[KNIHA] Ludwig Wittgenstein : Tractatus logico-philosoficus

Filozofické pojednání o vztahu mezi jazykem a myšlením a vztahu mezi myšlením a možnostmi lidského poznání

Onehdy jsem kdesi narazil na stručnou recenzi této knihy, ze které jsem nabyl dojmu, že Tractatus logico-philosoficus je poslední kniha, kterou ještě musím přečíst, protože se jedná o univerzální klíč k poznání, a po jejím přečtení pochopím vše. Nepochopil jsem nic. Kdybych tvrdil opak, nebylo to nic než prachobyčejný snobismus. Kniha není snadná a věřím tomu, že mnozí raději básní o její hloubce a objevnosti, než by přiznali sobě i okolí, že z ní neporozuměli ničemu. Já se přiznávám – nepochopil jsem nic. Možná je to proto, že Tractatus logico-philosoficus je jenom blábolivý výplod choré mysli, který neobsahuje nic, co by se pochopit dalo, možná je to proto, že jsem to já, kdo ještě nedospěl na úroveň, ve které je schopen poselství knihy přijmout.

Proto i poznání, které si z Wittgensteinova spisku odnáším, může být pomýlené, lež přesto inspirativní: Tractatus logico-philosoficus dává do úzkého vztahu lidské myšlení, jazyk, ve které člověk myslí a skutečnost, kterou je člověk schopen poznat, přesněji řečeno svět, který je pro člověka skutečný. Wittgenstein tvrdí, že člověk může myslet pouze v intencích jazyka (nikoliv nějakého konkrétního, ale spíše obecně, ve smyslu gramatiky) a že správné jsou pouze ty myšlenky (věty, výroky), které jsou v souladu s gramatikou a jsou logicky správné. Tyto logicky správné a myslitelné výroky tvoří množinu faktů, ze kterých je sestaven poznatelný svět. Člověk může poznat pouze to, co je schopen myslet. A myslet je schopen pouze to, co mu dovoluje jeho jazyk. To co je člověk schopen myslet je zároveň to, co je skutečné. "Co je myslitelné je také možné." Vzniká zde svého druhu Trojice, trojúhelník, jehož vrcholy jsou obsazeny jazykem, myšlením a skutečností, které se vzájemně vyvažují tak, aby trojúhelník zůstal zachován. Cokoliv se tomuto systému vymyká, je z pohledu člověka irelevantní, protože intelektem neuchopitelné. Existenci čehokoliv mimo Trojici není člověk schopen jakkoliv zaregistrovat, i kdyby to na něj nakrásně mělo sebevětší vliv.

Přesvědčení o nezbytnosti čistého, logického, přesného a strukturovaného vyjadřování (myšlení) se odrážejí i ve formě Tractatus logico-philosoficus. Jednotlivé věty, či spíše myšlenky, jsou číslovány, přičemž struktura čísla vyjadřuje závažnost každé myšlenky a její vztah k ostatním. Věty které rozvíjejí jiné věty, či je komentují, mají s nimi číslo shodné na vyšších řádech a přidávají či zvětšují hodnotu nejnižšího řádu (cosi jako analytika používaná v účetnictví).

Pro ilustraci, a také proto, abych zmenšil nepřesnost způsobenou svojí interpretací, ocitují několik pasáží, které považuji za stěžejní (se zdůrazněním toho, co považuji za skutečně závažné):

1

Svět je všechno, co fakticky je.

1.1

Svět je celkem faktů, nikoliv věcí.

2.0272

Konfigurace předmětů tvoří stav věcí.

2.033

Forma je možností struktury.

2.063

Skutečnost ve svém celku je svět.

3.01

Celek pravdivých myšlenek je obraz světa.

3.02

Myšlenka obsahuje možnost situace, kterou myslí. Co je myslitelné je také možné.

3.221

(…) Věta může pouze říci, jaká je věc, nikoliv co je.

4

Myšlenka je smysluplná věta.

4.001

Celek vět je jazyk.

4.1212

Co lze ukázat, nelze říci.

5.1361

Budoucí události nelze vyvodit z událostí současných. Víra v kauzální souvislost je pověrou.

5.6

Hranice mého jazyka znamenají hranice mého světa.

5.621

Svět a život jsou jedním.

5.632

Subjekt nepatří do světa, nýbrž je hranicí světa.

6.1251

Proto nemohou nikdy být v logice překvapení.

6.3611

Žádný děj nelze porovnávat s "ubíháním času" – nic takového není (…). Proto je popis časového průběhu možný jen tak, že se opíráme o nějaký jiný děj. (…)

6.362

Co se dá popsat, to se také může stát, a to, co by měl zákon kauzality vyloučit, to se také nedá popsat.

6.373

Svět je nezávislý na mé vůli.

6.432

Jaký je svět, je pro to, co je vyšší, úplně lhostejné. Bůh se nezjevuje ve světě.

7

O čem nelze mluvit, o tom se musí mlčet.


Ludwig Wittgenstein : Tractatus logico-philosoficus
Oikoymenh, Praha, 1993

4 komentáře: „[KNIHA] Ludwig Wittgenstein : Tractatus logico-philosoficus

  1. O čem nelze mluvit, to je třeba napsat. (Derrida)“Jsou pravdy, které mudřec všechněm lidem mluví,jsou takové, jež šepce svému národu;jsou takové, jež svěří přítelovi,jsou takové, jež nelze říci nikomu.“Smím doporučit jednu úžasnou knihu? „Hadí kámen“, Miloslav Topinka (Host, 2008)

  2. P. S.:Můj vzácný přítel dr. M. B. navštívil Wittgensteinův hrob a očistil ho, zatímco hrobníkovi vyprávěl o tom, kdo to LW byl. Kdysi měli ve výprodeji Monkův „Život génia“ o LW za 19 Kč, škoda že jsem jich nekoupil pět.

Na komentář není právní nárok

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s