Naše jejich armáda

Kdo chtěl, mohl se dnes dočíst, že naši zpolitizovanou armádu řídili Sověti. Kdo u čtení i přemýšlel, mohl si položit otázku, v čem je rozdíl oproti současnosti, kdy naší armádu řídí NATO? Že nás Sověti nutili přezbrojovat a kupovat ruské zbraně? Za prvé je celkem logické, že vrchní velení jakékoliv aliance chce, aby všechny jednotky byly navzájem kompatibilní, za druhé je to šikovný způsob, jak ze závislého území zinkasovat zisky. Že Sověti rozhodovali o tom, jak a k čemu bude naše armáda použita? Jistě, to je podstata koordinace činností a v NATO to není jiné. Armády malých členů NATO již dávno nejsou budovány na vševojskovém základě, ale specializují se a počítá se s tím, že chybějící kompetence v případě potřeby doplní další členové. Vezměte si jen takový detail, že si naše armáda pořizuje vybavení do pouště, přestože nikde v místech přirozeného působení naší armády, tedy plus mínus střední Evropa, žádné pouště nejsou. Tak proč? Protože NATO. Jeden podstatný rozdíl mezi Varšavskou smlouvou a NATO ovšem existuje: zatímco Sověti s naší armádou sice počítali, ale nikdy ji nepoužili, ani v Polsku, ani v Afghánistánu, za zájmy NATO (tj. USA) naše armáda bojuje nepřetržitě už dobře 10 let.

4 komentáře: „Naše jejich armáda

  1. Naši armádu NATO neřídí.
    Ten rozdíl je třeba v tom, že sověti u nás instalovali své posádky a strategické střely a nikoho se neptali. Dnes se nás naši partneři ptají, jestli si u nás smí postavit třeba jen svůj radar.
    V Afghánistánu jsou naši vojáci proto, že to schválila naše vláda (levicová, jen tak pro pořádek).

    1. Pořád nevidím ten zásadní rozdíl, tohle jsou jen formality. A jen tak pro pořádek, na ty sovětské základny byly řádné smlouvy a co jsem je četl, tak byly pro nás mnohem výhodnější, než smlouva o radaru, který u nás nakonec není jen proto, že ho odpískali sami Američané, protože na mínění Čechů vůbec nezáleželo, šlo by to silou shora jako za Sovětů.

      1. „Na ty sovětské základny byly řádné smlouvy.“
        …počítá se i ten zvací dopis?

        1. Nevím, ale myslím, že ne, z právního hlediska je to ovšem zajímavá otázka. Možná by se na něj dalo pohlížet jako na smlouvu o smlouvě budoucí, nebo „letter of intent“.

Komentáře nejsou povoleny.