Verdikt na Davidem Rathem obviněným z korupce konečně padl. V procesu, který začal v roce 2013 (sic!) a ještě zdaleka není u konce.
Proč to tak dlouho trvalo, vždyť kdyby si pan soudce hodil kostkou a podle toho mu něco „napařil“ hned na začátku, ušetřila by se spousta času, vždyť od začátku je jasné, že ať by byl verdikt jakýkoliv, jedna nebo druhá strana by se odvolala. Ostatně se pan obžalovaný ani neobtěžoval na vyhlášení rozsudku osobně dostavit, proč také, když je to jen první figura ve standardním tanci odvolání-dovolání-předčasné propouštění za dobré chování.
Největší problém monstrprocesu (jinak se to nazvat nedá) s dr. Rathem není ve výši trestu, ale v tom, že po něm nenásleduje katarze, vždy zůstane pachuť zpolitizovaného procesu, jehož výsledek není spravedlivý, ale pragmatický.
Dostal hodně? A to dostal, zejména ve srovnání s tresty, jaké se u nás ukládají za násilnou kriminalitu. Potom jedině proto, že je Rath, kdyby byl třeba Novák nebo Pupík, byly by to 4 roky maximálně.
Dostal málo? Potom jedině proto, že soudce uvěřil (protože za příslušné všimné uvěřit chtěl), že tento vysoce inteligentní muž je úplný blbec, který plácá nesmysly a nepozná, že krabice s vínem necinká, ale šustí.
Část lidí bude vždy přesvědčena, že se toho Rath vlastně docela dobře vyvlékl (nepřijde ani o veškerý majetek, jen o zabavenou hotovost) a po vzoru kolegy Nováka za pár let odejde středem, část ho bude mít už navždy za mučedníka a oběť spiknutí politiků, policistů, státních zástupců a soudců.
Tahle kauza prostě dobře dopadnout nemohla. A proč? Protože česká justice nemá morální kredit, protože občané nevěří, že rozhoduje spravedlivě a neúplatně, že v případě kauzy dr. Ratha nejde o exces, ale o systémové selhání na všech úrovních.
Tribun 
Katarze nenastane po žádném medializovaném procesu, protože prostý lid má rád krev, extrémy a jednoznačná rozhodnutí a netouží po čtení spisu, byť by byl k dispozici. Je-li sprostý podezřelý alespoň trochu sympaticky vystupující, z populu se vydělí dvě skupiny, jedna považující soud za komplot, druhá přející psovi psí smrt. Ať soud dopadne jakkoliv, „prohrávající“ skupina nařkne soud z politického, finančního nebo jiného tlaku a konspirační teorie bují a bují. Kajínek, Kramný nebo Rath.
V minulosti se taky lidé chodili dívat na popravy, diskutovali o zločincích a dost možná navštěvovali i soudní jednání, pokud se tato odehrávala veřejně (což nevím). Ale byli pokorní a nemysleli si, ze jejich laický názor má nějakou hodnotu.
A on opravdu nemá.
S většinou z toho, co píšete, souhlasím. Jen ten „prostý lid“ se mi nějak nezdá. Když píšete prostý, naznačujete tím, že existuje i nějaký neprostý, nebo ještě jiný? A kam byste zařadil potom sebe? To samé ten laický názor, který podle vás nemá žádnou hodnotu. Jaký tedy má? Názor odborníka, který je zaslepen svojí odborností? Kdybyste psal prostě o lidech, souhlasil bych, ale s tímhle tříděním a kastováním nesouhlasím.
Prostým člověkem myslím neodborníka, člověka věci do detailu neznalého.
V kauze Rath patřím mezi prosté lidi taky, proto se nijak nevyjadřuju k tomu, jak a jestli by měl být trestán. Jinak bych byl přesně tím (prostým) žvanilem, které kritizuju.
Ještě jeden přípodotek – neprostým člověkem je v této situaci ten, kdo má schopnost přečíst a pochopit (!) spis a učinil tak. Žádné kastování.
Obávám, že takový nebyl v soudí síni ani jeden. Přečetli možná mnozí, ale nevěřím tomu, že by byl někdo schopen taková kvanta materiálu mentálně obsáhnout v celé šíři. To máte jako s poslanci a zákony – hlasují všichni, čtou mnozí, chápu výjimky, všechny důsledky domyslí výjimky z výjimek.
Soudce by měl. Myslím, že jste zbytečně skeptický.
Když vidím ty stohy spisů, ani bych mu neměl za zlé, kdyby ne.
Systémové selhání na všech úrovních?
A jak byste si prosím pěkně představoval optimální průběh řízení s člověkem, který jako šéf organizované skupiny dlouhodobě a systematicky „odkláněl“ peníze do vlastní kapsy, o čemž existují přesvědčivé důkazy, a jehož jediná snaha je /kromě neustálých obstrukcí/ udělat ze sebe politickou oběť?