Richard D. Evans: Conan a Krvavá hvězda

Kam do konglomerátu příběhů volně spřízněných postavou hlavního hrdiny barbara Cimmeřana Conana zařadit Krvavou hvězdu věru nevím a vlastně je mi to jedno. Nejsem Conanův fanoušek a ke Krvavé hvězdě jsem se dostal víceméně náhodou, ale přečetl jsem ji s chutí, protože má to zvláštní kouzlo přímočarého dobrodružství bez literárních ambicí. Prostě poctivé řemeslo, ze kterého čiší pečlivě odškrtaný checklist: nebezpečí – splněno, kouzla – splněno, souboje – splněno, krásné ženy – splněno, etc.

Krvavá hvězda je zcela jiná, než prapůvodní Barbar Conan (kterého znám jenom jako – proč se za to stydět – geniální filmové zpracování Johna Milliuse s Arnoldem Schwarzeneggerem v hlavní roli), a přitom je tak stejná, až jednoho napadne, že série o Conanovi má svůj vlastní kánon, pokud nejde přímo o archetyp „sword & sorcery“. Conan někam přijde, někoho potká, s někým se popere, něco ukradne, někoho zabije, někoho přepere, rozdá si to s kouzly a kouzelníky a mezi tím pravidelně souloží (krve ovšem proteče nepoměrně více, než semene).

Ano, je svým způsobem úplně pitomý brak, ale má svoji specifickou kvalitu, a pokud si člověk nesplete, co to vlastně čte, tak je to nakonec lepší literatura, než ukoptěné pokusy o moderní umění.

Reklamy

9 comments

  1. embecko

    Puvodne jsem myslel, ze barbar se jmenuje Cimrman…anebo ze je to nejake slangove slovo pro tesare.

    Vsechny barbarske fantasy mi nejak evokuji country kulturu, zvadlo a cancak nevyjimaje, neco jaky Zlaty vek trampskeho hnuti s cili projektovanymi do postavy Barbara. Pozor tedy na navstevniky Porty.
    Druhou polohou pak jsou „cisarsko- kralovske“ fantasy, odehravajici se ve fantastickych palacich.
    Barbar je proletar, baron Harkonen z Duny pak burzoa (jak take jinak :o)

    Z tohodle spuliku jsem cetl jen Total Recall…a libil se mi, zase ale ne natolik, abych sahl po necem podobnem.
    V cem mne ale uhranul, to byl zpusob psani: zcela jednoduchy, az primitivni jazyk, ktery mne opravdu dokazal dostat do temer jine dimenze- chladna slova, ostre vety, jakoby kladene robotem, bez jakekoliv stopy rafinovanosti- v tom se nase zazitky s Tribunem mozna shoduji.

    Udelal jsem si z toho takovy zaver, ze v techle knizkach nejde o obsah, ale prave a jen o jazyk- tedy styl mysleni, ktery je netradicni a ba az sektarsky. Ne nahodou se skalni priznivci fantasy take jako sekta chovaji. Maji sve odkazy, znakovou komunikaci, narazky…zkratka pomerne presne vystaveny system komunikacnich znaku, ke kterym se nedostanete jinak, aniz byste se nakazili cetbou desitek „jejich“ knih.

    • Kamil Mudra

      Tedy saxi – teď jste mne pobavil :-)))
      Nezlobte se, ale jste v tom svém zařazování úplně mimo.
      Co se týče trampingu – mám dojem že si pletete Woodcraft s Lovecraftem a mohu Vás ubezpečit že např. od Jacka Londona inspirovala trempy jiná jeho díla než „Tulák po hvězdách.“ (kterým se žánru fantasy lehce přiblížil). Byli to jeho zlatokopové, lovci kožešin a tuláci všeho druhu, kteří prvorepublikovým trempům imponovali, stejně jako cowboyové, indiáni, šerifové a třeba i psanci nebo kanadská jízdní policie a další postavy „divokého západu“ od mnoha jiných autorů, jejichž tvorba byla fantasy i barbarům typu Conana na hony vzdálena. Dobrodružství mělo jednoznačně přednost před country i původní trempská hudba byla složeninou z melodií filmových šlágrů a textů s tuláckou, loveckou či kovbojskou tématikou. Tedy žádné nadpřirozeno a magie kterou se fantasy povětšinou hemží. Counry muzika se na tramping tak trochu přilepila až v době kdy se začal (dle mínění některých trempů) projevovat jeho úpadek.

      Do fantasy rozhodně nepatří ani Total Recall. To je typická sci-fi. V tomto žánru naleznete mnoho stylů, nejen těch „chladných, robotických“ v čemž mi dá jistě za pravdu každý kdo četl něco od Strugackých, Bradburyho, Lema a mnoha dalších.

      Osobně patřím k velkým příznivcům fantasy, jak v literární tak i filmové podobě a znám mnoho dalších. Ono „sektářství“ které popisujete je jen jakýmsi „výhonkem“, který se ponejvíce projevuje u hráčů fantasy her ale ani zdaleka ne tolik u čtenářů nebo filmových diváků. Váš pohled na ně je stejně zkreslený jako na výše zmíněné návštěvníky Porty.

  2. embecko

    Jen jsem to tak nastinil, tahle problematika ma mnoho spoju, odkazu a paralelnich obrazu.
    Total Recall je samozrejme brana jako scifi, v tom vam nemohu odporovat, ale-podle meho- je u nej sci-fi linka pomerne upozadena (vyznamove, ne dejove) a na povrch se dere spise fantasy.
    Postava Douglase Guaida je take vystavena ve stylu barbarskeho bojovnika- Quaid „zacina“ jako poulicni pracovnik statni spravy se sbijeckou v ruce a opravuje silnice- podobne jako Conan toci rameny mlyna.
    Jejich vyvolenost se odhali az pozdeji, kdy najdou „mec kralovskeho zasveceni“/ odhali sve zasveceni agenta pri implantovani vzpominek Rekallem.

    Hollywood ma podle meho velmi presnou ruku pri ztvarnovani mytu a volby jeho „nosicu“- tim narazim na obsazeni Schw. v obou filmech. Ne nahodou remake TR bez Schw. uplne propadlo- obvykle kritiky rikaly, ze je sice akcnejsi, ale nema na emoce Verhoevenova zpracovani (bodejt by take, bez Arnolda :o)
    Schw. je silnejsi verze Harrisona Forda- „nevinny zabijak“, killer s dusi ditete.

    Dale jde urcite o styl oblekani, tedy zcela urcity vyraz stavu duse- zde nehoda neni nikdy nahoda :o)
    Hrdinky z fantasy se obvykle oblekaji jako divky navstevujici Portu- jde o smesici kralovske roby a slovanske (az naturalni) odlehcenosti, obecne vzato:
    kozacky- naha stehna- splyvava roba z jednoduche tkaniny (lnu):

    Jinak jste tu narazil na pro mne neskutecne zajimave tema: tramping.
    Vcelickovy dejiny trampingu jsem samozrejme cetl, loni si dukladne prohledl vystavu dejin trampingu v Jilovskem muzeu- to nerikam, ze bych se holedbal, ale ze mam urcite dispozice na dalsi rozvijeni tematu.

    Osobne delim ceskou formu woodcraftu do dvou zakladnich skupin:
    Na cundrovaci a trampskou. Tramp neni cundrak, to je skoro opacna kategorie. Cundrak je mestsky vypuzenec, lhostejny k prirode, tramp je hledac prirody, lhostejny k mestu.

    Trampy si pak muzeme rozdelit dale na „militanty“ (oblekajici se vojensky) a „staromilce“ (to jsou ti se sklony k fantasy). Staromilci se trochu blizi k prirodnim narodum, nekdy si i sve odevy siji sami (ci alespon doplnky).

    Sveho casu bylo i mym hobby prochazet stare osady jak na Velike, Zlate, Hadi, tak i Stare rece, bavit se se starousedliky a hledat koreny jednotlivych osad.

    Zasadni objev pro mne byl ten, ze vetsina ceskoslovenskych reprezentantu ve sportu se rekrutovala prave z osad- to znamena ze sport se tam tehdy pestoval na velmi vysoke urovni a ze osady jsou, temer doslova, zdrojem zdravi naseho lidu :o)

    Na Barbara se muzeme vykaslat, napiste neco o trampingu. :o)

    • Kamil Mudra

      Géza Včelička trempoval, psal trempské básně, povídky a písničky ale že by napsal i dějiny trempingu o tom se dovídám poprvé od Vás, saxi. Jediné které znám jsou od Boba Hurikána, což je dost obsáhlá a podrobná záležitost, dle mého mínění opět stravitelná jen trempem, který si při jejich čtení zavzpomíná a případně si doplní něco nového k tomu co už ví, protože jde o „jeho parketu“. Ale pokud jste navštívil výstavu dějin trampingu v Jílovském muzeu mohl jste tam narazit i na Pohunkův článek „Kultura trampů“, který fenomén trempingu zhušťuje na několika stránkách, jimiž se se docela příjemě „prokouše“ i ne-tremp a získá tak o trempingu celkem slušné povědomí. Pokud jste ho nečetl – zde je odkaz: http://prebral.net/dok/kulttram.pdf

      Dobré počtení je také série čtyř článků Věry Říhové které pod názvem „Lesní moudrost.“ vyšly na Britských listech. Věra Říhová (přezdívkou Pískle) se soustředí spíše na období trempingu za socialismu a dále, i když samozřejmě s nezbytným historickým úvodem: http://blisty.cz/aut/1777/art.html?page=4

      Pokud si ty nabídnuté texty přečtete, nosil bych dalšími popisy jen dříví do lesa a budu se tedy nadále soustředit jen na to o čem píšete Vy.
      „Hrdinky z fantasy se obvykle oblekaji jako divky navstevujici Portu…“
      Porta sama o sobě se vymyká trempskému pojetí už tím že (na rozdíl od potlachu) se hlavní dění odehrává na pódiu před usazenými diváky. Dělat si obrázek o trempech podle pozorování z Porty je totéž jako pozorovat moře z lodní paluby a z toho pak dělat závěry o životě pod hladinou aniž bychom se alespoň jedenkrát potopili. Na Portu přijede kvůli muzice kdekdo, i lidé kteří na vandru nikdy nebyli a tak se tam sejdou motorkáři s rybáři a nebo třeba i děvuchy oblečené jako ve Vašem odkazu, jiné ve stylu country, retro, lolita, funky – prostě v čemkoli, podle toho co ta dívčina momentálně vyznává a v čem se chce předvést (chlapi to samé).

      Jediný fantasy prvek, který se kdy v trempingu vyskytl, byl totem, a to ještě spíše coby symbol indiánské (lesní) moudrosti než nějakých kouzel. Tak že na spojení trempingu a fantasy fakt zapomeňte. Záliba ve fantasy se do trempování promítne maximállně coby téma večerního pokecu u ohýnku když se u něj dva (či více) fandů toho žánru sejdou, popřípadě postačí i jeden, dovede li o tom zajímavě vyprávět, což se týká čehokoli jiného.

      Tremp je především romantický tulák, který dovede splynout s přírodou a má silně vyvinutý smysl pro pospolitost.
      Vše ostatní, tedy i to jak se obléká, jaké má další záliby, jaké vzdělání, politické či jiné názory atd. je druhořadé. Pokud splňuje tato tři základní kritéria, zapadne hladce mezi ostatní, nezávisle na tom, čím koho občas naštve a nebo naopak v čem nad ostatními vyniká a dokáže jim být prospěšný.

      Dělení na trempy a čundráky nesedí. Respektive se nikdy nijak jasně obecně neusadilo. Trempové čundrují, čundráci trempují, všichni jezdí na vandry, až teprve „venku“ se pozná co je kdo za člověka a to se „počítá“ bez klasifikace.

      To spíše už jsou samostatnou kategorií vyznavači counry. Příroda u nich zastává roli kulisy ve které probíhá hraní si na starý americký venkov. Samo tuláctví zůstává někde na okraji, do popředí vstupuje „život na ranči“, případně v americkém maloměstě. Muzika se svými více či méně romantickými texty ten rozdíl poněkud stírá ale tak už to u muziky bývá i v jiných oblastech.

      Podobnou „stírací“ roli zastávají různé bytosti mutantního charakteru v rozlišování mezi fantasy a sci-fi, protože mohou být dílem jak přírody nebo magie tak i vědy či mimozemského původu. Sejdou-li se pak v nějakém díle, ať už literárním či filmovém, oba druhy – stane se jeho „zaškatulkování“ skutečným problémem :-)

      V příspěvku mám dva odkazy tak jsem zvědavý jak dlouho si počká na schválení :-(

  3. embecko

    No vida, tak to bylo tim odkazem, dam ho sem solo, ale kdyz neprojde, nic se nestane a Tribun muze i nadale odpocivat…

    kozacky- naha stehna- splyvava roba z jednoduche tkaniny (lnu):

  4. embecko

    Dejiny trampingu od Hurikana, samozrejme- diky za opravu, spletl jsem to se Vcelickovym casopisem Tramp.
    Vypovedi trampu o sobe samych jsou jiste uzitecne, podle mne ale predevsim ve faktograficke rovine, hodnoceni a interpretaci by mel delat uz nekdo zvenku.

    Obecne bych videl tramping jako neinstitucionalizovany (tfuj!) skaut…zajimave jsou i trampske konotace u Foglara- ovsem Foglar do toho vznasi prave onu instituci (vlajka, kronika, vzajemne bodovani, tabulky vykonu atd.) a to explicitne, jako by to bez nich neslo.

    Prvotni skauting bl urcite utekem do prirody- tedy reakci na industrializaci de fakto zemedelske RCS.
    Ovsem neopomenul bych i dalsi fakt- moznost profitu ze ziskanych socialnich prav (reknemez „bismarckovskych“ :o), tedy hlavne volneho casu (tehdy asi jen soboty odpoledne a nedele, ackoliv pokud si vzpominam i Rychle sipy chodily i na sobotni vypravy).
    Jak jsem prave zjistil, pracovni soboty byly odbouravany az v 60. letech, kdy se do prace chodilo kazdou druhou a definitivne skoncily v roce 1968 (viz wiki, heslo „pracovni sobota“, at nemusim davat odkaz).

    Z obojiho vyplyva, ze tramping byl levicovou zalezitosti a ze se rozmohl prave za sociku neni nahoda, tam uz byla „vinna“ jen samotna robustni socialni politika.

    Osobne ne-tramp jsem si tu klasifikaci udelal sam, a to na zaklade empirickych zjisteni .o) s ruznymi typy trmapu jsem se musel bavit ruzne (az mi vytvorili urcite skupiny)…a tyhle skupiny mezi sebou komunikovaly velmi obtizne…tak to mam alespon vypozorovano.
    Vlastne jsem zacinal v pionyrskem oddile, ktery byl trampsky, hned vedle byli cundraci co se stridali s folkari :o) Ale moc dlouho jsem tam nezustal uz asi po roce jsem presel k „profesionalnim“ sportovcum :o)

    • jonáš

      No pracovní soboty byly sice odbourány až skoro začátkem sedmdesátých let, ale stejně se v sobotu dělalo jen do 14:00, takže v 15:00 byly naarvaný vlaky a cesta z města v plnym proudu. To se dá v létě ještě stihnout docela hodně, než padne tma. A možná bych na tu škálu zařadil i ty „čundráky“ či „vandráky“, to jsou v mym pohledu úplně dezorganizovaný freemeni, často „pod vlivem“, táhnoucí krajem nazdařbůh a dělající často i bordel jak mastňáci, často působící coby předobraz současných homelessů. Trempové už jsou nějakou formou „samoorganizace“ dle krojů a domovských osad, a skauti už jsou instituce sama o sobě. Kultura kolem country, jak tu správně podotýká Kamil je něco specifického a není na tuhle taxonomii vázaná, tam se vlezou i motorkáři a městský holčiny, hlavně když se při pochodu Arizonou moc nehladoví.

      • Kamil Mudra

        No a částečně, za první republiky, „kompenzovala“ absenci volných sobot také nezaměstnanost, turnusová zaměstnání (třeba u dráhy) atp.
        Ale to Vaše zařazení, čundráků a vandráků, Jonáši, je také spíše pohled zvenčí. Tak kupříkladu naše toulavá osada:
        Z tradic trampingu jsme dodržovali kamarádské vztahy, uklizený camp se zásobou dřeva pro další příchozí, nenápadnost v přírodě, prohibici u ohně a domoviny na rukávech. Ale to „TO“ na domovině už neznamenalo „trampská osada“ ale „toulavá osada“ protože jsme neměli nikde postaveného nic pevného, co bychom považovali jen za naše. Označení „tremp“ (nejčastěji ve spojení „starý tramp“) jsme používali spíše pro starší generací přikládající velký význam dodržování různých rituálů, ústroje a znalostem trampské historie a byli, jak píšete, do jisté míry „samoorganizovaní“, mnohdy i proto že už trávili více času na osadách než touláním.

        Samozřejmě jsme na potlachu či jiných akcích, respektovali a dodržovali všechna pravidla z trampských tradic vyplývající ale nás samotné, při našich toulkách, už nenapadlo zahajovat posezení u ohně Vlajkou, šerifa jsme oslovovali titulem jen občas z legrace a on se o nějaké „velení“ ani nepokoušel. Fungoval spíše jen jako mluvčí, když se něco domlouvalo s jinými osadami.

        Sami jsme se definovali jako vandráci protože jsme jezdili na vandry a respektovali i ty, kteří se označovali za čundráky protože jezdili na čundry, aniž by to označení pro nás mělo nějaký pejorativní nádech. Pro ty Vámi popisované „freemeny“ jsme společně používali označení „kovbojíček“.

        Občas jsem se potkal s lidmi kteří se pokoušeli o nějaké „kastování“. Nejčastější podoba (od lepšího k horšímu) byla asi tato: 1) tramp, 2) vandrák, 3) čundrák, 4) kovbojíček, 5) mastňák, ale mám dojem že se to nijak neuchytilo a pokud ano tak asi jen „lokálně“.

  5. embecko

    „V tomto prostředí (indiani Severni Ameriky) byl „potlač“ společenskou událostí, při které docházelo mimo jiné ke zvyšování osobní prestiže okázalým rozdáváním či ničením vlastního majetku. “

    A vida…zarejdujeme na trampy a uz jsme u politiky…jake je to logicke, zvysovat si prestiz svoji stedrosti a demonstartivnim opovrhovanim sveho vlastnictvi… Holt jiny kraj, jiny mrav…clovek se nakonec ani nedivi, ze takove lidi museli milovnici liberalnich svobod bud zabit, anebo nechat uchlastat…

    Diky za tenhle odkaz, ten jsem necetl, ci si to uz nepamtuji…ovsem mam ten dojem, ze utrzky (stranky) teto prace visely rozvesene v Jilovem ve vitrinach s trampskymi exponaty.

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s