Kde se bere popularita libertariánství

Z článku Když jdou libertariáni přes mrtvoly, prvního ze série textů o anarchokapitalistické, neoliberální a libertariánské teorii a praxi.

V americkém prostředí se v posledních desetiletích investovalo obrovské množství prostředků do budování libertariánské teorie a institucionálního zázemí. Nepřekvapí, že především z prostředků nadací amerických miliardářů. Nejvýznamnější mezi nimi jsou nadace ropných magnátů bratří Kochů, nadace Richarda Mellona Scaifea (příslušníka rodinného klanu bankovního impéria vybudovaného Thomasem Mellonem) nebo zbrojařského magnáta Johna M. Olina. Jejich příspěvky do libertariánského hnutí poprvé prudce vzrostly v reakci na hnutí za lidská práva, práva minorit a pracujících, jimiž se bohaté elity začaly cítit ohroženy. Další silným impulzem pak bylo zvolení Obamy a jeho snahy regulovat ropný průmysl a zvýšit dostupnost zdravotní péče. Požadavky na zvyšování mezd, na ochranu života a zdraví pracovníků nebo životního prostředí představuje bezprostřední útok na výši zisků bohaté elity. Významná část superbohatých se proto rozhodla investovat do rozvoje teorií, které mají těmto tendencím čelit a vytvořit obraz světa, kde jsou veškeré regulace podnikání zbytečné. Byli si vědomi toho, že jakýkoli systém nemůže dlouhodobě fungovat, pokud nemá určitý stupeň důvěry širokých vrstev, a začali se organizovat v „bitvě idejí“.

(…)

Kochové v jedné ze strategií, jak se vyhnout placení dědických daní, založili trust, který musel po dobu dvaceti let věnovat peníze na veřejně prospěšné projekty. Aby byli schopni rozhodovat o rozdělení těchto peněz, vytvořili síť neziskových organizací, think-tanků a vzdělávacích institucí, nad nimiž měli kontrolu a do kterých peníze určené na veřejně prospěšné aktivity posílali. (…) Nemuseli zaplatit žádnou daň a ušetřené peníze ještě vložili do kampaně, která propagovala zrušení daní jako celku. Takto financované think-tanky budou později tvořit páteř libertariánského hnutí, ale budou také využívány k potřebám širokého dezinformačního hnutí, které má za úkol bránit regulacím trhu.

Ale i zbytek toho textu je velice výživný, ovšem pouze pro silné žaludky. Ovšem jestli vás zajímá, jak vypadá skutečná svoboda, ne ta z libertariánských pohádek, ale ta z reálného světa podle libertariánů, věnujte mu čas, i když vás tam nic nepřekvapí, alespoň pokud nejste úplně blbí a slepí.

 

 

Reklamy

80 comments

  1. Ota

    Výborný článek, Tribune, pochvala. Ano, konzervativní sektáři ala Tea Party, Breitbart News a jejich supremacy klaka není cesta progrese ani liberalismus 90.let, který nastavil základní globalizační rámec a pak se vyčerpal. Teď je ekonomický prvek zásadního významu především věda a výzkum, prvenství v energetické NEnáročnosti, možnosti využívat obnovitelných zdrojů a tím pádem levné energie u max. množství samozásobitelů, kteří tak nejsou závoslý a v područí státu a jeho ČEZů atd.

    Když se podíváme na úspěšnost Evropy a USA, USA stagnují a to proto, že tam dochází k velké společenské nekompatibilitě a nespolupráci při rozdělování zisku, a to oslabuje výrobní faktor jako je pracovní síla a stratifikace ekonomických sektorů do těcb služeb s nejvyšším podílem vysoké přidané hodnoty lidské práce, směrem k návratu k montovnám a hutím a soubojem se jim stane Čína a ne Německo nebo Čína. S Německem už USA nějaký čas prohrávají, Obama bohužel nedotáhl své reformy zdaleka do konce, měly následovat další keynesiánské reformy a investice do infrastruktury a zaměstnanosti. Bylo by toho ještě hodně ale zhruba toto. Ale to, že libertariánství prosazovali předeším miliardáři není pravda, jestli jsou někde nacpaní miliardáři takovým způlsobem jako nikdy v historii, pak v Trumpově „prodělnické, rezavějící“ vládě.

    Příklady jsou samozřejmě intelektuálové, protože libertariánství je dílem intelkuálů a ne miliardářů, aby bylo jasno. Pár jmen, aby se tu obecenstvo trochu vzdělalo. Murray Rothbard, Robert Nozick, Hans-Hermann Hoppe nebo Milton Friedman.

    Libertariánství byla idea, idea vypjaté souteže, kde roli hrálo daleko více štěstí a souhra náhod než jen osobní píle a talent. I když svého času vygeneroval IT imperium na selfmademanech a bylo, jak jsem řekl, pozitivní reakcí jak ještě více na počátku 90.let dorazit Rusko a dostat jej do pozice ne druhořadé, rozvojové země, která v sobě nedokáže vzbudit ekonomickou sílu ovládat zase 1/6 světa.. To se částečně podařllo.

    Ale jak říkám, dnes je budoucnost společná koexistence na úrovni sdílené legislativy která jde směrem kooperace a spolupráce, vyvažování rozdílů v životní úrovni jako jsou kohezní fondy v EU, stejně jako společná federalizace, společná ekonomická a hospodářská politika, fiskální pakt, společná úvěrová a úroková politika a právní sjednocení všech legislativních kroků, které spojují sociální politiku, průmysl, hospodářství a zahraniční politiku. Spojené státy evropské se sociální státem, silným VNITŘNÍM obchodem a jednotnou zahraniční politikou zaměřenou na sektor služeb a vnitřní spotřeby. Politou která otevírá nové trhy a otevírá i nové bezcelní zóny, ale zároveň která embarguje země podstatě liberální demokracie nebezpečné a která bude ekonomickým bičem Evropě dávat do ruky zároveň kouzelnou hůlku jak nebezpečné země udržovat v ekonomické zaostalosti, aby bohatství nemohly vrhnout na vojenskou a mocenskou expanzi. Evropa je kontinent s nejširší aplikací lidských a sociální práv NA PLANETĚ, a je nutné aby jen tímto způsobem a nikoli válkou, aby ochránili tento kontinent a jeho svobodu před diktaturami a tyraniemi teo- a autokratickými, především nacházejícími se v našem geopolitickém prostoru, resp. na nejbližší hranici. Duterteho režím se asi na dálku těmito hospodářskými nástroji udolat nepodaří, ale ty totalitní státy, které měly na hranice se západní Evropou vždy blízko a jejichž lidé mohli (občas s rizikem zastřelení na hranicích) možnost „nakouknout“ na západ,, se podařilo západní kulturou hegemonií svobody a konzumy východní totalitu tak nahlodat, že se od počátku 80.let zhroutila sama. Libertariáni tedy sehrály jedinečnou úlohu, kdy díky firmám jako Microsoft, Oracle, Apple, Google, Adobe nebo Symantec díky liberarianismu porazily zemi zla. Za to jim patří dík.

    • Ota

      oprava…přidané hodnoty lidské práce, směr návratu k montovnám a hutím se jim soupeřem stane Čína a Vietnam, a ne Německo nebo Švédsko…

  2. Miguzzi

    Urzu neznám, ale jestli přednáší v Paralelním Polis, tak je vše jasné. Ta banda tam, to jsou jen elitářské kurvičky ála Černý
    davídek a podobné korporátní děvečky. Ale tvářit se hrozně nezávisle – to jim jde.

  3. Trpaslík z Trpasloje

    Ti nejméně chytří lidé jsou levicoví proto, že si myslí, že je to pro ně dobré.
    Ti chytřejší jsou pravicoví proto, že si ví, že je to pro ně dobré.
    Ti nějchytřejší jsou levicoví proto, že ví, že je to dobré pro všechny.

  4. Petr Pavel (@UPPDKV)

    otíku, vy jste se zase vycajchnoval, nad tak jasným textem jste opětovně vypustil hnědou mlhu, je mi jasné , že jste pracovní projekt, proto Tribunovi opětovně píši, že by vás měl po libertiánsku zdanit a zasunout vás do placené reklamy. ..)

    je krásně vidět, jak si dnes korporátní kapitalismus požírá vlastní ocas ( přitom zneužil všechny vědní obory a ten hlavní, tedy pro ně stěžejní, proměnil na pavědu ) a k tomu vytvořil další ( třídní) skupinu, nepotřebných, kterou zatím bez odporu konzumuje a spaluje – ale každé zvíře, každá společnost, která se živí vlastním masem nečeká v budoucnu nic hezkého, a nebude to ani elitářské libertariánství, protože přeživší jedinci tohoto duchovního stavu nestrpí žádnou konkurenci, a to ani svých ideově spřažených ( a kapitálem vyfutrovaných) soudruhů. ..)

    • hank

      Ekonomie není a nikdy nebyla věda. V mikroměřítku jde o evidenci majetku, účetnictví a podnikové řízení, v makroměřítku se záměrně vypouští neoddělitelný přívlastek „politická“ a tím se zastírá, že jde o nástroj k prosazování skupinových a/nebo třídních zájmů.

      Ekonomie postrádá náležitosti, které se obvykle od vědy vyžadují:
      – v ekonomii především chybí spolehnutí na to, že když budou splněny vstupní podmínky, děj proběhne pokaždé stejným způsobem a se stejným výsledkem;
      – v ekonomických hypotézách se vychází z mnoha předběžných předpokladů, které skoro nikdy nenastanou všechny současně, naopak ty, které nastávají pravidelně a tím ekonomické hypotézy v praxi spolehlivě zneplatňují, jsou označovány za externality a jako s takovými se s nimi předběžně nepočítá;
      – a konečně makroekonomické hypotézy většinou nelze ověřovat a potvrzovat/vyvracet experimentálně; když už se o to někdo pokusí, buď je experimentátor obviněn z podvracení režimu a po zásluze potrestán nebo – když to je v souladu se zájmy vládnoucí třídy – to vede k nedozírným a většinou tragickým společensko-politickým i ekonomickým důsledkům.

        • hank

          A před ním Adam Smith. Oba se zabývali POLITICKOU ekonomií, tj. včetně zájmů, které za ekonomickými procesy stojí.

          • Tribun

            Což na Západě nikdo nepopírá ani nezastírá, stejně jako na západě nikdo nepopírá ani nezastírá existenci společenských tříd. Na rozdíl od našeho wannabe Západu.

        • Tribun

          Marx nebyl ekonom, ale filosof. Ale i kdyby byl ekonom, co třeba Keynes nebo Tobin nebo Varufakis nebo ten Francouz, co mu teď nemůžu přijít na jméno?

        • Petr Pavel (@UPPDKV)

          naštěstí nejsem ekonom, ale strojař, kdyby se i v této oblasti exaktně postupovalo jako v ekonomické, tak jsme existenčně a vývojově stále nervozní v jeskyních, ale za to bychom, do morku kosti, byli zákeřně excelentní lidojedi. ..)

      • tresen

        Je například věda o umění věda? Splňuje vaše kritéria?
        Tím se nezastávám ekonomie. Odjakživa zpochybňuju, stejně jako vy, její prognostickou funkci. Ekonomové ji odjakživa předstírají, čímž matou lidstvo.
        Ale to ještě nemusí znamenat, že jiné její funkce neexistují. Například popisně historická a historicko – analytická. Určitě najdete teoretiky, s jejichž závěry v tomto směru se dokážete ztotožnit anebo je aspoň nepovažujete za podvodníky.
        Tak trochu podobně je na tom teorie o vývoji druhů, i když pracuje v jiných časových dimenzích. Řekne vám snad celkem spolehlivě, jak to bylo s předky čolků v permu a proč vyhynuli jedni a druzí ne, ale o budoucnosti čolků neví lautr nic. Někteří darwinisti by to možná rádi věštili, ale nevychovali si lidstvo jako ekonomové.
        Omlouvám se za nepříliš seriózní vstup.

        • hank

          Hlavními kritérii věd a vědeckosti jsou verifikovatelnost/falzifikovatelnost jejich hypotéz a teorií, jejich experimentální ověřitelnost a opakovatelnost dějů a procesů za stejných podmínek.

          To poslední samozřejmě platí v technice a přírodovědě, snad mě nepodezíráte z toho, že bych chtěl vědecky-experimentálně zjišťovat, jaké procesy povedou například k namalování nové Mony Lisy… (I když ani to nelze do budoucna vyloučit, viz sci-fi románová série Duna.) Asi bych měl odlišit vědy popisující procesy, děje a události již ukončené, s jednoznačnou pravdivostní hodnotou. Avšak pokud jde o vědy typu dějin umění apod., odlišně od ekonomie nevnucují své závěry lidstvu jako univerzálně platné a nemají k dispozici (a ani ambici používat) mocenské prostředky k uplatňování svých teorií v praxi násilím – a i kdyby nedejbože ano, nemělo by to tak dalekosáhlé důsledky pro společnost jako používání ekonomických pseudoteorií. (Pod pojem „násilí“ zahrnuji i každodenní provoz státu.) Nicméně to první kritérium se i na ně vztahuje v plné míře, na rozdíl od ekonomie, která na opakované selhávání svých teorií reaguje tak, že ho vydává za úspěchy a diktuje společnosti jejich používání ve stále větší míře a bez možnosti hledání alternativ, nanejvýš s odůvodněním, že příčinou neúspěchu bylo jejich nedostatečné používání. Přitom by úplně stačilo, kdyby ekonomie otevřeně připustila, jaké místo v jejích teoriích má popis zájmů. O tohle se snaží právě Ilona Švihlíková, která nezapomíná zdůrazňovat, že to, čím se zabývá ona, je POLITICKÁ ekonomie.

          Srovnatelně se kromě ekonomie chová snad už jedině teologie. Ani tu nepovažuji za vědu (zatímco religionistiku samozřejmě ano). Proto také někteří autoři (viz můj oblíbený Komárek) soudí, že ekonomie v sekularizované společnosti zaujímá právě místo kdysi vyhrazené teologii, a poněkud zlomyslně navrhují, že kdyby environmentalismus (opět: nikoli ekologie, to je věda se vším všudy) připustil svou teologickou povahu, měl by mnohem větší šanci úspěšně si vydobýt ve společnosti respektovanou pozici i na úkor ekonomie. (Koneckonců tzv. hlubinná ekologie podle Arneho Naesse už nemá k teologii daleko a různé otazníky v tomto smyslu ve mně vyvolává i brněnský filosof Josef Šmajs, i když s ním v mnohém souhlasím…)

          • Tribun

            Ekonomie je užitečná, dokud je deskriptivní, tj. popisuje svět takový, jaký je. Bohužel, současná ekonomie je normativní – říká, jaký by svět být měl. Tím si usurpuje roli, která jí nepatří, a ekonomové se tím staví na mocenský piedestal, kam zase nepatří oni. Ostatně, ta analogie s teologií je velmi výstižná.

          • tresen

            Otázka náboženství jako bytostné potřeby lidstva a jejího uspokojovaní – s tím jsem kdysi velmi narazila v jedné debatě – sax by si možná vzpomněl – když jsem navrhovala božstvo „Gaia“.
            Že na něco podobného přišel Komárek, je pro mne milým překvapením.
            K tomu předešlému:
            Šlo mi hlavně o to, jestli je slovo věda přípustné pouze když jde o čistě exaktní území, kde jedině platí poučka o verifikovatelnosti/falzifikovatelnosti hypotéz.

            • Tribun

              Lidé nemají bytostnou potřebu náboženství, lidé mají bytostnou potřebu bezpečí. Náboženství je jen způsob, jak jim dopřát iluzi takového bezpečí a přitom legitimovat systémové ne-bezpečí.

            • hank

              tresen: Objevujete dávno objevené. Gaia byla archaická řecká bohyně (v řeckém panteonu daleko starší než Zeus a celá olympská čeládka, a to nejen z hlediska jejich mytologické chronologie, ale i z hlediska pravděpodobné posloupnosti vzniku a vývoje jednotlivých kultů) a měla své protějšky ve všech významných nejstarších kulturách, řekl bych, že ještě před vznikem písma. (Např. Mt. Everest je tibetsky Čomolungma = Bohyně Matka Země.) Jak stárnul James Lovelock, tak jeho zprvu rádoby vědecká teorie Gaia se taky změnila v kult.

              • XY

                Mno, když už se tady začíná tvořit nový kult matky Gaie, snad bych mohl připomenout jakéhosi KČ a jeho Továrnu na Absolutno:
                „…na sjezdu Sedmé internacionály ruský delegát Paruskin-Rebenfeld navrhl uctívání Soudruha Boha, který projevil sympatie k dělnému lidu tím, že vstoupil do továren. Vzato s povděkem na vědomost, že Nejvyšší Soudruh se rozhodl pracovat místo vykořisťovaných. Vysloven návrh, aby na další důkaz solidarity zahájil generální stávku ve všech Svých závodech. Po tajné poradě presidia návrh odvolán jako předčasný.
                Konečně přijata resoluce, že Absolutno je výhradním majetkem proletářských vrstev lidových a že buržoasie nemá práva uctívati je nebo přijímat od Něho zázraky. Nařízeno vypracovat dělnický kult Absolutna a vykonati tajné zbrojení pro případ, že by se kapitál pokusil vykořisťovat nebo si přisvojit Absolutno…“

                Když kult, tak kult – prosil bych se vším všudy. ;-)

              • poznamkovnik

                Přidávám jen tak pro formu ;-)
                The Ukrainian geochemist was one of the first scientists to recognize that the oxygen, nitrogen, and carbon dioxide in the Earth’s atmosphere result from biological processes. During the 1920s he published works arguing that living organisms could reshape the planet as surely as any physical force. Vernadsky was a pioneer of the scientific bases for the environmental sciences.[34] His visionary pronouncements were not widely accepted in the West, and some decades later the Gaia hypothesis received the same type of initial resistance from the scientific community.
                https://en.wikipedia.org/wiki/Gaia_hypothesis

                • hank

                  No dobře, jedna věc je poznatek, že živé organismy jsou schopny měnit planetu např.
                  svým vlivem na horninotovorné procesy (to je přece dávno známo, že např. značná část, ne-li většina vápence je biogenního původu, o fosilních palivech nemluvě), jiná věc je považovat planetu za jeden organismus udržující na planetě různými způsoby zpětné vazby podmínky pro život. Ale já to nechci obhajovat ani zpochybňovat, jen jsem upozornil na to, že tvůrce této hypotézy z ní k stáru udělal něco jako kult a to už je dle mého názoru za hranou.

                • poznamkovnik

                  To já myslel tak trochu ironicky, že když se budem snažit tak za vším můžeme najít nějaké ty východní nitky…
                  Souhlasím, že GAIA v dnešní podobě je spíše kult.
                  Ale Vernadsky je zajímavej a to jak starší, tak i mladší který mimochodem působil krátce s Euroasianistama v Praze..

            • hank

              tresen: „…Šlo mi hlavně o to, jestli je slovo věda přípustné pouze když jde o čistě exaktní území, kde jedině platí poučka o verifikovatelnosti/falzifikovatelnosti hypotéz…“
              To je přece součást nejzákladnější definice vědy. Nebo máte nějakou lepší?

              • tresen

                To jen že jsem vystudovala obor, který má v názvu věda, přestože se na tohle kopyto narazit nedá.

                • hank

                  Jak to? Copak vaše disciplína nemá své ověřené a vyvrácené hypotézy a teorie? I když se týkají dávno ukončených procesů a dějů (jako třeba dějiny) nebo subjektivně vnímaných záležitostí (jako třeba teorie uměleckých oborů), tak i její teorie se mohou vyvíjet a měnit a podle toho se mění i náhled na jejich (ne)správnost.

                  Je sice fakt, že např. některé filosofické směry jsou na hraně; třeba taková Heideggerova fenomenologie, která zhusta připomíná spíš snobárnu pro vyvolené, schválně používající takový pojmový aparát, aby mu nikdo normální nerozuměl… Stejně tak někteří rejpalové kritizují historiky, že se některé jejich metody dají použít jen ke zkoumání textů a skutečný průběh událostí že je nezajímá, nebo logiky, že jejich obor nelze zobecňovat mimo oblast jazyka a matematiky a reálného světa že se netýká… Problém může nastat i tam, kde nemáme pro zkoumání některých věcí nástroje úrovně „o jedno výš“ – typické je to v lingvistice lidských jazyků, kde jazyk lze zkoumat zase jedině prostředky jazyka a „metajazyk“ chybí (což se netýká např. „lingvistiky“ programovacích jazyků, kde si k jakékoli úrovni umělého jazyka lze vytvořit umělý metajazyk vyšší úrovně, takže obyčejný osobní počítač připomíná cibuli, kde těch úrovní je od strojového kódu až po aplikační software asi 7, jestli počítám správně).

                  Ale pokud ti, kdo se těmi obory zabývají seriózně, pracují poctivě, mají pro takové situace nástroje, kterých používají. Viz např. zpochybněná a pravděpodobně vyvrácená (i když stále diskutovaná) teorie Noama Chomskyho o vrozeném „smyslu“ lidí pro jazyk. A nutno připustit, že naopak i v tzv. exaktních vědách se nacházejí podplacení podvodníci, kteří za peníze udělají cokoli – viz známé rádoby vědecké studie o neškodnosti kouření financované tabákovými korporacemi nebo o neškodnosti Roundupu v režii Monsanta…

                • tresen

                  Teorie se vyvíjejí a mění, mnohdy přitom existují vedle sebe, aniž by některá vyloženě dominovala. Předmět jejich zájmu zatím kráčí svou nepředvídatelnou cestou, aniž by se dočkal všeobecně přijímané definice.

          • Seal

            Politická ekonomie, národohospodářství, makroekonomika – tyto termíny neříkají nic jiného, než že hospodářské procesy probíhají v nějakém společenském rámci, resp. konkrétním systému. Naproti tomu třeba dneska u části mládeže oblíbený libertarianismus je už něco jako New Age, ale s poněkud jinými ideologickými znaménky. Každá věda je politicky využitelná nebo zneužitelná, a to včetně těch tzv. exaktních. Viz třeba tolik oblíbený scientismus, který se snaží ve společnosti prosadit dominanci jednoho druhu myšlení. Environmentalismus není věda, ale politické nebo sociální hnutí. Určitě ho nejde zaměňovat ani se Šmajsovou evoluční ontologií, která má přesah, jak název napovídá, k filozofii. Ono se to tak na první pohled samozřejmě nemusí jevit, ale je vskutku rozdíl i mezi filozofií a teologií.

            • hank

              Od Šmajse k Naessovi s jeho hledáním posvátna v přírodě už je jen krok.
              A ano, možná jsem místo pojmu environmentalismus (tento způsob jeho užití jsem převzal od citovaného Komárka, který tak činí se značnou mírou nadsázky) měl použít raději (také Naessův) pojem ekosofie, která je světovým názorem a etikou některých aktivistů environmentálního hnutí, tj. má normativní obsah, na rozdíl od popisné ekofilosofie. Odtud už je k teologii zase jen krok.

          • Ota

            doporučuji si nastudovat tyto termíny
            – ekonometrie, ekonomický model, Directorův zákon=> čímž se přesouváme do sociologie a do teorie sociální stratifikace obyvatelstva a tzv. Tzv. teorie veřejné volby. Když přistoupíme na vaší logiku, pak muisíme říci že šarlatánsvím se zabývali v minulosti lidé jako Comte, Durkheim, Spencer nebo Le Bon. Běžte za panem prof. Kellerem a řeknětu mu, že se věnuje pavědeckým teoriím.

            Právě teorie veřejné volby vysvětluje a v zásadě pracuje se základními ekonomickými teoriemi, ze kterých vycházel i nebožák a materialista Marx. Tvrdil, že člověk je malé sobecké zvířátko, jenž správně bojuje o kus žvance a nemá sociální a třídní cítění a je zapotřebí na jeho vědomí působit společenskou propagandou, aby vytvořil společnost lepší, kolektivistickou, kdy rezignuje na osobní požitky a vzdá se jich ve prospěch celku (svých bližních), duchovní statky a životní hodnoty, kultura a behavioralismus (společenské úzy ohledně etiky a estetiky například,o nich Marx tvrdil, že hrají v životě lidské nevýznamnou roli a odsunul je do zbytné nadstavby).

            Oba tyto koncepty mají svoji relevanci i dnes v dnešních ekonomických teoriích. Ta první je koncept neoklasickí ekonomie a ten druhý, mladý obor tzv. behaviorální ekonomie.

            • hank

              Ota: :-D
              „…Běžte za panem prof. Kellerem a řekněte mu, že se věnuje pavědeckým teoriím…“
              Aha – to, že se Keller o někom zmiňuje ve svých Dějinách klasické sociologie, zřejmě znamená, že se věnuje jeho teoriím… (Jestlipak jsi je aspoň četl celé? Nebo cokoli jiného od Kellera kromě jeho sloupků v Právu a rozhovorů pro Parlamentní listy?)

              Honzu Kellera znám osobně už od dob protestního tábora u Temelína v roce 1995, kterého se zúčastnil ještě jako docent Masarykovy university v Brně, takže nejen dost dobře vím, čím se zabývá a kdo ze světových sociologů na něho měl rozhodující vliv, ale také si živě dovedu představit, jak by asi reagoval na ty tvoje upocené internetové vyčteninky. Zřejmě bys sis to za rámeček nedal.

              Ale koneckonců ti nic nebrání obrátit se na něho s dotazem přímo – jako profesor Ostravské university i jako poslanec EP má veřejné e-mailové adresy a na e-maily do nich zaslané dokonce i odpovídá.

              • Ota

                takže přebírá konkrétně teorie Gillese Lipovetského, Interpretuje z jeho díla Soumrak prázdnoty, že bídu hodnot dnešní společnosti přinesla postmoderna, která je jen póza majetných, znuděných intelektuálů,. kterým nestačí konzum a samozřejmě ekonomický liberalismus. Lipovetsky je soudobý francouzský sociolog a podprůměrný spisovatel, spíše jen obyčejný esejista. Ovšem ve Fracncii, zemi postmoderních levicových filosofů, rozbouřil hladinu filosofické debaty několika velmi plytkými podobenstvími které zaměňují módnost za hodnotový styl a unilaterální postoj všech, kdo podle něj splňují jistá sociologická kritéria velmi účelově stanovená. Velmi laciný pokus o dehonestaci postmoderního myšlení. Nakonec z jeho více méně marxleninského ducha sociálního pojetí autoritářské podoby společnosti, a tím i nazírání na filosofické proudy 2.poloviny 20.století, je jasmé, že si léčí mindrák prohry z jeho ideového pojetí uspořádání společnosti. Kolik toeoríí p střední třídě Keller šmíracky kopíruje od francouzských sociologů vám rád najdu, jestli o to stojíte. Nemá nic ze své hlavy. Nebýt Baumana a Becka neměl by o čem mluvit.

                Nedokáže překousnout, že společnost na Západě se neradikazovala komunisticky,ale že západní levice se dala na cestu liberálního socialismu, kde převládal kritický marxismus a odmítání východní podoby socialistické totality Frankfurtskou školou (kterou má Keller podobě jako fašisté za globalistické spřízněnce amerického neoliberalismu:-), tak až z jeho bludů ho vyvedl v přímé konfrontaci na jedné přednášce o postmoderně ( bylo to v momentu, kdy se Keller snažil recenzovat knihu M. Hausera „Cesty z postmodernismu“) až z publika filosof Václav Bělohradský. Jsem rád, že aniž bych to předem věděl, když jsem jeho reakci slyšel, že tento normalizační komunista který se dnes kamarádíčkuje s eurofašisty a plive na klasické levicové hodnoty jako je kulturní a třídní internacionalismus a lidská solidarita k pronásledovaným.

                Ale o Kellerovi moje připomínka opravdu nebyla, já jen, že celá jeho klasická sociologie pracuje se schématy LIDSKÉHO JEDNÁNÍ, které popisuje klasická ekonomie – která moderního člověka označuje jako homo economicus v teorii „maximalizaci osobního užitku“. A která pro sociologii je stejně validní, jako např. majetkové či profesní censy při počítání sociálních modelů, se kterými se dneska pracuje a věda, ať se vám to líbí nebo ne, prostě sociologie je. Dobrým příkladem je polemika s teorií mezního užitku z pera levicového doktoranda pracující na některé ze západních universit, který byl publikován několika levicovými servery. Bohužel už nefunguje web SOK.bz tam bych dohledal i jméno, protože jeho argumentace která byla vedena spíše v psychologické rovině rozhodování mezi tím, co této hranici blíží a mezní efektivity jako takové, že nemusí být shodně pro všechny stejně. Jméno si teď zaboha nemohu vzpomenout. Věc stará dobrých 15 let a Google to už bude mít někde na tisícém místě v pořadí, Jméno by znal Míra Tejkl z ČSSD z Chrudimi. Už jsem o něm pár let neslyšel, snad se mu daří dobře.

                Jestli nemáte nějakou věcnou polemiku k vědeckosti hlavních ekonomických teorií a ke klasické sociologii, pak o Kellerovi se bavit nehodlám, neb nestojí ani za to, co jsem o něm v těchto pár odstavcích napsal.

                • Ota

                  …..oprava..že až publika filosof Václav Bělohradský. Jsem rád, že aniž bych to předem věděl, když jsem jeho reakci slyšel, že mi potvrdila, že pan Keller je pořád a jen duší normalizační komunista který se dnes kamarádíčkuje s eurofašisty a plive na klasické levicové hodnoty jako je kulturní a třídní internacionalismus a lidská solidarita k pronásledovaným, že jej tento skutečný levicový filosof a sociolog má jen za doktrinálního nýmanda co nedostal se svými teoriemi dál než do Vratimova, aby ho byl někdo ochoten poslouchat a měl aspoň nějaké nepočetné publikum. Nikde jinde v prestižnějších akademických institucích o něj nestojí.

                • hank

                  „…Nemá nic ze své hlavy. Nebýt Baumana a Becka neměl by o čem mluvit…“
                  Hlavně že ty máš kulaté razítko na to, že to umíš posoudit. Hlavně že umíš rozeznat vědeckou práci od popularizačních děl určených vposledku pro takové jako jsi ty, kdo umějí akorát opisovat z wikipedie a bez Kellera by ani nevěděli, že nějaký Beck nebo Bauman existují, natož aby si od nich něco uměli přečíst v jiném než českém jazyce…

              • Petr Pavel (@UPPDKV)

                osobně vidím jako velkou chybu poskytnutí sociálního smíru podvodníkům a psychopatům, kteří se zaštítili teoretickou demokracii, která nefungovala a nefunguje nikde na světě a kteří se svými pseudo intelektuály a pseudo odborníky vrhli poměrně stabilizované společnosti a státní celky do hlubokého středověku. ..)

                • Eddie

                  Moje rec, ja si taky myslim, ze resenim je poradna obcanska valka a padni komu padni. Vzdycky jsem si chtel vystrelit z Gatlingu.

                • Petr Pavel (@UPPDKV)

                  války jsou dnes doménou vládnoucí třídy, která státní terorismus a zpravodajskou a policejní represi bez skrupulí praktikuje v celé své globální říši – eddii, jestli máš osobní válečnickou potřebu, tak se přihlas do Legion etrangere, či do soukromé bezpečnostní armády typu Blackwater ( které jsou placeny americkou korporací) a nebo rovnou do united states army jako kontraktor ( po splnění bojových úkolů – ty se ti budou líbit – můžeš dostat green card permanently ) , tady ti dají jinačí kanon než tvého vysněného gatlinga :)

                • Eddie

                  Ale Petre v mym veku se nechat perovat na buzeraku … Ja myslel, ze se Ti to reseni bude libit (stejne to jinak nejde)

                • Ota

                  kdepak – koncentráky a uranové doly byly tím jediným řešením (pro mnohé konečným) které fungovalo, šumaři.

                  Proč to nezopakovat? Tak až začnete stavět, dejte vědět, přijdu vám to zkolaudovat. zoufalče. Pro vás je i kriminálu škoda, stačí když si uvědomíte každé ráno, když pojedete do práce, co a za kolik děláte a proč to vlastně děláte, když nechcete a nemusíte (jako za min. režimu). To je na soudruhy taková psychedelická „meducína“ lepší než samotka na masového vraha na Borech:-) A je navýsost demokratická a humání.

                • Petr Pavel (@UPPDKV)

                  pokud jednou člověk zažil vojnu, tak už ví do čeho by šel znova – ještě jsme nezkusili všechny prostředky na umravnění těch nejbohatších ( dokonce jsme je nezačali ani ignorovat a nepřestali jim posluhovat ), takže násilí bych viděl jako až poslední dějství … i když už we dont need a reason – https://www.youtube.com/watch?v=Fin0giwDd5c . ..)

                • Ota

                  vyhrožování násilím z tepla obýváku coby anonym na webu, to je jako masturbovat u porna a žvanit pak v hospodě kolik ženských jsem zvládl za jednu noc osouložit, šumaři…. Impotence v navazování sexuálních vztahů má stejné kořeny jako vyhrožovat násilím pod rouškou anonymity se svaly „zocelenými“ bušením do klávesnice:-) Už se určitě ti, komu vaše výhrůžka byla určena, určitě třesou strachy. Něco podobného, když za takto prudce míněnou výhrůžku, aniž bych se díval pod svým jménem na toho, komu je určena do očí a nenesl (ihned a na mistě se, případně v civilizovanější podobě později u soudu) žádnou odpovědnost, tak je to stejně „hrdinský“ počin jako to sebeprznění vydávané za vrcholný sex-appeal vyhledávaný ženami bez ohledu na stav a věk :-)

                  Předvedl jste pózu (pro Tribuna aby si poopravil své mylné statistiky:-) tolik praktikované tzv. LEVICOVÝMI zastánci sociálně spravedlivého uspořádání lidské společnosti – kdy zásadní recept jak jej dosáhnout nejsou volby – ale násilí..Předvedl jste vrcholný sebeponižující akt vlastní zamindrákovanosti a neschopnosti být ve společnosti čímkoli víc než jen zoufalým nebožákem, na kterého si otevře hubu i pošťák, že nebyl doma, když mu nesl poslední psaní a že kvůli takovým blbcům on se on nesmyslně nachodí….Proto vaše „odvaha“ aplikovat násilí na těch, kteří vámi (ZCELA OPRÁVNĚNĚ) pohrdají, přes klávesnici vašeho počítače, musí být pro vás asi dost vzrušující…..

                  P.S. To že se řadite do nějaké skupiny kterou nazýváte MY (kdo jím je, jaký máte mandát za někoho dalšího než jste vy, sám, mluvit?) je psychologická obezlička, ze které by Freudova škola nejspíše docela shodně potvrdila můj popis vašeho charakterového profilu uvedený v tomto odstavci…

                • Petr Pavel (@UPPDKV)

                  opětovně jste to tragicky ( v živočišném strachu a nenávisti ) sesmolil jak feldkurát Katz po alkoholovém tahu a prohýřené noci v nějakém levném buzinci, otíku, takže znovu, násilí v jakékoliv formě, podobě a kolikráte i z triviálního důvodu je vlastní hlavně vaší nabobské třídní skupině, ke které se tak mohutně hlásíte, ale nikdy tam patřit nebudete, páč jste kapitálový lůzr :) abych řekl pravdu, nikdy bych vás v reálu vidět nechtěl, protože už podle vašeho psaného projevu máte do člověka na hony daleko, dle vašich keců to se životními zkušenostmi u vás taky nebude nic pěkného a přínosného, krom toho na sobě lidsky pracovat nechcete a skutečností, která je zcela zjevná naprosto pohrdáte, takže opravdu žádné obohacení by to nebylo – buďte rád, že jste tolerován a profylakticky používán, aby si ostatní uvědomili, že někteří jedinci jsou stále schopni sebedestrukce veřejného prostoru pro potěchu a profit nemnohých, že selský rozum není samozřejmou věcí, tak jako pravda, logika, dobro, sounáležitost a upřímná spolupráce v zájmu všech … tedy odluka od vás, vaší pokřivené skupiny, je naprosto pochopitelná, a obrana před vaší zlovolnou a velmi nebezpečnou činností patří mezi základní lidská práva, bych se nebál napsat, že to je dokonce civilizační axiom. ..)

    • Seal

      Bohužel od věci, protože hodně zmatené (viz třeba ten závěr: „Domnívám se, že možnost privatizace politické moci není v rozporu s principem státu coby kolektivní formy vlastnictví.“).
      Za přečtení ale určitě stojí Veronika Sušová-Salminen: http://casopisargument.cz/2018/01/17/prezidentske-volby-cesko-hleda-vykvet-znacka-demokraticky/
      Tímhle konstatováním mi udělala vyloženě radost: „Česká tradice nepolitiky, kterou tak hezky reprezentuje právě Jiří Drahoš, měla vždy velmi estetický rozměr. Poměřuje se estetická stránka reprezentace, vzhled a forma, ve kterých Zeman představuje typ plebejce, zruinovaného špatným životním stylem.“
      Ještě štěstí, že Drahošovi připravují kampaň akademici, pro které není nic zhola nemožné :-) Viz Drahošova včerejší návštěva hokeje: „Během třetí třetiny byl prezidentský kandidát představen na velkoplošné obrazovce, ze které divákům zamával. Reakce publika ovšem nebyla taková, jak Drahoš a jeho štáb očekával. Valná většina z pěti tisíc diváků totiž kandidáta podle webu IDNES.cz vypískala.“ Už před tím jsme tu přitom mohli v telce vidět rotujícího Drahoše (taková svěží replika k Zemanovi na lyžích), slyšeli o chlapovi, co umí přeříznout prkno, a od jeho bývalých kolegů z práce jsme se dozvěděli, že se mu přezdívalo Buldozer.
      Tady aby se člověk už pomalu bál dělat si z něčeho dopředu i běžné hospodské vtipy, protože realita je pak nakonec vždycky tak nějak dožene. Viz zveřejněný itinerář Drahošovy spanilé jízdy mezi Zemanovy voliče, který má evidentně papalášský rozměr: Návštěva firmy Solodoor, pekařství Rendl, podniku Gerresheimer, nemocnice Primaved, domova pro seniory, setkání s podnikateli a dvě schůzky s občany, z nichž o jedné se zatím ví akorát to, že proběhne v 9,30 někde před radnicí. Od začátku je přitom jasné, že pro Drahoše by teď mělo být nejdůžitější rozdávání rozhovorů novinářům a příprava na ty televizní debaty. No ale třeba exšéf akademie Pačes se dokáže blýsknout na svém blogu přesně opačným názorem: „Jiří Drahoš by se měl soustředit na kontaktní kampaň mimo Prahu a ne se zúčastňovat televizních žvaníren s M. Zemanem.“
      Začínám se obavávat, že akademici připravují Drahoše do těch debat především tak, aby se dokázal vůči Zemanovi chovat hlavně hodně asertivně. To by pak mohlo být opravdu dobré finále: Zatímco Zeman má už z Barrandova natrénovaný styl otce – státníka, tak jeho protivník si střihne v přímém přenosu roli lidového puboše.

  5. Petr Pavel (@UPPDKV)

    https://www.youtube.com/watch?time_continue=2&v=zvCGtxeknSg – jsem myslel, že je to někde z Rumunska, ale ono to jsou záběry z nejbohatší země světa, která tak ráda moralizuje celou planetu ( naposledy měli starost o sociální nerovnosti v Íránu ) … kde asi soudruzi libertariáni udělali chybu. ..)

    https://www.youtube.com/watch?v=wDjeBNv6ip0 – doufám, že zdejšího umělce zrovna neohrozí epidemie hepatitidy, která v LA mezi bezdomovci masívně propukla, má dramatický průběh a vysokou mortalitu a která je místními, státními a federálními orgány ignorována, přinejlepším bagatelizována, tisk a media taky nejeví zájem. ..

    • Tribun

      Nejbohatšího státu nejbohatší země. I když… co je to vlastně bohatství? Mamon? Možná, že ani v této disciplíně by USA nevyhrály. Ostatně, nejbohatší země a země nejbohatších, to je velký rozdíl.

      P.S. Vidím, že jste se své nové funkce hudebního redaktora zhostil se ctí. Díky.

      • Petr Pavel (@UPPDKV)

        ano, máte pravdu, je to země bohatých, kteří se nechtějí dělit , dokonce ani připustit, aby přiměřená důstojnost byla jejich znakem bohatství, prostě jejich chamtivost nezná mezí a nevypadá to ani na nějaký obrat k lepšímu, spíše naopak . ..

        PS : :) slibuji, nebudu to přehánět a snad moc lidí vkusem neurazím, i když stále beru,že vaše stránky jsou hlavně o diskuzi . ..)

        • embecko

          Za Jindricha VII byl trest smrti za 20 paragrafu, za Charlese Dickense uz za 200 paragrafu…bez omezeni veku a treba i za kradez, popravovani osmiletych deti za kradez jidla nebylo vyjimkou. Chvalme matku vsech demokracii za jeji prinos k lidskym pravum…k tridnim pravum, abych byl presnejsi.

          • hank

            Proto taky britská správa za irského hladomoru 1845-1852 skoro nehnula prstem. (O několika indických verzích téhož ani nemluvě.) Zřejmě ho považovala za optimální řešení problémů s irskými (indickými, jinými…) podlidmi.

            • embecko

              Epocha Ohrazovani byla take fajnova…
              Proto nas neustale strasi Stalinem, aby jim nahodou nebylo videt do domaci kuchyne.
              Ale tohle je seriozni vec: Anglosasky mem poroby, behem generaci hluboce zakoreneny, nedava totiz eventualni revolte zadne vyhlidky a reseni se soustredi na konkurencni boj (poslapani druheho). Svym zpusobem muze byt zahnani vlastniho obyvatelstva do kouta brano za kolektivni konkurencni vyhodu- ovsem to plati jen pro imperia, kde se nesupesne skupiny mohou kanalizovat do kolonii. V tomhle jsem tedy skepticky a zatimco nejsilnejsi zbrani slovanu je ochota k sebeobetovani se, v pripade anglosasu je jim odevzdana stadnost (vysmat se muzeme, podcenovat uz ne). A pomerujme tim i soucasnou situaci- jsou na koni, protoze je jim vetsina veci, obvykle tech nejdulezitejsich, lhostejna; jsou totiz z historie zvykli na to, ze jim jde individualne o krk vzdy a vsude, tudiz vyssi myslenky stoji opodal. Cele tajemstvi anglosaskeho uspechu tkvi prave v tomhle: Zastrasit lidi tak, ze se budou snazit vyhrabat nahoru za kazdou cenu. A stejne tak kdyz budou nahore, tak se tam zas musi za kazdou cenu snazit udrzet, jinak skonci v jimce. A tim „za kazdou cenu“ myslim za kazdou.

              • hank

                V tomto ohledu, myslím tím (nejen) reakci na útlak, mají Češi zrovna s Iry leccos společného – že by dědictví společných keltských předků? :-D Akorát to v historickém srovnání připomíná rozstříhaný a nedbale rozházený obrázek, jehož jednotlivé podobající se kusy (útlak, odboj, emigrace i jiné…) se u obou národů rozsypaly v dějinách velice odlišným způsobem, pokud jde o chronologii i kausalitu.

                A koneckonců i to anglosaské „memetické“ dědictví je zrovna v případě Angličanů (a už ne tolik Skotů a Walesanů, kteří v tomto ohledu mají blíž k Irům) velice silně ovlivněno působením normanským a tedy zprostředkovaně (a dost zpotvořeně, soudím…) římským. A jestli je to všechno aspoň trochu podobné pravdě, pak by si někdo třeba v rámci nějaké doktorské disertace mohl vzít za své srovnání společných vikingsko-normanských vlivů na moderní memplexy ruské, anglické a skandinávské.

                Ale třeba jen tak kecáme, řada psychologů, sociologů i biologů „memetiku“ považuje za pavědu.

              • hank

                Ještě mě napadlo, že to „vyhrabávání se nahoru“ má v českém ersatz-provedení podobu více či méně neuměle zfušované nápodoby vnějších statusových znaků horních vrstev, většinou odfláknutých z laciné umělé hmoty nahrazující originální materiál :-) a samozřejmě skoro vždycky na dluh. (Tu lacinou umělou hmotu lze koneckonců chápat i abstraktně v tom smyslu, jak ve svých rádoby hlubokomyslných úvahách zacházejí s myšlenkami náhodně a eklekticky vyzobanými z české wikipedie a jiných podobně obskurních zdrojů, čehož příkladů lze na těchto stránkách díky některým tragikomickým postavám najít přímo přehršel.) Proto tolik nenávisti vůči těm na úplném dně, protože právě dluhy tohoto původu jsou častou příčinou propadů na to dno a pro naše ersatz-winnery jsou osudy těch na úplném dně příčinou nezvladatelného strachu z následování jejich osudu.

  6. Eddie

    Z soudruhem Honzou Kellerem jsem litaval z Bruselu, pan socialne spravedlivy si vozival zadek v business class aniz by se rozdelil s potrebnymi :-)

    • Seal

      … zatímco Pospíšil, Telička a Zahradil se mačkali v Economy Class :-) Poslanecké diety a náhrady, potažmo asistenti a poslanecké kanceláře, jsou přece světem samy o sobě. R. 1991 nebo 1992, přestup na let do Prahy ve Frankfurtu n. M.: Někdo nahlas ve frontě vykládá o tom, že neví co v Praze vlastně může čekat, takže si pro jistotu s sebou veze z USA i telefonní modem. No tak se otočím, abych zmerčil toho statečného člověka, který se vypravil mezi domorodce, a on to byl tak 6-7 míst ode mne Švejnar :-)

    • hank

      Taky by sis ho vozil, kdyby ti to někdo zaplatil… Dnešní economy class je plechovka pro lidské sardinky, která vůbec nebere v úvahu potřeby osob vyšších než 180 cm, zvlášť při zaoceánských letech je to tragédie.
      Jak jednou pravila naše babička (*1905, +1985): Kdyby pámbu chtěl, aby lidi lítali, dal by jim křídla. :-D

      • Eddie

        Ale me je to uplne jedno, jen me to pobavilo. Spousta lidi se bije za socialno jen do te doby, nez se jim zacne sahat na jejich vlastni penize :-)

          • taras2

            Tady je údajný autor: „Kdyby Bůh chtěl, aby člověk létal, dal by mu křídla.“ – pastor Milton Wright, otec bratří Wrightů, vynálezců prvního letadla poháněného motorem.

            Zdá se však, že citát je oblíbený u teplých bratří, neboť po panu Kiddovi a panu Wintovi ho nedávno použil bývalý předseda Zelených Matěj Stropnický a odůvodnil jím zásadní odpor strany proti masové letecké turistice.

                • taras2

                  Možná byste ten svůj vnitřní konflikt, totiž že jste přihlouplý vejtaha a přitom si myslíte, že jste eso, měl řešit jinak a jinde, než napadáním těch, s jejichž názory nesouhlasíte.

                • hank

                  Rádoby expertů na cizí vnitřní konflikty je plný internet. Se zvláštní oblibou se vyjadřují k vnitřním konfliktům lidí, o kterých nic nevědí.

  7. Petr Pavel (@UPPDKV)

    „Miliardářský boom není známkou kvetoucího hospodářství, ale příznakem neúspěchu ekonomického systému,“ prohlásila ředitelka Oxfam Winnie Byanyimaová během představení zprávy. Její poznatky odhalují, že „naše ekonomiky odměňují spíše bohatství než tvrdou práci miliónů lidí.“ Hrstka nejbohatších dál bohatne, zatímco milióny lidí uvázly vinou nízkých platů v chudobě. Podle zprávy 3,7 miliardy lidí, tedy polovina lidí na Zemi, nezískaly z loňského světového růstu vůbec nic, zatímco jedno procento největších boháčů si strčilo do kapsy 82 procent loňských výsledků. – https://www.novinky.cz/ekonomika/461177-hrstka-miliardaru-rychle-bohatne-polovina-nejchudsich-nema-z-rustu-nic-tvrdi-neziskovka.html – k tomu fakt není co dodat, zakládá to na obrovský problém, který může skončit mega průserem, který tady nikdy nebyl … ale zatím se svět tváří, že se nic neděje a že to nakonec planeta taky přežije, třebas i bez lidí . ..)

  8. Pingback: Liberalismus nefunguje. Proto – almanach.cz
  9. Pingback: Liberalismus nefunguje. Proto – archiv2k

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s