Tagged: ekonomismus

Vrozené limity ekonomické teorie


S nevelkou nadsázkou lze říct, že dnešní ekonomie se formovala v 18. a 19. století, kde trochu ustrnula. Nejde jen o to, že dnešní společnost je složitější, propojenější a komplexnější, ale potíž je třeba i v tom, že ekonomické teorie byly výrazně eurocentrické. Tehdejší ekonomické myšlení vůbec nebralo v úvahu, že v jiných částech světa nemusejí platit stejné hodnoty a předpoklady. Ekonomie například počítá s tím, že všichni (firmy, rodiny i jednotlivci) programově maximalizují svůj zisk. (…) si lidé pomáhají bez nároku na zisk. (…) Tuto „nepeněžní ekonomiku“ ekonomie nedokáže uchopit.

(Petr Kain, Přichází nový ekonomický systém, LN)

Burzovní hysterie


Jaká je teď nálada na burze, zuří panika, nebo vládne euforie? A teď? A co – když chvíli počkáme – teď? Kdepak burza, tam žije, jednou je nahoře, jednou dole a svět nestíhá a jen za ní beznadějně vlaje. To takhle odlétám k moři a bojím se, jestli bude kde přistát, protože burza padá, indexy jdou dolů a panika z propadu čínských akcií jede, tak by nezavřeli letiště. Ale letiště tam ještě bylo, moře bylo slané a jídla dost, tak jsem to pustil z hlavy. Ovšem asi za dva dny pustím televizi (ano, elektřina šla a televize vysílala, jako kdyby na burze neskončil svět) a ejhle – čínská ekonomika prý vykázala pozoruhodně dobré výsledky a všechno bude v ažůru. Po dvou dnech, ve kterých se nemohlo nic reálně změnit. Znamená to tedy, že je burza odtržená od reality? Nebo že s ní někdo dokáže masivně manipulovat? Ať tak, či tak, výsledek je v obou případech stejný: burza je jako ekonometrická autorita zcela nepoužitelná a přijímat reálná opatření na základě jejího hysterického virtuálního sentimentu je nesmysl. Bohužel, opak jest pravdou. A mimochodem, po návratu nebyla ani po panice ani po euforii ani stopa a všichni se tváří, že žádná taková minulost nebyla. Jak z Orwella.