Proč je Babiš na pozici a opozice – v opozici

Premiér Babiš je – s notnou dávkou eufemismu řečeno – velice kontroverzní figura. Prostě hajzlík. Bezskrupulózní oligarcha s agresivnímu obchodními praktikami, toho času jisticí trhy pro své firmy přisáté na státní rozpočet z premiérské sesle a nacházející se v hlubokém a permanentním střetu zájmů. A přesto má svých třicet procent voličské podpory jistých a opozice, která to kritizuje, paběrkuje v o řád nižších číslech. Proč? Důvodů je několik, ale nahrubo shrnuto do jednoho bodu je odpověď až trapně jednoduchá: protože pro mnoho lidí je to pořád nejlepší volba.

Pokud bych důvody rozebrat podrobněji, tak nemůžu začít nikde jinde než u toho, že opozice, která na současnou situaci právem žehrá, hledá chyby všude jinde, než u sebe. Za Babišovu dominanci mohou komunisti (ne Filipovi, ale ještě Jakešovi) – protože ti mohou vždycky za vše – prezident, Rusové, Číňané a v neposlední řadě – hloupí voliči. Těžko říct, proč si opozice myslí, že získá voliče tím, že je bude urážet a posmívat se jim, ale přesně to dělá. A pak se diví. A tomu se zase divím já.

Druhý, zcela zásadní důvod je ten, kdo opozici tvoří – ODS a TOP09, tedy strany, které už u moci byly a s jejichž vládou mají lidé zkušenosti, které nechtějí opakovat. Opozice to neuslyší ráda, vlastně to tady neuslyší vůbec, ale i kdyby slyšela., tak to stejně nepochopí, ale pro nemálo občanů je Babiš prostě menší zlo, než Topolánek a Kalousek, resp. Kalousek a Fiala. Hodně tím, že odejde Babiš, nic nezíská, ale může hodně ztratit. Zkušenost s dnešní opozicí u moci je pořád čerstvá a bolavá.

S tím souvisí třetí důvod: opozice se ani nepokouší předstírat, že ji problémy lidí zajímají a chce je řešit. Ty reálné a přízemní problémy, jako jsou mizerné mzdy a exekuce, které lidi skutečně pálí. Nějaký střet zájmů a šmelení s dotacemi je pro většinu lidí příliš vzdálené a abstraktní a i kdyby se ho nakrásně podařilo odstranit, tak to na životy lidí nebude mít žádný dopad. Mnoha lidem nevadí, že Babiš krade, protože kradou všichni, takže jim vyhovuje, že krade někde daleko a ne přímo v jejich peněženkách, jako to dělala dnešní opozice. Je to sice krátkozraké, ale když třicet let poslouchají, že mají myslet především na sebe a ke společnosti žádnou odpovědnost nemají, divíte se jim? Lidi trápí úplně jiné problémy, než čistota demokratických mechanismů.

Dnešní opozice je v pozici sytého, který nechápavě kroutí hlavou nad tím, že hladový nesdílí jeho pohoršení ze špatně vychlazeného šampaňského, a neumí si to vysvětlit jinak, než že ten hladový musí být nějaký blbec. Jenže on není, jen si nemůže dovolit ten luxus řešit problémy nadstavby, protože ho pálí problémy základny.

A to všechno dohromady je důvod, proč je opozice pořád v opozici a Babiš má své jisté, i když všichni vědí, co je zač, a symbolické pohlavky mu posílají už i z Evropského parlamentu. Babiš totiž není příčina, ale následek. Babiš je u moci jenom proto, že u ní kdysi byla dnešní opozice. Až opozice dokáže přesvědčit voliče, že jim na nich záleží, a to nejen před volbami, ale i po nich, až opozice přestane být arogantní, pak se za Babišem zavře voda. Ale to pravicová opozice nikdy nedokáže, protože potom by to nebyla pravice.

Jinými slovy: Babiše drží u moci opozice. A bude ho tam držet tak dlouho, dokud bude stejně ostentativně elitářsky arogantní, jako je teď. A to bude ještě dlouho, protože jen jedna věc se ekluje opozici víc, než Babiš – socialismus. Jenže co platné, na kapitalistu nic jiného, než socialismu neplatí.

74 komentářů: „Proč je Babiš na pozici a opozice – v opozici

  1. Tribune, teď Vás tu všichni začnou chytat za slovo a navážet se do Vás, že chcete návrat minulého režimu. Proto byste měl ještě předložit svou definici socialismu, aby bylo jasné, že s tím, co už tu bylo a co si samo neoprávněně socialismus říkalo, Vaše definice nemá nic společného.

    1. No moment, hanku. Jak můžeš vědět že Tribunova definice socialismu nemá nic společného s tím co jsme tu měli, když ho teprve vyzýváš k jejímu předložení. Nebo je to tak že jsi to ty kdo ho podezírá z touhy po návratu minulého režimu?
      Za sebe tedy mohu prohlást že plně souhlasím s konstatováním že nic jiného než socialismus na kapitalistu neplatí. Protože v každém jiném si lebedí – ve všech je pro něj dostatek cestiček po kterých může kráčet za svým cílem. Možná bys mohl namítnout možnost sociální demokracie ale obávám se že ta je příliš „pružná“ než aby ji kapitalismus nedokázal „přihnout“ tak aby mu vyhovovala. Kdepak! Kapíku se dá bránit jen tak tvrdými mantinely jakými nepohne ani o centimetr.

        1. Ústavně i reálně dostatečně zakotvený aby ho bylo možné formovat bez kapoušských zásahů.

          1. Už jsem tu svou představu popisoval tolikrát a tak dlouze že se mi do toho fakt nechce a za stávající situace to stejně nemá žádný význam. Tak jen nastíním: Přibližně něco takového co bylo v šedesátém osmém nazýváno „socialismem s lidskou tváří“. Nebo také „Jugoslávským socialismem“, případně „třetí cestou“ atp.

          2. Aha… Jenže cesta zpátky v dějinách nikdy nefungovala. Navíc dnes už je daleko jiná situace než v r. 1968, pokud jde o stav a stupeň vývoje výrobních sil (nebo technologií, jestli se někomu nelíbí tenhle echt marxistický termín). A k tomu přistupuje i vyčerpání zdrojů a rozvrácené životní prostředí. Tohle všechno je dnes úplně jiné než jaké to bylo před 50 lety a nová společensko-ekonomická formace (nebo systém, jestli se tenhle výraz někomu líbí líp) určitě nebude vypadat ani trochu podobně jako 3. cesta dubčekovců nebo blairistů.

            O tom, co a jak dál, přemýšlí spousta lidí. Viz jeden příklad za všechny třeba tady: https://www.kosmas.cz/knihy/275425/za-hranice-kapitalismu/
            (Ale oni jsou to jenom společenskovědní odborníci, takže je jistě není nutno brát vážně, protože na zdravý selský rozum zkrátka nemají. Proto jimi raději budeme opovrhovat a budeme si snít o třetích cestách a roce 1968, dokud neumřeme…)

          3. Opovrhuj si kým chceš, hanku, ale některé náležitosti čehokoli nelze změnit či odebrat, má-li to zůstat tím čím to chceme mít, tak jako u kalhot musí zůstat nohavice aby stále byly kalhotami. K systému kterým je třeba kapitalismus nahradit vede určitě kratší cesta buď od „zelené louky“ a nebo od, třeba i chybně praktikovaného, socialismu, než od samotného kapitalismu který má prozatím dostatek nástrojů aby tomu svému nahrazení dokázal zabránit.

            Ani ten nejlepší odborník nedosáhne jakékoli společenské změny bez masivní podpory ne-odborníků a té se mu nedostane skrze snahu předělat ne-odborníky na odborníky svého ražení. Pokud se jakékoli společenskovědní poznatky nepodaří převést do sféry onoho, tebou opovrhovaného, selského rozumu, kterým se řídí většina spoečnosti, pak, byť by byly sebelepší, zůstanou jen potravou pro salonní debaty, aniž by se do společnosti prakticky promítly.

            Tribun ti to píše správně: „Nechci přistupovat na to, že distanc od minulosti je důležitější než program pro budoucnost…“ A já k tomu dodám že, pokud ti vůbec o nějakou pozitvní změnu jde, pak bys měl být, za stávající společenské situace, vděčný za každého pro koho není „socialismus“ sprosté slovo, i kdyby mělo jít o nostalgika po bývalém režimu nebo po nějakém ideálu jaký si on někdy představoval pod pojmem „socialismus s lidskou tváří“. Byť by se ta představa rozcházela se současným stavem a stupňem vývoje výrobních sil sebevíc, stále je základem jeho selského rozumu vědomí o tom, že je změna potřebná a návrhy na její provedení u něj padají na úrodnou půdu. Přemoudřelí chytrolíni tvého ražení, opovrhující jeho selským rozumem s odůvodněním že je nevědecký, vytrvale rozpitvávající ideu socialismu až do nezřetelné podoby, konají, směrem k veřejnosti, medvědí službu samotné myšlence že by nějaká pozitivní změna byla možná. Na pitvání bude čas až bude co pitvat. Tedy – pokud jednou takový čas nastane.

          4. Je pravda, že ta Rychlíková (mimochodem ještě lepší, než obvykle), kterou Hank vedle doporučuje, říká vlastně to samé: „Nenechme se vmanévrovat do situace, že kvůli minulosti rezignujeme na budoucnost.“

          5. Dobře, říkáte si o tom máte to mít.

            „Nechci přistupovat na to, že distanc od minulosti je důležitější než program pro budoucnost…“
            Přesně v tom spočívá tragická chyba nepochopení, kde jsme a kam směřujeme. Všechny návrhy projektů budoucnosti spočívají buď v prosté extrapolaci přítomnosti nebo v návratu k idealizované minulosti. Je nutno odstřihnout se od minulosti nejvíc jak to půjde a zároveň přemýšlet o koncepcích pro budoucnost, které nebudou prodloužením přítomnosti a pokračováním businessu as usual.

            Karel Dolejší v Britských listech napsal toto:
            Hlavní a jedinou příčinou světových problémů ovšem nebyla „americká hegemonie“. A není jí ani „kapitalismus“, ani žádná další z laciných abstrakcí, jimiž se ideologové vyhýbají konkrétní analýze. Pokud zde vůbec nějaká abstrakce má své místo, jde o celou průmyslovou společnost. A ovšemže nikdo z údajných vykupitelů nehovoří o překonání průmyslové společnosti jako o řešení příčiny problémů. Dosud nepodložené posměšné řeči o návratu „zpátky na stromy“ by tím získaly nový, zcela reálný smysl.
            (Zdroj: https://www.blisty.cz/art/100273-vzhuru-k-multipolarnimu-chaosu.html)

            Zatím skoro nikdo nepochopil, že současná krize není krizí kapitalismu, ale průmyslové společnosti. (Ojedinělými výjimkami jsou např. Ugo Bardi, https://cassandralegacy.blogspot.com, nebo James Howard Kunstler, https://en.wikipedia.org/wiki/The_Long_Emergency) Z hlediska vyčerpání neobnovitelných zdrojů nebo ničení planety a lidí není mezi oběma systémy, které jsme měli tu smůlu zažít, vůbec žádný rozdíl. Oba jsou jako dvě strany téže mince. Jak napsal Jan Keller už před 27 lety (https://www.databazeknih.cz/knihy/az-na-dno-blahobytu-78757), je vcelku jedno, jestli historickou shodou okolností čerpáme zdroje, ničíme prostředí a vykořisťujeme lidi v koloniích a rozvojových zemích (kapitalismus) nebo ve vlastních zemích (reálný socialismus). Obojí vede ke stejnému výsledku. Osvobození planety i civilizace od špinavého a plýtvavého těžkotonážního průmyslu (kterého jsme se ve 21. století ani náhodou nezbavili, jenom jsme ho vymístili do Číny a jiných zemí, kam na něj nevidíme, takže se můžeme tvářit, že máme kolem hub svatozář, a ukazovat na tu hnusnou Čínu, která zamořuje planetu vším možným) a jím vytvořených společenských vztahů a organizace společnosti může proběhnout v zásadě dvojím způsobem: Globálně a spořádaně, tj. celoplanetárně organizovaným ústupem se zachováním maxima těch civilizačních vymožeností, které průmysl poskytl, nebo „nadivoko“, pádem ze „Senecova útesu“ (viz Ugo Bardi: http://thesenecatrap.blogspot.com) do Kunstlerovy „dlouhé nouze“ s následným kolapsem civilizace na hmotnou i organizační úroveň feudalismu, ne-li ještě někam hlouběji.

            Lidi, kteří toto pochopili, bych asi spočítal na prstech jedné ruky. Ke smůle nás všech ostatních je nikdo nechce poslouchat. Nakonec tedy zřejmě skončí jako dosud všechny Kassandry a všichni Jeremiášové v dějinách: Nejdřív je zmanipulovaný zdivočelý dav složený ze samých nositelů zdravého selského rozumu virtuálně nebo nedejbože reálně ukamenuje a pak, až dojde k vývoji, který předpověděli, je bude tentýž dav svatořečit a stavět jim pomníky. Jenže to už bude na záchranu rozumné organizace civilizace a dosažené kulturní úrovně lidstva pozdě…

          6. V mém případě se vlamujete do otevřených dveří, já to chápu, nebo nemám přinejmenším důvod to popírat. Ale je úplně jedno, že z tohoto úhlu pohledu byli komunisti a kapitalisti těžko k rozlišení. Komunisti jsou pasé, zbyli jen kapitalisti a bojovat dnes proti komunismu nutně znamená udržovat status quo. Jenže de-industrializace (i když já bych byl spíš pro termín re-industrializace, protože bychom měli průmysl spíš přebudovat, než zlikvidovat) klade na lidi ještě větší materiální a morální nároky, než budování socialismu. A právě proto je kapitalismus (permanentní intenzifikace industrializace) tak lákavý, protože po lidech nic nechce, alespoň ne tady a teď. Ale kdyby to uměl lidem někdo vysvětlit, kdyby jim dokázal nabídnout jinou náplň život, než hédonistický konzum z nudy, tak by šanci měl. Jenom je to za podmínek kapitalisticky organizované společnosti úkol svojí náročností hraničící s nemožností. Nejspíš bude nakonec opravdu nutné před přistoupením k samotnému řešení vytvořit takové podmínky, které řešení umožní. A k tomu antikomunismus nevede, k tomu může vést jedině antikapitalismus,.

          7. Tribune, posílám sem dost zásadní komentář, který zřejmě kvůli odkazům spadl do schvalování, můžete se na to prosím podívat?

          8. Tribun: Mezi de-industrializací a re-industrializací bude přesně ten zásadní rozdíl jako mezi živelným bezhlavým úprkem a organizovaným zabezpečeným ústupem. To první nás postihne samo v každém případě, jestliže se nebudeme schopni domluvit na tom druhém. Jaké budou v prvním a druhém případě následky a kolik bude obětí, to si jistě domyslíte sám.

    2. Takto jsem o tom nepřemýšlel a nejsem si vůbec jistý, že přemýšlet chci. Nechci přistupovat na to, že distanc od minulosti je důležitější, než program pro budoucnost, a že důležitější, než program, jsou nová slova a definice, aby si program náhodou nezadal s minulostí. Na téhle paralýze levicového myšlení se podílet nehodlám.

      1. OK, já tedy navrhuji, abyste kdykoli při psaní o zdejším minulém režimu používal třeba pojmu „reálný socialismus“, abyste ho odlišil od toho, co by podle Vás bylo žádoucí a potřebné pro budoucnost. Jinak opravdu riskujete další nekonečné flamewary jen kvůli zmatečnému používání toho pojmu. Používání pojmu socialismus jako synonym bez bližšího upřesnění v různých významech a kontextech může být matoucí a zavádějící: Socialismus je společenské hnutí, společensko-ekonomická formace, ideologie, světový názor…

  2. Ještě jste zapomněl na jeden zásadní důvod: Levicová opozice v tomto státě v podstatě neexistuje. (KSČM už dávno nemá s levicí nic společného a piráti, zelení a další údajní i skuteční liberálové jabysmet.) Pokud jde o vztah k těm, jejichž zájmy by levice měla hájit, tj. k příslušníkům nemajetné třídy, tak si ubohé zbytky levice vůbec nemají ve své aroganci s pravicí co vyčítat.

        1. V tomto ohledu se klidně podepíšu pod nedávný bonmot (nebo to bylo myšleno vážně?) Ivana Hoffmana: K volbám zase začnu chodit, až si některá strana dá do svého programu bod zrušení kapitalismu.

          1. Tak pokud by mu tohle stačilo tak neměl nikdy důvod aby k volbám chodit přestal. KSČM má ten bod přece zakotvený přímo v názvu.

          2. „KSČM má ten bod přece zakotvený přímo v názvu.”

            Což jí ovšem ani v nejmenším nebránilo podpořit vládu oligarchy.

          3. Umíte číst Saule? Můj komentář se vztahuje k výroku Ivana Hoffmana. Proto jsem napsal „pokud by mu tohle stačilo“.

          4. Předpokládám že NSDAP se o hlas pana Hoffmana nikdy neucházela ani neuchází.

          5. „Předpokládám že NSDAP se o hlas pana Hoffmana nikdy neucházela ani neuchází.“

            Chci tím říct, že je úplně jedno, jakou etiketou partaj sama sebe označí.

          6. Nojo, ale to platí u takových názvů které je možno různě vykládat. Název „Komunistická …“ je z mého pohledu totéž jako bod v programu „odstranění kapitalismu“ protože komunismus a kapitalismu se navzájem vylučují. Pokud tedy šlo panu Hoffmanivi jen o ten bod, domnívám se že název by měl být pro něj postačující. Já souhlasím s tím že je možné (bohužel) aby se činnost strany rozcházela s jejím názvem. Jenže totéž je možné i u jakéhokoli bodu jejího programu – nějaké důvody se vždycky najdou když se chce. Navíc – body programu lze v průběhu existence strany měnit. Ale změnit název znamená ukončit její existenci a vytvořit stranu novou. To že je možné tak učinit i se stejnými lidmi na principu nic nemění.

          7. Dnes se kdokoli cítí být povolán k tomu vykládat cokoli jakkoli. Proto etikety neznamenají vůbec nic. Po ovoci poznáte je. KSČM proti kapitalismu za posledních 30 let nehnula ani prstem. Tradiční socdem strany historicky vzniklé cíle likvidace kapitalismu ze svých programů během 2. poloviny 20. století vypustily. A nově vznikající subjekty kolem toho pojmu chodí jak kolem horké kaše a bojí se ho vůbec používat, natož aby si zmínky o něm dávaly do programu.

          8. Nojo, je to tak. Ale všimni si že to nijak nevyvrací to co jsem k tomu tématu napsal. Pokud však potřebuješ mít poslední slovo tak klidně na tento můj komentář zapomeň a já udělám to samé. Ping-pong hraji raději s míčkem než se slovy.

        2. Což by ‚skutečnému levicovému voliči‘ pomohlo nanejvýš k další vládě Míry Kalouka s přívěsky.

          Víte, Saule, on ‚skutečný levicový volič‘ si možná, podobně jako já, přečetl zákon a ví, že na rozdíl od referenda jsou volby platné i tehdy, když k urnám dorazí jen Kalousek s Fialou a Novotným a zvolí sami sebe. To už by snad bylo lepší než nevolit nikoho i jít si skočit plavmo z Nusleáku.

          1. Ona ta “ skutečná levicovost“ je cosi jako rozpomenutí se na dar od Boha, od přírody, na cosi, co máme v sobě všichni hluboce zakořeněné…doplňte si co chcete.
            Mám na mysli víru ve spravedlnost, teď tu sociální.
            A s tím se nekšeftuje, ohu.
            S oligarchou už vůbec ne!
            Ani kdyby to byl nepřítel mého nepřítele.
            Ve skutečnosti by stačilo velmi málo, aby z nich byli nejlepší přátelé a třeba se toho ještě dočkáme.
            Proto z toho nuseláku skákat nebudu, ale kdybych se na tom měl svojí volbou nějak podílet, tak …kdo ví, naivky vždy čeká těžký dopad.

          2. „Skutečná levicovost“ v nás není zakořeněná ani tak dlouho jako predátorský instinkt. A o obém platí že jak u koho.
            Společnou však máme všichni (nejen lidé) snahu o co nejnižší vklad na vstupu s co nejvyšším ziskem na výstupu. Rozvíjející se dělba práce nás přivedla k poznání že lze spoluprací dosáhnout zamýšleného cíle snadněji než sólově. Cit pro spravedlnost se v nás začal vyvíjet až od přemýšlení o tom, kolik kdo do toho společného vstupu vložil a kolik by tedy měl na tom společném výstupu obdržet. Bude tedy podstatně mladšího data než ten sběračsko-predátorský instinkt vlastní všemu živému. Tak že nejde o žádné „rozpomenutí se na dar od Boha“ a už vůbec ne od přírody, ve které od počátku platí: „Urvi co můžeš na ůkor čehokoli“.
            Ale naštěstí nám všem (výjimky jsou zanedbatelné) ta příroda nadělila také pud sebezáchovy a ten vás, Saule, s vysokou pravděpodobností, před skákáním z nuseláku ochrání. Ale pozor! Coby ochrana naivek před tvrdými dopady už , bohužel, nějak nefunguje.

          3. „Skutečná levicovost“ v nás není zakořeněná ani tak dlouho jako predátorský instinkt. „(KM)

            To máte asi pravdu.
            A potom si každý může vybrat, jestli je mu bližší to animální v něm, nebo něco jiného.
            Pokud je to vůbec schopen rozlišit.
            Obojí ale zkloubit nelze.

      1. Dlouhodobý problém české politiky – nejen levicové: Příliš mnoho kohoutů na příliš málo hnojišť.

  3. Já s vámi souhlasím v tom, že urážet lidi, od kterých chci hlas není dobrej způsob, jak ten hlas získat.
    Jenže je taky pravda, že pokud těch 30% lidí fakt nevidí, co všechno je na tom mongolskym nájezdníkovi špatně, k jistým pochybnostem o soudnosti těch lidí to vede více-méně přirozeně…
    Protože sedm let tenhle stát řídí a přesto za problémy pořád můžou předchozí vlády. A voliči mu to pořád baštěj.
    Absolutně nemá jakoukoliv vizi směřování státu a jeho vývoje. Přestože z dlouhodobýho hlediska to přirozeně nevede nikam, je hrozně složitý se proti tomu tady a teď stavět, lhostejno, jestli na to jdete zleva, nebo zprava. Jak kapitalismus, tak socialismus maj svoje cukrátka, na který lidi slyší. Ale oba mají i svoje nevýhody, které ti samí lidé znají. Babiš těma nevýhodama zatížen není. Podnikateli slíbí menší daně, úředníkovi vyšší mzdu a je mu jedno, že ty slibi jsou v podstatě v přímém rozporu… Jeho voliči ten rozpor nevidí.
    Babiš dobrá volba není, nikdy nebyl a ani „zkušenosti s ODS a TOP09, které už voliči nechtějí opakovat“ jí z něj neudělají. Zkušenosti s ODS a TOP09 nejsou nic víc, než boxovací pytel. Jednak proto, že ve vládě udělá průser každej spolek, kterej si tam sedne, jednak proto, že umíte-li počítat, nutně musíte nakonec dojít k tomu, že tak hluboko jako Babiš tady tu sekeru zkrátka nezaťal nikdo. Konkrétně takovej Standa Gross snad aby byl rád, že se dneška nedožil, protože s tim svym ušmudlanym miliónkem na byt by si nutně musel připadat jako naprostej idiot.

    1. k jistým pochybnostem o soudnosti těch lidí to vede více-méně přirozeně…

      A nebo to pro ně špatně není, protože to na jejich životy žádný dopad nemá. To není inteligenci, ale o rozdílné životní situaci. Já vycházím z premisy, že lidé se v naprosté většina chovají v zásadě racionálně, jen v kontextu své osobní situace.

      Protože sedm let tenhle stát řídí a přesto za problémy pořád můžou předchozí vlády. A voliči mu to pořád baštěj.

      Pravice se už třicet let vymlouvá na komunisty a jaké s tím má pořád úspěchy! Těžko to můžete odsuzovat u Babiše a respektovat u Fialy.

      Absolutně nemá jakoukoliv vizi směřování státu a jeho vývoje.

      Protože řídí stát jako firmu. Kolik manažerů řídí firmy s vizí bez ohledu na momentální vývoj dividendy?

      Babiš dobrá volba není, nikdy nebyl a ani „zkušenosti s ODS a TOP09, které už voliči nechtějí opakovat“ jí z něj neudělají.

      To jistě ne, ale pořád může být menší zlo. Když už nemůžete vyhrát, můžete nepřítele alespoň poškodit.

      tak hluboko jako Babiš tady tu sekeru zkrátka nezaťal nikdo

      Stát není jenom státní rozpočet. Nehledě k tomu, že po dlouhé době z toho dluhu alespoň něco mají i obyčejní lidé. Jaký je vlastně poměr dluhu k HDP?

      Jsme zpátky u toho, co jsem psal ve výchozím textu: sytý káže hladovému o střídmosti. Aby lidem mohl začít Babiš vadit, musí k tomu existovat objektivní materiální podmínky. To, co je na Babišovi nejhorší, jsou totiž pro spoustu lidí totiž pořád příliš luxusní starosti.

      A to nemluvím o těch, kteří takový způsob řízení autenticky považují za správný a imponuje jim.

      1. Nehledě k tomu, že po dlouhé době z toho dluhu alespoň něco mají i obyčejní lidé.
        Myslíte to tak, že za této vlády mají lidé díky státnímu dluh snadnější život?
        Obávám se, že si něco namlouváte.

      2. „A nebo to pro ně špatně není, protože to na jejich životy žádný dopad nemá.“
        Jistě, že to dopad má. Možná příliš implicitní na to, aby si jej člověk za běžného provozu uvědomil, ale „skrytý“ ani omylem nerovná se „žádný“.

        „Pravice se už třicet let vymlouvá na komunisty a jaké s tím má pořád úspěchy! Těžko to můžete odsuzovat u Babiše a respektovat u Fialy.“
        O tohle se s vámi přít nebudu, protože na škodách, jaké tu na hospodářství i lidech komunisti zanechali, se my dva nemáme šanci shodnout. Na čem bychom se ale shodnout mohli je prosté konstatování změny. Společenský a hospodářský změny po sametu byly tak zásadní, že přerod ze starých pořádků na ty nový prostě čas potřeboval. Bez jakýchkoliv ambicí hodnotit morálku toho či onoho – po čtyřiceti letech budování socialismu tu jednoduše nebyl pořádně nikdo, kdo by to tržní hospodářství uměl.
        Babiš před sebou nejen že žádný takový změny nemá. On se snaží tvářit, že jde dělat dobře to, co ti před ním dělali špatně, ale minimálně navenek nijak nedeklaruje pokus o nějaký velký společenský změny. Mimo to zmínka o Fialovi je tak trochu hadrovej panák od vás. Nikde nikdo netvrdí, že by od Fialy dneska takový výkřiky byly v pořádku. Nehledě na to, že on dělá všechno možný, ale lacinej antikomunismus u něj moc nefrčí.

        „Protože řídí stát jako firmu. Kolik manažerů řídí firmy s vizí bez ohledu na momentální vývoj dividendy?“
        Neřídí. Kdyby takhle řídil firmu, firma by byla v nucený správě a on buď v emigraci, nebo v klepetech za zpronevěru.

        „To jistě ne, ale pořád může být menší zlo. Když už nemůžete vyhrát, můžete nepřítele alespoň poškodit.“
        A tím jsme zpátky u těch počtů. Nemůže být ve veřejné správě menší zlo člověk, kterej když řiká, že „bude líp“, má už v ruce poloprázdnej lísteček formátu A6 se jménama všech lidí, kterých se to tvrzení týká.

        „Stát není jenom státní rozpočet. Nehledě k tomu, že po dlouhé době z toho dluhu alespoň něco mají i obyčejní lidé. Jaký je vlastně poměr dluhu k HDP?“
        Konkrétně co z toho dluhu obyčejní lidé mají byste mi uměl říci? A jste si jist, že je to zrovna Babišova zásluha?

        1. Já bych se nerad dostal do pozice, že hájím Babiše, protože to opravdu nechci. Na rozdíl od našich parlamentních „komunistů“, já se oligarchy zastávat nehodlám. Já se zastávám lidí, kterým dává smysl ho volit, před těmi, kteří se jim za to posmívají a nadávají jim, ale přitom jim sami nic atraktivnějšího nenabídnou a ani se neobtěžují zkusit pochopit, proč ho volí. Nebo ještě jinak – nepovažuji Babiše za příčinu, ale za symptom problémů, jejichž příčinu vidím spíše v těch, kteří by se ho tak rádi zbavili. A proč by se ho tak rádi zbavili? Protože je na něm příliš vidět, jaké fuj je to, co si idealizují a co by si podle nich měli idealizovat všichni, i kdyby je k tomu měli donutit. Babiš není písek v soukolí systému, Babiš je esence systému. Kdo to chce popírat, může se vzít za ruku s tím, že ti, co u nás vládli před rokem 1989, žádní komunisti nebyli, protože komunistický ideál přece vypadá jinak.

        2. přerod ze starých pořádků na ty nový prostě čas potřeboval. Bez jakýchkoliv ambicí hodnotit morálku toho či onoho – po čtyřiceti letech budování socialismu tu jednoduše nebyl pořádně nikdo, kdo by to tržní hospodářství uměl.

          To ovšem platí vice versa i pro budování socialismu, Po ne čtyřiceti letech, ale staletích feudalismu a kapitalismu tu prostě nebyl nikdo, kdo by ten socialismus uměl. I socialismus potřeboval čas – který nedostal. Přitom ho potřeboval mnohem více, protože musel budovat zcela nové, a ne se jen vracet k starému.

          1. Po ne čtyřiceti letech, ale staletích feudalismu a kapitalismu tu prostě nebyl nikdo, kdo by ten socialismus uměl.
            A teď tu /anebo kdekoli jinde/ snad někdo takový je? Halda nepovedených pokusů není zrovna přesvědčivý podnět pro pokusy další, zvlášť když není k dispozici žádný použitelný koncept kromě historií ixkrát vyvrácené představy, že po zničení kapitalismu a eliminaci kapitalistů a jejich pohůnků už to k lepším zítřkům půjde samo.

      3. „pokud těch 30% lidí fakt nevidí, co všechno je na tom mongolskym nájezdníkovi špatně, k jistým pochybnostem o soudnosti těch lidí to vede více-méně přirozeně…“
        Jistě, oni jsou blbí, protože dělají něco, co vám nedává smysl.
        A než by se Bakalice zamyslela nad důvody, stále dokola kafemlejnkuje hlášky o hloupých, starých a méně vzdělaných. Právě proto ti „nesoudní“ přirozeně volí kohokoli jiného, než rádobyintelektuální Bakalici.

        tak hluboko jako Babiš tady tu sekeru zkrátka nezaťal nikdo“
        To říká kdo?
        V absolutních číslech:
        https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/rizeni-statniho-dluhu/dluhova-statistika/struktura-a-vyvoj-statniho-dluhu
        A dluh v poměru k HDP:
        https://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2020/statni-dluh-klesa-v-pomeru-k-hdp-uz-sest-37562

        Mirek Kalousek „reformoval“ finance do začátku července 2013 a podle mě výsledky jeho škrtformy mluví dostatečně hlasitě i po letech. „Spořivý reformátor“ Kalousek na ministerstvu financí prostě zanechal nezapomenutelný dojem a IMHO byl stejná pohroma, jako pyroman v muničáku.

        Jo, Babiš není zrovna dobrá volba. Akorát je nejlepší z těch špatných pro nějakých 30+ % voličů. A dokud se bude demoblok utěšovat tím, že to jsou jenom ti hloupí a méně vzdělaní = koblihy, zatímco chytré a vzdělané nekoblihy volí je, budou ta procenta víceméně setrvalá. Dokud Babiš něco sám kardinálně nepodělá.

  4. „Halda nepovedených pokusů…“
    „…není k dispozici žádný použitelný koncept…“

    Tak schválně: Zkuste mi říct, kdy v dějinách měl kdokoli při takovém pokusu volné ruce, aby si mohl uspořádat věci podle svých představ, bez aktivního zasahování, omezování nebo rovnou bez snahy o likvidaci ze strany vládců, kolonizátorů nebo geopolitických nepřátel.

    1. No vidíš, hanku, že se můžeme na něčem shodnout. Tohle ti podepíši bez nejmenší výhrady. Smutné je poučení, že ani takový gigant jakým byl socialistický blok, nedostal dost času k tomu aby dospěl. Dítě podříznuté coby batole. :-(

      1. Socialistický systém byl postaven na stejných základech jako kapitalistický. Průmyslová společnost vytvořila určitý způsob organizace, řízení a rozhodování, který má v obou systémech, které jsme zažili, více společného než odlišného. Viz to heslo ze začátku 90. let: Za bránou fabriky končí demokracie. (Ve vyhrocené podobě to v obou systémech směřuje až k totalitním poměrům popsaným Robertem Jungkem v knize Atomový stát.) I proto byl reálný socialismus v podobě, kterou jsme zažili, odsouzen k neúspěchu. Jenže předstíraný zájem nastupující popřevratové věrchušky o lidi z fabrik skončil v okamžiku, kdy kovář Miller v listopadu 1989 přivedl dělnictvo z Kolbenky na Václavák, aby ji podpořilo. Další vývoj už byl jen standardní technologie moci. Skutečně odlišný systém nastane tehdy, až bude demokracie uplatněna i v ekonomické sféře. Tj. až ti, kdo pracují, budou moci – a taky chtít! – o výsledcích své práce v plném rozsahu taky rozhodovat. Což ovšem vyžaduje, aby za ně i cítili a nesli zodpovědnost. Že to jde, o tom svědčí některé příklady výrobních družstev nebo lokálních měn a systémů LETS. Ale zase: Kdykoli hrozí, že by se jejich úspěch mohl stát příkladem k nápodobě pro další zájemce, mocenská sféra proti nim zasáhne. (Proto třeba známé a úspěšné družstvo Mondragón organizuje filiálky mimo svou domovskou zemi jako standardní korporace.)

    2. Zkuste mi říct, kdo si v dějinách /kromě komunistů/ usmyslel, že provede pokus směřující k totální změně společnosti. Ježíš? Jakobíni?

        1. Tohle mi už nedělejte. Já chtěl machrovat, že to vím, a vy to propíchnete první. :-) Každopádně byly zlikvidovány okamžitě poté, co se ukázalo, že fungují, protože taková alternativa, jakou představovaly, byla prostě nepřijatelná.

          1. Je o tom hezký film, který bych rád doporučil, ale nemohu si vzpomenout na jeho název. Každopádně je v něm dobře vyjádřeno, jak to tam neprošlo, jen proto že v Evropě Jezuité upadli v nemilost. Přesto že v té Americe byli velmi úspěšní. Oni prostě nesměli být úspěšní. Možná by ta alternativa nebyla zlikvidována kdyby s ni uspěl někdo jiný.

          2. „Oni prostě nesměli být úspěšní. Možná by ta alternativa nebyla zlikvidována kdyby s ni uspěl někdo jiný.“

            Jenže nikoho jiného by to ani nenapadlo, taky proč, když se dlouho pochybovalo, zda indiáni vůbec mají duši a zda je lze tudíž považovat za lidi… Kromě toho je otázka, co tehdejší mocní považovali za úspěch. Jistě spíš dobytí území a vyždímání jeho zdrojů včetně lidských do mrtě než samosprávnou organizaci místní populace udržitelnou ze všech hledisek, nejen ekonomického, včetně prospěchu pro tu populaci…

            Vždyť i v Evropě se panstvo často na svém vlastním území chovalo jako na dobytém a se životy ovládaných často zacházeli jako se spotřebním materiálem; a to se týkalo feudálů, kapitalistů i komunistů (gulagy a způsob zacházení s lidmi v nich jistě nebyly nutnou součástí obrany socialismu proti vnějším i vnitřním nepřátelům, nicméně rušit se začaly, teprve až někoho napadlo spočítat si jejich ekonomiku).

          1. Nesouhlasím. Oni se pokoušeli pozemské poměry co nejvíce přiblížit ideálům Božího království. A to praktickou činností. Nikoli prázdnými rituály ani vyvoláváním strachu ani násilím.

            Činnost jezuitů pořád ještě postrádá – a zasloužila by si – objektivní dějinné zhodnocení.

      1. Ježíše bych do toho netahal.
        Ten společnost změnit nechtěl.
        „Co je císařovo…..“
        Chtěl změnit člověka!
        Proto dopadl jak dopadl, ale ten „komunismus“ a sociální spravedlnost dokázaly uskutečnit komunity právě jen v jeho jménu a jeho odkazu (jako se jeho jména dovolávali jiní s kdejakým svinstvem)
        A jinde se to samé podařilo ve jménu někoho jiného, ale zase na stejném principu.
        Snad kromě izraelských kibuců, kde to nějakou dobu fungovalo čistě na sociální bázi.

          1. Selský rozum mi napovídá, že výsledek je důsledkem úmyslu:-)
            V těch úmyslech je právě „problém“.
            Nechci tu vířit nějakou debatu o víře, ale co jsem psal výše je prostě fakt.
            Jestli to není třeba i o tom, že se tyto komunity v rámci ideologie, která je přesahuje, všech úmyslů musely zbavit a spolehnout se na svojí vlastní (božskou) podstatu.
            Jestli něco podobného fungovalo i v „primitivnich“ společenstvích, tak možná zase jen proto, že ještě žádný úmysl neměly.

            Jezuité byli samozřejmě výjimeční.
            Takoví křesťanštští mariňáci.:-)
            Ale duchovní cvičení Ignáce z Loyoly k žádným úmyslům asi nevede.
            To je prostě jen o nekompromisní sebekázni.
            Jezuité ovšem tu kontemplaci a víru podivuhodně dokázali skloubit i s úžasnou akčností ve vnějším světě.

          2. „…výsledek je důsledkem úmyslu…“
            :-D
            „Mysleli jsme to dobře a dopadlo to jako vždycky.“ (Takhle si postěžoval bývalý ruský premiér Černomyrdin za vlády presidenta Jelcina.)

            Akčnost bez úmyslů by asi byla k ničemu. Jezuité ovšem měli (a mají dodnes?) velice široké spektrum cílů a pokoušeli/pokoušejí se jich dosáhnout ve velice různorodých podmínkách, takže i ta jejich akčnost vedla a vede k velice rozmanitým výsledkům.

            Ta „primitivní“ společenství možná neměla explicitně formulované věcné cíle, ale zato měla spoustu věcí považovaných za posvátné a jejich respektování jim trasovalo cestu, kterou se ubírala. Ale možná něco podobného – s výhradou těch explicitních formulací – by se dalo říci i o jezuitech a jiných církevních strukturách.

          3. Jezuité byli především pragmatici a na svoji dobu paradoxně racionální. Vůbec jim nedělalo problém zaujímat současně postoje od tvrdé diktatury k „liberalismu“ podle kontextu a situace.

          4. Znáte metodiku “ 5x proč“ ?
            To neplatí jen na určování defektů.
            Mimochodem, „human error“ není „root cause“.

          5. Jasně. To je ta metoda díky které se vždy dovídáme to co už víme, dokud nám někdo chytřejší neřekne něco co nevíme. :-)

          6. Saul: Jako že Jelcin chtěl taky řídit stát jako fabriku?

            I když je lidská chyba často důsledkem nějakých poměrů, ani ty poměry nevznikly samy a jsou důsledkem něčí činnosti. Možná že hledání root cases má uchránit pěšáky od bezmyšlenkovitého označování za viníky; nicméně při bližším ohledání bychom často – možná skoro vždy – zjistili, že ty root cases byly způsobeny taky konkrétními osobami, avšak na dané řídící úrovni a v dané konstelaci vztahů nedotknutelnými.

          7. KM
            Nám právě většinou stačí vědět, že to někdo posral.
            Tedy ten „human error“.
            Ale v podobných metodikách ani ta lidská blbost nemůže být „root cause“
            Tou může být třeba skutečnost, že ji někdo někde nepředpokládal.

            Hank
            Nejen na Jelcina, prostě mi to tak nějak spontánně napadlo v souvislosti s tou racionalitou a pragmatismem, když tu byly zmíněny.
            Samozřejmě, že většinou vždy za vším stojí nějaké lidské selhání.
            Jde jen o to, jestli mohly být vytvořeny nějaké mechanismy, které by tomu zabránily , jestli se dalo předpokládat…
            Ale to byla opravdu jen taková teoretická úvaha, spíš to vypadá, že lidská blbost je naopak mocnými vítána, vyhovuje jim a spoléhají na ni, zvlášť když jí sami oplývají.

            https://a2larm.cz/2020/06/ezobabis-nejlepsi-ze-vsech-babisu/
            Jsem nejdřív myslel, že je to nějaký pozdní alarmovský apríl a on to fakt.
            Tak jestli někdy bude Babiš prezidentem, mohl by mu Dušek dělat mluvčího.

          8. „Jsem nejdřív myslel, že je to nějaký pozdní alarmovský apríl…“
            A třetina národa mu zřejmě sežere i tohle…

          9. Babiš už měl možnost poučit se ze své „motýlí aféry“ o tom jak jeho odpůrci číhají na každé jeho slůvko aby mu ho omlátili o čumák. Měl by tedy myslet na to jakou „vatou“ vycpává svá sdělení.
            I když na druhou stranu… když se jeho kritici takto „inteligentně“ odkopou, o to pevněší bude v kramflecích až napíší něco co by stálo za pozornost.
            Každá mince má holt dvě strany.
            Jen jsem, Saule, nějak nepochopil co s tím má co do činění ten Dušek.

          10. „když se jeho kritici takto „inteligentně“ odkopou…“

            Hmm, tak jen přemýšlím, jak by se dalo to Babišovo prohlášení o adopci matkou Zemí a otcem Sluncem okomentovat, aby to jeho přiznivcům přišlo „inteligentní“.
            Zdá se, že nasazujete novinářům laťku opravdu hodně vysoko.
            Že tak najednou:-)

            A s tím Duškem je to opravdu takový rébus?
            Vám přijde ten toltécký guru málo „ezo“?

          11. Inteligentní by mi přišlo se nějakými Babišovými „ezo-náhledy“ vůbec nezabývat. Myslím že za dobu svého působení (nejen v politice) předvedl svého pragmatismu až až.
            A stejně tak nemá smysl se zabývat Duškovým esoterismem, pokud člověk osobně neřeší zda na tu vlnu naskočit či nikoli. To je jako řešit jestli má ten či onen muzikant tvořit klasiku, nebo lidovku.

          12. „Inteligentní by mi přišlo se nějakými Babišovými „ezo-náhledy“ vůbec nezabývat.“

            To ale těžko můžete od žurnalistů očekávat.
            Bez ohledu na jejich inteligenci.
            Zabývat se výroky a chováním mocných, či slavných, je prostě jejich práce.
            Pokud jim ji tedy někdo nezakazuje.

          13. „To ale těžko můžete od žurnalistů očekávat.“
            No právě. O to očekávání jde a promítá se i do očekávané relevance. Od pisálka zabývajícího se zbytečnými tlachy budu rovněž očekávat jen zbytečné tlachy.

            „Zabývat se výroky a chováním mocných, či slavných, je prostě jejich práce.“
            Jistě že je. Ale nepochybně v jejich výběru témat hraje dost významnou roli jejich inteligence. To že Babiše baví horoskopy mi přijde asi tak stejně důležité jako to že ho baví hrát „Člověče nezlob se“. Bulvárnímu žurnalistovi to jistě může připadat zajímavé a klidně o tom může napsat dlouhý článek. Příště zas může napsat další o tom jaké měl dnes Babiš ponožky, nebo proč měl nakřivo brýle atp. Ale asi pro mne ty články nebudou mít takovou intelektuální hloubku abych se nad nimi zamýšlel a nebo je dokonce s někým sdílel.

          14. “Od pisálka zabývajícího se zbytečnými tlachy budu rovněž očekávat jen zbytečné tlachy.”

            Možná jste to tak už pojal a ten mnou sdílený článek ani nedočetl do konce.
            Vzhledem ke skutečnosti, jak málo inteligentní projev našeho premiéra komentuje, se tomu “pisálkovi” v tom článku podařilo pár docela rozumných úvah.
            No, někdo sdílí inteligentně vtipnou kritiku duchovně probuzeného Babiše, jiné zase třeba zajímají spirituální papoušci, bránící Zemi svými útoky na 5G vysílače :-)
            Co se žurnalistů týká, přeji jim, aby nemuseli podléhat žádné censuře a to ani autocenzuře.
            Samozřejmě v případě, že nepřekračují zákon, nebo nešíří vědomě lži .
            Autocenzuře by se měli věnovat ti, kteří jsou objektem zájmu těch novinářů.
            Nebo se potom nedivit, co se o sobě dočtou.
            Ani oni, ani jejich příznivci.

          15. „…v tom článku podařilo pár docela rozumných úvah“
            Já jsem ten článek dočetl do konce a žádné takové které by stály za pozornost jsem tam nenašel.
            A jinak, obecně vzato, lze samozřejmě vyplodit mnoho rozumných úvah. Jde o to kolik z nich si zaslouží publikování. Třeba úvahy o tom že je vhodné se před odchodem z domova obléknout, případně si vzít deštník když venku prší, jsou také jistě rozumné úvahy.

            Ale mě je to jedno. Ať si každý píše o čem chce, já si zase budu co chci číst, po žádné cenzuře ani autocenzuře nevolám (vyjma nemístného používání pejorativ a vulgarismů) a to, jaký si během toho čtení udělám názor na toho či onoho pisatele, také považuji za svoji záležitost. No a jeden z těch názorů které si průběžně tvořím je i ten že: „Od pisálka zabývajícího se zbytečnými tlachy budu rovněž očekávat jen zbytečné tlachy.“ tedy je zde vždy ta možnost že u něj mohu přehlédnout nějaký „diamant zasypaný hromadou hlušiny“ a jeho snaha se mine účinkem. To je celý smysl toho co jsem se vám hned na začátku naší debaty pokusil sdělit větou: „…když se jeho kritici takto „inteligentně“ odkopou, o to pevněší bude v kramflecích až napíší něco co by stálo za pozornost.“
            Co oči čtenářů neuvidí, to srdce Babiše nezabolí a dál bude ve svých „kramflecích“ kráčet s jistotou.

Napište si co kdo chcete, já co chci smažu

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s