Louskáček

Louskáček patří k baletní klasice a je stálicí světového baletního repertoáru, nepochybně i díky hudbě geniálního Rusa Petra Iljiče Čajkovského (byl jsem překvapen, kolik známých melodií je právě z Louskáčka). Já jsem viděl představení v pražském Národním divadle, které mělo premiéru již v roce 2004, ale letos posledního ledna jej čeká derniéra, takže mnoho příležitostí k jeho shlédnutí již není, radím proto spěchejte, zejména hledáte-li něco, na byste byste mohli vzít děti.

Celým názvem se pražská inscenace jmenuje Louskáček – Vánoční příběh, čímž má být zřejmě naznačeno, že v libretu došlo k jistým změnám (místo myšího krále je zde lichvář, zato žádný zdravotní rada, atp.), které však nejsou nijak zásadní a strukturu zachovávají. Trochu zaskočen jsem byl začátkem prvního dějství, které je pojato velmi divadelně, scéna je zalidněná a zaplněná kulisami, poměrně brzy se však přepne do „standardního módu“, kdy mají tanečníci k dispozici celé jeviště, a pak už to jede.

Tradičně výtečný je Alexandre Katsapov, který v roli Ďábla předvede choreografii, která možná není až tak technicky náročná, ale je velmi nápaditá, ve srovnání s jinými inscenacemi je slabší part Aye Watanabe, naopak solidní výkony předvedou v hlavních rolích Louskáčka a Klárky Dmytro Tenytskyy a Alina Nanu. Najdou se ovšem i slabší místa, například když jeden z dvojice Rusů (rolí, nikoliv národností) Sergej Gerciu a Jakub Rašek předvádí ve srovnání se svým kolegou očividně nedotažené pohyby (nevím, který byl který, takže tomu druhému se omlouvám). Patrná je i horší míra koordinace mezi účinkujícími v hromadných scénách, která nedosahuje strojové přesnosti televizních estrád, což je obecně bolest „company“ baletu Národního divadla. To jsou však jen drobné mušky na jinak podařené inscenaci, která kromě hudby a tance vyniká i vydařenými kostýmy.

A mimochodem, ten titulní Louskáček je opravdu louskáček na ořechy, alespoň v původní předloze E.T.A. Hoffaman.

P.S. Dvě záhady mi ovšem nedají spát: 1. proč sebou berou lidé do divadla kojence? 2. proč byla celé druhé dějství přes jeviště spuštěna jakási záclona?

Reklamy

7 comments

  1. Sedmi

    diky za tip… ad 1. asi nemaji hlidani… zalezi na tom, jak stare… male mimi bych asi nebrala, ale treba rocni uz mozna v pripade nouze jo, na odpoledni predstaveni pochopitelne.

  2. Martas

    „Zaclona“ jak to nazyvate, byla pred jevistem jako platno pro promitani obrazu z rezie.
    Vytvoril se tim velmi pekny efekt hloubky sceny. Osobne jsem tento napad velmi obdivoval a dumal, kde asi sehnali tak siroke platno bez partnych svu.
    Tato technika se objevuje i v jinych inscenacich ND.
    Jeste vyraznejsiho efektu lze docilit promitanim na umelou mlhu.

    • Tribun

      To jsem si říkal také, ale žádný takový efekt jsem nepozoroval, naopak když ji na děkovačku zvedli, tak jsem si liboval, že je konečně vidět. V jeden okamžik jsem zcela vážně uvažoval nad tím, jestli to není záchranná síť, která má zabránit pádu baleťáka do orchestřiště.

  3. avespasseri

    Já viděla to nové brněnské provedení, bohužel nemohu srovnat s tím pražským. To neznám. Ale bylo to zcela nově předělané představení, tentokrát tančily i šesti-osmileté děti v rolích myšek… divadlo dělalo konkurz. Celé představení bylo výrazně barvitější, až cukrkandlovější, než to starší… ale nebylo to vůbec špatné. Druhý den dávali Louskáčka v TV, bohužel si nepamatuji, z jakého zahraničního divadla to bylo, ale to brněnské mi přišlo choreograficky mnohem nápaditější…

      • avespasseri

        V zásadě by v Louskáčkovi mělo být plné jeviště dětí v různých rolích a různě staré (my tam měli i konzervatoř)… hlavně tedy v prvním dějství. Vločky (byly to tuším) tančil v Brně soubor baletu…

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s