Zabyl jsem krásnou spolujeskyni, aneb paní učitelka ji má velkou

Humbuk kolem státních maturit z českého jazyka poněkud utichl, ale tím spíše je třeba mít se na pozoru a sledovat, co se bude dít dál. Jak totiž ve své polemice píše Jiří Kostečka, vedoucí jednoho z hodnotitelských týmů, za útoky na státní maturity jsou podle všeho úplně jiné zájmy, než starost o spravedlivé a objektivní hodnocení písemných prací z českého jazyka.

To, co kolem nové maturity rozpoutala letos média, inspirovaná kampaní společnosti EDUin, nelze nazvat jinak než štvanicí. Útok se soustředil zejména na to, že hodnocení maturitních slohových prací bylo prováděno mimo školy. Důvod je nasnadě: taková koncepce ještě více objektivizuje maturitní evaluaci a to se leckomu velice nehodí do krámu.

Jestliže se ovšem některý maturant rozčiluje nad nedostatečnou jen proto, že si spletl referát s vyprávěním či nabytí pověrčivosti s její ztrátou, pak lze připomenout, že škola má připravovat pro život: jak by se asi jednou zatvářil šéf dotyčného, kdyby ten mu místo požadované zprávy o finančních tocích firmy přinesl pozvánku na golfový turnaj?

Střední škola připravuje své absolventy pro další studia či přímou profesní praxi – a že tam budou v 99 % případů muset tvořit texty možná méně vznešené, zato věcně příslušné, myšlenkově konzistentní, jazykově správné a stylově funkční.

Je jasné, že státní organizace organizující a řídící maturitní zkoušku ujídá na trhu testování značnou část koláče. Přitom se za pomoci osobních vazeb a kontaktů obsadí všechny myslitelné sdělovací prostředky, aby ti, kdo státní projekt hájí, neměli šanci veřejně vystoupit. Využije se i skutečnosti, že proti projektu centrálního hodnocení maturitních slohů budou jistě protestovat nejen neúspěšní studenti, ale i ti češtináři a češtinářky, kteří navzdory schváleným pedagogickým dokumentům učí stále postaru a nehodlají na tom nic měnit.

Následuje kampaň jmenovitě dehonestující obhájce nové maturity. Dílo se daří. Cesta k privatizaci státní maturity je volná.

[Stěžuje si matka, že] Jediná zkouška v podobě slohu z ČJ chyběla dceři k úspěšnému zakončení/ ovšem nějaký profesionální magor se rozhodl, že se mu práce prostě nelíbí ani na dostatečnou tedy za 4 / – zítra měl být den D – předávání maturitního vysvědčení, prázdniny, nástup na školu a další plány – nic z toho není … vše je pryč. Ten „magor“, vážená paní, svým hodnocením hlídal gramotnost národa. Citovaný příspěvek je bohužel příznačný pro celou naši společnost: vlastní neúspěch se svaluje na kdekoho a kdeco jiného.

Za sebe mohu dodat, že s panem Kostečkou velmi souhlasím. Maturita není upomínka na čtyři roky strávené na střední škole. Maturita není a nesmí být nároková. Je to zkouška a je krajně nebezpečné požadovat, aby ji úspěšně složil každý, kdo se o to pokusí.  Nějak pořád zapomínáme na to, že mít maturitu a být vzdělaný není totéž a že zájmem společnosti je, aby maturitu neměli ti, kteří nesplňují potřebné nároky, bez ohledu na to, jak sympatičtí jsou rodičům či učitelům, kteří si k nim za dobu, kdy je učili, vytvořili vztah.

P.S. Pro ty, kdo odkazovaný článek nečetli celý: nadpis je sestaven z perliček vybraných z letošních maturitních prací.

Reklamy

80 comments

  1. Míša

    paranoidní budu nejspíš i já, mně se najednou plete JzP s galahadem, nějak už nevím, který jste který..

  2. XY

    A přesto, saxi, je tahle mantra na téma obtížný cizinec, tak hezky zaběhaná.

    Che – vidíte, na tu historku s těmi pasy jsem už zapomněl. Díky za připomenutí. Jinak jsem to zahlédl v bedně, a byla ta sekvence myslím z toho Škutinova pořadu Co tomu říkáte, pane Werich?
    A pan premiér mne dnes jedním rozhodnutím o Pospíšilovi potěšil i nasrkl zároveň: Nasrkl tou arogancí, s jakou pomíjí, že tak chytří jako je pan premiér hloupý, jsou občané také, potěšil mne pak tou kaší, jakou si sám navařil…
    Pěkný večer vespolek!

  3. che

    Ale Saxi – copak neplatí i protipól – poptávka vyvolává zájem? Jinak v tom byla lehká ironie.

    Jo – paranoidní je všechno, ze současného nejdokonalejšího světa jim začínám být i já, nemají to v Bohnicím jednodušší – tam je všechno jasně vymezené jednak plotem a jednak tím kdo má a kdo nemá klíče od dveří. A paranoikem je prostě ten kdo to má napsané v papírech.
    Klidné spaní vespolek.

  4. galahad

    XY: Já nevím jak kde, ale třeba v té výše zmíněné slévárně nebyli tito lidé zaměstnanci firmy, ale personální agentury, která firmě jejich práci pravidelně vyfakturovala… Tou personální agenturou byl také už jednou zmíněný předák. Jakýmsi veřejným tajemstvím bylo, že fakturovaná částka by bývala stačila na to, aby každý jím dodaný zaměstnanec dosáhl na průměrnou mzdu (toho času cca 21 000,-), ale reálně dostali do ruky tak 2/3… Tajemstvím naopak nebylo, že pojistné odváděno nebylo (zde souhlas – bez vědomí dotčených lidí). Naplno se to provařilo, když jeden z jeho „koní“ opustil stáj a nechal se zaměstnat přímo firmou. 30% nárůst mzdy byl plně vyvážen odhaleným nedoplatkem právě na sociálním a zdravotním pojištění… Takže kdo koho kde okrádá se v nějaký obecný rovině tvrdit neodvažuju. Nicméně trvám na tom, že podstatnou část odvodů, které v ČR legálně žijící a pracující člověk odevzdává, právě z těchto lidí stát nemá…
    Stran toho, jak jsou ukrajinští ilegálové vnímáni běžným občanstvem. Víte – můžete to třeba přezíravě nazvat předsudkem. Ale já opět musím kontrovat osobní zkušeností. Ti lidé se dostanou do cizího prostředí, které větší část z nich nemíní v libovolně vzdálené budoucnosti nazývat domovem. Ti šťastnější mají doma nějaké rodiny, za kterými se pravidelně vrací. Ti méně šťastní jen doufají, že jim od někoho z příbuzných přijde alespoň dopis, protože do vlasti nesmí (Jako příklad může posloužit Rus, který ve zmíněné slévárně pracoval jako pilař. V poddůstojnické hodnosti sloužil v Rudé Armádě a byl nasazen v Afgánistánu. Dezertoval. Ne právě přímočarou cestou se vydal na pochod nikoliv NĚKAM, ale ODNĚKUD. Došel do Čech relativně dlouho nejen po sametovce, ale vlastně i po rozpadu federace a nic tu neměl. A nemá dál. Chtěl by domů, ale bojí se, že i dnes by ho tam nevítali zrovna s otevřenou náručí.). Tak či tak – vlastní zázemí nemaje, shlukují se v ubytovnách a jelikož taková firemní ubytovna není to nejdražší bydlení, které na trhu s realitami najdete, i z celkem bídné mzdy jim zůstává dost na to, aby si obden řádně vylili hlavu… A pokusy zkombinovat deprézi z odloučení s chlastem nekončívaj nejlíp… A potkejte pak takhle naloženýho člověka někde poblíž svýho bydliště…

  5. sax

    Tohle byste si mel spise vyrikat s podnikateli, nezli s XY, galahade :o)
    Obyvatelstvo preci musi pochopit, ze kdyz samo je rozmazlene a nechce spat s rodinami po ubytovnach, takze dostanou prednost schopnejsi.

    Nejproduktivnejsi by bylo obyvatelstvo zdecimovat valkou a jako sanci k preziti nabidnout praci za byt a stravu. Spalenou zemi pak opet vystavet, ovsem jiz bez pritomnosti obtizneho socialniho statu. Tohle je ta prava parketa pro kapik, v tom je mistr sveta a kazdy, kdo uznava zakony trhu, tohle musi uznat a podrobit se. Jak proste, doktore Watsone…

  6. XY

    Inu, galahade, vždyť je ve výsledku úplně jedno, jsou-li ti černí zaměstnanci pronajatým „majetkem“ nějaké podvodné personální agentury nebo jsou-li zaměstnáni přímo domácí firmou. Princip je stále týž – jsou to lidé ochotní pracovat za podmínek, které jsou pro domácí pracovníky nepřijatelné. Tudíž firma ušetří na mzdových a daňových nákladech (sem velkoryse zahrnuji tedy i sociální a zdravotní pojištění). Proto takové cizince také zaměstnává – ať přímo nebo přes prostředníky. Představa, že takové firmě srdce usedá nad bídou nelegálního cizince, a proto mu v opakovaných záchvatech velkomyslného altruismu poskytuje kýženou skývu chleba s ubytováním leckdy přímo na staveništi (ostatně na to ti cizinci bývají zvyklí už od časů budování gulagů – tam se používal tentýž princip), je prostě neudržitelná. Rád v této souvislosti připomínám, že z podobných důvodů vznikla u nás ještě za Rakouska strana DNSAP, která položila ideologické základy Hitlerově NSDAP a sama se nakonec transformovala ve věhlasnou SdP. Do továren v německy mluvících částech Čech přicházelo z vnitrozemí stále více Čechů, ochotných pracovat za nižší mzdu než místní čeští Němci – tedy lidé s nižšími nároky na mzdovou a lidskou důstojnost, ergo rasově méněcenní parazité na německém dělnictvu – hřímala DNSAP. Dnes podobné výkřiky přicházejí např. z Velké Británie – je prý tam zbytečně moc Poláků a Čechů a pokud se nepodaří zastavit soudobý hospodářský marasmus, bude takového křiku přibývat – a nejen z Británie.

  7. galahad

    Milý XY, že firma ušetřila na mzdových nákladech můžete tvrdit teprve tehdy, kdy ten mizerně placenej ukrajinskej ilegál odevzdá stejně kvalitní práci jako místní, který – právě protože za svoji práci chce zaplatit – musí prokázat kvalifikaci. Když se vrátím k příkladu té slévárny. U NTL původně pracovala skupina zkušených kvalifikovaných slévačů. Tito posléze dostali k ruce hejno ukrajinců, kteří právě měli mačkat ty knoflíky. Mzdové náklady narostly, protože přibylo několik lidí, kteří ačkoliv pracovali za málo, pořád to nebylo zadarmo a ti zkušení slévači dostali příplatek za školení nováčků a jejich vedení. Produktivita se ale příliš nezměnila, ze začátku spíše poklesla… Výsledek je ten, že z celkem asi 50 ukrajinců, kteří se ve firmě objevili, si ta firma ponechala tak 6, kteří byli ochotni a schopni se práci naučit, s ostatními se rozloučila…
    A vůbec – vraťme se na začátek. Tam byla řeč tuším o tom, zda je ten ukrajinský ilegální dělník chtěný nebo ne. Já tvrdím, že o ILEGÁLNÍHO dělníka firmy spíše nestojí. Zkuste si například představit, co by tak mohlo čekat firmu, která někoho takového zaměstná a ten člověk pak na nějakém tom rizikovějším pracovišti někoho zraní (opět viz výše popsaná situace)…
    Saxi, při vší úctě, můžete mi vysvětlit, co to melete? Jakej kapík? Jakej socík? Já napsal, že o ty lidi nestojí stát, protože na nich tratí, že o ně nestojí občanstvo, protože se jich bojí a že o ně nijak zvlášť nestojí ani firmy, protože ačkoliv se ti lidé na první pohled tváří levně, poměr cena/výkon už takový terno neni. Navíc tu mnohdy nechtějí být ani oni sami. Proč do toho montujete nějakou pravou nebo levou?
    Já je tam nedal, tak mi je vy nevnucujte…

  8. XY

    Galahade, když firmy o ilegály nestojí, tak proč je zaměstnávají, když jsou – dle vás – drazí i zadarmo?
    Co se stane se zraněnými? Ale galahade. Přece vůbec nic, když máte styky na správných místech. Před několika lety pořídil domácí půdní vestavbu do domu, v němž bydlím. S výjimkou šéfa ani jeden z těch dělňasů nemluvil česky a měli zvláštní pracovní zvyky – sousedovi shodili televizor na zem, když tahali na půdě ven ze zdi anténní svod, zamykatelnou skříňku plynoměru našeho bytu prostě vypáčili, když potřebovali obnovit její stěnu, kterou prorazili kangem při ražbě nového plynového potrubí. Byli to nějací Albánci – ale zjevně se firmě velice vypláceli, navzdory takovým drobným nehodám. Myslím, že ta debata nemá smysl – nikdo tyhle dělníky nezaměstnává z altruismu, ale proto, že jsou ochotni dělat za míň než domácí. I v tom vašem případě je se vší pravděpodobností na počátku kalkul: dostane-li slévač k ruce stádo šikovných opic, které za něho budou mačkat knoflíky, jeho produktivita stoupne natolik, že pokryje i zvýšené mzdové náklady za opice. Což se nesporně stalo, těch šest se přece ujalo, jak píšete. Ledaže by v souladu s nějakou mně neznámou ekonomickou teorií měla firma zájem snížit si vlastní zisk. Dnes je možné všechno.
    Mějte se.

  9. galahad

    Milý XY, to vážně musím polopatě napsat každou sebemenší ptákovinu, abyste nepřečetl něco, co jsem nenapsal? Těch šest se ujalo právě a jen proto, že to NEBYLI jenom cvičený opice – že se z počátečních problémů poučili a na jejich znalostech a dovednostech byl vidět nějakej progres. Když už počítáte dušičky, které práci dostaly, bylo by dobré je uvést do relace s počtem těch, které si ji také udržely. Protože ačkoliv na začátku byl kalkul zcela jistě, tím začátkem příběh jejich pracovního poměru prostě nekončí. Ona probíraná slévárna nabrala spoustu lidí v době, kdy by si od vás hliníkový odlitek někdo koupil, i kdybyste ho nalil do chleba. Navalilo se na ni tolik objednávek, že neměla kapacity je plnit. Potřebovala lidi a první, který byli v nějakym rozumnym časovym horizontu po ruce, byli právě tyhle. A teď pozor – důležitá pasáž – přesto, že lidi potřebovala, z 50 si nechala pouze 6… Až tak se jí vyplácelo je zaměstnávat…
    K trampotám pana domácího – jedna věc je, že taková rozbitá televize nebo vypáčený dvířka od skříně plynoměru – ačkoliv chápu, že obé člověku může zkazit den – není srovnatelná s člověkem, který byl vinou nějakýho lempla potřísněn roztaveným hliníkem. Druhá věc – předpokládám, že coby zákazník, kterému řemeslníci pracovali pod střechou, měl příležitost jejich práci kontrolovat relativně často a o problémech věděl zčerstva. Jak je řešil? …pokud je řešil…

  10. XY

    Jéžišmarjá, galahade, vždyť je to pořád dokola. Dobře, firma měla štěstí, moc zakázek a málo lidí, brala tedy každého, kdo byl ochoten dělat. Zase to nebyl žádný altruismus, ale východisko z nouze, ale ta firma ty lidi chtěla. Kydyby je nechtěla, neměla by tam 44 nichtsmochrů a 6 schopných. Vždyť sám píšete, že se toho většího zbytku při první příležitosti zbavila. V případě, že zájem o hliníkové odlitky poklesne, vypukne to zajímavé – vypadne těch šest cizinců nebo šest méně zdatných domácích? Kdyby se podnik zavřel, je tahle otázka zbytečná. Vyhodí-li firma šest domácích, protože cizinci budou levnější, jsme zase na začátku…
    TV zaplatil pan domácí z pojištěni, kovová dvířka skříňky někdo posléze vyrovnal a vsadil do nich nový zámek. Jen tak na okraj – šéf oné stavební firmy byl strejčkem pana majitele… :-))

  11. galahad

    Sakra chlape a kde kdo píše, že to BYL nějakej altruismus, že s tim pořád máváte jak s řechtačkou?! Samozřejmě, že ta firma kalkulovala i s tím, že by se jí takovýhle typ zaměstnance mohl vyplatit. Ale pokud hodnotim, jak moc o takovýho pracovníka nějakej zaměstnavatel stojí nebo ne, je pro mně důležitý právě to pozdější zjištění, že větší část z nich se nevyplatí a rozhodnutí jich skoro 90% propustit dokonce i přesto, že lidi schází… Navíc ve chvíli, kdy potřebujete lidi tak moc, že de facto jedinou potřebnou kvalifikací je rodnej list, tak zrovna tahle kalkulace ustupuje daleko do pozadí…
    Ad pan domácí – jo tak to jste panáčku ale měl říct hned zkraje, že šlo o rodinnou záležitost… :-DD Jedna věc je, že tam v tu ránu totiž o nějaký národnosti až tak dalece nejde – to prostě čekal, že když je to v rodině, bude to levnější. Druhá, že když si pan domácí na práci sjednal příbuznýho, tak pravděpodobně minimálně tušil, co ho čeká…;-)

    • XY

      Milý galahade, o tom je přece celkou dobu spor – totiž, že ti tzv. nechtění cizinci jsou ve skutečnosti více než chtění a že tvrzení, že ilegální=nechtěný, je nonsens, protože ilegální=odporující zákonu, ale nikoli nechtěný. QED. :-)

      • galahad

        Ale to já vím… a od začátku vám říkám, proč si myslím, že onen výraz „nechtěný“ byl použit správně… A zkoušet znova od začátku vysvětlovat proč si to myslím, už nebudu…
        V každém případě přeji dobrou noc…;-)

  12. JzP

    Tribune, pro Vás mám dvě odpovědi: 1. Daňový cenzus samozřejmě neřeší, zda se někdo v situaci sociálně potřebného ocitl vlastní vinou; prostě jenom říká, že kdo platí, má i rozhodovat. Může to znít tvrdě, ale kdo jenom bere, ten by měl poprosit a poděkovat; tím to pro něj i končí. 2. Na závěrečnou část Vašeho příspěvku odpovím také jednoduše – je to privatizace zisků a socializace nákladů; někdo na tom jistě vydělá (nebo s tím počítá), ostatní prodělají. Podobně jako u zločinu, korupce atd.

    • Tribun

      Kdo platí. má rozhodovat… I v případě, že problematice vůbec nerozumí, i v případě, že je to psychopat, sadista, deprivant, zloděj (korupčník, tunelář)? Z toho, že někdo může platit, přece ještě vůbec neplyne, že je to schopný a morálně integritní jedinec, který bude rozhodovat zodpovědně.

      Proč v případě daňového cenzu vůbec nějaké volby pořádat? Stačilo by přece seřadit občany podle objemu odvedených daní od největšího k nejmenšímu, první by byl prohlášen prezidentem, druhý premiérem, třetí předsedou sněmovny, čtvrtý ministrem financí…

      • JzP

        To je, Tribune, zhruba stejně dobrý nápad, jako vybírat vrcholné politiky losem ze všech občanů státu, což by byl ekvivalent pro současný volební systém.

  13. JzP

    Che, já pořád ještě nevím, zda si rozumíme. Vy jste studoval při zaměstnání a dostával klasické studijní volno? Pak mluvíte o něčem jiném, než já. Pokud chcete a můžete, prosím upřesněte.

  14. JzP

    Hansi, uděláme oboustranně výhodný obchod; vy mi budete platit jenom tak 10000 Kč měsíčně a já Vám za každou mnou utracenou kačku dám dvacetník. Tím se stanu Vaším sponzorem a budu spolurozhodovat o tom, co a jak budete dělat. ;-) Myslím ale, že je nám všem jasné, kam cenzus míří a že jde o daně z příjmu spod.

  15. Míša

    rozhovor s ministrem Fialou
    http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=750335#utm_medium=newsbox&utm_source=centrumHP&utm_content=position-8

    no, pokud maturitu předělají, ale ne od základu, bude to stále totéž,
    ale plus má ode mě pan ministr třeba za zdrženlivost,
    tahle otázka je ale teda něco:

    „A.cz: Je reálné zavedení předškolního roku, který by pomohl zavést jednotnou „startovní pozici“ pro všechny začínající školáky?“

  16. che

    Osnovy = cílové znalosti a dovednosti, pokud toto není jasně definované tak je veškeré snažení k ničemu. Tohle suplovat nějakým testováním je stavění domu od komína – pokud chci testovat tak musím říct co – respektive co musí žactvo znát – třeba na konci jednotlivých ročníků. Ty tzv. osnovy byly stejně už kolem roku 1995 a později natolik volné, že se jednalo jen o rámcové vymezení a jejich rušení
    1) zapříčinilo bordel
    2) zbytečně zatěžuje učitelstvo vymýšlením něčeho co se vymýšlí místo jednou několik tisíckrát.
    Dnešní administrativa daleko předčila nejhorší stav před rokem 1990!! kdy se papírovalo, ale stejně jelo podle podmínek – v nejhorším se stvořil nějaký pamflet kde se dokazovalo proč došlo o odchýlení od osnov (baťže, hlavní byl zápis v třídní knize, aby zapsané téma korespondovalo s učebním plánem :) )

    Jo – už Marie Terezie říkala že škola byla je a bude politikum, a já dodávám že nejhorší je když se to dá do ruky politikům.

    A dělení maturit na lehlé a těžké varianty testů – to je….. – nevím jestli to mám navrhnout na cenu Járy Cimrmana nebo dokonce na Darvinovu cenu.

    Dodávám – v současné vládě žádný ministr školství ten Augiášův chlív nevykydá, a ve výsledku se může ukázat ještě horší než ten předchozí.

  17. Míša

    „Dnešní administrativa daleko předčila nejhorší stav před rokem 1990!!“

    no to nejen, che, na tom všem je smutně pikantní, že ani ti komunisti si takový „státní“ zásah nedovolili.. tj. kdesi v jakémsi centru (sběrně) vyhodnocovat vždy cca hodinový (a něco) výkon všech mladých lidí v zemi. Tedy všech těch, které zrovna postihlo ono neštěstí jménem maturita. Dnes už se tomu tak dá opravdu říkat.

    A ty dvě úrovně, lehlé a těžké varianty testů.. no to se nedivte, jak jinak chcete unifikovat všechny ty naprosto různé maturanty?
    Jedni jsou z gymnázií, druzí z odborných škol, další ze středních učilišť, pak si k tomu ještě připočtěte dálkové studenty, jak to chcete dát dohromady?

    No nijak, nejde to, proto zavedete nesmyslné testování. něco mezi IQ testem, kvizem a tipovacím tiketem. jedni se za takovou „maturitu“ pak stydí, viz dopis studentů ještě bývalému minustrovi, další to odnesou, protože jsou nějakým způsobem „handicapování“- nedokáží se dobře soustředit, práce v časovém presu a stresu taky předem diskvalifikuje všechny, co nedokáží třeba rychle číst, a dokonce i ty, co dokážou přemýšlet právě až moc- kdosi někde napsal, že jsou to „testy hloupých pro ještě hloupější“.. s tím se dá vřele souhlasit.

    Když k tomu připočtete, že každá škola má pak ještě svoji vlastní maturitu, je to blázinec jako vyšitý.
    A proč to všechno, vlastně?

    • che

      Míšo – základní podmínkou stavby testů je –
      1) test musí obsahovat otázky které nezodpoví ani superpremiant
      2) test musí obsahovat otázky které zodpoví i ten kdo v něm neuspěje – neudělá ho
      3) mezi tím musí bít množina otázek s odstupňovanou obtížností a to rovnoměrně
      4) hodnotí se úspěšnost – počet bodů – lehká varianta ne nahrazena laťkou která je níž, těžká laťkou která ve vysoko – podle toho se buď přímo vyhlásí počet bodů, výrok splnil – nesplnil nebo známka – to k druhému odstavci.
      Potřebný počet bodů se pak může lišit podle typu školy.
      Podle toho jak to vypadá tak vše dělala banda diletantů (v lepším případě)

      Výsledný projekt se pak musí řadu let testovat a upravovat – pokaždé se nepovede všechno nastavit tak aby v tom nebyly chyby.

      Testování není samospasitelné – jde jen o jednu metodu – a v našem případě opičení se po novém velkém bratrovi.

      Proč to všechno? – protože likvidací osnov a předháněním se škol o žáky navíc všeobjímajícně doplnění liberální ideologií a cílem – všichni ať mají maturitu – došlo k tomu že maturita se stala výsměchem. Vše je jen zoufalým a nic neřešícím pokusem podepřít hroutící se vzdělávací systém – nebo chcete-li vrátit alespoň zdánlivě maturitě její původní význam.

      A proč si ti ti komunisti nedovolili — na to se najde odpověď v tehdejších oficiálních dokumentech o školské politice, ty představovaly zadání a to se nedalo zase tak moc neplnit, alespoň pa párově.

      • che

        Ach ten šotek–
        čili errata
        musí bít množina – musí být množina
        varianta ne nahrazena- varianta je nahrazena
        alespoň pa párově – alespoň papírově

        nejzábavnější je že tuhle paseku dělá zapnutá oprava překlepů

      • Winter

        No, podle mě prostě komunisti neměli ty internety. To je všechno. Nedělám si iluze, že kdyby tehdy nebyly jedinou možností komunikace holubi a potrubní pošta, státní maturity by byly jedna dvě.

        • che

          Wintře – nebyly – tedy v dnešní podobě – protože srovnatelnost se zajišťovala jinak – tedy celým systémem jak to tehdy chodilo.
          Témata na maturitní písemky se třeba vyhlašovala rozhlasem – prostě se v 8,00 pustil školní rozhlas a třídní psal podle diktátu z rozhlasu témata na tabuli.
          Existovala unifikace maturitních otázek – i když v některých obdobích se tvořily zvlášť v každé škole, tak z takového ČJ (nejen) v podstatě kopírovaly jednotlivá témata podle osnov – dalo by se v tom pokračovat .. a nakonec byl určitým garantem srovnatelnosti komise předseda jehož hlavním úkolem bylo dbát právě na toto a i když to třeba nebyl češtinář, tak než vyjel ven tak absolvoval několik maturit doma – třeba jako třídní nebo místopředseda komise.
          Navíc testování – od jeho zprofanování v RSFSR ve dvacátých letech nebylo tak trochu košer.

  18. hans

    JzP: Je jasné, kam cenzus míří, ale je zrovna tak jasné, že jste se nejdříve rozhodl vyloučit z volebního práva některé skupiny lidí a dodatečně z množství daní vybíráte ty „šikovné“, které vám zajistí požadovaný výsledek.

    Co se týče příkladu, nejsem podnikatel, abych jednou rukou bral a druhou část vracel s tím jak jsem úžasně zodpovědný a samostatný.

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s