Nepěkná praxe líbivé teorie

Nakonec to vždycky dopadne přesně tak, jak se dalo čekat. Všiml si toho i Pavel Šplíchal v Superbohatí a my:

Vítězové a poražení posledních pěti let jsou jasní, a nejen v Británii. Politika škrtů snížila životní standard i vyhlídky do budoucna většině lidí, ale superbohatí vyšli z krize nebývale posíleni: Od krachu v roce 2008 byly škrty v rozpočtu 80 miliard liber, stejnou částku dostali bankéři v bonusech. (…) Snížit zdanění pro ty nejbohatší sice nutně znamenalo snížení výdajů na sociální stát, a tedy zvýšení nerovnosti, ale díky daňovým odpustkům pro boháče se mělo bohatství rozlít celou společností. Na tvrdých datech dnes vidíme, že se tak nestalo. Jediné v čem měla Thatcherová naprostou pravdu, bylo očekávané zvýšení nerovnosti. (…) Ideály thatcherismu a reaganismu většině lidí k bohatství nepomohly. Ono totiž jednoduše směrem dolů neprokapává – koncentruje se nahoře. Jedinou funkcí, kterou superbohatí ve Spojeném království mají, tak zůstává optické vylepšování ekonomických ukazatelů. Jejich profit se zahrnuje do průměru, a pokud by se odstěhovali jinam, prosperita země by se opticky zmenšila.

Reklamy

26 comments

  1. Zrcadlo.blogspot.com

    Zrovna tyhle 2 politiky bych nehaněl. Inteligentní, cílevědomí, s jasnou vizí, u svých priorit neústupní.

    Oproti výkvětu, který vládne teď, je to jako srovnávat Ligu mistrů s okresním přeborem.

  2. NavajaMM

    Pozrel som si ten článok v odkaze a zarezonovala mi tá posledná veta: „Jejich přínos pro společnost je jinak dost sporný.“
    Nie je to môj prípad, ale najlepšie na tom, keby som bol superbohatý, by boli tie možnosti niečo vo svete (alebo pre svet) urobiť. Áno, táto elita sveta by mala cítiť svoju zodpovednosť za beh sveta a nejako mu to svoje šťastie vracať.
    Inak to nabáda k zamysleniu nad obsahom pojmu „vlastníctvo“. Vlastníctvo je základom nášho právneho poriadku, jeho definícia a ochrana patrí medzi najzákladnejšie články ústavy. Považujeme ho za také prirodzené, že si neuvedomujeme, že ide o spoločenskú dohodu a superboháči môžu byť takí bohatí len preto, že všetci ostatní to uznávajú a súhlasia.
    Ako námet do diskusie o vlastníctve (zďaleka nie ako nabádanie k nejakému politickému aktu) by som navrhoval zvážiť podmienené vlastníctvo. Myslím, že je rozumné, aby jednotlivec vlastnil najviac toľko majetku (a taký majetok), koľko dokáže rozumne využívať pre seba a tých, na kom mu záleží.

    • Tribun

      A protože je jejich přínos pro společnost sporný, tak ji ze svých sdělovacích prostředků a škol zaplavují báchorkami o tom, jak jsou pro ni nepostradatelní a že o tom nelze pochybovat. A světě div se – ono to funguje. S vlastnictvím je to podobné – jsem vystaveni neustálému a intenzivnímu memu, že vlastnictví je přirozené a proto nevyhnutelné, abychom si neuvědomovali, že se jedná jen o civilizační instituci. Ne všude je ale vlastnictví takové tabu, jako v naší ústavě, například v té německé se o něm ve 14. článku (až 14. za svobodou shromažďování, vyznání, slova…) píše:

      Vlastnictví zavazuje. Jeho užívání má zároveň sloužit k blahu společnosti.

      Tedy něco v našich polistopadových podmínkách nepředstavitelného, něco, co by uvědomělý český pravičák zřejmě považoval málem (a možná i úplně) za komunismus.

    • Petr

      Píšete: „Myslím, že je rozumné, aby jednotlivec vlastnil najviac toľko majetku (a taký majetok), koľko dokáže rozumne využívať pre seba a tých, na kom mu záleží.“
      Kolik to je a kdo to určí?

      • NavajaMM

        Správna otázka. Ideálne by bolo, keby o tom rozhodoval sám človek – vlastník. Nie som v tomto zástancom žiadneho násilia. Verím, že kultúrne a morálne imperatívy by fungovali spoľahlivejšie a zdravšie, aj keď by sme museli pripustiť, že nie absolútne.
        Ak Vám to znie priveľmi idealisticky, tak táto hra na bohatstvo je klasická pyramídová hra. Tí nesmierni boháči môžu existovať len vďaka tomu, že sa milióny chudákov snažia byť bohatí a zapoja sa, lebo veria ilúzii. Aby pyramídové hry zanikli, celkom stačí, aby sa ľudia prestali zapájať.

      • hans

        Ve svobodné demokratické společnosti to určují voliči.

        V ostatních společnostech to určuje vládnoucí elita, obvykle sami vlastníci.

        Naše společnost patří ke druhé skupině.

        • Tribun

          Přesně tak. To je také odpověď na otázku, proč ve svobodné a demokratické společnosti nežijeme: protože v takový by menšina nemohla mít nesouměřitelně a neospravedlnitelně více, než zbytek společnosti.

      • Kamil Mudra

        Já bych to „rozumě využívat“ nahradil slovy „aby nemohl pomocí majetku zasahovat do řízení státu“. Neboli, jinak řečeno – aby nemohl uplácením ovlivňovat tvorbu zákonů a rozhodování státní správy ve svůj prospěch.

        • Tribun

          Já bych to neomezoval na stát. Prostě, aby nemohl pomocí majetku zasahovat do osudů druhých. Přesněji aby neplatilo, že když má majetek, tak na to má právo.

      • Tribun

        A co takhle rozumem? Například: v kolika bytech můžete žít současně? Ne týden tady, týden tam, ale skutečně současně? Tak to je přiměřeně. A podobně se můžete ptát prakticky u všeho. To samozřejmě není důvod, proč byste nemohl mít těch bytů víc, je to důvod, proč byste za vlastnictví více bytů neměl být odměňován.

        • Petr

          V tomto komentu nebudu reagovat jen na Vás Tribune a vezmu to možná i na přeskáčku. Všichni víme, že vlákna komentů WP žijí svým životem a nechtěl bych vidět, co by vylezlo z toho, pokud bych reagoval přímo na komentáře, jak mi to administrace ukazuje. Přesto se pokusím na ty komentáře nějak odpovědět.

          Především nejen Německá ústava hovoří o tom, že „majetek zavazuje.“ Uvádí to i naše LZPS v čl. 11, odst. 3., kde je uvedeno: „Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem.

          To co je v LZPS uvedeno vcelku koresponduje s tím, jak to vidím já.

          Pokud pak nahlédnu na reakce na můj komentář, pak s většinou více či méně mohu souhlasit. Přirozeně nemohu souhlasit s názorem autora hans. Ve svobodné demokratické společnosti nemůže onu míru určit nějaký volič. Z jednoho prostého důvodu – nezná potřeby konkrétních lidí a není tedy schopen je posoudit. Toho je schopen výhradně vlastník a nikdo jiný.
          Pokud hans píše, že „… V ostatních společnostech to určuje vládnoucí elita, obvykle sami vlastníci. …“ jde, podle mého názoru, o omyl. Ne jen „vládnoucí elita“ jsou vlastníci. I v Severní Koreji můžete mít nějaké vlastnictví, i ve Stalinově Sovětském Svazu, hitlerovském Německu a nebo v jiné totalitě existovali vlastníci, kteří nebyli členy vládnoucí elity.

          Podotknu ještě k reakci Tribuna, že nevím o situaci, kdy by někdo byl, beru v potaz uvedený příklad, odměňován za vlastnictví více bytů. Shodou okolností vlastním byt a dům a skutečně mě za to vlastnictví nikdo neodměňuje. Naopak, je mojí zodpovědností, aby například případná porucha přívodu vody nevytopila souseda, poškozená elektroinstalace nezapálila panelák a tuto zodpovědnost plně přijímám.

    • NavajaMM

      Áno, to je dôležitá zmienka v tej nemeckej ústave, nevedel som o tom. V anglosaských výkladoch, ktoré som našiel, sa pripúšťa aj právo vlastníka svoj majetok zničiť. To by v princípe bolo v Nemecku protiústavné.
      Je tu potom ešte dôležitá otázka, čo môže byť objektom vlastníctva. Rímsky a anglosaský výklad vychádza z toho, že človek vlastní seba a čokoľvek, čo vytvorí, automaticky vlastní. Vidím tam veľmi veľa možných sporov hlavne v oblasti nehmotného vlastníctva.
      Je otázka, či môže človek vlastniť iného živého tvora vrátane rastlín.
      A či môže vlastniť tak absurdné veci ako hviezdu alebo pozemok na Marse.

      • Kamil Mudra

        Z toho hlediska je ovšem otázka, zda může vlastnit nějaký pozemek nejenom na Marsu ale i na Zemi. Protože ten může jedině upravit ale nikdy vytvořit.

        • Tribun

          To je otázka legitimní a logická odpověď by měla znít, že nemůže, ale na jsou neoliberálové přece připravení: hodnoty vznikají vlastnictvím, takže tu půdu vytvořil a právo ji vlastnit získal tím, že si ji přivlastnil. Nevlastněné znamená nereálné.

        • NavajaMM

          V tomto mi je celkom blízky ten stredoveký prístup, kedy všetky pozemky de iure patrili kráľovi a vazalovi bývali pridelené len dočasne, aj keď to niekedy bolo na niekoľko generácií. Kráľovstvo, to vlastne niekedy bolo synonymum pre spoločné alebo verejné veci. Aspoň psychologicky sa ťažšie kradlo z kráľovského ako za socializmu zo spoločného – človek mohol mať pocit, že berie svoj diel.

      • vonrammstein

        Já jsem třeba řádně zaknihovaným vlastníkem jednoho staročeského jitra (asi 2.600m2) na asteroidu 371 Bohemia, který má taky svého vlastníka. Legálně jsem ho zakoupil. Ubližuju tím někomu?

      • Trpaslík z Trpasloje

        Celý koncept vlastnických práv je postavený na vodě a obsahuje zjevné vnitřní paradoxy. Je potřeba podotknout, že soukromé vlastnicví je privilegium garantované státem, který je schopný toto právo prosadit násilím. Bez tohoto organizovaného vynucení se každý spor o vlastnictví scvrkne na konverzaci
        A: „Tohle je moje soukromé vlastnictví!“
        B: „A to říkal kdo?“
        Nárok na volně existující výrobní faktory (půda, suroviny…) je ryze umělým konstruktem, který těžko má nějaký morální základ. Na začátku to nebylo ničí a někdo si to přivlastnil, tj. ostatní vyloučil, a to pravděpodobně násilím. Kdybych nebyl právní purista, řekl bych přímo, že uloupil.

        Je zde vidět nelogičnost celého konstruktu soukromého vlastnictví. Zcela zjevně zde stojí společenský zájem (zastupovaný státem) proti „privilegiu“ soukromého vlastnictví, které zřídil a garantuje zase stát.

        Takže ústřední otázka zní – JE SOUKROMÉ VLASTNICTVÍ VE VEŘEJNÉM ZÁJMU?

        • NavajaMM

          Áno, sú to logické argumenty a úderná záverečná otázka.
          Je možné, že súčasná koncepcia súkromného vlastníctva už splnila svoju historickú úlohu a pomaly dozrieva čas na jej prehodnotenie.

      • Leon Kreutzfeld

        Jak porad BBC (primo usty Pikettyho) tak clanek ze Stratforu dochazi k zaveru, ze problemem dneska je prilis vysoka nerovnost distribuce prijmu i majetku. Problemem ale muze byt i prilis rovna distribuce (rovnez rika Piketty v poradu BBC). Ta nerovnost dnes naopak kapitalism a rozvoj spolecnosti obecne dusi, jak tam rika nejaky miliardar ze Seattlu.

        Clanek ze Stratforu mimo jine illustruje, ze nerovnost neni vynalezem kapitalismu, ani jeho neodmyslitelnym znakem. V obdobi lovcu/sberacu byla nerovnost mala, priblizne jako dnes v CR. Patologickych rozmeru dosahla v obdobi agrarni spolecnosti. Naopak prumyslova spolecnost (oni tomu rikaji obdobi fossilnich paliv) v dlouhem obdobi nerovnosti ve spolecnosti znacne snizila, protoze bohatstvi tech „superbohatych“ zaviselo na prosperite stredni tridy. Oni rikaji ze dnes je otazkou jak se to vyvrbi, kdyz ve 21. stoleti mozna globalni spolecnost opousti obdobi fossilnich paliv a hospodarstvi se virtualizuje, takze neni jasne, jestli ti superbohati budou potrebovat k udrzeni bohatstvi (a moci) prosperujici stredni tridu, nebo jim na to za 100 let budou stacit roboti a solarni panely.

      • Mac

        trpajzlíci
        protože ty potvory Vám vlezou všude a strašně rychle se množí. Mnohem rychleji než banksteři, globalizátoři, výrobci zbraní a jiná podobná pakáž

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s