Černobyl

48 komentářů: „Černobyl“

1. Za tragédii v Cernobylu mohl americký imperialismus a falše flag operace řízená tehdejším šéfem CIA Charlesem Coganem.

   1. To je velmi závažné obvinění. Máte pro něj nějaké důkazy? Jste totiž zřejmě první člověk na světě, který takové obvinění vznesl.

      1. když kapitalismus může za SS-many, proč by nemohl za havárii komunistické elektrárny?

         1. Já si to myslel, že to bude nějaký blábol.

2. Já jsem četla komentář, kde kromě konstatování, že se autoři příliš neodchylovali od faktů, byl vypíchnut moment odvrácení ještě daleko horší katastrofy. Ta by totiž mohla nastat, kdyby se trojici obětavců nepodařilo najít v temném podzemí příslušné ventily a vypustit vodu zpod reaktoru. Tedy moment akce s vědomím maximálního ohrožení vlastního života. Sebeobětování podané velmi přesvědčivě, bez patosu.
   Nevím, neviděla jsem. Jen zprostředkovávám pohled člověka, který zřejmě netrpí politickými ani jinými předsudky. Ani tím vaším, totiž že to lidé vnímají úplně jinak, než on.

   1. Dovoluji si spíše doporučit starší jednodílné dokumenty, třeba ten co běžel na ČT2 – je na YouTube

      1. V tom případě podotýkám, že roku 1987 vyšla kniha Emila Hadače Ekologické katastrofy. Zachycuje Černobyl, Bhópál, sesuv kamenolomu ve Švýcarech (zasypání vesnice kamením), sesuv břehu do přehrady (Itálie) , Seveso (Itálie) a další. O knihu jsem přišel rozvodem, avšak loni jsem ji získal znovu jako vyřazenou z khihovny.

3. Seriál jsem neviděl, rád bych se ovšem zeptal, v čem autoři vidí konstrukční chybu reaktoru RBMK?
   Díky!

   1. Hroty regulačních tyčí jsou z grafitu, který funguje jako akcelerátor, takže když tyče úplně vytáhnete, a pak je tam vrazíte, tak první, co jde do reaktoru je grafit, který reakci urychlí nade všechny meze dřív, než se projeví efekt bóru, který ji zpomaluje, a který je až za tím grafitem. Tedy v zásadě žádný problém, pokud se k reaktoru chováte slušně a rozumně.

      1. Špatně – regulační tyče – viz článek na viky. Grafit sloužil v Pripjati jako moderátor, v Temelíně a Dukovanech je místo něho voda – H2O.- lze vygoglit.
         Četl jsem debatu pod článkem na Nové republice – tolik blábolů na jednom místě by jeden pohledal – pak se jeden nediví kolik se najde majdanových kašparů —

   2. Hroty regulačních tyčí jsou z grafitu, který funguje jako akcelerátor, takže když tyče úplně vytáhnete, a pak je tam vrazíte, tak první, co jde do reaktoru je grafit, který reakci urychlí nade všechny meze dřív, než se projeví efekt bóru, který ji zpomaluje, a který je až za tím grafitem. Tedy v zásadě žádný problém, pokud se k reaktoru chováte slušně a rozumně.

4. Díky, Tribune, za vysvětlení. Ovšem ty tyče samy o sobě příčinou maléru nebyly, jak sám píšete; ten se rozvíjel na základě technologické kultuře naprosto odporujících činů obsluhy, pamatuji-li si dobře. Mezitím jsem se „dovzdělal“ z jiných popularizujících zdrojů a zjistil, že těch RBMK reaktorů běží v Rusku ještě docela dost (okolo desítky) – a to k plné spokojenosti energetiků. Končit mají nějak 2022 -23. Ale je pravda, že ty tyče + palivo po tom maléru poněkud upravili. Nebýt toho blbnutí v Černobylu, asi by tyhle reaktory běžely ještě poklidněji, navzdory tomu, že jsou samy o sobě principiálně nestabilní. Experimenty, které naordinovali tomu černobylskému, připomínají laikovi pokus experimentálně ověřit, že se oheň nedá hasit benzínem.

5. „Pracovníci Kurčatovova ústavu“ (kde reaktory RBMK vyvinuli) „to popsali následovně: „V reaktoru RBMK se při zvýšení množství páry v reaktoru snižuje množství vodou pohlcovaných neutronů a počet pomalých neutronů schopných štěpit dále uran se tím pádem zvyšuje, protože hlavním moderátorem je grafit, jehož množství v aktivní zóně je fixní. Tak vzniká situace nazývaná kladný parní (dutinový) efekt.“
   Čím víc tepla, tím víc vody, schopné pohlcovat pomalé neutrony, se změní v páru, která má pohlcovací schopnost mnohem nižší, tím se zvyšuje tepelný výkon reaktoru a máte hezkou kladnou zpětnou vazbu. Když přitom máte prakticky všechny regulační tyče z reaktoru venku, pak máte problém. Když k tomu přidáte grafitové konce regulačních tyčí, které vám při zasunutí nejprve vyrobí ještě víc pomalých neutronů, tak máte velký problém.

   Na tom experimentu, tak jak byl naplánován, nebylo nic škodlivého nebo nebezpečného. Dít se mělo tohle: „Nejprve se měl snížit výkon reaktoru na 1/2 jmenovitého a mělo dojít k odpojení první ze dvou turbín bloku. Poté mělo následovat další snižování výkonu až na 1/3, což byla takřka minimální bezpečná hranice provozu reaktoru RBMK. Dále mělo následovat uzavření druhé turbíny. Tento krok měl být zároveň signálem pro systém havarijní ochrany, který současně automaticky odstaví reaktor. Poté měly být vyhodnoceny výsledky testu.“
   Cílem bylo ověření dodávky elektřiny pro čerpadla primárního okruhu reaktoru po odstavení turbín bloku. Potřebná energie pro čerpadla (cca 6 MW) měla získat ze setrvačného doběhu turbíny. Podle výpočtů to mělo stačit k udržení chodu čerpadel po dobu 50 sekund. (Čerpadla jsou normálně napájená z rozvodu vlastní spotřeby bloku nebo ze sítě a každý reaktor má i záložní dieselgenerátory, které potřebují ke startu a náběhu na výkon cca 45-50 sekund.) Předchozí podobné testy ukázaly, že turbína je schopná potřebnou energii dodat, ale napětí kvůli klesajícím otáčkám turbíny kolísalo a chod čerpadel tak nebyl zrovna uspokojivý. Elektroinženýři se proto trochu pošťourali v regulátorech napětí alternátorů a k otestování úspěšnosti těch změn měl sloužit právě tento test.
   Jenže vlastní průběh se od plánu bohužel poněkud lišil.

6. Ruská televizní stanice NTV údajně připravuje seriál o Černobylu, jehož zápletkou bude pátrání členů KGB po agentu CIA, infiltrovaném mezi pracovníky elektrárny. Téma nepřátelského agenta poskytly Ruskem kolující alternativní teorie o příčině havárie.

   1. Prostě se rozhodli, že to pojmou v hollywoodském stylu.

7. Zdá se, že seriál „Černobyl“ byla natáčeli na motivy „Zaslechnuto v kuřárně.“ Upřímně, nedíval bych se, kdybyste mě o to nepožádali. Seriál by se neměl jmenovat “Černobyl”, ale “Stvůry (Monstra)”. Jako největší hrůzu seriál líčí Sovětský svaz a až potom samotnou nehodu.

   Kromě toho, že úřady jsou vylíčeny jako nekompetentní a kruté, i vedení jaderné elektrárny a vedoucí směny jsou nekompetentní. Neexistovalo, aby ředitel pohrdal svými podřízenými a bezmyšlenkovitě je posílal do centra výbuchu. Existuje bezpečnostní opatření, podle kterého jsou ředitel jaderné elektrárny a vedoucí směny prvními, kdo kontrolují, co se stalo. Žádný z představených nebude posílat zastupujícího inženýra do ohně v jaderné elektrárně. Sám jsem slyšel od zaměstnanců jaderné elektrárny v Černobylu, že se vedení bloku naopak snažilo zaměstnance chránit.

   Sám jsem přijel do jaderné elektrárny v Černobylu 15. května a zůstal jsem tam asi měsíc. Byl jsem zaměstnancem JE Rovno. Pamatuji, že když jsem přijel do Černobylu, lidé už byli evakuováni, domy byly prázdné. To se neudělalo samo. To už všichni pochopili rozměr požáru, ale žádná panika nebyla. Všechno bylo dobře zorganizováno. My dozimetristé jsme měřili úroveň radiace. Pracovali na směny, stáli na kontrolních stanoviších.

   Všechny civilisty evakuovali. Nikdo nevěděl, ani naše vedení, na jak dlouho byli lidé odváženivybíráni. Všichni si mysleli, že by ho vyhodili a lidé by se mohli vrátit. Nikdo nemohl takové důsledky předvídat.

   Já bych tuto sérii vůbec zakázal. Nastal okamžik, kdy se likvidátoři dohodli pracovat pro velké peníze. To není pravda. O penězích pak nebyla otázka. Já, stejně jako mnoho likvidátorů, jsem přišla dobrovolně, jiní byli posláni do Černobylu na služební cestu. Ale všichni jsme měli vlastenectví a hrdinství. Chtěli jsme pomoci.

   1. Kruci, předčasně odesláno, uklepl jsem se…

      … na jak dlouho jsou lidé odváženi. Všichni si mysleli, že jakmile se uhasí požár, budou se moci vrátit.

      Seriál bych vůbec zakázal. Je tam moment, kdy se likvidátoři rozhodnout pracovat jen za velké peníze. To je lež. O penězích se tehdy nemluvilo. Já, stejně jako mnoho dalších likvidátorů, jsem přijel dobrovolně, další z jiných JE poslali komandýrovkou. Ale všichni jsme cítili vlastenectví a heroismus. Chtěli jsme pomoci.

      Připadá mi, že seriál natočili lidé, kteří shlédli dost dokumentárních materiálů a zbytek si vymysleli. Proto bych nikomu nedoporučoval seriál shédnout.

      Osobně jsem neviděl žádný film o Černobylu a nikdy jsem se o ně nezajímal. Ale když už se o něm točí film, myslím, že bychom ho měli natáčet my Ukrajinci, a ne kdosi zpoza hranic, kdo neví, co jíme, kde spíme – a jak.

      Leonid Sedov, dozimetrista a likvidátor následků havárie na Černobylaské jaderné elektrárně.

      https://strana.ua/articles/interview/201928-otzyvy-na-serial-chernobyl-ot-likvidatorov-avarii-na-chaes.html

      1. Ty protisovětské agitační tóny tam samozřejmě jsou, ale nejsou dominantní. To jen část diváků je tam mocí mermo chce vidět jako to hlavní. I když to není tak do očí bijící, jako v jiných dílech západní provenience, pořád je tam ten narativ individuálního hrdiny proti proti systémovému padouchovi. V Čínském syndromu je tím padouchem korporace, v Černobylu stát, protože s Sovětském svazu to je tak logické a přirozené.

      2. Když už jsem to tady tak zaplácal – ty citace pocházejí z ruskojazyčných (a tedy režimu nepohodlných) ukrajinských novin Strana. ua (mimochodem, šéfredator, jistý Igor Gužva, tč. požívá politického azylu v Rakousku, kam ho vypudila Porošenkova SBU; dokumentované pokusy agentů té bohulibé bezpečnostní služby získat spolupracovníky uvnitř redakce – zakázané zákonem – vyvolaly v Kyjevu docela skandál) – nápad konfrontovat účastníky černobylské katastrofy se seriálem mi přišel zajímavý. (Fakta a jejich interpretační obraz – to se vzpomínkou na Seala) Jsou tam i jiné reakce, jeden z tehdejších dozimetristů naopak seriál velice vítá a považuje za zcela pravdivý – uvádí, že záchranné akce byly jeden veliký „bardak“ (slušně řečeno chaos či nepořádek), neb vedení je někam poslalo s určitými úkoly a on na místě zjišťoval, že všechno je jinak), ale převážná většina hlasů si stěžuje zejména na desinterpretaci role vedoucího bloku a jejich zástupců. Čert ví, jsou-li kritikové seriálu v zajetí představy, že udělali, co bylo v lidských silách, a seriál z nich dělá blbce (de mortius nil nisi bene), nebo zda stoupenci seriálu podlehli sugestivitě předvedeného. V každém případě Ukrajinci považují černobylskou havárii za své „dělo“ a irituje je ta hollywoodská show z jejich národní tragédie. O SSSR v jejich komentářích myslím není ani zmínky (možná vyredigováno s ohledem na možné obvinění novin z vlastizrady. To je tam s pomocí SBU a Lucenkovy prokuratury jedna dvě)
         Kdo chce, může si to přečíst na odkazu pod Sedovem.

         1. Měřeno kvantitou i kvalitou reakcí je ten seriál mimořádně vydařený. I kdyby jen řízl do vředu, o kterém jsme se všichni kolektivně snažili předstírat, že vůbec, ale vůbec nehnisá. Tvůrci k Černobylu podle jejich vlastních slov přistupovaly s pokorou a že je ledacos redukované a adaptované pro potřeby dramatizace je jaksi imanentní vlastnost umělecké tvorby. Proč dělat za každou cenu ze všeho politiku a ve všem hledat manipulaci a propagandu?

         2. Měřeno kvantitou i kvalitou reakcí je ten seriál mimořádně vydařený. I kdyby jen řízl do vředu, o kterém jsme se všichni kolektivně snažili předstírat, že vůbec, ale vůbec nehnisá. Tvůrci k Černobylu podle jejich vlastních slov přistupovaly s pokorou a že je ledacos redukované a adaptované pro potřeby dramatizace je jaksi imanentní vlastnost umělecké tvorby. Proč dělat za každou cenu ze všeho politiku a ve všem hledat manipulaci a propagandu?

      3. „Měřeno kvantitou i kvalitou reakcí je ten seriál mimořádně vydařený. I kdyby jen řízl do vředu, o kterém jsme se všichni kolektivně snažili předstírat, že vůbec, ale vůbec nehnisá. “

         Co přesně myslíte tím hnisajícím vředem? Konkrétní katastrofu v Černobylu nebo jadernou energetiku vůbec? S tím reaktorem opravdu dělali všechno možné, co se s ním dělat nemělo a nesmělo, včetně odpojení automatických bezpečnostních systémů – ucvaknutí těch posledních pomocí štípaček (jak praví legenda) jistě v seriálu názorně ukázali. Ty ostatní běžely dál a běží dodnes – ne-li v Černobylu, pak v jiných elektrárnách určitě – například v Leningradské JE dodnes provozují bez podstatnějších problémů asi 4 bloky s reaktory RBMK. Vypadá to, že problém je spíše v lidech než v samotné technologii, v umanutém přesvědčení černobylských experimentátorů, že se nic, ale opravdu nic nemůže stát, ať dělají s principiálně nestabilním reaktorem cokoli. Běžný občan veden stejným přesvědčením denně riskuje svůj život na chodníku, na přechodech i v dopravních prostředcích všeho druhu, ve výrobních provozech i stavbách, atd., atp. – a s jakýmsi zvráceným potěšením listuje černou kronikou s údaji o těch, jejichž osud takové přesvědčení vyvrací. Na každém tabákovém výrobku čteme upozornění, kolik karcinogenního svinstva do sebe ládujeme – a přesto naše závislost nám velí nebrat varování (ani oběti carcinomů z našich řad) vůbec na vědomí. Totéž je i s klimatickou změnou. Jsme prostě závislí na vymoženostech, jichž jsme dosáhli, a nejspíše spoléháme na osvědčené přírodní mechanismy – jakmile civilizace vyčerpají energetické zdoje, potřebné ke své existenci, hroutí se do sebe – a přeživší začínají opět od nuly.

8. Tamtéž, kromě jiných hlasů, je uveřejněn i tento názor:

   Sergej, mladší vědecký pracovník Institutu pro otázky bezpečnosti jaderných elektráren, pracuje v jaderné elektrárně v Černobylu:

   „Seriál v podstatě není špatný. Námět je zajímavý, ale všechno je tam poněkud přehnané. Účinky záření nejsou patrné okamžitě, ale po nějakém čase. Historii trochu zkreslili. V seriálu přesvědčuje hlavní inženýr každého, že je vše v pořádku a že evakuace nebude nutná. Ve skutečnosti to byl zejména hlavní inženýr, kdo jako první trval na evakuaci obyvatelstva. Nebyl jsem v době výbuchu v jaderné elektrárně v Černobylu, vyprávěli mi o tom zaměstnanci elektrárny, kteří během havárie pracovali s hlavním inženýrem. Sám pracuji v jaderné elektrárně v Černobylu od roku 2012. Zabývám se monitoringem, sleduji neutronové a gama záření a také vlhkost a teplotu nad krytem 4. energobloku.

   V seriálu je také mnoho nepřesností týkajících se kompetentnosti řídících a provozních pracovníků. Je nutné pochopit, že jaderné elektrárny jsou strategickým objektem, v němž pracují profesionálové. Vždy tomu tak bylo. Od svědků havárie v Černobylu vím, že při evakuaci nebyla panika. Ano, všichni se svítili, ale panice nepropadli. Nikdo nevěděl, že opustí město navždy.

   Všechny pobuřuje, že civilistům neřekli, jakého rozsahu nehoda v Černobylu vlastně byla. Ale na druhou stranu, kdyby to řekli, vznikla by hrozná panika. Tento moment seriál nebere v úvahu. Prostě vedení elektrárny bylo v šoku, nic podobného se nikdy předtím nestalo. Ale jak tenhle problém vyřešit, o tom přemýšleli všichni, nikdo ho ignoroval. Počkejme ještě, co se v seriálu ještě stane. Vždyť je to zatím jen druhý díl.

   Radil bych vám, abyste „Černobyl“ sledovali. Ale bylo by lépe, kdyby takový seriál natočili Ukrajinci, ne Američané. Je to důležitá součást naší historie. A mnoho školáků nejspíše ani neví, co se v dubnu 1986 v Černobylu stalo.“

   1. Spousta lidí jako by neuvědomovalo, že je to pořád jen dramatický seriál, ani dokument, ani dokumentární rekonstrukce. Natočili to tak dobře, že diváci ztrácejí odstup.

9. Myslím, že dobrá řemeslná práce filmařů bude, vlastně už je, používána k akceleraci povinné rusofobie. Fobii vůči plánovanému nepříteli v příští válce je třeba vypěstovat ještě před válkou, aby daňoví otroci snadněji akceptovali zničení svých úspor a životů jako nutnost k odvrácení strašlivého agresora, ktarý by nás jinak přepadl a vyplenil ještě hůře než to činí denodenně naši vlastní zrádci a zloději.
   Rusko je nyní třeba vykreslit jako neschopné bezpečně a racionálně používat přírodní zdroje které vlastní, abychom přijali myšlenku, že jako západní demokraté máme plné právo je o ty zdroje připravit v zájmu vlastní bezpečnosti.
   Strčím do diskuse aspekt, který zatím nepadl. Nevidíte nikdo rozpor mezi zaváděním elektromobility (popírající fyzikální zákony, ale o tom jinde) a nemožností ji energeticky zajistit bez výstavby desítek, možná stovek vysoce výkonných elektráren? Čím ty elektrárny budeme roztáčet, když jádro je v zelených mozcích ojrokratů tolik fujky, fujky? Zatím je součástí pohádky lež jako věž o větru a soláru, ale když už si gigantického fyzikálního rozporu v diskusi někdo příčetný všimne, vytáhne se varianta B – t.j. ekologický zemní plyn. Kde jsou jeho největší ještě nevytěžená naleziště? (O tom, že najednou je v ekonáboženství plyn čistý, nefosilní a obnovitelný zdroj také jinde.)
   K bezpečnosti jaderné energetiky také něco. Nemusí to ani bouchnout a průser je zajištěn na desítky tisíc let. Kdo chce, najde si jako jeden z příkladů případ německého úložiště vyhořelého jaderného paliva u Asse.
   Neměli bychom zapomenout ani na to, že SSSR nebyl ani zdaleka jediným kdo havárii tutlal. Například ve Francii úřady přiznaly zvýšenou radioaktivitu až na nátlak ekologů a odborníků s dozimetry. Důvodem byla doktrína jaderné energie na které Franice jede asi nejvíce z evropských států. Bezpečnnost jádra nesměla být zpochybněna. O tom také v seriálu Chernobyl ani slovo.

   1. Po čerstvé diskusi s kolegy musím opět konstatovat, že Černobyl je prostě vítané palivo pro rusofobii, kterou sám přímo nevyvolává. Jestli, tak se nedokázal povznést nad některé stereotypy, ale to je bohužel obecná lidská vlastnost. Jaderná energetika samozřejmě není bez rizika a pokud bude lepší náhrada, není žádný důvod na ní lpět. Pokud už ji ale máme, lepší než snažit se jí nahradit tím, co je k dispozici teď, je si ji nechat a hledat lepší a perspektivnější náhrada.

      Zaujalo mě ale vaše tvrzení, že „elektromobilita popírá fyzikální zákony“. Jak a jaké, prosím vás? Kdyby je popírala, tak ta auta nejezdí. Jestli narážíte na energetickou bilanci, tak to je obecný problém, která se týká energetiky obecně a rozhodně to není žádné popírání fyzikálních zákonů. Je vůbec zajímavé, jak je tento blábol oblíbený zejména mezi lidmi, kteří sami sebe prezentují jako racionálně uvažující technicky vzdělané jedince.

      1. Dobrá, nevyjádřil jsem se ve snaze o maximální stručnost dostatečně přesně.
         Tedy lépe:
         Propaganda tlačící nám elektromobilitu popírá fyzikální zákony.

         Energetická hustota uhlovodíkových paliv je minimálně 20x vyšší než těch nejlepších komerčně dostupných akumulátorů. A to ještě těm akumulátorům fandím, protože ve většině srovnání konkrétních paliv a aku je to mohem horší poměr. Může údajně dosáhnout až 70:1.
         Pokud mi tedy někdo chce namluvit, že budu s nižšími náklady i exhalacemi jezdit stejně daleko, rychle i se stejným nákladem, pak jednoduše popírá fyzikální zákony.
         Navíc je bezohledný, neboť de facto nepropaguje nic jiného, než přesun exhalací, dopadů těžby a zpracování vysoce jedovatých surovin někam jinam než kde on jezdí svým hezkým autíčkem na baterky. Že je to na prokazatelně kulaté a ohraničené planetě velmi krátkozraký alibismus je snad jasné.
         Dle platných fyzikálních zákonů budeme v elektromobilech jezdit 20x blíže, nebo 20x pomaleji, nebo s 20x nižším nákladem, než dnes se spalováky.
         Celková energetická bilance od vytěžení surovin po výkon odevzdaný do pohánějících kol je pro elektromobil horší než pro auto se spalovacím motorem a to dokonce i proti tomu špinavému dieselu. A je to i dražší, když si spočítáte infrastrukturu nutnou pro elektromobilitu.
         Nepovažuji se za odpůrce elektromobilů, ale i když se hodně snažím fyzika prostě nedá, slibované kladné efekty elektromobility nelze exaktně doložit. Jde pouze o alternativní druh pohonu, když jej někdo chce i když jej vyjde hůře, jeho věc, ale tlačit ji násilím a prostřednictvím zákazů jako řešení ekologie je prokazatelná lež a nechutné sociální inženýrství.
         V počátcích automobilismu držely elektromobily v některých letech rychlostní rekordy. Například již v roce 1898 rychlostí 63 km/h. V roce 1906 udělal rekord přes 200 km/h parní automobil. Přesto se po obou koncepcích slehla zem, pro jejich nepraktičnost. Současně nabízená elektromobilní koncepce bohužel není nic jiného než mírně vylepšený elektromobil z r. 1898.
         Snad víte o průseru pro obyvatele (politici to presentují jako úspěch) s elektromobilitou v norském Oslu. Chtěli být napřed a tím pádem nám ukázali jaký je to nesmysl v denní praxi. Dokonce jejich vlastní universita ve studii 2 roky předem onu „elektrifikaci“ nedoporučila.

         Jak jste to napsal o elektrárnách – pokud už spalováky máme „lepší než snažit se je nahradit tím, co je k dispozici teď, je si je nechat a hledat lepší a perspektivnější náhrady“.

         1. Ano, myslel jsem si, že narážíte na tohle. Ale to není popírání fyzikálních zákonů. Něco takového ostatně ani není možné. Buď platí fyzikální zákon, že maximální možná rychlost je rychlost světla, nebo lze cestovat rychleji, než světlo, pak to ale zase není fyzikální zákon. Problém vaší argumentace je v tom, že je to argumentace těch, kteří na fosilních palivech vydělávají a chtějí vydělávat i nadále. Samozřejmě, že elektromobilita má externality, jako ostatně všechno, ale ty mohou být i pozitivní. Exhalace za spalovacích motorů jsou vázány na místo výskytu toho motoru, tedy typicky na město, čili na místo, kde žijí lidé. Elektromobila umožňuje exportovat negativní efekty v čase i místě někam jinam. Zapomínáte i na účinnost – v případě spalovacích spíše neúčinnost – motorů, ignorujete sociální, zdravotní a politické náklady spojené s používáním fosilních paliv (udržování ohavných režimů jako je v Saúdské Arábii, války o zdroje ropy etc.). Spalování fosilních paliv je ekonomicky natolik zajímavé (protože nikdo nehradí vedlejší náklady zmiňované výše), že firmy, které na nich vydělávají, samy o sobě nebudou inovovat. A logicky se budou snažit zdiskreditovat konkurenci. Inovace v této oblasti nelze vynutit jinak, než regulacemi, protože čekat na to, až dojde ropa, je blbost. A argumentovat externalitami elektromobility je demagogie, protože fosilní paliva je mají také. Největší problém s elektromobilitou není ve fyzice, ale v mentalitě: lidé chtějí primárně mít svoje auto a s ním spojenou iluzi svobody, mobilita je až sekundární. Odhadem 85% přepravních výkonů lze zajistit veřejnou dopravou a ten zbytek lze pokrýt sdílenými vozy (skutečně sdílenými, ne uberizovanými). Až nám bude stačit 20x méně aut, nebude 20x nižší energetická hustota (která se navíc stále zlepšuje), zase až takový problém, nemyslíte?

   2. Kladete rovnítko mezi Rusko a Sovětský svaz, jehož historii ten seriál zachycuje?
      Jestli věrně nebo mizerně neříkám, protože jsem to neviděla. V komentářích, které jsem četla, se mj. řešilo, do jaké míry by se obdobná situace odehrála stejně, pokud by k ní došlo v jiné zemi, a co bylo naopak specifické či typické pro sovětské poměry. Netýkalo se to pochopitelně techniky, ale způsobu rozhodování. Tady by bylo zajímavé, jak sami Rusové vidí kontinuitu v této oblasti, případně jaké změny zaznamenali, ať už k lepšímu nebo k horšímu.

      1. Tak například jejich moderní reaktory jsou chlazeny tekutým kovem s bodem tání pokud se nemýlím okolo 130°C.
         Výhody jsou zásadní.
         Tlak v chladícím systému klesá směrem k reaktoru, při chlazení vodou naopak klesá směrem od reaktoru. Bezpečnější je to první.
         Pokud unikne při havárii chladící kov mimo pracovní prostor, zchladne tím pádem i ztuhne a nedoteče ven z reaktorového kontejneru.

      2. Z ukrajinských a ruských komentářů, které jsem četl mám dojem, že ohledně způsobu rozhodování nemnacházejí co vytknout tehdejším úřadům v čele se Ščerbinou, obecný tón je „dnes tak dobré a schopné organizátory aby pohledal“, „oproti Sovětskému svazu se kvalita řízení spíše zhoršila na úroveň Západu“.

         Názorně jeto vidět na průběhu evakuace obyvatelstva z okolí elektrárny – hladká evakuace bez obětí u Černobylu, panika a mrtví u Třímílového ostrova.

10. Pochopitelně v americkém seriálu se vše dobré děje navzdory systému a všichni kladní hrdinové se staví proti režimu. Což ostře kontrastuje s postoji recenzentů, kteří neváhají scénáristu a režiséra mlátit po hlavě např. zápisky Legasova (které vyznívají opačně než chce docílit seriál…)

11. Milý Tribune,

    nevidím žádnou šipku na odpověď v rámci diskusního stromu, tak to dávám sem, protože co jste uvedl 11.6.2019 (09:14) nemohu nechat bez reakce.

    Snažím se argumentovat na základě chemicko fyzikálních vztahů a vy na mě s propagandou.

    Takže postupně i s citacemi:

    „Buď platí fyzikální zákon, že maximální možná rychlost je rychlost světla, nebo lze cestovat rychleji, než světlo, pak to ale zase není fyzikální zákon.“

    Nezlobte se, ale tomuto iracionálnímu blábolu nerozumím.

    „Problém vaší argumentace je v tom, že je to argumentace těch, kteří na fosilních palivech vydělávají a chtějí vydělávat i nadále.“

    Vůbec ne. Zájmy korporací jsou mi lhostejné. Argumetuji na základě energetické účinnosti chemickofyzikálních reakcí. Tedy velice zjednodušeně – kolik atomů změní následkem nějaké reakce s jinými atomy počet svých elektronů a vazby na další atomy a kolik energie tím vyprodukují.

    „Exhalace za spalovacích motorů jsou vázány na místo výskytu toho motoru, tedy typicky na město, čili na místo, kde žijí lidé. Elektromobila umožňuje exportovat negativní efekty v čase i místě někam jinam.“

    Již výše jsem uvedl jak sobecká a idiotská je tohle argumentace na ohraničené planetě a Vy ji vzápětí zcela vážně použijete. Zařadil jste se mezi sobce kterým je šumák kdo jimi iniciované exhalace vydýchá. Hlavně když to nebudou oni.

    „Zapomínáte i na účinnost – v případě spalovacích spíše neúčinnost – motorů, …“

    Nikoli, celková účinnost, opět jak jsem již výše uvedl, elektromobilu je horší než auta s dieselovým motorem. Tedy logicky, elektromobilita zatěžuje životní prostředí více než mobilita motorů s vnitřním spalováním. Elektromobil je jen jehož výfuk je namontován na elektrárně.
    Asi nemáte představu o tom jaké jsou reálné účinnosti výroby elektrické energie, ztráty při přenosu a ukádání do akumulátorů, podobně při jejich vybíjení a ani nemluvím o velmi nechutných externalitách těžby surovin pro výrobu akumulátorů ani o tom, že zatím neexistuje ekologicky přijatelný systém jejich likvidace. Máte představu o tom kolik gigawatthodin bude muset být rozvedeno do miliard nabíječek i kde a za jakých vedlejších dopadů se ty gigawatthodiny vyrobí? Dle toho jak propagandisticky se vyjadřujete nikoli.
    Vidíte jen dvě čísla v zelené příručce. Hnusný spalovák má účinnost 20%, čistý elektromotor 90%. Vše okolo a vězte, že právě až ty celkové součty dávají relevantní hodnoty, nevidíte.

    „Spalování fosilních paliv je ekonomicky natolik zajímavé (protože nikdo nehradí vedlejší náklady zmiňované výše), že firmy, které na nich vydělávají, samy o sobě nebudou inovovat.“

    Opět se mi těžko věří, že dospělý a dle úvah na tomto blogu nadprůměrně přemýšlivý člověk je tak katastrofálně neinformován. Za elektromobilitu již platíte aniž jezdíte i budete platit a připravte se na to, že mnohem více než za nynější dopravu, přesně stejným korporacím jaké zcela správně označujete za bezskrupulózní ziskuchtivce. Tyto korporace mají v budoucnu jisté zájmy, které vyžadují nejvyšší energetické vstupy jaké jsou na planetě k dispozici. Právě proto nám nyní cpou ten neuvěřitelně hloupý koncept elektromobility, který je jen kosmetickým vylepšením stavu z konce 19. století.
    Zde jsme opět u poměru energetické hustoty uhlovodíky versus akumulátory – 20 : 1 (ale spíše hůře).
    Když budu chtít v budoucnu maximálně sosat zdroje planety, nechám si k tomu ty s vysokou energetickou hustotou a ty s nízkou ponechám hloupým ovcím, které současně nechám ty horší zdroje co nejvíce přeplácet a předem k tomu utvořím neposkvrněné zelené veřejné mínění.
    Apropos, na základě jakých argumentů věříte tomu, že vedlejší náklady elektromobility jsou v její ceně již spravedlivě započítány?

    „A argumentovat externalitami elektromobility je demagogie, protože fosilní paliva je mají také.“

    Můžete mi nějak logicky neprůstřelně vysvětlit proč má být upozorňování na politicky úmyslně zamlčované externality elektromobility demagogické? Nikdy netvrdím, že fosilní paliva je nemají, ale odmítám bez přemýšlení přijímat nějaká aktivistická dogmata.
    Tvrdím, že elektromobilita je ekologicky horší, ten nepříjemný poměr 20 : 1 nelze zprovodit ze světa, lze ho jen ignorovat.
    Ale budiž, je-li pro Vás chemickofyzikální fakt tolik stresující, snad bychom se shodli na tom, že oba druhy dopravy jsou na tom v intenzitě jakou nás zabíjí přibližně stejně, tedy poměr 1 : 1.
    Jaký vidíte přínos pro lidskou budoucnost v tom, když ve jménu nějaké druhé dopravy zahájíme turbotěžbu surovin mnohem vzácnějších a dražších než je ropa a vyprodukujeme horu nebezpečných odpadů navíc, abychom získali totéž co již máme od té první dopravy?

    „Až nám bude stačit 20x méně aut, nebude 20x nižší energetická hustota (která se navíc stále zlepšuje), zase až takový problém, nemyslíte?“

    Ne, nemyslím. I když bez námitek souhlasím s tím, že počet automobilů i cest jimi velmi neodpovědně pro vlastní budoucnost přeháníme, Vaše tvrzení je opět nelogický blábol. Likvidace jakéhokoli počtu automobilů v soukromém vlastnictví nemá žádný vliv na energetickou účinnost těch aut, která zbydou v provozu. I když se po ekologické úvaze rozhodnete cestovat X krát méně, při každé konkrétní cestě budete mít stejné požadavky na kvalitu dopravy jako když jste dříve cestoval více.
    Například nebudete chtít vézt náklad 20x menší, nebo 20x pomaleji, nebo jen 20x blíže. Současně budete chtít mít časovou i palivovou rezervu pro neočekávané potíže během cesty i to aby čas cesty byl co nejkratší, jaký je z hlediska nákladů na přepravu rozumný.
    Ani jedno z toho elektromobil nesplňuje. Už je příspěvek dlouhý, tak nechci rozvádět, ale na dotaz mohu přinést řadu konkrétních příkladů.
    Měl byste vědět, že poměr energetické hustoty se nezlepšuje z hodnoty 20 : 1, ale z hodnoty horší se pomaličku k tomuto spíše pouze ideálnímu poměru blíží. I to jsem Vám již naznačil, ale stále to ignorujete. A lepší ten poměr už bez principiálně zásadní změny v ukládání elektrické energie nebude.
    Proč? Ve zkratce, protože všechny současně známé akumulátory by při vyšší energetické hustotě byly nepředvídatelně nestabilní. A jezdit v elektromobilu s pancéřovou deskou za zády a vystřelovacím sedadlem byste jistě nechtěl.

    1. Vzdyt to mate jedno, spina se hodi na Ukrajinu, anebo do Konga, ale my tu budeme mit cisto.
       Mam zato, ze elektromobily jsou planovany jako rozhodujici statusovy symbol zitrka, za ktery se bude muset tvrde platit. A pokud na ne dosahne pulka soucasnych majitelu aut, tak to bude hodne. Socky budou sdilet elektroauta s dojezdem 100 km (bez klimatizace), bohaci se budou vozit v kvalitnejsim zbozi…a aby na lepsi zbozi socky nedosahly, o to se uz postaraji, tady bych obavy nemel.
       Ekologicka zatez se nesnizi, aut ubude a elity utvrdi svoji pozici (navic se budou moci prohanet po poloprazdnych silnicich, co hrdlo raci). Ze jednou bude mit funkcni elektromobil kazdy, to je jen PR zacatek velke hry na letadlo. Problemem dnes neni smog (a dalsi), ale pocet aut, znemoznujici se bez problemu dostat tam, kam potrebujete- darmo naplat, i elity se pohybuji po verejnych komunikacich. Ze zabavy- rizeni se stala hra o nervy, ale i o zivot. Pamatujete, jeste nedavno najivy napadlo, ze v sudy den by mohla jezdit auta se sudym cislem na konci znacky a v lichy s lichym…to ale, uznejte, nejde, mit kvuli takovemu vymyslu v garazi 2 auta, to se proste nevyplati…lepsi je to vzit prez elektro, ktere nema v soucasnem poctu provozovanych aut budoucnost. Elektrifikace dopravy krome toho slouzi jako spolecensky mobilizacni moment (podobne jako kdysi krizacke vypravy, v jejichz planovani nebylo ani zbla nabozenske, ci hospodarske uvahy) a jak znamo, kdo si mobilizuje, ten nezlobi. Nejaky ekologicky aspekt bych u zavadeni elektromobilu nehledal ani nahodou, to je cista obezlicka, korporace pojedou vzdy na maximum zisku (a tedy i externalit), vzdyt to maji v naplni prace.

       1. To máte marný Mikelo,
          protože Tribun je skutečně “náboženský fundamentalista politických příruček”. Jak sám říká, on v prvé řadě myslí politicky. Věda a racionální uvažování mu nic neříkají, i když jich má furt plná ústa. Proto se nikdy ani neobtězoval uvažovat o tom, jak to je doopravdy třeba s fotovoltaikou nebo elektromobily.

    2. Zkusím to říct stručně: vy to berete jako pouze technický problém, jako účetní bilanci. Já to beru jako problém politický. A to včetně toho, že vaše argumentace, ať již je vaše osobní pozice jakákoliv, je konzervativní. Tedy důvody, proč nic neměnit. Mě zajímá, jak věci měnit, i s tím rizikem, že ne vše bude 100% růžové. Tady nejde primárně o změnu technologie, ale o změnu mentality. Eletromibilita může být teoreticky do budoucna demokratická, tedy každý sám si napije auto ze své fotovoltaliky na střeše (vím, že teď to nejde), zatímco fosilní paliva – jichž je mimochodem rovněž omezené množství, pokud tedy nevěříte na abiitickou teorii ropy toho bláznivého Rusa – jsou ze své podstaty centralizovaná a podporují koncentraci moci rukou oligopolů. Pokud teď budeme odmítat změny, protože nejsou 10x lepší (ale podle jaké metriky? jediného aspekty energetické hustoty?), velice brzy nemusíme mít ani to staré, ani to nové. A pokud si necháme to staré, je to takový výhra, kromě toho, že to bylo bez „práce“?

       1. Aha, takže když zasedne vaše náboženská rada, změní se fyzikální zákony a zahájíte sociální inženýrství bez ohledu na oběti a bez předchozího promyšlení přínosů a negativ změn.
          Nerozumíte, či spíše nechcete rozumět psanému textu pokud neobsahuje slova preferovaná Vaším náboženstvím. Nepsal jsem nic o tom, že nechci nic měnit. Ale než něco začnu měnit, musím nejprve vědět co všechno to způsobí, jinak jsem idiot bez pudu sebezáchovy.
          Nepřinášíte do diskuse žádné relevantní argumenty jen protlačujete svá, ale možná jen přejatá dogmata. Co je smutné, je ta Vaše neznalost souvislostí, kterou nahrazujete právě těmi dogmaty. Pokud skutečně věříte tomu, že postup koncentrace moci v rukou zločinců zvrátíte výměnou svého auta za dražší a méně výkonné, pak je mi Vás předem líto za tu chvíli kdy utrpíte šok z toho jak fatální je to omyl.
          Elektromobilita nemůže být a tudíž nikdy nebude demokratická. Když pominu, že prohlášení takového druhu jsou jen politruckou náhražkou relevantní argumentace, z historie víme, že téměř žádné techologie, které nám aktivně cpaly ziskuchtivé korporace (elektomobilita je jen jedna z nich) nejsou z déledobého pohledu výhodnější pro nás uživatele (v lepším případě jsou jen pohodlné), než pro zisky těchto korporací. Pokud to vidíte jen a právě u elektromobilty jinak, je to pouze Vaše náboženské vytržení.
          Nějaké nabíjení elektromobilů z fotovoltaiky je, nezlobte se na mně, absurdně naivní představa. O problematice fotovoltaiky a energetických tocích nutných pro nabíjení a provoz reálně použitelného elektromobilu zjevně nemáte ani mlhavou představu. Pokud, jak jsem minule uvedl, nedojde k principiální změně technologie výroby, rozvodu a ukládání elektrické energie, mohl byste fotovoltaiku použít maximálně tak na dobíjení elektrokola ovšem vyšlo by Vás to v celkových počtech (kterým se tolik bráníte a chcete vidět jen několik pro Vás svatých řádků) docela draho.
          Ať hledám jak chci, nevidím takovou principiální změnu v žádné nabídce spojené s elektomobilitou, naopak jsou nám nabízeny, znovu se opakuji, pouze kosmeticky vylepšené technologické koncepty z konce 19. století. Což neznamená, že lepší a současně levnější a ekologičtější energetické technologie již neexistují, ale jsou korporacemi a jimi korumpovanými politiky cíleně brzděny. Už tento rozpor by Vám měl být podezřelý a uvést kontrolní postupy Vašeho logického myšlení do stavu pohotovosti.
          Nezbývá mi, než konstatovat, že pokud se snažím diskusi vést pouze ve věcné a argumentační rovině, zatímco Vy, místo argumentace, používáte mantry aktivistického (ve smyslu neznalého) ekologismu a dogmata nahnědlého sociálního inženýrství, nemá pro mně nejmenší smysl v takto asymetrické debatě pokračovat.
          Závěrem namátkově jen několik nahodilých námětů k problematice:
          – Hnusné režimy (jak jste správně uvedl o SA) a korporace už desítky let systematicky získávají a to i zcela bezskrupulózně patenty na vše co alespoň potenciálně má budoucnost, takže nějaké omezení spotřeby ropy je netrápí. Právě naopak, jak se zase opakuji, velice rády si ji nechají pro sebe. Za ježdění vozítkem na baterky budete platit zase jim, stejně jako nyní za fuj auto a netýká se to jen dopravy.
          – Jakými technologiemi se bude vyrábět elektřina pro cca jednu až dvě miliardy elektromobilů o příkonu každého z nich minimálně 20 kW? A to je jen vozítko na nákupy, co elektrokamiony?
          – Jak a za jaké spotřeby neobnovitelných zdrojů se bude to gigantické množství energie rozvádět a akumulovat? Bez fantazírování o větru a soláru bych prosil.
          – Pohyb v elektromobilu se zkontroluje, určí i omezí mnohem snadněji a levněji než je to možné dosud.
          – Otázka pro ty chytřejší. Myslíte, že státy si nechají, jen tak ve jménu čisté dopravy, uniknout daně z paliv? Jaká daň bude uvalena na nabíjení až se podaří lidem zákazy a dotacemi na úkor jejich vlastních daní nacpat baterková vozítka v takové míře, že nezbude jiný způsob dopravy?
          – Proč žádné prakticky použitelné nákladní lodě, stavební stroje a žádná použitelná letadla a rakety už nelétají na elektřinu? Tyto dopravní prostředky jsou ekologicky vůbec nejhorší a měli bychom se na ně zaměřit dříve než na osobní automobily, které proti jmenovaným segmentům dopravy představují menšinu exhalací. Jen jedna kontejnerová loď, vezoucí povětšinou nadbytečné výrobky a suroviny spálí denně asi 260 tun mazutu. Kromě toho nepříjemného poměru energetické vydatnosti pohonů, nebude to tím, že jmenované stroje patří a vydělávají korporacím a ne jednotlivým daňovým poplatníkům?
          – Já osobně uvěřím v praktickou proveditelnost elektrodopravy v objemech alespoň řádově srovnatelných se současnými jen tehdy až bude elektomobily jako hlavní vozidla používat armáda, policie, hasiči a záchranka. Nevím jak Vy milý Tribune, ale kdybych utrpěl úraz, nechtěl bych aby mě vezla záchranka (nedej bože vrtulník) na baterky ani dnes, ani v nejbližších desetiletích. Vy ano?

          1. Řečeno metaforicky, působíte na mě dojmem člověka, který chce mít tak moc čistou vaničku, že je mu úplně jedno, jestli s tou špinavou vodou nevylije i dítě. Pokud existuje nějaké spiknutí korporací, jenž instrumentuje elektromobilitu, proč myslíte, že neexistuje podobné spiknutí instrumentující fosilní paliva? Pokud elektromobily nemají budoucnost, tak je to ropa vs. elektřina bodni jako řízni. Bodání může být jednoduší, protože jsme na něj zvyklí, ale je to pořád jen bodání. Upřímně nevím, jestli mi rozumíte (opravdu rozumíte, souhlas nežádám), ale snad ano. Víte, není to tak dlouho, kdy nikdo rozumný nepochyboval o tom, že stroje těžší než vzduch nemohou létat a jízda vlakem rychlostí vyšší než 40 km/h pasažéry zabije. Létáme už i do vesmíru a vlaky jezdí hodně přes 300 km/h. Já bych, co se elektromobility týče, nebyl takový skeptik. A už vůbec bych komplexní politicko-sociálně-technický problém neredukoval na energetickou bilanci.

12. Mikelo, zdá se, že se v problematice hodně orientujete a vaše argumenty k elektromobilitě mi připadají přesvědčivé. Kromě toho mne vždycky pobaví bojovníci za snížení uhlíkové stopy, kteří se v rámci svých bojů pilně a pravidelně přemisťují na značné vzdálenosti letecky. – a pokud vím, nelétají žádnými elektroletadly, ale stroji, které povětšinou poctivě pálí poctivý petrolej. Když tak při ranní cigaretě na balkóně pozvednu hlavu k nebesům, vidím, jaká je tam nahoře tlačenice. Dílem proto, že začíná turistická sezóna, dílem proto, že leteckých společností přibývá tempem srovnatelným se současným růstem automobilismu v téhle zemi. Ale to není to hlavní, co mne zajímá. Poněkud tajuplně až konspirativně píšete:
    „Což neznamená, že lepší a současně levnější a ekologičtější energetické technologie již neexistují, ale jsou korporacemi a jimi korumpovanými politiky cíleně brzděny.“
    Máte nějakou z nich konkrétně na mysli, případně aspoň, o jaké technologie jde?
    Díky!

    1. Tuhle oblast ještě nemám dostatečně prozkoumanou, ale už jsem si jist, že se to děje. Ropné peníze se skutečně používají na kupování patentů. Například právě v té hnusné Saudské Arábii, kterou Tribun zmiňoval. Není to ani nic nového dělo se to už za Edisona a Tesly. Rozhodují prachy, ne skutečné parametry technologií a výrobků.
       Ať to tady už víc nezaplácávám uvedu jen 2 příklady:
       V USA je malá firma, která vyrábí ohřívače vody na elektřinu s účinností více než 100%. Ano čtete dobře. Měření zopakovalo několik vědců nezávisle na sobě a přes těch 100% vyšlo všem. Jde o rotační stroj hnaný poměrně malým elektromotorem, vtip je v tom, že rotor je tvarován tak, že se podařilo aktivovat nějaký zatím neprobádaný fyzikální jev, který účinnost zvyšuje tak, že energie ohřáté vody je vyšší než ta dodaná do elektromotru. Firma má neustálé potíže na trhu i s úřady.
       Na kosmických lodích a tajných armádních zařízeních se údajně už od konce 80tých let 20.století používají místo akumulátorů kondenzátory, které lze nabít v několika vteřinách. Aly my je zatím mít nesmíme. Sice neřeší problém jak vyrobit a dostat ty kilowathodiny ke každé nabíječce, ani propastně nižší energetickou hustotu proti benzínu, ale aspoň by to učinilo elektromobil použitelným na kratší trasy.
       Co se mi jeví jako perspektivní je tento elktromobilní koncept:
       https://www.idnes.cz/auto/zpravodajstvi/quant-e-sportlimousine-homologace.A140730_000002_ak_aktual_ada
       Povšimněte si, že článek je starý 5 let. Víte o někom kdo takto poháněný elektromobil už nabízí? Já ani po těch 5 letech ne. Stále nám ukazují zastaralé baterky a takový Musk tvrdí, že v dohledu žádná revoluční technologie co by poslala do šrotu Lithiové akumulátory není.Takže to byl buď víc marketingový tah, než realita, nebo zbývá možnost, že něco skutečně funkčního ovcím do pracek přijít nesmí. A právě tento dojem u mně stále sílí. Ovce mají být na svobodách, včetně pohybu, tvrdě omezeny. Pokud ještě někdo věří, že korporacím a vládám jde o ekologii, je mi jej fakt líto. Gréta má omluvenku pro své diagnózy.

       1. Zajímavý nápad. Ale asi mí ještě mouchy. Nebo je to zatímco moc drahé na masovou produkci. Mě se by se zase líbili vodíkové palivové články. V tomto směru bych řekl že mají velký potenciál nanotechnologie a právě různé membrány a podobné záležitosti.

          Ale jak píšete, že „Ovce mají být na svobodách, včetně pohybu, tvrdě omezeny,“ tak vězte, že nic jako svoboda pohybu pro ovce neexistuje. Nutnost dojíždět za prací není svoboda. A naprostá většina veškerých míst na zemi je v soukromém vlastnictví, takže stejně nemůžete jít, kam chcete, protože vám to majitel může zakázat. Jste omezován vízy, rozpočtem, etc. Nějaká individuální doprava je v tomto směru zcela marginální, a pokud bude existovat kvalitní veřejná doprava, tak i zcela irelevantní. Schválně, jakou svobodu pohybu máte v zácpě na D1?

       2. To je opravdu krásný příklad s tou svobodou pohybu. Dobrovolně jste se dostal do situace, kdy dřepíte v prostoru sotva na rozpažení a není vám pomoci.
          Ve vlaku můžete přejít do chodbičky a tam dělat dřepy a do Prahy dojedete o hodinu dřív než autem po dálnici – to jste asi chtěl dodat.
          Opravdoví gurmáni, vychutnávající svobodu pohybu do dna, ovšem nejraději cestují stopem.
          Určitě mi namítnete, že taťkové od rodiny, splácející hypotéku na byt, se na cestu stopem po Evropě zpravidla nevydávají. Ale i pro ně existuje recept: prodat klasický byt, postavit si mobilní bydlení a najít si práci přes internet. Samozřejmě, vždycky je něco za něco. Moderní nomád nikdy nebude v očích snobů společenský přijatelná persóna. Čili je to jen pro ty, co na snoby kašlou.

       3. A co třeba tohle? To je úplně čerstvé. http://www.osel.cz/10589-svetlem-pohanene-hybridni-nanoorganismy-vyrabeji-plasty-a-palivo.html

    2. Jistě, že jsou cíleně brzděny, ale není to žádné spiknutí, jen prostý kapitalismus – na fosilních palivech se totiž lépe vydělává, protože většina nákladů na vývoj je již umořena, případně je zaplatily státy, náklady na politickou infrastruktury (vydržování ropných režimů) také platí státy a žádné z firem neplatí žádné externality. Ty samé nebo podobné, které existují i u elektromobility, kde je vidí kde kdo, zatímco u fosilních paliv jsme na ně už tak zvyklí, že je nevidíme.

       1. Už jsem chtěl to utrácení času s Vámi, protože nedáváte do diskuse argumenty, nýbrž dojmy, osobní přání a hesla neziskovek, ukončit.
          Ale budiž, občas jsem si na Vašem blogu hezky početl, oplátkou Vám pár vět ještě věnuji.

          Spiknutí je termín, který má nějak magicky zdiskreditovat technické argumenty? O spiknutí jsem nepsal, užil jsem spojení koncentrace moci, což je jednoduše praktický postup a zacílení lidí s jistým nastavením mozku. Tito lidé budují svá impéria, kterým se od jisté velikosti říká například korporace. Toť vše. V pozdějším příspěvku sám něco podobného uvádíte, čímž předvádíte pozoruhodný logický zkrat.
          Ti, kteří tvrdili, že stroje těžší vzduchu nemohou létat a rychlost nad 40km zabíjí, tak činili, protože neznali fyzikální zákony. Já Vám naopak fyzikálními zákonitostmi argumetuji. Další v čem Vaše srovnání kulhá je, že netvrdím, že elektromobily nemohou jezdit, tvrdím, že dnes bezohledně vnucovaný koncept elektromobility nemůže uspokojivě fungovat ani zlepšit životní prostředí (to druhé naopak zhorší) a proto je mi krajně podezřelý a snažím se odhalit co je skutečným důvodem jeho vnucování a zneužívání našich daní v jeho jménu.
          Zákon zachování energie platí v celém nám známém vesmíru. Pokud tedy nějaký, jak píšete, komplexní politicko-sociálně-technický problém zkrachuje už na startu na porušení tohoto snad nejzákladnějšího zákona, nemá nejmenší smysl tvrdit, že stačí vynechat slovo technický a nechat tu věc fungovat na politicko sociologické bázi. Stroje těžsí vzduchu létají a vlaky jezdí přes 300 km/h protože to umožňují fyzikální principy a technické schopnosti. Ne proto, že politici a sociální inženýři se na tom shodli. Až zasedne nějaká ta politickosociální komise, změní znění fyzikálních zákonů a tyto pak skutečně začnou se dnem platnosti nařízení fungovat jinak, dejte mi vědět.
          Vodíkové palivové články se Vám mohou líbit do syta, to ale nic nezmění na tom, že ani asi po 180 letech od jejich vynálezu nejsou pro použití v automobilech použitelné více než v kategorii experimental.
          Nebudu ztrácet čas vysvětlováním, které budete zase ignorovat, jen Vám doporučím abyste si nastudoval problematiku výroby a skladování vodíku, dostupné množství platiny na planetě a jaké překvapení celkovou, opakuji celkovou, energetickou účinnost procesu výroba vodíku – skladování vodíku – reakce v palivovém článku – výkon na pohonné nápravě. Kouzelná slovíčka jako nanotechnologie a membrány jsou už dost dlouho stále jen kouzelná slovíčka. I kdyby ne, stále byste měl v autě asi tak 250 dosti drahých palivových článků s omezenou životností a nemožností okamžité regulace jejich výkonu. Tedy k článkům ještě akumulátory. Možná by v tom autě zbylo místo i na Vás.
          V tom, že dojíždění do práce není svoboda se shodujeme, ale zkuste si představit, že ani tuto „svobodu“ nebudete mít. Jak budete vydělávat na složenky? Zde se vracím k tomu elektroprůseru v městě Oslu. Ráčil jste si to nastudovat?
          Dále cituji:
          „A naprostá většina veškerých míst na zemi je v soukromém vlastnictví, takže stejně nemůžete jít, kam chcete, protože vám to majitel může zakázat.“
          Pokus o argumentaci za každou cenu.
          Když jedete kupříkladu z Vámi vlastněné garáže na chatu svého bratrance, nejedete snad z jednoho soukromě vlastněného místa do jiného takového místa?
          Schválně, v zácpě na D1 v zimě, kdo a jakými vozidly bude odtahovat ty desítky až stovky elektromobilů?
          Ty Vaše mantry o svatosti a ekologii hromadné dopravy nechávám stranou.

          Logické kotrmelce, i když uznávám že někdy zábavné, Vás jako diskutéra dosti poškozují, měl byste si na ně dávat pozor.
          Víte realita je téměř vždy jiná než hezká hesla a optimistické malůvky v příručkách zelených aktivistů.

          A co Vás asi překvapí, od r. 2003 nevlastním žádný dopravní prostředek se spalovacím motorem. Co vy?

          1. Ten zákon zachování energie ovšem platí úplně stejně i pro fosilní paliva, takže to jen těžko může být argument proti elektrickému pohonu. A není pravda, že by ti lidé, kteří před desítkami let tvrdili, že stroje těžší než vzduch nemohou létat, neznali fyzikální zákony – znali je adekvátně tehdejšímu stupni poznání. Stejně jako vy dnes znáte ty současné. Opravdu si myslíte, že věda už řekla poslední slovo a že vše již bylo objeveno? Pokud vy vidíte koncentraci moci v zavádění nových technologií (což je minimální ve sféře internetu a sociálních sítí evidentní), tak já ji úplně stejně vidím v odmítání kritiky těch stávajících. Víc asi není, co dodat. Že energetická bilance bez kontextu a dalších aspektů není sama o sobě ultimátní argument, stejně jako míra zisku či počet dětí, jsem již řekl, teď zopakoval a s tím se asi můžeme rozejít.

    3. Tak jsem přišel o dlouhatánský sermón, který zopakuji jedinou větou: Děkuji za uvedené příklady.

       1. Není zač, ti aktivisté létající z konference na konferenci nás rozesmívají oba stejně.
          A cosi jako informační pole asi existuje, pohleďte co mě náhodou aktuálně našlo za informaci:
          https://www.auto.cz/lode-jedine-spolecnosti-znecistuji-ovzdusi-10x-vic-nez-vsechna-auta-v-evrope-ukazuje-studie-129661
          No povedztě, nieje to také absurdné, vojín Kefalín?

Komentáře nejsou povoleny.