Humbuk kolem státních maturit z českého jazyka poněkud utichl, ale tím spíše je třeba mít se na pozoru a sledovat, co se bude dít dál. Jak totiž ve své polemice píše Jiří Kostečka, vedoucí jednoho z hodnotitelských týmů, za útoky na státní maturity jsou podle všeho úplně jiné zájmy, než starost o spravedlivé a objektivní hodnocení písemných prací z českého jazyka.
To, co kolem nové maturity rozpoutala letos média, inspirovaná kampaní společnosti EDUin, nelze nazvat jinak než štvanicí. Útok se soustředil zejména na to, že hodnocení maturitních slohových prací bylo prováděno mimo školy. Důvod je nasnadě: taková koncepce ještě více objektivizuje maturitní evaluaci a to se leckomu velice nehodí do krámu.
Jestliže se ovšem některý maturant rozčiluje nad nedostatečnou jen proto, že si spletl referát s vyprávěním či nabytí pověrčivosti s její ztrátou, pak lze připomenout, že škola má připravovat pro život: jak by se asi jednou zatvářil šéf dotyčného, kdyby ten mu místo požadované zprávy o finančních tocích firmy přinesl pozvánku na golfový turnaj?
Střední škola připravuje své absolventy pro další studia či přímou profesní praxi – a že tam budou v 99 % případů muset tvořit texty možná méně vznešené, zato věcně příslušné, myšlenkově konzistentní, jazykově správné a stylově funkční.
Je jasné, že státní organizace organizující a řídící maturitní zkoušku ujídá na trhu testování značnou část koláče. Přitom se za pomoci osobních vazeb a kontaktů obsadí všechny myslitelné sdělovací prostředky, aby ti, kdo státní projekt hájí, neměli šanci veřejně vystoupit. Využije se i skutečnosti, že proti projektu centrálního hodnocení maturitních slohů budou jistě protestovat nejen neúspěšní studenti, ale i ti češtináři a češtinářky, kteří navzdory schváleným pedagogickým dokumentům učí stále postaru a nehodlají na tom nic měnit.
Následuje kampaň jmenovitě dehonestující obhájce nové maturity. Dílo se daří. Cesta k privatizaci státní maturity je volná.
[Stěžuje si matka, že] Jediná zkouška v podobě slohu z ČJ chyběla dceři k úspěšnému zakončení/ ovšem nějaký profesionální magor se rozhodl, že se mu práce prostě nelíbí ani na dostatečnou tedy za 4 / – zítra měl být den D – předávání maturitního vysvědčení, prázdniny, nástup na školu a další plány – nic z toho není … vše je pryč. Ten „magor“, vážená paní, svým hodnocením hlídal gramotnost národa. Citovaný příspěvek je bohužel příznačný pro celou naši společnost: vlastní neúspěch se svaluje na kdekoho a kdeco jiného.
Za sebe mohu dodat, že s panem Kostečkou velmi souhlasím. Maturita není upomínka na čtyři roky strávené na střední škole. Maturita není a nesmí být nároková. Je to zkouška a je krajně nebezpečné požadovat, aby ji úspěšně složil každý, kdo se o to pokusí. Nějak pořád zapomínáme na to, že mít maturitu a být vzdělaný není totéž a že zájmem společnosti je, aby maturitu neměli ti, kteří nesplňují potřebné nároky, bez ohledu na to, jak sympatičtí jsou rodičům či učitelům, kteří si k nim za dobu, kdy je učili, vytvořili vztah.
P.S. Pro ty, kdo odkazovaný článek nečetli celý: nadpis je sestaven z perliček vybraných z letošních maturitních prací.
Tribun 
Nu, já si třeba myslím, že maturita by za odměnu být asi měla – ale za cenu těžší a přísnější školy.
Mimochodem, nedávno jsem si odstátnicoval a i při tom jsem čekal větší hardcore (hardcore ovšem byly ty čtyři semestry předtím .)). Ale paradoxně to bylo dáno tím, že v komisích seděli převážně cizí pedagogové, měkčí než ti domácí.
Z celého humbuku kolem státních maturit lze usoudit, že na školách se vyučuje něco jiného, než státní maturita vyžaduje. To by jistě šlo napravit, i když přes noc to asi není možné.
Vezmu-li v úvahu i jiné aktivity současné vlády, ani na okamžik neuvěřím, že tak zvané státní maturity mají přispět ke zvýšení vzdělanosti občanů, že jsou v jejich zájmu.
„Vezmu-li v úvahu i jiné aktivity současné vlády, ani na okamžik neuvěřím, že tak zvané státní maturity mají přispět ke zvýšení vzdělanosti občanů, že jsou v jejich zájmu.“
souhlasím,
snad jenom ještě dodatek, – ani na okamžik jsem neuvěřila, že tak zvané státní maturity mají přispět ke zvýšení vzdělanosti občanů, že jsou v jejich zájmu.
Panu Kostečkovi se ovšem tenhle „novodobě zestátněný“ systém maturit zjevně zamlouvá, ač my na ten „civilizovaný svět“ dle jeho slov ještě zdaleka nemáme.. A pokud coby tak zvaný expert náhle varuje před privatizací státní maturity, tak to varuje pozdě.
No, tak krásně manipulativní text, jaký spáchal pan Kostečka, takový jsem už dlouho nečetla. Vůbec nemusíme spekulovat, co se komu hodí či nehodí do krámu, pokud život dle Jiřího Kostečky znamená správně sepsanou zprávu o finančních tocích pro nadřízeného, je zbytečné k tomu cokoli říkat.
Nerevare, státní maturity tato vláda nevymyslela. Osobně si myslím, že nejdůležitějším cílem je navrácení vážnosti maturitnímu vysvědčení. Proč zvyšovat vzdělanost těch, kdo o ni ani nestojí. Úplně stačí, když se naučí podepsat, spočítat si výplatu a dělat pořádně řemeslo.
JzP: Z toho bychom měli mít nemalé obavy. Lidi, co se dovedou jen podepsat, výplat spočítat a hledí si svého řemesla. také neuvažují o tom, zda je pravda to, co píše nějaký ten Voelkischer Beobachter.
Lepší než pálit knihy je odnaučit lidi číst, ale jak pro koho.
Nejsem anonymní, Worpresi jeden stupidní!
Já jsem samozřejmě trochu nadsadil; povinnou školní docházku bych v žádném případě rušit nechtěl. Nevidím ale žádný přínos v tom, když bude mít 95% mladých maturitní vysvědčení, když o skutečné vzdělání má zájem vždy jenom menšina a jenom části toho zbytku lze větší objem znalostí natlouct násilím do hlavy. Zbytek zůstane netknutý.
Jinak jsem rád, že jste optimista a že se, na rozdíl ode mne, nedomníváte, že drtivá většina populace má tak vypláchnutý mozek, že není třeba jim formální vzdělání odepírat. V určitých oblastech bych dokonce řekl, že ti vzdělanější jsou zpracovaní více a hlouběji. V Angsocu to ale zvládli dokonaleji; máme se zatím ještě co učit.
Tak mne napadá že největším zločinem komunistů bylo že se snažili dokopat lid k maximální vzdělanosti.
Wintře,
tak to gratuluji.
Stále ovšem trvám na tom, že maturita by neměla být nárokové a to, že je k ní někdo připuštěn, by ještě nemělo znamenat, že ji automaticky dostane. Stejně tak ale nesmějí být žádné kvóty na to. kolik % studentů ji udělat nesmí/musí. Ať ji podle toho, jak budu připraveni, klidně udělají všichni, nebo nikdo. Jinak totiž budou výsledky za jednotlivé roky navzájem neporovnatelné.
Ale myslím si také, že případný neúspěch by neměl znamenat cejch a doživotně zavřené dveře ke kariéře. Ale to bude těžké, když pořád ze všech stran slýcháme o svaté antikomunistické trojici vzdělaný-úspěšný-bohatý.
Nerevare,
to s tím, že se na školách učí něco jiného, než se potom zkouší, je dobrý postřeh. Ostatně myslím, že citovaný p. Kostečka to vidí podobně. Otázka je, co je blíže reálným potřebám a požadavkům na meritorní vzdělanost. Vzhledem k velmi různé úrovni škol bych si skoro myslel, že maturitní zkoušky těm požadavkům odpovídají spíše.
Co se zájmů vlády, respektive vládnoucí třídy (aka elit) týče, tak ta potřebuje populaci sice vzdělanou, ale s omezeným rozhledem, takzvané fachidioty. Pro vládu je ideální nepříliš vzdělaný občan, který si o sobě ovšem myslí, že vzdělaný je, protože takového lze snadno a levně zmanipulovat k tomu, aby volil nikoliv podle svých vlastních zájmů. ale podle zájmů těch, ke kterým si myslí, že patří.
Míšo,
chápu to správně tak, že státní maturity jsou podle vás špatné v principu a pan Kostečka dělá ďáblu advokáta? Jenže porozuměla jste správně tomu, co chtěl p. Kostečka říci? Podle vaše posledního odstavce se mi zdá, že nikoliv. Nejde přeci o to, aby všichni poslušně psali finanční zprávy, ale o to, aby když už se rozhodnout, že ji napíšou, tak ji skutečně napsali, a neodevzdali místo ní líčení dobrodružného milovníka temných účtů. Víte, Míše, když máte podle písemného zadání konstruovat takový informační systém, tak oceníte, když to zadání je věcné, přesné a srozumitelné, a vůbec vám nevadí, že nemá literární přesahy a umělecké ambice.
JzP,
s tím navracením vážnosti maturitě to je těžké, když si naplánujete, že x% populace ji prostě mí bude. Nedávno jsem někde četl, že zvyšování podílu vysokoškolsky vzdělané populace je vlastně sociální program, který zaopatřuje mladé lidi, pro které jinak není práce, a oddaluje jejich nástup do pracovního procesu.
A to, že někdo nemá maturitu či jiný glejt vůbec neznamená, že je nevzdělaný. Takový dobrý tesař nemusí mít ukončenou ani základní školu, a přesto může o dřevě vědět mnohem víc, než inženýr z lesnické fakulty. Osobně si myslím, že pokud ten tesař bude mít studijní potenciál, pokud to v něm bude, tak si vzděláni, třebas neformálně, doplní, protože bude hladový po vědění.
Winterovi take blahopreji a jen poznamenavam, ze to prave hardcore teprve prijde :o)
Tribune, já vím o tom, že existuje plán zvýšit stůj co stůj počet lidí s vysokoškolským titulem a možná je i nějaký plán na podíl maturantů; dokonce by to bylo logické. Podle mě to souvisí především s překonaným konceptem společnosti služeb a možná až sekundárně šlo o snížení počtu nezaměstnaných. Je jasné, že nastavení laťky jde proti tomuto cíli, ale existují zřejmě i lidé, kteří si myslí, že se to netluče, ale do hry vstupuje ještě třetí aspekt a to je zvýšení tlaku na školní i mimoškolní studijní práci. Podle mě to nevyjde; ta rovnice dle mého názoru nemá řešení. Vzpomínám si, jak jsem kdysi jednomu známému zkoušel vysvětlit, co znamená funkce, co je a co není funkce a jaké druhy funkcí existují (sudá, lichá, prostá atd.). Nedělám si iluze o svých pedagogických schopnostech, ale já jsem měl dělat doučování studentovi maturitní nástavby a on absolvoval vyučovací hodiny a měl dostatek studijních materiálů. Troufám si tvrdit, že nebyl schopen pojmout takovou (ne zase tak vysokou) úroveň abstrakce a na to samé narážejí ti, kteří nepřelezli poměrně nízkou laťku jednodušší státní maturity z matematiky. Část studentů na to prostě nemá nebo to zvládne za cenu mnoha a mnoha hodin tvrdé práce a to chce opravdu vysokou motivaci a dostatek energie.
S tím tesařem máte určitě pravdu, ale další smutná pravda je ta, že samostudium je náročné a dobrých materiálů, které by s vyvinutím rozumného úsilí studujících dokázaly zájemce provést od základů na slušnou úroveň, je jako šafránu. Já sám s tím mám zkušenosti také; už na základce jsem se třeba snažil učit anglicky z učebnice „Angličtina pro každého“, zapůjčené z místní knihovny. Jako spousta samouků jsem pak začínal znovu a znovu a až pravidelné kursy, rocková hudba, čtení manuálů a el. textů mě někam dostaly. A konverzovat jsem se naučil ještě později.
Byl jsem lačný porozumět tajům zapojení elektronických zařízení, no ale k tomu je třeba dost hutný teoretický základ a kdo ho nemá, moc daleko se nedostane. No a v té knihovně a ani v knihkupectví žádné učebnice, co by stály za řeč, nebyly. Atd. atp. Dnes je to o něco lepší, ale kravin typu „zbohatněte snadno a rychle na Forexu“, životopisů celebrit atd. je nadbytek, zatímco kvalitních textů vhodných pro samostatné vzdělávání veřejnosti, se nedostává. Díky Bohu aspoň za Wikipedii a další volné zdroje na Internetu, při všech výhradách, které k nim je možné mít.
Jedním ze zadání je úvaha o různých podobách strachu. Jiným stížnost na Dopravní Podnik. Požadovaný rozsah pro obě je stejný – 200 až 300 slov. V obou případech student velmi pravděpodobně nenaplní formu už jen tím, že dodrží rozsah. Takže ano – státní maturita z českého jazyka v téhle podobě je principielně špatná a vzhledem k výše zmíněnému mi slova pana Kostečky o tom, že cílem jsou texty věcně příslušné, myšlenkově konzistentní, jazykově správné a stylově funkční, přijdou celkem k smíchu…
Ehm, nejsem už dostatečně v obraze, ale ke kruciální otázce, zda státní maturity ano či ne, zní má odpověď, že ROZHODNĚ ANO. K hododnocení slohových útvarů mám nepřesnou vzpomínku v tom smyslu, že nedodržení žánru bývalo v dávných časech sankcionováno snížením hodonocení o jeden, maximálně dva stupně, dále záleželo na jaksi intelektuálním výkonu nastávajícího maturanta (jeho myšlenkové originalitě), jeho stylistické dovednosti a pochopitelně pravopisné bezvadnosti. Čímž chci naznačit, že se práce posuzovaly jako jistý tvůrčí celek a mám pochyby, zda pro kvantitativně pojaté hodnocení, jaké vyžaduje „strojní“ zpracování, je vůbec jakýkoli individuální slohový výkon vhodnou materií.
XY: Dnes když hodnotitel zjistí odchýlení od žánru, píše nedostatečnou rovnou a další hodnocení už neprovádí…
Státní maturita jako taková asi úplně hloupý nápad není… Ale to provedení je tristní…
To právě vím, galahade – a připadá mi to poněkud ujeté. Zaměnit třeba minulý čas za přítomný, a tím znehodnotit jinak kvalitní text na nula bodů (napsat tedy oznámení místo zprávy) je imho nesmysl; nadto jsem vždy preferoval kreativní maturanty před normalizovanými, leč nenápaditými texty. Proto také poslední verze státní maturity dává přednost „měřitelným“ textům, jako jsou zprávy, popisy či podobné špumprnákle. Kreativita se obtížně měří v kvantifikovaně pojatých škálách, které vyžaduje mechanické = počítačové zpracování. Takto pojatá maturita postihne kvantifikovatelný standard, ale zcela se mine s kvalitou osobnosti. Inu, byrokrat potřebuje tabulkově měřit a co se nehodí, jednoduše škrtne.
XY,
podle mě maturita nemá objevovat nové kreativní talenty, ale garantovat jistou minimální úroveň. Z tohoto pohledu je myslím ten byrokraticko-kvantifikační přístup celkem rozumný.
Je i není, Tribune. Jistě, talenty v různých oborech maturita objevovat nemůže, to je jedna z mála kantorských radostí v průběhu kultivace hovádka v maturanta. Ale samostatnost a originalita při řešení úloh by se přitom u maturity neměla ztratit. V té letošní verzi se aspoň v oné slohové části (dle mého soukromého názoru) ztratila dokonale, nebyla-li dokonce na obtíž. Soudím tak podle veleúspěšného (= žádný propadlík) průběhu maturit z jazyka českého na jedné střední škole, kde takové nemístné požadavky vzhledem k zaměření školy rozhodně nemají místo. Myslím, že státní maturita by měla zajistit elementární standard znalostí a schopností studenta, ale neměla by vyřazovat k neúspěšným ty, kdo jsou nadstandardní. Což se, obávám se, letos nejspíše v mnoha případech stalo.
„…maturita nemá objevovat nové kreativní talenty…“
Já dodám – ale ani dusit…
Víte co mně na tom článku pana Kostečky zarazilo nejvíce? Jestli jsou ty citace v jeho článku autentické, tak jak se mohli takoví lidé dostat až k maturitě … ?
To máte samozřejmě pravdu, Galahade, ale myslím, že jestli talenty něco dusí, tak jsou spíše špatní učitelé, potažmo celý vzdělávací systém, než maturita.
To bude, BaSto, tím, že maturitu si dnes dělá kdejaký učeň. Z nějakého důvodu dnes jako kdyby bylo něco špatného na tom „jenom“ umět dobře řemeslo, ale nemít maturitu, a tak máme kuchaře s maturitou, který neumí nakrájet maso a je schopen osolit játra. Možná, že ze tím částečně bude i popřevratové angažované pohrdání „dělníky“ (v uvozovkách, protože nejde o proletariát, ale obecně manuálně pracující, včetně právě zmiňovaných řemeslníků).
Tribune já vím. Není mi 18, ani 28, ani 38 … ale přeci jenom, jsou-li ty ukázky autentické, je to síla. Přišlo mi velice výstižné povzdechnuti od che: „Tak mne napadá že největším zločinem komunistů bylo, že se snažili dokopat lid k maximální vzdělanosti. ..“
Vsak ona je delba prace v kapitalisticke spolecnosti zase od vzdelani odkope, BaSto :o)
Dělba práce je fajn, Saxi, říkávala nám to souška učitelka. A soudruh Werich taky zpíval „ten dělá to a ten zas tohle a všichni dohromady uděláme moc“. Akorát nevím, zda slovem „moc“ chtěl říci, že udělají hodně práce, nebo jestli naznačoval, že moc ve státě bude napříště patřit pracujícímu lidu.
To byl Werich casu revolucniho nadseni, tehdy se k praci nemuselo nutit, kazdy zaujal dobrovolne ten post, ktery spolecnost/ ekonomika potrebovala.
K dobrovolnemu nadseni samozrejme prispivali svoji propagandou i taci lide, jako byl prave on.
Nicmene…o Werichovi se rikava, ze to byl „komunista“, ja to vidim jinak: mel zkusenosti s jeste kapitalistickou delbou a od socialismu predpokladal, ze opravdu dokaze cloveka „osvobodit“, a to prave cestou „prijeti spolecenskych potreb“.
Ted s odstupem mi to neprijde ani moc najivni, ono po zkusenostech s Prvou republikou prilis mnoho moznosti, jak to zmenit, nebylo…skoro podobne jako dneska.
40% lidi to v roce 1946 hodilo komunistum, v nasich poslednich volbach to nebylo jinak- trochu zoufala volba (Spanelsko to same).
Ted bude chaos jeste stoupat, vsude se bude setrit, propoustet a sahat hluboko do kapsy…a az toho bude „dost“, dostanou tech obligatnich 40% strany mirneho totalitarismu v mezich zakona, tedy strany volajici po omezeni bank a kapitalu…ovsem s nimi se samozrejme svezou i lide a prijdou o sve „svobody“.
No…lidem je to vcelku jedno, chapu, nezli zadny pan (ci pan „Trh“), tak radsi alespon trochu tech jistot, byt za cenu omezeni rozletu :o)
Zde jako vzdy zajimavy Hauser k tematu:
http://www.sok.bz/index.php?option=com_content&task=view&id=554&Itemid=28
Tribune, asi vás to nepřekvapí, ale nesouhlasím. Jsou učitelé dobří a špatní. Já si třeba na svoji češtinářku na střední nemůžu stěžovat ani v nejmenším. Někdo jiný někde jinde by třeba mohl. To ale tak nějak souvisí s tím, že jak kantor, tak student, jsou lidé. A lidé jak známo si ne vždycky navzájem sednou tak, aby mohli spolupracovat úplně bez problému. Tedy jinými slovy to mezilidské zaskřípání patří k věci a není síly, která by s tím hnula. Ovšem státní maturita z jazyka českého ve své současné podobě studentům systematicky škodí v podstatě už tím zmateným zadáním. Když k tomu pak ještě přičtu hodnotitele, který při čtení tu a tam nepochopí nadsázku nebo ironický podtón a v tomto duchu vytvořený text vyhodnotí jako sbírku stylistických lapsů, případně značný rozptyl v hodnocení vůbec, dostávám obraz zkázy a s ním chuť nechat své děti studovat a nechat zkoušet někde, kde ví, co že to od toho studenta vlastně chtějí. Poněvadž tady to zřejmě nikdo neví – při nástupu do prvního ročníku slyšíte kantory mluvit o tom, že by student měl o látce kriticky přemýšlet a ne ji jen přijímat, abyste nakonec u maturity zjistil, že když se nějakýmu moulovi nevejdete do (byť i jen jednoho) ze šesti kritérií, máte smůlu…
Celkem chápu pana doktora Kostečku a smysl jeho filipiky – vždyť jde o jeho chleba a zejména o kvalitu jeho práce. S těmi jeho exemply je to těžké – o TAKOVÝCH se nemá smysl pochopitelně přít. Ovšem neuvádí, z jakých škol pocházejí; soudím, že z nějakých těch odborných učilišť s maturitou. Jak to lapidárně shrnul galahad v maximě, že maturita nemá talenty dusit – ten systém by totiž měl odfiltrovat dno, ale směrem nahoru by měl být otevřen – to zaprvé – a zadruhé by neměl propadat pokušení absolutizovat kritéria formy, jak se certifikovaným hodnotitelům prokazatelně stalo. Neboť pak do stejného šmelcu padá jazykově a stylisticky bezvadná práce, která toliko zaměnila čas budoucí za čas minulý, s hovadinami, jež pan doktor Kostečka cituje. (Stane-li se cos takového redakčnímu elévovi, nejspíše mu nadřízený vlídně sdělí – poslyšte, vy blboune, váš text vyjde až zítra, takže si lasklavě dejte časy do pořádku. Jinak dobrý. Doktor Kostečka v tu chvíli velí: Ven!)
Produktem dosavadního pojetí státní maturity může být pak jen nemyslící standardizovaný produkt bez barvy, chuti a zápachu, zato dobře katalogizovatelný. A to je zatraceně špatně.
Já vám rozumím, pánové, ale mám obavy z toho, že bez takto omezujícího pojetí maturit hrozí postmoderní maglajz, ve kterém je všechno možné, všechno správné a všechno si rovné a každou neschopnost je možno oslavit jako tvůrčí zájem.
Mno, Tribune, příklady citované výšeuvedeným odborníkem se jistě nikdo neopováží obhajovat co příznak kreativity – tam prostě chybí elementární schopnosti gramaticky správně strukturovat větu, znalosti grafické podoby běžně užívaných cizích slov, o stylistické nemohoucnosti nemluvě. Místy se to jeví dokonce jako rozpad myšlení. Ale obsahově, jazykově, gramaticky a stylisticky bezvadná práce by opravdu neměla vypadnout jen proto, že je napsána jako oznámení v čase přítomném, místo aby byla napsána co zpráva v čase minulém. Osobně vidím takovou práci hodnotitelnou jako dobře – a že jsem jich nějakou tu stovku svého času přečetl a opravoval a hodnotil. S výskytem případných dalších nedostatků pochopitelně hodnocení práce strmě klesá až k té nedostatečné.
Tohle je relativně obtížný chleba: Mohou být v úvaze výkladové prvky? Jak se bez nich hodláte pohybovat v tématu, aniž je vyložíte? A vice versa: Mohou být ve výkladu prvky úvahy? Ale samozřejmě, že mohou, už třeba v okamžiku, kdy z důvodů názornosti potřebujete uvést příklad negativního řešení. Napíše-li nějaký genius místo úvahy kvalitní esej, budete ho pokutovat vyřazením nebo oceníte, že zadaný útvar povýšil na obtížnější úroveň? Mmch – zdá se, že snaha po jednoznačném dodržení žánru povede v zadání zákonitě k vytlačení obtížnějších slohových útvarů ve prospěch těch „nižších“, snadněji definovatelných: vyprávění, popis, odborný popis, zpráva, oznámení – výklad už raději ne…
Marná sláva, chceme-li, aby příští maturant prokázal písemně schopnost přiměřenými stylistickými prostředky ztvárnit zadané téma a útvar, nemůžeme nasadit mechanicky uplatňovaná kritéria – je to produkt živých individuí. Ostatně ani ty znormované banány nejsou jeden jako druhý, co je živé, nedá se prostě exaktně normalizovat a racionalizovat jako šrouby M6, které z podstaty věci musí být jeden jako druhý a vzájemně zaměnitelné. Zde stojím a nemohu jinak… :-)))
Každé omezující pojetí trestá kreativitu a nadání. Skutečně vnímavý a inteligentní žák to svému učiteli „udělá tak jak on to má rád“ a zrovna sloh je platforma nabízející pro takový přístup mnohem více možností než třeba matematika. Na to se (oboustranně) snadno zvyká a to zvláště v době kdy je vám ze všech stran servírováno že tak to má být vůči klientovi, šéfovi, firmě, trhu…
Paradoxně pak může být užitečně nadaný jedinec šablonovým hodnocením potrestán za svou kvalitu.
Nastavení základního standardu pro „odraz“ je nesporně nutností ale příprava na „odrazových můstcích“ by tedy měla být rovněž standardní, ve smyslu aby „pod nohama“ žákovi nic nechybělo. Připojím-li ke skoku do dálky přemet a přitom dopadnu ZA určenou hranici, mělo by to být důkazem že jsem se odrazil správně a nikoli hodnoceno jako špatný skok. Přesně jak píše XY: dno odfiltrovat a nahoře volný prostor. Pokud hodnotitelé v rámci jakési „normalizace“ nemohou (nebo nechtějí) při sledování skoku „zaklonit hlavu“ tak je něco špatně.
Saxi, já jsem nechtěl démonizovat Wericha; pouze jsem poukázal na to, že dělba práce přirozeně pokračuje i v „postkapitalistických“ zřízeních a tam se obvykle nepovažuje za nic špatného. Naopak moderní kapitalismus klade do popředí flexibilitu, schopnost rekvalifikace a ideálně i mobilitu pracovní síly. Poukázal jsem na to (v dřívějším příspěvku), že v minulém režimu byl problém si vzdělání reálně doplňovat (je známo, že odborná literatura v některých oblastech u nás bolestně chyběla a tento deficit se dal částečně doplnit víceméně jenom čtením materiálů v ruštině, které nebyly moc dostupné). A to nehovořím o tom, že ideologické omezení vzdělávání bylo (hlavně v humanitních oborech) výrazně větší, než nyní a už vůbec o trezorových a indexových dílech.
Váš odkaz je zajímavý, ale brát vážně jako celek jsem ho přestal v místě, kde autor tvrdí, že vyloučení ilegálních přistěhovalců z veřejného života je důkazem nefunkčnosti „liberální demokracie“. Přitom přece skutečnost, že v zemi vůbec jsou ilegální imigranti (proti vůli těch, kdo o tom smějí rozhodovat) je důkazem nefunkčního systému vlády, neschopnosti státního aparátu úplně stejně, jako korupce politiků. Lidé (voliči) si tyto imigranty většinově v zemi nepřejí a stát by měl tedy se vší tvrdostí zajistit, aby jejich výskyt byl minimalizován až k nule.
vyloučení ilegálních přistěhovalců z veřejného života je důkazem nefunkčnosti “liberální demokracie”
Co je na tom spatne? Jak definujete demokracii? Jako vladu lidu? A kdo je ten lid?
Ve Svycarsku je 1/5 cizincu, kteri nemaji na chod zeme zadny politicky vliv, je to jeste demokracie? 20% je hodne, 10% je take hodne a matematicky vzato je tisicina promile stale velmi hodne :o)
Demod se definuje od 18 let, nekde od 16, nekde od 21;dnes se objevuji navrhy, ze z demosu by mel byt vyloucen kazdy neplatic dani. Jeste nedavno nebyly demosem zeny a vojaci, taktez nemajetni, do chodu „demokracie“ mohlo v prumeru historicky zasahovat asi 20% populace.
Jiz z etymologickeho korene tady neco nesedi- jakapak vlada lidu, kdyz lid vubec nevladne? Nejaci zastupci jsou demos?
A s tou delbou je to take zajimave: jak jste prisel na to, ze vymyvat kanaly je prirozene? Pro koho? Pro ty, co do nich delaji?
Ten Hauseruv clanek je o definici a vztahu demokracie a totality, ja na nem moc spatneho nevidim, ale pon ne zasadne, natolik, ze bych mel potrebu to vytahovat.
Dale pak „Naopak moderní kapitalismus klade do popředí flexibilitu, schopnost rekvalifikace a ideálně i mobilitu pracovní síly.“
Nac tak eufemisticky…“klade do popredi“ ? :o)
Jakepak klade, tvrde vyzaduje, anebo mate vymalovano. Aniz by se ptal jestli chcete, anebo nechcete. To je take jeden ze zdroju dnesniho prusvihu: do cela se dostavaji neinvencni lide, kteri se prosadili skrze manazerske algoritmy rizeni, dane a neojebatelne, skrze rekvalifikaci, ktera neni zadno re-kvalifikaci, ale spise dys-kvalifikaci, z nemysliciho cloveka se udela jinak nemyslici clovek :o)
Mate to jako v gulagu: daji pred vas esus vyvaru z repy a tvrdi, ze kladou do popredi peci o vyzivu lidu. Samozrejme vas k nicemu nenuti, je to vase volba, jestli vezmete, anebo odmitnete, lidova demokracie je prirozeny system, kladouci do popredi lidske potreby, aniz by vas nasilim nutil na nich participovat.
Dovolím si oponovat – překlady do ruštiny byly na fakultách obecně dostupné, a když ne tak v příslušné „Státní vědecké knihovně“. To podstatné a nosné i když nebylo ideologicky zrovna košer existovalo jednak v podobě sylabů z přednášek a jednak i v překladech, dost toho ze společenskovědní oblasti vyšlo v 60tých letech a bylo to ve „zvláštních fondech“ SVK – stačilo si obstarat bumažku ze sekretariátu katedry že to potřebuji ke studijním účelům – no a hodně bylo i ve skriptech pod kapitolami – kritika buržoazních (tedy špatných :) ) názorů – ta kritika se projevovala jen v úvodu cca dva odstavce kde bylo konstatování že jde o neschválené tedy špatné názory – další text už tohle stigma nenesl.
Jediné limity byly v embargu, ale za to mohla druhá strana a nedostatek financí, ale to se projevovalo až v hlubší specializaci.
Získat vzdělání v minulém režimu bylo podstatně snadnější než dneska – pokus se o to dotyčný opravdu snažil, ve společenských vědách se dalo mnohé využít – paradoxně – i v oblasti tzv. svaté trojice (pamětníci vědí o čem je řeč) – MLF, VK a PE :) :) ) tedy pokud se nenarazilo vyloženě na vola – ale i ten se dal využít když se vědělo jak na to.
Mluvím o 80tých letech minulého století.
Tohle už nesouvisí s tématem, je to jen ozvěna na saxovu glosu, že Werich byl považován za „komunistu“. Narazil jsem na to v jednom povedeném sborníku – je to faksimile následující cyklostylované pozvánky Osvobozeného divadla:
V Praze dne 29.III.1938
Milý pane redaktore,
dovolujeme si Vám zaslati lístky na premieru naší nová hry PĚST NA OKO ANEB CAESAROVO FINÁLE v pátek dne 1. dubna 1938 o 8. hod. več.
Při té příležitosti prosíme Vás, abyste při psaní referátu pamatoval laskavě na výjimečné politické okolnosti, ve kterých žijeme. Jsme nuceni politickou satiru a všechny aktuální narážky baliti do staniolu, předepsaného smírem a zvýšenými censurními opatřeními.
Spoléháme na kvalitu našeho publika a jsme přesvědčeni, že si samo vybere z našeho staniolu jádro, o které nám jde.
Prosíme Vás, abyste ve svíém referátě příliš výslovně nezdůrazňoval vnitřní smysl některých našich podobenství, protože by se tím tisku, republice nepřátelskému, dávala příležitost ku štvaní.
Současně Vás prosíme, abyste tento dopis pokládal za ryze soukromý.
Se srdečným pozdravem
Vaši
Jiří Voskovec
Jan Werich
Dopsáno jiným strojem:
Příloha: 2 lístky
Pan
red. Fučík,
RUDÉ PRÁVO
Rukopisná douška J. Voskovce:
To se týká, Fučidlo, hlavně tebe. Prosíme tě, nepiš nic, co by mohli (sic!) citovat všelijaké svině proti nám. Ať nám nic censura dodatečně nezrejhne.
Všem se omlouvám a všechny pozdravuji.
Saxi, já nejsem demokrat, to bych chtěl podotknout za prvé a za druhé jsem dost hlasitý zastánce vyloučení neplátců daní z aktivního volebního práva. Podle mě je žádoucí, aby se každý zapojil tak, že bude užitečný a nemám potřebu dávat něco zadarmo těm, kdo nepřispívají nebo dokonce ani nechtějí přispívat k blahu obce ani těmi daněmi a ani jinak. Co se týče těch cizinců, tak ty bych rozdělil do dvou skupin a to na chtěné (legální) a nechtěné (ilegální). Ta první je v pozici hostů a podle toho nechť se k nim stát i chová, ale nic víc. Pokud chtějí občanství, dá se o tom diskutovat, ale podmínky stanovuje hostitelský stát. Když to zobecním, stát a občan jsou v exkluzivním vzájemném vztahu a houbka či kvalita vztahu se může lišit. Dovedu si představit různé varianty volebního cenzu, ale v žádném mnou akceptovatelném volebním systému nefigurují v roli voličů neobčané. Stát slouží občanům a ne lidem obecně; to neumí a nemůže to fungovat. Možná až NWO trochu povyroste, ale pak už hranice států nebudou mít takovou váhu a asi zmizí i volby, které by stály alespoň vzdáleně za řeč (já vím…).
Nevzpomínám si, že bych psal něco o přirozenosti vymývání kanálů.
Che, jste si jist, že oba píšeme o tom samém? Já jsem měl na mysli samovzdělávání (Tribunova) tesaře; pro názornost třeba z malé pohraniční vísky.
„Co se týče těch cizinců, tak ty bych rozdělil do dvou skupin a to na chtěné (legální) a nechtěné (ilegální). “
Ech, pane JzP, ti ilegální, co načerno a za krajně pofidérních podmínek pracují u všelikých českých firem (viz Ukrajinci ve stavebnictví), jsou chtění nebo nechtění?
Tohle už nesouvisí s tématem…-viz XY
Tohle j totiz krute tezke tema, protoze se rozebira na ceske pude, tedy na poli ornem a valecnem, zmitane neustalymi „reformami“ a reformami. Chybi zde vychozi „bod“- tradice, stabilni politika, zkusenosti, smerovani, zkratka uplne vsechno.
Jestli maturity statni, anebo soukrome- opet zalezi pouze na duvere ve stabilni a „dobre to myslici stat“. Takovy ovsem CR neni- viz ostudne zpackane, 15 let pripravovane maturity, slendriansky obraz fungovani statu. Neni pak divu, ze se ozyvaji hlasy maturity statu odebrat, protoze ten na ne asi opravdu nema.
Na druhou stranu je otazka, pokud na ne nema stat, budou- li na ne mit soukromnici v takovem statu zijici
Podle meho bohuzel ne (cest budiz vyjimkam).
Proto jsem se take do debaty nezpojil, me stanovisko neni „konstruktivni“:
Takovyhle stat by maturity delat nemel, ale soukromnici take ne. Jsem pro statni maturity, ale ne pod takovymhle statem…
…takze jsem nerekl vubec nic… :o)
Zrovna vcera jsem byl na schuzi predstavenstva jedne soukrome zakladni skoly, kde mam tu cest byt celenem, schuze byla venovana zaverum a doporucenim statniho kontrolora soukromych skol.
Kontrolor byl byl erudovany pan, paragrafy mel v hlave, nedostatky vysvetlil odkazy na vladni narizeni, klasifikaci povolil takovou, jakou si skola urci (tedy pisemnou, bez znamek az do 9. tridy). Projel kvalifikace novych ucitelu, nedovolil vyuku jedne tridy ciste v anglickem jazyce, protoze to by znamenalo zazadat o jine zarazeni skoly, spadajici pod prisne reglementovany „bilingvalni“ vynos.
Zkratka pristup statu k soukromym skolam je velmi pratelsky (nemusi to ale byt vsude), jeho vynosy pro chod skol jsou jasne a presne, pricemz je skolam ponechana velka mira svobodneho rozhodovani, jak se takoveho ukolu zhostit. Ovsem pozadavky na zaverecne rocnikove zkousky a prace jsou jsou „statni“ a stat namatkove kontroluje prace a jejich ohodnoceni skolou, zda- li klasifikace odpovida urovni prace (tj. zda- li se nepodvadi).
Ze skoly odesel reditel a jelikoz se zatim nepodarilo sehnat zadneho jineho, tak vedeni prevzal dobrovolne jeden z rodicu, takto obchodnik s nabytkem :o)
Pan kontrolor neprojevil podiveni, jen konstatoval, ze se na jeho praci zameri a bude ho kontrolovat casteji, protoze neni z oboru, ze si na nej zkratka posviti :o)
Nahore k dopisu Fucidlovi :o)
To je moc hezky dokument a zaroven velmi smutny- je videt, ze opatrnicky slalomovy styl uteku pred cenzurou a intrikami nezavedli az komunisti.
„Jsme nuceni politickou satiru a všechny aktuální narážky baliti do staniolu, předepsaného smírem a zvýšenými censurními opatřeními…Spoléháme na kvalitu našeho publika a jsme přesvědčeni, že si samo vybere z našeho staniolu jádro, o které nám jde.“
To by cloveka az zamrazilo, ze neco takoveho bylo napsano jeste 50 let pred Velkym Listopadem. Zaroven ze toto bylo adresovano Rudemu pravu jako diskretni dopis.
Na zaver bych rad pripojil svuj podpis pod otazku:
„Ech, pane JzP, ti ilegální, co načerno a za krajně pofidérních podmínek pracují u všelikých českých firem (viz Ukrajinci ve stavebnictví), jsou chtění nebo nechtění?“
Pánové, ilegální = nechtění, to je snad jasné, ne?
JzP,
jak byste si ten daňový cenzus vlastně představoval? Co třeba člověk, který dvacet let platí daně, ale v okamžiku voleb je nevlastní vinou nezaměstnaný, nebo nemocný? A co prvovoliči ti by měli volební právo od 18, nebo od prvního miliónu odvedeného na daních? Víte, JzP, vy asi věříte tomu, že každý svého štěstí strůjcem, jenže ono a) to platí jen do té míry, že každý si své štěstí strojí v podmínkách, které spoluovlivňují jiní, b) někdo může dát před honbou za penězi přednost např. péči o postižené dítě. Takovému člověku byste sebral volební právo?
No vidíte, a já bych naopak řekl, že ilegální = chtění, protože laciní a velice slabou vyjednávací pozicí.
No a to byste řekl špatně Tribune… Nechce je tu stát, protože mu neodvádí daně, nechtějí je tu občané, protože je vnímají jako obtížně kontrolovatelnou hrozbu a budete se divit – přestávají je tu chtít i zaměstnavatelé, protože se jedná o pracovní sílu sice levnou, ale většinou nekvalifikovanou a velmi často nespolehlivou… Klidně doložím na příkladu firem u nichž jsem dosud pracoval. Pracoval jsem kupříkladu v jedné malé slévárně hliníku, kde se s tou levnou pracovní silou experimentovalo celkem intenzivně. Ti lidé tam měli nějakého svého předáka, který je tam přivezl z různých koutů Ukrajiny a Moldavska s tím, že budou jenom „mačkat knoflíky“. Tak přišli na halu a mačkali knoflíky. Na nízkotlakých lisech. Formu nečistili, takže od každého cca 15 nalití z formy padaly odlitky s povrchem hrubým, často zadřeným, tu a tam i s vměstky odroleného separačního nástřiku. Tedy krátce na vyhození. Často zapomínali i na čištění dosedacích ploch mezi tryskou a formou. Následkem toho si lis hned na začátku příštího pracovního cyklu „ublinknul“ něco málo roztaveného hliníku na podlahu (vzhledem k pracovnímu tlaku NTL klidně do vzdálenosti několika metrů od stroje). Pak následovalo odstavení stroje, uklízení vyteklého materiálu, řádné (teď však už mnohem složitější) očištění trysky. Obvykle práce tak na hodinku. Následovalo 20 až 60 minutové temperování formy – to v závislosti na velikosti formy a času, po který byla mimo provoz. A teprve potom – po zhruba 1,5 až 2 hodinách – se mohlo opět začít pracovat. Takže když to shrnu – když pracovali, tak obvykle se zmetkovitostí pohybující se okolo 10%. A občas ještě dokázali stroj na čtvrtinu pracovní doby zazdít způsobem, který ostatní přítomné ohrožoval na životě. Vy byste chtěl, aby pro Vás někdo takový pracoval?
Člověk neplatící daně? Já platím DPH i když si kupuju rohlíky. Nechápu jak by se někdo mohl z placení DPH a spotřebních daní vyvléct.
Celou dobu – než jsem se dočet až sem mne to DPH svrbělo na jazyku — a hans mne předejde :)
Apropo – to JzP – a že jsem se jako roboš a číčmunda poslední kategorie z vísky na konci světa takto vzdělávati – jak popisuji – mohl?
A ještě mi na to v práci dali placené volno.
Nějaký DPH platí všichni všude a přitom nikdo pořádně neví za co… Já samozřejmě mluvil o dani z příjmu a zdravotním a sociálním pojištění. O kolik toho načerno zaměstnaného ukrajince stát nepřipraví si snadno odvodíte z pohledu na svoji superhrubou mzdu…
Čili, galahade, souhlasíte, že tu jsou ti Ukrajinci a spol. sice nelegálně, ale chtěně. Bude stačit, aby je páni podnikatelé přestali chtít – a jejich počty poklesnou. Za svou osobu rád konstatuji, že takoví ukrajinští kandidáti věd z matematiky jsou vynikajícími obkladači; viděl jsem jejich práci a dodnes – deset let poté, je bezvadná (šlo o obklad domu) – v oblasti tlakových odlitků může být jiná situace. Ti lidé sem prostě přicházejí za příležitostí, kterou jim nabízejí zdejší firmy. Stavitelství tč. upadá, takže by se věc mohla redukovat sama sebou. K tomu okrádání těmito nelegálními, ale chtěnými cizinci: Zajisté okrádají stát na daních a pojistném, ale je docela možné, že by byli raději, kdyby tak činit nemuseli. Leč to by přestali být zajímaví pro pány podnikatele. Jinými slovy – ve skutečnosti jsou to právě jejich domácí zaměstnavatelé, kdo okrádají stát – protože tyhle cizince nechávají pracovat načerno. Legálně zaměstnaný cizinec se té smutné daňové povinnosti nevyhne, ledaže máme s jeho vlastí podepsanou dohodu o zamezení dvojího zdanění – a tu nevím, kde potom takový pracovník odvádí své daně. Tož asi tak k té úvaze pana JzP.
Saxi – ve vcelku zdařilém TV dokumentárním seriálu o V+W, vyprávěl Werich k tématu cenzury ještě jednu rozkošnou historku. Už nevím, v jaké hře pánové nedodrželi předepsaný cenzurní škrt. I dostavil se jednoho dne o přestávce k nim do šatny nějaký pan policejní komisař (snad v civilu) a konstatoval, že pánové veřejně hrají zcenzurovanou pasáž. A že to bude stát 500,- Kč pokuty. Tu cenu V+W akceptovali a tázali se, co to bude stát, neuposlechnou-li znovu. Pan komisař pravil, že podruhé to bude za 1000,- Kč. Mladí komici se tedy haursky zeptali, zda by si nemohli u pana komisaře předplatit na několik představení dopředu, řekněme tak za 5000,-.
A ten pán jim vlídně odpověděl, že pokud se takového prohřešku dopustí na scéně potřetí, prostě jim odebere koncesi…
Tož tak…
To XY – autentičnost VW povídání o cenzuře potvrzuji, Vykládal to kdysi sám Werich.
A k těm Ukrajincím – pokud není poptávka tak není i zájem.
Zajímavé je i jeho povídání o Fučíkoví – a ostatně kdo dneska ví že tuším v 38 roce šli v čele prvomájového průvodu .—— koho asi — no přece komunistů.
A ještě k tomu cenzorovi – byl to on kdo den pozdržel příkaz odebrat jim pasy a tím jim umožnil odletět z Československa – vlastně je tím zachránil aby je nepotkal stejný osud jako Josefa Čapka – v lepším případě.
Ahá, samozřejmě pán mluvil o dani z příjmu a povinných odvodech, takže když 20% svých peněz odevzdám na DPH tak to pánovi nestačí, to dávám málo.
Co naopak sebrat volební právo a právo dávat příspěvky stranám těm lidem a právnickým osobám, které neodvedou do státní kasy každoročně řekněme 5% svého movitého i nemovitého majetku je-li přes 5 miliónů? (taková rozšířená daň z nemovitostí :-).