Podle toho, co slyším v televizi a čtu v nejenom v novinách, ale čím dál častěji i na sociálních sítích, je naše civilizace (rozuměj západní civilizace bílého muže) v kritickém ohrožení, přičemž zničit ji hrozí především: uprchlíci (před válkou a zejména před chudobou), mísení kultur a ras, emancipace žen, dekriminalizace homosexuality (o manželství osob stejného pohlaví nemluvě), třiceti pěti hodinový pracovní týden, školní obědy zdarma, sociální jistoty či ochrana přírody obecně a omezená spotřeba zvláště (viz též seznam rad, jak zachránit svět).
Já si ale na základě čerstvé osobní zkušenosti myslím, že to, co nás jednou
skutečně zničí, bude – nedůvěra. Vzájemná nedůvěra a podezřívavost, kdy jakoukoliv vstřícnost od druhého chápeme apriori jako past a za cokoliv, co pro nás druhý nezištně (protože „zisk“ v podobě radosti, že mohl pomoci, nebo že prostě jen nebyl sám, nechápeme a neuznáváme), už nedokážeme být ani vděční, protože pořád čekáme, kdy a v jaké podobě přijde „účet“. A když žádný nepřichází, místo úlevy nastoupí strach, co je špatně a kdy to přijde?
Už nedokážeme věřit jeden druhému nezištnost, už nedokážeme brát jeden druhého jako dva lidi, kteří si navzájem pomáhají, protože člověk je tvor společenský, který sám bez druhých nedokáže nic, a jehož lidskost se konstruuje právě a jedině ve vzájemné interakci rovného s rovným. Místo toho jsme se naučili sebe i ostatní reflektovat jen jako lovce a jeho kořist. Když nevyděláváme my na druhém, musí zákonitě vydělávat druhý na nás. A pokud není na první pohled zjevné jak, není to proto, že by se na nás vydělat nesnažil, ale proto, že je tak rafinovaný, že to nedokážeme odhalit. Lovec a kořist. Zdroj a jeho utilizace.
A protože nikdo nechceme být kořist, jsme neustále ve střehu. Nikomu nevěříme, každého podezříváme. Odmítáme pomáhat druhým a odmítáme nechat si od druhých pomoci, protože nejsou žádní druzí. Jsou jen ti, na kterých chceme sami vydělat (protože musíme, nechceme-li sami zahynout), a ti, kteří chtějí vydělat na nás. Kooperace je vytlačována konkurencí. Přestáváme být společností lidí a stáváme se masou člověků.
Bohužel, je to svým perverzním způsobem racionální, protože systém, ve kterém žijeme, je nastaven tak, že právě ten, kdo sám dokáže nejlépe nedůvěřovat a nejlépe zneužívat zbytky důvěry druhých, je nejvíce odměněn. Penězi, i prestiží. Tak jsme ho nastavili. Je to naše volba. Naše hloupá volba. Hloupá, ale snadná, protože z krátkodobé perspektivy se to vyplácí. Ale my jsme lidé, ne jepice. Nežijeme den, nebo týden, svá mláďata neodstavujeme po roce, ale po desítkách let. Žijeme v dlouhodobém horizontu, ale plánujeme v krátkodobém.
A tak se nedůvěrou, kterou nás chrání před tím, aby na nás druzí vydělávali, připravujeme o to jediné, co nám dlouhodobě umožňuje přežívat: spojenectví s ostatními lidmi, důvěru, přátelství a spolupráci. Jako jednotlivci jsme slabí a bezbranní, prosperovat dokážeme jedině jako společnost. I ti zdánlivě nejsilnější a nejsamostatnější jedinci přežívají a prosperují jenom proto, že existuje společnost, která jejich prosperitu zajistí, i kdyby jenom tím, že na ní mohou parazitovat.
Nezničí nás snaha o pokrok, i když znamená riziko chyb a omylů, zničí nás ztráta schopnosti důvěřovat si a s tím ruku v ruce jdoucí nutkání jít si navzájem po krtku. Ta neustálá ostražitost, ta permanentní „bojová pohotovost“, kterou si vynucuje nedůvěra a náhrada paradigmatu spolupráce paradigmatem konkurence, nás stojí tolik času a energie, že nám už nezbývá na řešení toho, co nás skutečně ohrožuje, ať už jsou to války, chudoba, epidemie, stoupající rezistence na antibiotika, klimatické změny, znečištění životního prostředí či vymírání hmyzu a s ním ruku v ruce jdoucí riziko katastrofálních neúrod.
Začíná to tím, že si principiálně nedůvěřujeme, abychom na sobě mohli lépe vydělávat, a skončí to tím, že nezbude nikdo, kdo by vydělával, ani nikdo, na kom by vydělávat mohl, jak málo nás zbude, pokud vůbec někdo zbude. Ty skutečně vážné problémy, které nás ohrožují, totiž dokážeme řešit jedině společně. K tomu je ale potřeba důvěra, bez důvěry zůstaneme sami, i když nás jsou miliardy.
Tribun 
A není nás míň? Ty ostatní miliardy třeba paradigma kooperace úplně neopustily…
Tak samozrejme, neduvera zatim nici jen evropskou moderni levici, zbytek si s tim moc hlavu nelame:
https://www.theguardian.com/education/2019/mar/04/birmingham-school-stops-lgbt-lessons-after-parent-protests
Birminghamska skola zrusila po protestech rodicu vyucovali LGTB. Muslimsti rodice nedovolili svym 600 detem jit do skoly a ta stahla predmet z osnov.
Jeden z kazdych rodicu duveroval tomu druhemu, ze sve dite do skoly opravdu neposle a nezacne delat stavkokaza. A taky duverovali sile sve jednoty…a hle, dobra vec se podarila a ani to nebolelo.
Tohle je způsob, jak by mohli muslimové dojít v tradiční Evropě uznání, nemyslíte?
Nejsem si jist, jestli pro sebevedomou skupinu navzajem si duverujicich jedincu ma uznani od nejakych mamlasu vubec vyznam. Jesli mamlasove budou nekoho uznavat, anebo ne, je tu zcela bezpredmetne.
To je známá věc, že největší islamofobové se v takových záležitostech, jako je pohled na výchovu dětí a na zkázu světa prostřednictvím liberalismu nápadně podobají právě islamistům.
Když akcentujeme individualitu a suspendujeme socialitu, je úplně jedno, kolik nás. Aneb jak by řekli jiní: není žádné, každého je vždy jen jeden.
No tak jestliže liberálové v Británii v Birminghamu ustoupili skupině muslimských rodičů, který je-byla dokonce prý jen small (but vocal), poslali tím islamofobům akorát spíš takový malý vzkaz- není ani třeba nějakých islamistů, aby moderní liberálové sklapli.
A v tradiční Evropě se tohle zjevně ví už nějakou dobu, i právě přes ty příklady událostí z Evropy netradiční.
A tady už nejde ani tak o to, že to si pak můžeš spolu s nimi celou slavnou LGTB výchovu strčit za klobouk, tresen.
Co já s tím?
Přečíst a třeba popřemýšlet? Zkusit to určitě můžeš :)
Já si klidně za klobouk strčím všechno, co mi doporučíš, jenom nevím proč. Co já mám společného s LGBT výchovou? Pokud tedy něco takového existuje /kromě informace, že existuje LGBT/.
Tady přece není důležité, jestli jsi nebo nejsi zastánce LGTB výchovy.
(jak i výše píšu, o to tady už ani tak nejde)
Jestli jsi to popřemýšlení vztáhla jaksi či pouze na sebe, jako že tě snad z něčeho podezírám nebo napadám, tak mi to promiň, protže takhle jsem to nemyslela. Jinak ale jasně či ba právě, jsi zastánce moderních liberálů, či k nim i patříš, nebo tě alespoň takhle znám, protže se tak dlouhodobě prezentuješ, tak jsem tě k nim i teda jaksi zahrnula. Klidně mě oprav, jestli to tak není.
A ptát se, jestli něco jako LGTB výchova existuje, když se na té škole v Birminghamu zrovna řešilo její stopnutí? No vidím, nemáš tam otazník, jenže ptát se dá i bez otázníků. A máš recht, zatím to vypadá tak, že LGTB výchova je jakoby v plném proudu a zároveň není.
Fakt je, že původně se to jmenovalo či to byl-je takový edukační program
“ …. an education programme about equalities called No Outsiders. …… its ethos is to promote LGBT equality and challenge homophobia in primary schools. Many schools around the country have adopted the programme.“
Vzešlo to prý od jistého Andrewa Moffata.
A zatímco z jedné strany či stran to bylo míněno jako výuka k toleranci nebo jako rozšíření rozhledu, inspektoři (Ofsted) byli tímto nadšeni, ze strany druhé či stran to bylo bráno jako výchova či výuka práv LGTB, no a možná tedy tak, jak mají děti třeba hodiny angličtiny, tak mají zřejmě hodiny o právech LGTB, „lessons about LGBT rights“ , samotný Guardian to takhle zmiňuje v několika článcích.
A co je i tady zajímavé, dle inspektorů zde byla „malá, hlasitá minorita“ rodičů, kteří považovali školní osnovy o rovno(práv)nosti za disproporčně zaměřené na LGTB záležitosti, a že to nebylo vyučováno přiměřeně vhodným způsobem s přihlédnutím k věku dětí.
Ovšem výuku schválili, protože jak píšu výše, tolernace, rozhled atd. Tedy nejen schválili, spíš právě podpořili, byli nadšeni skvělou prací školy, která prý nedělá nic špatného. Už totiž v lednu byla škola donucena obhajovat „its LGBT equality lessons after 400 predominantly Muslim parents signed a petition calling for them to be dropped from the curriculum“.
Tedy šlo převážně o muslimské rodiče, ale nejen, a že ti druzí, či snad jiní- prý si stěžovali i křesťanští rodiče a Židé, stěžovalo se zjevně z jakýchsi náboženských důvodů či co – byli Guardianem zmíněni okarjově je celkem zjevné, v té škole je totiž prý 98% dětí muslimských, je to prý muslimská komunita. To jsou zas slova první stěžovatelky, Fatimy Shah, matky desetileté dcery. A rodiče prý neposílají děti do školy, aby se tam učily o LGBT, posílají je tam proto, aby se tam učily „math, science and English“. A taky prý tam nějak došlo ke kolizi étosů, Shah také řekla:
“We have nothing against Mr Moffat – we are as British as they come. We respect the British values … but the problem is, he is not respecting our ethos as a community.“
Tedy že étos vzdělávacího programu No Outsiders nerespektuje étos muslimů coby komunity.
Nejdřív to vypadalo, že škola bude později ve výuce LGBT pokračovat, s tím se ovšem protestující rodiče nějak nesmířili, vyjádřili nespokojenost a zklamání, tedy to za ně vyjádřil jejich mluvčí Mohammed Aslam, no a tak se rozhodlo, že LGTB výchova je pozastavena nějak na neurčito, na dobu časově nijak neomezenou, ve které se budou zřejmě asi nějak sbližovat ony étosy. anebo nebudou, to se časem uvidí, takhle to ale zatím vypadá jako konec v nějaké pohádce – a tak řešili a rokovali, a pokud neumřeli, rokují dodnes.
https://www.theguardian.com/education/2019/mar/14/birmingham-primary-school-suspends-lgbt-lessons-indefinitely-parkfield-protest-parents
ANO, trefil jsi hřebíček na hlavičku, princip „konkurence místo kooperace“ skutečně společnost ničí (nebo taky člověk člověku vlkem aneb sežrat nebo být sežrán). Počátkem padesátých let napsal Albert Einstein, že stádo podnikatelů, ve kterém se jednotlivé ovce snaží jedna druhou připravit o výsledky své práce, není právě nejracionálnější způsob jak svět rozvíjet.
NE, ironizující seznam příčin zániku světa („naše civilizace (rozuměj západní civilizace bílého muže) v kritickém ohrožení, přičemž zničit ji hrozí především: uprchlíci (před válkou a zejména před chudobou), mísení kultur a ras, emancipace žen, dekriminalizace homosexuality (o manželství osob stejného pohlaví nemluvě), třiceti pěti hodinový pracovní týden, školní obědy zdarma, sociální jistoty či ochrana přírody obecně a omezená spotřeba zvláště“) je namíchán půl napůl z pravdivě i nepravdivě uvedených jevů. Rozebírat to je nad možnosti tohoto komentáře.
Rozebrat se da i strucne. Je jina doba.
Misto 2 uz temer 8 milliard
Misto penez posilanych kuryrem a sekem
dnes elektronicky presun libivolne castky penez ci kapitalu s rychlosti obehnout svet ve vterine
Misto radiotelegraficky ci telefonicky predavane zpravy,
dnes informace druzicove v obrovskych kvantech.
Jen lidske mysleni dnes jako drive temer beze zmeny.
A do toho matka priroda.
Pocet znicenych mest a vesnic jen v USA hurrikany a tornady se energeticky rovna pouziti jiz mnoha atomovych bomb.
Tornada cyklony zemetreseni, tsunami, sopky sucha pozary v mire dnes stale vyssi a v nedavne minulosti nezname jsou
1/podle jednech jen a jen zpusobeny clovekem a s resenim ze dalsi vyssi zdaneni za vyssi CO2 a polution ze spotreby fosilnich paliv to vyresi
2/podle jinych take vedcu se jedna o prirodni jev ktery je tu po tisicileti s jen minimalnim vlivem cloveka.
Jen si dovolim dodat ze pokud se mirutvurci nuklearne neznici sami,
Priroda sama dokaze nastavit takove parametry k zivotu ci nezivotu s konecnym vysledkem zasahu do zivota lidskeho s vysledkem jako nuklearni katastrofa.
Vlastne lepe a prirodneji, bez nuklearni radiace.
Smrtici potopy, pozary, zemetreseni tsunami a cyklony to zaridi.
Prostredky tedy penize vydavane v billionovych castkach na valky a sebezniceni to nezachrani.
Sjednocene lidstvo bez vydaju na zbrojeni a snizeni spotreby vsemoznych nesmyslnosti
k zivotu nepotrebnych, hlavne ze se business toci a zisky rostou, by nadeji mit mohlo.
Jiz brzy pujde o zivot, ne o stale vyssi uroven kohosi !
problem bude mozne trochu v tom, ze defaultni neduvera JE ekonomicky vyhodna, at uz se vam to libi, nebo nelibi. svet je plny lidi, kteri cekaji na duverive hejly, a pokud budete mit stesti a neobere vas devet cizich lidi, kterym budete duverovat, ten desaty uz si takovou prilezitost ujit nenecha.
souvisi s tim i to, ze spoluprace s velkou casti populace proste nic pouzitelneho neprinasi. nemam nic proti spolupraci se sikovnym zednikem, dvouatestovanym chirurgem nebo treba pravnikem, ktery pri obhajobe mych zajmu vymete s protostranou soudni sin i s prislusenstvim … s takovymi lidmi budu spolupracovat rad a ochotne, protoze jejich sluzby me za to stoji. k cemu me ale je spoluprace s nejakym poulicnim umelcem, lidovym filosofem, nebo se zaprodancem pekel z nejake roztomile neziskovky ? tihle lide nenabizi nic, o co bych mel zajem, takze spoluprace s nimi je z meho pohledu naprosto vyloucena.
nezistna spoluprace muze fungovat mozna tak nekde u mravencu nebo vcel, s materialem typu homo sapiens sapiens tezko … a ano, klidne priznam ze budu mezi temi, kdo vam do te nezistne spoluprace s rozbehem hodi vidle, pokud to bude pro me vyhodne … a takovych lidi je podstatne vice, nez tech „hodnych“. vitejte v realnem svete.
Takovyhle nastup mi pripomina souboj titanu:
Tribun na svem blogu vola po spolupraci, vy sem prijdete a vysmejete se mu do oci. Cimz to skonci a vy jste vitezem.
Zaroven je vam ale proti srsti poulicni umelec, pricemz se chovate uplne stejne jako on a vnucujete svoji prizen a snahu o spolupraci skupine lidim jez o vasi produkci nestoji. Takze tady je zas vitezem Tribun.
A jdyz uz jste se zastavil u Bergmanna, tak minuly tyden mi vlezla pod ruku jeho Sedma pecet. Dal jsem si ji po mnoha desetiletich na zkousku, ovsem vydrzel jsem bez dechu cely film, coz mne velmi a velmi prekvapilo. Nektrea dila opravdu nestarnou (ale zrejme je jich dost malo).
Z vaší strany je to celý komplex problémů se společným jádrem, kterému se říká ekonomismus. Za prvé nadřazujete ekonomické hledisko nad všechno ostatní, za druhé nejde z vaší strany ani tak o ekonomii, jako o monetarismus, za třetí nejste schopen či ochoten chápat a připustit, že se jedná jen o hledisku partikulární v rámci daného systému (v jinak definované ekonomice by vaše racionalita mohla být a velmi pravděpodobně i byla imanentně iracionální) a za čtvrté nemáte prostě pravdu, neboť existuje studie z teorie her, ze kterých jasně vyplývá, že spolupráce se vyplácí, pokud je cílem maximalizace vašeho užitku. Vy ovšem nemluvíte o maximalizaci svého užitku, ale o minimalizaci užitku druhého, jinými slovy preferujete likvidaci konkurence před vlastní prosperitou.
A za páté, i když vlastně již mimo pořadí, si plete spolupráci s obchodní transakcí. Uznávám, že rozdíl to může být leckdy subtilní, trvám však na tom, že vždy podstatný.
na ekonomismu, potazmo monetarismu osobne neshledavam nic spatneho, a povazuji to za stejne dobry zivotni pristup, jako kterykoliv jiny.
spoluprace se vyplaci, pokud ovsem obe strany maji v ramci te spoluprace co nabidnout … pokud druha strana nenabizi nic, co by me pro me melo nejaky smysl a vyznam, pak holt se zadna spoluprace nekona, protoze pro me neni vyhodna … a je me uprimne jedno, jestli by treba takova spoluprace nebyla vyhodna pro tu druhou stranu. ja tady nejsem za nejakou „spolecnost“, ani za „kolektiv pracujicich“, ale sam za sebe.
tu „jinak definovanou ekonomiku“ jsme tady meli zhruba ctyricet let … a historie ukazuje, ze to nebyla zadna velka vyhra. realita je takova, ze pro naprostou vetsinu populace proste jsou hlavnim motivacnim faktorem docela obycejne prachy, a pokud jim tuto motivaci omezite, ti lide se jednoduse prestanou snazit, protoze k jakekoliv snaze nemaji duvod. co bych si trhal zily, kdyz muzu ve dvanact vypadnout na melouch a vikend stravit na chate ? nejake „blaholidu“ me muze byt uprimne u zadele, me zajima blaho moje, nikoliv tech ostatnich.
spoluprace ale JE zaroven obchodni transakci … ja do te spoluprace vlozim neco, co umim ja, vy do ni vlozite neco, co umite vy, a o vysledek se rozdelime. drobny zadrhel nastava v okamziku, kdy druha strana nic pouzitelneho neumi, a nema tedy co do te spoluprace vlozit. pak takova spoluprace neni spoluprace, ale docela obycejny parazitismus … a parazity obvykle lide nemaji moc radi.
Lidé vidí štěstí v různých věcech. Většina si možná myslí, že jim ho zajistí prachy. Pak jsou tu ale taky jedinci, co štěstí nacházejí v tom, že víc dávají než berou. Fakt, věřte mi. Opravdu existují.
chran bastiat, ja netrvrdim, ze takovi lide neexistuji … ja pouze tvrdim, ze takovych lidi je ve spolecnosti zastoupeno naprosto marginalni mnozstvi, a ze tato skupina neni dostatecne pocetna na to, aby dokazala udrzet pri zivote nejaky spolecensky system. lidi, kterym jde o prachy a o vlastni prospech je proste v kazdem socioekonomickem systemu vic, mnohem vic, a pokud je nedokazete motivovat, drive nebo pozdeji ten vas pokus o „spravedlivejsi spolecnost“ ekonomicky zkrachuje.
Asi tak, …. , je mi vas lito …
OT, Tribune, k vašem retweetu paní Boširovové s tím nebohým ukrajinským vojáčkem . Rozhořela se tam debata, zda jde nebo nejde o fotošopovanou fotku s těmi dělostřeleckými granáty, co mají to hezké věnování. To nedovedu posoudit, ale vím, že sama ukrajinská tv natočila roztomilý šot, kterak ukrajinští chlopci ládují granátomet Uragan – a na každou střelu píší laskavé věnování všem separům, na něž ty příšerné střely dopadnou. Žádný fotošop – uvědomělá ukrajinská armáda…
Důsledky.
A příčina?
Systém.
Řešení?
Změňte systém. Jinak BUDE HŮŘ.
Z pohledu me zivotmi zkusenosti vidim, ze cim nas je vice, tim vice narusta neduvera u lidi. Vice lidi, vice naplavy, vice grazlu, to je snad normalni uvaha, ne..V male vesnicce v posazavi, kde jsem travila prazdniny u babicky tento problem v davne minulosti nemeli. Vesnicane se znali a ze zkusenosti duverovali ci neduverovali vesnicanum, co se ukazali byti bezcharakternimi krivaky, nebo zlodeji. Proto ani reznik nesidil. Prichazejici cizi clovek se pozoroval a ano, kadroval do te doby, nez se ukazal verohodnym. S tim nemel socialisticky system zadne cineni, je to pradavne usporadani nasi civilizacni oblasti. Nicmene, prave ten kolektivizmus, JZD, ten stary rad narusili prichodem cizich komunistickych elementu…Dle meho mineni tuhle atmosferu perfektne vystihl film: „Vsichni dobri rodaci“.
Duvera k jinemu cloveku nikdy nezmizi, je to zakladni, vrozena lidska vlastnost. Individualni volba v kladnem procesu je zahodna, ale kolektivni, sjednocena duvera ve fanatickem davu zhoubna. Hitlerovi duverovalo v tricatych letech miliony Nemcu, ze….
Stale plati tisicilete:
Fide, sed cui vide.
(Duveruj, ale dej si pozor, komu)