Solidarita je normální a přirozená

Kdysi jsem si z Kojotova článku Člověk jako bytost mezi zvířetem a andělem vypsal následující slova, která asi nikdy nepřestanou být aktuální:

Lidé v zásadě jsou, jak napsal holandský primatolog a etolog Frans de Waal, „dobráci od přírody“. Jsme druh společenských primátů, máme v sobě geneticky zabudovaný sklon ke kooperaci, jsme přirozeně schopni altruistického odměňování za spolupráci a dodržování sociálních norem, i altruistického trestání (trestání podrazáků i v případě, že je to pro jedince nevýhodné, protože to napomáhá správnému fungování skupiny), umíme odpustit, obětujeme se pro své příbuzné a přátele atd. To není nic specificky lidského, stejně to funguje i v šimpanzí tlupě. Na tom rozhodně není nic v zásadě špatného a mimo jiné je to dobrý argument proti ideologii neoliberalismu, která se snaží člověka pojímat jako sobeckého a bezohledného osamělého predátora. To rozhodně nejsme. Žít na něčí úkor, nahrabat si co nejvíc bez ohledu na ostatní, uspět za každou cenu, soutěžit do roztrhání těla atp. není součástí normální lidské přirozenosti a systém, který lidské bytosti k takovému chování tlačí, jejich přirozenost vysloveně mrzačí.

Na druhou stranu „dobrácká“ lidská přirozenost má i své limity – vlastní skupina je upřednostňována a cizí skupiny jsou vnímány jako ohrožení a konkurence. I šimpanzí tlupy mezi sebou vedou krvavé války. To zní jako argument pro ty, kteří se ohánějí lidskou přirozeností ve chvíli, kdy hájí stanoviska založená na nepřátelství ke „konkurenčním“ lidským skupinám, v naší době kupříkladu v diskusích o uprchlících.

Ostatně – veškeré pokročilé technologie existují právě díky lidské schopnosti pracovat s abstraktními entitami, a přistupovat k nim s mentalitou šimpanzí tlupy může být mimořádně nebezpečné, protože taková mentalita není k nakládání s takovými věcmi způsobilá.

Největší výzva, která před lidstvem nyní leží, je jak uvést v soulad naše evoluční determinace s technickým pokrokem a jak postoupit k poznání, že my lidé jsme jedna tlupa.

Advertisements

89 comments

  1. Ota

    Dobrý pokus jak na základě zevšeobecnění jednotlivosti založit diskurs, a to navýsost ideologický. Konstrukty ideologie nikdy neodůvodníme empiricky natolik aby ten, kdo bude usilovat v této dichotomii o opak, nebude moci najít také nějaký příklad. Toto je klasický příklad, šimpanzi, mravenci a včely jsou oblíbenými druhu fauny, kde to má tak fungovat jak by autor chtěl aby to fungovalo i přeneseně v lidské společnosti. Co na tom, že je na světe milion jiných druhů, poddruhů a čeledí, kde to funguje přesně naopak, z čeho vychází naopak ona konkurenční ideologie?

    V každém případě i ta se mýlí, i když v tomto jsou jí příklady z přírody co se týče četnosti a celé evoluční teorie stojící na „přirozením výběru“ spíše na její straně, stejně jako základni fenomén svobody, který je pro všechny zvířata prvořadým pudem a základem smyslu jejich života – s bezbřehostí svobody jdoucí na hranu toho, co člověk alespoň naší kultury má jako součást vlastní identity. Solidaritu, milosrdenství, nezištnost. Takže pak věčným ideovým sporem je problém omezování svobody se svoji lidem taktéž vlastní vlastností, tedy touhou po maximalizaci osobního užitku, a nemusí to být jen peníze, na rozdíl od zvířat máme snad největšího nepřitele „lidství“ a to EGO – to, co zvířata žene k přežití a k co nejlepšímu výběru genetické dispozice partnera pro zplození potomka, tím je lidem jejich EGO. Touha vyniknout a dojít uznání je něco, co v mnohém předčí zvířecí pud k přežití nutnou přirozenou agresivitou, žrát ostatní a samice se koukají jak se samci navzájem zabíjí, aby se s ní mohl ten co zvítězí spářit.

    Lidé mají opravdu náskok, že jsou bytosti obdařené mozkem a city. Obojí jim velí něco, co dokáže u nich potlačit tupé zvíře, dokáže ale i maximalizovat jejich egoistické touhy natolik, že zvíře co zabije jen z hladu, je proti člověku „hodné“ a navýsost morální.

    Ne že bych fandil neoliberalismu v jeho pionýrské podobě, kdy dnes už víme, že společnost založená na prudkém individualismu a bezbřehé soutěživosti nejsou produkčně úspěšnější než společnosti, kde vládne kooperace a schopnost se postarat o své slabé nakonec a potřebné. Víme, že tyto společnosti samy o sobě vedou k prosperitě větší, než je sobectví a egoismus. Víme ale také, že základní „kontra“ ideály ekonomickému liberalismu (tedy v podobě ekonomické rovnosti, vynuceného kolektivismu a společnosti které bude vévodit nějaký pokus o společný éthos nějakého idealismu) se rozpadne ne NEOCHOTĚ lidí se těmto „jednotícím“ ideálům podřídit a že každý bude v rovině svých hodnot a svého způsobu řídit bytostně svým individuálním přesvědčením. Pokusy o vytváření umělé společenské identity (a to s pokusy vystavit ji na údajně rasové identitě a na stejně tak zhoubné „třídní“ identitě, tedy ideologiích nepřátelství vůči jiným skupinám lidí, ke kterým se ideologicky vymezuji a nenávidím je). Proto na západě vítězí individualismus, nazvěme to individualismus postojů a hodnot a kooperace vítězí v produkčním a ekonomickém systému. Ne, že by větší společenské vědomí a občanská sounáležitost umíraly na úbytě. Naopak, nikdy jindy a nikde jinde než v liberálním kapitalismu nebyla přirozená společenské kooperace na bázi občanské společnosti, idejí, hodnot, profesních a kulturních zájmů pestřejší a bohatější. Ale také fragmentovanější. Ukazuje se, že základní jednotící idea je právě sám liberalismus, tedy že žádná shoda na tom, že žádná jednotící idea společenskosti není mimo ústavní principy založené na lidských právech. Ale i to některým lidem vadí a chtějí „humanrightismus“ a „NGOismus“ zakázat a vrátit se tak k totalitě ideově kolektivistické jednolitosti.

    Takže souhlasím s článkem potud, pokud budeme pracovat spíše s klasickou sociologií a jejich pojmoslovím a pozorováním založeným na EMPIRII nikoli snažit se naroubovat sociologii na přírodní vědy.

    • Tribun

      Aneb jak dokázat svoji vlastní hypotézu na osobním příkladě. Myslím tu o založení ideologického diskursu. Pro vás je liberální kapitalismu ideologické tabu, na které tu větší, tu menším násilím roubujete realitu. Jenže to, že Západ ještě nějak funguje, není díky liberálním kapitalismu, ale jemu navzdory, a to právě proto. že lidská přirozenost není individualisticko-liberariánská.

      • Ota

        Každý má právo na to se mýlit, Tribune, ale i na to, mít oči otevřené tam, kde prostě empirické srovnání jednoduše dává za pravdu mé teorie o tom, že liberalismus je ve finále
        – sociálnější
        – solidárnější
        – ekonomicky výkonnější
        – pluralitnější
        – multikulturnější
        – tolerantnější
        – nábožensky méně rigidní
        – ekologicky šetrnější
        – práva menšin hájící
        – s dostupnějším zdravotnictvím a vyšším věkem a kvalitou dožití

        Zkuste mi najít jeden stát kde by podle metrik HDI (Indexu lidského rozvoje) tyto parametry překonal nějaký autoritářský režim, který se neřídí liberalismem ala EU. Prosím aby snad tu někdo nešermoval USA, to je směs liberalismu ekonomického a bigotního konzervatismu z dob počátku 20.století. Tu za příklad nikomu nedávám, snad jen tam, co sám přiznává Noam Chomsky. Že USA mají velmi široce aplikovanou a zákony hájenou svobodu slova.

        Takže jestli ten západní liberální kapitalismus někde selhává, pak možná v diskursech které jsou obecně komplementární problém liberalizace životního stylu a ekonomizace společnosti západu (nízká porodnost, díky informatizaci a finančnímu průmyslu rozevírání nůžek mezi manažerskou elitou ve srovnání platů s bežným zaměstnancem, ekologie, udržitelný rozvoj atd.). Takže vezmu-li dnes společnosti (vyspělé a v některých rysech formálně liberálně demokratické) ale stojící obecně v OPOZICI proti západnímu pojetí liberalismu – Rusko a Čína – pak v kterých z těchto parametrů je ono jejich pojetí úspěšnější? Nebo je nějaké, které považujete za snad důležitější a není tam uvedeno kde by Rusko a Čína vedly před západem?

        • Tribun

          A čím to tedy, že všechny ty „výdobytky“ liberalismu začaly degradovat a erodovat s rezignací na socialismus? Já netvrdím, že liberalismus nic takového neumožňuje, já tvrdím, že to není jeho systémová podstata a děje se to liberalismu navzdory. Nicméně bylo by asi dobré se dohodnout, co to ten liberalismus vlastně je, protože leckdo pod tím rozumí spíše socialismus, jen o tom neví, protože ho naučili, že socialismus je fuj, tak tomu říká liberalismus, ale myslí ve skutečnosti socialismus. Jednoduchá určovací pomůcka může být vztah k „právu“ silnějšího a externalitám.

          • Ota

            Jestli za socialismus (vlastní až na pár vyjímek) západoevropskému politickoekonomickému okruhu – třeba progresivní zdanění fyzických osob, vysokou kulturu pracovních podmínek a pracovněprávních vztahů obecně, podpora rodiny, dětí (v křesťansky převládajících zemích), školství zdarma, proekologická politika, podpora bydlení (sociální byty, pronájmy a regulace nájemného v rámci cenových map, městské nájemní byty), podpora zaměstnanosti, v Německu onen známý Kurzarbeit, silná a hlavně RESPEKTOVANÁ pozice odborů, inkluzivní školství a jeho jasný postoj, že nedělíme lidi na to, jaké mají IQ resp. vrozené postižení na „normální a kriply“, kterým bude „mezi svými“ lépe, jak říká náš údajně levicový prezident – pak toto vše pakliže považujete za socialismus, pak jistě, z jeho ideových pozic to jistě vychází – ale toto je dnes nedílnou součástí západního ekonomicko-sociálního liberalismu.

            Postaveného na individualismu životních hodnot a životního stylu, ale na silné ekonomické, edukační kooperaci a solidaritě bohatýších s chudšími, zdravými s nemocnými, schopnějších a s lepšími životními šancemi s těmi, co jim život toho štestí příliš nenadělil třeba v podobě láskyplného rodinného zázemí…..Dále stojící na multikulturalismu, genderové rovnosti, inkluzi ve školství, pluralismu v kulturní a náboženské identitě, se silným ekologickým akcentem (kde Zemano-klausovští ropáci, přátelé rozšiřování Temelína, prolamovači težebních limitů, devastace vodních toků ala kanály Labe-Odra-Dunaj ad.) by byli na západě stejní exoté jako Jehovisti. To je Západ resp. západní Evropa.

              • Ota

                Pořád mu dost z toho, co především těm „avantgardním“ socialistům vždy bylo (a víte jistě sám dobře, že dodnes je) trnem v oku a oni považují za kapitalistické, zbývá:-). Elita vlastnická, elita námezdní, elita politická – resp. elita vůbec jako vůdčí fenomén společnosti a jak asi sám cítíte, co je avantgardě (nejen levicové, stejně tak konzervativcům, v tomto jsou obě ideové skupiny ze stejného kadlubu) proti srsti, je ten individualismus a postmoderna.

                Nemohou vydýchat, že skončil svět velkých idejí a dogmat (Bůh, třídní boj, rodina, patriarchát, úcta k autoritám, láska k vlasti, národní uvědomění) a že skončil svět kolektivních antagonizmů. To je pro oba ideologické okruhy sázející na lidskou pospolitost a společenské vědomí/uvědomění – ta největší rána. Myslím si, že smrtelná. Na druhou stranu i povaha socialistů, liberálů a křeštanských demokratů se mění, podívejte na Německo, ti se shodnou na většině zásadních společenských otázek a liší se jen v akcentu jednotlivostí. Takže vlastně jsme dospěli k postdemokratické „Národní frontě“ liberálů, socialistů a křesťanských demokratů. Bigotní konzervativci, bavorská CDU je spíše na okraji, na druhé straně třeba Zelení jsou ještě více levicoví než samotná SDP. Die Linke je prouprchlická, ale jinak protirežimní a tudíž trvale mimo hru.

  2. vera

    Tu znám : na rohu ulice pod strážnou věží, beránek s vlkem pase se svěží, nový svět slibují, tiše se radují, beránka každý den obnovují. Smekám před vaší vírou, Tribune.

  3. tresen

    Tady nejde o to uvést do souladu přirozenost tlupy primátů s technickým pokrokem. Jde o to ohlédnout se na tu dlouhou cestu, kterou lidstvo od života v tlupách prošlo. Jak lidí díky inteligenci a přizpůsobivosti přibývalo, ubýval prostor pro toulavý život v tlupách. Okolnosti změnily podmínky pro úspěšné udržení se na slunci. Tlupa se rozrostla v kmen, usazené kmeny se utilitárně spojovaly do prvních státních celků, které si vyžádaly naprosto odlišný způsob veškeré organizace, mimo jiné přinesly též společenské rozvrstvení. Taky pojem „našinec“, vymezený vůči „cizinci“, doznal pochopitelně širší význam, vztahoval se náhle /náhle myšleno vzhledem k evoluci druhu/ na desetitisíce, statisíce a posléze miliony lidí namísto desítek.

    Ale proto jsem s tím nezačala. Koncept přirozených práv člověka jakožto svobodného individua se zrodil v konkrétních společenských podmínkách, kdy se nerovnost před zákonem a s ní spjatá absence možností svobodného rozhodování a konání většiny lidí stala překážkou dalšího rozvoje.
    Je to koncept stále životaschopný. Podle mne se vůbec nevylučuje s různými koncepty zaměřenými na mezilidskou solidaritu, přirozenou složku lidských bytostí. Jestli to někdo tvrdí, dopouští se tím popřením liberalismu. Nikdy ovšem nezaniknou spory mezi liberály a socialisty o míru věcí, o to, co je ještě rozumné lidem přikazovat a zakazovat a co už jde přes čáru.

    • Tribun

      Socialisté nikdy nezakazují či nepřikazují nic lidem, ale kapitálu. To, že někteří kapitalismem zblblí jedinci nedokáží odlišit člověka od kapitálu je věc jiná. Také je třeba podotknout, že individuum je poměrně mladý vynález, zhruba osvícenský, středověk nic takového neznal.

      • tresen

        Inu, jak myslíte.
        Třeba už jen to vynechání paměti na starověk…
        Co se kapitálu a člověka a zakazování týče, přeli bychom se asi donekonečna.
        Tak jen takové malé pošťouchnutí:
        Zakázal byste člověku, který dřel jako zaměstnanec a shromáždil slušnou sumu, aby ji přeměnil na kapitál? Třeba aby se společníky rozjel nějakou novou výrobu, kde by zaměstnal x lidí?
        Stal by se vaším třídním nepřítelem?

        • Tribun

          Proč do toho taháte nějaké třídní nepřátele, to už bez nich nedokážete nic myslet?

          Ale k vaší otázce: apriori bych mu samozřejmě nic nezakazoval, ale kdyby koncentrace moci z toho plynoucí přesáhla nějakou kritickou mez (řekněme policie a soudy by se proti němu neodvážili zakročit, mohl by si diktovat výsledky (místních) voleb skrze vydírání nezaměstnaností), pak bych zakročil. Z toho, že nashromáždil kapitál, mu nesmějí plynout žádná privilegia. Pokud by začala, je čas na intervenci.

          • hank

            Dnešní progresivně levicoví ekonomové typu Ilony Švihlíkové volají po demokracii v ekonomice (družstevnictví, zaměstnanecké vlastnictví…) a po nepodmíněném základním příjmu, ale někteří jdou dokonce tak daleko, že navrhují, aby peníze nejenže neměly vlastnosti kapitálu (koneckonců kapitál je společenským vztahem, tudíž jeho vlastnosti nejsou neovlivnitelným důsledkem působení přírodních zákonů, ale dohodou, kterou lidi stejně dobře, jako ji vytvořili, mohou i zrušit…), ale aby byly podobně jako třeba vzduch vlastnicky neutrální, tj. aby jako potřebná „krev ekonomiky“ nepatřily nikomu…

            Problém je v tom, že kdykoli někdo přijde s takto převratnými návrhy, narazí na zdůvodňování nemožnosti jejich realizace tzv. přirozenými lidskými vlastnostmi. Když pominu fakt, že to „přirozeně lidské“ v nás je z 98 % dědictví po opicích, tak především vnímám, že titíž, kdo nás vyzývají, abychom navrhli něco lepšího, když se nám status quo nelíbí, a priori pokaždé vykřikují něco o nemožnosti jeho změny v reakci na jakékoli návrhy na takovou změnu, aniž by nejdřív přemýšleli o tom, jestli náhodou aspoň něco v nich není rozumné. Komu to vyhovuje, je jasné. A všechno, čím se nemožnost změny ospravedlňuje – především zatahování morálně kýčovité argumentace o dobru a zlu do politických diskusí, které se nám hlásné trouby systému i někteří jimi zblblí plebejci pokoušejí vnutit jako jedině přijatelný diskurs namísto střízlivého a racionálně uvědomělého formulování zájmů a hledání spojenců pro jejich prosazování – je jen zamlžování a odvádění pozornosti od skutečných příčin krize a možných způsobů jejího řešení.

            Takže ano, naprosto přízemně se hlásím k solidaritě. Nikoli z morálních důvodů, ne proto, že bych v ní viděl nějaký posvátný vyšší princip, ale zcela instrumentálně proto, že v ní vidím nutnou podmínku pro prosazení zájmů, které máme my, dolních 99,9 % lidstva, společné a v jejichž realizaci nám brání ta desetina procenta (množná ani ne tolik…) disponující nadpoloviční většinou světového bohatství.

  4. Leon Kreutzfeld

    Kdyz ja opakovane ctu jak Vy vp. Tribun a nekteri Vasi souputnici zde to slovo “solidarita” tak me prave prepada nutkavy pocit ze to je spatne skryvana touha “Žít na něčí úkor”, kterou sami pred sebou se snazite ospravedlnit nejakymi vzletnymi myslenkami.

    Solidarita, jak ji chapu ja, aby mohla byt „normalni a prirozena“ musi byt vzajemna, nikoliv jednosmerna, nemuze byt vynucoovana nasilim a pravdepodobne muze fungovat pouze v mensich spravnich jednotkach. S tim souvisi i me presvedceni, ze dnesni tzv. socialni stat a solidarita maji pramalo spolecneho.

      • Leon Kreutzfeld

        Ano, take si myslim, ze chyba bude ve mne. :-(

        Nezbyva nez litovat, ze nas zavadovych jedincu je tolik, jinak uz jsme klidne mohli zit v kommunismu.

        • Tribun

          Ten důvod je hlavně ten, že se vždy najde dost a dost těch, kteří se raději vzdají vlastní svobody, než by se smířili s tím, že o ni nebudou moci připravit druhé.

  5. tresen

    „Ten důvod je hlavně ten, že se vždy najde dost a dost těch, kteří se raději vzdají vlastní svobody, než by se smířili s tím, že o ni nebudou moci připravit druhé.“
    Vzdát se vlastní svobody s blahým vědomím, že o ni zároveň přijdou všichni – toť moto disciplinovaného komunisty.
    A nemylte se, Tribune. Já na existenci tříd a třídního boje, jak to vymyslel Marx, nevěřím. S tím třídním nepřítelem jen hážu sondu, jak to funguje na vás.
    Ještě k tomu vašemu předchozímu komentu: Samospráva se pochopitelně musí bránit, kdyby si někdo chtěl koupit právo rozhodovat o věcech veřejných. To je odvěká potíž. Hledat recept, jak eliminovat privilegia pocházející z bohatství, s vámi budu ochotně, jen se to nesmí zvrhnout v kriminalizaci vlastnictví včetně vlastnictví kapitálu.

    • Tribun

      Marx nic nevymyslel, jen pojmenoval to, co buržoazie již dávno provozovala (a provozuje dodnes). Vlastnictví není třeba kriminalizovat, stejně tak ale nesmí být adorováno. Co však kriminalizováno být může a mělo by, to jsou některé metody jeho nabytí a reprodukce.

      • hank

        Já k tomu jen dodám, že od určitého momentu jsou soukromé vlastnictví kapitálu a jeho reprodukce s další existencí lidstva neslučitelné. Reprodukce kapitálu se řídí pravidly pozitivní zpětné vaby, stejně jako třeba řetězová jaderná reakce nebo rakovinné bujení. Jestliže procesy podléhající pozitivní zpětné vazbě nejsou regulovány, spolehlivě zničí systémy, v nichž probíhají a teprve až pak, až stráví to, co je živilo, se zastaví. Spustit jaderný reaktor bez moderátoru si nikdo nedovolí. Pokoušet se o regulaci vlastnictví a rozmnožování kapitálu je pvažováno za neslušné nebo rovnou za trestné.

    • hank

      tresen: Marx by z Vás měl jistě radost… Koneckonců někteří dodnes nevěří, že je Země kulatá a že jsme vzešli z opic. Jen by mě zajímalo, proč si myslíte, že existence kapitálu v podobě, kterou Marx popsal a kritizoval a která se mimochodem dodnes nezměnila, je v souladu s Vaším osobním zájmem?

  6. XY

    Jéžišmarjá, už zase „rybelárové“, propadající iluzím o všemocnosti své milované ideologie, která se pravidelně zvrhává ve svůj protiklad. Věčné téma jurodivých, jež praxe pokaždé vyvrátí. A podobni v tom svým odpůrcům v takovém případě liberálové hbitě podotknou, že to holt nebyl či ještě stále není ten pravý liberalismus, jenž něco takového způsobil, ale že je třeba ještě více liberalismu, aby nastaly ty blažené chvíle všeobecného jásání a sbratření. Abych tak zdráv byl…
    Zkuste pro začátek spíše opačný postup než je pouhé homeopatické napravování jednoho týmž. (Asi jako když Íček Čapků chytil na studiích v Hradci žloutenku a milovaná babička ho napravovala koblihami. Z výsledků mohl pana otce trefit šlak. :-))
    Tak pěkný víkend!

    • tresen

      Pan Hájek i další, co v evropském liberalismu vidí dílo Satana, vám potěšeně zatleskají. Všichni ti prožluklí humanrightisti a s nimi spřažení ničitelé pravé morálky jim jdou pěkně na nervy.

      • XY

        No, mně celkem stačí, co si o liberalismu (a jeho politických projevech) myslel jistý TGM; na to nemá notorický prominent Petr Hájek (či snad jste myslela Hayeka? V tom případě byste měla snad zajít na školení k věhlasnému panu Janyškovi) nemá nejmenší vliv. Ten pán mne přestal zajímat nejpozději po té, co okradl své kamarády z Reflexu. Okradl je víceméně dvakrát – jednou o podíl na celém projektu, s nímž mu nadšení blbečci pomáhali a pan Hájek zkasíroval, podruhé na sociálním pojištění, které za ně s liberální velkorysostí neplatil. Není divu, že se na stará kolena stal raději národovcem nebo čím. Ale mravní a vůbec hodnotový relativismus liberalismu správně vytýkal už ten TGM. Nezdá se mi, že by se od těch časů na tom cokoli změnilo – a když, leda k horšímu. Hádat se o liberalismus je ztrátou času, lituji.

  7. tresen

    Masaryk se formulování Všeobecné deklarace lidských práv nedožil, ale moc bych se divila, kdybyste chtěl tvrdit, že by proti této esenci liberalismu protestoval a bránil jejímu přijetí.

    • Tribun

      To je otázka, jestli o Všeobecné deklaraci lidských práv lze hovořit jako o esenci liberalismu, když středobodem liberalismu je kapitál.

      • tresen

        To, že jste tu deklaraci nečetl, neznamená, že neexistuje. Schválně to zkuste.
        Pak se pokuste odhadnout, kolik z jejích 30 článků se přímo shoduje se všemi zásadními dokumenty a zdroji liberalismu. A pak možná přiznáte, kdo od koho opisoval. V dobrém, samozřejmě.

        • Tribun

          Je liberalismus a jsou liberálové. To nemusí být nutně jedno a to samé. A potom, jak jsme se tu s Otou shodli, liberalismus je vlastně socialismus, to, co tzv. liberálové vydávají za tzv. liberalismus je v podstatě objektivismus.

          • Morybundus

            Myslím si totéž. Pokud se mě někdo zeptá, „na čí straně stojím“, pak po úvaze mohu odpovědět, že na straně levicově-liberální. To je však v ČR téměř pole neorané. Zde (a obávám se, že obecně v zemích bývalého Východního bloku) je liberalismus synonymem NEOliberalismu. Podobně jako se z politiky sociálně-demokratických stran vytratil apel na to „sociálně“, tak z liberalismu zůstala jen ta jeho ekonomická „nadstavba“. Ten původní smysl, tedy liberální/svobodné smýšlení, byl zcela upozaděn svobodným trhem.
            Přitom hodnotová osa liberální-konzervativní dnes podle mě nabývá zcela srovnatelné důležitosti s ekonomickou osou levice-pravice (viz politický kompas). Ve zkratce: K čemu mi bude zestátněná továrna, když kolem bude vládnout konzervativně-nacionalistický duch?

        • vittta

          Ale jděte, Tresten, já jsem jí také nečetl, a vsadím se, že když tady a teď vymyslím 30 nějakých článků, o kterých si budu myslet, že by měly mít něco společného s lidskými právy a dám tomu formu nějaké deklarace, tak se jich bude shodovat nejméně 15.
          To prostě jinak napsat nejde, počet frází není nijak neomezený.

  8. michal

    Váš oblíbený omyl.
    Solidarita a všechny Vámi zmíněné krásné věci funguje jen a pouze v případě, že se členové skupiny navzájem znají. V anonymní obrovské lidské „mase“ přestává fungovat jeden základní mechanismus – „trestání podrazáků i v případě, že je to pro jedince nevýhodné“; jednak proto, že každý má pocit, že to není jeho starost, jednak proto, že přínos pro „masu“ nelze ve velké tlupě posoudit. Dokonce ani byrokratické a dozorové mechanismy, na něž vynakládáme stále více a více peněz, nejsou schopny podrazáky trestat.
    A je úplně jedno, jestli podrazákem míníme člověka, který do společné řeky vypouští kanalizaci vlastní firmy, aby ušetřil, nebo svobodnou matku, která místo aby se smířila s otcem svého dítěte, žádá po ostatních členech tlupy, aby jí platil samostatné bydlení.

    Nemůžeme být jedna tlupa. Nejde o barvu kůže nebo typ oltáře, před nímž se klaníme, ale o možnosti našeho mozku vypořádat se s počtem soukmenovců (prosím nechápat pejorativně).

    • Tribun

      Ale my se všichni opravdu vzájemně známe, i když ne na přímo. Každý zná někoho a od každého člověk ke každému jinému se lze dostat přes sedm dalších lidí. Pokud nebudeme puritáni a nebudeme trvat na 100% trestu (protože se nelze 100% shodnout na tom, co je podraz a co ne, třeba pro mě je větší podraz nutit svobodnou matku, aby žila s hovadem, které se nehodí na nic jiného, než na akcidenální inseminaci, a dříve nebo později ji nebo děti zabije nebo zmrzačí, namísto toho, abychom ji dopřáli svobodu s ním nežít), tak spolu můžeme vycházet celkem dobře.

      Podstata solidarity je v tom, že je anonymní, že se solidarizuji s těmi, které neznám. Pokud je znám, nejde o solidaritu, ale o charitu, nebo o obchod, což je v zásadě totéž.

      • michal

        Každý chápeme solidaritu jinak.
        Pro mě je solidarita nezištná pomoc (bez naděje na vrácení této pomoci), kterou poskytuji někomu, u koho jsem se sám (nebo prostřednictvím jiné důvěryhodné osoby) přesvědčil, že pro sebe dělá maximum možného – a zkrátka to v oné chvíli nestačí.
        Většina svobodných matek je svobodných z malichernějších důvodů než je násilí (a u násilníků bychom mohli spekulovat nad řešením teorému nevařím, protože pije, piju, protože nevaří).
        Druhým příkladem je člověk, který nevezme nabízenou práci a přesto pobírá dávky (v realitě dnešní ČR většina nezaměstnaných). Je jich spoustu.

      • vittta

        Podstata solidarity je podle mě hlavně v tom, že své přebytky dobrovolně dám někomu, kdo je potřebuje.
        Samozřejmě u toho spoléhám na skupinu, jíž jsem součástí, že nebude moje přebytky dávat někomu, kdo má 10 x víc jak já.
        Takže jsem pěkně naštvaný, když nějaké moje povinné odvody se používají na dotace různých zbohatlíků, kteří třeba provozují hrací automaty, nebo kteří na nehorázné peníze pronajímají …..ehm…Romům, vybydlené byty..atd…a zároveň nebyly prachy třeba na hospice, kde by mohl člověk důstojně zhebnout, nebo na kvalitnější školství ..(atd..)
        V čemž bych byl jistě s vámi zajedno, protože je to prostě podraz.
        A když se ohradím, že nechci být solidární s kriminálníky a prachatými migranty, co nechtějí bydlet v bytech 2+1, a nenamáhají se ani spolupracovat s policií ohledně svého původu, jménu a věku, tak je oheň na střeše.
        A proč?
        Protože jste právě Tribune ten otrok kapitalismu.
        Ti migranti se totiž velkokapitálu budou náramně hodit, protože jejich prostřednictvím převedou státní peníze do svých kapes.
        Nebo….kam si myslíte, že jdou ty miliardy, co se do migrantů „investují“?

        • Tribun

          Ale jistě, že se budou kapitálu hodit – a proto jsou to naši spojenci a ne spojenci kapitálu, přesněji řečeno potřebujeme je mít na své straně. My je ale těm kapitalistům ženeme do náruče.

          • vittta

            Oni si je také platí,(kapitál) co jim dáte vy, kromě otrockého plazení, které oni mají stejně za vaší povinnost?
            Navíc, možná jsou to „vaši“ spojenci, ale moji určitě ne.
            Moji jsou to nepřátelé.
            Zkuste mluvit tak nějak za sebe, určitě se tady někdo přidá!

            • Tribun

              A právě proto jste odsouzen k prohře a k tomu být navždy otrokem (jak známo, nejlépe slouží ten, jenž neví, že slouží), protože za nepřítele považujete své přirozené spojence a spojujete se proti nim s vaším společným nepřítelem.

      • tresen

        Novodobá historie solidarity začíná dobrovolnými podpůrnými spolky.
        Vzájemnou výpomocí mezi lidmi, kteří věděli, že když dnes podpoří kamaráda, který na tom není nejlíp, příště se to může týkat jich samých.
        Státní monopol zastřel podstatu věci. Z „dávání“ se stala prachobyčejná daň, kterou mnoho poplatníků bere ze strany státu jako krádež, kdežto „čerpání“ chápou lidi jako nárok, rozhodně ne jako výsledek lidské solidarity.
        Čas od času by neškodilo, kdyby se připomnělo, že mezi státem a občany má být jasně formulovaná společenská smlouva, která není žádnou samozřejmostí. Pokud by lidé nepochopili, že sociální smír je pro fungování státu nezbytný, bylo by používání slova „solidarita“ k ničemu.

        • Tribun

          Někteří experti považují za krádež i to čerpání. Vlastně především a z vlastního okrádání státu na daních pak dělají záslužné napravování nepravostí druhých. Sociální smír je důležitý především pro fungování společnosti, stát je až odvozená entita.

  9. XY

    Vážená paní,
    shody na procenta a podobné argumenty si ponechejte na rozvernější shromáždění. Kdybyste byla k sobě upřímnější, musela byste si přiznat, že taková shoda znamená méně než nic. Zásadnější potíže s Listinou neměl ani zdejší totalitní režim – přijal ji a „dodržoval“, jak se mu to hodilo. Nakonec cíle komunismu jsou dodnes také velmi přitažlivé, ba ani nacistické cíle nebyly tak špatné, pokud, pravda, byl člověk tím vyvoleným árijcem nordické rasy. To už tak chodí. Zatím můžete přemýšlet, co se skutečností, že se úhelný kámen liberalismu, totiž svoboda vlastnit, proměňuje v rozkošný světový problém: Nepatrné a stále se zmenšující procento vlastníků vlastní čím dál větší podíl majetku světa, jenž NENÍ nekonečný. Že tak obě strany ztrácejí svou svobodu, je zcela nabíledni. Následky nám už v Evropě tlučou na dveře v milionech uprchlíků, kteří se hlásí o svá spoluvlastnická práva na zdejší zazobanosti. To se hned viklají ideály, praví klasik – a tu máme přelíbezný spor, proč je naše svoboda vlastníků lepší než jejich svoboda domáhat se práva spoluvlastnit. Důležitý je totiž obsah oněch tezí a jejich hodnotové ukotvení: Staví-li liberál na roveň svobodu nacisty se svobodou dejme tomu katolíka, je to prostě problém. Ještě větší problém nastává, když se liberalismus pokouší své zásady univerzalizovat hlava nehlava i tam, kde pro ně nejsou elementární podmínky a je strašně překvapen, že o jeho teze nemusí být všude zájem (extrémní příklad: vnucovat liberální teze kmenovému společenství kanibalů z nějakých indonéských pralesů. Méně extrémní, zato současný příklad – vnucovat pomocí zbraní liberální principy společenstvím, která tč. žijí v časech evropské třicetileté války).

    • tresen

      Vážený pane, ta procenta si lehce zapamatujete. Je jich sto.
      Jestli tak lehce zahazujete všechno, na čem staví Evropa od porážky nacismu, je to dost zvláštní.

      • Tribun

        Jen jestli si je tou porážkou nacismu ta Evropa tak jistá. Já poslední dobou pozoruji jisté tendence nahlížet na tehdejší události tak, že byl poražen špatný nepřítel.

        • michal

          A nebyl? Neproměnil by se hitlerovský nacionální socialismus do podobné gulášové podoby, jako stalinismus, jehož brutalita byla srovnatelná?
          O tom se ovšem nesmí ani přemýšlet.

      • XY

        Ideje, vážená paní, jsou zajisté líbezné. Od toho přece ideje jsou, aby se líbily. V reálné praxi ovšem vykazují katastrofální výsledky. Což souvisí s výchozí Masarykovou kritikou liberalismu: Je to hodnotově vyprázdněný systém, jejž umožňuje akceptovat doslova cokoli. Zvlášť pokud se opírá pouze a výhradně o vlastnicky egoistické zájmy individua, čímž své stoupence dostává do neřešitelných rozporů. Zdejší debaty jsou toho názorným příkladem…

  10. Chiara

    Těm politickým půtkám mezi vámi diskutujícími opravdu nerozumím, a jsem tomu ráda. Protože díky tomu jsem schopna postihnout ten duchovní rozměr, který článek obsahuje. Děkuji.

  11. tresen

    „…Od toho přece ideje jsou, aby se líbily. V reálné praxi ovšem vykazují katastrofální výsledky. Což souvisí s výchozí Masarykovou kritikou liberalismu: Je to hodnotově vyprázdněný systém, jejž umožňuje akceptovat doslova cokoli. Zvlášť pokud se opírá pouze a výhradně o vlastnicky egoistické zájmy individua…“
    Vtip je v tom, že liberalismus nikomu nebrání hájit tradiční hodnoty, případně dodat zbrusu nové. Brání něčemu úplně jinému – totalitarismu.
    To naznačuje, co bude následovat, jestli se evropský liberální a lidskoprávní koncept zhroutí.
    Ten váš kolovrátek o tom, že se liberalismus opírá pouze a výhradně o vlastnicky egoistické zájmy individua, je už únavný. Nehledě na to, že jste mimo.

    • XY

      Tak, tak, můj kolovrátek je mimo a únavný, zato evropský liberální a lidskoprávní koncept exceluje, až se ocitl v politické a sociální krizi. Těžká věc, s níž si liberálové nevědí rady. Ani vy. Proto je unavuji (a oni mne).
      Maličká ilustrace z domácích luhů a hájů – starosti mladých českých prozaiků: “ Došlo k privatizaci světa mezi subjekty a také román se stal šachovnicí, na níž svými figurkami tahá subjektivita. (…) Jak oslovit jediným textem společnost, která se neshodne ani na základních hodnotách? (…) která dokonce zpochybnila samotný koncept hodnot?“
      (Citovaný autor je nositelem Evropské ceny pro mladé prozaiky nebo tak nějak)
      Tož tak.

  12. Ota

    Nikoho lepšího než liberály proti hnědému moru nácku a postkomunistů nemáte tribune….Toho jste si asi vědom….

  13. Tom

    …je to dobrý argument proti ideologii neoliberalismu, která se snaží člověka pojímat jako sobeckého a bezohledného osamělého predátora?

    Řekl bych, že je to právě naopak. Neoliberalismus pojímá člověka jako hrdého, svéprávného, soběstačného a odpovědného nejen za sebe, ale i za členy vlastní komunity (rodiny, města, státu…). Neoliberalismus tak amplifikuje dobrovolnou solidaritu, která je lidem vlastní.

    Naproti tomu socialismus dělá z lidí nesvéprávné chudáky – nejlíp se má ten, který dokáže jen sedět doma a vyžádat si od státu co největší sociální dávky. Lidé jsou odrazováni od solidarity, která přechází na stát. Člověk si pak řekne, že není třeba, aby ještě z toho, co mu stát nechá, pomáhal druhým, protože od toho si štědře platí stát, který se má o všechny potřebné postarat.

    Jenomže to pak dopadá tak, jak to vidíme dnes. Stát vyplácí miliardové dotace soukromým firmám typu Agrofert, poslanci si staví vlastní pole se solárními elektrárnami, za evropské dotaci si rekonstruují vlastní hotely a na klokánky pak nejsou peníze. Pokud by se solidarita vrátila lidem, tak by nebylo třeba živit masu úředníků, kteří nemají nic jiného na starost než je přerozdělování prostředků, jež sebrali těm, kteří vytvářejí skutečné hodnoty.

    • Tribun

      To je přesně to, co si máme myslet, abychom se cítili vinni tím, čeho jsme obětí. Emancipace – chcete-li svoboda – člověka však vyžaduje schopnost myšlenku opustit.

      Vy jste si zřejmě nevšiml toho obrázku na odkazovaném blogu, tak tady je:

      • Tom

        Předpokládám, že horní obrázek je z nějaké kapitalistické země a spodní obrázek z nějaké socialistické země se silným přerozdělováním – nejspíš z Indie.
        Socialismus je De jure přerozdělování od bohatších k chudším. De facto se však přesouvají peníze všech k těm nejbohatším – majitelům solárních elektráren apod. Kapitalismus přinesl lidem největší prosperitu v dějinách lidstva – především nejchudším vrstvám. Všimněte si, jakou prosperitu přinesl kapitalismus nejchudším v Číně, na Kubě nebo v Jižní Koreji.

        • Tribun

          To je tak únavné, číst stále dokola stejnou propagační konfekce bez špetky invence. Ty vaše obrázky ilustrují jedině to, že šikovným výběrem udělám za málo peněz hodně muziky. A zrovna solární baroni a jejich byznys jsou esencí kapitalismu.

          • Tom

            Mysím, že jsem to nebyl já, kdo začal používat propagační konfekce typu že neoliberalismus se snaží člověka pojímat jako sobeckého a bezohledného osamělého predátora (což je – jak jsem ukázal – nesmysl), nebo kdo začal argumentovat obrázky s šikovným výběrem. Zajímavé je, že stejné argumenty, které sám používáte, u druhých odsuzujete,

            Co se týče kapitalismu, tak máte pravdu. Ve vašem světě, kde definujete kapitalismus jako esenci všeho zlého, je možné napsat o kapitalismu cokoliv. Ale již první věta z definice tohoto pojmu na Wikipedii dá tušit, že my ostatní pod pojmem kapitalismus myslíme systém, ve kterém mají jednotlivci právo na soukromé vlastnictví a kde směna probíhá na trhu. Tedy obchodník se solární energií vám může leda tak zaklepat na dveře a nabídnout vám svou drahou elektřinu. Vy pak máte svobodu volby.

            Pokud si však místo kapitalismu zvolíte jistoty v podobě vertikálního přerozdělování, tak se nemůžete divit, když vám ti, kteří vám namlouvali, že vědí lépe než vy, za co máte utratit své peníze, rozdělí vaše peníze po vertikále mezi své velmi bohaté kamarády vlastnící solární elektrátny.

            A vás se nikdo na nic ptát nebude. Maximálně jednou za čtyři roky vám položí otázku, jestli vám to už stačilo, nebo jestli se necháte dále okrádat ve prospěch solárních baronů, a jiných šíbrů, kteří vám budou dál slibovat jistoty…

            • Tribun

              A kvoká, stále kvoká. Již sto padesát let kvoká stále stejně.

              Ne kapitalismus není esence všeho zla, ale většina zla, s nímž se setkáváme, je produktem kapitalismu. Tedy alespoň pokud za zlo považujete vykořisťování, a to nejen v úzkém marxistickém smyslu. Jenže pro vás je to nejspíš ten největší výdobytek.

              • hank

                Za posledních dvacet let se majetek korporací celosvětově zdvojnásobil, zatímco státům se zdvojnásobily akorát jejich dluhy. Jestli tohleto není pro někoho jako argument dostatečně zřetelně „ložený“, tak mu není rady ani pomoci.

                • Tom

                  To proto, že korporace umějí s financemi hospodařit a investují do ziskových projektů. Na rozdíl od států, které investují do solárních elektráren, do cyklostezek, rozhleden, Openkaret, tunelů typu Blanka, do investičních pobídek apod.

                • Tribun

                  Já nějaké ty korporace a znám a o jejich „efektivitě“ vím svoje. Opencard, Blanka a solární elektrárny neříkají nic o státu, ale o tom, jak to dopadne, když se nechá moc prostoru soukromému kapitálu.

              • Tom

                Ano, Tribune, vaše definice kapitalismu jako příčiny většiny zla, se kterým se setkáváme, je již známá. Nyní jste opět potvrdil, že nevíte, co se skutečně pojmem kapitalismus rozumí. Proto je jakákoliv další diskuze zbytečná.
                Pokud mi někdo nabídne několikanásobně větší mzdu za výrazně lepších pracovních podmínek včetně lepší lékařské péče a delší průměrné délky života, tak já to za zlo považovat nebudu, přestože vy tomu budete říkat vykořisťování.
                Pro mě jsou zlem zase otrocké/socialistické systémy, kdy je jedinec majetkem společnosti, kterou nesmí opustit, nesmí si ponechat výsledky své práce, nesmí se začít živit, jak sám chce, a nesmí svůj majetek použít pro své podnikání.

                • Tribun

                  On vám to ale nikdo nenabídne jen tak, pro vaše krásné oči. Nabídne vám to proto, že na vás vydělá mnohem víc, a nabídne vám to na úkor někoho jiného. Zlo nespočívá v tom, co se děje vám, ale v tom, co vy dopustíte, aby se dělo druhým.

    • jvf

      Problém je, že ten svobodný a zodpovědný kapitalismus existuje jenom v pohádkách. Přečtěte si, jak kapitalismus vznikl v 18. století v Anglii: státem řízeným vyvlastňováním zemědělské půdy, které nahnalo venkovany jako levnou pracovní sílu do továren. A ti asijští tygrové, kterých se naši liberálové tak rádi dovolují, začali vesměs jako státně dirigistické (a politicky dost nesvobodné) režimy. Čínští komunisté na tuto zkušenost jenom navázali.

      • Tom

        Souhlasím, že svobodný kapitalismus existuje jenom v pohádkách. Můžeme však pozorovat, že čím je kapitalismus v dané zemi svobodnější, tím větší bohatství přináší lidem dané země.
        Zde bych rád připomněl, jak vznikal socialismus v našich zemích – státem řízeným vyvlastňováním zemědělské půdy, které nahnalo venkovany jako levnou pracovní sílu do JZD a do továren. A protože se ukázalo, že socialistický systém je neudržitelný, musela přijít měnová reforma, ve které komunisté sebrali lidemi to, co jim zbylo po znárodňování.

  14. JM

    Členové stejné tlupy se vyznačují tím, že mají podobné morfologické znaky, sdílejí jeden jazyk, řídí se stejnými pravidly a vyznávají podobné hodnoty. Lidstvo není jedna tlupa a nikdy jí nebude, leda bychom všech sedm miliard nacpali do mixéru a výslednou světlehnědou břečku rovnoměrně rozprostřeli po všech kontinentech, jak se o to snaží Sutherland a Soros a další zastánci likvidace euroatlantické kultury. Někomu to možná přijde jako lákavá představa, ale já na tom mnoho přínosného nevidím. V USA to zkoušejí už od roku 1865, ale přesto jsou pořád jedna „tlupa“ jenom na papíře.

    Všimněte si, prosím, jedné věci: technický pokrok je výsostnou doménou euroatlantické „tlupy“. Valná většina ostatních „tlup“ došla vlastními silami nejdál k odlévání železa a trojpolnímu hospodaření. Jak chcete tvořit jednu globální „tlupu“ s takovým materiálem? Je reálně možné pokojně soužít s lidmi, kteří považují za normální způsob obživy to, že někoho majznou po hlavě a oberou mrtvolu? Je reálně možné pokojně soužít s někým, kdo se domnívá, že potřebuje pětkrát denně tlouct hlavou o zem a dělat ze své manželky kráčející stan? Stojí někdo soudný o takové soužití, byť i ve jménu solidarity?

    Jako společenský primát reálně potřebuju kolem sebe mít tak sto padesát až dvě stě dalších jedinců, vše nad tento počet už je jen masa bez tváře. Jak se můžu trápit nad tím, že se někdo o tisíc kilometrů dál utopí v moři nebo umře hlady? Lidi se topili v moři a umírali hlady posledních dvacet tisíc let, akorát jsem ještě neměl internet, abych si o tom přečetl. Tím, že o tom shodou okolností vím, se z toho nestává moje odpovědnost. Už proto, že i ta solidarita je v podstatě sobecká, neboť je očekávána reciprocita. Těžko můžu očekávat reciprocitu od někoho, kdo je ode mě tisíc kilometrů daleko a navíc mě považuje jen za součást masy bez tváře.
    Stará moudrost praví, že je daleko smysluplnější nenechat druhého upadnout, než mu pak pomáhat vstát. Ale pokud mám někomu zabránit v pádu, musím ho mít na dosah ruky. Ti, na které nedosáhnu, se musejí podržet navzájem, ne to očekávat ode mne. Solidarita musí být lokální, „na dosah ruky“. Já se postarám o svoje okolí a spolehnu se na to, že i ostatní se postarají o svoje okolí, a tak pořád dál, až bude postaráno o všechny. Nebo nebude, ale to už není moje vina, já svůj díl odvedl.
    Není v lidských silách uplatňovat solidaritu vůči sedmi miliardám jedinců současně. Nemáme na to kapacity, ani fyzické, ani duševní. Jednou se k tomu možná vyvineme, ale zatím ještě ten čas nenastal.

    • Tribun

      Ach ta potřeba nerovnosti, ach to panická hrůza samečků, že jim jiní samečci odlákají samičky… Tlupa byla adekvátní řešení v prvobytně-pospolné společnosti, dnes je rudimentární. Jako primát žijící v globální tlupě kde ničí činy nejsou zcela izolovaný jste životně závislý na tom, aby i ten, kdo žije dvacet tisíc kilometrů daleko a vůbec vás neví bral vaši existenci imanentně v potaz a záleželo mu na ní, protože jinak vám na hlavu klidně hodí atomovkou. On pak od vás může na oplátku očekávat to samé.

      Stará moudrost praví, že je daleko smysluplnější nenechat druhého upadnout, než mu pak pomáhat vstát.

      S tím mohu jedině souhlasit, já jdu ale ještě dál a tvrdím, že především nesmím druhé srážet. Tj. nevykořisťovat ani je, ani jejich životní prostředí. Odpovědnost vůči 7 miliardám lidí po vás nikdo nechce, já po vás chci odpovědnost k 1 lidstvu a 1 planetě.

    • hank

      JM: Tahle snůška nesmyslů mohla vzniknout jen v hlavách lidí, kteří zavírají oči nad tím, že už přinejmenším 500 let žije ten civilizovaný a Bohem vyvolený Západ na úkor toho „materiálu“. Všechny špinavé výroby jsme outsourcovali do jejich domovských zemí, kde tu práci dělají za setinu našich platů, takže si můžeme hrát na velké demokraty a ochránce lidských práv i životního prostředí, protože ty nejhnusnější důsledky našeho konzumu nemáme na očích. Počínaje transatlantickým obchodem s otroky, přes globální obchod s monokulturními komoditami až po těžbu koltanu a jiných technologických nezbytností, nejenže jsme je nechali upadnout, ale po ležících ještě ze všech sil šlapeme.

      Jediná reálná pomoc pro ně by byla tato: Buď je (a) nechat, ať si ve svých zemích šafářují po svém, nebo jim (b) za to, co jim krademe, řádně zaplatit. Vsadím se o cokoli, že kdyby platilo (b), stály by sice džíny 5000, mobil 50 000, litr nafty 300 a auťák 5 miliónů, ale 95% globáních průserů, od válek přes vyčerpání zdrojů až po klimatické změny, by neexistovalo.

      • Tribun

        Dá se to říct také tak, že by cena, kterou platíme, měla zahrnovat všechny externality, tedy obsahovat plnou informaci o ceně výrobku, a tím by se narovnal trh a začaly fungovat tržní mechanismy. Akorát by pak už nebyl kapitalismus, ale socialismus sui generis.

  15. Pingback: Solidarita je normální a přirozená – Nová republika

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s