Obsah Rathova vyjádření z vazbyb je celkem předvídatelný, a svým způsobem i povinný, přesto je v něm několik momentů, které by neměly zapadnout: „Všichni víme, že policie většinou není schopna vyšetřit kauzy, které se staly a přišli jsme v nich o miliardy. Zde naopak se policie dozví, že se možná něco stane, a to jí stačí, aby nešetřila časem ani prostředky a začala s rozsáhlým sledováním. (…) O svobodu jsem nepřišel jen já. Já jsem se svou situací smířen, má politická kariéra skončila bez ohledu na to, jaká je pravda, ta nikoho nezajímá. Horší je, že o svobodu přichází celá naše společnost. Co dnes potkalo mne, a mnozí mi to přejí, tak zítra může potkat kohokoliv z vás.“ Bez ohledu na osobu pisatele bychom taková varování neměli brát na lehkou váhu.
Rubrika: Studovna
Zkáza Titaniku a třídní hledisko
Traduje se, že při potopení Titaniku byli přednostně zachraňování bohatí pasažéři z první třídy, zatímco cestující nižších tříd byli uzamčeni v podpalubí. Ovšem například Miroslav Tejkl je přesvědčen o tom, že tak jednoduché to nebylo a svoji roli sehrály i jiné faktory; navíc i řada těch nejbohatších zahynula. Nicméně z materiálu v sobotních LN jasně vyplývá, že i když možná nebylo třídní hledisko rozhodující při obsazování záchranných člunů, bylo velmi podstatné v jiných momentech a bylo zcela integrální součástí fungování společnosti své doby: Rodina Mackienových [jednoho ze zahynuvších členů posádky, pozn. Tribun] doslova ze dne na den zůstala napospas skromné podpoře vyměřené z fondů pro pozůstalé. Byly to velmi malé sumy, protože se automaticky předpokládalo, že lidé z nižších tříd je použijí na sázení a pití. (&) I s mrtvými se na Titaniku zacházelo přísně podle sociálních vrstev. Zatímco cestující z první třídy měli nárok na převoz v rakvích a z druhé a třetí třídy v plátěných vacích, členové posádky byli položeni jen na jednoduchá nosítka.
[LINK] J. Dušek: Profitovat můžete doopravdy jen tehdy, když profitují všichni ostatní
Zajímavé věci říká ten herec J. Dušek v rozhovoru Banky nám kradou duši. Místy to sice trochu připomíná jakési newage holistické idealistické třeštění, ale přesto to bych řekl, že to má v hlavně srovnané jako málokdo a že to, co říká, může být v lecčem inspirativní:
[LINK] Bělohradský: Teď je dějinotvornou silou levice
Výtah z rozhovoru s prof. Václavem Bělohradským, ze kterého vyplývá, že nejenom teď, ale i kdykoliv dříve byla hybnou silou dějin levice, akorát kdysi ji představoval kapitalismus; a také se vyznává z toho, že základním principem trvale udržitelné civilizace (ta parafráze není náhodná, Bělohradský důraz od sociálna k ekologii) je střídání liberalismu a labourismu.
Pokračovat ve čtení „[LINK] Bělohradský: Teď je dějinotvornou silou levice“
Nejlepším spojencem otrokáře je otrocké myšlení
Družstevnictví v sevření ideologických dogmat v Čechách: „Už z historie ovšem víme, že otrok si neuměl představit společnost bez otrokářů (kdo by mu poskytl živobytí?), nevolník si neuměl představit život bez krále a svého pána (kdo by mu poskytl půdu pro jeho živobytí?) a dnešní námezdník, občan, zcela osvobozený od jakéhokoliv produkčního majetku, si neumí představit život bez svého zaměstnavatele (kdo by mu platil mzdu, nezbytnou k jeho živobytí?).“
Ilona Švihlíková: Práce jako (ne)smysl života
Zajímavé pojednání o práci jakožto ekonomickém a sociálním faktoru od Ilony Švihlíkové (koho jiného dnes, chtělo by se dodat):
Pokračovat ve čtení „Ilona Švihlíková: Práce jako (ne)smysl života“
Toxoplazmatici
On není ani zlý, ani hloupý, není to ani deprivant, ani zmrd – je to toxoplazmatik!
I kolaps se dá přežít
Z rozhovoru s egyptologem prof. Miroslavem Bártou, který pod titlkem Kolapsy civilizací to vždy byly a budou vyšel v českém National Geographicu 11/2011:
L. Štrougal: Tohle že byl policejní stát?
Z rozhovoru s Lubomírem Štrougalem, předlistopadovým premiérem a ministrem vnitra:
Pokračovat ve čtení „L. Štrougal: Tohle že byl policejní stát?“
Tribun 