Potřeba nenáročné zábavy na páteční večer mě přivedla až k válečnému filmu Nepřátelská zóna (ČSDF) ze současného Afghánistánu inspirovanému skutečnými událostmi, které potkaly okupační jednotky ISAF. Po stránce příběhu vlastně banalita, vše nakonec dobře dopadne, žádný hodný voják NATO nezemře, profesionálů jak nasráno a i ten vrtulníček nakonec zachrání. Tak proč o tom píši? Protože ten film není americký, ale španělský a je to ku prospěchu věci. Po technické stránce si s hollywoodskou propagandistickou tvorbou vůbec nezadá, jeden podstatný rozdíl tu ale je, a to je právě ten agitační aspekt: na rozdíl od amerických spektáklů plných patriotického patosu a obhajoby až oslavy příslušného vojenského dobrodružství, Španělé tohle vůbec neřeší. Za celou dobu nepadne ani slovo povinnosti, o svobodě, demokracii a obraně „naši“ hodnot. Španělé vůbec neřeší, proč tam jsou a jestli jsou tam správně, tedy něco, co Američané v takovém filmu mít musí, i kdyby odpověď měla nakonec zní „pro peníze“ a „ne“, prostě tam jsou a dělají co umí, přežili a splnili rozkazy. Ve výsledku je ten film určitě lepší, než kolik naznačují % na ČSFD a rozdíl proti sestřelenému černému jestřábu rozhodně není 24%.
4 komentáře: „Nepřátelská zóna“
Komentáře nejsou povoleny.
Tribun 
Doporučím něco lepšího, film podle skutečné události.
12 Strong. K nalezení recenze na ČSFD.
Problém bude pro vás, že tento „zločinný akt“ pomohl zachránit spousta lidí, co prostě potřebovali pomoc zvenčí a tedy „agresi“. V tom odůvodnění, proč by se mělo bojovat proti zlu bez ohledu na názor několika totalitních zemí v Radě bezpečnosti, v tom vám ani ten Marx nikterak nepomůže. Nakonec jeho vztah k ostatním národům, byl „příkladný“ toho, co po jeho smrti velmi „kreativně“ uchopili jiní a „marxisté“ si rozhodně neříkali:-) I když ten co je vedl, byl svého času právě načas jeho věrným stoupencem…
Komentáři uvádějí jiné problémy.
Například:
„Věděl jsem, že to bude válečný film o Afganistánu číslo 56, kde zarostlí modelové střílí zástupy zlounů v turbanech, ale říkal jsem si, že to přijmu a nenáročně se podívám na nějaké výbuchy a vojenskou techniku. Celé je to ale tak průměrné a stereotypní, až se na to i špatně kouká.“
Dále vesměs vadí obligátní americký patos.
Neviděla jsem a pravděpodobně neuvidím, tak bych neměla kritizovat, ale v tomhle případě převažujícímu názoru na ČSFD docela věřím.
Je to přesně podle skutečné události a všechny detaily co zminuji historické zdroje (už je to 17 let zpátky) jsou ve filmu zmíněny. Takže po faktické stránce velmi přesné, ideologicky vkus každého soudruha respektuji a upřímně je mi lhostejnější než nadšení s. Kabrheleove nad dramaturgii filmu „Jak se.kalila ocel“. Jistě nebude obsahovat sovětský komsomolsky patos a ideologickou snusku té nejodpornější propagandy, protože CSFD mu přisoudila vyšší hodnocení než onu americkému filmu z US akce Enduring Freedom. Protože jestliže vy berete ČSFD za bernou mincí „objektivního“ hodnocení, nebudu v tomto s vámi polemizovat.
Ohledně fakticity scénáře doporučuji dohledat hesla jako „Operational Detachment Alpha (ODA) 595 “ nebo „Mazar-i-Sharif“. Jen snad na závěr vam doporučim, že váš výběr toho co shlednete podle těchto kritérií pak, uviznete buď u socialistického realismu anebo „uměleckých děl“ typu Kameňák nebo Slunce seno…:-)
Fakt, že to je natočeno podle skutečné události, o uměleckých kvalitách vypovídá málo. Námět není všechno.
Máte pravdu v tom, že na ČSFD nemusí bodování a komentáře kvalitu vždycky postihnout na sto procent, ale když se s některými hodnotiteli dlouhodobě shoduju v názoru na filmy, které jsem viděla, pak beru jejich varování vážně. S ideologií to z mé strany nemá nic společného. Viděla jsem bohužel dost nudně či klišoidně vyprávěných anebo filmařsky vyloženě zprasených příběhů, i když historicky věrných, abych se na tento nehrnula. Možná tím někdy přicházím o netušené hodnoty, ale není nad preventivní ochranu nervové soustavy.