Chystá se v tichosti obnova Lidových milicí?


Mám ve zvyku monitorovat nově vyhlašované zákony a dnes jsem narazil na jeden, který vypadá ne jako novelizace novelizace, což je většina nově vyhlašovaných norem, ale jako zákon zbrusu nový, přitom zákon, o jehož projednávání jsem nezaregistroval jedinou zmínku! Je to zákon 14/2021 Sb. o nakládání se zbraněmi v některých případech ovlivňujících vnitřní pořádek nebo bezpečnost České republiky. Možná slyším trávu růst, ale mě se ten zákon i to ticho kolem něj nějak nelíbí.

Hned v §1 stanovuje zákaz ozbrojených skupin, které v § 3 definuje jako že a) má povahu paramilitární ozbrojené složky, b) je určena k ozbrojenému prosazování cílů založených na politické, náboženské nebo jiné ideologii a c) nakládá se zbraněmi, usiluje o získání přístupu ke zbraním, nebo organizuje osoby, které zbraněmi nakládají.

Ne že bych se zákazem něčeho takového měl problém, jen se divím, proč je na to třeba nový zákon a proč, když je to tak důležité, že nestačí stávající právní úpravy, se o tom více nemluvilo?

Ale to ještě není nic proti §4, který zřizuje systém střelecké přípravy, jehož účelem je zlepšování znalostí, schopností a dovedností osob oprávněných k nakládání se střelnými zbraněmi pro potřeby zajišťování vnitřního pořádku nebo bezpečnosti České republiky. Nikde jsem ale nenašel žádnou zmínku, že by se tento sytém střelecké přípravy týkal jen policie, armády nebo aktivních záloh. Jde snad o zelenou pro ty myslivce střežící hranice před migranty?

A §5 odst. (4) je také chuťovka: Vláda může nařízením vymezit podmínky účasti na programu střelecké přípravy, pokud jde o a) návaznost programu střelecké přípravy na systém přípravy obyvatelstva podle jiného právního předpisu, b) držení oprávnění nakládat se střelnými zbraněmi účastníkem programu střelecké přípravy podle § 6.

Pokračuje §17: Je-li to nezbytné pro plnění úkolů v rámci krizového stavu, kterým se rozumí stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav, může vláda po dobu trvání vyhlášeného krizového stavu nařízením a) stanovit, nejdéle však vždy na 3 měsíce, podmínky nakládání nebo oprávnění nakládat se střelnými zbraněmi odchylně od právních předpisů uvedených v § 2 odst. 1…

K čemu je takový zákon dobrý? Proč nestačí zákon o zbraních a střelivu? S takovým zákonem v zádech je obnovení Lidových milicí snadné. Nebo zřízení Mysliveckých milicí. Nebo jakákoliv jiná militaristická kulišárna. Tento zákon podle mě zcela zjevně a zcela zbytečně militarizuje společnost.

A pochopit mi to nepomohla ani důvodová zpráva, která naopak tam, kde jsem ji byl schopen porozumět, moje pochyby jen přiživila. Perlička: v důvodové zprávě se zákonodárci explicitně distancují od Svazarmu. Pročpak to asi považovali za důležité?

Nebezpečný zbraňový populismus


Patřím k lidem, kteří cítí bezpečněji ne proto, že mohou nosit zbraň, ale proto, že ji nosit nemusí. Jsem totiž toho názoru, že jediným smyslem existence zbraní je zabíjení a má-li být normální mít zbraň, potom musí být logicky normální i zabíjet se navzájem. A v tom pokrok nevidím ani nic jiného dobrého, středověk už jsme měli.

Pokračovat ve čtení „Nebezpečný zbraňový populismus“

Chtěná nebo nechtěná, je to propaganda


O víkendu se přes naše území zase budou producírovat američtí kovbojové, aby trochu zachřestili zbraněmi a ukázali, komu to tady patří. V nejmenované televizi (to nejsou ani ohledy, ani alibismus, prostě si nejsem jistý, která to byla, i když myslím, že Nova) o tom byla reportáž. I když reportáž… samotné věcné sdělení zabralo asi deset vteřin, zbytek do dvou tří minut naplnili nadšené až extatické reakce fanoušků USA a podporovatelů amerického imperialismu (terminus technicus) a jejich prohlášení jako: „Čekal jsem na to celý život“ nebo „Jsou to naši hoši“ (možná tam bylo kluci, už nevím). Ani náznak možné kontroverze, ani náznak, že existuje i nesouhlas a že jiní občané naopak s takovou demonstrací moci, či americkou přítomností v Evropě jako takovou, nesouhlasí. Kdyby to byla jen zpráva o tom, že tudy konvoj opět projede, bylo by to v pořádku, ale vzhledem k tomu, že prostor k vyjádření dostali pouze fanoušci, stala se z reportáže propaganda, která prezentuje americké harašení zbraněmi jako něco normální, žádoucího a obecně přijímaného. A je úplně jedno, jestli se tak stalo na politickou objednávku, či na základě osobních preferencí autora reportáže, výsledkem je proamerická propaganda. Kontroverze kolem demonstrativních průjezdů a militaristických manifestací jsou totiž dobře známé a spor a radar v Brdech je ještě v živé paměti.

Kde je zakopán lev


Ustálené rčení sice zní: „Kde je zakopán pes,“ ale protože bude řeč o armádě a o vojácích, připadá mi lev výstižnější psa. Už jenom proto, že je dražší. Ten lev je zakopán v myšlení lidí, kteří stavějí bezpečnost do protikladu se sociální (sic!) prosperitou a za primární smysl existence státu pokládají zbrojení a přípravu na válku. Velmi dobře je to vidět na tom, co napsal renomovaný publicista věnující se armádě František Šulc:

Toto dilema každého stát se nazývá „zbraně versus máslo“, společenská poptávka určuje, na co bude kladen větší důraz – zda na primární úkol státu. tedy zajištění bezpečnosti, či na sekundární, jako jsou sociální věci, zdravotnictví, ekologie.

Zdravotnictví, sociální zabezpečení, zdravé životní prostředí – a zřejmě i školství, na které pan Šulc zapomněl zřejmě jenom omylem – stojí pro některé lidi v opozici k bezpečnosti, ačkoliv ve skutečnosti jsou její nezbytnou podmínkou. Toto dilema je ale falešné, protože bezpečnost neodvisí od šance na vítězství, ale od šance na mír. A ta je tím vyšší, čím vyšší je sociální prosperita společnosti. Hladové a nevzdělané lidi je jistě snazší navléct do uniforem a nahnat na bitevní pole, aby se následným konfliktem prokázala nezbytnost a prospěšnost zbrojení a definování nepřítele. A nějaký nepřítel definován být musí – a není-li. musí být zkonstruován – protože jinak zvyšování výdajů na zbrojení a omezování investic do sociální prosperity nedává smysl a nelze zdůvodnit.

V myšlení lidí typu Šulce není smyslem státu zajišťovat mír, ale válku, viz následující formulace:

Proto i příprava na válku (korektněji na obranu státu) je věcí veskrze politickou.

Kdo myslí válku, vymyslí – válku.

 

Američané přijíždějí a odjíždějí, ale Čecháčci zůstávají


Američtí „dragouni“ přijeli a zase odjeli a to, co tu po nich zůstalo – tu muselo být už před tím, jen to teď vyhřezlo na povrch v celé své nahotě. Myslím tu nezvladatelnou potřebu Čechů manifestovat svoji loajalitu k momentální vrchnosti a žít z její blízkosti. Tak, jako byli před pár sty lety Češi u vytržení, když jejich provinčním zapadákovem náhodou projížděl dobrotivý mocnář, a vyprávěli si o tom dojatě ještě po letech, tak jako před pár desítkami let chodili nadšeně do prvomájového průvodu (po tom, co jsem v posledních dnech viděl, mne nikdo nevymluví, že chodili sami a rádi a nikdo je nutit nemusel), tak se teď srotili kolem amerických obrněnců, jásali, mávali a dojímali se a největší rozdíl proti slávě při průjezdu císaře pána byl v tom, že se s nimi mohli díky technickému pokroku i vyfotit.

Pokračovat ve čtení „Američané přijíždějí a odjíždějí, ale Čecháčci zůstávají“