Svátek práce beze práce

47 komentářů: „Svátek práce beze práce“

1. Jsem pesimista i pro příští rok, protože masivní nezájem o podobné svátky bije do očí. Viz třeba odbory, které sice teď vedou kampaň proti levné práci, ale právo na osmihodinovou pracovní dobu asi zatím nechtějí znovu řešit. Vůbec si netroufnu odhadnout, jak to na 1. máje vypadalo mimo Prahu (příp. Brno, Plzeň a Ostravu). V Praze asi největší bizár předvedla J.Volfová, která na srazu konvičkovců chtěla na začátku svého projevu připomenout ten původní První máj. Jenže se jí ty tradice tak nějak pomotaly, takže vznik prvomájových oslav přisoudila americkým šičkám. Je to zkrátka dneska pro většinu občanstva hlavně volný den, jehož nabídku zrovna v Praze často využívají běžné rodiny s dětmi. Proti tomu se snad ani něco pořádného nedá namítat. Takže z mé strany pro příští rok hlavně přání: Raději víc dětských atrakcí a kulturního programu, než-li laciných koblih, párků a piva. Nakonec i v tom je přece kus české tradice; viz třeba pražská fidlovačka.

2. „…pracující chudoba a prekarizace jsou pro průměrného Čecha, uštvaného strachem z uprchlíků a běháním mezi druhým a třetím zaměstnáním ve snaze ještě alespoň o měsíc oddálit příchod exekutora, příliš složité a vzdálené pojmy…“
   A není tu nikdo, kdo by ukázal, jak z toho ven. Při takových prvomájových lamentech mě vždycky napadne:
   Proč komunisti nezakládají komuny?
   Proč nenasypou své grošíky do sudu uprostřed nádvoří kopřivami zarostlého brownfieldu a společně je nedají, jakož i své mozky a ruce, do služeb myšlenky na společnou práci a společné užití jejich výsledků?
   Nikde jsem se nesetkala s věrohodnou argumentací, proč by to nešlo. Myslím tím argumentaci ekonomickou, nikoli sociologickou či psychologickou.

   1. Protože být u komunistů a být komunista je rozdíl.

      1. Ten, kdo se domnívá, že komunismus je ta správná šance pro lidstvo, je podle mne komunista.
         A právě takovým se divím, že nechtějí být lidstvu inspirací.
         Pokusům učiněným v minulém století bylo vytýkáno použité násilí. Lidé měli být ke svému dobru donuceni. A hlídáni, aby se nerozprchli za jinými idejemi.
         Kdyby ale viděli fungující příklad na základě dobrovolnosti, pravděpodobně by se přidávali. Nebo myslíte, že ne?

         1. Jen vzpomeňte, jak dopadaly všechny ty republiky rad, jen aby takový příklad nevznikl, a co všechno pro to Západ udělal. Kdo se domnívá, že komunismus je správná cesta, je jistě komunista, ale to ještě neznamená, že takoví jsou pouze ve stranách, co mají v názvu „komunistická“, a že každý, kdo v takové straně je, je i komunista. Dnešní KSČM má s komunismem společné už jenom název a nostalgii.

            1. Já přece neřeším stranickou příslušnost.
               Republiky rad skončily, protože aspirovaly na ovládnutí státu. A chtěly pak státu vnutit vlastní zákony.

            2. Takže jim byly vnuceny zákony jiné, které nebyly kapitálu tak nebezpečné.

            3. Já jsem pro to, nikomu nic nevnucovat. Podle mne je koexistence různých způsobů života /na základě dobrovolné volby/ možná.

            4. To vykládejte „demokratům“.

3. Ilona Švihlíková často ve svých vystoupeních upozorňuje na to, že bychom měli zásadně rozlišovat mezi prací a zaměstnáním. Práce je totiž téměř nekonečné množství, ale zaměstnání-tedy práce, která dovede člověka uživit-je čím dál tím méně.
   Práce je péče o staré, práce je dobrovolnictví, práce je údržba veřejného prostoru, práce je umění, práce je…
   Zaměstnání je klidně i celodenní sezení za mahagonovým stolem, spojené se sledováním toho, jak rostoucí křivky indexu PX50 vydělávají další a další miliónky…
   Zkrátka, lze vidět, že panuje značný zmatek mezi pojmy a dojmy. Běžný občan je pod vlivem neoliberální propagandy ochoten za pracujícího považovat jen toho, kdo nějakým způsobem vydělává- a stále častěji je zcela jedno jakým- stačí, „že to nese“. Jenže poté se dostáváme do podivné situace, kdy je adorován jakýkoliv „podnikavec“, který se založenýma rukama čeká, až mu na účtu přistane měsíční renta a za „lenocha a nefachčenka“ je šmahem označen ten, kdo se třeba 16 hodin denně stará o nemohoucího příbuzného, leč nemá z toho nic, neb VŠEMOCNÝ TRH tuto práci nevidí a neoceňuje.
   Já bych šel ale klidně ještě dál a rozlišoval kromě práce a zaměstnání ještě třetí kategorii a tou je otročina. Práce je zaměstnání, z něhož plyne materiální požitek, z nějž se dá SLUŠNĚ vyžít. Otročina je zaměstnání, které je „odměňováno“ tak, že sotva stačí zajistit DŮSTOJNÝ život. V souladu s tím se pak mohou směle přepsat všechny statistiky o tom, jak se nám všem daří stále lépe, nezaměstnaných ubývá atd. Pokud nezaměstnaných ubývá v důsledku zpřísněných norem pro možnost evidence na ÚP, nebo tím, že makají od nevidím do nevidím za minimálku v robotárnách a montovnách, pak věru není nad čím jásat.
   Údajně levicový Zeman se rozplývá nad přílivem zahraničních investorů a zcela v souladu s těmi nejtvrdšími pravičáky šmahem odsuzuje jako „lenochy“ ty, kdo by se, probůh, odmítli dát vykořisťovat za podmínek, které mají ke kvalitní práci daleko. Kvalitní práce je (a zřejmě i bude) stále menší množství. Automatizace nepočká. Tak to raději honem spěchat s „výchovou nového člověka“, který se bude místo pokládání nepříjemných otázek těm nahoře, obořovat na ty pod ním, kteří mu ze „svých dávek ujídají chlebíčka“. A až on sám někdy skončí na nepopulární „podpoře“, taky nevadí. Buď se bude jako správný výsledek neoliberální propagandy sebemrskat za to, že nebyl dostatečně konkurenceschopný a za všechno si může jen a jen sám, nebo prohlédne, ale jeho hlas bude hlasem volajícího na poušti. Tak jako tak, kapitál může být spokojen, opět vyhrál.

   1. Nemohu jinak, než podepsat do posledního písmenka. Škoda, že to tu mezi komentáři zapadne. Možný, kdybyste neměl nic proti, bych tento váš komentář vytáhl jako samostatný post.

      1. Proti nemám nic, umístěte to dle libosti :)

   2. Jeden z těch, co pracují, tvrdě pracují, ale nevydělávají, i když dělají práci 100x potřebnější, než všichni dobře zajištění: http://fosilien.blogspot.cz/2014/04/ta-chvile.html

4. Správně třešeň, zakazuje někdo někomu zakládat hejrupácká družstva a soutěžit o zákazníka ve výrobě automobilů? Předpokládám, že by si ekvivalent Octavie (ovšem v takovémto družstvu by musely být mzdy aspoň o 30% vyšší než ve VW/Škodě Auto, musela by tam být sociálně citlivá pracovní doba mimo soboty a neděle, pracovní týden by musel mít 35hod. a soudruzi z Číny by k nám na základě dekretů pana prezidenta s činskou vládou o „investicích“ nesměly dodávat dumpingovou čínskou ocel, která už zničila kompletně Birminghamské ocelárny, ty Vítkovické zatím ne, protože našim hutníkům se zatím platí 3x méně než těm britským) rádi koupili v ceně někde od 550tis. Jistě by takovouto oběť podstoupili (tedy připlatili si k tomu kapitalistky „vykořisťujícímu“ originálu Škodovky) nějaký 40% kč ceny navíc. Nepochybuji, že skutečně uvědomělý proletář by tak měl učinit, stejně jako jistě všichni Konvičkovic patrioti kupují na farmářských trzích ručně stloukané máslo za 80,- kč čtvrtku, a nechá ho tak chladná nabídka německého Meggle v supermarketech za 30,-kč.

   Není to o komunistech, ale o oněch „antikapitalistických Alternativách zdola“, to by totiž paní docentka Švihlíková musela přestat řečnit o „cestě kde dnu“, když třeba v tom Německu dnes i s 1,5 miliony uprchlíků německá ekonomika stoupá a nezaměstnanost klesá jako nikdy od sjednocení v r. 1990, rozpočet generuje 12 mld. € atd, ale vzít do ruky kalkulačku a jít dělat do tajkového družstva ekonomku a snažit se zachovat všechny sociální výhody a zároveň přesvědčit spotřebitele, že podporovat jejich dražší a patrně i méně kvalitní produkty jako výraz třídního uvědomění, které se jim vyplatí, protože tak družstevnictví a kolektivismus porazí soukromé ziskuchtivce a egoismus prohraje s altruismem v ekonomické výkonnosti. Naproti tomu její sázka na BRICS krachuje protože 4 země z výše jmenovaného spolku se potácejí v krizi která pro některé z nich hrozí přerůst ve společenský střet (Brazílie a všechny levicové vlády v zemích Jižní Ameriky.co tento a mín. rok padly právě kvůli ekonomické krizi a snad nejsignifikantnější příklad losera „levicového“ konceptu ekonomiky je Venezuela, která poté co Maduro prohrál volby a je nucen zavádět přídělový systém základních potřeb a nechce se vzdát moci, tak začíná vládnout pomocí dekretů držený u moci jím dosazeným ústavním soudem), Rusko samozřejmě chudnutí společnosti kompenzuje nálety v Sýrii a na kručení v žaludku ordinuje antibiotika „národní hrdosti“. Že díky té své „národní hrdosti“ jim právě kručí v žaludku, protože ta setsakramentsky něco stojí, a mohou si jí dovolit skrze zbrojení, průmysl, export a vysoký životní standard občanů jen ty nejúspěšnější, zůstává patrně řadovému Rusovi skryto.

   Takže co s 1.májem? Nejspíš to, co dělá Merkelová. Nejlepší manifestací 1.máje je posilování ekonomické prosperity, a to i přes vysoké sociální náklady, které Německo (napříč přesvědčení paní Švihlíkové nesnižuje ale díky růstu naopak zvyšuje) udržuje na míře, které by jim země, které se chtějí vydat cestou asociální nerovnosti v přerozdělování, naopak měli závidět a především jejich proletáři odmítnout politiku svých vůdců, vedoucích je v úrovni pracovněprávních vztahů hluboko do 19.století. Rusko – rovná daň 10% je daňovým rájem, do kterého láká milionáře, naposledy dokonce oslovilo se svoji nabídkou expremiéra Berlusconiho, Čína předstihla v počtu dolarových miliardářů Spojené státy, Indie se potácí s chudnutím nejnižší třídy, které navíc zhoršujícím se ekologickým podmínkám hrozí odříznutí přístupu k vodě (dnes aktuálně kvůli vedrům musí vláda omezovat pracovní dobu a namísto produkce zásobovat nejpostiženější regiony vodou a v Brazílii nejen ekonomická krize, ale dnes především krize politická, hrozí přerůst v celospolečenský výbuch nespokojenosti s politikou jejich někdejších levicových věrozvěstů panem Lulou da Silvou a současnou prezidentkou Rouseffovou..

   Takže vážně bych 1.máje neměl problém slavit, protože Evropa je už skoro posledním místem na světě, které se jeho odkazem řídí, a to i přes to, že na její vnitřní solidaritu utočí ultrapravice podporovaná z Východu, odmítáním kvotací pro rozdělování uprchlíků podle ekonomické síly a tím i vzájemné solidarity. Že daleko více platí, než ono „proletáři všech zemí spojte se“ – „postkomunisté a východní autoritáři usilujme o izolaci“.

   1. Není třeba hned něco zakazovat, nekalou konkurenci lze zadusit i jinak. Například sociálním dumpingem a externalizací nákladů (sociálních i ekologických) do rozvojových zemí. To Německo také neprosperuje samo ze sebe, ale těží rentu z jiných zemí, např. s České republiky či z Řecka. Problém není v tom takové hejrupácké družstvo založit, ale udržet ho proti systému postaveného na různých TTIPech.

   2. Víte, Oto, vždycky je něco za něco. Pro ty stoupence komunismu, co je deptá pomyšlení, že pracují na nenažraného kapitalistu a ještě jim každou chvíli hrozí vyhazov, musí být práce pro soudruhy v komuně duševní balzám. I za cenu osobního nepohodlí a snížené materiální úrovně.
      Mimochodem, myslím, že nikdo by nebyl takový blázen, aby se pokusil konkurovat automobilkám. Určitě jsou schůdnější cesty. Zejména když je pravděpodobné, že výskyt dělníků v komuně by byl vzácný.

      1. Ti nenažraní kapitalisté mají k dispozici jeden velmi mocný nástroj: nezaměstnanost.

         1. A co tím chcete říct? V komuně by přece nezaměstnanost nebyla.

            1. Nebo by naopak byla 100% vzhledem k tomu, že zaměstnání je asymetrický pracovněprávní vztah mezi nositelem práce a majitelem kapitálu.

            2. Asi vůbec nechápete, o co se jedná.
               Vlastníkem kapitálu, normálně řečeno všeho majetku a výrobních prostředků /půdy, budov, strojů atd./ by byla komuna. A její členové by buďto pracovali, aby celek nějak fungoval, anebo by odešli do vnějšího světa dravého kapitalismu a pak by ovšem tu nezaměstnanost riskovali. Jinak ne.

            3. To vy nic nechápete, když pořád uvažujete v pojmech vlastnického systému. Členové komuny by samozřejmě pracovali, ale jako spoluvlastníci, ne jako námezdné síla.

            4. To je přesně to, co se vám snažím vysvětlit.

      2. Jistě to byl jen takový křiklavý pokus o příklad, že komuny(ity) mohou být oněmi ostrůvky pozitivní deviace, ale nikdy nemohou suplovat mainstream ekonomiky. Tam se holt jeví ono „kapitalistické vykořisťování“ než státem spravovované majetky miliardové hodnoty šafáři s platem 20tis. měsíčně, když mají vypisovat tendry za miliardy…..To pak ručit za škody způsobené výkonem povolání až do výše 6ti násobku vlastní mzdy, či jak je to v zákoníku práce, byl opravdu dobrý majstrštyk dobrý kauf dělat třeba na ministerstvu práce a soc. věcí nákupčího IT systému..:-)

         Máte i nemáte pravdu, Tribune, s tím outsourcingem, tím, že nechám v Číně dělat iPhone (což je příklad outsourcingu) jim nepřenechám iPhone coby výrobek jako takový, který vytlačí z trhu můj „americký“ iPhone, ne, je jen jeden iPhone, který nechám dělat v levnějším místě, což přinese domácím milionům lidí levnější produkt, a poškodím tím jen několik set nebo tisíc lidí co by ho mohli za 3 a více tis. dolarů měsíčně výplaty dělat sami v USA. Vidím to jako příklad skutečně rozumného outsourcingu, kde bohatě převažují klady nad zápory a výhodnost pro společnost (jakkoli je mi žinantní se v ekonomických otázkách ohánět něčím co právně ani fyzicky neexistuje jako subjekt trhu) je zjevná. Naproti tomu panu Si Ťin-Pchingovi by bylo dobré jasně říci, že uvalíme na jejich ocel 80% dovozní cla a jestli bude chtít reciproce to samé na právě ty iPhony, tak ať si klidně poslouží…:-) Když právě čínský trh narostl v této komoditě v prodejnosti více než samotné USA, pak myslím taková daň jistě neodradí ty čínské chudáky co se chtějí vyrovnat Evropanům alespoň tím mobilem, když už demokracii, fungující sociální služby a zdravou ekologii nemají a nikdy si ji neodhlasují, protože strana podporuje růst ještě vehementněji než Wall Street v USA nebo ECB v EU.

         Proto bych opravdu rád jednou viděl tu angažovanost, obětavost a altruismus družstevníků jak zajistit efektivní fungování vlastního podniku, až by museli na členských schůzích usazovat kverulující traktoristy a dojičky že díky rovnostářskému majetkovému podílu budou mít pár měsíců nulové platy, když každý má stejný podíl jak na ziscích, tak na ztrátách, které když dělali u kapitalisty, tak on je kryl v době nedostatku zakázek svými vlastními penězi či ne málo úročenými úvěry a i když nebyly zakázky vyplácel plat v plné výši, včetně dovolených, odvodů na sociální a zdravotní atd.

         Takže bych zůstal u toho, važme si toho, že náš evropský, či lépe řečeno západoevropský kapitalismus, je NEJSOCIÁLNĚJŠÍM kapitalismem na celé Zemi, ale zároveň že je nositelem nejen oné prosperity, ale i těch svobod, o kterých se lidstvu po celé dějiny ani nesnilo, že např. kdykoli můžeme zažalovat stát nebo třeba i církev a že nad těmito institucemi, které byly po celé moderní evropské dějiny těmi NEJZÁSADNĚJŠÍMI TYRANY vůči jednotlivci, můžeme vyhrát. Že se i bez státu můžeme na ledacos pojistit a za celkem nevelký obnos krýt třeba i ztráty, kterých se dopustit dříve museli bychom se stát otroky toho, komu jsme škodu způsobili protože bychom nemohli takovou újmu nikdy uhradit, a že naše právo na sociální zabezpečení, bezplatné zdravotnictví a důchod (byť se jedná o vlastně státní rentu, kterou stát ovšem vymáhá z hlediska subjektů zúčastněných na trhu v nerovnoměrném zastoupení z hlediska těch, kdo z ní potom nejvíce čerpá) je zajištěn i těm bez příjmu nebo s příjmem sotva pokrývající základní životní náklady.

         Jestli k tomu vede zdanění jako ve Švédsku anebo jako třeba v Nizozemsku (první je snad nejvíce přerozdělující stát z daňového výnosu mezi jednotlivými sociálními skupinami – záměrně nepíšu vyloženě mezi chudými a bohatými, protože vyloženě „chudý“ ve Švédsku nikdo není) a zemí s liberálními ekonomickými zákony, který v některých ohledech v Evropě považován za daňový ráj, je právě na tu demokratickou DISKUSI třeba právě na 1. Máje.

         1. Outsourcing a externalizace opravdu není totéž. Takovéhle lapsy, jichž si zřejmě nejste vůbec vědom, té vaší suverénní autoritativnosti dost cuchají fasádu. Efektivní fungování družstevní podniku lidé jako vy nikdy neuvidí prostě proto, že účelem družstva není fungovat efektivně v tom smyslu, jak chápete efektivitu vy. Skoro bych řekl, že podnik, který by fungoval podle vás efektivně, by byl jako družstvo neefektivní.

            1. Máte pravdu, tady jsem napsal nesprávný termín, ovšem ekonomický přínos je u externalizace více markantní než u outsourcingu, kdy si nechám správu IT či helplinku spravovat v Indii, protože na externalizaci primych výrobních nakladu je postavena pozice výrobku na trhu. V pripade outsourcingu ( ten může být i v rámci jedné země jen a toliko snížením fixních nákladů ktere je ekonomický racionální pro danou produkci takže OKD asi nebude nebude zaměstnávat „podnikové právníky“ jako v období socialismu, ale nájme si to na to profesionální firmu, souvisí to i s četnosti využití servisních složek firmy, které nevyužívam pravidelně atd.).

               K reakci Morybunda se vyjádřím rad pozdeji.

            2. Anebo OKD zruší levné interní právníky a najme si předražené externí, aby z firmy vyvedla peníze. Rozdíl mezi tím, co vydělá a kolik jim zaplatí potom externalizuje na své zaměstnance, potažmo stát (ztráty socializuje).

   3. Nezapomínáte náhodou na to, že reální Worstové nejsou jen směšní trumberové, jako byl ten filmový?

5. Pane Oto, jste „krásným“ příkladem selektivního myšlení.
   Já už jsem kolikrát uvažoval nad tím, kdy vlastně doc. Švihlíková spí, protože při vědomí tolik aktivita, které vyvíjí v různých sférách, diskuzemi počínaje, přes literární tvorbu a občanským aktivismem zdaleka ne konče, tak to bych se soudů ala ten Váš, neodvažoval. Neustále jezdí někde po kulturácích přednášet, působí v Alternativě Zdola, která zcela konkrétně pomáhá např. i s tím družstevničením. Tak to opravdu nevím, co byste si představoval pod tím „přestat řečnit“? Jestli to náhodou nebude tak trochu závist, že i když ona řeční, je to nejen k věci, ale hlavně to „tne do živého“ a jinak než pomocí pravicové demagogie se její závěry popřít nedají…
   K těm zemím BRICS. Konkrétně o Venezuelu se zajímám trochu víc, než zběžně, takže s příkrými soudy ala „vidíte kam to dopracoval soclialismus“ bych byl převelice opatrný. Můžete pak vyznít stejně směšně jako redaktoři jistého zpravodajského serveru, kteří neopomněli obvinit Madura z toho, že neprší. Myslíte si, že lze ze země, jejíž export tvoří z 93% ropa a její deriváty, udělat za 16 let (Bolívarovci vládli 1999-2015) zemi s diverzifikovanou ekonomikou německého typu? Že tato ropná ekonomika nebude mít potíže, pokud jsou cenové hladiny tak nízko, jako je tomu dnes? A za to může prosím pěkně socialismus jak?
   Za co ale může rozhodně je vymýcení negramotnosti, výstavba více než milionu nových bytů pro ty, kteří dříve obývali barrios s chýšemi z vlnitého plechu. Může za 400% nárůst počtu lékařů, za 50% pokles míry dětské úmrtnosti….
   Ale já vím, tohle kapitál nevidí. Podle něj je země tak úspěšná, jak bohaté jsou její elity a jak „konkurenceschopné“ (rozuměj: odíránímožné) je její obyvatelstvo… A samozřejmě, největším ukazatelem prosperity je dostupnost hajzlpapíru alespoň v 10 variantách!
   K Brazílii bych rovněž prosil přečíst si trochu více a z jiných zdrojů, než těch, které budou bránit neoliberalismus do roztrhání těla. Článek Brazilce Fabiana Golga na Britských Listech by mohl být dobrým začátkem: http://blisty.cz/art/81936.html

   1. Další komentář hutný tak, že by si zasloužil samostatný článek. Myslím, že standardní „otonská“ odpověď bude něco v tom smyslu, že kdyby měli kapitalismus, tak mají o 4000% víc lékařů a 0,5% dětskou úmrtnost. Jen by mě tedy zajímala, jak je možné, že my ten kapitalismus máme a zdravotnictví u nás kolabuje? Aha, už vím, to bude asi tím, že je „socialistické“ a se zaváděním trhu (čili těžby renty) do zdravotnictví to vůbec nesouvisí.

   2. Takže Morybunde, nejdříve odpovím na tu vaše upozornění, abych v hodnocení venezuelského socialismu byl „poněkud opatrnější“.

      Tak předně socialismus to dopracoval tam, kam se obvykle socialisté, pokud připustí svobodné volby vždy odebrali – na smetiště dějin. V případě Venezuely to bude mít dokonce dohru u Mezinárodního trestního soudu v Haagu, protože autobusák Maduro t.č. prezident je viněn ze zločinů proti lidskosti. Je mu dávána vina za případ 30 vražd opozičních aktivistů, 800 případů mučení, 1300 případů protiprávního věznění (opět opozičních aktivistů, a jak to u jihoamerických „socialistů“ už tak bývá zvykem, i jejich rodinných příslušníků)

      Podobrobnosti ZDE – http://www.theguardian.com/world/2015/nov/11/venezuela-international-court-investigate-president-nicolas-maduro

      Takže El Ňino a ropa může za nedostatek toaletního papíru, 1000% inflaci, kriminalitu srovnatelnou s Haity /a tudíž patrně absolutně největší na světě/?

      To se asi ten „klimatický mrak“ co jim vysouší rybníky usadil zrovna nad Venezuelou, protože jiné jihoamerické země takové problémy jako Venezuela nemají. A Venezuela není v regionu (a na světě už vůbec ne) jediná, kdo „trpí“ tím, že má ropu. Paní Švihlíková napsala na BL kdysi tento článek: „Chávez opět univerzálním padouchem“, kde mj. píše

      „Jde o to, že např. ropné ekonomiky vykazují několik netypických rysů – závislost na světových cenách surovin, které nemohou zcela ovlivnit (a to ani, pokud jsou členy kartelu OPEC), příliv petrodolarů do ekonomiky, který je těžké neutralizovat a obvykle vede k vyšší inflaci. Něco jiného ovšem je, že představitelé Venezuely, konkrétně „zloduch“ Chávez jsou si toho jasně vědomi a již deset let intenzivně pracují na diverzifikaci venezuelské ekonomiky a na zvýšení potravinové soběstačnosti.“

      See more at: http://blisty.cz/art/48389.html#sthash.GgKCuXYK.dpuf

      No, takže pan Chávez si to uvědomoval a pracoval na tom už 10 let!!! (od r. 1999). No takže až sem to jeho nástupce jistě dělající bedlivě totéž, co se od pana Chávéze naučil, to dopracoval přesně sem a na to mu nestačilo ani 17 let, resp. diverzifikovat ekonomiky aby se ropná velmoc nemusela bát hladomoru, tak Madurovi stačily 3 poslední roky, aby „koreanizoval“ jinak nejbohatší Jihoamerickou zemi.. Ostatní země Jižní Ameriky třeba Chile, Kolumbie nebo Peru s růstem 5,8% se daří naopak nadmíru dobře, záměrně uvádím země, ve kterých podobný socialistický experiment nerealizovali, aby se dalo srovnávat. Kauzalita je tam, kde jsou stejné nebo podobné výchozí podmínky a výsledky diametrálně odlišné, takže pak jasně ukazuje na to, v čem se postupy v těchto zemích lišily a liší. Neostalinským režimem instalovaným do Venezuely, který pro udržení moci sahá k politickým vraždám, mučení a tyranské verzi socialismu známé z 50.let i u nás. Snižovat chudobu a zvyšovat zaměstnananost dělníků se dařilo i Hitlerovi, nikdo ho ovšem za to neoslavuje.

      Jinak ještě pro dokreslení, zajisté znáte levicový Deník Referendum Jakuba Patočky a Saši Uhlové. Tady se píše o Venezuele toto – http://denikreferendum.cz/clanek/20086-venezuela-na-ceste-k-diktature

      Myslíte, že podlehli proamerické propagandě či snad oné „pražské kavárně“ nebo snad ten kdo se považuje za demokratickou levici musí odmítnout jakoukoli diktaturu, byť by se oháněla 1000krát levicovostí co snižuje v zemi chudobu?

      Ohledně Brazílie – samotní Brazilčané odmítají nadále směřování země pod její „levicovou“ vládou, má podporu 8% obyvatel a proti ní se konaly demonstrace, kde bylo asi milion lidí – viz odkaz na článek Lidovek „Dilmo, odstup!‘ Asi milion lidí
      protestoval v Brazílii proti prezidentce“ si zadejte do vyhledávače, nevěříte-li. Holt, když jsou špatní voliči, co neprohlédnou, jak jim pan Golgo vysvětluje, že to všichni ostatní jsou zkorumpovaní jen ona je čistá, pak tací musí být slovy Bertholda Brechta „vyměněni“.

      1. To je to, co říkám pořád dokola: socialisté nemají žádný Trh, za který by se mohli schovat, ti jsou za všechno odpovědní osobně, na rozdíl od kapitalistů-demokratů, kteří mají jednak ten Trh a jednak Osobní odpovědnost svých obětí.

         Na tom, že socialisté mají ve „svobodných volbách“ problém, není nic divného, protože, na rozdíl od tzv. demokratů, nemohou lidem nabízet, že si budou moci vydělit a jiní jim to zaplatí. Také je třeba brát v úvahu, že jen díky socialistům, kteří jim ulevili od existenciálního stresu, má najednou o řád víc lidí možnost zajímat se o politiku či o to, jak vydělat, na místo dosavadního jak přežít. Neúspěch socialistů ve volbách je důkaz úspěchu jejich politiky, ze kterého pak profitují jiní.

         S tou Brazílií bych byl opatrnější, tu mizernou podporu má vládní Strana práce, nejvlivnější opoziční strana je ovšem strana Socialistická.

      2. „Autobusák t.č. prezident“… Více bych číst nemusel, protože tak laciný argumentační faul napovídá, co přijde dál. Já zapomněl, že prezidentem může být jen absolvent Oxfordu s doktorátem z obchodního práva… No, nezačal jste právě dobře, ale nešť, budeme pokračovat v krasojízdě.
         Citovat Guardian je podobné jako citovat Pravdu v otázce svobodných voleb v USA. Kapitál si samozřejmě nejdříve ze všeho pojistil to, aby o něm bylo vždy psáno shovívavě a o jeho odpůrcích s patřičnou dávkou negativ. To je fakt, který tu byl, je a asi ještě nějakou dobu bude. Snad Vás potěším, když napíší, že vnímám i propagandu zleva. Ovšem ta je většinou tak průhledná a oproti svým korporátním konkurentům nicotná, že skoro nestojí za řeč.
         Tribun napsal v podstatě totéž, co bych napsal já, jen bych to okořenil uvozovkami, sáhodlouhými souvětími a ostatním balastem, kterým je můj psaný projev charakteristický. Nicméně pravda je ta, že kapík je nedostižný v jedné věci – „mýt si ruce“, respektive vylhat se ze všeho. Znáte to přísloví, že když si od banky půjčíte milion a nesplácíte, máte problém, ale když si půjčíte miliardu a děláte totéž, má problém banka? V kapitalismu, pokud se lidem daří, tak je to zásluhou kapitalismu, když se jim nedaří, mohou si za to sami. Jak prosté, jak účinné! Bolívarovci dostali zemi z toho nejhoršího marasmu tzv. 4 Republiky, která byla ovládána vládou složenou z oligarchů a zcela podřízenou nadnárodnímu kapitálu, především těžařským monopolům. Je zajímavé, že až do nástupu Cháveze do funkce (resp. do období cca od roku 2001, kdy se začal profilovat více levicově, předtím jej mnozí považovali spíše za sociálního demokrata a z toho důvodu jej volili i tací, co mu dnes nemohou přijít na jméno) nikomu nevadil překotný růst chudinských čtvrtí, tzv. barrios, nejen na stráních kolem Caracasu, nikomu nevadila obří korupce, hyperinflace, negramotnost, vysoká nezaměstnanost atd atd. Nevadila proto, že u moci byl „naši hoši“ a to se vždy přechází taktním mlčením. Kolik článků v západním korporátním tisku bylo napsáno proti vládě Carlose Péreze, za jehož funkčního období došlo k bezprecedentnímu násilí na obyvatelstvu, bouřícímu se proti drahotě a všeobecně neutěšené situaci? V tomto období, zvaném Caracazo, padlo za oběť represím několik tisíc lidí. Kde byli tehdy „hlídací psi demokracie“? Ti samí, kteří již 2 roky soustavně ostrakizují Madurovu administrativu za potlačení demonstrací, tzv. „guarimbas“, které vyvolala pravicová opozice a na ni napojení lidé? Nikoliv Chávisté, ale naopak mezi Chávisty samotnými bylo mnoho obětí. A to bych mohl psát a psát o jiných způsobech toho, jak „demokratická“ opozice vystupuje proti „nedemokratické vládě“. Mohl bych ale uvádět i příklady ryzí demokracie. Ústavou, schválenou referendem počínaje a prvky přímé demokracie, zahrnující odvolatelnost každého voleného funkcionáře, včetně prezidenta, zdaleka ne konče. Mohl bych psát, až bych si ruce upsal. Vůči Vám to ale bude beztak zbytečné. No, jiní, co si to přečtou, se snad dozví něco nového.
         Kapitalismus zneužívá lidských pudů a nízkých pohnutek. Sám se tím ostatně ani netají, ba dokonce jeho extrémní frakce jako např. libertariáni dokonce ze sobectví apod. dělají ctnost. Kapitalismus při jakémkoliv problému vždy přispěchá s vysvětlením, které je však vždy čímkoliv jiným, než sebereflexí. Levice má zcela opačný přístup. V lidech vidí vždy jen to lepší a jako k takovým k nim přistupuje (což, uznávám, není leckdy právě dobrý přístup). Dává jim přímou demokracii, dostatek volného času (který je umožněn dekapitalizací výrobních vztahů) a předpokládá, že toho lid využije k sebezdokonalování. Bohužel, většina toho využije poněkud jinak. Což však není v žádném případě důvod k odmítnutí, neb oheň přeci také neodmítáme, i když někdy zapálí něco, co nechceme. Kapitalismus dovedl Venezuelu do propasti, ale dle korporátních médií a vůbec všech, kteří i při svém malém počtu mají dostatek prostředků na utváření reality, se vlastně nic nedělo. Bolívarovci dokázali za těch pár let téměř nemožné, ale přesto jim titéž „mínkotvůrci“ neodpustí žádný krok vedle. Kapitalismus na světě bují přinejmenším 400 let, za tu dobu zavinil nezměrné utrpení a krize, přesto je mu vždy vše odpuštěno a je vzat na milost. Socialismus v praktické podobě zde byl pár desítek let. Pod nohy mu byly házeny nesčetné klacky, byl rozvracen všemi možnými způsoby a přesto něco dokázal. Nicméně podle apologetů kapitálu byl jen „slepou uličkou“, ke které se nikdy nesmíme vrátit, protože se neosvědčila. Na rozdíl od cyklicky chybujícího kapitalismu…
         Ale zpět k Venezuele. El Ňiňo je realita, kterou (v souladu s dogma) nevidí jen pravicoví zpochybňovači globálních klimatických změn. Venezuela generuje svou elektřinu ze 3/4 z hydroelektráren. Největším generátorem je soustava přehrad na řece Caroní, včetně elektrárny Guri, která samotná má výkon jako 5 „Temelínů“ dohromady. Obrovské sucho, které jde napříč Latinskou Amerikou, nikoliv jen Venezuelou, jak posměšně nazýváte onen „usazený klimatický mrak“, způsobilo nedostatek vody, tím pádem sníženou možnost výroby el. pr. Prosím pěkně, táži se opět, jak za to může socialismus? Za co však může zcela jistě je stavba nových elektráren, např. na plyn, které jsou nejen velmi výkonné, ale též v porovnání s „uhelkami“ výrazně ekologičtější. Např. komplex Termozulia, který dodává 1500 MW. Jenže ne za vše může „nedostačující kapacita“. Vláda si je vědoma, že výrazným způsobem by mohlo situaci zlepšit i „spotřebitelsky zodpovědné“ chování veřejnosti. Proto už před lety, kdy bylo elektřiny relativní dostatek, najela jednak osvětová kampaň, ale také např. projekt, který lidem vyměňuje klasické žárovky za úsporné. Jak socialisticky rozhazovačné, že…?
         Na to Vaše „aby se ropná velmoc nemusela bát hladomoru“, bych si dovolil Vám nakopírovat část článku „50 pravd o Hugo Chávezovi a Bolívarské revoluci“ od doktora Iberských a Latinskoamerických studií Salima Lamraniho:
         „V roce 1999 produkovala Venezuela 51% potravin pro domácí spotřebu. V roce 2012 vyráběla již 71%, zatímco spotřeba potravin vzrostla oproti roku 1999 o 81%. Pokud by spotřeba v roce 2012 byla na stejné úrovni jako v roce 1999, pak by Venezuela vyráběla 140% domácí spotřeby potravin.“
         Článek je sice psán v roce 2013 a od té doby se toho dost změnilo, ovšem podstata zůstává stejná – ONI TO DOKÁZALI ! To, že dnes není lecčeho dostatek (POZOR, jestli jste to nepochopil – já jsem si vědom potíží Venezuely ani je nebagatelizuji, ALE vidím kořeny i možná řešení těchto potíží zcela odlišně od Vás) není vlivem socialismu, ale např. tím, že obrovské procento zboží se pašuje, hlavně do sousední Kolumbie. Proč? Protože základní potraviny jsou ve Venezuele nabízeny mimo jiné v prodejnách MERCAL, PDVAL a pod. „marketech“ ve státní gesci s vládní dotací a tudíž jsou enormně levné. Mnoho lidí pak nemá problém s tím, tyto obchody vykoupit a následně zboží prodávat výrazně nad cenou, nebo je pašovat do zahraničí. Tomuto fenoménu se říká „bachaquero“. Nedostatek je mnohdy způsobován také něčím, co bylo důvěrně známé v ČSR po 2. sv. válce, nebo v Allendeho Chile. Říká se tomu „keťasení“ a v obou případech to mělo sloužit k vyvolání paniky a následné nenávisti vůči vládě, která je (je-li socialistická) samozřejmě zodpovědná za všechno, včetně špatného počasí. Tady máte jeden takový příklad: http://www.vtv.gob.ve/articulos/2015/02/03/un-millon-de-kilos-de-harina-precocida-estaban-almacenados-en-deposito-inspeccionado-de-supermercados-201cdia-a-dia201d-7486.html
         V tomto skladu bylo „zašantročeno“ milion, slovy milion, balení mouky! Nebo zde: http://www.correodelorinoco.gob.ve/tema-dia/gobierno-bolivariano-decomisa-dos-galpones-material-quirurgico-suficiente-para-abastecer-a-toda-venezuela-por-un-ano/ Sklad, který obsahoval zdravotnický materiál, který by uspokojil potřeby CELÉ ZEMĚ NA 1 ROK! Samozřejmě, kapitalista by se ani neošklíbl, ten by ještě spustil povyk o tom, že co kdo dělá se soukromým majetkem, je každého věc a i kdyby děti umíraly hlady a on dal mouku prasatům, je to jeho svaté právo…
         Článek pana Kalendy jsem kdysi četl, stejně jako se pokouším číst vše, co vyjde v češtině a týká se Venezuely. Nesouhlasím s ním, protože sice předestírá fakta, ale prezentuje je bez kontextu, což je oblíbená metoda toho, kdo si chce najít příslovečnou hůl na bití psa. Deník Referendum čtu jinak rád a tento článek mu nic na celkové kvalitě neubírá. Je to deník velmi liberálně levicový a jako k takovému k němu přistupuji.
         A na závěr, ohledně Brazílie, opravdu zkuste i jiné zdroje. Zjistíte, že podobně masivní protesty se konají rovněž na podporu Rousseffové. Podívejte se na sociální stratifikaci protestujících. Vyšší střední třída vs. bývalá chudina, kterou programy jako Minha Casa, Minha vida vytáhly z chudoby. Dojdete pak možná k závěru, že nejde ani tak o Vaše oblíbené „selhání socialismu“ (i když brazilská Strana Pracujících je v Lat. Am. kontextu levice spíše umírněnou sociální demokracií), ale o klasickou snahu dlouho (a po zásluze) upozaděných elit, dostat se zpět k lizu. A jde to podle osvědčeného scénáře – spřátelené kruhy poskytnou nejistotu, média propagandu a to by bylo, abychom ten kapík zase nepustili z řetězu…

         1. Díky za vynikající komentář (opět žhavý kandidát na samostatný článek), je o vzácnost narazit na někoho, kdo umí fundovaně pohovořit o Jižní Americe, která je pohříchu zcela mimo pozornost české veřejnosti, alespoň pokud nedojde na rum, maso a fotbal. Bohužel je smutná pravda, že lidé jako Ota nepotřebují ani zlomek vašeho přehledu k tomu, aby věděli, že se mýlíte, protože jim nejde vůbec o lidi, jejich práva a svobody, ale o triumf ideologie.

         2. Ekonomicka situace Venezuely byla na úrovni přídělového systému ala toaletní papír dávno před tím než se o tomto klimatickém jevu začalo mluvit. Jinak jsem vám psal, že ostatní Jihoamerické země ve stejném klimatickém pásmu problémy jako Venezuela nemají, ptám se znovu, pro ně El Niño neplatí? Jinak znovu, např. Kolumbie má podobný energetický mix a žádný blackout tam nemají – Podíl elektráren tam je: tepelné 22,27 %, vodní 76,19 %, ostatní 1,54 %

            Omlouvám se pane Morybunde, ale jestliže berete za argumentační faul, když napíšu pravdivě povolání prezidenta, které pak evokuje jak je na tom člověk, co chce coby absolutistický vládce poroučet větru a dešti se svým vzděláním, pak já beru za ideologickou předpojatost ve formě vyloženě ubohé obezličky – tuto vaši větu „Citovat Guardian je podobné jako citovat Pravdu v otázce svobodných voleb v USA.“. Je to stejná úroveň argumentace jako „ideodiverzní centrály“ a „stvavé vysílačky“.

            Guardian je levicový britský deník, respektovaný i jeho pravicovými odpůrci, který píše a kritizuje PRÁVĚ věci spojené s globalizací a kapitalismem. Vaše průvodky o „moci kapitálu“ si nechte na nové večerní kurzy marxismu, které údajně jaksi „deformoval“ minulý režim. Ve skutečnosti nic nedeformoval, jen jaksi pozapomněl, že fakta nejsou ani levicová ani pravicová a že jestli je něco manipulace, pak třeba jinak hojně odmítaná statistika (když se soudruhům nehodí do krámu) poukazováním na hloupé bonmoty jinak asociálního pravičáka Churchillem.. Takže díky za váš, eh, názor, ale slovník jako „keťasení“ je mi opravdu cizí, stejně jako třeba rasová genetika. To, že jste pominul mé odkazy na totalitní chování pana prezidenta, které je srovnatelné jen s otevřenou totalitou, pak vcelku dokresluje, jakou validitu mají pro vás fakta, která sama o sobě předznamenávají následnou relevanci diskuse „o ochraně střevlíka zlatolesklého“, když se tam vraždí a mučí odpůrci pana prezidenta.

            Opravdu bych nechtěl žít v zemi, kde se opozice ztrácí v kriminálech a kde se z cel řine řev mučených. Ať by ty kobky byly pravičáka Pinocheta nebo levičáka Madura. Jako liberálovi by mi u obou čekalo totéž, i když u toho Pinochetova by mi při tom mučení asi nekručelo tolik v břiše.

6. Demokrat, to jsem já. Podle mne je spíš nadlidský úkol přesvědčit o možnosti takové koexistence stoupence komunismu, protože ti nikdy nebyli schopni uvažovat v jiném módu, než že komunismus vnutí všem poté, co se zmocní státních struktur. „Družstevnictví“, jak dobrovolné společné hospodaření a soužití nazývají, berou jen jako takový prozatímní, tj. předrevoluční krok.

   1. Vy pořád děláte, jako kdyby komunisti začínali na zelené louce a nikde kolem nebyli žádní kapitalisté, kterým šlo o moc a o peníze.

      1. A co to má společného s tím, o čem mluvím, tj. o nezávislé existenci komun jako ostrovů uprostřed tržního proudu, nebo chcete-li o dobrovolném vytváření paralelního světa, založeného na vztazích, o jakých snili komunističtí vizionáři?
         Položila jsem jednoduchou otázku – proč se do toho nikomu nechce, přestože v cestě nestojí ani právní, ani jiné překážky. A nikomu se zřejmě nechce ani do odpovědi.

         1. Já bych neřekl, že se do toho nikomu nechce, pokusy jsou, jen se o nich nepíše buď vůbec, nebo když už, tak ne v dobrém.

            1. A navíc se tomu hážou klacky pod nohy jak to jen jde, včetně vykuků co se to okamžitě snaží tunelovat. čemuž je jim současný systém plně nakloněný.

            2. Kdyby jen nakloněný, on je za to odměňuje.

   2. Řekl bych, že demokracie tu má dneska úplně jiný problém. Viz to, co na aktuálním příkladu OKD píše Ivo Šebestík:
      „Thatcherismus a „reaganeconomy“ přeřezaly všechna pouta, jimiž byl po druhé světové válce kapitalismus gigantických nadnárodních korporací alespoň trochu poután, a tak šelma vyrazila z klece a řádí už téměř po celé planetě. Rozhlíží se, kde by co uchvátila, strhla a rozsápala. A mezitím, co šelma běhá na svobodě, vedou se v demokratickém prostředí demokratických institucí demokratické diskuze s cílem hodně řešit a nic nevyřešit.
      Vládne-li v euroamerickém prostoru v podstatě jedna jediná, univerzální a za věčnou prohlášená ideologie, taktéž i posvěcená církvemi, stávají se demokratické instituty voleb v podstatně zbytečnými, neboť alternativa, možnost výběru jiné koncepce, vlastně neexistuje.“
      http://altpress.cz/putovani-z-deste-pod-okap/

      1. Tak jest. Pokud je kapitalismus zároveň součástí problému i tabu, pak je sice možné donekonečna řešit, ale nikdy nic nelze vyřešit. Pokud tedy za řešení nepovažujeme více či méně sofistikované vysvětlí, proč se nic řešit nemusí.

      2. Ano, Seale, ten Šebestík je půvabně přesný v postřehu o chybějících alternativách, jejichž důsledkem je nárůst alternativního extremismu. V domácích poměrech na této vlně povyskočila grupa anonistů, dnes se na ní hodlají profilovat zástupy zájemců o politické posty – panem Konvičkou počínaje, přes všeliké ty Lidinské a Okamury – a panem Vandasem zdaleka nekonče. Politika přestává vyjadřovat veřejný zájem voličů; když nejhůř, pak lze její kritiky označit jako luzu, již jest ignorovat. Skoro mám dojem, že se euroatlantičtí mocní sestylizovávají do pozice některých takypedagogů: „Jestli se vám to nelíbí, běžte se bavit do hospody. Já přednáším pro kulturní obecenstvo.“ Pak ovšem bývají překvapeni volbou voličů, kteří na rozdíl od studentů nemají nad sebou bič v podobě nějaké té zkoušky.
         Jistý Arne Novák v téhle souvislosti mluvil (tedy psal) o „zradě vzdělanců“, neplnících své povinnosti vůči masám, jež pak naskakují na kdejaké populisticko-radikální vize a sliby. Pohoršení na stavem společnosti je sice mediálně efektní, ale ve výsledku naprosto neúčinné.

         1. V časech svobody a demokracie jsou vzdělanci odpovědní jen sami sobě.

            1. Říkáte to sice správně, ale soudím, že je to docela hluboký omyl. :-)

            2. Nezbývá, než doufat.

         2. XY, Arne Novák (resp. Julien Benda) to psali v době, kdy ještě vzdělanost představovala kulturní kapitál, takže se dalo apelovat poukazem na to, že vzdělání je vlastně humanistický závazek. Spousta lidí s VŠ vzděláním Vám dneska diskutuje na několika webech, které znáte i Vy, a přestože to už dávno nejsou žádní mladíci, tak tu jejich diskusní kuráž by jim mohl závidět kdejaký puberťák. Veřejně činných vzdělanců máte taky dost: Na jedné straně jsou to tzv. nezávislí intelektuálové (vz. Halík), no a na druhé straně tzv. nezávislí experti (vz. Robejšek). Není možné zapomínat ani na tzv. nezávislé analytiky (vz. Koller), takže ani dneska to není tak, že by „masy“ byly ze strany vzdělanců nějak zanedbávané. Ta představa byla bohužel i v době svého vzniku hodně idealistická, protože opomíjela třeba už tehdy běžně známou skutečnost, že skoro všichni vzdělanci (příslušníci inteligence) rovněž zaujímají nějaké konkrétní místo na trhu práce. V tomhle ohledu je myslím jedno, jestli se láteří nad stavem společnosti, anebo si budeme stýskat nad stavem vzdělanosti.

Komentáře nejsou povoleny.