Přijdou ještě větší povodně a my nechceme být připraveni

Rozhovor s geologem Václavem Cílkem na téma povodně jsem již sice inzeroval na Twitteru, ale neuškodí si některá jeho slova poznamenat. A nejde ani tak o jeho varování, že přijdou další a větší povodně a že ty současné jsou díky medializaci dramatičtější, než by zasloužily (s veškerým respektem k  lidem z Mělníka nebo Zbraslavi, pro které jsou reálné až dost), jako o jeho vysvětlení příčin současného stavu:

Zcela eliminovat velké povodně nejde, lze je pouze omezit souborem různých opatření. Ta bývají technická a přírodní. K těm druhým patří zejména to, aby se co nejvíce vody vsáklo tam, kde spadne. (…) málo vody zůstává v krajině. Kolem deseti až dvanácti procent Evropy je dnes vybetonováno a vyasfaltováno, to je jeden z důvodů. Dalším problémem je stav lesa, zejména nepřiměřeně velké množství smrků. Pro zadržení vody by bylo lepší mít daleko více listnatých stromů. Jinak se také obdělává zemědělská půda. Velmi negativní je zastavování dalšího prostoru novými domy, a to i v záplavových pásmech. Nad tím by se měli starostové skutečně zamyslet, co provedli špatně. Nechat si postavit domy v záplavových oblastech a pak křičet o pomoc, to je podivné.

Ještě důležitější je ale jeho vysvětlení naší neschopnosti a neochoty situaci řešit:

Jezuité plánovali na dvě stě let dopředu. V 19. století se uvažovalo na desítky let dopředu. Dnes je naše uvažování v limitech toho, jak daleko umíme odhadnout ekonomický vývoj. To je tak dva, tři, čtyři roky. Maximálně na dobu jednoho až dvou volebních období. Politik má jedinou starost: aby byl zvolen a pak aby byl znovu zvolen. (…) Každý dnes hovoří o rychlém ekonomickém růstu, je to jako zaříkávadlo. Růst přináší zisk, ale i problémy a rizika. Proti klimatickým, ekonomickým či energetickým extrémům lépe působí spíše dlouhodobá stabilita a to, že technokratická řešení omezující přírodní pohromy mohou existovat současně s ekologickým přírodním pohledem na věc a že se mohou doplňovat.

Reklamy

69 comments

  1. che

    Napadl mne jeden výrok který jsem kdysi zaznamenal: Osobní auto je největší technický omyl lidstva.

  2. Gora

    Těšil jsem se kdy hodíte na vrub kapitalismu a financializace ekonmiky i současné povodně jako vrchol ideologické masturbace mající na vrub i kobylky v Bengálsku nebo etnické nepokoje ve Svahilsku mezi Masaji a Lchamusy, ale v tomto je opět jen dobré se pousmát a podívat se, jak naše asociální neoliberální vláda zvládla povodně a jak ve srovnání s tou zmíněnou „stabilitou“ a patrně proti snaze o maximalizaci růstu (což jako komplementární jev naopak růst podporuje) – zafungovalo v sousedním Německu, jinak vzorem DLOUHODOBÉ politické a ekonomické stability.

    Levice je tam popupární asi jako kdysi Jaruzelski u odborářů v Gdaňských loděnicích, CDU bude opět zvolena a pravicová vláda (včetně doby velké koalice s SPD, v době schroderovské Třetí cesty – což mj, dnes díky HARTZ IV zajišťuje Německu stagnaci platové valorizace za souhlasu odborů a tím i udržení proexportní konkurenceschopnosti) a stabilita a orientace na export a nikoli na mantru prokeynesiánských romantiků tvrdících, že růst ekonomiky v době celosvětové recese může být v nějaké zemi lokálně založen na spotřebním hodokvasu plebsu (viz skuhrání Švihlíkové, že Německo je v tomto vyjímka a že jednou, jo jednou, jednou to na ně stejně dolehne…)

    Takže Tribune, vzor „stability“ a namísto neoliberální české pravicové asociální snahy po fiskálně neutrální ingerenci státu do ekonomiky, pak račte obrátit svoji pozornost na sociálně citlivou Německou 10.5 m vysokou hladinu Dunaje v Passově.

    Jsem rád že neoliberální záplavy u nás včetně ještě neoliberálnějších protipovodňových hrází z ery neoliberála Béma na pražském magistrátu vypadá takto neoliberálně, než proti povodňově protrženým hrázím německé ekonomické „stability“, která má stabilně skoro 11m výšky v Passově.

    Jinak filipika pana Cílka i Tribuna má ten problém, že nebýt mrzkého zisku a růstu, stejně jak u nás tak v tom stabilně exportním Německu, jezdili bychom na člunech nejen v městech, kde tečou evropské veletoky ale i v místech, kde řeky netečou, protože katastrofální podovodně by tak postihly i regiony s toky na úrovni potoků a říček, protože bez peněz, nejenže do hospody nelez, ale ani nečel přírodě a jejím zákoninostem i rozmarům, protože jak říká jinak všem známé pořekadlo z říše lidské sociality – „neny peniz, neny laska“…:-)

  3. sax

    Samozrejme souhlas s Tribunem: tahle rovnice je jednoducha:
    Cim mene ma byt zaplav na strednim a dolnim toku, tim vice zaplavovych niv je treba.

    Jenze ouha: povodne jsou jednim z motoru pokroku (investice a zamestnanost) a na prirozene zaplavove oblasti je potreba „ladem“ lezici puda- jakmile zacne byt nejak zasadne vyuzivana, je po legraci a prestane absorbovat.

    Takze jasne kyvnuti: pro soucasnou spolecnost je jasne vyhodnejsi, aby jednou za cas povodne splachly tretinu republiky= nemame zajem (nechceme) na ne byt pripraveni.

  4. Janika

    Proč by měly povodně vadit nějakému Nečasovi? Vždyť on osobně na nich profituje, pro neoblíbeného politika je to dar z nebes.

      • Tribun

        Ony jsou ty povodně vlastně darwinistické, oddělí zrno od plev, (kapitálově) silné od slabých, perspektivní od neperspektivních…

        • Kamil Mudra

          … ty co včas utečou od těch co včas neutečou… A to nejenom ze záplavových oblastí ale i před dopady rozhodování moudře a demokraticky zvolených vlád :-(

  5. hank

    Tohle
    http://www.sedmagenerace.cz/text/detail/povodne-krajina-a-lide
    napsal Ondra Simon už po povodních 2002… Za 10 let se nezměnilo vůbec nic.

    A příští aktuální opatření bude zase betonářské – Nové Heřminovy za pouhých bratru 7,5 miliardy. (Tedy když se nepřekročí rozpočet. Na takových stavbách se překročí vždycky.) Tyhle miliardy bratr Kalousek někde „našel“… EIA sice mají, ale obec ho napadne u soudu, stavební povolení nemají a už se tam vesele bourá 50 baráků lidí, kteří ten nátlak nevydrželi a prodali je Povodí Odry… A těm, kteří si chtěli postavit mimo zátopové území, to kraj nepovolil – trestem za nesouhlasné obecní referendum je zákaz změny územního plánu…

    A v Krnově se přitom postavil supermarket přímo v zátopové oblasti Opavy. Za zdí, která ho možná při velké vodě zachrání, ale vlnu odrazí přímo do města.

    Někdo by zasloužil nakopat do zadku nebo radši rovnou postavit ke zdi. Někdo = bývalý hejtman, „sociální“ „demokrat“ Palas, jinak jeden z největších pozemkových vlastníků v Moravskoslezském kraji a velký ochranitel betonářské lobby. Hnus, velebnosti.

    • Astr

      Otazka:
      Někdo = bývalý hejtman, “sociální” “demokrat” Palas, jinak jeden z největších pozemkových vlastníků v Moravskoslezském kraji a velký ochranitel betonářské lobby

      Jaky je SKUTECNE v CR rozdil mezi temi co se hlasi k soc.dem viz Palas
      a jinymi, kteri se hlasi k jinym politickym uskupenim?

      ]V cem je je pro obycejneho ovcana CR lepsi zbohatlik s odznakem soc.dem
      proti jinemu bohatemu jmenu s ceduli ODS nebo TOP ?
      Co se pro obcana v CR zmeni pokud volby vyhraji Palasove a ne Swarzenbergove ?

      S povodni ci bez povodne, stale stejne podobne ?

    • Aleš

      Zdravím, pane Hanku.
      http://www.blisty.cz/art/68766.html

      Hospodaření v CHKO Jeseníky kousek od hranice s Moravskoslezským krajem. Osobně jsem tu byl naposledy v září a od té doby už tam neprojely další stroje, ale díky ponechání hlubokých erozních rýh napospas tu za 9 měsíců voda vyerodovala dalších 30 cm do hloubky. A to nás teprve čeká období bouřek. Nechci vidět jak to tam vypadá po té včerejší…
      A to raději ani nechtějte vidět zásahy ve 2. zóně. Děs běs.
      Všiml jsem si, že jste velice vzácná vyjímka, která si neplete povodňová a protipovodňová opatření, jak tomu běžně bývá.

  6. michal

    Jojo. Především ta neochota a neschopnost uvažovat dopředu při správě „veřejného“ je věc, s níž naprosto souhlasím. Cílek zmínil jezuity a 19. století, tedy dobu, kdy vládl vysmívaný feudalismus a opovrhovaný kapitalismus. Přesto to fungovalo „nějak líp“, než adorovaná demokracie. :-)
    Pokud jde o stavby v záplavovém území, pokud stát podpořil i ty „votroubky z Troubek“, kteří si postavili dům v nepojistitelné lokalitě, logicky snížil selekční tlak proti stavění v místech, kde by domy být neměly. On ten trh má nějakou samoregulační schopnost a pojišťovna si rizikovost pohlídá velmi dobře. :-)
    Přírodní zákony : socánci (včetně těch polotržních) – 2:0

  7. XY

    Nemám žádné problémy s názory Tribunovými, Cílkovými a následně souhlasnými komentáři. Tak to prostě je – při vzpomínce na dávného prapředka, který věnoval poeticko -ironický román sedlácké chamtivosti Hanáků z Pomoraví. Bylo to v časech rozkvětu řepařství a drancování lužních lesů, aby bylo co nejvíce půdy pro tu řepu…
    Obecně vzato, lidská chamtivost a blbost jdou spolu nedílně ruku v ruce.
    Něco jsme zdědili a nic s tím už nenaděláme (například tu Hanou se zlikvidovanými lužními lesy) , čili i s Troubkami, jejichž JÁDRO stojí na mírné vyvýšenině, ale obec se holt za ta staletí rozrostla…
    Řešení jakési je, jak ukazuje v dnešních LN případ vsi Dráchov (250 obyvatel) z Jižních Čech: Plavali v srpnu 2002, plavali v dubnu 2006, letos jsou v suchu – za hrázemi. Praví místostarosta Fousek: „Kdybyste viděli, co za tím bylo práce (…) Jeden majitel nás vytrvale odmítal. Nechtěl ani slyšet, že by na JEHO půdě měly vyrůst zábrany…“
    Tohle nenažrané řupoňství mj. dodnes komplikuje vybudování hrází v Troubkách a tuším, že potopilo nějakou ves na Mělnicku, jak jsme se mohli dozvědět z masmédií. Majitelé příslušných pozemků snad ani ve vsi nebydlí – pochopitelně. Vždyť žádná společnost, tím méně nějaký společný zájem neexistují…
    Totéž platí o suchých poldrech a veškerých myslitelných úpravách, které by mohly zbrzdit vodu v krajině. Na MÉM pozemku? Nikdy! Marš z hrušky důle!

      • XY

        Na tom něco bude. Kdyby se Pražáci neohradili, nemuseli v Ústí a dále po proudu v Německu tolik plavat…:-)
        Proto slouží ZOO nebo třeba Lahovice (?) jako suchý poldr, aby se v Troji (nebo kde) neutopili.
        Mládí jsem často trávíval v blízkosti tzv. rožnovské Bečvy, za normálních okolností čehosi mezi potokem a říčkou. Její regulace ( = zrychlení odtoku narovnáním řeky) začínala někdy v 90. letech 19. stol. Dole na Hané potřebovali novou půdu pro cukrovku a ječmen. Jeden mocný splav (dětské oči!), od něhož mířil náhon do blízké sklárny, měl asi 30-40 metrů šířky o výši nějakých 200 cm. Řeka sama neochotně cejbrávala sníženou výškově regulovatelnou částí o šířce asi 5 metrů, kolem byly samé nivy (pro mne tenkrát nádherné, voňavé louky), protože si všichni byli vědomi, že přicházejí chvíle, kdy je ten splav po celé šíři jen mírná vlnka v proudy řeky. Tuhle jsem se koukl na fotomapu onoho místa dětské blaženosti – ty rozlivné nivy jsou prosím zastavěné. Na fotce nebylo vidět, na jak vysokých soklech ty stavby stojí, ale vodu tam budou mít pokaždé, když na Radhošti tři dny za sebou vydatně zaprší, případně nastane prudká obleva. Regulaci Bečvy dokončili někdy v polovině 30. let. Je narovnána a v rovinách Hané částečně zahloubena. Ale když přijde skutečně velký příval z Beskyd, nemají Hanáci šanci – řeku nic nezbrzdí, žádný meandr, žádný lužní les – voda proletí, rozlije se do roviny a rozmáčené kotovice kdysi bezpečných vísek se hroutí. Poldry? Jeden měl vzniknout, pamatuji-li se dobře, kdesi před Teplicemi nad Bečvou, místo by tam bylo, – dodnes kvůli majetkoprávním problémům (a financím) není. Na horním toku Bečvy není kde postavit jakoukoli přehradu – Bystřička stojí jen na přítoku do vsetínské Bečvy a rozhodně nic nezachrání. Tož co teď s tím? Snad zakázat ty přívalové deště…

        • sax

          „To by byl opravdu takový problém jednu z přehrad vltavské kaskády vyčlenit jako suchý polder?“
          Viz aktualizace Twitteru vpravo nahore.

          Jak jsem se docetl, tak problem by to byl, protoze na hrazich sedi CEZ a vyzaduje pravidelny/ planovany prutok, jinak se dostane do ztraty. Logika je v tom prispevku ale velika: jakmile by se blizilo nebezpeci/ obdobi destu, tak by se prehrada vypustila a slouzila by jako rezervoar…ovsem ocividne to problem kvuli CEZu opravdu je.

          Jinak Lahovice vzdy fungovaly jako zaplavove zemedelstvi, tam se s tim vzdy pocitalo a pokud si pamatuji, tak to byly spise louky, sady plus sem tam nejake policko, tedy „nevynosne“ obdelavana puda prave kvuli zaplavam. Berounka take drive takla jinudy, pod zamkem a tvorila deltu casto memnicich se koryt.

          Tady na mape dole nad napisem Praha- Zbraslav je zbytek onoho koryta, ktere zacinalo vlevo az u Lipencu.
          http://maps.google.cz/maps?hl=cs&ll=49.980757,14.388528&spn=0.020201,0.029697&t=m&z=15&brcurrent=5,0,1
          Lipence jsou podobne jako Troubky puvodne na vrsku, ale jak se rozsirovaly, staveli lide sve baraky metr nad hladinou Berounky, uprostred zaplavove nivy…

          • XY

            No, jako laik myslím, že by to problém docela byl. Vranská toho moc nepochytá – a vysušit ji, znamená zastavit lodní plavbu do Štěchovic. Štěchovice jsou to samé v bleděmodrém, nadto slouží jako špičková vykrývačka – je tam, vzpomínám-li dobře, přečerpávací elektrárna. Prázdné Slapy by asi stačily – jako v tom 54. Akorát, kam honem s tou jejich vodou? A za jak dlouho by se vyprázdnily? A kam by jezdili Pražáci a ostatní kempovat? :-)))) To by byl kvil ze všech hotelů, penzionů a chat…

            • Tribun

              To je bohužel přesně ono – zájmy podnikatelů a kapitálových investorů jsou státu bližší, než zájmy prostých občanů. Ono ani v kapitalismu nelze jinak, teď jen jak donutit lidi, aby jim to konečně došlo.

            • sax

              Jak pise Tribun, jsou tu „vyssi“ zajmy, oproti kterym nejsou povodne platnym argumentem. Technicky by slo vse vyresit vcelku jednoduse. Prijde mi to jako zacarovany kruh, ze ktereho neni uniku, dokud se nestane neco velkeho.
              Opet pripominam Taintera: slozitost spolecnosti stoupa do te miry, ze se jiz vyplati vznikle problemy neresit, nebot jejich reseni prinese mene uzitku, nezli jejich nereseni…

              Za pocatku normalizace bylo nemyslitelne, ze by na Slapech zakazali hausboty…nekdy okolo 80. roku to zakazali z roku na rok a nic se nestalo. Dnes by sla obdobne na jare a na podzim snizit hladina Slap/ Orliku o polovinu a take by se nic nestalo, jen by lide museli absolvovat o 100 metru delsi cestu k vode a klouzacky by koncily na pisku. Ale to nejde, to by byl zasah do podnikatelsko- vlastnickych prav a stat by nakonec musel vyplacet ty, kteri koupili „chatu u vody“ a ted jim 2 mesice v roce stoji pouze v jejim dohledu.

              A ted si vsimnete: stat „za nase“ postavi prehradu, ale pozemky na jejim brehu si rozeberou soukromnici…to je preci klasika o ktere pise Hauser (upominany v supleti): kapital by se bez servisni role statu dnes jiz nedokazal obnovovat a udrzovat, my vsichni platime cizi podnikani, ale kdyz jim ho (opet) ve verejnem zajmu chcete omezit, tak to proste nejde.
              Co zbyva v takhle smutne dobe, nez se opet autisticko- normalizacne stahnout do svych bytu a chat?

              • hank

                sax: To je ono: Něco velkého. Ani povodně 1997 a 2002 dohromady nejsou „něco velkého“, natož ty letošní, jak správně píše Cílek. Velké byly např. záplavy v Bangladéši v r. 1970, kdy se ocitlo pod vodou 90% území státu a přišlo o život půl miliónu lidí. Dokonce i bengálská vláda se poučila a investovala do protipovodňových opatření, takže při ještě horších povodních v r. 1991 přišlo těch lidí o život už „jen“ 150 000…

                • sax

                  S dovolenim se tu jeste jednou odvolam na Taintera, hanku.

                  Situace hraznych je dnes v podstate neresitelna: at udelaji cokoliv, vzdy nekomu uskodi (vazby funkce hraze- prehrady na obyvatelstvo jsou jiz tak slozite, ze nelze najit reseni problemu, aniz by ihned nevyvstal novy).

                  Banglades ma velmi nizkou uroven slozitosti= kazda katastrofa znamena „jen“ ztraty na zivotech, aniz by se nejak zasadne porusila funkce spolecnosti.
                  Pokud by se neco podobneho stalo v komplexne rizenem Cesku, vrati se na stav rizeni na uroven pred sto lety.

                  A to je presne to o co jde (co nechceme). A cim to budeme delat slozitejsi, tim vice se pak vratime dozadu, tedy tim komplexnejsi bude pad.

                  Idealne, podle meho, by se mela v pripade povodni snizit slozitost tim, ze by se nemely stavet domy/ provozy tam, kde hrozi zaplavy. Sebevetsi hraz jednou nekdy praskne a nasledky pak budou o to horsi, cim vice vody se podarilo usmernit. To je ale „kantor ideal“ a samozrejme se nic takoveho nestane.

                  Krizove heslo je dnes internet/ pocitacove site: ty kdyby klekly, tak je uplny konec :o)
                  A pocitacove site= elektrika…staci jedna velka slunecni erupce a jsme na mesice bez elektriny (komunikace).
                  S povodnemi to asi nesouvisi nijak :o) jen tu pleduji za co nejvetsi jednoduchost…proto mi take jako nejlepsi opatreni proti povodnim prijde tam ty baraky jednoduse nestavet…a kdyz uz, pak ne za hrazi, ale spis na nejakem umelem pahorku :o)

                • hank

                  Stavební uzávěra v údolních nivách by měla být základ, na našem území tvoří jen asi 2,5% plochy…

            • jonáš

              No voni za to vyjímečně nemůžou jen vrazi z volstrýtu. Předpovídaný deště (a ještě ve středu a čtvrtek velmi opatrně, v pátek důrazněji ale furt cca s polovičnim odhadem, než spadlo) taky spadnout u nás nemusej a co v létě s vypuštěnym poldrem, když je zájem udržovat ve městě aspoň rozumnej minimální průtok. A Slapy jsou furt nejvýznamnější pražská rekreační oblast, kde i dva tři metry pod normál jsou sakra znát a dost vaděj provozu. Orlík jsem už viděl i na minus patnácti, neni to nic pěknýho ani užitečnýho, a stejně by to tu povodeň maximálně odložilo o den nebo snížilo špičkový průtoky o čtvrtinu až třetinu. Na tu tisícovku, jak si na Střekově dimenzovali zábrany, by se to nestáhlo ani náhodou, to dala ve špičce samotná Berounka. To jsou prostě objemy se kterejma se nedá bojovat ani s prázdnym kyblíčkem.

            • jonáš

              A předpokládám že nad poloprázdnou přehradou, když by „nedoteklo“, by se o měsíc později rozčilovali a hráznýmu nadávali ty samý lidi, co mu dneska předhazujou že něměl vypuštěno (kromě toho, že dle MŘ ani nesmí). Protože doma si vanu napustěj z kohoutku dle potřeby a vypustěj ji špuntem.

              • XY

                Tak, tak, jonáši. Nadto bahno, smrad, svinstvo naházené za ta léta pod hladinu – nepěkný pohled.
                Ale zase by se třeba dalo v Praze podívat na dno řeky pod Karlovým mostem… Ovšem s patřičnými olfaktorickými efekty, vony ty ryby a vůbec vodní žoužel na suchu docela smrdí, už druhý den, ne až třetí…
                Pěkný večer, ještě zapadá slunce nad Atlantidou…

                • sax

                  Slapy jsou na pisku a prekvapive tam bahno neni, vyjma par lesnatych zatok (tam ovsem uz zas nejsou rekreanti).
                  Urcite bychom snesli i protiargumenty: proc, kdyz uz se maji omezovat lide ze Slap, by to same nemeli udelat na melnicku a odstehovat sve domy nekam vyse?
                  Prusvih je obvykle az dole…ale nerikejte mi, ze za to nemuze industrializace…
                  Pritom je hustota obyvatel v CR relativne nizka a stavet by slo i vyse (ovsem kdo by zas na polabske latifundie dojizdel odnekud z Milesovky).

                  Treba to skonci ciste utopicky: toky budou mit hraze az k mori a civilizace bude technicistni, kontrolovana dronama.

                  Co se jeste jonasoviny tyce: on argumentuje logicky, ale spad uz ma „pokrokovy“ :-)
                  Pokud se proti jednomu argumentu postavi jiny protiargument (a to jde vzdycky), pak to samozrejme pujde dal vsechno samospadem a bude se „tainterovat“.
                  Brano takto, jsou si za prazske povodne zodpovedni sami Prazaci (velke P?), protoze maji postaveno na povodnovem terenu
                  To si jeste pamatuji z gymplu:
                  1. zaplavova/ povodnova terasa (jeji zbytky) je Letna, pod ni, 2. terasa je Namesti Miru, 3. pak Staromestske namesti.
                  Z toho vyplyva, ze reka se s casem zarezava stale hloubeji a tim sama sobe ubira retencni poldry. Kdyz byla za 1. svetove povodne Vltava roztazena od Letne po Zizkov, a dno koryta bylo o 50 metru vyse, pak asi zaplavy nebyly tak hrozne, nanejvys par cisel vody. Kdyz pozdeji sla voda jen od Miraku na Bertramku, pak uz bylo metru 5 a ted jich je 10, nebo kolik

                  Takze jak potvrzuje Jonas (nezlobim se za to na nej), smerujeme „cestou rozumu“ k Tainterovu stavu neresitelnosti. Nicmene ja si stojim za svem, ze pokud by se chtelo, pak by bylo reseni jednoduche, financne mene narocne nez jedna povoden, jen by se nejakym zpusobem museli uskrovnit nekteri nasi liberalni obcane.
                  A uz slysim prvou namitku: zacni u sebe, saxi a nezen nas do gulagu… :o)

                • sax

                  Podle různých dobový filmových dokumentů bylo hlavním důvodem výstavby lipenské hráze omezení povodní. Rekreace, rybaření a energetika byla pouhou „přidanou hodnotou“. Pak ale zvítězila lobby finančníků, developerů a dalších VIP skupin, došlo k mohutné výstavbě na březích, k úpravám břehů a dna, ke stavbě loděnic a přístavů, … a najednou kolísání hladiny téměř zmizelo.
                  http://www.blisty.cz/art/68797.html

                • jonáš

                  Jo, pro některý prameny je to děsně jednoduchý, stačí začít vypouštět tak dva tejdny před povodní, a když přijde sucho, tak zas tržně nakoupit nějakou vodu navíc franco.. Vono těch aspektů je opravdu víc, neni jen elektřina a povodně. Mmch Cílek neni klimatolog, ale geolog, v takovym časovym modu se dobře přemejšlí a dá se během tý stovky milionů let pořešit skoro všechno. A věřit dobovejm filmovejm dokumentům z padesátých let, vona už to neni bolševická propaganda? Tohle kroucení hadů je na tom nejzajímavější, když to člověk sleduje. Lipno je krcálek, z toho když teče sto kubíků, tak je vypláchlej Krumlov, ale jak to ovlivní dolní tok s těma 3000?

                • Anonymní

                  Hydrogeologii mel na skole urcite take, tusim 2 semestry pro vseobecnou geologii, ustavy byvaji pospolu: Ustav hydrogeologie, geologie a uzite geofyziky. A tenhle problem je spise hydrogeologicky, nezli klimatologicky.
                  Ja ho ale moc nectu, prijde mi takovej moc pohanskej :o)

              • bara

                bych tu poloprázdnou přehradu tak tragicky neviděla. Bohatě by stačilo, kdyby se ta „poloprázdnost“ považovala za stav trvalý a naplněnost za stav vyjímečný. Břehy mezi poloprázdností a naplněností by totiž normálně obrostly a tvořily suchý poldr. Akorát ti rekreanti by museli jít sto metrů k vodě, dole na turbíny by tlačil nižší sloupec vody a lodičky by měly menší vodní plochu.
                Funguje to takhle na Moravě, na Váhu, u Dunaje, no problem. Ochranné valy kolem těch velkých řek na rovinách jsou umístěné daleko od koryta řeky (na Váhu to v místech, kde jsem pobývala, bylo nějakých 100 metrů) a voda se k valům dostane jen při povodni, jinak tam mezi valem a řekou rostou normálně stromy, křoví a po opadnutí velké vody jsou tam nějaký čas jezírka… Nahoře na valech vede často cesta.

                • XY

                  Hm, baro, kde na Moravě to tak funguje?
                  Takové věci mají vždy svůj rub – přijdou tři měsíce sucha a v nádrži nezbude voda ani na zachování hygienického průtoku řeky pod hrází a začne řev, kdo tu vodu kázal vypustit.
                  Několik let po povodních 2002 ale skutečně byly Slapy udržovány (začátkem června) s hladinou sníženou o cca 2 – 3 metry – jestli kvůli povodním nebo kvůli nějakým opravám, to nevím. V 2. polovině prvního desetiletí se hladina nicméně vrátila do původní výše. Rozhodně to ale nestačilo, aby odkryté břehy aspoň nějak zarostly. Fakt je, že nevím, jak to tam bylo s hladinou po ostatní část roku.

                • XY

                  PS – Kníničská byla před měsícem plná a v řečišti pod hrází (turbina neběžela) bylo takřka sucho…

                • bara

                  Ono to je kolem Moravy vidět spíš až na Záhorí, tam, kde Morava tvoří hranici mezi Slovenskem a Rakouskem. Na leteckém snímku jsou ty valy pěkně vidět:
                  http://mapa.zoznam.sk/objekty-m16?c=48.47652,16.86261&z=13&mc=h&printMode=t
                  Na Jižní Moravě se hráze kolem Moravy táhnou od Olomouca až dolů k Lanžhotu, ale jsou poměrně těsně u řeky, tam žádnej rozliv není, jen rezerva na nějakých pět šest metrů výšky. Ale mám obavu, že jsou ty valy na mnoha místech zrušené či porušené a pak se to vylívá… Ale zase od Hradiště až k Lanžhotu jsou i za hrázema nechaný lužní lesy, tak se to má kam rozlit.

                  A na Váhu jsou ty valy třeba tutaj:
                  http://mapa.zoznam.sk/?c=48.15845,17.89235&z=14&mc=h&printMode=t

                • jonáš

                  Odkrytý břehy hnedtak nezarostou, protože jsou vyplavený na podloží. To by se to nesmělo nad danou hladinu nikdy napustit, nebo by se ty snížený břehy musely komplet rekultivovat a doplnit humusem. Bahnitej kamenolom jsem zažil když jsme jeli v sedmdesátých Orlík i Slapy v katastrofálnim suchu a nějakej lýkožrout na Šumavě je proti tomu velmi příjemnej přírodní proces :) .. protože je opravdu přírodní.

                • bara

                  Hm, jsem tam na Váhu byla dvě jara. Voda byla při jarním tání asi měsíc od hráze k hrázi, v průběhu roku tam nebyla, ale taky si nepamatuju, že by v těch letech byly nějaký povodně. Stromy a křoví tam rostly, zjara zalitý vodou tak do jednoho metru. a myslím, že by rostly i kdyby byly tou vodou zalitý přes léto dalších pětkrát dva týdny do metrů čtyř (tak vysoký jsou ty hráze). Ono to chce nějakej čas, než to zaroste, za tejden ani za rok to asi nebude.
                  Můj palouk je po šesti letech z pískoviště plnohodnotná louka, začínalo to lebedou a vlčím mákem…, letos tam po posečení leželo čtyřicet čísel posečený trávy a jetele. A kdybych to nesekala, tak tam bude šestimetrovej les, koneckonců se čtyřmetrovým křovím jsem to koupila, a to bylo tenkrát opuštěný jen tři roky. Javor u plotu, kterej jsem jako semenáček objevila před čtyřma rukama v trávě, má dnes metrů pět a soused už remcá co s ním, no budu ho muset uříznout, co jinýho…

                • bara

                  V tomhle rybníku jsem naposled plavala někdy v roce 98, od té doby se naplnil snad jen dvakrát při jarním tání. V roce 89 býval plnej až k cestrě a k baráku. Tam, kde se to pravidelně neplní vodou, rostou dnes stromy, tam kde bývá zjara kaluž, je aspoň něco zelenýho….
                  http://mapy.cz/#!x=16.423517&y=49.172986&z=16&l=15

                • jonáš

                  No já vim jenom jedno, že to řešit nebudu, ale mam pochybnosti .. ony ty všechny případy co uvádíš jsou s nějakym zachovanym podložim, zaplavovaný občas a krátkodobě, kdežto břeh Orlíka pod úrovní hladiny je vymytej od živin na sto procent a je to na skalnatym žulovym podkladu.a zaplavenej přes padesát let kontinuálně. Možná za deset let by tam místama nějakej šťovík narost.

                • XY

                  Aha, tak to jsme si nerozuměli – co odkazuješ, to jsou jen hráze kolem proudících řek, nikoli stabilní nádrže. I ten rybník je evidentně používán jako retenčka, dlouhodobě suchá.
                  Takovou najdeš třeba v Krpoli na Ponávce snad na 500 letou vodu – v životě jsem v té nádrži neviděl ani kapku, v druhé, blíž k městu, u dnešního krpolského Tesca, už párkrát jo.
                  Nejfantastičtější je ovšem ta mocná sypaná hráz v roklině pod Lesnou, v níž leží trosky svatého Antoníčka. Přepad je ve výši cca 2-3 metry. Párkrát tam zjara nějaká louže na dně byla; jinak je to zcela suchá záležitost, kdyby náhodou něco.
                  Ale to je opravdu něco jiného než přehradou léta zaplavené údolí.
                  Pěkný víkend!

                • bara

                  Hm, ten rybník byl dlouhodobě rybník až do konce osmdesátých let, teprve pak to jeden rok amatéři vypustili (chtěli to nějak vybagrovat a udělat tam pískovou pláž – dovezli tři tatry písku…) a už to nikdy trvale nenateklo, až to prakticky vyschlo. Zpočátku to nenatíkalo proto, že podrbali spodní výpusť (stavidlo?), zůstalo to otevřený, přišli na to až za dva roky a myslím, že už to nikdy úplně nezavřeli… mezitím se dno rozeschlo, jíl popraskal a přestalo to držet vodu. Ještě pár let do toho různě bezúspěšně rýpali, pak přišly suchý roky a i ten potůček, kterým to natékalo vyschnul. No a tak to prostě zarostlo. Teď už to je schopný natéct jen při velkým jarním tání (musí být okolo sníh, to pak přetíká voda vrchem), hráz netěsní, dno prosakuje, stavidlo nefunguje, přítok je zanesenej svinstvem. pod hrází je trvalá bažinka…
                  Ten rybník svědčí o tom, jak i jílovité dno dlouhodobě napuštěného rybníka dokáže po čase zarůst. Ona nakonec zaroste aji střecha břízkama, který se chytnou v okapový rouře… Samozřejmě skály třeba v Dalešické přehradě (kdybychom ju vypustili), který tam byly na stráních i před přehradou, neobrostou, maximálně stejně jak byly obrostený předtím, než přehradu napustili. Časem.
                  Mi může bejt nějakej Orlík celkem šumák, stejně jako plaváčci dole po proudu. Si to musej zařídit sami a zcela dle svých představ a jak chcou. Jim stejně nic jinýho nakonec nezbude.

                • Anonymní

                  Tady je klasika, podzini Zivohost minus 1-2 metry: zula zvetrala na pisek, do dvou tydnu na ni zacina rust plevel, trava je tam do ctvrt roku.

                • jonáš

                  Tak Orlík už je na stavu, kde byl minulou sobotu, minus 2,5 metru pod maximální zásobní hladinou, čili cca s dvojnásobkem minimálního zádržnýho prostoru. Můžou přijít další deště :)

                • Anonymní

                  Ted jste na me s XY, jonasi, vyskocili z Hauserova textu :o)

                  „Pravice používá slovník staré levice, když mluví o revoluci nebo reformách, kdežto levice přejímá výrazy od konzervativní pravice, když hlásá, že chce zachovat či konzervovat sociální stát. Levice přenechala koncept revoluce pravici a nemá odvahu mluvit o zásadních změnách. Pravice usiluje o změnu, levice o zachování statu quo.“
                  http://www.denikreferendum.cz/clanek/3572-mysterium-levice

                • jonáš

                  No pokud jste názoru, že má význam usilovat o „změnu pro změnu“ tak to zas žádnej dišputát ..
                  já tam vidim veliký lidský pozdvižení, hafo mediálních nepravd a polopravd, a pak se výtězoslavně sníží trvalá zásobní hladina o metr, což bude mít pro lidstvo zásadní význam, a bude ukolébáno až do příští větší povodně, kdy ten kolotoč začne nanovo. Možná by mi bylo líp, a cítil bych se svobodněji, kdybych byl humanitivec a ne technik.

        • hank

          V r. 1971 jsem strávil týden prázdnin na Bystřičce. Na Lysé hoře tehdy napršelo za 3 dny 411 mm srážek. Přesto to tehdy ještě lesy na horních tocích dokázaly zachytit. A žádná katastrofa se nekonala.

          • che

            Ale jak se to promítlo Hanku na stav na Olši, Ostravici a Kysuci? – Tady bych spíš raději mluvil o roce 1997. Rozloha lesů v Beskydech se za posledních cca 80 let nijak dramaticky nezměnila, spíš o něco narostla a na Slovensku i dost výrazně – třeba Velká Fatra. Problém je spíš až pod kopci – likvidace záplavové nivy – a pak různé stavby – jakou paseku dovede udělat železniční trať s nedostatečně dimenzovaným mostem – 1997 Valašské Meziříčí, Přerov, Olomouc. Jde o složitý komplex.
            A ještě jedna „zajímavost“ porovnejte plochu srážek – a jejich trvání v roce 1997 a letos – obrovský rozdíl.

            • che

              Neberte to jako výtku ale jako doplnění – a ještě jeden postřeh -je naprosto odlišný přístup nejvyšších míst v D a A, stačí porovnat TV zpravodajství – třeba rozsah nasazení armády.

    • hank

      … ale i takto „zlikvidované“ Litovelské Pomoraví zachytilo v r. 1997 víc vody než všechny přehrady v Povodí Odry dohromady.

  8. jonáš

    Nebo o patro vejš, což je problém tý mediálně propíraný ZOO .. zůžení rozlivu zvedne vodu v Libni a Karlíně. A nikdo se neptá, kdo povolil Fejkovi budovat nový pavilony v záplavový oblasti, protože je úžasně heboučkej. Nebo proč má Ústí zábrany na devět metrů, když je tam padesátiletá hladina 10,8. Ale „kruhový opevnění“ malých obcí smysl dává, akorát se to nesmí táhnout jedenáct let.

    • XY

      „…proč má Ústí zábrany na devět metrů, když je tam padesátiletá hladina 10,8.“
      Prachy? Blbost? Důvěra v pánaboha?

  9. hank

    Někdy stačí málo.
    4 km na jih od Uherského Hradiště je obec Kostelany. Prastará obec zmiňovaná jako klášterní zboží už v r. 1131 leží přímo na pravém břehu Moravy. 800 let se tam lidi živili hlavně rybářstvím, takže řeku a její vrtochy znali dokonale a uměli s ní žít. Regulaci Moravy v tomto úseku provedli v roce 1912 tak prozíravě, že na pravém břehu postavili vysokou hráz, levý břeh nechali nízký a tzv. Kunovský les (jinak zbytek kdysi lužního lesa) byl uvažován jako to, čemu se dnes říká suchý polder. A přesně tak také zafungoval za povodní 1997, čímž zachránil většinu Kostelan a prokázal svoji funkčnost. Škody v obci vznikly tam, kde a) se stavělo bez ohledu na moudrost starých pamětníků (u ústí Zlechovského potoka do Moravy), b) došlo k narušení moravní hráze hospodářskou činností v 60. letech.

    A ještě jedna zkušenost z povodní 1997: Tam, kde moravní hráze odřízly od regulovaného koryta slepá ramena (Hradišťáci znají: Výrovka, Čerťák, Kobylica…), si Morava našla neomylně cestu zpět do těch ramen, hráze-nehráze.

    • XY

      Hanku, nevím, jak moc plavalo v tom 97. roce Staré Město, resp. ona část, která stojí na místě původního velkomravského hradiště? Díky.

      • hank

        XY: Určitě byla voda až po Velkomoravskou a Huštěnovickou, ale Památník Velké Moravy zůstal na suchu, pokud si dobře pamatuju. A kupodivu i kostel sv. Michala, i když byl podmáčený, tak zůstal na suchu. Jestli se ptáš na tohle, tak kostel byl postavený na základech dřívější velkomoravské rotundy (v jejích základech se dokonce našly římské cihly…) a i když původní vyvýšenina, na které stál, není moc nápadná, tak je to důkaz, že naši předkové věděli, kde mají stavět, aby jim to velká voda nevzala.

        • XY

          Vřelé díky, už jsem si to nepamatoval, jen tolik, že se Michal trochu hejbnul, takže se podívali důkladněji pod podlahu a udělali tam skleněný průhled na románské základy původní rotundy. Mmch, ty římské cihly z rotundy jen tak nezahálejí – oni je cisterciáci použili znova do stavby „nového“ Michala. Odborníci je mají spočítané – je jich přesně 106 originálních kusů… :-)
          Jen jsem si chtěl ověřit, do jaké míry byli „veligradští“ v časech záplav namočeni – úplně suší tedy asi nebyli. Ale hned vedle Michala jsou základy jakéhosi zděného velmožského paláce; asi se spoléhali na to, že tam té vody nebude nikdy příliš mnoho. Nakonec – před tou rotundou a tím palácem tam nejspíše byli rybáři, podle množství závaží na sítě…

          • hank

            Ale ty základy byly odkryté už od dob výzkumu prof. Hrubého, jako děti jsme se na ně do kostela chodili v 60. letech dívat… Skeněný dekl tam nebyl, jen díra a zábradlí.

  10. Astr

    Kdybyste si lámali hlavu, proč v CR pořád prší…..

    To takhle se jednoho dne Lojza, pracující v Čechách naštve kvůli počasí a vydá se do nebe, zeptat se, proč u nás pořád prší.
    Zabouchá na nebeskou bránu, otevře mu svatý Petr a ptá se ho co si přeje.
    Lojza odpoví, že se přišel zeptat, proč u nás pořád prší?
    Svatý Petr mu říká: “ tak se jdeme podívat, co mám napsáno ve svaté knize. Odkud jsi?“
    Lojza říká: „z České republiky“.
    Svatý Petr listuje v knize, najde Českou republiku a říká :
    „pojď se podívat, mám tu napsáno: vláda všechno posrala – 3x denně splachovat!“

  11. Tribun

    Po přečtení diskuse na dané téma v LN jsou dospěl k závěru, že (minimálně mezi odbornou veřejností) jsou příčiny i možná řešení problémů všeobecně známé (špatná správa krajiny a přírodních zdrojů vůbec), ale narážejí na nepřekonatelné překážky „vítězného diskursu“ (tabu soukromých zájmů). Pokud už se má nějaký veřejný zájem realizovat, je potřeba ho schovat za soukromý zájem nějaké korporace, jako je například ČEZ.

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s