Vrozené limity ekonomické teorie

Studovna

S nevelkou nadsázkou lze říct, že dnešní ekonomie se formovala v 18. a 19. století, kde trochu ustrnula. Nejde jen o to, že dnešní společnost je složitější, propojenější a komplexnější, ale potíž je třeba i v tom, že ekonomické teorie byly výrazně eurocentrické. Tehdejší ekonomické myšlení vůbec nebralo v úvahu, že v jiných částech světa nemusejí platit stejné hodnoty a předpoklady. Ekonomie například počítá s tím, že všichni (firmy, rodiny i jednotlivci) programově maximalizují svůj zisk. (…) si lidé pomáhají bez nároku na zisk. (…) Tuto „nepeněžní ekonomiku“ ekonomie nedokáže uchopit.

(Petr Kain, Přichází nový ekonomický systém, LN)

Advertisement
Publikováno

15 komentářů: „Vrozené limity ekonomické teorie“

  1. Predpokladam, ze vam z te citace kousek vypadnul, protoze takhle ta predposledni veta nedava valneho smyslu … Beru to tedy tak, ze ekonomie pocita s tim, ze subjekty na trhu maximalizuji svuj zisk, a NIKOLIV s tim, ze lide si nezistne pomahaji mezi sebou. Takhle postavene to jiz jisty smysl dava, ovsem je treba take dodat, ze ta nezistna pomoc se obvykle omezuje striktne na osoby v prime pribuzenske vazbe, a mimo okruh nejblizsi rodiny se s tou nezistnou pomoci v dnesni dobe prilis nesetkate. Jiste, existuji jednotlivci, kteri jsou ochotni a schopni i v dnesni dobe nezistne pomoci cizim lidem … Ovsem jsou to jednotlivci, kdezto toho ekonomicky zalozeneho trhu se ucastni zbylych sedm a pul miliardy lidi.

    1. Vy nejste přírodní úkaz, vy jste studijní materiál a živoucí důkaz toho, jak tristní úroveň funkční gramotnosti v Česku panuje. Zkuste si to přečíst ještě jednou, ju?

      1. precetl jsem, a dokonce jsem si vyhledal ten odkazovany clanek v puvodnim zneni … a trvam na tom, ze v te vami uvadene citaci nejaky zasadni kousek chybi, nekde u tech trojtecek.

        1. Pokud jste si našel originální text, tak vám nic chybět nemůže. Ano, tři tečky, jak už to tak bývá, signalizují výpustek, já však trvám na tom, že nic podstatného vypuštěno nebylo. Ostatně teď, když máte originál, vám přece nic nebrání napsat to po svém tak, jak by to podle vás mělo být. Opravdu nechápu, co to se mnou chcete hrát za hru?

        1. dobře, ale budu ti tykat, dokud to nezrušíš

          takže ekonomie: normativní vs. pozitivní

          jsem normativní ekonom (jako jsem „právník“, „strojvůdce“ apod.. tedy mě zajímají věci z hlediska uživatele). Před pár dny jsem zhlédl dokument Igora Chauna z Indie. HURÁÁÁÁ. Největší demokracie na světě, zatímco USA-demokracie je prý nejlepší demokracie (smích)

          V Indii si utírají zadek rukou a extrement pak utřou dál, třeba do kapsy. Lepší metaforu demokracie bych nenašel.

  3. To co píše v tom odstavci, je zajisté pravda. Ale v čem je problém? Nikdo „hodnoty“ nikoho sdílet nemusí a bylo by to tak i dobře, kdyby k tomu nebyly lidé nmuceni právě tam, kde primcipy kapitalismu nebyly lidu nikdy blízké a hlavně neměly pro svůj vlastní vývoj který předznamenal jejiich zaostalost a ekonomické zaostávání – jako je dnes Čna a Ruska. Tak brutální kapitalismus, který řídí UV KSČ připadně gosudar – kombinované ještě se samoděržavím je přesně charakterizované s tím koncem 19.století. Je to takový „pinochetismus“ (v Rusku spíše pravoslavný „Frankismus“). Nicméně to, jestli někdo hodnoty liberalismu, konzumerismus, individualismus, životní styl bez rodinných povinností a bez závazného partnerského svazku, to je věc, které budou lidé stále více podléhat – protože je to rozvolnění katolického či obecně náboženkého dogmatismu na věcech, které byly proti lidské (živočišné) přirozenosti. Omezovali svobodu výběru (ve všech ohledech, nejen ve výběru partnera), ale minulé „hodnoty“ předznamenaly i fatální vymezenou nerovnost žen vůči mužům, nejen bohatých vůči chudých, ale i dospělých vůči autoritě církve či panovníka (státu).

    S tím jsme se už vyrovnali a je to moc dobře, i když si staromilci stěžují na dekadenci, že nikdo už nemá před ničím (tím méně před Bohem) strach, že stát a panovník nepožívá až posvátné úcty, každý si na něj dnes může (a nejen na něj) vystrčit hoůlý zadek. Ano, toto musí strašně lidí planety štvát, zvlášť když oni si tyto hodnoty zachovali, včetně víry a úcty k autoritám a PŘESTO Tribune (a teď nastražte uši) ANEBO PRÁVĚ PROTO zůstali chudí a technologicky zaostalí.

    A to znamená v dnešním světě – jedno, vojenské případně mocenské z pozice velmocenského či regionálně politického, PODŘÍZENÍ se těm, kdo díky své „nestydatosti“ individualistickému „sobectví“ získali MOC EKONOMICKOU a TECHNOLOGIE.

    No, je to spravedlívé?! Frustrace a nenávist konzervativců (ať jakéhokoli vyznání, rudých Krků v Rezavém pásu a otrokářských státech USA počínaje, až po ideové dědice Rudých Khmérů a poststalinIstickými imperialisty konče) jim přijde oprávněná, protože zjišťují, že jejich posvátné hodnoty jim moc a slávu nezajistí.

    Proto ti flexibilnější jako Si Ťin-pching dělají ze svýcgh lidí kakonenfutr ve stylu sovětského uráááá útoky a přes mrtvoly vlastníc lidí, kteří byli přesvedčeni že jejich hloupá smrt prospěje zpět nabýt státu svoji zašlou slávu, ta je přednější než jejich soukromý život. Nás bólše, Takže náš životní styl se nakonec prosadí všude tam, kde nebudou chtít žít jako v Jemenu anebo na Sibiři. A věřím, že tedy odpověď na otázku -. je to tak spravedlivé (aby ti co mají ty eh, konzervativní hodnoty – byli zaostalí a v područí ekonomicky a individualisticky hedonického Západu, ovšem s kariérně soutěživou, leckdy nutně workoholistickou snahou uspět, takže s prací kterou adoroval i socialismus ve snaze „dohnat a předehnat“ ) – je MÁ ODPODĚĎ – ANO, TENTO SYSTÉM JE SPRAVEDLIVÝ. A NAVÝSOST SPRAVEDLIVÝ.

  4. Hlavní otázka zní, proč by se vůbec ekonomie měla dobrovolnou pomocí bez nároku na zisk zabývat.

    1. To byste se rovnou mohl ptát, proč by astronomie měla zabývat temnou hmotou, nebo matematika topologií.

    2. Takovou otázku si neklade kupříkladu Andrew Haldane, hlavní ekonom Bank of England. Ekonomickým přínosem dobrovolnické práce se naopak zcela seriózně zabývá. Uvádí, že dobrovolnictví hraje v Anglii zásadní ekonomickou a společenskou roli, neboť 29 % respondentů zdejšího průzkumu uvedlo, že dobrovolničí nejméně jednou měsíčně. Hodnota dobrovolnictví v UK pak v přepočtu odpovídá 1,25 miliónu pracovníků na plný úvazek. Podle tradičních ekonomických měřítek tak může být dobrovolnictví přisouzen podíl kolem 1,5 % celkového hrubého domácího produktu, což z něj činí svébytný hospodářský sektor

Komentáře nejsou povoleny.