Nejen válkou živ je člověk, a proto přišel čas na recenzi nové filmové Duny z roku 2021 a srovnání se starou z roku 1984. Což o to, podívaná je to hezká, jen té staré jako kdyby z oka vypadla, tak je jí vizuálně podobná, včetně fyziognomie herců. Samozřejmě, že to může být společnou knižní předlohou, ale na můj vkus je ta vizuální stránka podobná až příliš a v rozporu s hodnocením na ČSFD (82% pro vz. 2021 vs. 62% pro vz. 1984) mě ta stará Lynchova přijde lepší, byť není technicky tak dokonalá. Její expresivnost mě ale oslovila víc, než impresivnost té nové (shodou okolností totiž tu starou nedáno reprízovali na ČT).
Ve prospěch staré hovoří i to, že je uzavřená, dořečená, na rozdíl od nové, kterou čeká ještě jeden díl. Minimálně jeden, protože víme, jak jsou dnes filmaři (nebo spíš producenti?) vysazení na několikadílné ságy složené z více než dvouhodinových opusů (kategorie celovečerních filmů pomalu vymírá a nahrazuji ji kategorie filmů celonočních).
Těžko říct, jestli se oba tvůrci, Lynch i Villeneuve, tak moc pietně drželi předlohy, nebo se jen Villeneuve nechal Lynchem inspirovat, případně mu „skládal poctu“, ale ta dvě pojetí jsou si tak podobná, až se to nové stává poněkud nadbytečné. Štědrý rozpočet umožňuje sice dosáhnout formální dokonalosti, ale ani 100% forma 100% film nedělá.
Upřímně, až přijde do kin pokračování, nevím nevím, jestli na něj vůbec půjdu.
„Myslíte si, že těm moravákům slivovice fakt chutná?
Nebo to pijou jen proto, aby zapomněli že žijí na Moravě.“
Pražácká tweet duna, naštěstí ne Tribunova 😉
Villeneuve je dusi designer a ne filmar, tak je treba brat i jeho remake. A hodnoceni na CSFD se meni generacne, tudiz Villeneuve musi byt hodnocen stejne a vyse, nezli klasici.
Vizuální podobnost IMHO plyne z toho, že vizuál Lynchovy Duny posloužil jako inspirace vývojářského studia Westwood při tvorbě etalonu real-time strategických her Dune 2 a hry Westwoodu posléze posloužily tomu Villeneuvovi. Záměr natočit to tak, aby to bylo podobný Lynchovi, bych v tom nehledal.
S Lynchovou Dunou mam já osobně problém kvůli dvěma věcem.
1/ Technické odchylky od předlohy, které bohužel dost bijou do očí, protože odporujou logice toho Herbertova univerza. Nejkřiklavější příklad jsou asi střelné zbraně vs. osobní štíty (taková poznámka na okraj k otázce pietního držení se předlohy v případě Davida Lynche)
2/ Tempo vyprávění, které do harkonnenského útoku na Arakén vypadalo jako pilotní díl desetidílného seriálu, kdežto po něm přišlo něco jako posledních dvacet minut posledního dílu.
Oba tyhle lapsy Villeneuve opravil.
A co jsem tak četl, Lynch se k tomu svému divnému opusu ani moc nehlásí.
Není divu, Lynchova vlastní tvorba je úplně jiného druhu. Asi jen potřeboval prachy.
Jestli si pamatuju správně, co jsem o tom jeho zpracování četl, měl docela velký plány. Vidle mu do nich nehodilo nic menšího, než škrtání v rozpočtu.