Už dobře půl roku, a možná i o něco déle, se na úřední desce pražského magistrátu objevují dokumenty nadepsané Oznámení o ukončení poskytování zdravotních služeb (např. [1] [2] [3], měl jsem jich v záložkách mnohem více, ale většina jich už není k nalezení, magistrát je z nástěnky zřejmě po nějaké zákonné lhůtě stáhl a i tyto tři nejspíše časem zmizí), které mají jedno společné: oznamují, že ke dni „D“ ukončuje MUDr. Pan Doktor poskytování zdravotních služeb a ode dne „D+1“ hodlá v jejich poskytování pokračovat MUDr. Pan Doktor, s.r.o. (občas nějaká jiná firma, zcela výjimečně jiný lékař a snad v jediném případě bylo poskytování zdravotních služeb ukončeno bez náhrady).
To může znamenat jediné: lékaři z nějakých důvodů, a není zase až důležité z jakých, převádějí své soukromé praxe na firmy. Bezprostřední dopady na zdravotní péči taková změna zřejmě nebude mít žádné, ale to ještě neznamená, že je bezvýznamná – dochází zde totiž k zásadní kvalitativní změně vztahu lékaře a pacienta ze vztahu člověk-člověk na vztah zákazník-obchodník, tedy komercionalizaci zdravotní péče a komoditizaci zdraví jako takového.
Zatímco totiž na lékaře lze apelovat jako na člověka, na jeho soucit a svědomí, a požadovat od něj ošetření i v situaci, kdy pacient nebude z komerčního hlediska zajímavý, od firmy nikdo nic takového rozumně požadovat nemůže, účelem firmy je podnikat a generovat zisk, nikoliv léčit a poskytovat zdravotní péči (to může být prostředek, ale není to účel její existence). Pomalu, plíživě, ale zřejmě nezvratně se zdravotní péče mění z veřejné služby na soukromý byznys. Zřejmě i s tím rizikem, že vám firma vypoví smlouvu, když na vás přestane vydělávat.
Tribun 
tak to mi uplne uniklo a je to docela mazec… ach jo :(
Inu, služba není družba:
„Přál bych každému,“ pravil onen známý, „zažít pocit, kdy vám selhává srdce stojíte v lékárně a na druhé straně přepážky leží v regálu prostředek, který by vám mohl ihned pomoci a zachránit vás možná i před smrtí. Ale před ním stojí dvě nezúčastněně se tvářící lékárnice, které zajímá, jen abyste vypadli.“
Dámy dotyčnému ani nesdělily, že kousek od lékárny, cca 50 metrů, jsou ordinace lékařů. Ani neprojevily zájem – když už tedy „nemohly pomoci“vydáním Nitroglycerinu -, aby třeba zavolaly záchranku. Nic. Jen arogantní výrazy.
http://neviditelnypes.lidovky.cz/lekarenstvi-jak-se-umira-v-lekarne-podle-predpisu-f7u-/p_spolecnost.aspx?c=A140925_211604_p_spolecnost_wag
špatné věci se připravují potichu…a lidu se mezitím předhazují hry (superstar, vaření s Halinou – ta žena už se nevejde ani za sporák, lidská práva, atd.)
Myslím, že pro to existuje odborný termín vaření žáby.
Je mi jasné, že nemám moc šancí vám vaše vývody vymluvit, ale nedá mi to. Vím pozitivně /z okruhu mých známých/, že na formu s.r.o. přecházejí lékaři, když se blíží moment odchodu do důchodu. A to proto, že zatím neexistuje legislativa, která by samostatně pracujícímu lékaři umožňovala jednoduše ukončit činnost a předat léta budovanou ordinaci a praxi mladšímu kolegovi.
Na vztah lékaře k pacientům to nemá absolutně žádný vliv.
Já nepochybuji o tom, že nějaký, a dost možná i docela dobrý a rozumný, důvod mít bude, ani že to je bezprostřední riziko, ale nový fenomén, trend a kvalitativní změna to je, to snad nebudete popírat ani vy. Pokud čtu někde MUDr. Pan Doktor s.r.o., tak mi tam ten byznys prostě naskočí, protože když nechci dělat byznys, proč si pořizovat eseróčko?
Co je na komercionalizaci zdravotní péče (pozor, nikoli zdraví – za to si z valné části můžeme sami svou životosprávou a naši předci jejich dědičností) špatného?
Vždyť on ani ten doktor nedostává housky laciněji a jinak, než tržně, o skalpelech, obvazech, stolu do ordinace, počítači a vytápění nemluvě. Je to právě naopak, trh je platformou, díky níž je uspokojeno nejvíce zákazníků úměrně své koupěschopné poptávce a je tak optimálním prostředím.
Ke kterému ostatně lidé tendují i tehdy, je-li zakázáno – viz úplatky u lékařů, kteří si nemohou stanovit patřičnou cenu služeb.
Špatné je proto, že vede k nerovnosti, a také – ne-li především – proto, že zdravotní péči (záměrně nepíši služby, kam by patřila i např. kosmetická chirurgie, která ať, s výjimkou např. rekonstrukce obličeje po úrazu, spánembohem čistě komerční) potřebuje člověk typicky v situaci, kdy je jeho svobodná volba radikálně omezena nemocí či strachem. Být nemocný totiž není alternativa k tomu být zdravý.
Jednak to neni alternativa a druhak, na rozdil od normalniho trzniho obcovani, se v pripade nemoci nemuzete liberalne rozhodnout, kdy odeberete zbozi, tedy kdy pro vas bude ten nejvyhodnejsi cas na uraz :o)
Už zase to rovnostářství? Lepší zdravotní péče pro bohaté není nemorální. Znamená totiž přísun peněz do zdravotnictví a tím pádem zlepšení zdravotní péče i pro chudé:
http://video.aktualne.cz/dvtv/pafko-lepsi-zdravotni-pece-pro-bohate-neni-nemoralni/r~7f704b00825211e49e4b0025900fea04/
Tedy buď bude v lékařské péči rovnost, nebo bude pro všechny lékařská péče lepší. Bohužel je závist u některých Čechů na prvním místě…
Pan profesor je dobrým příkladem toho, že excelence medicínská ještě neznamená excelenci morální. Jak by podle vás mohly na větším objemu prostředků zkonzumovaných bohatými profitovat chudí? Když si někdo víc osladí kávu, osladí ji jen sobě, ne ostatním, to by musel sladit do společného.
To je přece zřejmě – buď budou bohatší platit za nadstandardy do kapsy lékařům jako dnes, nebo budou platit legálně do jednoho balíku, že kterého se platí péče všem. Nadstandardy jsou finančně výhodné pro celé zdravotnictví, a tudíž i pro všechny pacienty.
Takže navrhujete místo opravy chyby chybu standardizovat. S tou výhodností bych prosil výklad, nikoliv víru.
Nadstandardy jsou chybou? Proč? Protože bohatší nesmí mít lepší péči než chudší? Jak toho chcete docílit?
Protože zavádějí institucionální nerovnost, protože odměňují predátory.
Nadstandardy byly koncipovány tak, aby neovlivňovaly přístup kteréhokoli nemocného ke kvalitní léčbě.
A s tou institucionální nerovností to bylo právě naopak. Pokud by nadstandardy nebyly zrušeny, mohl se rozšířit okruh lidí, co by si mohli dovolit vyšší komfort, protože by se platil pouze rozdíl mezi standardem a nadstandardem, zatímco takhle pacient platí celý náklad, bez ohledu na to, že pojišťovna méně komfortní položku hradí.
Příklad: pojišťovna při léčbě šedého zákalu zaplatí zákrok, při kterém pacient dostane novou oční čočku, a i tu plně hradí. Tím je medicíně učiněno zadost. Pokud ovšem chcete, aby vám místo hrazené monofokální čočky voperovali čočku multifokální, dnes nejenže nebudete hradit pouze rozdíl mezi cenami čoček, ale zaplatíte celou cenu za čočku a navíc i operaci. Když se nechcete smířit s tím, že budete nosit brýle, vysolíte desetitisíce, které by vám při zachování nadstandardů zůstaly v peněžence. Predátorům to může být jedno, ale obyčejný člověk je bit, zvlášť ten, kdo ty peníze prostě nemá. Jasně, nosit brýle není žádná tragédie, ale konec přístupu ke komfortu může leckoho mrzet.
Chudá ji má stejnou jako bohatá, tak proč by měla mít bohatá lepší péči, když i ty kvasinky má stejné?
Chcete říct, že všichni bohatí jsou predátoři, tak raději omezíte příjmy do zdravotnictví, než abyste někomu dopřál nadstandard?
Co ale řeknete nemocným, na jejichž léčbu nezbydou peníze, protože vy jste nechtěl zavádět institucionální nerovnost?
Proč by měli jiní trpět jen proto, že vy vidíte v každém bohatém predátora?
Pokud nedostane bohatý člověk svou kvalitní péči ve veřejné nemocnici, tak půjde utrácet své peníeze do soukromé. Chcete i soukromým podnikatelům zakazovat používat dražší léčbu, jen abyste nezavedl institucionální nerovnost?
Jistě, že jsou bohatí predátoři, jak myslíte, že zbohatli a své bohatství si udrželi? Dnes už jsou na to i věděcké studie. Je to stejné, jako s předními sportovci nebo umělci – musejí mít jisté morálně-volní vlastnosti, aby vynikli. Rozdíl je s v tom, že zatímco zpěváci nebo krasobruslaři jsou po krku jen sobě navzájem, bohatí po něm jdou celé společnosti. A nepleťte dohromady absolutní tok peněz do zdravotnictví s jeho alokací, sedlákovi také traktor nepojede 200 jenom proto, že si jeho soused koupil lambo.
No, jak jste sám nejednou říkal- jestli má někdo pocit že vydělává málo tak ať si najde jinou práci :-), mluvit o nákladech na vybavení ordinace je v případě kapitační platby legrační. Ale dejme tomu že ano, komercializace forever. Pak tady v podstatě máme stav, kdy pro lékaře je ze všeho úplně nejlepší udržovat pacienta ve stavu mrákotném, polonemocném, soustavně vyžadujícím další a další vyšetření a zákroky. Pokrok nezastavíš:-). Budete vy osobně rád podporovat takové obíhání doktorů, aniž byste se dobral zdraví pro sebe a své blízké?
Tohle měli dobře ošetřeno myslím že ve staré Číně: doktorovi jste platila (pokud jste na něj samozřejmě měla) jen když jste byla zdravá, jakmile jste onemocněla, tak jste platit přestala a začala zase až když jste se uzdravila.
Ani nepřipomínejte. Jenom doplním, že prý se tam doktoři nijak nedovolávali soucitu s vybavením své ordinace, naopak ji v případě smrti pacienta opouštěli tak rychle, že přitom často ztráceli hlavu. Prostě naprosto primitivní komercializace:-)
Můžu se mýlit, ale kapitační platba pro praktické lékaře právě znamená, že je ekonomicky nejvýhodnější mít pacienta zdravého. Stejně tak příplatky za nadstandardní péči bývají většinou paušální (sám si platím jakési komerční nemocenské pojištění, žena zase platí půlroční poplatek u gynekologa) bez ohledu na čerpání péče.
Jiná situace je pak v nemocnicích a u odborných lékařů specialistů, placených za výkony, ale tam je zase potřeba být právě tím praktickým lékařem doporučen a ten je jistým způsobem za každou takto vyžádanou péči sankcionován a proto motivován většinu běžných problémů vyřešit pacientovi sám.
Alespoň takhle jsem se domníval, že systém funguje.
I plná komercionalizace by nejspíš přinesla různé paušály a soukromá pojištění, jak vím z USA nebo UK, velká většina střední třídy (té opravdové střední třídy – tzn. velmi zjednodušeně lidí s vlastní nemovitostí, VŠ odborníci nebo malí podnikatelé, s příjmem od průměru do 5x průměru) si nějaké komerční pojištění platí a není odkázána na NHS/Obamacare nebo na nutnost vysolit při zdravotním problému cash desetitisíce dolarů/liber.
Každý máme nějakou slepou skvrnu:-). Kapitační platba je za registrované pacienty, takže stálý přísun každý měsíc bez ohledu na jejich zdraví. Něco přibude za ošetření, něco za podpisy, nasbírá se, a nejsou to až tak malé sumy. Takže není důvod vytahovat peněžku jen proto, že pan doktor umí ronit krokodýlí slzy:-), nebo vytvářet iluzi nadstandardních služeb. Doboha, k čemu půlroční poplatek u gynekologa, když základní prohlídku bych měla mít zahrnutou už v pojištění?? To si dám radši týden plavání v moři, udělám líp:-)
Praktický lékař nemusí doporučovat, a není důvod aby byl sankcionován, když odbornému pracovišti zajišťuje přísun pacientů.
A co se komerčního pojištění týká – už jste z nějakého něco čerpal? Pak jste určitě četl podrobně tabulky o úhradě za úkony – vždycky je v nich nějaký háček. Buď nehradí tu nemoc co máte, nebo ne po tak dlouhou dobu jak stonáte. Třeba zlomeninu, jejíž zahojení i s rehabilitací trvá dva až tři měsíce, komerčně vám přispějou na 35 dnů, co po zbytek času?
S tím USA…já vám nevím…pravá střední třída – lidi co mají všechno na dluh? Pojištění jim platí zaměstnavatel-ale nemusí, a co když přidjou o práci? fyzická osoba má s pojištěním problém. A zase – komerční pojištění nemusí pokrýt všechny náklady, co potom? Nehledě nato, že při zhoršeném zdravotním stavu se vám komerční zdravotní pojišťovny zdaleka vyhnou – podmínkou vstupu je u nich zdravotní prohlídka. A spoluúčast při hrazení účtů stejně vyžadují:-)
Hlavní problém s tím skvělým soukromým pojištěním v USA je, že vám platí do první nemoci, tu vám sice zaplatí, ale pak vám pojistku vypoví a nikdo už vás pojistit nemusí, protože „máte záznam“, a když už vás pojistí, tak za částku, kterou si můžete dovolit pouze v případě, že jste tak bohatá, že stejně žádné pojištění nepotřebujete.
Ještě mě napadlo – zubní péče je v naší zemi placena z velké části přímo; a taky to nikomu nevadí.
To není pravda, třeba mě to vadí (z principu, ne že bych na to neměl), ale protože se zubaře bojím, tak držím hubu a krok. Ano, přesně tohle je ten nenápadný půvab komercionalizace zdravotnictví.
Ono s vrtačkou v puse se špatně diskutuje o ceně nebo používaném materiálu. Zvláště když víme, že příště jdeme k tomu doktorovi zas.
Zkrátka jde o návrat ke starému dobrému kapitalismu. :-)
Mimochodem, ochota o zdraví pečovat bude podle Vás vyšší v situaci, kdy zanedbání prevence bude občana stát pěkné peníze, nebo v situaci, kdy vše zatáhne stát?
Podle mě na tom vůbec nezáleží, protože pečovat o své zdraví je normální a samozřejmé bez ohledu na to, kolik stojí případná náprava, stejně jako je pro mě normální a samozřejmé neničit věci jenom proto, že se dají levně nahradit.
Jenomže tady nejde o vás, ale o většinu pacientů, kteří dnes a denně chodí k lékařům s tím, proč by se oni měli starat o své zdraví, když mají lékařskou péči zadarmo.
Jasně, všechno jsou to simulanti, žádné k doktoru, ale do práce. Zdravý nemocnému nevěří, jen nechápu, kde berou zdraví tu jistotu, že oni nikdy neonemocní. A je spousta nemocí, o úrazech nemluvě, před kterými vás žádné starání se neochrání. Trestat nemocného za to, že onemocněl, to je vrchol… čeho vlastně? Sprostoty? Demokracie? Liberalismu?
Proč zde nefunguje vkládání komentářů?
Ale naopak, funguje velmi dobře, stačí si přečíst to oznámení velkým písmem nad formulářem pro vložení.
Podle mě jde o jasné sdělení, co se týká kvality péče. Zatímco před tím ji garantoval konkrétní člověk celým svým majetkem, teď jde o společnost s ručením omezeným (tohle sousloví je drsným způsobem vypovídající) a v případě průšvihu se proste zkrachuje.
Pokud vím, všechna zdravotnická zařízení musí mít pojištění odpovědnosti, jinak nesmějí péči poskytovat. A vůbec nezáleží na tom, jestli se jedná o ambulanci, kdy lékař funguje jako OSVČ, anebo zařízení, které je právnickou osobou.
A ještě něco, co z toho plyne: pro lékaře není největší hrozbou ztráta peněz anebo jiného majetku, ale ztráta možnosti dělat svou práci. Opět bez ohledu na to, jakou právní formu má jeho zařízení. Neboli průšvihu /lékařského pochybení/ se musí bát proto, že by mohl přijít o diplom a o prestiž, tedy z hlediska většiny doktorů o všechno.