Co je to Havel?

Na včerejší trucdemonstraci znělo mj. i skandování: „Ať žije Havel.“ Jistěže tím „kavárníci“ nevyvolávali mrtvého politiku z hrobu, nýbrž se tak hlásili k jeho odkazu. Ale k jakému odkazu? Víte vůbec někdo, jaký obsah se pod symbolickým odkazem Havel skrývá? Znamená Havel pražské letiště, vytunelovanou revoluci, fešácký kriminál, mafiánský kapitalismus, rozbitou republiku, zlodějskou transformaci, humanitární bombardování, protekční restituce, výpalné za zmínění jména Havel nebo co vlastně? Ptám se zcela vážně a bez ironie a jediná odpověď, kterou neberu, je pravda & láska.

Reklamy

91 comments

  1. DrVopylecVokurka

    Podle mě se jedná o zaplacenou reklamu na společnost ha-vel internet s.r.o., poskytovatele internetu. :-)

  2. tresen

    Znamená Havel pražské letiště,
    vytunelovanou revoluci, fešácký kriminál,
    mafiánský kapitalismus, rozbitou republiku,
    zlodějskou transformaci, humanitární

    bombardování, protekční restituce, výpalné za zmínění jména Havel nebo co vlastně?

    letiště nevzývali určitě
    na vytunelovanou revoluci možná mysleli, jen nevím, jestli jmenovali toho, kdo mu ji vytuneloval
    myslíte fešácký kriminál, kde neumřel jen díky poprasku v zahraničí?
    mafiánský kapitalismus, rozbitou republiku, zlodějskou transformaci – viz bod 2
    humanitární bombardování asi taky nevzývali, protože tenhle termín používají jeho nepřátelé. Příznivci oceňují, že díky zásahu spojenců zemřelo na Balkáně nesrovnatelně míň lidí, než kdyby válka pokračovala.
    protekční restituce – viz bod 2
    výpalné za zneužití jména Havel chtěl Havel?

    Myslím, že ty body přesvědčivě vypovídají, že vysvětlovat vám, proč na tom shromáždění lidi volali Havlovo jméno, by bylo házení hrachu na zeď. Je ještě jedno podstatně nelichotivější úsloví.

    • Tribun

      Reakce tak očekávatelná, až je z toho smutno, ale budiž.. co tedy víme?

      Že ti Havlové jsou přinejmenším dva, jeden skutečný, problematický (eufemicky řečeno), kterého vidím já a jeden ideální, bez chyby a bez viny, kterého vidíte a vy a měli ho před očima zřejmě i ti lidé v průvodu.

      Jenže to jste pořád vyjmenovala, co Havel podle vás není, přestože jsem se ptal, co je. Pozitivně byste to neuměla?

      na vytunelovanou revoluci možná mysleli, jen nevím, jestli jmenovali toho, kdo mu ji vytuneloval

      Mu ji? To byl jeho soukromá revoluce? No, možná, že kdybyste to řekla takhle, tak bych s vámi souhlasil. Ale není ono to spíš tak, že to byl právě Havel, kdo tu revoluci vytuneloval (ukradl) lidem? On byl ten, kdo celý porevoluční vývoj legitimoval svojí autoritou. Nechcete doufám naznačovat, že Havel nenese za nic z toho, co se tu po Listopadu dělo, zodpovědnost?

      • Feldkurát Katz

        ale jistěže paninka třešinka přesně tohle myslí – Havel nic, Havel muzikant…

        Havel měl – minimálně do takového roku 1997-9 – tak obrovskou autoritu a pozici ve společnosti, že měl moc minimálně korigovat nejzvrácenější excesy Klausovy rozkrádačky.
        Na co se vzmohl?
        – na rádobyintelektuálské mudrování o světových problémech, které těmi plky těžko mohl vyřešit.
        – na arogantní doporučování ve stylu Marie Antoinetty (ať jedí koláče, když nemají na chleba) – jeho rozumbradování, že holt v těžké ekonomické situaci si lidé nebudou kupovat stolní lampy za 15 tisíc……
        – humanitární bombardování samozřejmě vzýval, byl to jeho terminus technicus když lokajsky podpořil hned na začátku barbarské vraždění srbských civilistů ( v této souvislosti si pochvalovat, že bez bombardování by bylo obětí mnohem více – s ohledem na to, že bombardování pomohlo vzniku narkomafiánského , muslimského státu v Evropě, který slouží jenom takovým, jako je Majdalenka Ólbrajtovic a jí podobní – na to už je třeba speciálního třešního žaludku)
        – na servilní a patolízalské podepisování různých lejster, jako byl třeba „Dopis sedmi“, kde urychleně, těsně před koncem funkčního období poníženě vyjadřoval podporu tomu vylízanýmu primitivovi Bušovi při jeho realizaci válečného zločinu v Iráku
        Za celou dobu svého prezidentského panování – 13!!! let – se vzmohl jedinkrát na neslanou nemastnou kritiku Klausovy rozkrádačky (Rudolfinum 1997) – a to jenom proto, že tehdy u byl Klaus v řiti

        Havlovi hrozilo umření v kriminále? A sakra, to už se dostáváme do oblasti megafórů :-))) Havel byl prominentní „vězeň“ režimu, které ty „perzekuce“ měl zpoza opony štědře kompenzované.
        Byla spousta noname nesehnutých, o kterých se nemluví, kteří trpěli za komančů tisíckrát více než tento ožrala, proslavené rádobydivadelními slátaninami.

        Ale vysvětlujte toto paninkám, vždyť přece: „AŤ ŽIJE HAVEL!“

  3. Leon Kreutzfeld

    Mythus Havel je obdoba Jezise Krista moderni ceske historie. Z dalsich historickych osobnosti se cosi podobneho prihodilo jeste Mahathma Gandhimu a Martinu Lutheru Kingovi. Vy odmitate vysvetleni ze jde o pravdu a lasku, tak tedy Buh seslal sveho syna, aby vykoupil narod cesky z hrichu komunismu, tak jako v Bibli ci archetypalni pohadce.

    Do jiste miry to asi vyvera z podstaty psychologie ci psychozy davu. Proste jista cast lidi ma tendenci vnimat realitu religiosnim zpusobem, I kdyz k tomu mozna pouziva jine nazvoslovi, protoze doba ja vedecka a technologicka. Hnuti havlistu je vedeno skupinou “apostolu”, kteri se s Mistrem za jeho zivot znali, jako Kocab nebo Halik. Za Vaseho zivota budou pravdepodobne sepsany jeho biographie (evangelia).

    S pozemskou osobou Vaclava Havla, s letistem, ci copyrightovanim jeho jmena to nema nic spolecneho, to prece musite tusit i Vy. U Jezise se taky neprobira, ze byl pravdepodobne levobockem rimskeho vojaka a sam udrzoval pomer s lehkou zenou, Gandhi ze rad spaval s pubertalnimi a divkami a MLK dal za usi kazde sukni co se dala chytit. To jsou nepodstatne, svetske slabustky a selhani, ktera nejsou pro mythus dulezita.

    Takove vybudovani mythu se ale neda prihodit jen tak kazdemu. Rada statniku methodicky pracuje na svem odkazu, ale treba v pripade Bushe to budou valecne zlociny na Blizkem vychode a v pripade Klause rozkradena republika ukradene pero i kdyby cert na koze jezdil. Havel navzdy zustanezachrancem z komunismu.

  4. Ota

    Ptáte se asi tak, jako bych se ptal já, znamená Putin vraždy novinářů, opozičních politiků, kriminalizaci opozice, smrt nepohodlných ve vyšetřovací vazbě, homofobii, postsovětský nacionalismus, neoliberální daňový ráj, státně kapitalistický oligarchismus, korupci, kdy ministři vlastní majetek se 100násobným přesahem jejich státem vyplácených příjmů, vliv církve jak ve středověku….majetkové a sociální rozdíly jako v rozvojové zemi, průvodní jevy sociálně slabé společnosti jako: alkoholismus, nízký věk dožití…Vše by to byla podobně jako v případě Havla pravda. Ten ale na rozdíl od Putina rozhodoval jen o barvě koberce ve Vladislavském sálu a ne o tom všem co mu je předhazováno. Nemáme tu ruský absolutismus, tedy alespoň do doby než udělá Zeman, Konvička, Bartoš a Sládek nějaké nové „Akční výbory“…

    • Tribun

      Podle mě je naopak ta míra zodpovědnosti velmi podobná, děje-li se tak za něčího „pontifikátu“. I když je prezident jen ceremoniální pozlátka, pořád nese morální odpovědnost za režim, jenž zdobí.

  5. XY

    Nadějný dramatik, diletantský filozof a politik, trochu exhibicionista a pletichář jako každý divadelník. Zbytek tvoří to, co si do něho promítáme, tedy mýty… :-)

    • vera

      Myslím že první věta je přesnější. Mýtus neoslavujeme, mýtus si vyprávíme za dlouhých zimních večerů. Oslavujeme SUPERSTAR :-). Přišel v pravou chvíli, dal lidem, unaveným furt stejnou písničkou, něco nového, rozverného, taková koloběžka na hradě, úúúúúžas, k tomu šaškovská čepička pravdy. Sice jen iluze pravdy, ale byla tak sladká, tak bezbolestná, to se nezapomíná :-)

  6. tresen

    Sice nevím, proč se toho házení něčeho někam či komu dopouštím, když je odezva předem jasná….
    Nejdřív k té vaší větě, že váš obraz Havla je ten jediný skutečný. Nejste nějak moc domýšlivý?
    Můj vztah k Havlovi rozhodně není jednoznačně nadšený, protože vidím chyby, kterých se dle mého dopustil.
    Jeho obraz si mohu rozdělit na Havla předplyšákového – tj. vtipného autora a disidenta, kdy mu v obou těchto rolích nemohu celkem nic vytknout, a na Havla revolučního a porevolučního. Tenhle Havel byl podle mého názoru excelentní až do pomlčkové války, kdy se vlastně prvně vyjevila jeho obrovská slabina – víceméně nulová schopnost vyjednat podporu pro svou představu anebo aspoň kompromis za situace, kdy dojde k ostrému názorovému střetnutí. Neboli Havel zkrátka nebyl politik všednodenní praxe, narazil na zeď faktu, že hlasy pro své návrhy nezíská projevem ve sněmovně, tj. silou myšlenky a přesvědčivostí argumentů, ale jedině tahanicemi ve stylu něco za něco. A na to že nemá. Podle mne to měl reflektovat, doklepat to do voleb, které lidem slíbil, a jít od toho. Protože dál už to bylo jen trápení. Jeho osobní trápení, když nedokázal na domácí půdě ovlivnit takřka nic, i trápení pro lidi jako já, kteří jsme si to uvědomovali. Zkusil to ještě párkrát, například v tzv. rudolfinském projevu, ale nakonec jediným efektem byl neuvěřitelný výron nenávisti vůči jeho osobě ze strany těch, proti kterým byla jeho slova namířena.
    Nicméně, i když vlastně proti této mafii nic nedosáhl, ve srovnání s tím, co přišlo po něm, není vůbec divu, že lidi volají jeho jméno.

    • Tribun

      To není domýšlivost, jen reflexe prostého faktu, že vše na Slunci má i svůj stín. Ale jinak to, co píšete, respektuji a s lecčím z toho bych neměl problém souhlasit. Podle mě jeho největší chybou – pokud to ovšem byla chyba, a nikoliv splnění zadání – bylo, že promrhal potenciál, který s ním byl spojen. Mohl dosáhnout opravdu hodně, ale jediné, na co se zmohl, byla regrese ke kapitalismu.

  7. taras2

    Mýtus není pro Havla a jeho význam to správné slovo. Mnohem lepší je public relations projekt ctihodného ústavu v Langley, jehož byl podle mínění mnohých (např. již zemřelého Jiřího Ješe) od šedesátých let smluvním agentem. Překvapivé je jenom to, jak tahle sázka nakonec vyšla, oboustranně, neboť se po dlouhých více než dvacet let jevila jako sázka na mrtvého koně. O pádu režimu nesnili ani ti největší optimisté.
    Nelze ani jinak vysvětlit tu jeho doslova lokajskou podřízenost a servilitu k jednomu z nejzločinnějších režimů tohoto světa, k USA. Jako politik figurka, loutka, mamlas, se kterým mávali všichni trochu schopnější (typicky Klaus, kterého se doslova bál). Morálně selhal skoro bezpříkladně. Jinak průměrný až podprůměrný dramatik, jehož opět v zahraničí vyzdvihovala a podpírala jeho mateřská firma, jako mnoho jiných spisovatelů. Soukromý život hampejz připomínal, v tom se Kreuzfeldem vyjmenovaným vzorům zcela vyrovnal.

    Na druhé straně – aktivním odpůrcem režimu, který se pro pravdu nechává zavřít, nemůže být jen tak nějaká čičmunda. V tomhle a v podpisu Charty či v písemných protestech, veřejně adresovaným moci, se ukazuje jistá mravní kvalita, kterou nelze zlehčovat. Ale takových bylo samozřejmě více, zapadli, jenom on však měl tu správnou podporu.

    • Tribun

      Selhal, to je otázka. Možná také jen splnil zadání. Selhal ve vztahu k očekáváním, které do něj lidé vložili, a to ještě v očích těch kritičtěji myslících, pořád se najde hodně těch, kteří na něj nedají dopustit.

    • Leon Kreutzfeld

      Vite, ja si vubec nemyslim, ze selhal. Pokud jeho misi bylo byt tvari vyriznuti Ceskoslovenska z ruske sfery vlivu a zaradit ho do te dominantni euroamericke, tak tam byl stoprocentne uspesny.

      Soukromy zivot, profesionalni vztah k zapadnim tajnym sluzbam, detaily polistopadoveho vyvoje, to jsou z pohledu „mythu Havla“ podruznosti. Postavy tohoto formatu se stanou symbolem nejakeho trendu, u toho napachaji hromadu chyb a skod, nektere jsou zatraceny a z nekterych se stanou predmety legend.

      Mythus Havel neni o tom jaka konkretne byla historicka osoba Havel a jeho ciny, ale jak vnima dane udalosti cast spolecnosti a establishment. Kdyby v jednactyricatem nezacala zima v Rusku brzo, tak jsme mohli debatovat o „mythus Hitler“.

      • taras2

        Selhal s ohledem na to, jakou měl na startovní čáře v 90. roce pozici u občanů, jaký měl kredit. Prohospodařil ho v sérii osobních selhání a utopil se v politické žumpě „mafiánského kapitalismu“.

    • Tribun

      Taky tě mám rád.

      Dovedeš si představit, co za neskutečné bláboly, které bych nestíhal mazat, by tady viselo, kdybych ty komentáře neschvaloval? Kecy může vzít čert a myšlenky, které stojí za to, můžou klidně den dva počkat, nemyslíš?

      • taras2

        Ale přece nemusíš schvalovat všechno, první příspěvek povolíš a pak už má komentátor volný vstup. Pokud by tě nasejřil, tak ho zabanuješ a má utrum, musí se přihlásit pod novým nickem a mailem, a zase ho máš na háku s prvním přihlášením. I když tvým důvodům rozumím, stejně mi to jde na nervy.

        • Tribun

          Kdysi jsem to zkoušel a moc to nefungovalo. Prudilo to jen ty slušné, prevítům to nevadilo a naučili se to obcházet. Ale možná bych to mohl zase zkusit.

  8. Hudec, dosud utajený terorista

    Havel? A koho to ještě dneska doopravdy zajímá? Jak velké procento populace? 5% ? 3 %?
    Už je to jen výkřik, heslo, ikona k níž se někteří modlí, jiní na ni plivou, ale většině je ukradená.
    Mně taky.
    Ikona na prodej, jak matrjošky na Karlově mostě.

    • Tribun

      Možná je to opravdu těch 5%, ale je to 5%, které tvoří 80% mediálního obsahu a formují tak myšlení veřejnosti. Já bych to nepodceňoval.

      • Hudec, dosud utajený terorista

        No, když občas zajdu do hospody, tak se mi to formování nejeví jako nějak moc úspěšné. O svém blízkém okolí ani nemluvě. Ale vůbec na tom nezáleží. Bylo a je přehavlováno a lid český je na takové masáže citlivý. Vlastně ani nevím, proč se na toto téma zapojuji do diskuse. Asi jsem pitomec….

        • Tribun

          Jestli ta hospoda není v Praze, tak asi ano. Bohužel, v Praze i hospody připomínají kavárny. A jsem rád, že jste se do diskuse přidal. Číst stále ty stejné věci od stejné směny časem omrzí.

  9. Rosťa

    Ještě,než stačil amík někde ve světě demokraticky vymlátit pár set tisíc obyvatel, Havel už se nechal slyšet, jak je to supr. Tribune, omylem jsem sem přes nějaký odkaz vlezl a slibuji, že už to neudělám.

  10. Sato

    Havel je i přes své chyby symbolem člověka s nesmírnou odvahou, který i přes pronásledování, věznění a mučení komunistickou totalitou nezvdal svůj celoživotní boj za svobodu, pravdu a spravedlnost. Havel dokázal odstavit od moci zločinný režim, který dovedl jednu z nejvyspělejších zemí mezi země rozvojové. Proto leží Havel tak komunistům v žaludku, a proto na něj slušní a poctiví lidé 17. listopadu vzpomínají. Pokud si přečtete Havlovy hry, tak zjistíte, kde čerpal odvahu postavit se komunistické diktatuře,
    A s tím humanitárním bombardováním, které Havel nikdy nezmínil – i když to zopakujete ještě 97x, tak to pravda nebude, je mi líto.

    • Tribun

      Tak tohle je přesně ten Havel-mýtus, kterého někteří lidé tak nutně potřebuj, aby si nemuseli přiznat, že naletěli a chybovali. Kdyby byl Havel sám schopen svrhnout režim, tak by neseděl v kriminále, ale na Hradě. Režim svrhli nespokojení lidé a to především proto, že se jejich nespokojenost potkala s mocenskými boji uvnitř režimní elity a rezignací režimu na svoji vlastní existenci.

      Ano, Havel nikdy neřekl přesně „humanitární bombardování“, hovořil „pouze“ o bombardování „z humanitárních důvodů“. Pro vás je to možná zásadní rozdíl, pro mě v tom naopak žádný zásadní rozdíl není.

      • NavajaMM

        Pane Sato, spomínam si na jeden starý vtip ešte z hlbokého socializmu za Husáka z 80-tych rokov, keď bol Havel vo väzení na Boroch. Bola otázka, kto bude náš budúci prezident. Odpoveď: „Havel. Už je v prípravke“. (Narážka na to, že svoje si odsedel aj Husák blahej pamäti). Keďže si veľmi živo spomínam na rozprávanie takýchto vtipov, znie ten mýtus o tom, že Havel odstavil komunizmus v ČSSR – trochu podivne.

      • Sato

        S prominutím bych neřekl, že zrovna vy jste ten pravý, kdo má mandát soudit Havla. Nepsal jsem, že byl Havel sám. Ale především díky Havlovi se u nás podařilo odstavit od moci komunistickou diktaturu nekrvavou cestou. Za to by mu měli být komunisté vděční. A také za to, že dodnes nejsou u nás komunisté postaveni mimo zákon, jako třeba na Slovensku.
        Komunisté se pokoušeli Havla zlomit hodně ohavnými prostředky včetně mučení. Havel ale svůj boj za svobodu našeho národa nikdy nevzdal.
        A ani s tím bombardováním z humanitárních důvodů nemáte pravdu. Budete muset ještě o hodně couvnout, abyste se dobral k pravdě.

        • Tribun

          Každý má právo soudit Havla. Havla, který nedokázal vůbec nic, jen byl v pravý čas na pravém místě. Než budete příště zase něco brožurkově blábolit, zjistěte si něco o tom, jaký byl skutečný disent, jak fungoval, a proč se disidenti po převratu s Havlem rozešli.

        • Feldkurát Katz

          jako humoristická vložka – no dejme tomu průměr. Pokud to pan Sato-Kojzar myslí vážně, je žvástající tragéd

          Havla prej mučili :-)) Jak? Waterboardingem?

  11. NavajaMM

    S menom Havel som sa prvý raz stretol ako študent v 80-tych rokoch na vojenskej katedre. Dostal som napomenutie, že nie som správne ustrojený, konkrétne vlasy – mal som údajne účes na havla. V tom čase by som vete „Nech žije havel“ rozumel dokonale.

    • Tribun

      Tak tohle vím náhodou úplně přesně: účes na Havla se jmenuje podle jednoho prvorepublikového holiče. Střih na Havla podle pana exprezidenta jsou pak velmi krátké kalhoty (kterými se podle některých při své první inauguraci přihlásil ke svobodným zednářům).

  12. embecko

    Na kauze Havel je pro mne nejzajimavejsi, jak nekdo neco tak nepravdepodobneho mohl vymyslet a jak neco takoveho mohlo nakonec projit. Jak psal pred 15 lety Sedovous: Soudruh, ktery vymyslel Havla, by zaslouzil Rad prace!
    Me Havel trosku pripomina Haska, uz treba tim, ze se o jeho dile vice pise, nezli se cte. A oba chapu jako obeti politickych okolnosti, ze kterych se casem stal mytus. Je v tom opet cosi z reckeho dramatu: nebyt zle doby, oba nadejni spisovatele by nejspise zapadli.
    Zadny cesky mytus nedokaze zit sam o sobe, ale potrebuje nejake „uredni“ potvrzeni (na rozdil od Nemcu). Timto potvrzenim se v obou pripadech stalo literarni dilo, diky nemuz mame duvod o nich mluvit. Kdyby nic nenapsali, zapadnou, kdyby psali spatne, zapadnou take. Nicmene svetovym spisovatelem neni ani jeden z nich- sice se ctou, ale spise z povinnosti a jen ve svetle ctenarove chvili z jejich dila zavane dech genia :o)

  13. XY

    Mno, abych se zbytečně nehádal – Havel v čase normalizace spolu s ostatními disidenty vsadil na „život v pravdě“ – tj. autentický život občana, jenž je ochoten se nechat v případě nutnosti i zavřít, protože tak mu velí jeho občanský postoj. Rád bych v té souvislosti zdůraznil, že v té věci nebyl zdaleka sám; že koncept tohoto postoje je ukryt už hluboko v časech romantismu a že onu lidskoprávní nadstavbu formulovala řada lidí tu i v zahraničí. Mělo to celou řadu háčků, včetně toho, že onen „život v pravdě“ se v oblasti politických akcí svými metodami nijak zásadně nelišil od těch, kdo akceptovali „život ve lži“, což jen prohloubilo spory mezi částí domácího disentu a českou emigrací. Po listopadu se mnozí úspěšně pokusili plody svého „života v pravdě“ sociálně kapitalizovat – a tu je Havel vskutku veleúspěšným výhercem – zatímco o jeho vlastní tvorbě to jednoznačně říci nelze.
    Pokud jde o Havlovu symbolickou roli „osvoboditele od komunismu“, dost se obávám, že zdaleka nebyla jen výsledkem spontánní národní volby, ale také pečlivě řízené přípravy i ze zahraničí. Ostatně bez Gorbačovova rozhodnutí, že se tentokrát nebude střílet, by se nejspíše žádný odchod střední a východní Evropy z komunismu nekonal – veškeré vyčerpanosti „reálného socialismu“ navzdory. Hodnoty, jež Havel sliboval dodržovat a k nimž jsme se tak hlásili, bohužel záhy zprofanoval i sám. Potýkáme-li se dnes s otázkou, kdo je to Havel, potýkáme se tím zároveň tak trochu s vlastní frustrací ze společenského vývoje, jejž Havel symbolizoval a pomáhal (ať už vědomě či nevědomě) znehodnotit. Tož tak.

    • Tribun

      Byli jiní, kteří „životem v pravdě“ riskovali daleko více, než Havel, který si mohl být jistý materiální i morální podporou ze západu, skutečně riskovali, a dnes se o nich mlčí, pokud se o nich vůbec ví.

    • NavajaMM

      Pane XY, Havel sa do role, ktorú ste popísali, veľmi úspešne štylizoval. Viackrát som ho však pristihol pri lži a dostali sa mi do rúk tiež materiály od jeho priateľov z disentu, ktorí s ním mali tiež niekoľko nepekných skúseností.
      Ten „život v pravde“ je predsa len relatívna záležitosť a musí byť autentická (neplatí, ak sa tvorí ex-post). Za socializmu som poznal niekoľko skvelých ľudí, ktorí tiež svojim spôsobom „žili v pravde“. Napríklad tak, že akcentovali všeľudské hodnoty a brali režim za slovo – aby dodržal, čo sľubuje. (Aby to nevyzeralo, že varím z vody, budem aj menovať príklad – lekár, doc. Velemínský z Ostravy. Režimu veľmi pohodlný nebol, hoci mal za sebou koncentrák, a aby mohol liečiť, pracoval na Slovensku v Ľubochni.)
      Havel určite nežil v pravde v kritických momentoch, keď by to najviac bolo treba:
      1. Keď sa na Slovensku prebúdzal nacionalizmus. Havel doslova prilieval olej do ohňa a chodil do Bratislavy provokovať, len kvôli palcovým titulkom v zahraničnej tlači, ako ho na Slovensku vypískali.
      2. Keď sa rozpadal spoločný štát. Bol jeho hlavou, nevyužil ústavné články na jeho udržanie a abdikáciou urýchlil jeho rozpad. Mnoho Slovákov ho úprimne považovalo za svojho prezidenta. Tým, že nevypísal referendum a po rozpade federácie sa nonšalantne stal českým prezidentom, sa dopustil na týchto Slovákoch zrady (hovorím za seba).
      3. Pri nechvalne slávnom bombardovaní Juhoslávie. Nekompromisným postojom k zastaveniu výroby zbraní na Slovensku postavil svoju latku pacifizmu hodne vysoko a následne v prípade Juhoslávie túto latku s úplnou samozrejmosťou podliezol.

      • XY

        Pane NavajaMMe, myslím, že mezi našimi stanovisky není nijak příkrý rozdíl. Přiznávám bez mučení, že neznám doc. Velemínského, ale znal jsem a stýkal jsem se s lidmi z okruhu Charty řekněme lokálního (ale doopravdy lokálního?) významu. Někteří z nich zažili i vězení kvůli Havlově dopisu (viz Vaculík: Pokus o jiný žánr, in Další tisíce (slov), Atlantis, Brno 2015) . Mnozí vedli krajně autentický život, včetně staré dámy, jež si odseděla za „rajchu“ tuším 4 roky káznice ve Vratislavi za účast v Obraně národa; tatáž dáma, co signatářka Charty pak komentovala práci estébáků ve vlastním bytě (tihle nezvaní hosté k ní dorazili tuším v 5 ráno) vzpomínkami na podobnou akci gestapa. Byli to zkrátka autentičtí a přes všechna omezení mocí stále sebevědomí občané, ale v tom kriminálu seděl i Havel (a málem tam umřel na zápal plic) – tehdy se zlomit nenechal. Žádný z těch lidí ale neměl potřebu využívat téhle zkušenosti co sociálního kapitálu jako VH. Po revoluci se vraceli ke své práci, k níž je režim nepouštěl – univerzitní profesura pro významného historika, stará dáma se dočkala docentury filozofie za neuskutečněnou habilitaci, kterou jí zastavil únor 48. Ale to byla jen maličká a nikdy „nekonzumovaná“ satisfakce, prakticky Tittel ohne Mittel.
        Jiná situace byla např. u generace „Tvářistů“, těch, kdo se soustředili v polovině 60. let okolo literárního časopisu Tvář. Patřil mezi ně VH a dva ultraliberálové E. Mandler a B. Doležel. Pro ně byla literární tvorba kompenzací nenaplněných politických ambicí (např. číst Mandlerovy prózy dnes je hotové utrpení); byli to lidé, pro něž byla literatura prostředkem k vyslovování politických stanovisek, tvorba nebyla jejich autentickým cílem. Lehce se jí vzdali, pokud nalezli jiné životní možnosti. VH mezi nimi patřil kamsi na pomezí. Život v pravdě měl ozvláštňovat jejich opusy co pravé autentické umění, vznikající navzdory nepřízni a bez ohledu na mrzký komerční úspěch. Ale přitom zoufale prahli po úspěchu, o tom svědčí nenávistné pomluvy úspěšného zahraničního autora českého původu, jehož prozaická díla světového významu jsou díky těmto sporům dodnes českým i slovenským čtenářům nedostupná. Úsilí (marné) VH vrátit se na konci života do týchž vod a navázat na dávnou slávu jen dokazuje, jakou narcisistní potřebu sebepotvrzení skrze úspěch v sobě choval až do posledních chvil. Potřeba hřát se ve světle ramp ho nikdy neopustila; pro úspěch byl ochoten udělat cokoli, včetně těch tří bodů, které uvádíte. Ale ten první mi přijde poněkud sporný v tom smyslu, že část slovenské společnosti byla rozhodnuta dosáhnout samostatnosti stůj co stůj, bez ohledu na cenu.

        • Tribun

          Kdo je ten, jehož dílo si nemůžeme přečíst a proč? Protože loajální překladatelé to nepřeloží a loajální nakladatelé nevydají, nebo kvůli nějakým autorským právům?

          • XY

            Je to jeden dnes pětaosmdesátiletý nemocný pán, jenž se stal v této zemi tak nenáviděnou překážkou zdejších okresních tvůrců a užil si od nich tolik nenávistné špíny, že česká vydání svých próz blokuje. Ostatně dnes je obecně považován (a sám se považuje) za francouzského autora českých kořenů. Představitel tzv. Weltliteratur, jehož tvorba svou důsažností, objevností, popularitou a zejména významem zastínila opusy pana VH. To mu nebylo (a asi nikdy nebude) odpuštěno – stejně jako volebnímu vítězi nad kandidaturou Karla Schwarzenberga na prezidentský stolec. :-)))

        • NavajaMM

          Áno, pekne ste to popísali, pane XY, súhlasím.
          Súhlasím aj s tým, že na rozpade federácie mali leví podiel slovenskí pseudovlastenci a novozrodení oligarchovia z oboch republík, ktorí vycítili jedinečnú dejinnú príležitosť. Nie som si istý, či by bolo v silách VH zabrániť rozpadu, skôr myslím, že nie. To, čo som mal na mysli ste skvele ilustrovali popisom jeho potreby byť na výslní. Totiž sformulovať a zaujať istý morálny postoj je relatívne bezbolestné oproti energii, ktorú musí človek vynaložiť na to, aby za všetkých okolností ostal svojmu postoju verný. Podobným sporným momentom sa nevyhol počas života ani Gándhí.
          VH bol len človek a ľudsky jeho rozhodnutia chápem. Len ho to diskvalifikuje pred možnosťou, aby sa stal mojim morálnym vzorom.

  14. tresen

    Pane N. vyjádřím se jen k bodu „referendum“, to ostatní postrádá věcný základ.
    Havel nemohl vypsat referendum o rozdělení státu, i kdyby stokrát chtěl. Věřte, že kdyby tenkrát tu možnost měl /ať už přímo ve své ústavní kompetenci anebo prostřednictvím většiny v parlamentu/, využil by ji. Když se podíváte na tehdejší rozložení sil, musíte uznat, že parlamentní cesta byla zablokovaná a ústava prezidentovi právo vypsat referendum nedávala.

    • Tribun

      Ze všechno, co zde bylo řečeno, mi plyne, že by ji nevyužil. Jen opravdu nevím, kdo je tragičtější postava, jestli Havel, nebo ti, co v něj navzdory empirii stále věří?

    • NavajaMM

      Paní tresen, nesúhlasím. V ústave federácie sa písalo jasne, že vystúpiť zo zväzku federácie môže ľubovoľná z republík, ale na základe referenda. Vtedajšia slovenská reprezentácia sa to snažila obísť tým, že predstierala, akoby Slovenská republika vznikla z ničoho – deklarovali „zvrchovanosť“ a prijali „novú“ ústavu. Česká reprezentácia na čele s Klausom potom túto hru prijala. Pritom je zaujímavé, že delenie spoločného majetku prebiehalo tak, ako keby Slovensko vystúpilo z federácie, čo len potvrdzuje, že zo slovenskej strany šlo len o kamufláž.
      Nesúhlasím, že Havel ako prezident nemohol nič podniknúť. Mohol (a mal) napadnúť zákon o rozdelení federácie ako neústavný (myslím, že ústavný súd sme už mali). Hoci sám zo svojej funkcie nemohol referendum vypísať, pochybujem, že keby o vypísanie referenda požiadal federálne zhromaždenie, že by si dovolilo odmietnuť. Pamätám si vtedajšiu prevládajúcu náladu na Slovensku. Hoci nacionalistov bolo najviac počuť, verte, že oni prví a na vlastnú päsť by referendum na Slovensku zorganizovali, keby si mohli byť istí výsledkom. Oni sa rozhodli konať a počítali s tým, že o niekoľko rokov už spoločnosť prijme rozdelenie ako holý fakt.
      Späť k Havlovi – v kritických momentoch postupoval presne v duchu tradície Beneša a Háchu.

      • Tribun

        Havel prostě místo toho, aby něco udělal, zbaběle utekl a když se to přehnalo, tak se triumfálně vrátil. K Háchovi bych ho nepřirovnával, to si Hácha nezaslouží.

        • XY

          Ale ne, Tribune, to se trochu musím Havla zastat. On se opravdu dost snažil zachovat jednotu Československa. Vzpomínáte, jak v týdenním rytmu pendloval mezi Prahou a Bratislavou, jen aby nezavdával příčinu žehrat, že všechno se upeče v Praze za slovenskými zády? A myslím, že mu nejpozději po jakémsi vystoupení v Bratislavě, kdy byl bombardován tuším také vejci (taková čs. demokratická tradice nešťastníků, usnesevších se (hergot, je ten přechodník dobře? A není to přechodník, ale adjektivum, fixalelujá!)), že objekt bombardování je prostě blbej) že věc je v rámci demokratických možností ztracena. Nakonec i takový čechoslovakista jako Milan Lasica pochopil směr větru a tehdy se nechal veřejně slyšet, že to rozdelenie je ozaj dobré, pretože sa (my Slováci) už nebudeme schovávať za Čechov, keď čokolvek neurobíme dobre… Havel tehdy abdikoval i z velice prostého důvodu, že totiž není dobře být hlavou neudržitelného státu – a věděl, že jako takový má šanci být zvolen českým prezidentem. Jako hlava poraženého federálního státu by měl cestu na „račana“ o dost komplikovanější. To už je zase o jeho osobních tužbách i tužbách těch, kdo s ním spojovali své politické osudy…

          Panu NavajaMMovi především omluvu za tu „českou“ slovenčinu; Lasica to tehdy řekl slovenčinou krásnou a bohatou, jaké nejsem schopen. K Benešovi – vnímám ho jako člověka, který byl rozhodnut zvrátit trauma příšerné historické politické porážky a jemuž se to díky usilovné práci v zahraničí skutečně povedlo. Obnova ČSR v předmnichovských hranicích (byť za cenu ztráty Podkarpatské Rusi) byl dle mého soudu obrovský historický čin, jenž v mých očích zcela rehabilituje případná selhání, která se mu dnes ledaským (a IMHO dost nespravedlivě) předhazují. VH šel v tom směru jinou cestou, tož tu máme dvě středoevropské „velmoci“, které se spolu musí moc snažit, aby jejich hlas byl vzat na vědomí.

          • NavajaMM

            Pane XY, tu musím trochu poopraviť Vás. Na ten deň, keď Havla ohádzali vajcami, si spomínam veľmi presne. V Bratislave na námestí prebiehal míting nacionalistov a Havel naň nebol pozvaný. Jeho príchod na námestie a to, akým spôsobom sa premával okolo davu si priam pýtalo nejakú násilnú reakciu. Presne takto si skúsení športovci vedia „vypýtať faul“. Za tým nebola žiadna snaha o udržanie spoločného štátu. O niekoľko hodín po tomto incidente sa zhromaždilo niekoľko stoviek ľudí – Havlových priaznivcov a čechoslovakistov pod Bratislavským hradom a kričali „Nech žije Havel“ a „Máme vás radi“. Záznam, ktorý som o tom videl neukázal, že by sa pri nich Havel aspoň objavil a povzbudil ich teplým slovom. Nemám žiadnu informáciu, že by sa tak stalo.
            Beneš a obnova ČSR? To zďaleka nie je len jeho zásluha. Čo takto podiel iného nášho prezidenta – Svobodu. Alebo aj toho zatracovaného Husáka. A mnohých ďalších, na ktorých sme ochotní zabudnúť len preto, že spolupracovali s komunistami alebo boli komunistami sami.
            Lasica… toho som tiež svojho času mal rád, no dnes je tak nepokryte a nehumorne proamerický, že to pre mňa spochybňuje podstatnú časť jeho odkazu z minulosti. Nepochybujem, že rozdelenie Československa bolo v súlade s politikou USA v tomto regióne.

            • XY

              Pane NavajaMMe, s tím Havlem v Bratislavě můžete mít pravdu, už si to moc nepamatuji. K Benešovi a dalším: Nic proti Svobodovi v časech války; proti Svobodovi v čase Února už cosi ano. K Benešovi – cynicky řečeno – uhrát obnovení ČSR v jejích předválečných hranicích za cenu nějakých 300 tisíc obětí je mistrovský kousek. S panem Husákem to myslím nebylo docela jednoduché, pokud vím, žil v té době v představách, že by se Slovensko mělo stát součástí Sovětského svazu. (Víte, příbuzný se účastnil SNP, měl slovenskou manželku, o niž přišel, když kdosi bombardoval B. Bystricu. Vzdal to, když ustupovali v zimě přes Kĺak; jako úředník na to fyzicky neměl. Jak a kde (resp. u koho) přežil zbytek války, to už je pro mne dnes nezjistitelné, stejně jako to, jak tenhle Čehún za Štátu v tej Bystrici prosperoval. A jako upřímný antikomunista se po válce nikdy nehrnul pro metály – taky nebyl schopen svou účast v té akci kapitalizovat. :-))
              Ale zpět k tomu Benešovi – dokázal tu republiku obnovit u Spojenců – a např. s takovými Brity to rozhodně nebylo jednoduché; ti na své garanci Mnichova hodně dlouho trvali. V tom směru si Beneš tu osobnostní integritu v plné šíři uchoval. Samozřejmě by bez těch čs. vojáků na obou stranách fronty a bez své exilové vlády nic nedokázal. Jenže měl u nich tu autoritu a uměl je dobře využít pro společnou věc a tu pak prosadit na mezinárodním poli u VŠECH Spojenců. To nebylo nic samozřejmého.
              To jen tak.

              • NavajaMM

                Pane XY, ten príbeh Vášho príbuzného zo SNP je celkom strhujúci. Áno, život je pestrý a stane sa hocičo. To ideológovia ho pri výklade splošťujú.
                Áno, chápem, že to Beneš nemal so spojencami jednoduché, ale bola to tímová práca. Zásluhy Benešovi nezmenšujem, ale ani nepreháňam. Vo veci Mníchova by som si dovolil pripomenúť nekompromisný postoj sovietov. Neuznali Mníchov ani na sekundu (aj keď sa dá akokoľvek špekulovať o dôvodoch) a toto odmietnutie Mníchova je trvalým postojom aj Ruskej politiky, ako nedávno pripomenul Putin v Poľsku. Dovolím si tiež pripomenúť, že takmer celú ČSR oslobodila armáda ZSSR a na konci vojny už bola obnovená „de facto“ aj s fungujúcim vládnym programom z Košíc. Nepopierateľnou rýdzo Benešovou „zásluhou“ sú jeho dekréty s prvým znárodnením a s odsunom Nemcov.

  15. tresen

    „…. pochybujem, že keby o vypísanie referenda požiadal federálne zhromaždenie, že by si dovolilo odmietnuť.“
    Já nepochybuju, že by si dovolilo. Opravdu si myslíte, že by to tenkrát prošlo? Minimálně sněmovna národů by to skácela spolehlivě.
    Je ovšem zajímavé, že vinu za to, že to FS neprojednávalo, dáváte jenom Havlovi. Co ti vaši věrní federalisti v poslaneckých lavicích?

    • Tribun

      To proto, že na těch demonstracích volá: „Ať žije Havel“ a ne: „Ať žije neznámý federalista.“ Jednou je symbol, tak je symbol se vším všudy.

    • NavajaMM

      Paní tresen, tu sme už na zradnej demagogickej pôde. Argumentujete proti tomu, čo som netvrdil a ani som tvrdiť nechcel. Nevyčítam Havlovi to, čo neurobili alebo urobili iní. Vyčítam mu to, čo mal urobiť ON a neurobil to.
      Viem, že trochu naivne a nepatrične do dnešnej doby som presvedčený, že „hlava štátu“ je stelesnením princípu štátnosti. A to určitého jediného konkrétneho štátu. Hlava štátu nemôže a nesmie myslieť a jednať ako súkromná osoba. Žiadna hypotéza o neudržateľnosti štátu nesmie byť dôvodom na abdikáciu hlavy štátu. V plnej miere to platí na Havla aj na Beneša. Takto motivovaná abdikácia je porušením prezidentského sľubu.
      Prezident ČSSR Václav Havel: „Slibuji na svou čest a svědomí věrnost Československé socialistické republice. Budu dbát blaha národů a národností v ní žijících, své povinnosti budu konat podle vůle lidu a v zájmu lidu a zachovávat Ústavu a ostatní zákony“.
      (Prezident republiky podepisuje slib.)

      Sľub vernosti republike je podstatne vážnejší ako sľub vernosti manželke. Preto bola kedysi manželská vernosť verejných činiteľov pod drobnohľadom. Ako test serióznosti zloženého sľubu. No dnes… (škoda pokračovať)

        • NavajaMM

          Tribune, dajte si do Googlu meno Boris Kolár. Je to chlap, čo súťaží o rekord Slováka s najväčším počtom nemanželských detí s čo najväčším počtom žien. Je to hviezda Bratislavskej smotánky, práve založil politickú stranu a zrejme nepochybuje, že v budúcej vláde bude hrať dôležitú úlohu. Obávam sa, že u slovenských voličov nie je bez šancí.

  16. Anonymní

    Sľub vernosti republike je podstatne
    vážnejší ako sľub vernosti manželke.
    Preto bola kedysi manželská vernosť
    verejných činiteľov pod drobnohľadom.

    Ako test serióznosti zloženého sľubu.

    Srovnávat se to dá opravdu těžko. Asi byste nevyčítal manželovi, že je nevěrný ženě, kterou mu rozřízli na dvě půlky. Taková analogie prostě nesedne, i kdybyste se rozpůlil.sám.

    • NavajaMM

      Paní tresen, už si to viem vysvetliť jedine tak, že nechcete chápať.
      Ak človek podvádza svoju manželku (neberie vážne svoj sľub vernosti), dá sa od neho očakávať, že za každých okolností dodrží svoj sľub vernosti republike?
      Keď si podrobne pozriete Havlov životopis, nezdá sa mi, že pani Olga Havlová bola šťastná žena. A vo Vašom príklade so ženou, ktorú režú napoly by to bolo tak, ako keby povedal: „Je skrytá pod posteľou, len si ju berte a režte ju, prosím, na dvore“. Naozaj to bolo „podľa vôle ľudu a v záujme ľudu“? Dovolím si tvrdiť, že keby sme to referendum zorganizovali dnes, boli by ešte milióny hlasov za zachovanie Československa a možno relatívne viac na slovenskej strane ako na českej.
      Vo veci toho sľubu vernosti, dovolím si pripomenúť aj aféru a proces s odvolávaním prezidenta USA Clintona. Oficiálnym dôvodom obžaloby neboli nejaké sexuálne techtle-mechtle ale „prejury“, teda krivá prísaha – keď sa pod prísahou údajne vyjadroval o záležitosti nepravdivo. Stal sa tým teda nedôveryhodnou osobou, morálne neschopnou zastávať úrad prezidenta.
      Tu nechcem rozoberať Clintona a jeho sľub vernosti manželke. Chcem len ilustrovať, že tento morálny akcent na mravnú integritu osoby prezidenta nie je len môj výmysel.

  17. tresen

    Pane N., pamatuju si tu dobu docela dobře. Volání po referendu o zachování Československa v mých vzpomínkách není. Slovenská reprezentace to do osudných voleb v dvaadevadesátém koulela ve stylu chytré horákyně – spoločný štát áno, samostatné Slovensko tiež áno.
    Otázka do referenda, na kterou by se dalo odpovědět „áno – aj“, by vešla do dějin politologie.
    Mečiar pak vběhl jako býk do otevřených vrat Klausovy arény, ze které už se nedalo vycouvat. Referendum? O čem? Bylo rozhodnuto. Kde byl ten lid, co byl podle vás proti rozdělení? Na dovolené?
    Já jsem Československo obrečela už v roce devadesát, když vyšlo najevo, jak rozdílný obsah má pojem vlast v obou částech státu.

    • Tribun

      Já si to tedy moc nepamatuji, ale ten pocit, který zůstal, je že lidé by referendum chtěli, ale politici ho nedovolili, protože neměli jistotu, že by dopadlo podle jejich představ. Jak už to tak ostatně s referendy bývá.

    • NavajaMM

      Pani tresen, spomienky vo Vašej pamäti dokazujú, že české mainstreamové médiá už vtedy o situácii referovali veľmi skreslene (alebo je Vaša pamäť už značne selektívna). Slovenskí nacionalisti boli sústredení v Bratislave a na severe Slovenska okolo Žiliny a na Kysuciach. Bolo ich veľmi cítiť, lebo mali silné zastúpenie aj v parlamente. Celý chudobný východ a stred bol za zachovanie federácie. Za zachovanie federácie bol aj Dubček – vtedajšia ikona Slovenska a popri Havlovi aj „plyšáku“.
      O otázke referenda som narýchlo našiel toto:
      http://www.veda.muni.cz/tema/3272-rozpad-csfr-vetsina-lidi-si-ho-neprala#.VlbZDnYvfDc
      Citujem:
      Přes všechno, co političtí představitelé před lety dohodli, se dodnes mluví o tom, že veřejnosti se jejich řešení nelíbilo. K referendu o rozdělení Československa však nikdy nedošlo. Mimo jiné proto, že se nepodařilo stanovit pro něj otázku, která by se jedné či druhé straně nezdála zavádějící.
      Sociolog Ladislav Rabušic proto raději než na spekulace odkazuje na indicie z výzkumů veřejného mínění z konce roku 1992. Vyplývá z nich, že česká veřejnost měla velkou většinou z připravovaného rozdělení obavy a na Slovensku ho vítala jen asi jedna třetina obyvatel.
      „Z průzkumu Martina a Zory Bútorových z března 1993 dále víme, že na otázku, jak by lidé hlasovali v referendu, bylo asi padesát procent proti rozdělení a asi třicet pro,“ podotýká Rabušic a uvádí ještě jeden příklad. Když se výzkumníci ptali lidí v roce 2002, tedy deset let po rozpadu Československa, jaký měli tehdy oni na rozdělení názor, tak 60 procent respondentů odpovídalo, že si takový vývoj událostí nepřáli, 22 procent bylo pro rozdělení a zbývajících 18 si nemohlo vzpomenout.
      Všechna zmíněná čísla nahrávají tvrzením, která se čas od času objevují ještě dnes. Hovoří o mlčící většině obyvatel, která se od sousedů odpojit nechtěla, ale svůj názor nemohla nebo nedokázala vyjádřit. „Vůdčí politické struktury lidem nedaly možnost se politicky v referendu vyslovit, a jelikož prvky občanské společnosti se teprve vytvářely, nezafungovala ani tato dimenze politické regulace,“ myslí si Rabušic.

      Odporúčam pozrieť aj toto:
      http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/radicova-zanik-csfr-bez-referenda-byl-volebnim-podvodem_270170.html
      Pripomínam, že Radičová bola isté obdobie v roli premiéra samostatnej SR.

      Možnosť referenda sa teda vážne prejednávala, ale vypísaniu zabránili taktické politické kalkuly o tom, že „otázka by mohla byť zavádzajúca“. Je to dôkazom toho, že si všetky strany uvedomovali minimálne vyrovnanosť tendencií. Pre separatistov bolo referendum rizikom, lebo nejednoznačný výsledok alebo neplatnosť by utvrdili status quo.
      Po vyše 20 rokoch skúseností s rozdelením nevidím vôbec žiadny reálny dôvod, prečo to bolo nevyhnutné. Naše spoločnosti sa nevyvíjajú divergentne a nie sú medzi nami priepastné rozdiely. Jediným dôvodom je to, že niekoľko ľudí touto cestou závratne rýchlo zbohatlo a pre niektorých to znamenalo prudkú politickú kariéru.

  18. tresen

    Pane N., s vaším posledním postem nemám žádný problém, myslím, že v žádném ohledu není v zásadním rozporu s tím, co jsem napsala já.
    Rozdíl mezi námi je v tom, že ačkoli jsme si vy i já přáli zachování Československa, vy jste čekal, že rozdělení zabrání Havel, zatímco já jsem pořád v koutku duše spoléhala na vás – tedy na nějaké rozhodné vystoupení slovenských příznivců společného státu.

    • NavajaMM

      Paní tresen, celá táto diskusia je primárne o Havlovi. Vzhľadom na hlavnú tému formulujem svoje príspevky. Za moju osobu – rozdelenie Československa som dodnes neakceptoval. Veľmi rád by som si to na tých pár kritických dní s Havlom vymenil, aby ste sa mohli presvedčiť, čo podľa mňa znamená vernosť republike.

  19. tresen

    Když Havel, tak Havel.
    Kdybyste se tenkrát vyměnili a on se ocitnul v kůži obyčejného Slováka a tudíž by ho neomezovala jeho ústavní role /své možnosti si tenkrát určitě ověřil velmi důkladně/, myslím, že by se za zachování společného státu ozýval velmi nahlas.

    • Tribun

      Z toho mi plyne, že ten Havel na Hradě nebyl tentýž, kterého si lidé mysleli, že tam posílají, když volali: „Havel na Hrad!“

      • NavajaMM

        Paní tresen, Vy ste ideálny fanúšik. Odpustíte svojmu idolu čokoľvek.
        Čo sa týka toho, ako sa nahlas ozýval občan Havel po svojej abdikácii, keď ho verejne v televízii vyzývali, aby sa uchádzal o funkciu českého prezidenta: „Je předčasné uvažovat o českém prezidentovi, jestli bych to měl být já, nebo… kdokoli jiný, protože možná nebude žádný prezident a bude král.“
        Zrejme v tom momente sa mi rozsvietilo, lebo Československo bolo odjakživa republikou, no České kráľovstvo má stáročnú tradíciu, lenže bez Slovenska. V tejto súvislosti odporúčam do pozornosti, že ponuku stať sa korunovaným panovníkom dostal aj prvý prezident USA George Washington. Jeho reakcia veľmi kontrastuje s postojom Václava Havla.

  20. tresen

    Tenhle detail mi tenkrát uniknul. Ale potěšil i po letech. Jako důkaz, že VH nechyběl humor ani v jinak dost smutných dobách.

    Ale vraťme se k tématu odpouštění. Dodejte mi důvod, proč bych měla odpustit Slovákům, že proti rozdělení nevystoupili a že nás, Čechy /včetně Havla/, nechali v domnění, že samostatné Slovensko je jejich přání. Zvlášť když říkáte, že pro rozvod byla menšina.

    • NavajaMM

      Jak to, že nevystúpili. Len tak narýchlo som našiel v archíve SME:
      14. júna 1992 V Bratislave sa konal míting spojený s podpisovou akciou za zachovanie spoločného štátu.
      Čítajte viac: http://www.sme.sk/c/768478/chronologia-rozdelenia-ceskej-a-slovenskej-federativnej-republiky-3-cast.html#ixzz3siLv8m9A
      Tiež som podpisoval takúto petíciu a možno nie jednu (aj za vypísanie referenda).
      Aké vystúpenie ste mali na mysli? SNP? Sršíte humorom ako Váš idol.
      *
      A tiež si na oplátku dovolím drobné podpichnutie mimo témy. Médiá, ktoré sledujete, vo Vás vytvorili dojem, že Slováci an blok sa chceli odtrhnúť od federácie. Dúfam, že aj cez materiály, ktoré som uviedol vyššie ste zistili, že Vás klamali.
      Aj tu je chyba, paní Tresen. Sympaťák vo Vašom obľúbenom médiu prehlási, že Asad je masový vrah a Putin je agresor bažiaci po svetovláde a Vy sa (po tom všetkom, čo sme už s klamstvami médií zažili) ani nespýtate jednoduchú otázku „Opravdu?“

      • tresen

        SNP by bolo lepšie ako podpisovanie petície. Kolko podpisov pod nej bolo?
        Na Mečiara to azda velký dojem neurobilo, ak preňho bola federácia naďalej neprijatelná.

  21. tresen

    Tak jsem to zkusila u Tarase rovnou naostro, hezky jedovatě, jak si pan domácí notuje s Kódlem, zabijákem uprchlíků.
    Jak se dalo čekat, neprošlo to.:-)

    • oh

      Pořád můžete spolupodepsat to Faganovo trestní oznámení – samozřejmě jen tehdy, pokud pod ním nějaké podpisy budou..

      • tresen

        Kdyby to Taras pustil, tak byste si tam mohl přečíst, pane OH, že nejsem pro podávání trestních oznámení za výroky v diskusích na netu.

        • oh

          Jenže to z nějakého důvodu nepustil – třeba si na vás nezasedl Taras, ale jen spamfiltr wordpressu – a já jsem z formulace „zabiják uprchlíků“ ve vašem zdejším příspěvku a na základě povědomosti o § 368 trestního zákoníku usoudil, že s podáním TO nejen že souhlasíte, ale dokonce to považujete za občanskou povinnost. Zřejmě chybný předpoklad z mé strany, tedy se vám tímto omlouvám.

    • Seal

      Zřejmě jste nezapadla do té příjemné, tolerantní společnosti, která se schází v kuchyni u Bavorů :-) Jejich diskusi jsem četl naposledy v září t.r., když tam Jiří Jírovec napsal text o té poněkud elitářské petici českých vědkyň a vědců. Jejich mentalitu moc nechápu: Na jednu stranu horování pro osobní střelné zbraně, což tak nějak předpokládá nejenom určité sebevědomí, ale i vyšší míru sebekontroly, a na druhou stranu útoky proti opačným názorům, za které by se stylem provedení nemusela stydět ani ta pověstná smečka raptorů :-) Ani bych se nedivil, kdyby přesně tyhle rádobychlapské řeči postarších ročníků se nakonec staly vítanou záminkou nejenom k omezování internetu, ale i k plošnému omezení počtu vydávaných zbrojních průkazů. Tedy ne že by se asi neměly zavést povinné psychotesty, jak je tomu už pár let třeba na Slovensku. V tomhle ohledu si stačí pročíst zpětně černou kroniku, aby jeden pochopil, že na lovecké nebo osobní střelné zbraně dneska dosáhne nepřehlédnutelný počet tuzemských excentriků. Pokud by se tak ale mělo stát jenom kvůli těm vlhkým snům „9 mm para“, které se s oblibou ventilují u Bavorů, tak by šlo o typicky posametovou českou schízu. Pokud si někdo zachoval alespoň špetku zdravého rozumu – a nepatří proto k nějakým vykolejeným českým „čmoudům“, anebo není vyloženě provokatérský „zmrd“ – tak by měl vědět, že žijeme v systému tzv. bránící se demokracie. A její představitelé dneska fakt už nemají problém přistoupit k plošným zákazům. Jednoduše se při tom odvolají na historii a opět ryze historicky nějaký nový zákon na ochranu republiky použijí hlavně k potlačování ryze levicových názorů. To možná nakonec začne vadit i Tarasovi, ale určitě ne té partičce sametem zklamaných a zdivočelých pravičáků, kteří dneska na českém internetu především rozpoutávají tuhle virtuálně militantní vlnu.

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s