Perličky z české legislativy I – seznam bezpečných zemí

Budiž tato noticka prvním počinem nového nepravidelného cyklu Perličky z české legislativy, který brán poctivě by vydal na samostatný blog a zaměstnal na plný úvazek středně velkou redakci.

Dnes je na paškále vyhláška č. 68/2019 Sb., kterou se provádí zákon o azylu a zákon o dočasné ochraně cizinců, stanovující tzv. seznam bezpečných zemí, tj. zemí, z nichž pocházející žadatelé o azyl jsou automaticky odmítnuti.

Co je na tom seznamu tak kuriózního? Za prvé délka, či přesněji krátkost. Jen dvacet čtyři zemí ze sto devadesáti tří členských států OSN je podle úředníků českého ministerstva vnitra bezpečných. Jinými slovy, planeta Země je podle našich úředníků v zásadě velmi nebezpečné místo. (Podperlička: V seznamu bezpečných zemí nejsou jmenovány státy EU, ovšem v zákoně jsem nic o tom, že by byly automaticky považovány za bezpečné, nenašel, našel jsem jen, že žádost o azyl občana státu EU je nepřípustná [je u toho tedy ještě nějaká podmínka, u níž ovšem není jasné, zda se vztahuje k té žádosti, nebo k tomu členskému státu. Inu, česká legislativa.])

No a za druhé, nikoliv však nakonec, je kuriózní obsah. Tak jsou za bezpečnou zemi považovány například USA nebo Indie, ale už ne Brazílie nebo Japonsko. je tam Ghana, ale už ne Egypt. Island, ale ne Izrael. A samozřejmě chybí Rusko nebo Čína. A jako třešnička na dortu Ukrajina. Rozvrácená zbídačená Ukrajina se zcela nefunkčním státním aparátem, která má k právnímu státu dál, než Zimbabwe, země přímo řízená oligarchy a tajnými službami, ve které jsou politicky motivované – a tudíž nejenom nikdy nevyšetřené, ale ani nevyšetřované – vraždy zcela běžné, a to včetně vražd jinak protežovaných novinářů a opozičních politiků. Tak takhle Ukrajina, ze které po Západem sponzorované demokratizaci utíká, kdo může, je podle českého ministerstva vnitra bezpečnou zemí. Ovšem pozor, „s výjimkou poloostrova Krym a částí Doněcké a Luhanské oblasti pod kontrolou proruských separatistů“. Jak jinak.

Čert vezmi realitu, tenhle seznam diktovala politika a zapisovala loajalita. Nevím, jak vy, ale já bych raději žil ve spoustě zemí, které na seznamu bezpečných zemí nejsou, a naopak v žádném případě nechtěl žít v některé z těch údajně bezpečných. Český stát má velmi osobitý – ba perverzní – smysl pro bezpečí.

Reklamy

19 komentářů: „Perličky z české legislativy I – seznam bezpečných zemí

  1. Myslím, že v případě Ukrajiny byla hlavním důvodem jejího zařazení mezi bezpečné země obava ze zavalení azylového úřadu žádostmi Ukrajinců, kteří tu mají problémy s povolením dlouhodobého pobytu.

  2. No baže, z vnějšího pohledu je to vskutku kuriózní seznam – a není-li v pozadí nějaký skrytý mechanismus téhle bizarní čtyřiadvacítky, pak je zjevným důvodem toliko momentální „politická vůle“. Mezi ty bezpečné by měl laskavý úředník připsat aspoň některé osvědčené monarchie z Arabského poloostrova; co je asi na nebezpečného na demokraticko feudálním režimu takové Saúdské Arábie? Nechápu.
    Ale s tou Ukrajinou ouřední šiml rozhodl skvěle – oni si tam už se všemi utíkajícími potížisty dovedou poradit, dostanou-li je do drápů. A proč by mělo obyvatelstvo té skvěle se rozvíjející země na východ od Slovenska vůbec žádat o azyl? Vždyť mají o vše vystaráno – naplněním veškerých lidských práv počínaje (držkují akorát Maďaři), dramatickým hospodářským růstem nekonče.

      1. Nojo, a aby se tyhle taškařice z oprávněných zásahů SBU proti proruským provokatérům a la Skačko nedostaly příliš ven a ukrajinská demokracie nebyla ohrožena, SBU na rok zarazila vstup do země jistému Christianu Wehrschützovi, takto zpravodaji rakouské ORF, a hned ho pro jistotu nechali připsat na význačný seznam potenciálních lidských terčů ukrajinských vlastenců Mirotvorec (takového Buzynu dostali tuším do týdne) Mají tam tuším i Schrödera – ať se Němci i Rakušané stavějí třeba na hlavu.
        No, vypadá to, že v té nešťastné zemi mají opravdu dobře nakročeno k těmhle evropským hodnotám, až se tají dech…

  3. Bezpečí dle „podle vkusu každého soudruha“ – je asi nejlepší shrnutí této linoucí agitky v v kojzarovském stylu „…a V USA zase bijou“ černochy. O tom kdo a jak vyhovuje pojmu BEZPEČNOST – je nejlepším lakmusovým papírkem fakt, jestli si může každý místní obdivovatel režimů s aplikovanou třídní a rasovou nenávistí k liberálním svobodám individualismu vážících se právu k svobodného pohybu osob, dovolit vyjadřovat tuto nenávist nebo aspoň expresivně zabarvený nesouhlas s touto i dalšími lidskými právy. Naštěstí svoboda pohybu nemusí respektovat národní podstatu států a už vůbec ne místní zvyky, protože jediným zvykem všem vlastním je si po přistání na letišti přečíst kursovní lístek měn jako je USD a €. Ale když jsme u toho kolik novinářů je v které zemi vražděno, protože si dovolili kritizovat místního diktátora, pak prvenství o několik koňských délek před ostatními má Rusko. Ani vrahouni z Konga, Eritreje nebo Rwandy tolik mrtvých novinářů prostě nemají – kam se hrabe nějaký Ukrajina. Tam mají pořád internet svobodný, ne cenzurovaný a už vůbec tam nemají zákon na uctivé se vyjadřování o „gasodarovi“ pod trestem několka let „pracovní kolonii (zní to lépe než tábor, že, taková zahrádkářská kolonie zní lépe. Jo, protestovali proti němu teď o víkendu v Moskvě. A zatýkalo se.

    Takže bezpečná země kde se rudo-hnědí švagři sdílené nenávisti mohou svobodně vyjadřovat o „negrech“, „židovských iluminátech“, „zednářích“ a plutokratech a imperialistech všeho druhu bez toho, že by byli jako jistý ruský aktivista zadrženi už v momentě, když z posledního schodu svého domu vstoupí na chodník a v ten moment je zadržen proto, že policajt už dopředu ví že nejde na nákup ale protestovat a nehezky mluvit o Putinovi někam na náměstí, protože to se tam totiž nesmí – tak tohle tady rozhodně nemáme. A už vůbec ne při prvním úhozu do klávesnice ani potom.

    Tribun tady může naproti tomu ledascos i přes to, že by v jiné zemi, než kde nevládnou Stbáci a oligarchové byl už dávno odsouzeni za projevy politického extremismu skrze podporu a propagaci hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka. Síla liberalismu se projevuje právě v tom, že dokáže ustát i primitivní nenávist ponížených společenským postavením upozaděným do bezvýznamností jejich eh, „názoru“ takže jej nemusí cenzurovat ale trvalou etickou scholastikou vysvětluje a kultivuje i barbarskou kmenovou davovou depersonalizovanou identitárnost vedoucí k bezbřehé nenávisti k cizákům a i l vlastní individualizované svobodomyslnosti….Proto jsme v tomto ohledu zemí více než bezpečnou..:-)

    1. Tohle už není úpade, tohle už je volný pád :-( Pokud mažu komentáře, tak většinou kvůli sobě. Ty vaše, Oto, budu mazat kvůli vám, abyste si dál veřejně neubližoval.

      1. Na druhou stranu, Tribune, kde byste získal názornější vizitku pilného agitátora, jenž zjevně nemá potuchy, o čem mluví? :-))

      2. pssst tiše, tiše homonymně adhominimní argumentační bachaři,:-ú)

      3. Vůbec nerozumím. Napadá mě jen jediné vysvětlení, jak je to možné: jeden z nás dvou je blbec.

      4. To ne, ale je to příznačný dokument doby, proto je docela zajímavý… Kdo ví, třeba to bude mít jednou takovou hodnotu, jako ty písemné materiály, které sbíral jistý židovský historik z varšavského ghetta. Bylo toho asi pět nebo kolik konví na mléko – přežily tři a obsah má nedozírnou dokumentární cenu. Ale to už opravdu přeháním…:-)
        Jinak samozřejmě čiňte, co vám co majiteli tohoto prostoru libo. Kdysi dávno měli v Hostu do domu rubriku takových hovadin – měla příznačný název: Sami proti sobě.

    2. Oto/Ondřeji/multinicku: máte dost zvláštní přehled o tom, ve kterých zemích jsou zabíjeni novináři. Proto, abyste nemusel přežívat tak žalostně neinformovaný , dovolil jsem si vypůjčit z Hlídacího čokla odkaz na tento graf:
      https://www.helgilibrary.com/charts/20-deadliest-countries-for-journalists-1992-2015/
      Nejnebezpečnější zemí pro novináře je Irák – jakousi divnou shodou okolností v Iráku začali být novináři masakrováni od roku 2003, tedy od doby, kdy tam vaši myšlenkoví souputníci, „liberální“ žvanilové o „lickýchprávech“, začali hromadně dodávat „demograciji“ a „lickýpráva“ na křídlech bombardérů a raket Tomahawk. Kolik ze 185 mrtvých novinářů od roku 2003 dodnes má na svědomí místní demokraticky k moci probombardovaná vláda, kolik Islámský stát a další podobné formace a kolik zářezů na pažbě si mohou nárokovat účastníci „humanitární akce“ z koalice ochotných, to si už za domácí úkol laskavě rozklíčujte sám.
      https://cpj.org/mideast/iraq/
      V minulém roce prý toto prvenství převzal Afghánistán, což je po dlouhých letech budování demokracie neúnavnými koaličníky z NATO nepochybně zvláštní výsledek. :-(
      Z celkem 12 mrtvých novinářů na Ukrajině (1992-2018) jich bylo celých 7 zabito v období 2014-2018, tedy opět jakousi zvláštní shodou okolností poté, co se k moci dostali ti správní hoši, směřující Ukrajinu do milující náruče EU, vyznávající „Evropské Hodnoty“, „lickýpráva“ a samozřejmě „demograciji“, nejlépe tu liberální.
      https://cpj.org/europe/ukraine/
      Skoro by se dalo říct, že „demograti“ Ukrajiny mají solidně našlápnuto tím správným liberálním směrem. „Slava Ukrajiny!“ :-(
      Naše české ministerstvo má pravdu; Ukrajina je rozhodně bezpečná země. Přinejmenším pro příslušníky praporu Azov a ministra Petříčka.

      P.S. Oto/Ondřeji/multinicku, asi nejlepší shrnutí vašeho grafomanského výplodu je „Tribun o voze a vy o koze.“ A kdybych chtěl pojmenovat váš styl, neomylně se mi vybavuje jeden týpek z o něco dávnější historie než Kojzar, týpek s iniciálami J.G.

  4. Pojetí demokracie v demokratismu
    (Téma na případné pokračování. Perlička do náhrdelníku.)

    (Výpověď blogera, kterak byl nakopán, byť povinen zdrojovat není.)
    „Na idnes.cz nepříjemnou pravdu nenajdete aneb Stažený blog“ (7.3.2019)
    http://zvedavec.org/prispevky/2019/03/7847-na-idnescz-neprijemnou-pravdu-nenajdete.htm

    a naopak:

    Článek natolik ozdrojovaný a konkrétní, že se „někomu“ vyplácí nakopávat čtenáře a blokovat přístup ke konkrétní URL(Nebo že by tam byla taková tlačenoce? ;-).
    (Článek je o hoších, „kteří spolu mluví“ aneb „Anarchista Čtvrtek“ v reálu.)
    (Pro skalní voliče: Článek nemíří na Okamuru, ale na druhou stranu ukazuje realitu oligarchů, politiky, stran, „podnikatelů“, společnosti, voličů a voleb.)
    „Svodka o kmotrech v SPD 1/3“ (4.-6..3.2019)
    https://aeronet.cz/news/svodka-o-kmotrech-v-spd-1-3-mamuti-kseftovani-mistopredsedy-spd-se-statnimi-dotacemi-pro-zamestnavani-invalidu-system-jejich-shaneni-a-vyuzivani-pripomina-praktiky-tzv-smejdu/
    svodka-o-kmotrech-v-spd-2-3-mamuti-kseftovani-mistopredsedy-spd-se-statnimi-dotacemi-pro-zamestnavani-invalidu-system-jejich-shaneni-a-vyuzivani-pripomina-praktiky-tzv-smejdu/
    svodka-o-kmotrech-v-spd-3-3-mamuti-kseftovani-mistopredsedy-spd-se-statnimi-dotacemi-pro-zamestnavani-invalidu-system-jejich-shaneni-a-vyuzivani-pripomina-praktiky-tzv-smejdu/

    LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD
    Oddíl druhý / Politická práva / Článek 17
    (1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.
    http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html

    BTW.
    Námět do série politických komedií Švejk, Černí baroni a spol.
    Humorné je mj. i načasování :-)

  5. „Rozvrácená zbídačená Ukrajina se zcela nefunkčním státním aparátem, která má k právnímu státu dál, než Zimbabwe, země přímo řízená oligarchy a tajnými službami, ve které jsou politicky motivované – a tudíž nejenom nikdy nevyšetřené, ale ani nevyšetřované – vraždy zcela běžné, a to včetně vražd jinak protežovaných novinářů a opozičních politiků. Tak takhle Ukrajina, ze které po Západem sponzorované demokratizaci utíká, kdo může,…“

    Z Ukrajiny utíkal kdo mohl už snad v letech devadesátých, a jestli to nebylo hned z počátku těch let, tak koncem už zcela určitě. A už tehdy se dala Ukrajina popsat zhruba tak, jak píšete v tom citovaném odstavci.
    A korupce tam tehdy kvetla, ba dokonce byla vyžadována i od běžných lidí. Chovat se korupčně, shánět známé známých, co mají známé, to nemuselo znamenat, že takto tedy chcete snad něco získat. K tomu stačilo, že jste jen nechtěl o něco přijít. Takový klanový či až mafiánský způsob žití to připomíná.
    Stát tam jaksi přestal fungovat asi už tehdy, a přitom mu zůstaly dlouhé pařáty, třeba ty policejní. Zároveň, kdo potřeboval něco od policie prošetřit, pomoci se nedovolal. Tohle vím z různých vyprávění, od těch co utekli.
    Žít se tam normálně nedalo už tehdy.
    A to se pak dá snáze vidět i něco jiného, a možná i chápat, a sice to, že třeba později pak někteří lidi rovnou chtěli, jiní víceméně spíše pasivně přijímali tu „změnu prezidenta“, protože očekávali -chtěli změnu poměrů.
    Co měli vlastně na výběr- utéct z Ukrajiny, vyřvat si své frustrace vždycky doma do kamen, anebo jít na náměstí a doufat – „věřit“ ve změnu. Jestli se toho dočkali, jestli nějaká ta demokratizace sponzorovaná Západem měla na život běžných lidí vůbec nějaký vliv, to je pak zas další věc.

  6. Souhlasím s Vašimi poznatky o Ukrajině.
    Prekérní osmihodinová práce, která nestačí na přežití.
    VEŠKERÝ trh je hlídán a kontrolován mafií, staří lidé žebrají tak, že prodávají bezcenné věci a člověk znalý prostředí ví, že tím žebrají – vyjadřují tichou prosbu, kterou NESMÍ nahlas vyslovit.

    No, a nyní je na řadě ČR
    Češi jsou nyní ve STEJNÉM „hrnci“, jako byli a jsou Ukrajinci. Ze dna kotle již začínají stoupat bublinky a žáby zírají.
    To, co bylo ze socíku díky setrvačnosti nemyslitelné ještě v polovině nebo ke konci ’90 let, se stalo normou.
    Soudy soudí tak, aby občan jasně pochopil, že výsledek bude odpovídat politické poptávce a palmáre advokáta.
    Podnikatelskou kastu ovládá mafie. Zákon občana nejen že nebrání, ale jde ZCELA proti jeho zájmům.

    BTW.
    To je ZBRAŇ zemí chaosu a zla.
    Ty vlny lidského odpadu a zoufalců udělají více škody a účelového zla, než „na férovku“ vedená válka.
    Náklady jsou menší, ale škody větší a TRVALEJŠÍ.

    1. Viděla jsem na Youtube pár filmíků, jak dobří lidé v Asii zachraňují zbídačelé psy z ulice. Zabalí je do deky a odvezou do bezpečí, dají jim napít a najíst, zbaví je parazitů a spečené srsti, omyjí je a ovážou jim rány. Přitom je pořád hladí a mluví na ně konejšivými slovy.
      I mnohým osamělým lidem by pomohlo pár slov a pohlazení po tváři. Když si tak někdy čtu.

Na komentář není právní nárok

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s