Presumpce viny

Princip presumpce neviny (který nejlépe ovládají gauneři, ale to je zase jiný příběh) bývá považován za jeden ze základních kamenů právního státu a figuruje i v Listině základních práv a svobod. Jak se ovšem ukazuje, není to princip ani absolutní, ani univerzální, ale existují z něj významné výjimky, jako je například zdravotnictví, ve kterém platí Ústavním soudem posvěcená presumpce viny.

Včera Ústavním soudem akceptované neproplácení prvních tří dní nemocenské, stejně jako tzv. regulační poplatky (ve skutečnosti pokuta za návštěvu lékaře), totiž nejsou nic jiného, než presumpce viny, když předjímají, že pacient (nemocný) je především simulant a slejvák, kterých chce nemocenskou (lékaře) zneužít, a až potom skutečně nemocný, který ji (jej) potřebuje.

Určitě se najdou koumáci, kteří se takříkajíc hodí marod, aby nemuseli do práce, a třeba místo toho mohli na melouch, ale proč kvůli nim (a má vůbec ministerstvo zdravotnictví nějakou statistiku toho, kolik takových je?) mají být plošně sankcionováni všichni? To j kolektivní presumpce viny jako vyšitá.

Ale možná je za tím ještě něco jiného, totiž stejný princip, který je za zvyšováním DPH: přenášení nákladů (daňové zátěže) z podniků na občany. A možná také trochu toho pravicového fanatismu, který velí redukovat sociální práva podle principu i málo je moc, brát lidem jistoty považované za „socialistické přežitky“ a posilovat od příjmu odvozenou nerovnost.

P.S. Včera jsem krátce zahlédl v TV ministra pana Drábka, kterak na otázku, zda neproplácení prvních tří dní nemocenské nemůže pro některé lidi znamenat existenční ohrožení, odpovídá, že nikoliv, protože od toho aby toto nenastávalo, jsou zde dávky v hmotné nouzi. Ministr pan Drábek si asi myslí, jak dobře všechny kritiky usadil, ale podle mě tím naopak sobě i systému, který reprezentuje, přitížil. V podstatě totiž přiznal, že stát místo toho, aby pádu občanů na samé dno předcházel a pomáhal lidem k tomu, aby se o sebe mohli postarat, lidi na to dno nejprve srazí a pak jim, závislým a bezmocným, milostivě pomůže almužnou. Nevím, jak vám, ale mně přijde taková sociální politika poněkud perverzní.

42 komentářů: „Presumpce viny

  1. Viděl bych problém trochu jinde. Stát předkládá občanovi „produkt“ zdravotního pojištění, který zdaleka ne každému vyhovuje. Pokud by byla možnost volit mezi komerčními a konkurenčními produkty (podobně jako v USA v případě zdravotnictví, nebo podobně jako u jiných pojistek), pojistil bych se (a nejen já, ale i řada mých známých) poněkud jinak.

    Předpokladem pojistky je pojistná událost coby nahodilý jev, který má velmi závažné následky a pro který není efektivní se zajistit jinak. Kupříkladu v případě pojištění domácnosti Vás nikdo nejpojistí pro rozbitý hrnek; a nikdo rozumný by asi pro rozbitý hrnek (nebo mixér) nechtěl být pojištěn. To, na co se pojišťuji, je požár, vyloupení bytu, nebo živelná pohroma. Podobně jako v případě zdravotnictví si přeji být pojištěn na infakrt, rakovinu nebo polytrauma, ne na lehkou virózu, zkažený zub nebo zlomený prst (u nějž si beztak zaplatím dlahu ze svého).

    Podobně předpokladem pojistky je možnost působit proti rizikům chování – asi jinou sazbu pojistného platí člověk ve vybydleném bytě bez dveří, jinou člověk bydlící za bezpečnostními dveřmi a několika zámky. Podobně ideální zdravotní pojišťovna malifikuje klienty za kouření, obezitu a nechození na preventivní prohlídky, což vše ovlivňuje rozvoj či časné zjištění onemocnění; a tak jí zbyde více peněz pro opravdové a náhodné nemoci. Mimochodem, řada komerčních zdravotních pojišťoven tak postupuje, protože se to vyplatí. Klientům, ale i pojišťovně (proč by to jinak dělala, že).

    Stát zdravotní pojištění zkazil a udělal z něj nesmyslně čerpanou daň, která je zneužívána (je to nesmírně snadné). Presumpce viny je špatné řešení špatného systému (analogicky platila-li by pojišťovna rozbité hrnky v domácnosti, zneužívání by si vynutilo požadovat souhlas se zvýšenými pravomocemi pojišťovenských inspektorů a zřejmě by vedlo k zániku takového pojištění).

    Kritizovat presumpci viny a nekritizovat povinnost se v nelogickém a pochopitelně drahém a neefektivním systému „pojišťovat se“, je kritika smítka v oku cizího, nevidoucí břevna v oku svém.

    S úctou, michal

    1. Michale, Vy úplně přehlížíte to že ono pojištění, nekrácené o první tři dny, chrání zdravé před nakažlivými nemocnými. Pro lidi s nízkými příjmy mají ty tři dny význam kvůli našponovanému rozpočtu a pro vysokopříjmové zase ten že přicházejí o větší peníze.

      Vzpomínám si z dob kdy jsem pracoval v kanceláři, jak jsem si kolikrát říkal že bych raději přispěl kolegyni na to aby se doma vyležela než aby na mne přes stůl „prskala své viry“. Před marodem v práci nikam neutečete a za chvíli jste na tom stejně jako on. Rozumný zaměstnavatel pošle maroda domů, s alespoň částečně zaplacenými dny, než aby ho nechal nakazit celý kolektiv.

      Co platí pro firmu, to platí i pro stát. Čím více nemocných cestuje vlakem, autobusy, nebo MHD do práce a z práce – tím více zdravých se nakazí, což pak zapříčiní větší škody a výdaje než pár vyčůraných simulantů. Zkuste se na povinné zdravotní pojištění dívat jako na povinné ručení, bez něhož sednout za volant je hazard jako hrom.

      1. Jen tak na okraj, pro příznivce a PR zaměstnance ,,protikorupční a rozpočtově odpovědné “ vlády. Náklady ušetřené na proplácení prvních tří dnů ,,nemocenské“ jsou cca 1,5 miliardy. Váš (ano váš, jen váš) IZIP nás stal ukradené 2 miliardy. a první příspěvek je tak hloupý- jak z hlediska sociální politiky, tak např. z přehlížení nejen epidemiologického dopadu- viz. příspěvek 2, tak z hlediska ekonomie zdravotnictví- např. pár přechozených angín je nejlepší cesta k myokarditidě, jejíž léčba je- překvapivě DRAŽŠÍ než proplacení prvních tří dnů nemocenské. Ale to není výzva k diskuzi- protože je mi jasné co bude následovat- neoliberální pseudomoralizování o tom, jak si to má nemocný uvědomit a zůstat doma atd., atd. ad nauseam. V téhle zemi nebude dobře, pokud tuhle zlodějskou a zároveň nestydatě moralizující pakáž- neoliberály- neodstřihneme od veřejných peněz. včetně těch ze zdrav. pojištění. Oni jsou totiž schopni ho prostřednictvím Cabrnocha, Ouzkého, Šnajdra a Šťastného rozkrádat a zároveň na nás křičet, že peněz je málo a musíme se uskrovnit.

      2. Zajímavá úvaha, která by stála za doložení; došlo s neplacením prvních tří dnů nemocenské k vzestupu nemocnosti obecně? Došlo v některém odvětví k ekonomickým škodám? Pokud jde o šíření vysoce nakažlivých banálních nemocí (tam jedině má váš pohled smysl), jsou ve státech, kde se neplatí nemocenské pojištění povinně větší epidemie viróz? A tak dále. Bez důkazů hodnotit nemožno.
        Pokud byste měl pravdu, bude placení prvních tří dnů nemocenské v zájmu zaměstnavatele, dle aktuálních podmínek na pracovišti a není třeba do toho plést stát.
        Pokud bych měl soudit podle nepřímých známek počtu kontaktů občana s lékařem a prostonaných dnů (ČR versus Evropa, USA, Kanada, …), jsme buďto národem kriplů, nebo simulantů. Dle mých osobních (viděných, ne zažitých) zkušeností platí možnost druhá.

        1. Michale, pokud [i]došlo s neplacením prvních tří dnů nemocenské k vzestupu nemocnosti obecně[/i] a lidé svou nemoc přecházeli, tj. trávili na pracovišti, pak figurují ve statistice coby zdraví. Tzn. že statisticky je to nedoložitelné a jsme v tomto případě odkázáni na logickou úvahu vycházející z poznatků, které o šíření vysoce nakažlivých banálních nemocí máme.
          Proto je také těžké zjistit do jaké míry se nemocnost podepíše na ekonomické škodě firmy (ať už soukromé či státní), která je např. penalizována za nedodržení dodacích termínů. Oficiálně má plný stav ale výkonnost nemocí ovlivněného kolektivu může být třeba jen poloviční.

          Vzhledem k tomu že ke kontaktu zdravých s nemocnými nedochází pouze na pracovištích ale také v dopravních prostředcích, nebo na jiných veřejných místech a v neposlední řadě také v interakci pracovník – klient (což může být klidně i u vás doma např. opravář nebo dealer) nejde pouze o záležitost zaměstnavatele.

          Obecně tedy snadno dojdeme k závěru že je v zájmu celé společnosti udržet nemocného doma a omezit tak šíření nemocí na nejmenší možnou míru. Pokud je člověk „na neschopence“ s nějakou virózou, pak ani nemá „vycházky“, porušením takovéto „karantény“ riskuje že přijde o výplatu nemocenské a tyto okolnosti velmi snižují pravděpodobnost jeho výskytu mezi zdravými (jistěže ne stoprocentně).

          Pokud však svou nemoc přechází a zajde si po cestě z práce ještě nakoupit nebo navečer „vypálit bacila“ několika kalíšky do blízké hospůdky tak se stává pro své viry perfektní „cestovkou“.

          Myslím že ten kdo žije mezi lidmi nepotřebuje to o čem píši nijak dokládat ale vystačí si s vlastním pozorováním, tak jako třeba Vy se svými „viděnými zkušenostmi“ ohledně simulantů.

          1. To je právě to; pokud by přecházení lehkých chorob vedlo k těžším onemocněním, naopak by se statisticky zvýšil počet prostonaných dnů. Tudíž k něčemu takovému masově nedošlo. Minimálně toto je nepřímý důkaz úspěšnosti opatření.
            Abychom mohli vyvozovat přesnější závěry, potřebovali bychom alespoň nějaký (alespoň stejně nepřímý) důkaz o tom, že k poklesu výkonnosti došlo, jinak ekonomickou relevanci posoudit nelze.
            Anekdotické informace, jak to kdo má u svých známých, jsou chiméry. Z obou stran.

      3. Pro Davida Milera (nedovedu správně vnořit komentář):

        Bylo by zajímavé vyčíslit 1) kolik přechozených angín vede k myokarditidě, 2) kolik „simulantů, kteří museli do práce“, mělo opravdu angínu, 3) kolik stojí léčba myokarditidy a teprve se znalostí těchto čísel počítat, zda se ušetřilo či nikoliv.

        Současná vláda nejsou neoliberálové ani žádní liberálové, ale stejní socialisté jako jejich předchůdci. Výše státního rozpočtu na rok 2012 je stejná, jako na rok 2011, tudíž k žádným úsporám nedošlo, jsou to jen řeči. Akorát sypou do jiných koryt, tudíž pašíci od koryt zásobovaných předchozí vládou, kteří přišli zkrátka, ječí.

        Liberalismus je něco dočista jiného – minimální ingerence státu do života lidí a ponechání například i formy a velikosti jejich pojištění pro různé nepředvídané životní situace na jejich svobodné vůli. Žádné oktrojované státní pojištění, žádné povinné fondy.

        1. Nejste náhodou, Michale, ajťák? Ten technokratický přístup je tak říkajíc signifikantní.

          1. Nejsem. Ani ekonom. Snažím se pouze racionálně uvažovat.

    2. Jenom bych upozornil na to, že stát nenabízí produkt, ale veřejnou službu, nebo ještě lépe veřejný statek. Produkt nabízejí na komerční bázi komerční pojišťovny. Jde o to zajistit přístup k pojistné ochraně (uznávám, že čistším řešením by byla nějaká forma důchodu) i těm lidem, kteří jsou pro komerční pojišťovny nezajímavé, protože se na nich nedá vydělat, nebo by si „svobodně“ pojištění neplatili, protože jejich příjmy příliš nízké, respektive komerční („dobrovolné“) pojištění příliš vysoké.

      1. Tuhle repliku jsem přehlédl, proto reaguji až teď. Veřejný statek je charakterizován 1) nedělitelností spotřeby, 2) nevylučitelností ze spotřeby a 3) nulovými mezními náklady na každého dalšího spotřebitele.

        V případě nákladů na zdravotní péči není splněna ani jedna z výše uvedených tří podmínek, spotřeba zdravotní péče je rivalitní, rozdělení spotřeby mezi jednotlivé uživatele je dobře možné a mezní náklady jsou zjevně nenulové.

        Tedy o veřejný statek se nejedná. Viz jakákoli učebnice ekonomie, popřípadě http://cs.wikipedia.org/wiki/Ve%C5%99ejn%C3%BD_statek

        Měl byste to zdůvodnit jinak.

        1. Je s uzasem jak se nemuzete domluvit:-(
          Tribun: zda stat nabizi ci nenabizi produkt ?
          Michal: Tedy o veřejný statek se nejedná.

          Co Vas samet existuje tak se Michalove snazi nalhat lidem jak kdyz je neco zprivatizovano neni rozkradeno ale je to maximalne funkcni .
          Ano pro nove majitele, kteri to casto vydoji az do krve :-(

          V pripade zdravotniho pojisteni a rozdilu zda to obhospodaruje stat ci banda privatnich anonymnich zlodeju, na to je rada odpovedi
          Fakta ukazuji ze nektere zprivatizovane vubec neni lepsi. Nejen ze jsou zprivatizovane zeleznice v Anglii drazsi nez drive statni, je rada dalsich prikladu, treba jako vydelat i na vode, zprivatizovat vodu i v South Amerika aby za to museli lide platit kdyz dosud byla zadarmo ! Podobnych zlodejskych prikladu je po svete vice :-(

          O verejny statek se nejedna?
          Nejedna pokud penize ktere si lide plati jdou do privatni pojistovny.
          Nasleduji pohadky o tom ze nestatni pojistovna ty penize umi obhospodarovat lepe nez stat.
          Lepe je umi predevsim odparit !
          Takze na zaver zbyva odpoved na otazku zasadni.
          Jaky je rozdeil mezi necim co je na jedne strane statni a casto byrokraticky a nehospodarne obhospodarovanem
          a privatnim kdy to casto tak efektivne obhospodarovano az rozkradeno !
          ?
          Je prave typicky kapousske husu co snasi zlate vejce zprivatizovat:-(
          V CR to ukazkove predvedli jak Modri ptaci tak soc.demaci :-(

          Proto se nikdy vyznavaci privatizace cloveka nemohou se zbytkem sveta shodnout. Take proto je dnes svet tam kde je :-(

          1. O veřejný statek ve smyslu jeho ekonomické definice se nejedná ani v situaci, kdy by pojišťovna byla jedna a státní.
            Zprivatizované samo o sobě neznamená lepší, ale znamená možnost volby. Mezi různými zdravotními pojišťovnami s různými pojistnými plány, například. A právě konkurence vede k tomu, že se objeví odpovídající pojistný plán i pro menšinového pojistníka (např mě – požaduji pojistit na „velké průšvihy“, maličkosti hodlám financovat sám).
            O tom, že se obecně krade, bez ohledu na formu vlastnictví, polemizovat nemusíme.

  2. Ještě jedna poznámka pro lidi typu David Miler – nechápu, že nechápete, že mi vadí úplně stejně, jestli mé peníze, které (jste?) mi ukradli na daních, dostane nějaký kolibřík, nebo padesát flákačů.
    Do jisté míry je dokonce první alternativa lepší, protože kolibřík si postaví hezký dům, neotravuje hlukem a občas se ho podaří zabásnout, zatímco dav flákačů nic nevytvoří, jen ničí a hlučí.

    OBOJE je špatně.

    1. vzhledem k tomu, že jste jako každý řádný pravičák bohatým podnikatelem (tj. v čechách dojič státních zakázek) nikdo vám nic nemohl sebrat, protože jste jistě daňově optimalizován, případně vaše firma sídlí v daňovém ráji a jezdíte ve firemním porsche, které jste si odepsal, že ..Takže suma sumárum, nic neplatíte, pouze na veřejném parazitujete. A ono diskutovat s neoliberálem nemá obecně cenu. Vedete rádoby sofistikované moralizující kecy bez jakéhokoli skutečného vhledu do problematiky. Nejprve si otevřete alespoň učebnici pro stř. zdrav. školy o epidemiologii a něco málo si prostudujte i z oblasti ekonomie zdravotnictví a pak si s vámi, vy moralizátore možná i popovídám. Ale obecně jsem přesvědčený, že to bude nanic. A on čas řečí, zaplaťbůh, končí.

      1. Kéž by, drahý pane, daňovou optimalizaci používám v mezích zákona, firma zatím sídlí v ČR a jezdím ve voze střední třídy. Státní zakázku jsem ještě nedostal, asi proto, že nemažu.
        Ohledně ostatního viz odpověď Kamilovi.

        1. Tím se to ovšem vysvětluje. Rád byste byl Bakala, ale na víc než na Michala jste se nezmohl, tak hledáte nějakého viníka, který vám tu strašnou křivdu způsobil.

          1. Argumentace ad personam není nutná. Jistěže se snažím být stále více (nikoliv jen mít stále více…), to je logické.

    2. Daně nejsou krádež, podobně jako není krádež placení nájmu nebo útraty v hospodě. Krádeží je a) daňový úniky, nebo b) korupce (myšleno parazitování na státním rozpočtu).

      1. Daně jsou krádež. Krádež obdobná situaci, kdy Vás v průjezdu obstoupí pět cikánů a začnou demokraticky hlasovat o obsahu Vaší peněženky.

        Pokud by krádeží nebyly, proč by se ti, kteří jsou z daní živi, bránili privatizaci a deetatizaci individualizovatelných statků?

  3. Presumpce viny platí v tomhle státě už hodně dlouho.
    Nejkřiklavější je případ OSY (zla), kdy stát dává právo soukromé organizaci PŘEDEM vymáhat „výpalné“ po všech občanech i právnických osobách s odkazem že – všichni češi jsou přece „zloději“ – piráti duševního vlastnictví…..

  4. Ale no tak, Michale 11.5.2012 v 18.17. :-)
    To že častým následkem přechozené angíny jsou srdeční vady, těžce postižené ledviny a klouby vám dnes řekne každý lékař. A pokud nevedete řeči s lékařem, můžete se o tom dočíst na internetu. Ani nemá smysl abych Vám sem dával nějaké odkazy. Zadejte si do Google „přecházení angín“ a máte co číst celý víkend. Někdo je takový jura že jich musí přechodit několik aby se dočkal a jinému na to stačí třeba jen jedna. Ale dříve či později na to doplatí téměř každý. Pro přechozené chřipky platí totéž. Na to se nemusíte poptávat u známých. Vaše hláška o Anekdotických informacích je v tomto případě anekdotou sama o sobě. Nemůžete tímhle způsobem ignorovat fakta která se Vám nehodí a současně počítat s tím že s Vámi někdo povede seriózní hovor.

    1. Ale řeč je přece o něčem jiném. O tom, že přechození angíny může způsobit srdeční vadu nepochybuji. Řeč je však o tom, KOLIK z nemocných, kteří nyní chodí do práce, jsou opravdu nemocní. KOLIK z opravdu nemocných, kteří z nutnosti šli do práce (a při placené nemocenské by nešli) se zkomplikuje závažnou nemocí.
      Bez znalostí obou „KOLIK“ nemají obdobné úvahy smyslu. Nabídl jsem Vám pomocný argument, že k vzestupu nemocnosti jako takové nedošlo.

      1. Řeč je, pokud vím, celou dobu o tom že nemocní lidé chodí do práce v důsledku plošného pravidla, předjímajícího že pacient (nemocný) je především simulant a ulejvák, který chce nemocenskou (lékaře) zneužít.

        Já s Vámi souhlasím že „presumpce viny je špatné řešení špatného systému“ ale nikoli s Vaší kritikou povinného „pojišťování se“, protože jsem přesvědčen že nějaké opatření je nutné (a tedy považuji za vhodné aby bylo povinné) a to nejenom kvůli podpoře nemocného ale také také proto aby chránilo zdravé před nemocnými, což je nečerpáním nemocenské za první tři dny narušeno, z důvodů které jsem uvedl. Vy tyto důvody nezpochybňujete pouze se jimi odmítáte zabývat protože nemáte „zmapovánu“ četnost jejich výskytu, míru dopadu na lidské zdraví a potažmo míru dopadu na společnost. Přičemž neustále „obcházíte“ můj hlavní argument, že nemocní pohybující se mezi zdravými automaticky a bezprostředně „vyrábí“ další nemocné, kteří se chovají ve většině případů stejně jako nemocní „původní“, tedy – pohybují se mezi zdravými.

        Nabízíte pomocný argument, že k vzestupu nemocnosti jako takové nedochází, čímž ignorujete každoroční chřipkové epidemie. Nevím co si představujete pod pojmem „nemocnost jako taková“ ale zajímalo by mne jak jste k takovému zjištění došel, protože z toho co jsem se dočetl vyplývá opak. Ve své argumentaci uvádím následné postižení ledvin, srdce a kloubů. Ačkoli nemám k dispozici nějakou přesnou statistiku (nevylučuji že by se dala dohledat) tak ze zkušenosti (a vyjádření) lékařů vyplývá že pacientů s onemocněním ledvin v Česku přibývá, totéž se týká i pacientů s postiženými klouby a srdečními chorobami.

        Na tom, že přecházení angín a chřipek má tyto následky, se lékaři rovněž shodují a já nejsem tak namyšlený abych jim, sám nejsa lékařem, v tomto oponoval. Dovoluji si tedy tato jejich zjištění používat jako argument i když si uvědomuji problém se získáváním dat o tom kolik lidí zapojených v pracovním procesu je zdravých a kolik nemocných, aby toto bylo možné statisticky podchytit.

        Ono je to totiž podobné jako byste chtěl zjistit jak velkou část společnosti tvoří např. zloději, protože se dovíte jen počet těch polapených. Nepolapené, nerozlišíte od poctivců. Tato okolnost však nijak nebrání sledování existující kriminality ani vysledování jejích příčin. Od toho si snadno odvodíte potřebnost používání bezpečnostních systémů, pojištění majetku, nutnost policie atd.

        Ovšem výskyt kriminality ještě neznamená že by to někoho opravňovalo k tomu aby mne apriori považoval za kriminálníka a takto se mnou jednal.
        Znamená to však že má stát používat opatření vedoucí ke snížení kriminality a nevytvářet podmínky pro její zvýšení.
        Stejně tak nemá vytvářet podmínky k navyšování nemocnosti občanů, nezávisle na tom o jak velké navýšení jde, protože jakékoli navýšení je špatné.

        1. Z nedostatku času jen stručná reakce – píšete, že stát má používat opatření ke snižování kriminality. Souhlas, ale co kdyby se ukázalo, že náklady na tato opatření jsou vyšší, než škody z nesnížené kriminality? Pak je to ekonomicky neefektivní, podobně jako je (zřejmě, dle nepřímých dat) neefektivní nemocenské pojištění, platící první tři dny nemoci.
          Dokud někdo (vy?) neprokáže, že ekonomická úspora vzniklá nevyplácením pojistného (téměř 2 mld Kč / rok) byla nižší, než zvýšené náklady na zdravotní péči v jejím důsledku, lze rozhodnutí neproplácet ony dny považovat za správné.

          1. Na vše se, Michale, nemůžete dívat pouze z ekonomického pohledu. To by Vám pak snadno vycházelo že kriminalita a nemoce jsou žádoucí, protože výskyt obého dává spoustě lidí možnost výdělku.
            Jenže výskyt obého způsobuje že lidé žijí kvůli prvnímu ve strachu o svůj majetek a bezpečnost a kvůli druhému ve strachu z utrpení nebo předčasného úmrtí.

            Zkuste si na chvíli představit že žijete ve společnosti s nulovým výskytem kriminality a nemocí. „Zavedl“ byste jedno či druhé jen kvůli vyhlídce na nově vytvořená pracovní místa nebo kvůli vlastnímu zisku?

          2. Tohle je špatné vyvození. Kriminalita a nemoce nejsou žádoucí ani z ekonomického hlediska, protože peníze, které na jejich řešení jdou, by v případě jejich nepřítomnosti jejich majitelé vynaložili jinak a příležitost vydělat dali někomu jinému. Dokonce není ani ekonomicky neutrální, protože samo chytání zlodějů „nikomu neprospívá“. Přečtětě si:

            Click to access bastiat_co_je_videt.pdf

            Frederic Bastiat píše o podobném a mnohem lépe než já.

            Ostatně to, že „znárodněné“, „společné, tedy ničí“, zkrátka etatizované peníze přímo korupční prostředí vytvářejí (proč, o tom už jsem tu psal mnohokrát) a to nezávisle na politickém zaměření člověka, který je pověřen je spravovat, vidíte tyto hodiny v přímém přenosu.

          3. Tenhle ekonomistický redukcionismus nás jednou bude stát víc, než svobodu a důstojnost – bude nás stát celou planetu.

          4. A nebo taky ne – liberální kapitalismus vede k nejrychlejšímu technologickému pokroku a může naopak přinést řešení a lidskou civilizaci zachránit a přivést k rozkvětu. Pro rozhodnutí, které z našich tvrzení se splní, chybí ovšem důkazy.

  5. Hmm… Jak má člověk odpovědět na komentář který neobsahuje „tlačítko“ ODPOVĚDĚT. A jak se Vám, Michale, podařilo takový komentář vytvořit? :-)

    1. WordPress umí nastavit maximální hloubku vnoření komentářů a té se mi zřejmě podařilo dosáhnout.

      1. To by ovšem bylo třeba přenastavit protože to komplikuje možnost delšího dialogu :-(

        1. Už jsem to přenastavil, když to nebude stačit, řekněte si a přidám další úroveň.

          1. Tak to já si říkám :-) Má poslední odpověď Michalovi už je bez tlačítka.

  6. Pretiskuji z vedlejsiho blogu o tom ze v Nemecku neexistuje
    Presumpce viny.

    Znám z doslechu situaci v Německu, tam dostávají pracovníci od prvního dne prac. neschopnosti 100 % výdělku (bez přesčasů), hlásit to musejí hned, ale
    nechopenku od doktora předkládají až čtvrtý den. Platí to zaměstnavatel a po šesti týdnech přebírá placení pojišťovna a dostává 70 % platu. Tedy (zřejmě?) do tří dnů se marodí bez neschopenky a s platem. To je německej přístup, kdy se pracovníkovi věří, že by nesimuloval. Pak je českej přístup, kde se předpokládá, že lidi simulujou.

    Neni divu ze Cechistan kdyz se bere bezbrannym, nemocnym, penzistum.
    A to jeste trzni kapousi s maximalnimi danovymi ulevami maji mezi sebou Michaly kterym je to stale moc. Pro ne je vzor USA se 40 milliony nepojistenuch. Ti pak umiraji na ulicich. Kdyz to doslo i Obamovi a zkousi zavest pojisteni vsech jen nalepkovan coby komunista:-) Obama ktery neni obklopen experty na zdravotnictvi a z jinych oboru ale jen experty z Wall Street.
    Podle toho to na svete vypada. Nejbohatsi se jeste vice obohacuji a krici ze to je malo, ze je vlady okradaji !
    Na Kalouskovskych opatrenich je nejlepe videt komu se bere.
    Likvidace akcii na anonymniho drzitele ci zdanit hazard s vysledkem ze to muze delat rocne 100milliard to ne, ale na penzisty, nemocne a nejnizsi prijmove kategorie se to kalouskuje bez odporu :-(

    1. Jenže to je zaostalé socialistické východní (špatně = východ, takže prostě nemůže být na západě) Německo. V tak pokrokové a rozvinuté zemi, jako je ČR, by se taková zpozdilost nikdy stát nemohla. Jenom zaostalí barabaři se k lidem chovají jako k lidem a nevidí v nich lidský zdroj.

    2. Inu, Astře, musíte to vidět také z pohledu těch bohatých. Oni si uvědomují že svět je přelidněný a tak čím více lidí zhebne na ulici – tím lépe. Jich se to chcípání na ulici netýká.

      1. Je dojemne ze pri tom je lidem servirovana jejich rovnopravnost, utoci se na rasismus, odsuzuje se za zpochybnovani nezpochybnitelneho v CR, a i u sousedu dokonce zakonem, odsuzuji se odpurci multikulturalismu ale multi nasobne se necha po svete umirat stale vice lidi at jiz hlady ci ve valkach. Rovnost duchovni je zduraznovana a lid v tomto smeru braiwashingovan, zatim co rovnost na startovni care, rovnost materialni a i to malo prerozdelovani statku sveta je odsuzovano coby komunismus a zlodejna jako nejvetsi nebezpeci sveta. Teto dvoji metr jednou spatne skonci :-(

        1. Málo přerozdělování? U člověka, který se chová slušně :) a má středně nadprůměrný příjem, činí úhrnná úroveň zdanění téměř 50%.
          Co je pro vaše nenasytné břichy dost?
          Každé nedobrovolné přerozdělování je špatné.

          1. Každé nedobrovolné přerozdělování je špatné!

            Stejne spatne je i pokrytecke hlasani o tom jak jsou si VSICHNI lide rovni, kdyz co svet existuje na kazdem kroku vidite ze tomu tak nikdy nebylo, neni a nebude ani v dobe dohledne nedohledne !

Komentáře nejsou povoleny.