Takže máme za sebou další volby, můžeme si tudíž říct, co jsme se díky nim dozvěděli. Tak předně, dopadly i beze mě. Je to osvobozující vědět, že na člověku nezáleží, že je jen jeden z mnoha a že se něco obejde bez něj. Sláva, budoucnost Evropy už neleží na mých bedrech.
Zpráva která potěší, byť není důvod ji přeceňovat, je konec pana Štětiny v Evropském parlamentu. Jestli to ovšem bude znamenat i jeho konec v politice, nebo nám bude o to víc otravovat vzduch v Praze, o co méně bude v Bruselu, to se teprve ukáže.
Zpráva, která nepotěší, a ani ji nejde dost dobře přecenit, je debakl ČSSD, která skončila bez mandátu před branami Evropského parlamentu, kterými naopak s jedním mandátem prošla i ta ostrakizovaná KSČM. Všechny ostatní mandáty se staly kořistí pravice. (Ano, pravice. To, že někdo není otevřený fašista nebo libertarián ještě neznamenám, že není pravičák. Pozná se to totiž především podle toho, jak moc jde po krku lidem a jak snaživě umetá cestičku kapitálu.) Až si jeden říká, jestli i ta KSČM není navzdory své občasné levicové rétorice zakuklená pravice? Každopádně, pokud je toto předzvěst výsledků parlamentních voleb – a jsou všechny důvody se domnívat, že ano, protože evropská témata v kampani téměř nefigurovala – čekají nás krušné časy. Přesto pořád zůstává otázka, jestli svým debaklem ČSSD jen zaplatila za kurvení se s ANO ve vládě, jak si myslí Jakub Patočka, nebo jestli je to projev hlubších a komplexnějších změn v české politice, což je výklad, ke kterému se co rozený pesimista kloním já. ČSSD je sice škoda, ale nevidím nic a nikoho, na koho by se mohla vymlouvat.
Absurdita evropských voleb je dobře vidět na tom, jak voliči protlačili do EP Alexandra Vondru, tedy člověka zásadně antievropského, který nikdy nechtěl nic jiného, než slabou Evropu sloužící silným USA. Ale takových kuriozit by se našlo všude po Evropě plno.
Zcela zásadní zprávou, ovšem lokálního významu, která se do výsledků evropských voleb pouze promítla, je neoddiskutovatelný úspěch Babišova ANO. Toto je reálný obraz jeho podpory, ne plná náměstí žádající jeho odchod. Plná náměstí sice vypadají impozantně, ale jsou na nich zřejmě všichni, kteří Babiše nechtějí, zatímco ti, kteří ho chtějí – nebo jim alespoň nevadí, což bude asi častější případ – se scházejí u voleb. A tam se jich opět sešlo víc, než dost. Je evidentní, že i kdyby Babiš náměstí vyslyšel a rezignoval, vrátí se po příštích volbách hlavním vchodem.
A pak je tu zpráva významu celoevropského, která ovšem příliš optimistická není: před veškerou snahu elit předstírat, že je to naopak, se žádná společná Evropa zatím nekoná. Nikde v Evropě nefigurují společná evropská témata, všude se hraje na národní notu. Opravte mě, pokud se mýlím, ale nikde v Evropě jsem nezaregistroval jedinou skutečně evropskou stranu, tedy stranu, která by pod stejným názvem a se stejným programem kandidovala v celé Evropě. Za takovou nelze považovat ani Piráty, byť ty stejný název i blízký program mají, protože i oni jsou pořád jen jednotlivé národní strany.
Evropané by se měli konečně rozhoupat a buď se vrátit do 19. století k národním státům, nebo udělat krok do století 21. k jednomu suverénnímu státu, ale tohle plácání se někde mezi je k ničemu. Stejně, jako by si měli ujasnit, jestli se chtějí vzdát všech civilizačních výhod, kterým se těší, a lézt kapitálu do zadku, nebo jestli chtějí zůstat výspou civilizace, která drží kapitál na uzdě a nutí ho sloužit lidem, místo aby nutila lidi sloužit kapitálu. O ničem z toho ale tyhle volby opět nebyly. Tak snad příště.
P.S. Jistě můžete žehrat na mizernou účast voličů, ale uvědomte si, že ta je přímo úměrná tomu, jak moc si voliči myslí, že o něčem rozhodují. ať tím, jaký mají vliv, nebo tím, jestli se vůbec o něčem rozhoduje.
Test
Záhada. Mé delší příspěvky kamsi mizí.
Asi už vás tady znají a nic vám neotisknou, ale já v tom prsty nemám.
Je to divné. Nepřišla jsem na to, co by WP mohlo vadit. Asi ho vedou agenti rozpadu EU.
Citovala jsem v úvodu vaše tvrzení o neexistenci společných témat a jednotné celoevropské strany. K tomu jsem namítla, že existuje společný zájem na prostém udržení EU, aby zůstala šance na její rozumné působení ve prospěch všech, a že jít volit kteroukoli stranu, která neusiluje otevřeně nebo skrytě o rozpad, bylo OK.
Nemáte přehled, takoví Zelení jsou zelení všude stejně. Nicméně evropské frakce mají společný program a zcela jasné hodnoty a i politiku dánu, kdybyste sledoval snad nejvýraznějšího předsedu frakce – v tomto případě ALDE – Guy Verhofstadta nemohl byste vypustit podobný nesmysl z úst. Nakonec několik let na pozici lídryně (ano, už sám fakt že umíme vyjádřit rod z pozice která je jinak bezpohlavním vyjádření funkce bez toho, že by snad mělo záležet na člověku jako takovém) frakce Zelených německá europoslankyně Ska Kellerová.
Jinak volby přinesly poselství, že na západě až na dvě vyjímky – Itálii a Francii – jsou fašisté na ústupu, v Nizozemsku vyhrálo 5 LIBERÁLNÍCH (to je diverzita, co?) stran a jediná fašounsky- extremistická strana Geerta Wilderse se do parlamentu nedostala, ve Skandinávii fašisté také prohráli a vyhráli buď liberálové (Dánsko), socialisté (Švédsko) anebo křesťanští demokraté (Finsko) a extremisté jsou vždy jen v zásadě zanedbatelnou menšinou. V Německu AfD získala 13%, což je vzhledem k výsledku proevropských stran (z větší části vystupující proti tvrdým restrikcím proti uprchlíkům na moři, a i proti budování sběrných táborů v diktátorských režimech a podmínkách v jakých tam musí žít uprchlici jen proto, že s daným diktátorem nesouhlasí a nechtějí proti němu bojovat, či jej svrhnout ale chtějí před různými Assady a Haftary prostě jen utéci), pak naše pohodlnost a netečnost pak není projevem naší vyspělosti, ale „národního“ egoismu (nejsou takoví zdaleka všechny národy a země – je pravda, že anglosaská mentalita, která definovala lidská práva jako novou nadřazenou hodnotu ostatním hodnotám, třeba právu na svoji osobní vyjímečnost a nepodřídit ji tak nutně nějakým kolektivním zájmům ve prospěch společnosti – ale trvat na svých individuálních právech – která jsou aplikovatelná jen ve jménu konkrétní osoby a nelze je tedy jakkoli „kolektivizovat“).
Takže ztratili ideologicky obsolentní ještěři – socialisté a konzervativci – a získali liberalističtí progresivisté a zelení reformisté naší „tradiční“ průmyslově nepokrokové společnosti, generující technologickou zaostalost – a hlavně – zkázonosné klimatické prostředí pro život na Zemi. Je dobře že prohráli ti, co si ještě na na počátku druhého decilu 21. století myslí, že jsou existují nějací „proletáři a vykořisťovatelé“, ale z podstaty jen konkrétní individua – ničitelé a na straně druhé – pro kvalitní lidské žití – činorodí lidé -. bez ohledu na ideově zcela inherentní socjální statuty, které nemají s jakoukoli „společenskostí“ co dělat, ale jsou jen toliko vyjádřením schopností jednotlivce, jeho mentálními a kognitivními dispozicemi.
Četl jsem už pár komentářů, které říkali skoro stejnými slovy skoro ta samé jako vy – jen s dosti odlišným závěrem. Z toho podle mne plyne jediné: situace je nepřehledná (politologicky středový pel-mel) a každý si ji snadno může přihnout podle svého gusta. Jinými slovy: revoluce se nekoná a evoluce uvízne v bahně politikaření.
Mno, náš výlučný srandista se tu dovolává nizozemských socanů co liberálů, Francie je pochopitelně obrázek rozpadu liberalismu, pokud se neukáže, že Lepenice je v zásadě také liberálka, Itálie dosti podobná – o Polsku, Maďarsku a jiných ani nemluvě. Teď ani nevím, kam ten vzácný a osobně výjimečný exemplář zařadí zatracené španělské socany (a katalánské separatisty – Puidgemont je v europarlamentu) – asi to budou taky liberálové – a kterak bude svou výjimečnost podřizovat nárokům na zdravé životní prostředí. Otův příspěvek je zjevně v souladu s páně autorovými mentálními a kognitivními dispozicemi, značky „čo sa babe chcelo, to sa babe snilo“, česky „přání otcem myšlenky“. Souhlasím s Tribunem, že pro futuro to s EU moc dobře nevypadá, a na rozdíl od něho nevidím žádnou naději v Evropě národních států – a tu Francii s Itálií, Maďarskem a Polskem a koneckonců i s Babišovým liberálním Českem můžeme brát jako takový předobraz dalšího vývoje na evropském kontinentu. Docela neveselá vize.
Jak jste u všech ďasů přišel na to, že vidím naději v Evropě národních států? Zrovna já?
Myslím, že spíše než politikaření tak konformismu. Tady je moc.pekne shrnutí fakt s nějakými čísly. Ideologické verbální haraburdi pak je jen zaostalost těch, co zůstali politologicky na dnes již komických postulátech které díky globalizaci a volnému pohybu odvál čas.
„Tyhle evropské volby byly velmi zajímavé a podle mne dopadly pro Evropskou unii a její další integraci dobře. Lidovci a socialisté ztratili celkem 75 křesel, liberálové a zelení získali navíc 57 křesel.
Propadly se také strany tzv. euroskeptické kolem britských toryů, kam patří i naše ODS, která nyní v této frakci bude muset hledat společnou notu s lidmi pana Kaczynského, a radikální levice. Kdybychom sečetli hlasy jasně proevropských, mainstreamových stran, tedy lidovci, socialisté, liberálové a zelení, tak nám vyjde číslo 506 z celkem 751 křesel v Evropském parlamentu. Tato většina je mnohem více prointegrační, než byla minulá většina. Naopak v táboru xenofobních, populistických a euroskeptických stran bude velmi zajímavé sledovat, jak spolu tyto strany budou vycházet po volbách v reálné politice, kdy už nemají motivaci předstírat jednotu“.
Tribune, to jsem vydedukoval z vaší věty:
„Evropané by se měli konečně rozhoupat a buď se vrátit do 19. století k národním státům, nebo udělat krok do století 21. k jednomu suverénnímu státu, ale tohle plácání se někde mezi je k ničemu.“
Jsem rád, že tomu tak není… :-)
To jsem jen vyjmenovával dvě možnosti, které mne napadly, kam by se to mělo zhoupnout, aby bylo jasné, co se tady sakra děje?
Výsledek eurovoleb je vskutku skandální. Zničujícím vysvědčením pro lucidnost občanů ČR je, že nevyslali do EU jasný vzkaz 100% volbou Sej Rošky. Nejen že by už konečně bylo jasné, že jde vlastně jen o to jedno, aniž by se to kamuflovalo nějakými sociálními, národními, občanskými a jinými přívlastky, ale taky by se tam třeba nedostal ten retard, co když dělal ministra zdravotnictví, tak jediné, co udělal bylo, že tam zřídil SM salónek pro svou nekompetentní dominu. A také by se touto cestou dala konečně provést studie funkčnosti takové instituce za podmínek, kterých se Haškovi nedostalo.
nechci tribunovi kazit jeho budovatelske nadseni, ale povazovat zrovna ano a piraty za pravici je … rekneme ponekud neobvykle. pirati jsou primo ukazkova progresivisticka sebranka nejhrubsiho zrna, za kterou by se nestydel ani sam velky mao, a vudce … vudce je proste vudce, ktery nevaha slibit cokoliv, o cem mu jeho medialni poradci prozradi, ze by mohlo na lidi fungovat. to neni pravicactvi, to je docela obycejny populismus. samozrejme, ze ten populismus funguje … jinak by to totiz ti populiste nedelali, ze ano. tech tricet procent volicu, kteri budou na podobna temata slyset, si strany podobneho razeni proste najdou vzdycky, protoze a jelikoz homo sapiens sapiens … a ne, dokud nevymenite lidstvo za nejaky „lepsi model“, nic moc se na vyse uvedenem nezmeni.
jedina uspesna strana, ktera by se dala s privrenim vsech telesnych otvoru povazovat za pravicovou je ods …
Rekl bych,ze stale plati ono biblicke podle ovoce jejich poznate je, takze tu neni co resit.
A jak daleko se na pravici dostala ODS, to je skutecne zajimava otazka:
„Lang má zřejmě pocit (a způsob jeho vyjadřování tomu vcelku odpovídá), že vlastně nepodněcuje k vraždám jiných osob, ale věcně navrhuje neutrálně technické, zdravotně-profylaktické opatření spočívající v nezbytné likvidaci jakýchsi hnusných, obtížných tvorů, kteří ostatně ani nejsou lidmi, s cílem, aby tito tvorové svou další existencí nenakazili morální profil ostatních tvorů kolem nich – v tomto případě zatím ještě (dokud se nenakazí) normálních, běžných lidí.“
http://casopisargument.cz/2019/05/27/martin-lang-a-jeho-zdravotni-reseni/
Nekteri, a je jich bohuzel stale mene a mene, si totiz jeste pamatuji, co dokazaly v Evrope rozpoutat podobne az shodne vyroky politiku: „…takové zrůdy je nutné pozabíjet, aby svou morální zrůdností nenakazily zbytek národa“.
Presto Lang dale zustava v ODS i v rade mesta…ja bych rekl, ze to neni zadne prekvapeni, pravice jen dela svoji praci.
Co se Babise tyce, pak Tribun dobre pochopil, ze cim vetsi moc kapital ma, tim vice levicove se chova. Nakonec se z velkopodnikatelu stanou komunisti s jednou jedinou technickou vyjimkou: nikdy sami sebe neznarodni.
Heslo, anebo spise uz jen popis praxe privatizace zisku a socializace ztrat ostatne hovori za vse.
A Piraty vetsinou volili pravicove smyslejici lide, takze co si o nich (a jejich kapitalovem sadu, z nejz sklizi sve ovoce) myslet…spise se zacina potvrzovat, ze deleni politickych proudu na prave, stredni a leve jiz nema opodstatneni. Ve hre je marketing a PR a ten jde po zabave, anebo po vyvolani nepotrebnych potreb. Staci prilepit par dredu a uz je z vas antisystemove simulakrum.
Tenhle postup je pekne videt na nezavislych skupinach, napr. u snowboardistu. Tak dlouho se tvarili jako nezavisli, az z nich marketing vyrobil skupinu naprosto zavislou na odevnich znackach. Kdo na sobe nema hadry od Burtona za 30 litru, nikdy se k nezavislosti nemuze propracovat, to da rozum. Stejne to mate i s Piraty.
jakoze zemana nijak zvlast nemusim, i kdyz mu nelze uprit jistou nazorovou konzistenci, coz je v dnesni dobe vec zridka vidana, tohle vyjadreni uz prislo ponekud pres caru i me, osobe pohrichu cynicke a empatieproste. klidne priznam ze lidi jako takove nijak rad nemam, ale resit nazorove rozdily podnecovanim k trestnym cinum se me nejevi jako racionalni pristup. nasili povazuji za krajni prostredek, kdyz uz neda zajistit ochrana zivota, zdravi ci majetku jinym zpusobem, nikoliv za prostredek reseni politickych sporu.
za nejvetsi uspech piratskeho marketingu a pr povazuji fakt, ze nejsou vseobecne povazovani za ultralevici, kam se svym programem i skutky hrde hlasi.
„za nejvetsi uspech piratskeho marketingu a pr povazuji fakt, ze nejsou vseobecne povazovani za ultralevici“
Jen jestli to bereme za dobry konec a podle boudy nesoudime psa.
Dle meho naprosta vetsina volicu voli proti svemu ideovemu presvedceni a proti svym ekonomickym zajmum a to zrejme proto, ze jsou necim uhranuti, a to az do vycerpani.
Mame tu tedy 2 zakladni hodnoty/ jevy: zabavu a existenci a ja jen s otevrenou pusou sleduji, ze lide davaji prednost zabave.
Nevim, jestli v nich existence nejak vymizela, zda-li jde o evolucni proces na geneticke urovni, anebo jestli jim kapitalismus odebral schopnost sebeobrany pred nepotrebnymi potrebami, ktere je pohltily.
Nechci tvrdit, ze pravo-leve politicke deleni uz umrelo, ale rikam, ze je momentalne nefunkcni. To proto, ze postavim-li otazku (viz vyse) jako „souboj“ prirody s kapitalem indukovanou demenci, pak se pravo-leve videni opet zjevi: bud lidi nechat byt, anebo jim pomoci.
Ovsem pomoc ve forme podpory alarmistickeho prohlaseni sestnactilete nemocne a na PR zneuzite divky, tak to mi jako realna pomoc opravdu neprijde ( a samozrejme vcetne dalsich ekologickych konsekvenci).
Vite, je tu jeste jeden moment…ac srdcem de fakto socan, mnohem lidstejsi mi prijde ODS, s jejiz programem a s prohlasenim jeijch politiku se spise shodnu, nezli s jakoukoliv levici. Treba je to proto, ze mluvi alespon trochu jasne, zatimco u levice si musite domyslet, kde bude krast a odkud vam potom hodi drobky. A kdo na to skoci, kdo zacne podporoval elektroautomobilove silenstvi (ve smyslu snahy o jeho plosne nahrazeni za spalovaci motory)? Nekdo v predstave, ze kdyz vyresi smrad v Evrope (a presune ho na Ukrajinu a dale), tak ze se lide prestanou chtit bavit a zacnou se soustredit na sve existencni otazky (tak, jak to zada pravice)? Veskera ekologie, gender a dalsi jsou jen pokracovanim praxe chleba a her jinymi prostredky. Takze tady asi nelze nez stranit pravici…na druhou stranu je to prave pravice, ktera nas do tehle situace dostala…nejjlepsi ted bude zalezt, koupit si krabici popcornu a pozorovat to lidske hemzeni :o)
Krizova otazka zni takhle: „Co je spatneho na tom, byt nevzdelany a hrat si?“
Pravice je tu ve schizofrenni pozici, protoze nevzdelanost a hru od svych klientu vyzaduje (z duvodu odbytu), ale zaroven na ne apeluje ve smyslu osobni zodpovednosti (aby pak nemusela hasit socialni pozary).
Levice je na tom se svoji schizofrenii presne naopak: Pozaduje od obcanu vzdelanost a seriozni prstup ke svetu, ale zaroven apeluje na to, aby zas tak moc nepremyslei a radsi si hrali s genderem (tedy tim, co ma clovek v hlave a ne mezi nohama, to by bylo nepripustne).
embecko zase předvádí své ideotoče ve smyslu jeho někdejšího prohlášení ohledně „Stalinova citlivého přístupu k industrializaci“, která – „díky němu nestála zbytečně navíc na lidských životech“. O té jeho politologii „lidského zájmu“ či třídní a etnické nadřazenosti“ Anglosasů vůči Slovanům ani nemluvě- tak na základě toho by mohla vzniknout „nová rasová“ teorie.
Tak předně všechny středové strany jsou to dneska liberální. Levice je subkagorie liberalismu – která extenduje ekonomickou rovnost nad právo jednotlivce na exploataci svého bohatství (přičemž mu brání administrativními omezeními, ale apriori mu nebrání arbitrárně). Takže abychom si ujednotili názvosloví.
Dnes nemá smysl rozebírat co je levice, protože to není důležité, protože levice i středoví liberálové používají stejné ekonomické /monetární/ nástroje pro fiskální politiku. Chápu, že inženýr lidských duší a sociální inženýr znásilňujicí individuální jedinečnost a z ní vyplývající právo hájit svůj prospěch – dělá svatokrádež kolektivismu a hřích proti “ většinovým společenským zájmům“ – si myslí, že liberál je společenský škůdce a nepřitel lidu
Takže levice dnes vlastně SAMA O SOBĚ není, stejně jako pravice – kdo chce nulové daně a kdo 70%? Nikdo, obě strany se shodnou na efektivní korporátní dani 20-30% a na progresivní dani z příjmu FO. Shodnou se ale i na základním průběžném důchodovém pilíři, ale zastropovaném na DVOJNÁSOBKU PRŮMĚRNÉHO PLATU – pak už si každý platí SKRZE SOUKROMÉ FONDY NA SVŮJ VLASTNÍ ÚČET.
A to jak za levice ve Švédsku, tak za (pravicových?) liberálů v Nizozensku. Není žádný spor o to co funguje, a co přináší lidem bohatství. Ale je rozdíl mezi fašistickým autoritářem co touží opět po moralistických dogmatech, konzervativním nařízením o rolích muže a ženy, o roli jasném vymezení státu a privátu ve prospěch státu – kam může zasahovat ideologie – a jestli vůbec nějaká ideologie – třeba i jen křesťanství – SMÍ být pro někoho závaznou normou. Jestli vůbec stát může nařizovat archetypální chování a morálku, která je dána nějakým ideovým či kulturně-narativním normativem, kterému se MUSÍ KAŽDÝ PODŘÍDIT. Třeba narativ „svátosti“ manželské, ženské a mužské „přirozenosti“ (sepsané nějakým romantickým idealistou jako byli Spengler nebo Julius Evola v Itálii).
Společnost vyžaduje po jednotlivci aby se podřídil a žil v souladu se zájmem většiny společnosti. Tento princip „společenského soužití“ je dán nejen politikou korporátního syndikalismu, kde je pod kuratelou „národního zájmu“ vehnán do jednoho molochu státní úředník, podnikatel, a pracující – a jemu poplatné instituce jako cechy či odbory – vše pod kuratelou národa prostupujícího skrze státní instituce – jako ideologie národního státu, zájmu a lidu – ale musí se mu podřídit všichni obyvatelé, víra je povolena jen jedna, každý kdo nepřijme národní identitu je vyobcován, vše má podobně jako v komunistických režimech danou jednotnou „hodnotově-ideologickou“ platformu s onou TROJJEDINOSTÍ. Národ. Strana. Lid.
Toto je ve zkratce to, co tady nechceme. To je model 30.let pánů Musolliniho, Pilsudského, Horthyho, po válce Franca a Salazara. Dnes se tak chová Orbán, Putin, Kaczynski, ale zatím evropské a globální instituce jako EU, OSN, OBSE a jimi zřízené instituce soudní dvory a nadnárodní humanitární instituce brání svými zprávami a díky globální informační společnosti utajit nějaká zvěrstva, co by si „na vlastním suverénním území“ tito lidé mohli „demokraticky“ dovolit s ostatními lidmi dělat. Protože třeba jako pan Orbán vyhráli volby s 54% podporou. Je omyl myslet si, že většinová demokracie dává více práv vládnoucí straně, než má švédská menšinová socialistická vláda. Že má někdo víc hlasů, ve skutečné demokracii, nic ale PRANIC NEZNAMENÁ krom technicka-administrativní většiny prosadit něco ve stylu místní vyhlášky…
Oto, máte v té kategorizaci liberálů docela zmatek, podobný tomu znárodňování socialismu v první polovině 20. stol., až se ten nejúspěšnější kříženec sociálních a národních idejí stal pánem Německa a posléze načas i téměř celé kontinentální Evropy… To už se ovšem o sociálních idejích moc nemluvilo; byly docela jiné starosti.
liberální demokracie je jakousi poly-politickou kvinsetencí /v pravém Aristotelovském pojetí komplexity – zde berte = úplnosti, v celistvosti – božské oblohy tak, že má kategorizace je celkem správná. Politické teorie moderní doby – ergo chcete-li postmoderny – na jejímž odkazu je založena – je totiž esencí NEJEDNOZNAČNOSTI A MNOHOTVÁRNOSTI, XY.
Jen malé opáčko. Základem liberální demokracie je individualismus a k jednotlivci vztažená lidská práva ve svém upřednostnění nad jakýmikoli „demokraticky přijatými zákony“ – jsou tedy součástí našeho POJETÍ ANTROPOCENTRISMU – a je tedy něco tak nadřazeně imanentního – jako je ona Aristotelova „quinta essentia“. Kolektivní pojetí základních lidských práv je souřadícím nicméně, až na základě individuálního se rozhodnutí pro nějaké DOBROVOLNĚ PŘIJATÉ SEBEOMEZENÍ – přijaté po dohodě s ostatními nositeli PRÁV NEDĚLITELNÝCH A NEPŘEKROČITELNÝCH….tudíž ve své aplikaci – podřadněji v kontradikci k TĚMTO – aplikovatelných. Nikdy v přímé kontradikci proti nedobrovolnosti vůle jednotlivce nemožno aplikovatelných bez jasného porušení ústavy resp. ústavního pořádku.
Takže co je principem všem liberálům svatým? A čím se mohou liberálové /či naopak MUSÍ!!/ lišit?
1/ Takže obecná definice vychází z několika velikánů politologie, jako byli Karl Deutsch, Karl Popper, Helmut Schmidt, Bruno Kreisky nebo Anthony Giddens. Pro definici psychologie člověka se používá a převažují idiografické a následně nomotetické metody, jedinec je považován za základ společnosti a jeho filosofie nedotknutelnosti jeho nezadatelných lidských a občanských práv, nejvyšší hodnou je lidský život a člověk coby individualita a jeho život je zkoumán a popisován ryze INTROSPEKTIVNĚ.
2/ Empirická zkušenost NAHRAZUJE a odmítá „normativní pravdu“ nadekretovanou ze shora. Každého osobní zkušenost, je nomoteticky brána jen jako segment osobnosti, který ve své „společenskosti“ má charakter empirického průsečíku, kde se pracuje s „průměrnou“ hodnotou měřené veličiny (výkon, příjem, majetek, vzdělání atd.). a nevypovídá o konkrétní osobnosti – ale o empirickém výzkumu společnosti – která je souborem vlastní, průměrnou hodnotou jedinců v ní působících. Její poselství tkví v následném náhledu takovéto společnosti Karlem Raimundem Popperem, že musí být „novým nutnostem otevřená a vnitřní konflikty odhalující a řešící“
Když opáčko, tak opáčko: Budu předpokládat, že se shodneme na tom, že zcela fundamentální individuální lidské právo je právo na život. Člověk ovšem není anděl, jeho život má opět fundamentální materiální předpoklady (potrava, teplo…). Neexistuje-li tedy právo na tyto fundamentální existenciální předpoklady, neexistuje reálně ani ono právo na život, jakkoliv je ideálně uznáváno. Všechny demokracie uznávají primát vlastnického práva a protože vlastnické právo je v rozporu s garancí oněch zmiňovaných fundamentů, neboť – opět opáčko – podstatou vlastnictví není užívat sám, ale vyloučit z užívání druhé, logicky z toho plyne, že demokracie žádná individuální lidská práva reálně nezaručuje, jen se jimi zaštiťuje.
A dále, ono vámi zmiňované sebeomezení v žádném případě nesmí být dobrovolné, protože neomezovat sebe na konečné planetě s konečnými zdroji znamená omezovat druhé. Požadavek dobrovolnosti pak není ničím jiným, než požadavkem na to být ovcí, která se dá k dispozici vlku,.
Potěš nás pánbůh, je-li, Oto, vaše kategorizace správná, protože tak, jak je nastavena, vede naprosto jednoznačně ke společenskému a politickému rozvratu, jaký se zájmem sledujeme kupodivu na tom nejvyspělejším z nejvyspělejších evropských Západů – totiž v Británii a Francii. A z toho rozvratu už vystupují docela zřetelně ty zdravé síly, které to tady dají do pořádku – nebude to asi pan Macron, ale spíše paní Le Pennová, nebudou to žádní konzervativci a labouristé, ale spíše stoupenci pana Farageho, ne-li rovnou pana Robinsona, a ti si opravdu nebudou lámat hlavu s nějakými ideami svobody individua.
Na tom VAŠEM liberalismu, Oto, přesněji na té bezpodstatné (případně duchaprázdné) mocenské ideologii, jakou tady pod tou firmou prezentujete, je rozkošná zejména ta idea „sebeomezení“, která nás všechny vrací do časů jiné ideologie, stavějící na podobné sebeomezovací tezi svobody co poznané nutnosti, z níž pak roste ten nový, uvědomělý člověk, krkající blahem ve všeobecném nadbytku komunismu. Chudáci ti vaši veleduchové, kteří – ohánějíce se individuální a ničím neomezenou svobodou – objevili na konci naprosto stejnou ideu zcela zglajchšaltovaného univerzálního a dobrovolně se sebeomezujícího jedince. Uff!
To, že s někým nesouhlasíte, z něho ještě nedělá levici. Ukažte mi u Pirátů, kde v programu nebo politice kritizují kapitalismus a navrhují systémovou změnu. To, že jsou Piráti v některých směrech progresivní (=pochopili, že jak se mění svět a technologie, musí se ruku v ruce s tím měnit i politika), z nich ještě nedělí levici, a už vůbec ne radikální. A populismus? Máloco je tak echt populistického, jako liberalismus se svým „všechno můžeš, nic nemusíš, za nic a za nikoho nejsi odpovědný“.
„Ukažte mi u Pirátů, kde v programu nebo politice kritizují kapitalismus a navrhují systémovou změnu.“
Podle téhle teorie je Herr Pecina, který kritizuje kapitalismus a navrhuje systémovou změnu ve feudalismus, levičák…
Ono totiž ve skutečnosti je to tak, že když Vy s někým nesouhlasíte, tak to z něj dělá pravici.
To je jen zdání vyvolané tím, že když už s někým nesouhlasím, tak právě v otázce vztahu lidí a kapitálu, člověka a společnosti a pojetí svobody, což je dle mého soudu přesně to, co odlišuje levici od pravice.
tak kdyz uz jsme u toho, samotny zaklad piratske ideologie, jeste predtim, nez je vubec napadlo zacit si hrat na politickou stranu, spociva rekneme v ponekud nekonformnim pristupu k autorskym pravum … a nezlobte se na me, ale postoj „je nam jedno, jestli si u toho stravil x hodin casu, jestli je to produkt tvych schopnosti, jestli si do toho investoval nejake svoje penize a jestli sis nasel na trhu nekoho, kdo je ochoten za to zaplatit … nam se to libi, lid si to zada, tak my si to proste vezmem a nalozime s tim podle sveho“ se jinak nez ultralevice v plne krase oznacit neda. autorska, licencni a patentova prava jsou majetkem zrovna tak dobrym, jako kus zlate cihly, nebo barak v praze … eh, to zrovna taky nebyl v pripade piratu dvakrat dobry priklad, ze ano. pokud se vam snad nezda dostatecne levicovym neotrely pristup piratstva vuci vlastnickym pravum, mozna by vas mohl varovat pokus jisteho poslance o prolomeni advokatniho tajemstvi … tohle je proste cisty maoismus.
Ani mne nepřekvapuje, že jste nic nepochopil. Piráti nikdy nechtěli nikomu nic „krást“, a už vůbec ne jeho práci (sic!), jen chtěli změnit byznys model a vytvořit takový, který bude lépe odpovídat digitálnímu produktu. Kdo a proč takovou změnu nechce víte stejně dobře, jako já.
Ani mne nepřekvapuje, že jste nic nepochopil. Piráti nikdy nechtěli nikomu nic „krást“, a už vůbec ne jeho práci (sic!), jen chtěli změnit byznys model a vytvořit takový, který bude lépe odpovídat digitálnímu produktu. Kdo a proč takovou změnu nechce víte stejně dobře, jako já.
zrejme vas ted ceka oslivy sok, ale byznys model neurcuje nejaka odredovana tlupa zkrachovalcu z antify, ale, kdo by to byl cekal, dodavatel zbozi ci sluzeb …
je naprosto irelevantni jak moc se vam nejaky produkt libi, jak moc ho chcete pouzivat, nebo jestli se snad dokonce domnivate, ze ho pouzivat „potrebujete“ … pokud vam obchodni model dodavatele nevyhovuje, pak holt dany produkt pouzivat proste nebudete. me se take nelibi byznys model kuprikladu skylinku … ale to neznamena, ze pujdu vysquatovat lucemburskou centralu firmy, nybrz to, ze proste od skylinku odejdu a najdu si jineho poskytovatele sluzeb, ktery mym potrebam vyhovuje lepe. to, ze nekdo nabizi vec ktera se vam libi jeste v zadnem pripade neznamena, ze ji musi nabizet za podminek, ktere jsou pro vas akceptovatelne … ne, nemusi, pokud si dokaze na trhu najit dostatek jinych zajemcu, ochotnych na jeho podminky pristoupit.
Gratuluji, právě jste popřel základní tržní mechanismy. Respektive přiznal, že jsou to jen mýty a realita fungování trhu je zcela jiná.
realita trhu je takova, ze zadarmo vam nikdo nic neda, at uz se takovou vec potrebujete sebeusilovneji. pokud za danou vec nebo sluzbu nechcete nebo snad dokonce nemuzete zaplatit, pak to holt budete muset nejak vydrzet bez ni …
Máte někoho místo skylinku? Nás poskytovatelé satelitního vysílání otrávili komplet, takže ten talíř máme na střeše úplně na nic.
v mem pripade je alternativou iptv. uznavam ze to neni reseni pro kazdeho, nicmene s optikou se na to da koukat v rozumne kvalite.
„Opravte mě, pokud se mýlím, ale nikde v Evropě jsem nezaregistroval jedinou skutečně evropskou stranu, tedy stranu, která by pod stejným názvem a se stejným programem kandidovala v celé Evropě.“
Mýlíte se. DiEM 25 sice nekandidovala ve všech zemích EU, ale v zemích, kde kandidovala, měla na kandidátkách i občany jiných zemí. Její předák, Řek Varufakis, kandidoval v Německu. A její program, zřejmě jediný, který lze označit za celoevropský, byl skutečně ve všech těch zemích stejný.
Rád jsem se mýlil, děkuji za opravu.
Ještě jsem objevil jedno panevropské hnutí, pro změnu spíš napravo od DiEM 25:
https://www.volteuropa.org/european_voters_elected_damian_boeselager_into_the_european_parliament
Tomuhle se dokonce podařilo protlačit do EP jednoho ze svých členů… Ale zdá se, že s hnutím DiEM 25 jsou na kordy.
https://a2larm.cz/2019/05/v-evrope-nastal-cas-na-generacni-zmenu/?fb_action_ids=2179029588811913&fb_action_types=og.comments&fbclid=IwAR19Y36NeLsYrz69zOL8wmonzliK-uBPVNFD8XX32uuDm_3WGtHw7cf0_0U
http://denikreferendum.cz/clanek/29668-evropa-jsme-my
Hanku, kromě toho, že se český DiEM 25 raduje, že eurosesli získal jeden sdružený český pirát, nevíte, jakých volebních výsledků DiEM 25 celkem v eurovolbách dosáhlo? Díky!
Nedostali se do EP. (A dohledat to v tom nesmyslném organizačním systému EP a voleb do něj není vůbec jednoduché. Proč už dávno nevolíme ve všech zemích EU ze stejných kandidátních listin?)
Velice děkuji! Sám jsem se v tom naprosto ztratil.Ten výsledek bohužel cosi říká o politickém vědomí Evropanů – zjevně se většinou cítíme více občany jednotlivých státních celků než EU.
Zřejmě to dost souvisí s tím, že každý mluvíme jiným jazykem. To je to zanedbané esperanto.
Zanedbané esperanto? To je dnes přece angličtina, v 1. pol. 20. stol. takovým esperantem ve středoevropském prostoru byla němčina; bizarní to bylo, když se tímto volapükem domlovali mezi sebou třeba takoví Srbochorvaté s Čechy; dnes se holt mezi sebou domlouváme ponejvíce anglicky – a to i mezi příslušníky slovanských jazyků. Za totáče se – až na výjimky – používala v té roli „v socialistickém táboře“ ruština; musím říct, že v bývalé NDR to s ní bývalo krušné, ti Germáni na ni nějak neměli buňky… :-) (Dnes se s vámi budou bavit raději anglicky než německy) V NDR ale bylo jednodušší naučit se aspoň trochu německy. Ale jaksi politický národ ujařmených tím kupodivu nevznikl. Ve zdejším městysi měla docela slavnou kapitolu jistá prvorepubliková Verda statio (Zelená stanice), tedy rozhlasová stanice zdejšího Radiojournalu, jež vysílala pravidelně v esperantu – včetně rozhlasových her! Ohlas byl mimořádný, esperantisté po celé Evropě na sebe slyšeli a psali sem, až se hory zelenaly, ale pak přišli náckové – a bylo vymalováno. Léta jsem jezdíval okolo postupně chátrajícího domku mezi Svitavami a Českou Třebovou; pyšnil se stejně postupně reznoucí tabulí s nápisem Esperanto informo; dnes tam už určitě nebude.
No, pěkný víkend!
K tomu Esperantu: na Gottwaldově i na hlavním nádraží v Plzni pamatuji zelenou nástěnku esperantistů, zanikla snad před pěti léty – překážela tam nějakému hokynářství v hale.. Esperantistů jsou jen snad dva miliony, ale VŠICHNI se učili jazyku s úmyslem MLUVIT s ostatními lidmi (nikoli je přezírat). To, zejména u angličtiny není splněno. Po Brexitu ovšem může agličtina excelovat v EU jako jazyk, ,kterým nikdo doma z národů EU nemluví.
Takhle přece fungovala latina – jazyk, kterým nikdo nemluvil jako svým mateřským, ale přesto – nebo právě proto – sloužil jako univerzální komunikační platforma. A stejně, jako angličtina, tuto pozici získal v důsledku brutální imperiální moci. Teď je otázka, jestli brexit bude pro angličtinu znamenat ústup, nebo posílení. Dal bych přednost tomu, aby angličtina zůstala i bez angličanů, protože německy mluvím prachbídně, francouzsky se už nenaučím a ruština z mnoha důvodů nepřipadá v úvahu.