Patřím k lidem, kteří cítí bezpečněji ne proto, že mohou nosit zbraň, ale proto, že ji nosit nemusí. Jsem totiž toho názoru, že jediným smyslem existence zbraní je zabíjení a má-li být normální mít zbraň, potom musí být logicky normální i zabíjet se navzájem. A v tom pokrok nevidím ani nic jiného dobrého, středověk už jsme měli.
Nicméně nošení a držení zbraní je v Česku celkem dobře legálně možné a omezováno je tak maximálně zákazem týkajícím se zbraní vojenské třídy vyznačujících se značnou palebnou silou. Některým poslancům v čele s ministrem vnitra Chovancem to ovšem přišlo málo a jako jeden muž (tedy včetně deklaratorně levicových poslanců za ČSSD a KSČM, kteří by k takové liberalizaci měli být z podstaty své strany skeptičtí) včera schválili návrh novely ústavního zákona č. 110/1998 Sb. o bezpečnosti České republiky v následujícím znění:
(3) Občané České republiky mají právo nabývat, držet a nosit zbraně a střelivo k naplňování úkolů uvedených v odstavci 2. Toto právo může být zákonem omezeno a zákonem mohou být stanoveny další podmínky jeho výkonu, je-li to nezbytné pro ochranu práv a svobod druhých, veřejného pořádku a bezpečnosti, životů a zdraví nebo pro předcházení trestným činům.
Všimněte si, že nikde není ani slovo o terorismu, pod kteroužto obchodní známkou ministr Chovanec novelu občanům prodával, to ovšem není to nejpodstatnější. Mnohem podstatnější je, že ten upřesňující a omezující zákon neexistuje a podle mě jím nemůže být ani zákon č. 119/2002 Sb. o střelných zbraních a střelivu, protože novela ústavního zákona č. 110/1998 ho nenovelizuje a nezmiňuje. A protože zákon o bezpečnosti České republiky je zákon ústavní, zatímco zákon o zbraních a střelivu je prostě zákon, je ten o bezpečnosti České republiky tomu o zbraních a střelivu nadřazený a tudíž každý, pro prohlásí, že drží zbraň podle nového odst. (3) článku 3 zákona č. 110/1998 o bezpečnosti České republiky, bude vyjmut z působnosti zákona č. 119/2002 o zbraních a střelivu a může si pořizovat a nosit zbraně zcela neomezeně.
Rád bych se mýlil, ale podle mě to přesně takhle dopadne, minimálně v případě lidé, jejichž právo držet a nosit zbraň by s ohledem na jejich morálně-volní profil mělo být regulováno obzvlášť přísně. A je tu ještě jede zásadní problém: nikde není definováno, kdo bude rozhodovat o tom, že „svrchovanost, celistvost a demokratické základy České republiky, stejně jako zdraví a životy jejích občanů“ jsou ohroženy, kdo a jak bude určovat, proti komu a kdy lze zbraň v rámci generální licence odst. 3 použít. A představa, že si to rozhodují vyděšení a frustrovaní občané sami, je dost strašidelná.
Řečená novela zákona o bezpečnosti České republiky je podle mě etický, právní a systémový paskvil, který z pouhého populismu komplikuje už tak dost komplikovaný právní řád České republiky a posílení bezpeční republiky a občanů nepovede ani omylem. Nejde totiž jen o literu zákony a její technické provedení, jde i o signál, který takovým zákonem politici občanům vysílají, a který v tomto případě zní: bojte se, jste ohroženi, ale stát vám bezpečnost slíbit nemůže, jste v tom sami.
Ke všem je tato novela zcela zbytečná, protože institutů umožňujících použití zbraní občany máme dostatek, od nutné obrany přes krajní nouzi až po společenskou nebezpečnost činu, a od nově zaváděné generální licence se liší jen větším důrazem na osobní odpovědnost toho, kdo zbraň použije. Skutečnost, že nový odst. (3) čl. 3 zákona č. 110/1998 o bezpečnosti České republiky je v rozporu z čl. 1, který zajištěním bezpečnosti pověřuje stát, což věru nejsou občané, je už jenom taková třešnička na dortu.
Nevím, jak vy, ale já se teď tedy rozhodně bezpečněji necítím, ba právě naopak.
Tribun 
Řekl bych, že militantní pacifismus zavádí vaše úvahy na scestí. Jsem sice právní laik, ale novela ústavního zákona 110/1998Sb. výslovně předpokládá, že „Toto právo může být zákonem omezeno a zákonem mohou být stanoveny další podmínky jeho výkonu..“, i když nijak konkrétně nespecifikuje, které zákony těmi omezujícími zákony jsou. To ale neuvádělo nikde ani předchozí – dosud platné – znění zákona č. 110/1998Sb., přestože i v něm se na několika místech formulace „podrobnosti stanoví zákon“ vyskytuje. Opět zcela obecně, bez konkrétního určení příslušného zákona. Soudím, že to tak je proto, aby ústavní zákon
1) umožňoval omezení platnosti svých ustanovené zákonem nižší úrovně, a současně
2) nebylo nutno měnit ústavní zákon vždy, když dojde novele či rekodifikaci toho zpřesňujícího zákona.
Přestože novela ústavního zákona 110/1998Sb. výslovně nevyjmenovává omezující zákony, IMHO jimi momentálně jsou jednak platný zákon o zbraních a střelivu 112/2002Sb. a platný trestní zákoník 40/2009. Jsou těmito omezujícími zákony právě proto, že je novela ú.z. 110/1998Sb. je nenovelizuje, neruší, ani neomezuje jejich platnost. Tedy musí platit ve stejném rozsahu jako dosud a právě „stodvanáctka“ je jediný zákon, který určuje podmínky držení zbraní.
Novela ústavního zákona, bude li schválena i Senátem, IMHO zakládá pouze možnost, aby některé povinnosti dosud svěřované pouze ozbrojeným silám a bezpečnostním sborům vykonávali i legální držitelé zbraní. Tím by snad mohla otevírat cestu k ustavení jakéhosi ekvivalentu dřívějších Lidových milicí běžným zákonem, ale nemůže sloužit k obcházení platného zákona o zbraních a střelivu.
Pokud máte pravdu, pak je ta novela zcela zbytečná a je to jen prázdná populistická proklamace. Já jsem ale toho právně-laického názoru, že pokud norma nižší síly (112) implementuje normu vyšší síly (110), tak to v té implementační musí být výslovně uvedeno, jakou implementuje. A to není.
Je vidět, že jsme právní laici oba a oba se také mýlíme. Zákon o zbraních a střelivu má číslo 119/2002 Sb a ne 112. 🙂
Nicméně jsem se mrkl ještě na zákon č. 219/1999, tedy Zákon o ozbrojených silách České republiky. Ten rovněž upřesňuje ústavní zákon č. 110/1998Sb. konkrétně jeho článek 4, týkající se ozbrojených sil. V zákoně 219/1999Sb. není ani zmínka, že by měl něco implementovat, prostě jen stanovuje pravidla: „postavení, úkoly a členění ozbrojených sil České republiky (dále jen „ozbrojené síly“), jejich řízení, přípravu a vybavení vojenským materiálem. Zákon dále upravuje použití vojenské zbraně vojáky v činné službě a náhradu škody.“ Ve „stodesítce“ je ona obecná zmocňovací formulka „Rozsah branné povinnosti, úkoly ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, záchranných sborů a havarijních služeb, jejich organizaci, přípravu a doplňování a právní poměry jejich příslušníků stanoví zákon“ a opět není uvedeno který zákon to má řešit.
A stejné je to u zákona č. 361/2003Sb. o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Ale ani zákon 361/2003 se nikde neobsahuje tvrzení, že by implementoval ú.z. č. 110/1998. Takže jestli je to chyba, zákonodárce ji dělá opakovaně.
Ty zákony mají společné to, že neimplementují celou „stodesítku“, ale na základě v ní obsaženého zmocnění upravují to, co v ústavním zákoně není vůbec řešeno. V ústavním zákoně je vždy obecné zmocnění, že podrobnosti upravuje zákon nižší právní síly. To tam být musí, jinak by právo obsažené v ústavním zákoně by nešlo zákonem nižší právní síly omezovat. A zákon pak upravuje konkrétní problematiku, ale nijak se ve svém textu neodvolává na ústavní zákon, který upřesňuje. Předpokládám, že tyhle vztahy a odkazy jsou pravděpodobně součástí zdůvodnění návrhu zákona.
No jo, překlep. Já to tušil, ale byl jsem líný si to ověřovat. Moje chybka. Důvodová zpráva je právně závazná asi tak, jako výklady docentů z kateder – nijak. Chtělo by to právníka, ale kde ho vzít a neplatit?
To nevadí, já tu 119 dokonce měl při psaní prvního příspěvku otevřenou a stejně jsem to přehlédl. :-)
Jj, kde vzít právníka a neplatit?
Já si každopádně myslím, že dokud a pokud nebude sepsán jiný speciální zákon, který by nějak jinak upřesňoval novelizovaný článek 3, bude pro pravidla nabývání a držení zbraní závazný zákon 119/2002, protože i novelizovaná stodesítka úpravu pravidel zákonem předpokládá a jiný zákon, který by nabývání, držení a nošení zbraní běžnými občany řešil, neexistuje. Takže si myslím, že kdyby nějaký pochybný charakter chtěl na základě této ústavní novely vlastnit kulomet, nebylo by mu vyhověno s odkazem na 119/2002 a musel by se svého „práva“ domáhat u ústavního soudu. A opravdu doufám, že ani tam by mu vyhověno nebylo.. I když nemohu vyloučit, že to nějaký koumák nezkusí.
„Chtělo by to právníka, ale kde ho vzít a neplatit?“
Jestli to myslíte vážně, tak zkuste toto:
http://frankbold.org
Jednoho ze zakladatelů znám osobně ještě z jeho studentských a mých aktivistických let. Třeba si vzpomenete na spor selské rodiny Rajterů s hliníkárnou Nemak na Mostecku. Tahle parta mladých právníků (tehdy ještě pod hlavičkou Ekologického právního servisu) pomohla Rajterům ten spor vyhrát. Firma a následně i město Most pak platili jak mourovatí.
Popravdě, nejde mi ani tak o peníze, jako mi přijde nemístné otravovat s tím profíka, když jde jen o diskusi na blogu. Na druhou stranu tohle téma teď řeší tolik lidí, že se ho snad i nějaký ten právník chopí.
2017-06-30 6:48 GMT+02:00 Tribun :
>
Navíc by to musel být ústavní právník No a z nich se k tomu vyjadřoval snad jenom Kysela s tím, že ani ta novela zákona o bezpečnosti ČR dost dobře nemůže představovat vůči té směrnici EU o zbraních nějakou výjimku. I když je ta novela nadefinována jakoby záruka individuálního práva nabývat, držet a nosit zbraně, ve skutečnosti je navázána na odstavec 2, který už dříve ukládal občanům sumu povinností (viz klasicky zákon č. 222/1999 Sb. o zajišťování obrany České republiky; když už řeč přišla na ty nižší právní normy).. A ty se teď ještě rozšíří vůči těm, kteří si svoji zbraň budou chtít převést pod režim téhle novely. Fakt by si nikdo neměl dělat iluze, že zrovna vnitro by chtělo rozvolňovat stávající režim. Evidentně to nechtějí ani poslanci, protože jinak by u toho zákona č. 119/2002 Sb. v novele doplnili o slovo „občané“ nejenom ten Tribunem zmíněný čl. 1, ale i čl. 3, odst. 1, který zní pořád takhle: „Bezpečnost České republiky zajišťují ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, záchranné sbory a havarijní služby.“ Takže prakticky se nic podstatného nemění. A právníci ministerstva vnitra se tím ani nijak netají. Na webu je k dispozici pár vládních materiálů a v jednom z nich píšou k tomu tohle: „“Základem pro posuzování způsobilosti držitelů zbraní v rámci těchto „nadstavbových“ systémů by se mohl patrně stát mandatorní rámec povinných školení a pravidelných „střeleb“ (povinně absolvovaných pravidelných prokázání střeleckých dovedností včetně znalostí bezpečné manipulace se zbraní a právního prostředí). Tento systém by měl rovněž výraznou kontrolní funkci pokud jde o způsobilost osob, které by se jej účastnily (coby držitelé zbraní). K dosažení těchto cílů by měl být zřízen určitý integrovaný výcvikový systém, který by současně plně umožňoval návaznost, resp. variabilitu s ohledem na systémy státem definovaných záloh či výcviku tak, aby byly splněny požadavky čl. 2 odst. 2, resp. čl. 6 odst. 2 směrnice nebo příslušných ustanoven norem primárního práva EU.“ Stejně zajímavé jsou i jejich názory na samotnou implementaci té směrnice EU buď do stávajícího zákona o zbraních a střelivu nebo do nějaké nové zbraňové normy, protože vnitro toho chce k využít k aplikaci některých svých vlastních vychytávek. Ona se ta kauza sice nějakým způsobem tváří, ale dost věcí je v ní opačně. Zrovna dneska Hospodářky píšou o tom, že se zpřísní podmínky podmínky pro vydávání zbrojních průkazů, takže asi tak.
Možná se dá leccos pochopit, když se člověk podívá sem:
http://rozpad.cz/forum/index.php
nebo sem
http://gunlex.cz
Je to marný, je to marný, je to marný… Střelecká lobby by udělala mnohem líp, kdyby se raději soustředila na co nbejšetrnější implementaci té směrnice do stávajícího zákona tak, jak se o to usiluje jiných evropských zemích. Jednak proto, že tu směrnici jde implementovat různým způsobem, a tak proto, že žaloba nemá odkladný účinek (jak se taky bulíkovalo). Za pozornost stojí i to, že ČR chce do žaloby zahrnout mezi pěti hlavními body i tuhle výjimku: „čl. 7 odst. 4a („grandfathering“; toto ustanovení vede k evidentně diskriminační situaci a současně jednoznačně zpochybňuje údajná rizika spojená s nově zakazovanými zbraněmi, pokud směrnice umožňuje další ponechání těchto údajně ve zvýšené míře nebezpečných zbraní v dalším oběhu),“ Tuzemský optimismus pramení z představy, že se podaří vyřadit celou směrnici, takže si nikdo neláme hlavu s tím, že by Evropský soudní dvůr mohl zrušit třeba jenom tenhle bod.
Jinak Chovancova představa byla, že ministerstvo obrany bude osvědčovat, že držitel zbraně prochází brannou přípravou, no a vnitro mu pak udělí příslušnou výjimku. MO ale dává dostatečně najevo, že na nějakou účelovou šaškárnu naskakovat nebude, což mu ostatně ani neumožňují zákony, které na ten novelizovaný ústavní zákon o bezpečnosti ČR. Naposledy to dalo nejevo tento týden, kdy rozpravě o věcném záměru zákona o branných spolcích pozvala hodně tradiční partnery a la Svazarm a vůbec nikoho z těch radobyamerických střelců včetně „gunlexu“. Je to zpovykané hodně podobně jako v případě inkluzivního školství, kdy se to pak rázem smrsklo do tak závratných počtů, že nakonec i Zeman si pak z toho raději dělal srandu. Asi nejsmutnější pohled je na tu masu poslanců, kteří se v očekávání výsledku voleb rozhodli napříč spektrem surfovat zrovna tuhle vlnu.
ja kuprikladu strelnou zbran vlastnim, samozrejme naprosto legalne a pri dodrzeni vsech pozadovanych predpisu, a vlastnim ji nikoliv kvuli zabijeni, ale kvuli ochrane me osoby a meho majetku. az me nejake revolucne naladene vometlo, touzici praktikovat lokalni verzi socialne spravedliveho prerozdelovani vleze do baraku, je dobre byt pripraven …
Vás bych na to i tipoval. Kvér a hlučné auto, dva mechanické prodlužovače penisu. Pro mě není chlap ten, kdo umí dělat ramena, ale ten, kdo tu potřebu nemá. Jen to mi ještě vysvětlete, jak vám pouhé vlastnictví zbraně pomůže k ochraně osoby a majetku? Já také vlastním zbraně, byť jsou to jen „nože“ a stejně už mne párkrát okradli, mj. tak, že mi prostě nezaplatili. Zbraň je vám buď k ničemu, nebo, aby zafungovala, ji musíte použít, a protože zbraň je určená k zabíjení (to je prostě podstata té věci, ať je to kalašnikov, nebo kulovnice), pak ji implicitně máte kvůli zabíjení. Nelžete ani sobě, ani mě. Pokud ovšem mluvíte pravdu a nemáte tu zbraň k zabíjení, tak ji můžete klidně rovnou vyhodit, protože je vám k ničemu a jen představuje riziko pro vaše okolí i pro vás osobně. Co když se ten, na koho ji vytáhnete, bude bránit?
2017-06-30 6:50 GMT+02:00 Tribun :
>
No, máme naději, že ten druhý bude rychlejší a lepší střelec, Tribune, a zdejší hecíř bude „sežrán“. Tak to přece chodí: Vítěz slízne smetanu, poražený leží v prachu, případně na prkně v márnici, abych parafrázoval ještě asociálnějšího grupistu. :-))
zbran nedrzim za ucelem zabiti, ale za ucelem ochrany zivota a majetku. pripadne zabiti agresora je pouze vedlejsim dusledkem te ochrany, nikoliv primarnim cilem. ano, klidne priznam, ze muj majetek pro me ma mnohem vetsi cenu, nez zivot ci zdravi drbana, ktery me tento majetek hodla ukr … pardon, socialne spravedlive prerozdelit, ale dokud neni v ohrozeni muj majetek a muj zivot, po nikom strilet nehodlam. stejne jako primarnim ucelem invidiualni automobilove dopravy neni spalovani co nejvetsiho mnozstvi ropy, ale preprava osob tam, kam zrovna potrebuji, a to spalovani je pouze vedlejsi produkt takove cinnosti, neni alespon v mem pripade primarnim ucelem zabijeni, nybrz ta ochrana zakonem chranenych zajmu … az drbani zacnou na elpecka tahat prirucni kulomet, zrejme nastane cas prehodnotit arzenal, do te doby se spokojim s tim, co je radne ulozeno v trezoru.
a ano, i nejake to auto nadstandardnich rozmeru by se u me v garazi naslo, pokud vam to udela radost …
Nepracujete náhodou u OVB? Váš osobnostní profil by tomu dokonale odpovídal.
i kdeze, ovb jsou oproti memu zamestnavateli banda krotkych beranku :)
Jsou týpci, co se chlubí s tím, že znásilnili ženskou. Vy byste byl schopný chlubit se tím, že jste okradl babičku. Až vám někdo přijde něco znárodnit, tak si nestěžujte, protože těžko můžete chtít po druhých, aby vám nedělali to, co děláte vy jim. A to není žádný komunismus, to je už ve Starém zákoně.
Hlavně u toho nezapomeňte na princip nutné obrany, protože ten nikdo nezrušil. Nás se vaše starosti s obranou majetku netýkají, protože nekrademe. Ale i ve vašem případě by bylo docela zbytečné, aby člověk tak pronikavých názorů kvůli své unáhlenosti nedejbože trávil část svého života v base.
skutecne se domnivate, ze zlodeji navstevuji jenom toho, kdo krade ?
Myslel jsem to samozřejmě tak, že nikdo z těch, kterým se tu posmíváte, vás v noci vykrást nepůjde.
V tom případě jsem to prve pochopil špatně, přitom to špatně se mi líbilo mnohem víc.
To bych spíš politoval nikoli ještě asociálnější grupu, ale toho zloděje. ledaže by to byl nějaký bibliofil, protože kromě knížek u mě nic hodnotného nenajde.
ja bych tu babicku neokradl, ale zaroven bych te babicce neslevil ani korunu z platby za odebrane sluzby a zbozi, a bez nejmensiho uzardeni bych k ni pri nesplaceni poslal exekutory. pri obchodnim i osobnim jednani striktne dodrzuji literu zakona … ale tezko po me muze nekdo chtit, abych delal cokoliv navic, nad ramec zakona. pokud se ostatni vuci me osobe budou chovat stejne, budu naprosto spokojeny …
A pak se mi lidé diví, že slova jako „demokrat“ či „liberál“ považuji za ty nejsprostší nadávky. Lidé jako vy nejvíce nadávají na komunisty, cítí se jimi nejvíce ohroženi a poškozeni, a to až tak, že by je zbavovali nejenom občanských, ale i lidských práv, přitom jsou to právě lidé jako vy, kteří ty komunisty doslova vytvářejí. Bez vás by byl komunismus dávno mrtvý, to vy ho udržujete při životě.
Okénko práva pro neprávníky
Článek i některé komentáře působí dojmem bezradnosti nad právní terminologií. Pokusím se proto o trochu osvěty.
Ústavní zákon není nadřazen obyčejnému zákonu, ale má vyšší právní sílu než zákon obyčejný. Znamená to, že obyčejný zákon nesmí být v rozporu s ústavním. Nic víc nic míň, nejde o žádnou delegaci, natož delegaci, která by měla být v ústavním nebo obyčejném zákonu konkrétně uvedena. Náš právní systém je systémem koncentrovaného ústavního soudnictví, to znamená, že o souladu obyčejného zákona (nižší právní síla) s ústavním (nejvyšší právní síla) smí rozhodnout jen a pouze Ústavní soud.
Termín „podrobnosti stanoví zákon“ nebo „zákonem mohou být stanoveny podmínky“ a podobně, nazýváme formální výhradou zákona. Rovněž nejde o žádnou delegaci (odkaz na zákon), ale o dovolení omezení působnosti ústavní normy zákonem a jen a pouze zákonem (již přijatým nebo v budoucnu přijatým), nikoliv např. nařízením vlády. Právo nabývat zraně ap. tak lze omezit jen zákonem, ne podzákonným předpisem. Vedle formálních výhrad máme i materiální výhrady, tj. výhrady z důvodů ekonomických či jiných, které rovněž omezují možností realizace ústavního práva, např. právo na práci, vzdělání ap. Ty se uvozují slovy např. „pokud je to možné“.
Adresátem ústavního práva není občan, ale státní moc. Znamená to, že občan není ústavním zákonem vázán, smí se ho pouze před státní mocí dovolat. Pokud tedy ústavní zákon uvede: „Občané mají právo nosit zbraně,“ pak se občana, který není adresátem tohoto ústavního zákona, toto ustanovení netýká, ale zákonodárce je povinen přijmout takový zákon, jehož adresátem již občan je a který občanu zbraně nosit nezakáže, neboť občan smí vše, co mu zákon nezákázal (k dovolení zbraní tedy žádný zákon netřeba), a zakazující zákon nesmí být v rozporu (s právě přijatým) ústavním (právní síla).
Novela zní: Občané České republiky mají právo nabývat, držet a nosit zbraně a střelivo k naplňování úkolů uvedených v odstavci 2. Argumentum a contrario, pokud nejde k naplňování úkolů uvedených v odstavci 2, občané České republiky mají zakázáno nabývat, držet a nosit zbraně a střelivo. Uvedené argumentum a contrario je logický výklad. V právu je však logický výklad jen jeden z možných. Tím chci říci, že novelu lze(!) vyložit i přesně opačně, než jak politici v médiích prohlašovali.
Pramenem práva je podstata a smysl právních norem, nikoliv úmysl zákonodárce. V provedené novelizaci je údajný mediálně deklarovaný úmysl zákonodárce v přesném opaku toho, co zákonodárce sktutečně napsal při logickém výkladu normy (viz předhozí odstavec). Zákonodárce napsal to, čemu se v právnické terminologii říká nepřímo uložená povinnost (tj. povinnost, co na první pohled vypadá jako právo, ale z právního výkladu normy vyplývá opak).
To, zda zákonodárci udělali na lidi habaďůru, nebo jsou tak neznalí a hloupí, že napíší opak toho, co prý chtěli napsat, posuzovat nebudu. Od účinnosti této novely je však striktním logickým výkladem možné nabývat, držet a nosit zbraně a střelivo jen a pouze k naplňování úkolů uvedených v odstavci 2, to je k zajišťování bezpečnosti země. Pokud sportovní střelba, myslivost ap. nezajištuje bezpečnost země, je nabývání, držení a nošení zbraní novou ústavní novelou naopak pro takový účel zakázáno. Zda se takový výklad uplatní a údajné lidu prezentováané „právo“ nebude naopak omezením dosavadního práva, ukáže čas.
:-D
Tohle byste měl poslat na stránku toho Gunlexu nebo na rozpad.cz. Čistě jen tak pro pobavení z toho, jak tam budou preppers a doomsayers řádit…
Tím se dostáváme k otázce, k čemu jsou nám zákony, který laik není schopen pochopit a tedy naplnit?
Laikovi jsou určeny obyčejné zákony a podzákonné předpisy. Jejich neznalost neomlouvá, neboť ho zavazují a právo musí být vymahatelné. Ústavní právo je právo profesionálů, to laik chápat ani naplňovat nemusí (neplatí to však absolutně). Ano spousta laiků ústavní právo nechápe, ale o to více o něm (hloupě) mluví. Mám na mysli třeba Pehe a podobné výkvěty, co si pravomoc pletou s povinností a pak píší pamflety na prezidenta a podobně. Dokonce jsou schopni kvůli tomu nadělat hodně velký kravál a zmatky (zvlášť když mávátka dodává jedna ambasáda).
Jistě, na druhé straně je Ústava společenská smlouva a adresát práva by měl vědět, co je obsahem smlouvy, kterou se státní mocí podle právně filozofických terorií tohoto režimu uzavřel. Ano, je poněkud nefér deklarovat před lidem právo, které ale ve skutečnosti jejich právo omezuje – to je ale politika a tak se to dělá. Typickou ukázkou nepřímé povinnosti je právo na odpor. Mnozí (laici) se domnívají, že jde o „právo“ na revoluci. Ano, ale až (za normálně nesplnitelné) podmínky, že ústavní prostředky selhaly. Spíš než o právo, jde tedy o uloženou povinnost poslouchat státní moc. Píše se to takto „kulantně“, aby se lid v dobách příjímání nových ústav moc nerozčíoval. Jen Chovanec a jeho spolek proto asi ví, proč v nerevoluční době novelizovali nošení zbraní nepřímou povinnosti. Zda to byl úmysl (a hodlají zákonem v budoucnu skutečně nošení zbraní omezit), nebo nechtěný omyl, při kterém zvedači rukou v Parlamentu nevěděli, co dělají, a mysleli něco jiného (přitom např. Černochová dokázala pindat jen své ideologie o totalitách).
Neprávník děkuje a ukládá si odkaz.
:)
Ještě implementace (Tribun kdesi). To je termín recepce mezinárodního práva ( https://cs.wikipedia.org/wiki/Formy_recepce_mezin%C3%A1rodn%C3%ADho_pr%C3%A1va ) a s uvednou problematikou nemá nic společného.
Aha, uvedený odkaz implementaci nezmiňuje. Zkrátka implementovat lze například směrnici EU do českého práva. Implementována být musí, neboť směrnice jako táková není jinak přímo závaznou.
No, tedy můj víceméně instinktivní pocit, že jde o bouři ve sklenici vody, se mi po četbě této debaty stále více potvrzuje. Ale randál je opravdu pěkný a hlasitý… :-))
Jak dojde na právo, jsou instinkty k ničemu.
Tak už jsme si to tady před časem vysvětlovali se Sealem – a vyplynulo z toho totéž.
Spíše mne zaujal ten váš tweet o Zemanovi a jeho kecech o Letech – ten chlap je jedním slovem příšerný, zcela v tradici svého předchůdce. Rovněž mi z toho vychází, že lid je doopravdy vůl.
Jinak hezký víkend!
Mně spíš přijde ten ústavní zákon jako deklarace určitého protestu proti omezování práv držet zbraně než že by měl nějaké faktické následky.
Osobně zbrojní pas a zbraň mám, dobře uloženou, nosím ji jen občas na střelnici, abych se udržoval v kondici i po téhle stránce, navíc mě vždycky bavilo střílet do terče. Necítím se zatím ohrožen, ale začít s nácvikem střelby a vyřizováním legislativy a sháněním zbraně až při pocitu ohrožení je poněkud pozdě.
Umět (a být schopen) střílet je v mém vidění světa něco jako umět plavat, uběhnout 10km trať a umět alespoň dva cizí jazyky. Vše patří už do škol (v Evropě tohle dobře chápe např. Putin :-)).
Nikdo neví, co může přijít a výše uvedené dovednosti jsou důležitější než malování panáčků s penisem a ňadry na unisexuální hajzlíky.
Mít zbraň je asi tak normální, jako mlátit ženskou.
A právě kvůli lidem s Vaším názorem zákon vznikl. Ostatně přijmu-li uváděné klišé, držení zbraně může šance mezi svalnatým agresivním mužem a křehkou ženou spíše vyrovnat.
Zbraně a agresivita jdou ruku v ruce.
Ano. Obvykle je tomu tak proto, že si agresivní jedinec shání nějaký prostředek pro uvolnění své agrese – jakoukoli zbraň – a nevím o případu, kdy by proběhlo opačně. A troufám si tvrdit, že je celkem jisté, že v případě absolutní nedostupnosti „pistolek“ (IMHO nedosažitelný stav) si agresor vypomůže jinak – automobilem, trochou chemie či biologie, nebo i obyčejným instalatérským sortimentem, běžnými kuchyňskými nástroji.. a jakýmkoli jiným „předmětem, který učiní útok proti tělu důraznějším.“
Bývalý plukovník Zdeněk Zbytek na setkání nové platformy BOS /Bezpečnost, odpovědnost, solidarita/ pochválil poslance, že v minulém týdnu ústavní většinou umožnili držitelům zbraní použít je v zájmu ochrany státu. „Zaplaťpánbůh za ten zákon. Umožňuje vládě udělat domobranu z dvou set tisíc myslivců, kteří mají brokovnici. Většina z nás jsou myslivci, neznám organizovanější skupinu,“ prohlásil.
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/predrevolucni-prislusnici-chteji-na-vysluni-zbytek-jim-radi/r~071e77565d9e11e7bc9f002590604f2e/?_ga=2.79603991.244654319.1499060714-524649604.1470894849
Kolik z nich trpí stařeckou demencí? Z těch zaťatých ksichtů jde mnohem větší strach než z imigrantů, když si člověk uvědomí, že tohle by dostalo právo používat zbraň…
To všichni tušili už dlouho, že se hraje také kartu. Pan plk. teď jenom otevřel hru.