Zjevení Karla Marxe na České televizi

Film Mladý Karel Marx (ČSFD), který včera uvedla ČT2, je pozoruhodný hned ze dvou důvodů. Jednak sám o sobě jako film, k čemuž se ještě vrátím, jednak – a to především – tím, že ho Česká televize vůbec uvedla, a navíc v prime-timu. Leta letoucí ČT surfuje na vlně antikomunismu a cokoliv, co zavání levičáctvím, do ní má vstup zakázán, a najednou uvede film, který je věnován autorovi Komunistického manifestu a Marxe i Englese líčí jako celkem sympatické chlapíky, tedy v příkrém rozporu s jejich vydáváním za zločince a mravní zpustlíky, jak velí demokraticky-normalizační kánon dneška. A kdyby jenom to, ale ve filmu zazní i jejich myšlenky, tedy komunistické myšlenky, kritika buržoazie a soukromého vlastnictví, odůvodněná kritika, dlužno dodat, a to vše bez jakékoliv korekce ze strany ČT, bez relativizace a bagatelizace. Čekal jsem, že k tomu ČT připojí nějaký pacifikační doprovodný pořad, jako když před časem reprízovala Třicet případů majora Zemana, čekal jsem dvě minuty antikomunistické propagandy na každou minutu Mladého Karla Marxe, a ono nic. Na poměry ČT neuvěřitelné, učiněné zjevení.

No a samotný film? Ten také nebyl špatný. Až na jednu zcela zbytečnou scénu mladého Marxe souložícího s mladou paní Marxovou nemám nic zásadního, co bych filmu vytkl. Možná, že kdybych znal životopis Marxe a Englese lépe, našel bych chyb, zjednodušení a autorských licencí více, ale protože životopisy velikánů dělnického hnutí mne ve škole už minuly, nevím, co by mohlo být po věcné stránce špatně, a ta formální mi přijde velice solidní, a to včetně výpravy, Ale beru to samozřejmě tak, že je to jenom film, svého druhu bulvár a karikatura, dílo, které nemůže Marxe a jeho monumentální dílo postihnout v celé jeho šíři a hloubce. Ale to nevadí, už jenom to, že díky tomuto filmu se mohou lidé snadnou a přístupnou formou dozvědět, že existoval nějaký Marx, co psal a proč to psal, zasluhuje uznání. A ztvárnění také, takže za mě 85% a běžte se bodnout.

Reklamy

46 comments

  1. tresen

    Víc než sledování Marxova životopisu mě lákaly Pravdivé lži, i když jsem je viděla snad už šestkrát. Neměla bych šanci odhalit, nakolik je film věrný faktům, asi bych ho brala prostě jako výraz potřeby mládí klasika mírně načančat, což je dost obvyklé.
    Třicet případů majora Zemana naproti tomu jednoznačně považuju za záměrnou surovou lež. Takže ČT by pouze plnila svou povinnost v rámci veřejnoprávní služby, pokud by toto naprosto nehorázné zkreslení naší vlastní historie doprovodila uvedením faktů. A běžte se bodnout.

    • Seal

      ČT to přece v případě majora Zemena udělala a byl to propadák. Někdy na konci 90. let v podobě komponovaných večerů: Sestřihy dobových týdeníků, díl ze Zemana a následná beseda tzv. odborníků ve studiu. Mezi obecným lidem to nijak zvlášť nezabralo a ČT navíc slízla několik trestních oznámení za šíření komunistické propagandy, protože někteří pravičáci zkrátka ten osvětový počin neocenili. Prý šlo jenom o zástěrku, aby ČT mohla odvysílat majora Zemana a zvednout si tak sledovanost.

      • tresen

        To je možné. Mě by stejně nic nedonutilo koukat znova na majora Zemana, ať s komentářem, nebo bez něj. Doufám, že to Lucifer pouští Vladimíru Brabcovi nonstop.

        • poznamkovnik

          nedonutilo koukat znova na majora Zemana z formulace plyne, že vás někdo, někdy donutil se dívat na mjr. Zemana, či případně první shlédnutí snad bylo dobrovolné?
          Mohu se zeptat zda stejně přísná měřítka uplatňujete na např. Profesionály s jejich CI5, TopGun, Jamese Bonda apod.? Nebo je uvedené pod vaši kultutŕní úroveň?

            • poznamkovnik

              Hmm, akorát že antidotum je protijed či protilátka s opačným účinkem. Více téhož jak doporučujete v případě HotShots, zabalené do frašky, která se však nápadně podobá realitě současné zahraniční politiky jistého státu rozhodně není protijedem. Za protijed by se třeba dal považovat Hair, Lovec jelenů nebo Apokalypsa. Vzhledem k vašemu slovníku jsem, abych se tak vyjádřil jazykem vašeho kmene, si dovolím postulovat hypotézu, že nadměrná konzumace angličtiny vede k ireverzibilním změnám v oblasti logického myšlení a vyjadřování..
              Enjoy your HotShots…

              • tresen

                Antidotum je rychlá pomoc při otravě, bych řekla.

                Ať si každý řeší svůj stav po shlédnutí skvostů jako TopGun po svém. Na vás třeba zafunguje níže zmíněná Štvanice.

        • JM

          Děláte chybu. Minimálně dvě epizody – totiž „Klauni“ a „Štvanice“ – jsou klíčové pro pochopení toho, kdo a co je zač tzv. „pražská kavárna“. Mezi dneškem a tehdejškem uplynulo padesát let, ale ti lidé fungují, uvažují a chovají se pořád naprosto stejně: falešná obvinění, polopravdy, manipulace, nálepkování, oblbování mládeže prostřednictvím „avantgardy“…
          Kdybychom „Klauny“ točili dnes, odehrávalo by se to na Klinice.

          Nebyl to Nohavica, kdo zpíval, že „lidé se nemění, jen příjmení a jména“? ;)

            • vittta

              Sebranka pseudoitelektuálů, s totalitními sklony, jimž se hnusí názoroví oponenti a demokracie.
              Nejblíže mají k hitlerovskému nacismu 20 let, ale tváří se, (a zřejmě si to i myslí) že proti nacismus bojují.

                • vittta

                  To je oponentura, nebo debilní žvást?
                  Já reagoval na konkréní podmět…jako jediný, a myslím to vážně, žádná ironie.
                  No ale…já se nechci mýlit, ale mám dojem (nejsem si jistý) že tady jsem- na rozdíl od jiných blogů, ban nikdy neměl.

  2. XY

    Tribune, díky za recenzi, protože „bednu“ už téměř nepouštím, film mi utekl. Budu se na Marxe muset podívat, už proto, že taky (zdá se, že neústrojně) souložil, nemrava jeden.:-)
    No, pilný český dramatik, byvší předseda poslanecké sněmovny, ministr kultury a vůbec hybný člověk, by asi hluboce nesouhlasil, (však se třeba ještě ozve), ale málo naplat – Marx, ať už ústrojně či neústrojně souložící manželsky i mimomanželsky, ovlivnil svým dílem minimálně 150 let vývoje moderní epochy, čili film si zaslouží – už proto, že dosud zdaleka není překonán a vyhozen na smetiště dějin. To je poněkud problém a mj. asi i důvod filmu.

    • tresen

      Je to koprodukce Francie, Belgie, Německo.
      Němci v Marxovi pochopitelně ctí velkého rodáka, který ovlivnil světaběh. Spolu s nimi ani Belgičani ani Francouzi nepatří k národům, které to postihlo nejvíc a u kterých je tím pádem vousatý klasik zprofanovaný možná i nad míru, kterou si zaslouží.
      Tak proč ne.

      • Feldkurát Katz

        Karl Marx žil v letech 1818-1883. Činit jej zodpovědným za to, k čemu bylo zneužito jeho jméno a jeho filozofie tím socialistickým paskvilem o 50 – 100 let později a kvokat něco o zprofanování – to může pouze hysterická třešňa

        • tresen

          Kdybyste četl pořádně, tak byste možná pochopil, že píšete jinými slovy v podstatě to, co já. Jestli jste tudíž hysterický feldkurát, si zodpovězte sám.

          • Feldkurát Katz

            třešňo, by jste tak fundamendalisticky blbá, že snad ani netušíte, jak blbá jste. mám pravdu?
            že bych psal jinými slovy totéž, co hysterická třešeň – to s odpuštěním vylučuji.

            • tresen

              Jak říká Tribun, běžte se bodnout.
              Jak u někoho diagnostikujete antikomunismus, hned vám naskočí adjektivum hysterický.
              Čapek o tomhle způsobu vyjadřování napsal hezkou povídku.

      • XY

        No, už jsem si myslel, že přijdu o váš komentář. Mohl bych se odvolat na starého dobrého Vaculíka, ale bude stačit, když prostě zkonstatuji (a zopakuji), že dokud budou vedle sebe žít multimiliardáři a bezdomovci, Marx není překonán, tím méně mrtev. To není jeho chyba.

        • poznamkovnik

          No když tak mne opravte, bylo by zajímavé se ptát proč později, byl T.G.M ta upozaďován, když jak se zdá v podstatě první český komentář Marxe, často s pozitivními, někdy i negativními provedl česky on. Možná to souvisí s jazykovou vybaveností tehdejších představitelů dělnické třídy, prostě jaksi, jak se zdá až do 50. let nikdo klasiky nepřeložil do češtiny…
          tj. jak A. Smitha, tak Ricarda, tak Marxe…

          • hank

            To je přece jednoduché: Vše, co bylo ideologicky žádoucí a socialisticky progresivní, sem muselo přijít až po patřičném přefiltrování ze SSSR… Já si dokonce myslím, že přinejmenším některé české překlady Kapitálu a další klasické literatury byly v 50. letech pořizovány z ruštiny…

            • poznamkovnik

              No to je ideologicky jednoduchý pohled, který opět svaluje vinu mimo naše území. Proč tedy KSČ provedla “ úplné zespolečenštění“ výrobních prostředků když to ani ve stalinském SSSR tak nefungovalo, a když to tak ani nefugovalo ani v ostatních státech RVHP později, kdy každý stát uplatňoval překvapivěji nezávislejší hospodářskou politiku než v dnešní EU?

              • hnak

                Možná jsem se přesně nevyjádřil; měl jsem na mysli spíš literaturu, média, propagandu… taky pojmový aparát některých – zvlášť společenských – věd (i „věd“).

                A taky byl rozdíl mezi 50. a 60. lety.

                Jinak je pravda, že například pod ideologicky žádoucí ruský pojem „chozrasčot“ se sem vešlo leccos, např. i prvky baťovské (a později slušovické) vnitropodnikové ekonomiky. V 60. letech byla spousta absolventů Baťovy školy práce v nejlepších letech.

                • hank

                  Omlouvám se za toho nicka u minulého vstupu, je to samozřejmě překlep…

                • poznamkovnik

                  v 60. letech byla spousta absolventů Baťovy školy práce v nejlepších letech.
                  To ovšem přeskakujete např. složení Státní plánovací komise neboli takzvaného pláňáku v 50. letech tam bylo pokud vím od Bati dost lidí.., a ne absolventů jeho školy práce, ale Brněnské techniky – sám vím minimálně o dvou;-)

                • hank

                  Ano. A taky je známo, že baťovskou vyšší průmyslovku absolvoval i Miloš Jakeš… :-D Ale to snad není ani podstatné, důležité v daném kontextu je to, že rozumné myšlenky se dokázaly pod ideologicky přijatelnými zástěrkami prosadit i za minulého režimu.

                  A když už jsem nakousl ten chozrasčot, tak při bližším ohledání lze zjistit, že pod dnes módním pojmem controlling se jeho prvky (a tudíž prvky baťovsko-slušovických metod vnitropodnikového plánování a řízení) dají najít taky… Dokonce jednu z první popřevratových brožur o controllingu stihl ještě napsat starý baťovec. Ale jeho jméno po mně nechtějte, to už odnesl do zapomnění ten protivnej dědek Alzheimer….

                  To jsou paradoxy, co pane Vaněk?

            • poznamkovnik

              Mimochodem bylo by to zajímavé podrobit lingvistickému zkoumání. Mám takový pocit ze čtení starých kníh buď někdo modernější ruštinu převáděl na konzervativnější češtinu, nebo naopak šel přímo z originálu do zavedené české terminologie. Např. terminologie činitel trvání, harmonogram, efektivnost versus účelnost apod.
              V tomto ohledu je ruština SSSR mnohem modernější než čeština tehdejší doby…

  3. michal

    Radši než Marxe si čtu Marinettiho; i o něm bude paján na ČT? :-)
    (neberte mě tak úplně vážně)

    • michal

      my chceme velebit útočný neklid,; horečnatou nespavost, poklus, nebezpečný skok, facku. a ránu pěstí. :-)

    • XY

      Smrtelně vážně – natočí-li to někdo, proč ne? Futurismus an sich nebyl nic špatného a vývojově měl nejméně dva ideologické konce. Z jedné strany Marinetti, z druhé Majakovskij. A máte snad něco proti Čechům Gutfreundovi nebo Kubištovi? Či proti Špálovi či Josefu Čapkovi? A v tom Rusku proti takovému Kamenskému, Chlebnikovovi či Kandinskému? A doma by zřejmě bez italského futurismu nebylo sociálního civilismu Neumannova – viz Ať žije život!

      • michal

        Futurismus se mi v mysli pojí se separací průtokových poznatků.
        Ale vážně; nic proti tomu nemám, ale měl jsem na mysli spíše „neumělecké“ psaní Marinettiho. Jak víte. ostatně umění, vyjma architektury a některé hudby, mě vůbec neoslovuje, nemám pro ně bohužel buňky.

      • hank

        XY: Na Tauferových překladech Chlebnikova jsme si jako 17letí gymnasisté nadšeně ověřovali hranice možností jazykových experimentů v češtině… Naštěstí se našla jedna stará kantorka dostatečně praštěná na to, aby nás v tom podporovala a přitom nenápadně vedla. Díky za oživení vzpomínek už téměř pohřbených pod sedimenty uplynulých desetiletí.

        (Mimochodem, dodnes mám za to, že Taufer těmito překlady aspoň částečně odčinil následky svých sklonů k politickému sekernictví v 50. letech.)

        • XY

          Taufer – to je myslím názorný příklad, jak se talent nemusí slučovat s charakterem. Lidsky byl opravdu neuvěřitelná svině.

  4. Pingback: Zjevení Karla Marxe na České televizi – archiv2k
  5. Pingback: Zjevení Karla Marxe na České televizi – almanach.cz
  6. Pingback: Zjevení Karla Marxe na České televizi » Oral.sk - Porno Politika

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s