To nejde, trh to tak nechce. Kolikrát už jsme slyšeli takové zdůvodnění, když byla o řeč hledání receptů na problémy nerovnosti, nezaměstnanosti, diskriminace, bezdomovectví, životního prostředí, chudoby či zdravotní péče? S trhem nikdo nehne, trh nikdo nepřetlačí, a vlády a parlamenty už vůbec ne, trh si stejně nakonec prosadí svou, to standardní argumentace proti snahám o regulaci trhu. A pak si najednou pár politiků vymyslí protiruské sankce a najednou to jde. Najednou je úplně jedno, že trh by s Ruskem obchodovat chtěl, politici řekli a ne a s obchodem je utrum. Jak to, že najednou to jde? Najednou je politika, která jinak stojí před trhem v úslužném předklonu, víc než trh? Že ono by to bylo bývalo šlo i před tím, jenom se nechtělo a hledaly se výmluvy? Teď naopak na důvodech pro a proti vůbec nezáleží a prostě se to udělá. Jak se ukazuje, je trh víc, než člověk, ale imperialismus je víc, než trh.