné. Zadejte si do Googlu „spotřeba vody sněžných děl“.

          19. Samotná spotřeba sněžného děla je irelevantní. Podstatný je poměr mezi odběrem a obnovou hladiny. Samozřejmě že u jakéhokoli odběru hraje důležitou roli i čas obnovy nebo to zda se vrací do koloběhu voda stejně kvalitní. Ale to můžete posuzovat pouze u konkrétního případu – nikoli plošně.

      3. A co když ne, Antimone?
        Co když voda potoka jen tak odtéká do moře?
        Ostatně, myslím, že poněkud přeháníte.
        Potok, který se používá pro účely pitné vody, nemůže být napojen na nějaké sněžné dělo.

        1. Nemůže de facto, nebo de iure? Pokud de iure, myslíte, že zrovna tohle vlekaři řeší, nějaké zákony, vyhlášky a daně? Především ale máte jen chabé ponětí o koloběhu vody v přírodě. Voda z potoka nikdy neodtéká jen tak do moře a kdyby snad ano, tak je to lidský chyba (betonová koryta, trubky…).

          1. Tak jak to je?
            Já nemám žádné vzdělání, to musíte chápat.
            A čím se konkrétně koloběh vody naruší, pokud se sněžnými děly zasněží pláň?
            A jen tak mezi námi, za peníze, které odevzdají návštěvnící na DPH, a provozovatelé na daních, víte, kolik vody by se za ně dalo koupit????
            Pokud pak máte nějaký podmět, jak vlekaři kradou vodu, sem s ním, neupejpejte se.
            Vy jste hrozný teoretick, víte?
            Migranti prchají před válkou, vlekaři kradou vodu a tak pak chybí….

          2. Pokud nechápete rozdíl mezi vodou odebranou z potoka či rybníku (a ještě načerno) a vodou vypadlou z mraků, pak to asi nebude otázka vzdělání.

          3. „Nemůže de facto, nebo de iure? Pokud de iure, myslíte, že zrovna tohle vlekaři řeší, nějaké zákony, vyhlášky a daně?“
            Netuším nakolik co vlekaři dodržují nebo naopak obcházejí, ale podle toho co jsem se dočetl, správně by to mělo být takto:
            Provozovatelé lyžařských vleků většinou odebírají vodu pro zasněžování z malých vodních nádrží, například rybníků. Odebírané množství je poměrně malé a na výšce hladiny řeky ani jejím průtoku se zásadním způsobem neprojevuje. Mohou odebrat pouze tolik vody z řeky, kolik mají povolené vodoprávním úřadem.V opačném případě hrozí provozovatelům vleku finanční postih. Dále si musí vlekaři hlídat také takzvaný minimální zůstatkový průtok v korytě vodního toku pro zachování jeho ekologické funkce. Pokud je hladina vody v řekách nízká nebo je pomalý průtok, provozovatel nesmí zasněžovat. Pokuty za nedodržení pravidel jsou vysoké. Pohybují se od sto tisíc až do řádů několika milionů korun.

            „Voda z potoka nikdy neodtéká jen tak do moře a kdyby snad ano, tak je to lidský chyba (betonová koryta, trubky…).“
            Výskyt těchhle lidských chyb na území naší republiky je dost vysoký. Určité snahy o jejich nápravu probíhají ale určitě ne v žádoucí intenzitě a tempu.
            Jejich napravení (pokud k němu kdy dojde) bude trvat ještě hodně dlouho :-(

  4. Potok nikomu nepatří, tedy ho nelze ukrást. S vaší logikou bych se teď měla obávat exekutora, že jsem se před deseti lety z potoka napila? :-) Za vodu z vodovodu platíme, je v té ceně bezpečnost, zdraví, doprava.
    Obecně, se o vodu starají vodohospodáři, a pokud vím, tak v případě sucha a nedostatku vody mají právo omezit její spotřebu. To bývá zpravidla v létě, možná by stálo zato zeptat se přímo jich, jak řeší situaci zimní? taky by se naskýtala otázka, kam přišly všechny dotace na zadržování vody v krajině…

    1. Krást lze dokonce i když si beru to, co mi patří, natožpak když si beru něco, co mi nepatří. Ale to už jsme řešili u americké kolonizace vesmíru zde. Sucho je otázka celoroční, v létě ho jen víc vnímáme. Ono totiž i taková Antarktida je poušť.

    2. Poněkud se mýlíte. Vodu v potoce spravuje („vlastní“) příslušná správa daného povodí. Ta je dokonce oprávněna, za určitých okolností, zakázat vodu z potoka (řeky) odebírat. To „vlastní“ je v uvozovkách proto protože to není de facto. Nevlastní se každá kapka vody, která se v potoce vyskytuje, což ani nelze, ale správa nad průtokem a jeho regulací. Viz loňské omezení provozu malých vodních elektráren v létě, nebo zákaz odběru vody na zalévání.

  5. Samozřejmě, zasněžování i sjezdovky jsou škodná, hory to nemají rády. Na druhou stranu, něčím se ty horské oblasti živit musí, a pokud je ekonomika nastavená tak, že největší část příjmů jsou služby, tak co s tím turismem?

  6. Řekla bych, že jediné, co se dá racionálně vyčítat umělému zasněžování sjezdovek, je energetická náročnost.
    Někde se na to konto spálí x tun uhlí, což je pořád ještě převažující zdroj výroby elektrického proudu.
    Ale lyžování není jediný sport, kterému tahle výčitka patří. Hokej – umělý led, sálové sporty – vytápění budov v zimě a klimatizace v létě, fotbal – zavlažování a úpravy trávníku atd. atd.
    Sjezdovky ale pravděpodobně využije víc lidí než ta ostatní zařízení.
    Je pravda, že by při nedostatku sněhu mohli místo na sjezdovku vyrazit běhat do parku. Ale povídejte to lyžařským notorikům jako jsem já. :-)

      1. Já neumím lyžovat, Tribune.
        A přeci chápu jak cenu vyžití lyžařů, tak ekonomický přínos, tak samozřejmě určitou ekologickou cenu, kterou je za to třeba zaplatit.
        Sobec jste vy, protože byste zakazoval něco, co sám neděláte.
        Jen tak mezi námi, cestujete někdy?
        Zkuste si spočítat, jakou ekologickou zátěž dokáže udělat jediný váš kilometr.
        I na kole, Tribune, protože jeho výroba také stojí mraky energie….

        1. Ale já také lyžuji (jak byste věděl, kdybyste si přečetl text, pod kterým diskutujete). Jen si kladu otázku, jestli ta chvilka sobeckého potěšení stojí za to, jestli za ni neplatím víc, než dostanu, jenom to nemám na očích?

          1. Nic takového tam nemáte, Tribune, to si ZASE něco vymýšlíte.
            Jen pro vás ale dodám, že sice lyžovat neumím, ale na lyžích jsem stál také.
            Pak tam třeba máte, že se NÁROD raduje ze zasněžování sjezdovek….
            Kdyby tady nepanovala vaše očišťující cenzura, klidně bych si dal tui práci, a vaše vyslovené lži bych vám u každého článku vmetl do tváře.
            Jenže Tribune, lháři cenzuru potřebují, vy se jí nevzdáte!

          2. Ale mám. Je to čtvrtá věta. Na ty svoje vyslovené lži bych byl opravdu zvědavý, jen vás předem upozorňuji, že lež není rozpor s vaším názorem.

          3. Dobře.
            Tak schválně, je to tento kousek?
            „Nebudu vám lhát, že jsem v životě nestál na lyžích“……
            Tam píšete, že lyžujete?
            Vy jste přes ty přesné definice, když jsem třeba napsal, kolik vody spotřebuje 1 000 000 migrantů, pokud jeden spotřebuje 10 litrů, hnedle jste si to přeložil tak, že chci zasněžit celé Čechy 2 m sněhu, aby na běžence nezbylo?
            A neptal jsem se, jestli cestujete, a jestli jste někdy uvažoval o tom, jakou ekologickou zátěž má jeden váš kilometr?

          4. Je mi líto, ale já prostě předpokládám u svých čtenářů jisté kompetence a z toho slevovat nehodlám.

  7. Při výrobě technického sněhu se značná část vody odpaří.
    Pokud se voda bere z potoka, níže po toku vlivem deficitu vody dochází k promrznutí průtočného profilu a to má velmi negativní vliv na život v takto narušeném toku.

  8. Tribune, Tribune, co ještě chce zakázat:)
    Co se týká odběru vody na zasněžování, to nemá na vodní bilanci vliv. Jestli je to či není vhodné tuto vodu odebírat je věc odborného posouzení, protože každý takový odběr musí být povolen a technická zařízení k tomu sloužící stavební povolení.

    Za opravdový problém však považuji erozi způsobenou odlesněním velmi prudkých svahů, či vlastním lyžováním, kdy na svahu nevyroste nic mohutnějšího, co by drželo půdu pohromadě. I struktura trávy je na sjezdovkách, zvláště prudkých, špatná.

    1. Přesně tak. Kácení kvůli lyžování je mi daleko větším trnem v oku než zasněžování. Návratnost stromů (keřů atp.) se, na rozdíl od návratnosti vody, bohužel žádná nekoná.

Komentáře nejsou povoleny.