Volby kontra referendum

Tak tu máme zase klasický spor o to, jestli občané, kteří mohou jinak volit, mohou i rozhodovat v referendu. Tentokrát ho odstartoval pretendent Drahoš, který se chce nechat zvolit v přímé volbě prezidentem a je tzv. proevropský, přitom ale referendum odmítá, ač právě jím bylo schváleno členství ČR v EU.

Standardní pozice tzv. demokratů je ta, že občan je plně kvalifikován vybírat zastupitele ve volbách, ale je zásadně diskvalifikován rozhodovat cokoliv konkrétního v referendu. Vnucuje se myšlenka, že podstatou tohoto konceptu je udržet legitimitu režimu jako demokratické a pacifikovat populaci zdáním podílu na moci za současného vyloučení občanů z rozhodování o čemkoliv. Je příznačné, že tuto pozici zaujímají především lidé, kteří jinak mají plná ústa osobní odpovědnosti, svobody a nadávek na státní paternalismus.

Moje pozice je přesně opačná: kdo je kvalifikován rozhodovat ve volbách, je kvalifikován rozhodovat i v referendu a okruh otázek rozhodnutelných v referendu není nijak omezen a nejsou z něj vyloučeny ani otázky týkající se tzv. bezpečnosti (členství v NATO, pobyt a působení cizích vojsk v ČR etc.).

A proč si to myslím? Mimo důvody etické a politické (lidé jsou s rovni, mají právo o sobě rozhodovat, většina nesmí být podřízena elitní menšině) i proto, že mezi volbami a referendem nevidím žádný zásadní rozdíl a oba rozdílné instituty existují jen z praktických důvodů, protože referenda se pro běžné řízení státu nehodí a mělo by se jimi šetřit, aby nedevalvovala.

Běžná praxe (a dobrá praxe, dlužno podotknout) je taková, že zatímco ve volbách se rozhoduje o politice obecně, v referendu se rozhoduje o konkrétní otázce. Stejně tak je ale možné, aby ve volbách kandidovala strana s programem o jediném bodu, zatímco v referendu může být ke schválení předložen celý program, třeba programové prohlášení vlády.  Není to nic proti ničemu, volby i referendum jsou jen krajní případy obecného demokratického rozhodovacího procesu. Skutečný demokrat může trvat na tom, že s referendy je třeba šetřit, ale chce-li zůstat demokratem, nesmí referendum odmítat s tím, že občané jsou většinově nekvalifikovaní rozhodovat cokoliv konkrétního. To je elitářské, arogantní a popírá to zásadu rovnosti. A už vůbec nesmí dělat co, co je dnes tak běžné: odmítat referendum v případě, že by jeho výsledkem byl pravděpodobně pravý opak toho, co sám chce.

Celá věc má ale i čistě osobní rozměr: vadí mi, když mi někdo tvrdí, že musí rozhodovat za mě, protože nejsem dost svéprávný, rozumný a vzdělaný na to, abych rozhodoval sám za sebe, že on je lepší, než já. Přitom referenda jsou typicky o principiálních věcech, ne o technikáliích, kterým rozumí jen úzký okruh odborníků. Nemusím být schopný postavit jaderný reaktor, abych mohl kvalifikovaně říct, jestli podporuji, či odmítám jadernou energetiku. Nemusím znát do detailu komunitární právo, abych mohl kvalifikovaně říct, zda podporuji evropskou integraci, či preferuji národní stát. Nemusím vědět nic o taktice manévrového boje a mít za sebou kurz rangers, abych mohl kvalifikovaně posoudit, jestli chci, či nechci být součástí NATO. Nemusím být daňový poradce ani účetní, abych se mohl rozhodnout, zda dávám přednost danění práce, nebo kapitálu. Otázky, které referendu nepřísluší – a pokud vím, nikdy nikdy je nikde v referendu nepředložil ani o tom neuvažoval – jsou otázky technické, jako jak vysoká má být daňová sazba, jaké pušky koupit pro armádu, jaký typ reaktoru postavit, do které zákona implementovat tu kterou směrnici EU.

Reklamy

48 comments

  1. hank

    Zásadní problém je v tom, že referendum lze snadno zmanipulovat nesmyslnou, zavádějící nebo nesrozumitelně formulovanou otázkou, omezením výběru voleb jen na dvě z několika možných nebo položením uzavřené otázky (možná odpověď ano nebo ne) v situaci, která zdaleka není tak jednoduchá, aby bylo možno otázku takto klást. Stejně tak lze zmanipulovat názory voličů propagandou stranící jedné z možností nebo předkládající nepravdivé či manipulativní argumenty pro nebo proti kterékoli možnosti.

    Zrovna členství v EU není dle mého názoru v dané situaci vhodným předmětem referenda, o čemž svědčí průběh referenda o Brexitu i některé reakce britské veřejnosti na jeho výsledky post festum. Většina shora uvedených způsobů manipulace byla v tomto referendu britskou vládou a médii použita. Kromě toho i u nás by zřejmě referendum o čemkoli nebylo obrazem vůle voličů řešit konkrétní problém anebo rozhodnout v konkrétní věci, ale další vítanou možností, jak hodit politikům do jejich vládnutí vidle, bez ohledu na to, jaké důsledky to pro většinu voličů bude mít. Někde na netu jsem k tomu četl výstižné podobenství (doufám, že se neopakuju): Je to jako kdyby se host na protest proti chcípáckým službám v nějakém hotelu vysral do hotelové postele a pak v ní musel přespat, protože jinou možnost nemá.

    Ony koneckonců i předvolební preference pro Babiše jsou projevem snahy o takové hození vidlí. Volič je v tomto ohledu nepoučitelný a na tu rozpálenou plotnu si prostě sáhne. Jenže důsledky některých možných referend by mohly být v dohledné době nevratné. Řešení (nejen) našich problémů s EU nespočívá v rozhodnutí, jestli v ní zůstat nebo ne, ale jak ji zrekonstruovat.

      • Seal

        To by nejdřív politika musela získat zpátky svůj ztracený smysl, aby mělo cenu bavit se na téma přímá a zastupitelská demokracie.

      • hank

        Přece nikde nepíšu, že chci zrušit volby. Volby se opakují, takže do určité míry lze z nich vzešlá nesprávná rozhodnutí eliminovat. A nejsem ani proti nějakým rozumným formám přímé demokracie.

        A koneckonců, když jsou lidi blbí, ať se spálí, jenže v naší části Evropy to bohužel znamená, že zastánci vítězného názoru mají po volbách (často i před nimi, a netýká se to jen politiků…) snahu nositele opačných názorů zadupat do země. Jestli mě přesvědčíte, že tomu tak není, dám Vám potom třeba za pravdu. Stejně tak tady nestojí za nic ochrana menšin všeho druhu. Naopak, často se z negativních postojů vůči menšinám dělá ve volebním boji zbraň v zájmu získání většiny.

        Jinak samozřejmě souhlasím se Sealem. Jen chci poukázat na to, že i když se politika stala už dávno čímkoli jiným než nástrojem prosazování zájmů neprivilegovaných, přesto je tu ještě pořád další prostor k jejímu ještě většímu zneužívání v jejich neprospěch, čemuž by se mělo bránit všemi silami. (Proto nejsem zastánce neúčasti u voleb.) Na místě by byla spíš otázka, jak lidem vrátit zájem o účast na správě veřejných věcí a o snahu prosazovat vlastní zájmy organizováním vlastních sil místo čekání na dobrotivého mocnáře, který to bude osvíceně dělat za ně…

    • Tribun

      Co by to změnilo, kromě toho, že by strany už nemohli tvrdit, že mají podporu 30% voličů, ale musely by přiznat reálných 5,5%?

      • michal

        Zvýšil by se potenciál protestních a chaotických stran; když už pod hrozbou pokuty musím, dám jim to „sežrat“.

          • michal

            Výběr nikdo omezovat nechce, ale přijde mi škoda, aby byli lidé tlačení k negativnímu přístupu.

            • oh

              Tak proč máme uzákoněné volební kauce a k nim ještě pětiprocentní uzavírací klauzuli, když ne kvůli omezení výběru pouze na ty „vhodné“ a vhodnější?

  2. embecko

    Na tematu referenda se vzdy nakrasne odhali lidska otrocka poloha (nerikam mentalita). Ti nejvice smykani systemem se zamysli a pak z nich vypadne, ze referendum je nerozumne, protoze lide na nej jsou nevyzrali ci dokonce hloupi, bylo vedecky dokazano, ze mala skupina rozhoduje kvalitneji, nezli velka a ze referendum se da zmanipulovat a pod..
    Souhlas s Eddiem nahore- proc ne, ale kdyz uz, pak uz, a to povinne.
    K referendu vydavaji obvykle sva stanoviska jak strany a hnuti, tak i obcanske instituce a osobnosti…takze neni pravda, ze v rozhodovani by byl clovek sam.

    • hank

      emebcko: Jestli to patřilo mně, tak si jen dovolím ohradit se, že svého času – ještě za života Milana Valacha –
      jsem byl řádným členem Hnutí za přímou demokracii… zastáncem jeho konceptu „polopřímé demokracie“ jsem dodnes. A ani nemám pocit, že bych byl „systémem“ nějak zvlášť smýkán nebo že bych trpěl otrockou mentalitou. (Nechce se mi to dokazovat historkami ze svého životopisu, ale našlo by se jich dost, a to za obou režimů, které jsem zažil.)

      To ale nic nemění na věci, že v Čechistánu se dá zmanipulovat jakkoli dobrá a pokroková myšlenka – viz třeba diskreditace družstevnictví nebo sluneční energie. Základní příčinou je nezájem většiny o účast na správě veřejných věcí. Mohl bych bohatě doložit např. příklady za 5 let své práce neuvolněného předsedy malého bytového družstva nebo z aktivistické činnosti v několika malých nevládních neziskových organizacích (mimochodem nepodporovaných vládními granty ani filantropy typu Sorose…). Lidi prostě čekají, až za ně kdokoli jiný než oni sami vyřeší věci, které se jich životně dotýkají. A nedosti na tom – když je někdo tak naivní, že se snaží dělat advokáta chudým, kteří o to nestojí, skoro vždycky se mu dostane za dobrý skutek zaslouženého trestu, často právě přímo od těch chudých. Málokdo má takovou svatozář, aby byl ochoten pokračovat v marném mlácení hlavou do zdi až do úplného sebezničení.

      K referendům vydává své stanovisko kdekdo. Otázka je, koho a jak moc je v tom mediálním kraválu slyšet, resp. kdo je dost podezděnej na to, aby si vůbec mohl dovolit pokus o jeho překřičení.

      • michal

        Nechci ti čísti levity, ale třeba časem seznáš, že ti tví „trestající“ „chudí“ jsou ve skutečnosti hajzlíci, kteří si svůj osud prostě zaslouží.
        NZO a podobné organizace často řeší problémy, které nikdo řešit nechce, většina je spokojena se statem quo (remcání v hostinci patří k české povaze a nesignalizuje nespokojenost) a z toho plyne dojem nezájmu.

        • hank

          michal: Mně už toho času moc nezbývá, ale snad jsem se za tu dobu, co chodím po světě, o lidech už něco naučil… Třeba tohle: Kdo jsem já a kdo jsi ty, abychom o jiných rozhodovali, kdo si svůj osud zaslouží a kdo ne? Nebo jestli nejsi schopen takového nadhledu, můžeš to vzít zcela pragmaticky – podle teorie her. Nejoptimálnější strategie jednání s druhými je tato: První krok, když už ho musím udělat já, je vždycky vstřícný, a ty další kopírují kroky protistrany. Za chleba chleba, za kámen kámen. A to ještě jen když není zbytí, ono je lepší z takových vztahů (když už lítají ty kameny) vycouvat, pokud to jde. (Bohužel to pokaždé nejde…) Ale ne to křesťanské „kdo do tebe kamenem, ty do něj chlebem“.

          Ještě jinak řečeno, nikoli Kristus (dělej druhým jen to, co chceš, aby oni dělali tobě) ani římské „do ut des“ (dávám, abys dal – to snad platí ve kšeftě…) , ale Buddha, Konfucius nebo rabi Hillel (nedělej druhým, co nechceš, aby oni dělali tobě). Mimochodem, i některé striktně ekonomické úvahy konstatují, že bez nějaké míry reciprocity by se společnost už dávno rozložila.

          • michal

            Ohledně zbývajícího času nikdo nevíme dne ani hodiny. Jinak douhlas, skoro naprostý.
            Ale jak to jde dohromady s … tak naivní, že se snaží dělat advokáta chudým, kteří o to nestojí …?

    • XY

      To je samozřejmě naprostá hloupost, embé, s tou otrockou povahou ve vztahu k referendům. Ve zdejším městysi proběhlo už několikrát referendum o poloze hlavního nádraží, jež dnes, měřeno stoličnými měřítky, zaujímá polohu srovnatelnou s představou hlavního nádraží Na můstku. K čemuž patří i představa, že by místo Příkopů a Národní vedl těmi místy mocná železniční násep výše Negreliho viaduktu, jenž byl sice původně vybudován jako prostupný, ale aspoň ta část, která se vine okolo ohavného pražského autobusového nádraží na Florenci je dokonale neprostupná. Myslím, že i u těch dalších větví to bude stejné. Zdejší problém je zejména v tom, že obslužná železniční tělesa vybudovaná víceméně na zelené louce v roce 1839 (sic!) a průběžně doplňovaná v průběhu dalších 100 let představují dnes kompaktní sypanou a zejména dopravně neprostupnou hradbu, dělící město severojižním směrem na západní a východní část a oddělují od sebe historické jádro města od vznikajícího jižního centra. Byla a je (už velice slábnoucí) naděje tuhle záležitost vyřešit přesunem nádraží o celých 800 metrů na jih, čímž by byl přinejmenším zase na 100 let pokoj. Občanstvo při představě, že by mělo nádraží o jednu (dvě?) tramvajovou zastávku dál, prostě šílí – a jen nedostatečný počet účastníků obou referend už podvakrát (zaplaťpánbu!) zabránil tomu, aby koncepční a urbanisticky rozumná vize přesunu vzala definitivně za své. Pro mne je to výmluvný obrázek toho, jak se bezprostřední a osobně motivovaná kolektivní mínění ocitají v konfliktu s koncepčním řešením. Druhým důvodem skepse vůči referendu jsou výsledky přímé volby hlavy státu, které se v závěrečném kole referendu nepříjemně podobají – je to volba mezi dvěma možnostmi; na rozdíl od referenda tak, jak je požadujete s Eddiem – totiž s povinnou účastí – umožňuje (v případě tak katastrofálních finalistů jako se to stalo v ČR) aspoň účastníkům téhle taškařice říci sbohem – mezi morem a tyfem si vybírat nehodlám. Čím jsem starší, tím větší skepsi pociťuji k nástrojům jako jsou referenda; přiznávám, že mne k tomu vede i zkušenost z jistých výročních oceňování plodů české krásné literatury, postavená na velice podobných principech: vybíráte z toho, co už někdo před vámi předvybral na základě naprosto tajemných kritérií, za nimiž je nejzřetelněji cítit to základní: lobystické tlaky nakladatelů.

      • michal

        Nejsem místní a situaci znám zprostředkovaně, ale jako hlavní argument odpůrců přesunu jsem od svých známých slyšel, že zmizí snadná dostupnost centra z nádraží pěšky a o to víc lidí začne používat auto namísto vlaku. Celkem jsem ochoten tomu věřit; poloha nádraží v centru většího města je největší výhodou železnice…

      • hank

        XY: K tomu nádraží jen tři malé poznámky.
        1. V r. 1990 ještě byli naživu někteří lidi, kteří v r. 1938 s projektováním přestavby brněnského hlavního nádraží měli co dělat. V podstatě od výstavby společného brněnského nádraží obou velkých drážních společností (StEG, KFNB), ke které je donutila vyšší úřední moc ještě před jejich zestátněním v r. 1906, se tyhle diskuse vedly. Ten prvorepublikový projekt spočívající na přestavbě v dnešní poloze nakonec nebyl uskutečněn kvůli válečným událostem, ale narážel na úplně stejné tahanice jako dnes.
        2. Zlí jazykové po r. 1989 tvrdili, že stranovláda zlomyslně nechala postavit brněnský Prior tam, kde teď je, aby znemožnila rozvoj nádraží tím směrem, tj. od 4. perónu směrem k Úzké. Že by už soudruzi měli nějaký důvod stěhovat hl. n. na rosické nádraží? Přitom přidání dvou (nebo možná i více, jako v Praze hl. n.) perónů do prostoru dnešního Prioru/Tesca a řešitelné narovnání pověstného brněnského esíčka by většinu věcných výtek k tomuto řešení smetly ze stolu.
        3. Teď už ani náhodou nejde o řešení jakéhokoli věcného problému, ale o vytřískání astronomických častek z tzv. rozvoje vybombardovaného území v prostoru mezi Uhelnou, Trnitou a Rosickou. Jak by to dopadlo, to ukazuje dnešní situace na západ od břeclavské trati na obou březích Svratky, kde v r. 1989 kromě likusáků tunelářského závodu 04 Železničního stavitelství a tzv. bramborových kolejí bylo akorát bahno a lebeda. V Brně zkrátka už zas máte vládu jedné strany – ať je na radnici jakákoli koalice, tak za špagátky se tahá z Burešovy ulice… Nepochybuju o tom, že tamní šíbři dělají všechno proto, aby jakékoli referendum nenarušilo jejich zájmy. Už do toho investovali dost.

        • XY

          Hanku, máte v zásadě pravdu v historických faktech, tohle tady nechci rozehrávat, protože to nesouvisí s tématem – nicméně poznámka: Už od toho roku 1906 bylo přece jasné, že pozice „role“ je problém, resp. problémem jsou ta obslužná železniční tělesa a bariéry, které vytvářejí. Samotné nádražní „esíčko“ (nestanoví-li dnešní předpisy jinak) takový malér není, horší je bídná dopravní dostupnost, kompenzovaná částečně aspoň šalinami. Město se rozlézá a pohlcuje periférie – bariéry zůstávají.
          Váš bod 3 vzbuzuje největší námitky: Nejde ani tak o vybombardované jako o inundační území, jež se od vzniku přehrady stává naštěstí zbytečným – aspoň nevím, že by kdy od roku 1939 bylo zapotřebí. Za časů mého dětství tam kromě té lebedy, hromad uhlí a bramborových kolejí působili hlavně zelináři – místo nich se tam dnes roztahují autobazary (viz Opuštěná).To, že se tam spekulativně pozemkově zakoupili spekulanti (zdá se, že ponejvíce městští představitelé ODS), je věc nepříjemná, ale druhotná. Dosavadní poloha hlavního nádraží je problémem už přes sto let; řešit se jednou bude muset, protože ty problémy se s rozvojem města neustále kumulují a s každým rokem odkladu to bude jenom dražší a stavebně náročnější. Tohle referendem koncepčně a „smysluplně“ řešitelné není, je mi líto.

          • hank

            XY: Asi jsem se sub 3. nevyjádřil úplně přesně. Chtěl a měl jsem napsat, že vzhledem k zištným zájmům těch, kdo tahají za mocenské špagátky, v dané situaci nehrozí rozumné řešení věcné podstaty problému, ať už je ten problém definován jakkoli. (I když nejrozumnější by samozřejmě bylo nejdřív si definovat veřejný zájem, to se snad referendem dá zařídit, a pak přemýšlet o racionálních variantách technických řešení. Navíc základy možných rozumných technických řešení pro obě základní alternativy jsou známé už od té 1. republiky.) Jenže jestliže se zásadně nezmění společensko-politická situace (ať už přirozeným způsobem nebo pod tlakem nějakých katastrof), dříve nebo později vyhraje takové řešení, na němž dotyční vydělají, a na to, jestli je rozumné z jiných než jejich hledisek, se nebude brát ohled. (Z hlediska jejich zisku bude samozřejmě rozumné to řešení, které jim ten zisk přinese.) Ono taky samozřejmě záleží na stanovení té „rozumnosti“. Severojižní magistrála a odstřel Denisova nádraží v Praze na Těšnově taky mohly za tehdejších dobových okolností a mocenského uspořádání někomu připadat jako rozumné řešení.

            • XY

              No, s tou severojižní magistrálou si holt v Praze naběhli; jen si nejsem jist, zda by tomu referendum dokázalo zabránit, včetně toho Těšnova. To je vždycky tak, když se místo velkorysého promýšlení pro budoucno hledá nejlacinější řešení…

            • oh

              Ono to v té době celkem rozumné řešení bylo, kdyby to ovšem neskončilo jen tím a někdo se obtěžoval dodělat celý ten zat.. ZÁKOS podle původních plánů a včetně dokončení okruhů. Neřekl bych ani, že ZÁKOS bylo zrovna to nejlacinější řešení.

              • XY

                No, soudě podle plánovaných nutných úprav severojižní magistrály třeba v okolí Nár. muzea se dnes za masivních nákladů dobudovává, na co se kdysi zapomnělo…

          • Seal

            XY, pokud jde o poměry v matičce Praze, tak úspěšná modernizace Hlavního nádraží včetně přilehlého železničního koridoru vedla některé šíbry k nápadu, že by se mohlo zrušit nádraží Praha-Střed a celá oblast patřičně „revitalizovat“, protože jde o hodně ceněné pozemky. Co by to současně znamenalo pro příměstskou dopravu, samozřejmě nikdo z nich neřeší. V posledních letech mám docela slabost pro Berlín, a to i díky tomu jejich novému hlavnímu nádraží. Když se stavělo, tak mi sice přišlo jako předimenzované obludárium, ale je neuvěřitelně praktické tím, že tvoří přirozený střed kolejové dopravní infrastruktury. Řekl bych, že se tomu koncepčně blíží ten projekt nádraží pod Petrovem, ale je otázka, jestli Brno najde dost odvahy zrovna k tak moc modernímu řešení; zvláště když v rozhodování bude hrát roli dozajista i to, kdo si už jaksi v předstihu pořídil jaké pozemky. V české kotlině bohužel hlavní pozornost pořád patří těm městským autostrádám, potažmo metru, přičemž je nad slunce jasné, že bez nějakého funkčního S-Bahnu nelze dopravu ve velkých aglomeracích pořádně vyřešit.

            • XY

              Základní problém Seale je, že ani nádr. pod Petrovem neřeší (protože z podstaty věci nemůže) ten bariérový systém obslužných železničních těles, jenž tam vznikl proto, aby tratě nebyly ohroženy případnými velkými vodami. (Pod tou dosavadní páteřní tratí mezi Hlavním nádražím a Svratkou je prý ukrytý pod náspy původní viadukt z roku 1839, patrný na vedutě zobrazující příjezd prvního vlaku k městským hradbám…) Ale je tam pěkný kšeftík pro stavební firmy (aspoň u jednoho z těch návrhů), kterak prokopat pod celým historickým středem města kamsi k severozápadu tunel dvojkolejky pro vysokorychlostní železnici. Kde a jak by měla vyrazit na povrch je, zdá se, zatím dost ve hvězdách. Obyvatelstvo městských částí, které bude tímto novým sousedstvím poctěno, zajisté uspořádá velice úspěšná referenda, v nichž zcela jednoznačně zvítězí princip NIMBY – a bude vymalováno. Jak tak znám zdejší poměry, celý projekt zdejšího nádraží spadne do kategorie „jednou, až bude všechna práce hotova a bude dost peněz“ – a mezitím se bude další století jezdit na staré hlavní – a všichni budou spokojeni. S tím S-Bahnem máte docela recht, jenže to jsou zase ta nová traťová tělesa, nová referenda nasrknutých občanů – a zase dokola. Často přemítám, jak by asi dnes v Paříži budovali ty visuté tratě metra, vedoucí středem bulvárů ve výši druhých pater okolních domů – nemají-li tam nějakou právní fintu o veřejném zájmu, jsou dnes takové nápady snad vůbec neproveditelné. Nevím, jak ve stolici, ale často doslova vyděračský cirkus, jaký tady vznikl okolo tzv. královopolských tunelů (součást vnějšího městského okruhu), je nezapomenutelný.

              • hank

                XY: „…je prý ukrytý pod náspy původní viadukt z roku 1839…“ Nejen to, několika kleneb jeho oblouků částečně využívá přízemí (ze strany dráhy vlastně suterén) skladiště „Malá Amerika“, původně veřejného skladiště pro nákladní zboží Severní dráhy císaře Ferdinanda z r. 1897, později objektu ČSD – Hospodářské ústředny železnic, Zásobovacího závodu Brno.

                • XY

                  Vida, myslel jsem, že je to jen taková legenda, díky! Do těch míst jsem se nikdy nedostal – a co nevidím na vlastní oči… No hlavně mě straší ten pochmurný svah náspu z Uhelné a ještě ponuřejší podjezd na Úzké. Vlastně celou tu beznadějnou pláň od Opuštěné k Svratce nějak nemám rád – a to jsem míval v oblibě všeliké omšelé zdi těch fabrik okolo Svitavy od Zábrdovic až po Křenovou… ;-)

              • Seal

                XY, Praha je v pohodě, protože pořád si dál staví hlavně ten svůj ZÁKOS. Samozřejmě dneska už s tzv. lidskou tváří, takže i tu jeho nejznámnější část raději preventivně přejmenovali na Blanku. Ale pokud se podíváte na okolí Pražského hradu nebo oblast kolem Mrázovky, tak třeba takový klasický železniční viadukt vám v případě komunikačního parcelování města začne připomínat nepřekonatelnou romantiku. Je kolem toho spousta zbojnických historek, protože množství použitého betonu a celková technická náročnost stavby tvoří u českých veřejných staveb známou podnikatelskou konstantu. Což možná i vysvětluje, proč jiná důležitá stavba, rychlodráha do Kladna coby největšího pražského satelitu, má sice už i své obsáhle heslo na Wikipedii, ale zatím jest prakticky zaparkována u ledu. A řekl bych, že teď po novele stavebního zákona to teď půjde s těmi prioritními stavbami v tzv. veřejném zájmu ještě líp, protože tu halt přece máme i oprávněné zájmy investorů. Fakt asi jenom klasická volnotržní soutěž, jejíž průběh zatím narušovala tak akorát neuvědomělá mládež, která se nechala zmanipulovat partičkou zuřivých ekologů.

                • XY

                  Velké objemy betonářských a stavebních prací jsou vždy vítanou kořístí velkých firem, Seale, to jistě víme oba. Kdyby se třeba investoři rozhodli tu trať do Kladna zakopat celou pod povrch, možná že by se už kutalo. Nic proti neuvědomělé mládeži a jejich protitlaku, jímž komplikují developerům život, ale když tak sleduji ta kvanta betonu nově rozmístěná třeba po stolici, nemám pocit, že by byli nějak úspěšní. To se spíše proslaví a napakuje tvrdohlavá statkářka od Hradce, jejíž pozemky najednou stály v cestě dálnici. A kdo vehementně neskuhrá a nekope, ten z těch velkých peněz okolo takových projektů nic nezíská – i kdyby to měla být jen nová plastová okna. Ve zdejším kraji jsou poněkud úspěšnější – třeba dálnice (či rychlostní silnice?) na Vídeň snad už dvacet let končí v Pohořelicích… Ale třeba je to důležitý úspěch, já nevím – všichni pěkně pomaloučku smrdí dál k Mikulovu po hrázi Mušovských jezer….
                  Když kutali Mrázovku, jejím velikým odpůrcem a kritikem byl jistý Ondřej Neff, jenž tam někde bydlel. Jakmile ji dali do provozu, proměnil se Šavel v Pavla (či naopak?). Dnes si jen chválí (ale také tam už nebydlí). Ale to jsme už hodně daleko od referenda – nicméně bylo-li by nějaké, určitě by hlasoval PROTI. Vše se mění, vše teče, říkával jistý Herakleitos…:-)
                  No, musím se tu rozloučit, prchám na léto do míst bez spojení…

                • Seal

                  XY, hlavně si užijte tu letní dovolenou a nežehrejte na to, že budete bez spojení :-) Až se vrátíte, tak možná bude i jasnější, jaký potenciál je ukryt v té novele stavebního zákona, která chce zjednodušit územní a stavební řízení. V tomhle ohledu mě budou zajímat hlavně zprávy o přípravě hlubinných jaderných úložišť, což je taky už už takový evergreen, který se ovšem už týká nejenom mládeže, ale i celých obcí. A jistě jenom shodou náhod se hospodářský výbor PS nechal dneska slyšet, že to v tom energetickém mixu máme výkon jaderných elektráren dotáhnout až na úroveň jedné poloviny. Prý by na dostavbu Dukovan měl být přijat rovnou nějaký zvláštní zákon, který doudám pořeší i to, kdo by vlastně mělo celou tu výstavbu zplatit: Zda majitel ve formě garantovaných úvěrů, anebo odběratel ve formě garantované ceny elektřiny. Nějaká referenda, ať už lokální v případě těch úložišť, anebo celostátní v případě těch obecných věcí, nepředpokládám, ale samozřejmě se rád nechám překvapit. Asi už nadosmrti zůstanu skeptikem, ale to poslední čtvrstoletí zkrátka vykonalo svý. S povděkem jsem proto přijal i tu vaši repliku o tunelové rychlodráze Praha – Kladno, protože díky celkovému reliéfu krajiny nejde v dostatečném množství naplánovat ty jinak hodně oblíbené nadjezdy a podjezdy.
                  Takže se hlavně mějte a užívejte!

  3. michal

    Myslel jsem, že už jste to zapekl. :-)

    K tématu: referendum a volby jsou něco diametrálně odlišného. Volbami volí občané jedince, kteří budou řešit problémy a vybírat řešení. Dotyčný politik se musí ohlížet na následky svých činů a je s nimi konfrontován. Je odpovědný (minimálně politicky) za to, že to „vyjde“. I když čtyřletý mandát konfrontaci s důsledky konání trochu omezuje, strany mají životnost delší.
    Naproti tomu referendum je zcela zodpovědnosti prosto. „Rozhodnutím“ je samotné hlasování a nikdo nikdy nepřijde za občanem, aby mu řekl – TY jsi rozhodl špatně a zaplatíš/posedíš/půjdeš od válu. Místní referendum, v němž občané hlasují o mnohem delším obchvatu dálnice (zavření nepopulární firmy, cokoliv NIMBY), se nijak neprojeví přímo na jejich konkrétních příjmech a nákladech.
    Proto referendovat je správné jen o věcech zcela zbytečných a neměnících v podstatě nic reálného, jako například o sňatcích homosexuálů. :-)

      • michal

        Právě, že ne. Občané zabránivší v místním referendu rozumnému obchvatu dálnice (např.) nebudou platit zvýšené náklady na jeho vybudování.

          • michal

            Ale bez plné zodpovědnosti; následky jejich neuváženého rozhodnutí ponesou především druzí. A ti se nemohou „pomstít“ ani tak málo, jako straně (politikovi) nezvolením v dalších volbách.

  4. Pingback: Volby kontra referendum | Outsider Media
  5. Pingback: Volby kontra referendum – archiv2k
  6. Pingback: Volby kontra referendum – almanach.cz
  7. hank

    Jeden z mála diskutérů, jejichž příspěvky tam (a bohužel nejen tam) mají hlavu a patu, napsal v diskusi pod tímto článkem převzatým na Novou republiku tohle :
    „Referendum je nástroj, který předstírá, že se složitý problém dá zjednodušit na otázku, která snese odpověď ANO/NE.“
    Podepisuju oběma rukama.

    • Tribun

      Lidi, kteří si myslí, že se dá takto zjednodušit jakýchkoliv systém, není radno pouštět ani k volbám. A jsme zase na začátku.

    • hank

      Mně ten bonmot připomíná jeden z Murphyho zákonů: Když nemáš po ruce jiný nástroj než kladivo, všechny problémy světa se ti zredukují na hřebíky.

  8. Pingback: Volby kontra referendum » Oral.sk - Porno Politika

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s