Logika ekonomismu

Z Facebooku:

Motivovat lidi k hledání práce odebíráním sociálních dávek v situaci, kdy nejsou volná místa. je totéž, jako motivovat nemocného k nesmrtelnosti tím, že mu seberete léky.

(skotský komik  Frankie Boyle)

Reklamy

28 komentářů: „Logika ekonomismu

  1. Výstižný citát. Znám podobný.“ Doporučovat chudým, aby byli šetrní, je nejen groteskní, ale přímo urážlivé. Je to totéž, jako bychom hladovějícího nabádali, aby méně jedl“.

  2. No… myslím, že každý, kto pričuchol k základom ekonómie si domyslí, že dôsledkom plošného znižovania sociálnych dávok je plošné znižovanie priemernej ceny práce (vyššia ochota pracovať za nižšiu mzdu).
    Inak zdravý rozum snáď hovorí, že ani smrť nenájde nič tam, kde nič nie je. Ak nerastú huby, môžete hľadať koľko chcete. Ak nie je dopyt po práci a nie sú pracovné miesta, môžete motivovať aj trestom smrti…
    Takže je potrebné pracovné miesta vytvárať. Vláda to môže urobiť buď priamo, vytváraním štátnych podnikov, alebo zvyšovaním dopytu po výrobkoch a službách.

    1. Možná je to jen anekdota, ale četl jsem o příhodě, kdy pan továrník z automobilky triumfálně předváděl odborářům roboty s tím, že teď už dělníky potřebovat nebude, a šéf odborů mu na to odpověděl: „Fajn. Tak jděte a zkuste těm robotům prodat ta svá auta.“

  3. Sociální dávky lze, myslím, jako podmnožinu zařadit do množiny „dotace“.
    Dotace jako sociálně ekonomický jev má svoji předlouhou historii a nepochybně i určité sociální i ekonomické odůvodnění. Myslím, že to tedy platí i pro podmnožinu „sociální dávky“.
    Jenomže jsem přesvědčen, že „dotace“ by v normálně fungující společnosti měly být výjimkou, neměly by tvořit významnou část příjmů pro (téměř) žádný subjekt. Měly by být buď řešením krizové situace, nebo „třešničkou na dortu“.
    Už dlouhou dobu ale dochází k tomu, že s rostoucí mírou přerozdělování prostředků státem či „nadstátem“ se pro mnohé subjekty stává „dotace“ naprosto nezbytným zdrojem pro hospodaření, stává se „návykovou látkou“. Stát nebere „berni“ na úrovni desátku, ale nutí nás, abychom mu dávali formou „daně“ (pod pohrůžkou drastických sankcí) k přerozdělování asi tak polovinu námi vytvořených zdrojů. Kladu si otázku, zda je to nejen logické, ale i zdravé?
    Ve značné míře to platí i o sociálních dávkách, které navíc mnohdy ani neplní svou funkci. V normálně fungující společnosti by bylo normální, že zdrcující většina jejích členů je schopna se uživit prací a sociální dávky by buď pokrývaly potřeby těch skutečně samostatné existence neschopných (ze zdravotních či podobných důvodů), anebo by jejich cílem bylo stimulovat vývoj v žádoucím směru (např. podpora porodnosti apod.). Jenže ony mnohdy působí opravdu spíše jako návyková látka.
    Z této úvahy mi vychází, to co asi vědí mnozí – společnost (nejen u nás) se nevyvíjí rozumným a hlavně logickým směrem. Prostřednictvím dotací vlastně řeší stát/nadstát svoji permanentní krizi ve snaze udržet masy v klidu.
    Tak jsem si zaplakal a to je tak všechno, co s tím mohu dělat. Kromě optimalizace vlastních daní, samozřejmě :-) .
    A s tím citátem souhlasím, aby bylo jasno.

    1. Dotace a přerozdělování obecně jsou spíše symptomem komplexity společnosti, než její dekadence. Ostatně takové kapitalistické vykořisťování je přerozdělování sui generis.

      V normálně fungující společnosti by bylo normální, že zdrcující většina jejích členů je schopna se uživit prací (…)

      A jsme u jádra pudla. Normálně fungují společnost podle mě znamená, že se nebrání pokroku, v jehož důsledku je potřeba stále méně práce (pracujících jedinců) k zajištění potřeb všech jejich členů. Ta největší výzva nezní, jak zajistit, aby všichni mohli pracovat, ale jak se vypořádat s tím, že všichni pracovat nemusí.

      1. Nesouhlasím. Práce by se našla, třeba v nejrůznějších službách. Jde o rozdělení, dislokaci zdrojů – to nefunguje.

      2. Áno, dobrý nápad, pane Hudec, problém je ten, že po službách chýba dopyt. Stredná vrstva je príliš malá, aby tento dopyt generovala a tomu, aby dopyt po službách generoval štát, tomu bránia politici z ideologických dôvodov. Inak by to bolo lepšie ako len vyplácať sociálne dávky.

    2. Pane Hudec, s Vašou úvahou v podstate súhlasím, nejdem oponovať, len ju chcem rozvinúť ďalej. Tie sociálne dávky a dotácie, to nie je výmysel tej slabej sociálnej vrstvy, ktorá tieto dávky poberá. Je to výmysel politickej a ekonomickej elity. Je to len slabá náhrada za to, že táto elita nie je schopná viesť spoločnosť k harmonickému rozvoju. V podstate je to len almužna na uspokojenie zlého svedomia. A vrchol pokrytectva tejto elity je v tom, že ešte aj na tú almužnu sa musíme poskladať my. Oni si svoje dane optimalizujú oveľa efektívnejšie.
      Súhlasím, že to prelievanie peňazí nie je zdravé. Len sa na to pozrite z druhej strany. Je veľmi zlé, keď zdravý, silný a kvalifikovaný dospelý človek nemá uplatnenie. Keď chodí od dverí k dverám a všade ho odmietajú. Myslíte, že je riešenie, aby dlhoročná učiteľka šla z núdze do Rakúska obsluhovať o 10 rokov staršie nevládne dôchodkyne? Pritom naša mládež (vrátane novinárov) napríklad už nedokáže napísať jediný odstavec textu bez pravopisnej chyby.

  4. V tomhle citovaném případě jsem asi beznadějný tradicionalista. Rozlišoval bych totiž podporu v nezaměstnanosti od dalších sociálních dávek, jejichž sociální význam přitom samozřejmě nepopírám. Jenom si zkrátka myslím, že ty druhé výdaje by měl mít na svých bedrech i nadále stát; na rozdíl od toho prvního, o kterém by v první řadě měli rozhodovat ti, kteří se chtějí už dopředu solidarizovat (a jak by to mělo správně fungovat i v případě zdravotního pojištění). Třeba prostřednictvím odborů, jak tomu u nás bylo ještě do roku 1940 v rámci tzv. gentského systému. Něco jiného by samozřejmě bylo, kdyby se podařilo prosadit nepodmíněný základní příjem, ale to jaksi při dnešním stavu společnosti nepředpokládám. Viz třeba to, jak snadno lze podporu v nezaměstnanosti zaměnit za sociální dávky, a sociální dávky pak za dotace; což je už při vší úctě s ohledem skutečný/původní význam vyložená postmoderna.

    1. Souhlasím s vámi, že podpora v nezaměstnanosti by měla mít jiných charakter, než sociální dávky. Měla by mít, ale prakticky už nemá. Mě by se také líbilo, kdyby podpora v nezaměstnanosti měla spíše podobu jakési pojistky, ať už pod hlavičkou odborů, pojišťoven či v nejhorším případě i státu.
      Že je sociální dávky podmnožinou dotace mi nikdo nevymluví, přičemž netrpím představou, že se jedná o pojmy totožné.

      1. Nehodlám vám to vymlouvat. Striktně vzato se skutečně bavíme o subvencích, resp. nárokových dávkách, jejichž zdroj se vytváří de facto dodatečným zdaněním. Mě vysoká míra přerozdělování třeba i prostřednictvím státu v principu nevadí, pokud stát je současně schopen zajistit, aby systém byl dostatečně sociálně spravedlivý. No a o té podmínce mám už tak nejmíň 15 let vážné pochyby (viz třeba posametový vývoj důchodového účtu a pensijního pojištění). Na ten dnešní stav bylo podle mě „zaděláno“ už ve 40. letech minulého století důsledným postátněním všech dosavadních sociálních systémů, čímž samozřejmě nemyslím jenom nějakou dobrovolnou charitu. Proto vedle toho nepodmíněného příjmu, který se v téhle souvislosti zdaleka nejvíc zmiňuje, bych možnou cestu ke zlepšení viděl i v obnově kdysi běžných samosprávných prvků. Připadá mi to jako určitě zajímavější cesta, než věčné spoléhání na silný stát, který zvláště v českém prostředí vykazuje jednu pozoruhodnou vlastnost: Jde hodně dobře „podojit“.

      2. Což o to, zní to hezky, ale obávám se, že v podmínkách globálního kapitalismu znamená každá decentralizace jen oslabení kořisti pro nadnárodní žraloky. Ta změna by musela být komplexní a globální, do té doby bude silný stát jediná zoufalá naděje na obranu Volným Trhem.

      3. Jo, to bude asi ten důvod, proč třeba Drábek v rámci svých reforem přenesl vyplácení dávek hmotné nouze z obecních úřadů na úřady práce :-)

      4. Jistě, protože tím mohl současně hezky zprivatizovat původní činnosti úřadů práce.

      5. Jednou z funkcí státu je i funkce represivní, v které se pan Drábek vyžíval. Jenže i ty obce vyplácely dávky ze státního rozpočtu. Kdyby každá obec platila ze svého, tak je to konečná. Hlavně pro ty menší, Praha už by si to nějak zařídila, aby potřebné vystěhovala a nemusela platit nic.

      6. Kdyby, chyby. Z čeho ty dávky asi financovaly obce předtím, než jim Drábek odebral jejich kompetenci? Jde o to, že Drábek vyňal tu agendu z míst, kde se dala věcně posuzovat, a přehodil ji někam dál, kde se dá rozhodovat už jenom úřednicky (a samozřejmě to doprovodil tučnými státními zakázkami).
        Jinak pro připomenutí: S aktivním vystěhováváním sociálně slabých začal Čunek ve Zlíně, což byl taky jeden z hlavních důvodů, proč nakonec vznikl ten nechutný byznys s tzv. ubytovnami. V Praze naopak tyhle věci proběhly už dřív „cestou trhu“, protože je zkrátka tzv. developersky atraktivní. Viz třeba to, jak se po povodních proměnil Karlín, anebo to, že starým Vršovicím se už začalo přezdívat pražský Montmartre. Samozřejmě, že každá podobná změna by současně musela znamenat nové rozpočtové určení daní, což věděli už za 1. republiky (viz třeba ten gentský systém). Spíš jde o to, čemu chcete dávat přednost: Buď rozdělování peněz až na ta místa, kde se dá rozhodovat se znalostí věci, anebo lidí, kteří teď po Drábkovi musí i v materiální nouzi cestovat až někam na pracovní úřady. Jinak ještě k představě-potrřebě silného státu: Pro mě to určitě není otázka nějaké míry centralizace, ale především vztahu ke státu, tj. jak moc se občané dokážou se státem identifikovat a považovat jej za svůj vlastní.

      7. Rozhodovat věcně, se znalostí lidí a místa… a nebo si také vyřizovat osobní účty. Jsou problémy, na které žádné „unisex“ řešení neexistuje.

      8. Drábek argumentoval aspoň tím, že když výplatu sociálních dávek převezmou úřady práce, tak se ušetří náklady. A jediné co pak v souvislosti s tím vymyslel, byl DONEZ, což nebylo ani už nějaké zdání kontroly, ale rovnou forma úřední šikany, do které obvykle hypertrofují byrokratické systémy. Předchozí smíšený model veřejné správy přitom fungoval prakticky bez větších problémů (dokonce i Řápková musela počkat, až budou lidi držet dávky na chvilku v ruce, aby jim je pak ještě u pokladny mohla nechat zabavit pro dlužné nájemné), než pravice přišla se svou verzí centrálního řízení, která jak se zdá zabrala mnohem víc, než to oblíbené tvrzení, že sociální dávky se zneužívají. Šmankote, lidi by si vyřizovali osobní účty? No tak s tímhle argumentem můžete nakonec klidně zrušit třeba i to územní stavební řízení.

      9. …tj. jak moc se občané dokážou se státem identifikovat a považovat jej za svůj vlastní… co, domov? majetek? bezednou kapsu? :-)
        a co kdyby se tak stát identifikoval se všemi svými občany a považoval je VŠECHNY za vlastní? to potom by možná byl silný, protože by ho nemohli NĚKTEŘÍ otrhávat o miliardy :-)

      10. Ad vera. Ptáte se dobře: Co brání občanům, aby se s českým státem identifikovali… No ale protože stát je především organizace, musíte se ptát především těch tzv. státotvorných stran, které si jak zleva tak zprava tento stát přivlastnili. To myslím vysvětluje i ten pozoruhodný fenomén, proč snad všechny parlamentní strany dávají přednost tuhé centralizaci před rozvíjením samosprávy. V komunálních volbách se totiž už delší dobu volí podle jiného klíče, než v těch takzvaně velkých, ve kterých svůj občanský hlas metáte – hodně příznačně – tak akorát do nějaké urny.

  5. Mno, na jemné ekonomické finesy nejrůznějších řešení rozhodně nemám gebíry, ale co se toho výchozího citátu týče, postihuje jev samotný zcela racionálně – nezaměstnaní umřou hlady – a hotovo, jak říkával už veliký vožď Josif Vissarionovič: nět čelověka, nět problema… A ušetříme všichni – arci za té okolnosti, že zrovna nebudeme nezaměstnaní. Ale to už je riziko podnikání, že.

    1. Abych nebyl narcen z sireni opaniky, tak jen dva odkazy na soloidni zdroje:
      1) Bavorska komora remeslniku: 70% uprchliku nedokonci vzdelani
      http://www.faz.net/aktuell/wirtschaft/wirtschaftspolitik/handwerkskammer-in-bayern-70-prozent-der-fluechtlinge-brechen-ausbildung-ab-13857887.html
      Pry znaji i reseni a tim je „nenechat uprchliky ve vzdelavani samotne“ (asi bude stat muset pridelit nejake osobni mistry, cimz se podari potrit i nezamestnanost).
      a
      2) Nemecky odborovy svaz: Odborne vzdelani uprchlici nemaji na trhu prace temer zadnou sanci
      http://www.spiegel.de/wirtschaft/soziales/fluechtlinge-wie-sinnvoll-sind-verkuerzte-ausbildung-a-1057639.html

      I zde ma ekonomismus svoji logiku:
      Motivovat lidi k hledání práce zvysovanim poctu potrebnych prijmu sociálních dávek v situaci, kdy nejsou volná místa. je totéž, jako motivovat nemocného k uzdraveni tím, že mu naordinujete dvojnasobnou maximalni davku léku.

      1. Ano, embé, a to jsou teprve na začátku toho integračního procesu. Wir schaffen es! dí s přímo eschatologickou vírou Frau Bundeskanzlerin. Jako bych slyšel: Yes, we can! A úplně vespod zní ozvěna výzev k budování té jediné spravedlivé společnosti, jež je již na dohled. Vypadá to, že vstupujeme do éry jednoho poměrně fatálního sociálního experimentu, přičemž rámce jsou, jak jste přesně vystihl, nezaměnitelně kakánské.

    2. U nás chudých živnostníků je to riziko podnikání, ale čeho je to riziko u zaměstnanců, to nevím. Možná riziko samotné existence. Nechávám si na levou část hrudníku vytetovat nápis NEOŽIVOVAT. Tím možná/snad předejdu vámi naznačenému osudu.

Na komentář není právní nárok

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s