Uprchlíci nemůžou za vase posraný životy

Bylo mi doporučeno, abych si jako odstrašující případ humanistické perverze přečetl verše zveřejněné v článku Uprchlická krize v poezii: Až dneska večer usneš, oplotím tě drátem. Tak jsem se začetl a našel jsem – tedy s tou rezervou, že poezii nehovím – výběr básní od průměrných až podprůměrných k velmi zdařilým, z nich asi největší dojem na mě udělal původně text písně Uprchlíci nemůžou za vase posraný životy od autorky(!) s pseudonymem Potmě:

Uprchlíci nemůžou za vaše posraný životy
Ztracený iluze v pevnosti Evropy
Uprchlice nemůžou za tvuj posranej život
Postavenej z předsudků a pokřivenejch hodnot

Chceš nenávidět lidi jen protože jsou jiný
Ve vlkhkejch snech se vidíš jak je střílíš
Obviňuješ druhý vůbec nevíš jak to chodí
Kdo nosí čí kabát kdo si za čím stojí
Absence myšlení jiní ti definují cíle
Katalogy lidí který je třeba nenávidět
Nechal sis namluvit co si máš myslet
Na co se dívat a co vlastně vidět
Vyprávějí ti vymyšlenej příběh
Imaginární okovy koncepce národa
Díky státu jsi zapomněl co je svoboda
Svoboda to jsou svobodný lidi
Tvůj hrudník ostnatým drátem oplotili
Jak se žije když umíš jenom nenávidět
Když přeješ lidem smrt a přeješ si je střílet
Migrace je otázka života a smrti a ne nějakej výlet
Jednou se budeš divit že tě nenávidí
V jejich srdcích Nezbylo místo pro cit
po tom co viděli jejich oči
Utopils jejich lidskost a soucit
V moři předsudků utopils jejich soucit

Fašistům jednadvacátýho století se říká slušný lidi
Český mámy svý děti vyzbrojili
Touhou po stavění zdí
Pokojíčky vyzdobený spektakulární lží

Polib mi prdel s jakýmsi státem
Až dneska večer usneš oplotím tě drátem
Nechám tě žít v soukromý totalitě
Tak si to chtěl Nebo jaks to myslel
Když si říkal že bys je střílel.

Další podařený kousek je od Bohdana Bláhovce:

71 lidí
vařených
v mrazícím boxu
Cesta
za životem
končící v paradoxu
Srdce
chce brečet
Mozek
se stydí
Nejen
pro těch
71 lidí

A pak ještě několik fragmentů z dalších básní, které, jak alespoň doufám, vytrženy z kontextu obzvláště vyniknou:

šetři s příštími tempy pro tebe už není žádný příště pro tebe je jenom spáleniště
ostnatý dráty a pár kousků děravýho oblečení
tohle jsou lepší zítřky ke kterejm se svět změnil

***

každý druhý čech by oplotil pokoj který nevlastní
ostnatým drátem
a uprostřed toho pokoje tiše a spořádaně žil
šťastně až do smrti
všech ostatních

***

když má cizinec peníze
máváme
když má holou prdel
hrozíme

***

Když čmoudi pláčou
srdce nebolí


Tohle má říz, pár slov a kolik toho řeknou. A pak že je poezie mrtvá. Není, jen se špatně píše bez naléhavé potřeby něco sdělit. Když se mluvit chce a musí, jde to i veršem. Když se jen žvaní, je na to lepší řeč volná, protože tam absence sdělení není tak nápadná.

 

 

Advertisements

47 comments

  1. tresen

    Ta úvodní ukázka je jistě velmi emotivní, ale je to skutečně literatura?
    Nejsem naštěstí kritik, abych takovou otázku musela zodpovídat.

      • vera

        Třeba zubem vánočním? :-)
        aby básníkovi nepochyběla síla slov, chci na jeho podporu přidat video v naději, že čistá radost našich milých nových bratří a sester z vánočního stromečku bude mu nápomocna v bourání starých předsudků v nás…

    • XY

      Protože ty texty jsou fixovány písmem, literatura to je. Dokonce usilují o jakousi zvukové, rytmické a významové uspořádání, čímž směřují k poezii, na jejíchž formálních principech jsou budovány v představě, že ideje přímočaře organizované do veršů se stávají básní. Před více než 60 lety tomuto omylu propadli udatní rýmovači s oblíbenými revolučními rýmovými řadami typu srdce – prudce – revoluce, případně obratní veršotepci, jejichž nezapomenutelné výrobky zdobily takovéto nezapomenutelné výkřiky:
      Jednou rukou verše píšu,
      v druhé držím revolver.
      Když se pak nezbedný kritik písemně a vytištěně zeptal, co z toho básník činí levou rukou, způsobil tak málem zánik periodika, v němž svou hanebnou otázku položil, sobě existenční potíže a nebohému redaktorovi, nedostatečně projevivšímu bdělost a ostražitost, ztrátu pracovního místa.
      Z veršů tvůrce jménem Potmě to tedy na člověka dýchne důvěrně známou atmosférou dávno ztraceného mládí. Dobová čs. poetická produkce 50. let pak vytvořila řadu odnoží takto angažované formálně poezie, ve skutečnosti rýmovaných ideologických školení. Máchové to nebyli, ale frézisté (od názvu obráběcího stroje – fréza); ti nadanější ovšem záhy poznali to, na co upozornil ten potrestaný kritický zlomyslník – že zveršovaný politický plakát, jakkoli po formální stránce odpovídá žánru, ve skutečnosti žádnou poezií není… Třeba to jednou docvakne i Bohdanu Bláhovcovi…

      • Tribun

        Proč mi kazíte radost z toho, že konečně po letech někdo napsal verše, které se rýmují, mají rytmus a dokonce i obsah? Zajímalo by mě, jak by muselo vypadat to, co byste uznal za skutečnou poezii. A nebo je to jen tématem?

        • tresen

          Moje pochyby určitě nejsou vyvolány tématem.
          Ani tím, že je to programově burcující. Koneckonců, kdysi mě velmi oslovovaly verše reagující na Mnichov a německou okupaci, když se staly prudce aktuálními po srpnu 68.
          Ale výplody neumětelských veršotepců na způsob autora /autorky/ Potmě mě jaksi nezasáhly, i když snaha byla. Něco mi tam vždycky překáželo.

        • XY

          Ale kdo já jsem, Tribune, abych vám kazil radost…:-) Jen jakýsi anonymní přispěvatel na Vaše stránky, to především. Byl to myslím jistý F.X.Šalda (nebo Arne Novák?), kdo přivítal novou sbírku S.K.Neumanna Rudé zpěvy (takto nepopiratelného tvůrce, jenž už měl tou dobou za sebou prokazatelně básnická díla) komentářem, že to jsou víceméně zveršované úvodníky Rudého práva – a žádná poezie. Samotný autor s tím nějak zásadní problém neměl – už teoreticky si rozdělil (nejen svou) tvorbu na uměleckou a agitační, pro okamžitou spotřebu. To, že se rozhodl RZ vydat jako samostatnou sbírku, bylo mj. motivováno „tržními silami“ a chronickým nedostatkem financí (SKN měl vzhledem ke svým příjmům dost náročné požadavky na život básníka) A jak se Rudé zpěvy líbily, až dnes z nich vznikl díky jisté české prozaičce groteskní Hrdý Budžes.
          Pan či paní Potmě také vehementně agituje a polemizuje, přejímaje/íc od imaginárního názorového protivníka dílem slovník, dílem plakátovou a silně apodiktickou argumentační úroveň a navrch připojuje výhrůžku. Celek je nesen přepjatou emocí řečníka na náměstí. Je to poezie spotřební, vzniklá a formulovaná ad hoc s jednoznačným účelem: pojmenovat a dehonestovat každého, kdo snad s autorem nesouhlasí. A je poněkud mnohomluvná – jednotlivé segmenty téma nerozvíjejí, ale nemotivovaně repetitují; méně je v takovém případě více. Funguje pouze v daném kontextu; s jeho vymizením se mění v houštinu papírových slov. Sám proto považuji tuhle báseň za velmi nezdařilou poezii, nehodnou spisovatelova tvůrčího inspirátora Ivana Diviše…
          Ale už jsme si tu kdesi nedávno řekli, že dnes lze proti jednomu názoru postavit názor zcela protikladný a stejně relevantní, takže se tím mým nenechejte zviklat. Stejně to rozsoudí čas.
          Mmch – i agitační verše by si zasloužily, aby si je autor předtím, než je vypustí na veřejnost, po sobě přečetl. Má tam jakési významové, gramatické i pravopisné zmatky, např.:

          „…Jednou se budeš divit že tě nenávidí
          V jejich srdcích Nezbylo místo pro cit
          po tom co viděli jejich oči
          Utopils jejich lidskost a soucit…“

          • Tribun

            Na těch zmatcích-zmetcích může mít podíl kdokoliv ze zúčastněných, to nemusí jít nutně na konto tvůrce. Mě by ale skutečně zajímalo, jak vypadá podle vás dobrá poezie. Klidně neangažovaná lyrika, jen prostě současná.

            • taras2

              Pomohu ti, přestože mi jdeš na nervy. Poezie je tohle:

              Na stráni vinice
              za svitu měsíce
              tančili tři zajíce.
              A s nimi koroptev.
              Ten tančil nejvíce

              • Tribun

                Už vím…

                onehdy jsem po ránu
                točil klikou lanovky
                když jsem před tím posnídal
                čtyři teplé žemle
                vždycky takhle po ránu
                s přírodou si řvu

                • Kamil Mudra

                  Řekl bych, Tribune, že Š+G moc současní nejsou. Pokud má vaše současnost tak široké rozpětí a toužíte si užít skutečně kvalitní „verše, které se rýmují, mají rytmus a dokonce i obsah“, můžete si poslechnout Karla Kryla a budete to mít i s melodií.

                • Kamil Mudra

                  No však… Proto jsem vám ho doporučil, s přihlédnutím k vašemu pojetí současnosti do které jste sáhnul pro verše.

                • Kamil Mudra

                  Ale když už chcete něco současného, co by se rýmovalo a mělo obsah mohu posloužit dílkem autora, který píše na Písmáka pod pseudonymem – Ženatý.
                  Kdybyste tam třeba nakoukl, všimněte si jak jsou vázané verše básníky málo oblíbené.

                  Ptala se mne kolegyně
                  jen na oko lehce:
                  Vážně jsem tak odpudivá,
                  že mne žádný nechce?

                  V životě jsem nedostala
                  od nikoho růže…
                  Jaká vada na mém těle
                  odpuzuje muže?

                  Doopravdy nemám něco,
                  co se chlapům líbí?
                  Ty jsi přeci analytik…
                  Najdi, v čem jsou chyby!

                  Dobrá děvče, povídám jí,
                  tedy čelem k problému!
                  Chtěl bych začít u hardvéru,
                  až pak přejít k systému.

                  Jen jsem se jí sklonil ke rtům,
                  dostal jsem pár facek,
                  zhnuseně mne odstrčila,
                  řekla, že jsem fracek!

                  Rázem se mi rozsvítilo!
                  Našel jsem to! Sláva!
                  Jsou jen špatně nastavená
                  přístupová práva!

                  Proto samé neúspěchy!
                  Žádné v lásce zisky…
                  Nenabídlas? ke sdílení
                  svoje pevné pysky!

                • Kamil Mudra

                  Proč by poesie nemohla být i veselá? To musí mít básník pokaždé rozervanou nebo zjihlou duši aby jeho tvorba mohla být považována za poesii? :-)

                • Tribun

                  Tak může, ale musí něco sdělovat, být naléhavá. To téhle rýmovačce chybí.

            • XY

              No vidíte, pánové, jak jste se domluvili… :-)
              Tribune, není myslím jednoznačná definice dobré poezie, která by se sem vešla (a dějiny české literatury jsou zatraceně obsáhlé). Já si pro takové případy schovávám jednoho krásného Holana (bohužel pro vás s volným veršem, který vy nerad). Asi by se sem hodil spíše příklad špičkové agitační (chcete-li, tedy občanské) poezie – najděte si někde Halasovu báseň Praze z temného roku 1938 (sbírka Torzo naděje) a možná se vám ten rozdíl ozřejmí …
              Ale s tím Holanem neodolám:

              Ptala se tě mladá dívka: Co je poézie?
              Chtěl jsem jí říci: Také to, že jsi, ach ano, že jsi,
              a že ve strachu a úžasu, které jsou svědectvím zázraku,
              bolestně žárlím na plnost tvé krásy,
              a že tě nesmím líbat a že s tebou nesmím spát,
              a že nic nemám, a že ten, kdo nemá, co by daroval,
              musí zpívat…

              Ale neřekl jsi jí to, mlčel jsi,
              a ona ten zpěv neslyšela…

                • XY

                  …Též z vnitřku hnije strom. I praví
                  list k listu: Tebou vniká jed.
                  Já však jsem zítřek, já jsem zdraví.
                  Shoř v ohni, vyvržen a klet…

                  (Josef Hora)

                  :-))

                • XY

                  Mmch, Tribune, všiml jste si, že Horovo jedno jediné vybroušené čtyřverší (a jediná metafora zároveň) říká přesněji, důkladněji a výstižněji totéž, na co verbalistní Potmě spotřebovalo veršů 34? Kondenzace významu, slovesná úspornost a s ní související přesnost myšlení, nemluvíme-li už o formální dokonalosti, to jsou mj. znaky dobré a účinné poezie.

                • Tribun

                  Přiznávám, že nevšiml. Asi jsou tyto výšiny již mimo mé možnosti. Já ovšem neměl na mysli akademickou vytříbenost, ale naléhavost a autenticitu. A tady si myslím, že těmto nárokům Potmě dostála měrou vrchovatou.

      • Seal

        Dozajista by platilo, pokud by ty verše Potmě otisklo Rudé právo nebo Tvorba :-) Ale tady se bavíme o tak menšinovém žánru, že ty autorčiny scénické přednesy nezveřejnil snad ani Respekt nebo Deník referendum. Určitě to tedy není něco, co by na nás konjunkturálně vyřvávalo jako v 50. letech dnes a denně z tlampačů. Tak proč těm textům nepřiznat, že se autorka chtěla hlavně k něčemu vyjádřit a zvolila k tomu nějakou svou obvyklou formu? Navíc to vzniklo už někdy v září 2015, ale teprve teď se to začalo trochu víc linkovat v diskusích na internetu. No a protože autorka Potmě opravdu jaksi programově nepíše jako Hálek nebo Mácha, tak jedním z důvodů její dnešní „popularity“ je rovněž internetová propaganda: Hej, všichni! Přečtěte si, jakou uměleckou zvrácenost vypotila neméně zvrácená podporovatelka té invazní armády, která teď zaplavuje naši domovinu! Což tedy zase není nic tak originálního, pokud si při upozorňování na tuhle „humanistickou pervezi“ dokážeme současně vybavit třeba rok 1937, kdy byla v Mnichově otevřena ta úžasná výstava s podmanivým názvem: „Entartete Kunst“.

  2. Kamil Mudra

    Inu, síla básnické licence spočívá především v její nepopiratelnosti. Tedy zjednodušeně: Básníkům se naslouchá, nebo nenaslouchá, ale nic mezi tím.

  3. Feldkurát Katz

    žádnou paniku, opět jenom nakukuji – pravidelný měsíční audit.
    Po třech týdnech válení u Indického oceánu kouknu k panu domácímu a….. – sláva, vše při starém!!!

    oslava jakýchsi neumělých, vulgárních rýmovaček vzniklých ve sluníčkovém rauši někde v suterénu smažkovské Kliniky…..
    holt za bolšánů byla politická píseň Sokolov, dnes tu máme alternativní tvorbu vysmažených sluníčkových darmožroutů

    Takže zase za měsíc….
    Pane domácí – BDĚTE!!

    A na revanš malá ukázka alternativní tvorby zase z trošku jiného soudku (ale vy to jistě smáznete, že jo? :-) )

    P.S. všichni ti hinduisti a budhisti atd., který jsem na Cejlonu potkal byli SKVĚLÍ!! Se spoustou z nich jsme si potykali, učili jsme je česká slovíčka, dva nás pozvali k sobě domů, my je zase k nám do ČR (byť je to samozřejmě nereálné). Kdyby tam ještě řádili Tygři osvobození tamilského ílámu, neměl bych žádný problém přijmout TAKOVÉTO válečné imigranty do ČR
    Ovšem Merkelovský sluníčkářský model vůči přičmoudlým vražedným musulmanům, kterých je mezi „uprchlíky“ většina, je pro mě nepřijatelný

    tak spánembohem zase za měsíc….. tedy možná

    • Tribun

      Kdyby oslavovali bílou rasu, to by byli umělci, ale takhle… Jestli on nebude problém v tom, že ty „musulmany“ znáte jen z televize a strašidelných příběhů, zatímco ty budhisty jste osobně potkal. Každopádně se budou musulmani ještě hodně snažit, aby ve vraždění srovnali skóre s bílými gentlemany.

      • Kamil Mudra

        Nu, historicky vzato, moc pozadu nebudou. Ba možná měli svého času i navrch. Ale řekl bych, že co se teroristických atentátů týče, mají navrch i dnes. O strašidelné příběhy na reálných základech není nouze. Čím to že pana/paní Potmě k poesii neinspirují?

        • Tribun

          To je ta pluralita. Jiné zase neinspiruje utrpení uprchlíků. Tady ale není třeba se ptát proč, protože zde je odpověď zřejmá.

          • Kamil Mudra

            Když oni mají uprchlíci ve svých řadách příliš mnoho těch kteří jim kazí image a tak se např. ve Švédsku ocitají v podobné situaci jako u nás cikáni :-(

            V loňském roce do méně než 10 milionového Švédska přišlo 163 000 osob žádajících o azyl a také velká, nikomu neznámá skupina imigrantů, kteří nepožádali o azyl. Mezi těmito azylanty je 35 369 takzvaných dětí – uprchlíků bez doprovodu. Jsou to osoby, jejichž totožnost, a často ani stát původu není jasný, ale které se vydávají za nezletilé. Dvě třetiny z nich uvádějí jako stát původu Afghánistán, 12% se vydává za Syřany. Pro srovnání – v průběhu posledních patnácti let do Švédska přišlo „jen“ 28 000 takových dětí-uprchlíků.

            Je již známo, že významná část těchto „dětí“ jsou dospělí lidé, vydávající se za děti. V médiích se z času na čas objevují reportáže s těmito „dětmi“ a je vidět v mnoha případech, že jsou to dospělí. Ale tichá společenská dohoda zabraňuje zpochybňovat jejich věk.

            V 2014 roce se Migrační Agentura rozhodla uznat plnoletost 363 imigrantů vydávajících se za nezletilých. V 161 případech se tak stalo po provedení medicínských testů. Výsledky ukázaly, že mezi těmi, co se vydávají za nezletilé je 77% takových, kteří mají více než 18 let. Podobné výsledky jsou také v jiných skandinávských zemích, kde jsou prováděny stejné testy.

            Ale ve Švédsku provádění takových testů začalo být kritizováno, i když jsou prováděny v případě závažného podezření z uvedení nepravdivého věku. Lékaři a zubaři, pravděpodobně pod nátlakem lékařské komory, začali odmítat provádění těchto testů jako „nevěrohodné“. Organizace pomoci imigrantům, obzvláště organizace pomoci dětem Radda Barnen, a také předsedkyně advokátní komory, začaly protestovat. Od září 2015 jsou testy prováděny pouze výslovně na žádost samotných „dětí“. Podle zpráv blogerky Merit Wager, která již několik let sleduje přehmaty spojené s imigrací a má mnoho informátorů v Imigrační Agentuře, má agentura povinnost reagovat až tehdy, když dotyčné nezletilé „dítě“ vypadá na více než 40 let.

            Jelikož imigranti většinou nemají doklady, vydávání se za nezletilou osobu je mimořádně užitečné. Umožňuje přístup k mnohým benefitům. Především to dává větší šanci na získání pozitivního rozhodnutí a možnost dovezení rodiny po získání povolení k pobytu. Lepší bytové podmínky, o mnoho větší podporu na věci každodenní potřeby, přiznání státního poručníka, který usnadňuje vyřizování všelijakých formalit, širší přístup ke zdravotní službě a často zdarma permanentky na plovárnu, do posilovny. I v případě, že se přijde na skutečný věk takového „dítěte“, což se stává velmi zřídka, tak po obdržení negativního rozhodnutí neexistuje možnost takového (již dospělého) deportovat, pokud nechce odejít ze Švédska dobrovolně. Podmínkou deportace je to, že mu někdo v cílovém státě najde opatrovníka, co se v průběhu posledních let stalo jen v několika případech.

            Náklady na skupinu takových „dětí“, která dosud měla 23 000 členů, stály švédské daňové poplatníky 16 až 17 miliard švédských korun ročně (cca 1,8 miliardy eur). Současně Švédsko v 2014 roce v rámci programu pomoci pro 30 milionový Afghánistán poslalo přibližné 900 milionů švédských korun, tedy necelých 100 milionů eur.
            http://medzicas.sk/svedsko-ide-dole-vodou-cast-4-deti-utecenci-su-niekedy-dospele/

            Za takových okolností se snaha o pomoc mění ve frašku a veršotepec zaměřivší se na vámi zmíněné téma se nesetká s nějakou extra kladnou a současně upřímnou odezvou.

            • Tribun

              Máte pravdu, je to přesně jako s těmi Cikány: všichni lačně čekají na jakoukoliv zprávu, která se jich týká a lze ji interpretovat negativně, aby mohli říkat, že oni to říkali. Z toho, co jste sem překopíroval, pro mě neplyne stejný závěr, jako pro vás. Na tom, že si někdo chce zachránit život a udělá proto, co se dá (k čemu je okolnostmi nucen) mne ani nepohoršuje, ani neděsí.

              • Kamil Mudra

                Takže je v pořádku podvádět toho, kdo vám poskytuje pomoc abyste získal benefity určené pro děti a tím, pochopitelně, pomáhajícímu jeho pomoc prodražil? Vám nevadí že ti dospěláci okrádají skutečné děti aby falešně získali to, co je určeno pouze pro ně? Koukám, Tribune, že vám ten váš fanatismus začíná nabourávat i zdravé morální cítění. Fakt byste se nad sebou měl zamyslet.
                Ono to s tím zachraňováním svého života asi nebude u všech tak žhavé, když jsou mnozí z nich ochotni vrátit se domů po tom co zjistí že Evropa nesplňuje jejich přehnané představy o pozemském ráji:
                http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/iracti-uprchlici-se-vraceji-zpet-domu-z-evropy-jsou-zklamani/r~d063052ece6511e5819a002590604f2e/

                • Tribun

                  Hřbitovy jsou plné hloupých hrdinů. Kdyby naopak vydávali svoje děti za dospělé, protože by to zvýšilo jejich šanci na přežití, také byste jim to vyčítal?

                • Kamil Mudra

                  Kdyby – chyby, Tribune. Oni žádné děti děti nemají. Naopak sebe sama za děti vydávají. Tím v nemalé míře (vzhledem k jejich počtu) odčerpávají prostředky pro děti určené a namísto toho aby dětem zachraňovali život – užírají jim z chlebíčka. A to v situaci kdy si sami život zachraňovat nemusí, protože už je nikdo neohrožuje.

                  Ale o tom nemá smysl s vámi diskutovat, protože při vašem přístupu: „Co uprchlík činí – dobře činí.“, už dávno nejste schopen zdravého úsudku. Tak dlouho jste brojil proti náboženství, až jste si za něj pro sebe našel náhradu a teď uvažujete jako typický fanatický sektář. Evidentně s vámi nebude rozumná řeč, dokud ze svého začátečnického zápalu nevystřízlivíte.

                  Jen si uvědomte, až budete na svém blogu zas někoho za něco kritizovat, že jste si zvolil sortu lidí, kterým jste ochoten tolerovat téměř cokoli a tak vaše kritika kohokoli jiného pak vyzní jen jako licoměrné hnidopišství.

                • Tribun

                  On nám vůbec pořád někdo ujídá z chlebíčka. Uprchlíci, cikáni, báby s dědky, matky samoživitelky, nesezdané páry, bezdětní i ti co mají dětí příliš..

                • Kamil Mudra

                  Ale no tak … nebuďte tak závistivý. Ti co jste vyjmenoval mi nijak nevadí. To spíše ti které jste vynechal ale ukrajují si mnohem víc než dokážou sežrat.

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s