Při svém brouzdání po úřední desce pražského magistrátu jsem objevil další perličku – dokument SMHMP 1074957_2012.pdf. Magistrát v něm jakémusi panu Lukešovi sděluje, že jeho žádosti z roku 2012 o „sdělení výše platu a výše odměn jednotlivých vedoucí odborů a ředitele Magistrátu hlavního města Prahy a dále pak o sdělení důvodů jednotlivých odměn v uplynulých dvou letech,“ podanou podle zákona o svobodném přístupu k informacím, definitivně nevyhoví a na 13 stranách hutné úředničiny vysvětluje, proč nechce a nemůže daňovému poplatníkovi říct, jak jsou jeho daně využívány.
Základním argumentem přitom je ochrana osobních údajů dotčených úředníků. Jistě, i úředník je člověk, ale tady nikdo nechtěl znát jeho bydliště, ani zdravotní, rodinné či majetkové poměry, ale jen jeho příjem z veřejných rozpočtů, tedy něco, co by obecně mělo být dáno tabulkami, tak proč to utajovat? Protože jsou ty platy mimo všechny tabulky, protože by se ukázalo, že páni ředitelé hrají malou domů a tunelují městský rozpočet mimotarifními odměnami? Před čím se chtějí úředníci svým mlčením chránit? Před posměchem, že pracují za almužnu? Za prvé by z toho ve srovnání s takovými učitelkami či zdravotními sestrami jistě nevyšli zase až tak špatně, za druhé by v tom případě bylo na místě jim platy adekvátně zvýšit, a ne je tutlat. Tak se tedy bojí toho, že by jim veřejnost vyčítala, že jsou předražení, že berou moc? Pokud jsou přesvědčeni o tom, že jsou jejich odměny adekvátní, tak ať o tom svou prací veřejnost přesvědčí. Nebo nechtějí, aby jejich platy znali jejich podřízení, kterým pravidelně káží a nutnosti úspor? O důvod víc je zveřejnit!
Jenže to oni ne, oni raději tutlají, přitom té zbytečné práce, co s tím tutláním mají, vezměte si už jenom, co to muselo dát práce a stát času sepsat ten třináctistránkový elaborát. Kdyby na magistrátu takové úsilí věnovali raději řešení problémů s Opencard, tak by žádné problémy nebyli a ještě mohla být o polovinu levnější.
Pražští úředníci se ale zřejmě řídí heslem, že v Praze by stejně chtěl žít každý, takže nějaká dobrá praxe, transparentnost a vstřícnost vůči občanům není potřeba, protože Pražák snese všechno, hlavně že je Pražák a může ohrnovat nos nad „vidláky“.
A mimochodem, v takové Skandinávii by se něco podobného vůbec stát nemohlo, protože tam jsou všechna daňová přiznání veřejná a kdokoliv si může zjistit příjem kohokoliv, ne jen úředníků placených z daní, u nichž by to měla být samozřejmost. Tady ovšem nejsme ve Skandinávii a naši úředníci se svých privilegií s sinekur jen tak nevzdají.
Tribun 
Žádný komentář? Nikoho to nezajímá?
Nicméně show pokračuje a jde v ní zhruba o to, že dotčení, tj. ti, o kterých mají být informace poskytnuty, se mají vyjádřit, zda s jejich poskytnutím souhlasí, což vypadá, jako kdyby Magistrát měl žádosti pana Lukeše vyhovět. Jak kdy, když ji zamítl? Nebo jsme já špatně pochopil ten dokument? Zase až tak bych se nedivil, ono tohle úřednicko-právnické ptydepe je k neučtení.
Nejvyšší správní soud na podzim výrokem rozšířeného senátu /v jiné kauze/ potvrdil povinnost úřadů na požádání zveřejňovat platy zaměstnanců /až na některé kategorie, jako jsou údržbáři ap./, takže nechápu, co si od tohoto aktuálního kličkování magistrát slibuje – kromě zdržování.
Za fintou se souhlasem dotčených nejspíš stojí nějaké polosoukromé doporučení ze strany Útvaru na ochranu osobních údajů, což je bašta odporu proti zveřejňování. Jenže pokud se případ dostane před NSS a rozsudek bude jednoznačný, což se dá čekat, nakonec bude muset přijít kapitulace.