Spor o inkluzi se sporem o smysl školství

V poslední době se objevila dvě aktivizační témata, která hýbou českou společností: uprchlická krize a inkluzivní vzdělávání. Není to náhoda, že jsou to právě tato dvě, protože obě mají něco společného: víru v segregaci, přesvědčení, že černoch patří do džungle, muslim do pouště, cikán do kriminálu, bezdomovec pod most a handicapovaný do ústavu, zkrátka že zdravé a silné nemá být kontaminováno a konfrontováno nemocným a slabým. Tedy v případě školství, že děti s různými dysfunkcemi a mentálním poruchami nepatří do běžné třídy, což je nejčastěji zdůvodňováno tím, že za prvé budou zdravé děti zdržovat a za druhé se jim budou zdravé děti smát.

Tyto důsledky jistě nastat mohou a také velmi pravděpodobně i nastanou, ale jsou to skutečně argumenty proti inkluzi, nebo naopak pro ni? To závisí především na tom, jak definujeme smysl školního vzdělávání, zda jako výcvik k individuální excelenci, nebo výchovu k životu ve společnosti. Ta výše zmiňovaná víra v segregaci totiž pramení mimo jiné ze strachu z cizího a neznámého (tj. xenofobie),  což je i důsledek toho, že už v útlém věku začínáme děti segregovat podle studijního potenciálu (který úzce souvisí s jejich sociálním prostředím) a děti tak nejsou zvyklé přicházet do styku s jiným a nevědí, jak se mají v takové situaci chovat. Reagují tedy instinktivně – agresí  (posměch není nic jiného, než verbální agrese).

Co vlastně má škola naše děti naučit? Má je naučit, jak spolu žít a vycházet, jak se přizpůsobit, jak hledat konsensus, jak spolupracovat, jak se navzájem respektovat, nebo je má naučit, že silní šplhají nahoru po zádech slabších a ty úplně nejslabší jim z cesty uklidí stát? Chceme školu, která bude vychovávat občany, nebo školu, která bude cvičit šampióny pro krysí závody?

Nejde totiž o nic menšího, než o stabilitu společnosti, o to, jak a zda vůbec bude schopna čelit krizím, které dříve či později přijdou (myslím skutečné krize, nikoliv to mírné vyrušení ze selanky, kterého jsme svědky nyní). Společnost sestávající z monokultury excelentních sólistů, tedy společnost pro dny hojnosti, krizím čelit nedokáže, už jenom proto, že její členové nebudou naučeni respektovat jeden druhého.

Nepochybuji o tom, že inkluze bude finančně, organizačně, emočně i mentálně nákladná, ale je to způsob, jak položit základy robustní společnosti, ve které budou děti už od mala zvyklé na to, že existují i jiní, slabí a neúspěšní, kteří jsou přesto plnohodnotnými a plnoprávnými členy společnosti, a že ti nejlepší tu nejsou proto, aby po těch horších šplhali nahoru, ale aby jim pomáhali. Ta mírná ztráta excelence za to snad stojí.

Někomu to může připadat jako sociální inženýrství, ale taková už je podstata člověka, že přizpůsobuje a je přizpůsobován. Opak inkluze, tedy exkluze, segregace elit, je také sociální inženýrství, jen s jiným cílem.

Co tedy od našich škol máme chtít: výcvik ke konkurenci, nebo výchovu ke spolupráci?

Reklamy

116 comments

  1. tresen

    Jako opak inkluze se nechápe segregace elit, ale segregace těch slabších.
    Co se týče výběrových škol, nemám jednoznačný názor. Je pravda, že vyzobávají ze základek potencionální tahouny. Jenže na druhou stranu se z těch potencionálních tahounů mohou v neinspirativním prostředí stát žáci, kteří se jen pohodlně vezou a nikdo z nich ten potenciál nedobude.
    Což může být škoda.

    • Tribun

      To je problém toho, jestli je pro společnost lepší jeden Jágr, nebo tisíc kluků, co dělají sport, i když to nikdy nikam nedotáhnou.

      • tresen

        Možná by smyslem školy mohlo být objevování a podpora rozvíjení schopností. Tou schopností nemusí být jen třeba talent na jazyky nebo na matiku, ale taky třeba umění spolupracovat, poradit si v nečekané situaci nebo pomáhat ostatním. Neboli odvozeným smyslem by mohlo být naučit děti oceňovat, že každý může být v něčem dobrý.
        To by jim pak myslím nebránilo přijmout, že Pepík ve čtvrté třídě ví, co jsou integrály, i když si neumí zavázat tkaničky

      • tresen

        „To je problém toho, jestli je pro společnost lepší jeden Jágr, nebo tisíc kluků, co dělají sport, i když to nikdy nikam nedotáhnou.“
        Ve sportu bych hlasovala pro těch tisíc kluků poti jednomu Jágrovi. Ale například ve vědě mi přijde lepší, když ji budeme schopni posílit o pár hlav na špičkové úrovni než o žádnou.

  2. Ota

    Inkluze je bezesporu přirozená a hlavně pro ty, co žijí v „zemanovských“ machisticko-xenofobních bludech, velice EFEKTIVNÍ nástroj vzdělávání, sledující dva cíle

    1) ukázat dětem od mala, že lidé resp. děti jako jsou ony samy, co se narodí anebo v důsledku nějaké nemoci či úrazu v průběhu života stanou „postiženými“, nejsou proto méněcenní jen jsou v některých věcech znevýhodnění (méně mobilní, obratní, pohotoví atd. – nakonec to jsou i jinak zcela normální děti, jsou-li třeba obézní, postiženi nějakým stresovým syndromem v důsledku nějaké tragické události atd.- ten kdo je třeba mezi námi dospělými dnes skutečně „normální“ a netrpí dnes nějakými stresovými poruchami je docela vzácný případ)

    2) naučit děti, že ti, kdo si svůj osud nevybrali a nemohli ho ovlivnit, nemají být trestáni nějakým osudem lidí 2.kategorie, ale že s trochou NAŠÍ pomoci zvládnou překonat své handicapy. Handicap není trvalé a fatální postižení, i když oba totalitní režimy vzniklé v 20.století na tyto lidi takto pohlížely a zavíraly je před očima „mladých, krásných a zdravých“ lidí, na jejichž exklusivitě a vitalitě mládí, měl osud obou totalit záviset.

    Jde o spojení dvou principů, pragmatického a lidského. Vzdělání a rozvíjení profesních dovedností je právě pro lidi s nějakou lehkou mentální i fyzickou újmou PROSTŘEDKEM jak být integrováni do společnosti a nebýt jen na žebračence invalidního důchodu společnosti na obtíž. Výdělek v dnes z 90% společnosti ovládaných digitálními technologiemi, je závislý na schopnosti pracovat s informacemi, jednoduše je třídit a pracovat s IT prostředky, to zvládají dnes i malé děti zcela intuitivně když jim dáte do ruky tablet. Takže dělat z těchto lidí pomocné květináře či kuchtíky – je z ekonomického hlediska nesmysl, protože tyto pozice si na sebe nejsou schopny vydělat cenou práce co by měli vykonávat. Pozice dispečera v logistice naproti tomu zvládne i člověk na vozíčku s lehkou mentální dysfunkcí.

    Ovšem překvapuje (i když Tribun ví, že mne zase až tolik ne:o) že lidé co se ohánějí „zemanovskou“ levicovostí chtějí vylučovat ze společnosti chudáky, co nic špatného neudělali, ať jsou to uprchlíci co jim někdo vybombardoval barák anebo děti, co by ostatní jak stařenka pomalu vyndavající své zboží z košíku na posunovací pás k pokladně v supermarketu, chtěly pro svoji „pomalost“ odsunout někam na vedlejší kolej, aby „nezdržovaly“ ty rychlé a produktivní ve frontě, co by za ušetřený čas 30s jistě zvládli o 3 clicky myší posunout naše HDP o 0,000000001% k lepším zítřkům.

    Jak říkám – koho zajímá, jak dosáhly nejbohatší země světa na svoji vysokou životní úroveň, země Skandinávie především – ale i jinak země západní Evropy obecně, pak (nejenom) díky inkluzinímu školství, ale i díky jinak pojímané rodinné výchově (ne opravdu se dítě nestane duševně vyrovnanějším a cílevědomě svůj talent uplatňujícín, když je budeme po česku mlátit jako nedílnou část výchovy) ani když konzervativní české soudy je budou dávat jen do výchovy matkám (střídavá výchova je na západě zdomácnělá stejně tak jako inkluze) na straně jedné, ani když budeme mít nejhorší mužské otce na světě – které statisticky jsou největšími dlužníky matkám na výživném na světě. Jestli tohle má být ta naše „česká“ kultura, pak bychom se měli rychle „integrovat“ do té západní, resp. zelené severské.

    • makesino

      Je to napsané velmi hezky,ale…Já sama mám děti,které trpí dysfunkcemi v oblasti čtení a psaní a syn i poruchami chování.Holky zvládly klasickou základní školu,střední školu a šly i dále.Syn má větší stupeň Lehké mozkové dysfunkce.Také začal na klasické základní škole.Dopracovali jsme to k začínající fóbii ze školy.Syn,my rodiče i učitelé jsme měli nervy nadranc.Syn bral prášky na uklidnění,aby to ve škole dal.Známky byly strašné,šikana ze stran některých žáků normální – čekali před školou,takže to škola neřešila.Poté co jsem mu dovolila se bránit a zmlátil šikanujícího mazánka,šikanování skončilo a našel si i kamarády.V sedmé třídě nakonec přestoupil na Speciální základní školu v Brně na Mendláku.Tam bych platila učitele zlatem!!!Samozřejmě,že tato škola byla později zrušena,jako všechno,co bylo potřeba a fungovalo.Syn byl v pohodě,neseděli jsme hodiny nad učením a spolupráce super.Takže inkluze ano,ale né vždy.

      • Tribun

        Nakonec je to jako vždy především o lidech, sebelepší zákony nic nevyřeší, pokud nebudou chtít lidé sami.

        čekali před školou,takže to škola neřešila

        Neřešila, protože to řešit nesmí. Tohle já vidím jako velký problém, že škola nesmí řešit, co se děje mimo ni, byť má na děti největší vliv, ani když se na ni děti sami s důvěrou obrátí.

  3. Nerevar

    A co děti od mala přivykané tomu, že na ně každý může, ať už je to učitelka, co si potřebuje schladit na někom žáhu, nebo vrstevníci, co si jen potřebují osvojit pravidla smečky? Kvákat a „inkluzi“ a ignorovat všechny, co se neodlišují právě schváleným způsobem, to je nabádání k výchově dalších hitlerů nebo friedmanů.

    • Tribun

      Na to si právě zvykat nesmějí a celá inkluze je o tom, aby si na to nezvykali ani ti „dovolovači“. Jaké neschválené odlišování máte vlastně na mysli?

      • Nerevar

        Nesmějí? Jinak dostanou poznámku? Seřve je (přede všemi) učitelka? Pozve si do školy jejich rodiče? (Bylo vám někdy deset?) Co se – v rámcí té slavné „inkluze“ – udělá pro ty „inkludované“? Plánuje se něco?

        • Tribun

          Kdo co nesmí? Koho za co seřve učitelka? (Jak může učitelka vůbec na někoho řvát?) Pro ty inkludované se přece plánuje ta inkulze.

            • Tribun

              Já nepředstírám, já to opravdu nechápu. Jen matně tuším, že to bude něco na způsob naší debaty o bezdomovcích, ale to mi moc nepomáhá.

              • Nerevar

                Tak znovu a lépe (včetně překlepů):

                Nerevar [24.3.2016 – 12:50]: A co děti od mala přivykané tomu, že na ně každý může, ať už je to učitelka, co si potřebuje schladit na někom žáhu, nebo vrstevníci, co si jen potřebují osvojit pravidla smečky? …
                Tribun [24.3.2016 – 13:10]: Na to si právě zvykat nesmějí …
                Nerevar [24.3.2016 – 13:15]: Nesmějí? Jinak dostanou poznámku?

                Co je na tom nesrozumitelného?

                • Tribun

                  Nesmějí neznamená, že jim to někdo zakáže, ale že nebudou takovým situacím vystavování.

                • Nerevar

                  Konečně jsme se pohnuli z místa.

                  Celá ta adorovaná inkluze zcela přehlíží, že ti nejzranitelnější budou vhozeni mezi predátory (vy byste korektně řekl „xenofoby“, ale já spíš bych to přirovnal k hejnu piraní), co ucítili krev. A na nich se budou (kdo?) učit, jak tuhle situaci zvládat. Neodpověděl jste mi na otázku, zda Vám někdy bylo deset, to jest zda si ještě pamatujete, jaké to je. Malé děti jsou mnohem krvelačnější než ty piraně. A já cítím, že jejich oběti jsou už předem odepsané.

                  Současné pojetí inkluze je zločin na těch dětech i na jejich rodičích. Plánovaný a uskutečňovaný na veřejnosti.

                • Tribun

                  Takže máme těm predátorům umetat cestičku a dělat vše pro to, aby se potenciální predátoři a potenciální oběti nenaučili, jak spolu žít, a až se v dospělosti potkají (jistě jen omylem), tak se z nich stanou skuteční predátoři a oběti? V izolaci svého „ghetta“ se na život ve společnosti nikdo nepřipraví.

      • Kamil Mudra

        „Na to si právě zvykat nesmějí a celá inkluze je o tom, aby si na to nezvykali ani ti „dovolovači“.“
        Inkluzivní školství připraví děti pro inkluzivní společnost. A kde ji najdou až opustí školu?
        Žijeme ve společnosti kde mají „dovolovači“ navrch a kdo si nechce „dovolovat“ se ve většině segreguje na její okraj. Budou na tom stejně jako zvířata odchovaná v zoologické zahradě vypuštěná do džungle.

    • Ota

      Hitler kdyby byl býval prošel inkluzí možná by se dějiny 20.století dost podstatně lišily od toho, jak je dneska známe, nerevare. Stopy konzervativní podoby rodinných vztahů se na něm podepsaly natolik, kdyby prošel nějakým typem Waldorfské školy, že by se z něho stal možná jen podivínský malíř romantických krajinek a byl to právě on a jeho nacismus kdo tento „libertariánský“, tolerantně jemnocitný a navýsost alternativní projekt školství k dětem se specifickými potřebami a bez tolik nutného pedantství a vojenského drilu, zrušil …Friedmana bych do toho nepletl, protože třeba tací známí „vousáči“ jako Marx s Engelsem byli právě tím produktem exkluze a mohli si dovolit i nepracovat a být „kavárenskými povaleči“ jen díky tomu, že vzdělání bylo dříve více než dneska výběrovým a zjevně dosti drahým produktem jen pro ty, co na to mají….Nemylte se, i tenkrát platilo (a to dvojnásob!) že ten kdo na „měl“ musel být ne inteligent s IQ 150, ale především s nabitou kešení.

      • Nerevar

        Hitler – obávám se – prošel něčím podobným tomu, co připravili naši experti pro dnešek. Naučil se, že kdo se neprosadí, nemá právo na život. Totéž se připravuje žákům současných škol. Kdo nezažil, jaké to je, pak hájí podobná zvěrstva. A vůbec mu to nedochází.

        Milton Friedman byl sociopat, nadprůměrně intelignetní, vzdělaný a pracovitý. Světu by bylo mnohem lépe, kdyby se byl živil pouze matematikou.

  4. Stan

    Inkluze v českém pojetí je pouze snaha o vylepšení pozice „výběrových“ soukromých škol, pro něž se žádná pravidla o inkluzi vztahovat nebudou. Likviduje se něco, co se osvědčilo, a bude to nahrazeno něčím, co uškodí oběma skupinám dětí, o něž se jedná. Zdánlivě vznešená myšlenka má tak, jako vždy, ekonomickou motivaci. A výsledkem bude nesnesitelná situace v „běžných školách“ a daleko horší forma exkluze, kterou jsme tu už v minulosti měli – třídní.

    • Tribun

      To je ovšem (údajně, protože prostor v médiích dostávají jen ti, kteří jsou proti inkluzi) nesmysl, protože reálně se změní jen velmi málo a spoustě škol nic. Pokud vím, tak právě některé soukromé školy na principu inkluze staví svoji konkurenční výhodu. Nic se nelikviduje a už vůbec nic, co by se osvědčilo, protože když se podívám kolem sebe, tak žádné oslnivé úspěchy českého školství nevidím.

      • Ota

        Přesně tak, soukromé školy jsou na principu inkluze postaveny už nějaký čas, nejen proto, že je to na západě funkční a tedy i ekonomicky opodstatněné, ale že např. když katolická výchova pochopila že oddělené chlapecké a holčičí třídy znamenají pro obě skupiny dětí podle pohlaví, horší školní výsledky než třídy smíšené, jak tenkrát fungovalo především v prostestnaských státech, pak sama toto nařízení zrušila a zavedla do výuky jen pár hodin odlišných předmětů pro chlapce a dívky, ale výukový mainstream zůstal (i v rovině školních osnov) inkluzivní pro obě pohlaví bez ohledu na typ školy – v jednotných třídách.

      • Stan

        Celkem slušné „bolševické“ školství jde do kytek od převratu. Hovoří o tom všechna mezinárodní srovnání. Příčina – ztržnění reprezentované finančními limity na žáka, liberalizace, likvidace už tak komunisty podlomené autority kantorů, důraz na individualitu žáka, představa, že škola vzdělává, ale nevychovává, že škola nemá hodnotit chování žáka v okamžiku, kdy mu skončí vyučování. Představa, že v prostředí, kde je člověk člověku vlkem, obnovíme začleněním handicapovaných žáků do běžných tříd od roku 89 systematicky likvidovanou společenskou soudržnost, je eufemisticky řečeno naivní.

        • Tribun

          To je přece jako s těmi bezdomovci: lepší zkusit něco, i kdyby to nemělo nic vyřešit, než neudělat nic a nadávat, že je všechno špatně.

          • Stan

            V tomto případě jde o situaci, kdy trouba špatně peče kvůli vadné spirále a my se to snažíme řešit otevřením dvířek.

            • Tribun

              Dokud ta dvířka neotevřeme, tak na tu špatnou spirálu nepřijdeme. Ale zase se můžeme donekonečna vymlouvat na spirálu, protože nezjistíme ani to, že je případně v pořádku a chyba je jinde.

              • Stan

                Kdepak. O špatné spirále ve veřejé troubě všichni vědí, ale nesmí se spravovat. Vedle totiž stojí fungl nová soukromá trouba s kasičkou. Peče sice hodně nerovnoměrně, ale nic lepšího prý nemáme.

      • Seal

        Inkluze je obecně správná, ale k tomu, aby mohla fungovat, tak musíte nejdřív změnit prostředí. V první řadě byste musel státní školy dostatečně zafinancovat, protože tenhle systém je zkrátka náročnější než to původní „segregované“ školství. A taky byste musel trochu investovat do nějaké vysvětlovací kampaně, protože běžný našinec si myslí, že to. co se nějak odlišuje od takzvané normy (psychicky, etnicky, sociálně), patří do nějaké zvláštní školy. Správně píšete, že inkluze zatím fungovala jako jedna z konkurečních výhod v soukromém školství. Ale pokud ji plošně zavedete bez těch ekonomických předpokladů, tak hlavně vytvoříte prostor pro ještě větší posílení podnikatelského bumbrlíčka, který už tak dost dusí veřejné rozpočty. Nejenom soukromé školy, ale třeba i Zemanovy oblíbené hospice jedou v systému vícezdrojového financování. V praxi to funguje tak, že hodně lidí si je kvůli svým nízkým příjmům sice nemůže dovolit, ale o to víc tyhle firmičky vysávají státní zdroje, protože čerpají tzv. normativ. Rozumná cesta by proto podle mě byla, kdyby se inkluze zaváděla výběrově: V každém okresu několik škol v rozumné dojezdové vzdálenosti, kterým by se poskytly příslušné dotace, aby mohly zaměstnávat potřebný počet kantorů, psychologa, asistenty atd. To by mohla být současně i výzva těm soukromým školám, jejiž konkureční výhoda nespočívá jenom v nějakém pestřejším, reálnějším prostředí, ale často i v tom, že si tam třeba tu maturitu vlastně kupujete.

  5. jolana88

    Myslím, že škola má především učit; vychovávat mají především rodiče (rodina). Fakt, že někdo ovládá tablet a jiné technologie – rozhodně neznamená, že dokáže vyhledávat, zpracovávat a následně pracovat s informacemi. Takže ne z každého bude kvalifikovaný dispečer, např. (to nebude ani z „normálů“, jistě). Zapomněl jste zmínit, že v rámci inkluze někteří sice projdou běžnou ZŠ, ovšem s upraveným obsahem výuky (minimum). Což je věc docela podstatná. Jsou totiž lidé, kteří se domnívají, že „dostanou asistenty a budou se normálně učit vše, jako běžňáci“. Nebudou. Pro některé z nich to nicméně bude znamenat, že se musí naučit i věci, kterými by je ale na praktické nikdo ani neobtěžoval. Netroufám si tedy tvrdit, že pro všechny to bude „výhra“. Nebude.

    • Tribun

      Vychovávat musí škola, rodina je příliš malá a uzavřené, v ní se sociálním dovednostem nikdo nenaučí. Škola samozřejmě učit má, ale otázka je co, a jak. Společnost se mění, musí se změnit i škola, nejde pořád učit jak za První republiky nebo za Marie Terezie.

      • jolana88

        Děti nejsou majetek – ani rodičů, natož státu. Tudíž mě, jako rodiče, enormně zajímá, co a jak jim ve škole „povídají“, rozhodně netoužím po tom, aby je vychovávali. Zvl. ne způsobem propagovaným nyní = „vysvětlit dětem, jak se jejich rodiče mýlí“. Nevím, jaké máte informace – ale neučí se všude stejně, „ústupky“ jsou stále větší. Není divu, že pak žáci vyšších ročníků neovládají ani malou násobilku. Pokud bude mít hendikepované dítko ofiko zápis „absolvoval“ – o míře jeho znalostí to bude minimální vypovídající hodnota.

        • Tribun

          Stejně jako v případě nehandicapovaného, například absolventa plzeňských práv. Ach ta naše posedlost glejty. A děti vždy vychovávala především společnost a až po potom rodiče, mění se to až v poslední době s epidemií individualismu.

          • jolana88

            Netuším, kde jste k něčemu podobnému (výchova společností) přišel, ale dlouhodobě byla a je výchova (zakotvena i v zákoně) na straně rodičů. Proto taky mají rodiče – na rozdíl od učitelů – nástroje, aby robátka usměrnili. Na tom nezměnil nic ani NOZ. Dokonce jsou v něm některé věci „navíc“. O „učitelské“ odpovědnosti tam ale není ani slovo. Vámi proklamovanou „výchovu společností“ hlásá, kupodivu i pí.Valachová. Její „upravování názorů z rodin“ nemělo příliš velký ohlas.
            Zapomínáte i na pár podstatných věcí, ačkoli ani veřejně se o nich nemluví. Nejsou všechny hendikepované děti (a jejich rodiče) zlatíčka, kterým postačí asistentka – a budou rádi, vděční .. Jsou děti, kterým velice rychle dojde, co všechno si můžou dovolit, jakmile řeknou:“Ale já mám ívépéčko (asistentku)“. Rozklíží třídu bez problémů. Druhá věc jsou asistenti. Nemůže mít stejného dítě s LMD a autista, např. Každý z nich totiž potřebuje jiný přístup, jinou metodu. Kolik asistentů ve třídě bude limit? 5 nebo 8? Ve finále – kdo má „glejt“ z běžné ZŠ – může postoupit na SŠ a dál. Takže ve finále budeme učivo „upravovat“ i vysokoškolákům?

            • Tribun

              Dobře, tak ty postižené schováme někam do ústavu nebo do zvláštní školy. Co se tím vyřeší, kromě toho, že na problém nebude tak vidět? To všechno, o čem píšete, by měli být učitelé (samozřejmě s pomocí státu) schopni zvládnout. Docela by mne zajímalo, kam pořád všichni chodíte na toho strašáka třídy plné postižených a jejich asistentů. Takhle to přece myšleno není a fungovat nemá. Nebudou se přece ze tříd o třiceti žácích (už to je na kvalitní výuku víc, než dost) dělat třídy o čtyřiceti (+ 10 asistentů) jenom kvůli inkluzi.

              • XY

                Mno, z vyjádření paní Valachové jsem pochopil, že z inkluze jsou a budou vyloučeni žáci zjevně duševně a inteligenčně postižení – ti nepotřebují nikam schovávat, ti potřebují vysoce specializované odborné školství, které jim není s to zaručit ani deset inkluzivních asistentů… Je-li někdo těžký oligofrenik, stěží ho lze inkluzivně vzdělávat.
                Možná by nebylo od věci, než začneme mávat dramatickými obraty, přesně zjistit, co vlastně ta navrhované české inkluzivní vzdělávání přesně znamená.

                • Tribun

                  Já to pochopil úplně stejně, proto mi také smysl té paniky kolem inkluze poněkud uniká.

                • jolana88

                  Paní Valachové zřejmě uniklo, že už se nebude „rozdělovat“ jako dosud – takže ani mentální retardace nebude (která se užívá namísto termínu oligofrenie) překážkou. Jak jsem napsala níže tribunovi – je i silná skupina, která lobuje za úplné zrušení lékařského posouzení – aby, náhodou, nebyl někdo „nevhodně“ diagnostikován.

              • jolana88

                Užíváte argument ad absurdum. Mohla bych se stejně nefér zeptat, jaké osobní zkušenosti s umístěním nebo uplatněním hendikepovaného dítka, potažmo s inkluzí, která zde už pár let „začíná“, máte Vy.
                Zda se jedná/jednalo o zdravotní postižení nebo zdravotní znevýhodnění anebo o sociální znevýhodnění.
                Kam chodím na informace? Jednak už jsem „inkluzi“ – ačkoli dříve se to tak nenazývalo – absolvovala se staršími robátky. Jako XY – dodnes jsem vděčná učitelům, protože je nepřizabili, ale naučili. Ulevilo se mě, škole a hlavně dětem. Protože mě se i dnes téma dotýká víc než je mi milé, info sháním i ze zahraničí, nejen komparativní zprávy. Od rodičů, učitelů, center. Německo, Rakousko, Finsko atd. Není žádným tajemstvím, že žáků s SVP přibývá. Podle ofiko zpráv – je to třeba 17 dětí z 21 ve třídě. btw: U nás může být integrováno nejvýše 5 žáků se zdravotním postižením najednou, ale asistenti smí být max. dva. (V Rakousku se při počtu 5 – zřizuje Sonderschule) Pokud tedy, náhodou, někdo „od stolu“ rozhodne a přidělí na ně peníze. Rodičům, kteří „se nevejdou“ poradí slavné SPC (které, mimochodem, fungují zcela mimo systém) a škola osobního asistenta. Není domyšlen systém fungování AP na školách (mají být odstupňováni nebo ne, jaké zaměření mít obecně), vzdělávání, natož odměňování. Co mi přijde absurdní už dnes? Ve třídě, kam nejml. syn dochází, je jediný, který si může dovolit říct spolužákovi, co má asistentku, že je líný anebo ať ostatní neruší – aniž by byl „označen“, popotahován, napomínán, nařčen z „nekorektnosti“. Důvod? Má Taky diagnozu.

                • Tribun

                  Žádnou explicitní osobní zkušenost nemám (nebo o tom alespoň nevím), ale právě proto bych nechtěl brát těm adeptům na inkluzi šanci zkusit, jestli to bude fungovat. Je mi proti srsti ta preventivní panika, která kolem inkluze propukla. Skoro si začínám myslet, jestli nejvíc neřvou neschopní učitelé a lajdáčtí rodiče, kteří na děti doma dlabou a chtějí, aby vše zařídila škola (prioritně pro toho jejich „malého císaře“).

                  Zbytku toho, co jste napsala, jsem, přiznám se, úplně nerozuměl, je to na mě příliš odborné, hlavně ty zkratky: SVP, SPC, AP.

                • jolana88

                  Ty „odborné“ zkratky nejsou nic jiného než „Speciální Vzdělávací Plán, Speciální Pedagogické Centrum, Asistent Pedagoga“. Existuje ještě, samozřejmě OS (osobní asistent), PPP (pedagogicko-psychologická poradna). Všechno pojmy s inkluzí související. Napadlo Vás vůbec někdy, že třeba někteří rodiče o inkluzi ve „státním“ a stávajícím podání nestojí? Říkáte „nechtěl bych jim brát šanci zkusit“ . Víte, že SPC může inkluzi vnutit?

                • Tribun

                  Nic takového mě ani napadnout nemuselo, to je nabíledni. Nějak se nám z té debaty ale úplně vytratilo to hlavní (pro mě hlavní): jestli náhodou odporem k inkluzi nepodporujeme školství zaměřené na výcvik krys pro krysí závody?

                • jolana88

                  Upřesnila bych – to není „odpor“ k inkluzi jako takové. To je odpor k začleňování všech za každou cenu – jak je nyní podporováno. Ve finále se žádné závody nekonají, protože všechny krysy budou stejně blbé, tudíž je závodit ani nenapadne. PS: Jako rodič dávám přednost výběru – co je pro moje (zdravotně hendikepované) dítě. Nechci, aby za mě rozhodovalo SPC – jak tomu bude. Tolik k „vynucování“ inkluze.

                • Tribun

                  A jste si jistá, že to jako rodič dokážete správně posoudit? Úsloví opičí láska nevzniklo jen tak pro nic za nic.

                • jolana88

                  Vidíte – a jsme u toho. Doteď byla možnost rodiče „usměrnit“ v jejich náhledu na dítko, a to lékařským, potažmo psycho vyšetřením. PPP (SPC) zadalo „domácí“ úkoly (procvičujte, zkoušejte..), max do školy napsalo:“nejdou mu číslice“. (I když třeba u autistů si „diagnostikování“ mnoho rodičů musí zaplatit – ale to je jiná kapitola). Dnes – podle nové úpravy – nelze. Neboť každému něco najdou, co si budeme povídat, tudíž – ať se stará škola. Na druhou stranu – když SPC dnes usoudí, že „zvládne“ – inkluduje se i těžký mentál, kterého by si rodiče raději učili doma.
                  Mě „usměrňovali“ opačným směrem – do „normální“ školy ho nedávejte, ulevte mu, povolte mu…
                  Paradoxně totiž velké procento rodičů opravdu hendikepovaných dětí se snaží jim posouvat hranice; abychom dítka připravili na život, co není fér (protože Vencu u vedlejšího soustruhu nějakej asistent zajímat nebude), protože víme, že tady nebudeme na věky. Tudíž synka nenechávám kopat do lidí v busu, ječet v krámu…, a proto nemá asistentku. Nezapírám – jsou i rodiče, kteří i těžce mentálně postižené dítko vnutí mezi běžňáky, protože se s jeho stavem (např.) nedokáží smířit.

      • Nerevar

        Institucionalizace výchovy, to už tu dlouho nebylo. Hlásit (třeba sociálce) podezřelé názory rodičů. Prodložení školky do toho tak nějak zapadá.

        Husáku vrať se …

          • Nerevar

            Argumentační faul je pořád faul. S takovou se můžete snadno ocitnout v jednom pytli s lidmi, kterým byste normálně ruku nepodal.

              • galahad

                …třeba v tom, že extrémní případ předložíte, třebaže implicitně, jako běžný…
                To děláváte vcelku pravidelně…

                • Tribun

                  Tenhle naštěstí běžný není, ale je nejenom myslitelný, on dokonce reálně nastal. Proč bychom ho měli ignorovat? Z druhé strany je to to samé a já to jako faul neberu, jen se ptám, je-li to typický případ (na což mi nikdo neodpoví).

      • vera

        …“učit má, ale otázka je co, a jak. Společnost se mění, musí se změnit i škola, nejde pořád učit jak za První republiky nebo za Marie Terezie.“…
        Ale škola se už změnila, to byste si měl ověřit než se do takové debaty pustíte. Hodně se změnila, hlavně v tom jak snižuje nároky… už existují školy, ve kterých ani učitelé nejsou ! co dál chcete ještě měnit??
        Těm starým školám bylo společné jedno: přesvědčení, že naučit se něco je namáhavé, těžké, a že jelikož tato námaha vzbuzuje odpor v lenivosti lidské, tak je nutné nalézat a používat způsoby, jak tuto lenivost těla i ducha překonávat. A že jen pod tlakem se z člověka dostávají schopnosti, o kterých neměl ani ponětí :-) a docela si myslím, že tahle zásada pomohla předchozím generacím vybudovat ledacos kvalitního a pevného, trvalého až dodnes.
        Obsah, co učit – to se dá vždycky obměňovat, ale metody a metodiky učení, staletími ověřené postupy? jakože máme něco lepšího, jak se donutit něco naučit? to nevím…

        • Tribun

          Jen abyste z toho človíčka nevymačkala jeho lidství. Škola není a nesmí být armáda, a i v té armádě z člověka nic hezkého nevymačkají (nebo naopak všechno, záleží na tom, jak to berete).

          • vera

            Je kouzelné, že člověk, který nikdy nebyl voják, a nikdy nebyl učitel, se pouští do velké až praktické debaty zrovna na tahle témata :-)
            O lidství nemám strach, slyšela jsem spoustu školních historek i z dávných časů, z podstatně tvrdších dob – a jejich účastníci zůstali lidmi.
            A naopak – prozatím vždycky, když šlo o nějakého devianta, pacholka a a hajzlíka, a trestné činy, jsem slyšela že jde o následek nezvládnuté rodinné výchovy a vlivů z venkovního prostředí – a že to jsou mnohem silnější stimuly pro život než škola :-)
            Škola je jen místem, kde se uplatňuje SYSTÉM, vzdělávací.
            Jako knihovnu nedělá hromada knih a hromada čtenářů, ale systém – způsob, jak uložit informace, zpracovat je, znovu najít.
            Tak školu nedělají žáci a učitelé a informace, ale propracovaný systém, jak dostat informace do hlavy, uložit je tam, a znovu vytáhnout. Součástí toho procesu je také výchova, k disciplíně, úctě k autoritě, a nějaké takové drobnosti.
            Ale nemůže to být naopak, nemůžete systém rozhodit, narušit, vymazat – pak už to nebude systém a tudíž ani škola.
            Pak to bude debatní klub na téma : Helejte, pojďte si slíbit, že na sebe budeme hodný, jo? :-)

            • Tribun

              Někdy je odstup nutný, aby člověk viděl to, co fachidiot nepostřehne. Podle mě jsou škola především ti učitelé a žáci a až pak nějaký systém. Škola je institut vzdělávání, nikoliv disciplinace. Ti devianti, pacholci a hajzlíci jsou většinou produktem rezignace na vzdělávání a jeho nahrazením pokusy o disciplinaci tělesnými tresty.

              • vera

                To přišla jedna maminka do ordinace dětského doktora a říká – mám pětiletého syna, kdy ho mám začít vychovávat? A pan doktor na ni kouknul a řekl – to jste měla přijít dřív, už tak před pěti lety…
                Vzdělání bez disciplinace je neuskutečnitelné – požadujeme-li ve výsledku alespoň obstojnou kvalitu.
                Neboť, jak pravili klasikové co ten odstup měli (V+W) :
                …napnelismus bez cuknulatury je volovinismus. … protože nejdriv tady musi bejt ten napnelismus, aby právě mohla nastat ta kýžená cukatůra

  6. Antimon

    Mankote, tady je zjevné, že někdo nestál za katedrou před davem puberťáků. Představuji si třídu, kde je 10 žáků a 15 asistentů a dalších pomocníků. Jak taková výuka bude vypadat? Když kromě kantora budou mluvit další lidé. A to každý jinak podle typu a stupně hendikepu jeho svěřence. Kde se ti lidé naberou a kdo je zaplatí? Základních škol (pokud se budeme bavit pouze o nich) je cca 4600. Na nich je cca 900 tis. Žáků, o které při diskuzi o inkluzi jde je cca 8%. Takže nějakých 70 tis. žáků.
    Mluvit o „segregaci“ je typická zdejší podpásovka.
    „Nesmějí neznamená, že jim to někdo zakáže, ale že nebudou takovým situacím vystavování“. A to se jako zajistí jak? Šikana sejmula dospělou učitelku, která měla pedagogickou kvalifikaci a něco za sebou. Jejím problémem bylo, že měla zdravotní hendikep, který způsobil, že ne zcela stíhala. A to byl dospělý a zralý člověk. A Tribun tady s něčím jako „….že nebudou takovým situacím vystavování“. To snad ani nemyslí vážně.

    • Tribun

      Jakou školu chceme? Direktivní, nebo kooperativní? Má škola děti naučit, jak excelovat v podmínkách konkrétního předmětu a testu, nebo jak obstát v měnících se podmínkách? Všechno to, co píšete, jsou podle mne důvody pro to, že potřebujeme jiné pojetí školství, než je to současné, které je údajně kvalitní, ale evidentně produkuje zmetky.

          • Nerevar

            Škola, která léčí? A kdo označí vhodné objekty té „léčby“? Člověče, přečtěte si, co tpíšete.

            • Tribun

              Lékař? Psycholog? Učitel? Rodiče žáků, které „objekt“ šikanuje? Chcete naznačit, že nikdo nemá právo určovat pravidla chování jednotlivce ve společnosti? Narvat si do hlavy strojírenské tabulky může kdokoliv i doma, škola má především vzdělávat členy společenství, neboli občany. Vzdělání totiž není, navzdory tomu, co tvrdí pravice, soukromý statek.

              • Nerevar

                Vy prostě musíte držet vytyčenou linii: co je (takzvaně) liberální, to je podle Vás a priori dobré a kdo by si dovolil nesouhlasit, je xenofob, homofob, zemanožrout, … atakdále. Poučky jsou pro Vás vším, což se dá usuzovat z Vašich obhajob „politické korektnosti“, „zdravé výživy“, „sekularismu“, „práv“ kdejaké menšiny (čím menší. tím lépe). Můžete se vzít za ruce s Janem Čulíkem a plácat se navzájem po zádech, jak jsou zabedněnci v Čechách beznadějně zaostalí.

                S Vámi diskutovat je marná snaha, to byste nejdřív musel zastávat nějaký názor.

                • Tribun

                  V odstavci jedna mi vyčtete mé názory (přesněji své představy o nich) a v odstavci dva mne zasadíte podle svého mínění argumentační K.O. tím, že nemám žádný názor? Prozradím vím jedno sladké tajemství: mít názor neznamená totéž, co mít stejný názor jako vy.

      • XY

        Jakou školu chceme? Myslím, že otevřenou, inkluzivní i exkluzivní, takovou, v níž by každé dítě našlo to nejvýhodnější prostředí k vlastnímu rozvoji. Mimochodem, osobní zkušenost: Jeden z potomků byl lehce postižený (LMD) a absolvoval v 90. letech inkluzivně první stupeň základní školy; nicméně si myslím, že se všem (kantorům, rodičům jeho spolužáků a potomkovi samotnému) ulevilo, když byl přijat na víceleté gymnázium – jeho údajná vysoká inteligence, diagnostikovaná dobovými odborníky jako příčina jeho potíží (konflikt mentálního a fyzického věku) v novém prostředí, které kladlo daleko vyšší nároky na jeho pozornost i výkony, postupně vedla k odeznění jeho potíží (soustava krajně nepříjemných tiků – na prvním stupni nicméně konstatováno, že navzdory tomuto handicapu má tendence být vůdcem třídy; rodiče ostatních dítek si pak stěžovali, že to jejich potomkové dělají po něm…). Nakonec absolvoval bez potíží i vysokoškolské vzdělání.
        Dichotomie direktivní – kooperativní je ve školství víceméně umělá; v praxi se vždy budou oba postupy prostupovat dle potřeby; děcko musí být s to „excelovat“ v podmínkách konkrétního předmětu a testu, stejně jako musí být schopné obstát v měnících se podmínkách, jedno nevylučuje druhé, jde o vzájemnou synergii.

        A ještě něco – někde jsem tady zahlédl jakousi dehonestující poznámku o rodičích fyzicky trestajících svá dítka, jež se pak stávají deprivovanými individualitami, sadisticky přenášejícími své dětské zkušenosti na vlastní potomky. Proto mne vždy potěší, když čtu vzpomínky takových význačných sadistických deprivantů:

        „…Otec mně věnoval všechen svůj volný čas, učil mne přesně myslit, i když sám matematik – věděl, že tuto vědu nemám rád; záhy pak v přesném domýšlení každé otázky se mi stala osudem. Učil jsem se však myslit nejen na matematice, z níž mi nebyla odpuštěna ani řádka, ale hlavně na jazycích: latině, řečtině a češtině.(…)
        I já jsem zakusil dost a dost otcovské rákosky. Pral jsem se ve škole ustavičně…“

        Jan Mukařovský

        • Tribun

          Já vám nevím, ale moje zkušenost je takové, že hrubá síla vše vždy ještě zhorší. Experimentovat s rákoskou na dětech, to se mi nějak nezdá.

          • XY

            Tribune, nejsem stoupencem rodičů, řezajících své děti do bezvědomí, to je jedna krajnost, druhá krajnost je tzv. liberální (ne)výchova, jejímž výsledkem jsou malí geniální idioti, sehrávající poutavé scénky třeba s nějakou tou plastikovou flintičkou, s níž „jako“ střílejí po svém okolí; uplatníte-li nějaké námitky, rozlehne se vůkol vzteklý řev malého génia, neb omezujete jeho vynikající svobodnou osobnost – a zhrzený rodič vám vysvětlí, jak jste pošlapal křehkou květinku sebevědomí jeho pěstěného nesnesitelného spratka.
            Rozšaně řečeno s nějakým antickým mudrcem: Sunt certem denique fines – čili jsou určité (a konečné) hranice.
            Nějak si pořád myslím, že osobnost je třeba formovat, nikoli nechat vyrůst do nesnesitelného egoistického monstra – a tu je v případě potřeby mírné násilí s přiměřeným komentářem v určitém věku docela účinný prostředek.
            Mimochodem k tomu mladšímu Mukařovskému – v začátcích své pedagogické dráhy (a po zkušenostech s otcovskou výchovou) uklidňoval rozčilené rodiče výlupků mravů méně uspokojivých asi takhle: Co chcete, jsou to kluci a ti se vždycky perou. Přece nechcete mít doma nějakého pitomého primuse… :-)))
            Podotýkám, že to bylo v časech, kdy středoškolská edukace i výchova byly krajně autoritativní a direktivní. Čert ví, proč její plody byly relativně kvalitní – a inkluze se tehdejší školství nijak zvlášť netrápila.
            Ale pro jistotu – forma inkluze, kterou zdědila a uvádí do praxe ministryně Valachová, mi připadá docela rozumná.

            • Tribun

              K té výchově pěstí co spratkům mravy pěstí byl před dvěma či třemi týdny moc pěkný text v sobotních Lidovkách, které už jsem bohužel nejspíš vyhodil. Kdybych ho snad našel, pokusím se sem to klíčové přepsat.

            • Ota

              Myslím, že z praxe je zcela jasné, že nejvíce flintiček a egomaniakálních monster ultrasvobodomyslných osobností díky liberální výchově najdeme v nám jistě dobře známé (aspoň z novin o:) Skandinávii, zatímco útlocitné duše denodenně řezané dle těch „nejlepších tradic“ katolické výchovy v tomto ohledu „příkladných“ USA by jistě uskočili do silnice riskující přejetí než by měli u krajnice nechtíc zašlápnou mladou rodinku ploštice Ruměnice. Namísto nějakých individualistických ambicí a militarismu u nich najdete spíše tichou introvertní zádumčivost:-)

                • Ota

                  jistěže, myslím, že taková Palinová či Trump své děti pro jejich dobro určitě párkrát seřezala (co ten naproti tomu udělal své české ženě Ivance se ví dostatečně dobře). Michaláková se k tomu v Norsku také hlásila, jenže ta jí sociální služba mj, právě za toto, ty děti sebrala. Tak je pak otázka jestli je severská společnost striktně zakazující jakékoli fyzické tresty je více agresivní a sociopatická než ta americká, kde náboženští dogmatici jistě používají ty prostředky jaké na svoji kůži od pánů řídících zažili sami. Pravdou je, že v USA se také tělesné tresty nepardonují.

                  Ale praxe je tam zcela ODLIŠNÁ od sluníčkářské Skandinávie, kde se toto pravidlo i striktně vymáhá na rozdíl od USA a když se podíváte na ty případy odebírání dětí, tak to bití dětí tam praktikují spíše přistěhovalci z Východu než místní rodáci..Největší komedie je, jak se dnes ukazují děkovné dopisy za mlácení pány učiteli a rodiči. Jako když psaly ty ženské co je zajali sexuální sadisté a drželi x-let ve sklepě, že se po čase do nich zamilovaly a při policejním zásahu vedoucím k jejich osvobození házely policistům láhve pod nohy….Já si myslím, že to je symptomatické, v jiné poloze se tomu říká Stockholmský syndrom, ale daleko více je to prostě systém šikany – kdo kdy byl za socialismu na vojně asi ví, že když už se náhodou nějaká šikana provalila a nešla ji zamést pod koberec, protože u toho byl nějaký těžký úraz neřku-li „smrťák“ (a že byla dosti brutální ta šikana vám potvrdí především ti, co byli u tzv. „bigošů“ tedy u motostřeleckých praporů), tak nejčastější a pro obviněné zcela PŘIROZENOU obhajobou bylo: „No, co, vždyť mě moji starý taky mlátili a šikanovali, tak proč bych nemohl teď to samé dělat já sám, to je nějaká spravedlnost?!“.

                  Co se jedněm stane pro každého tím „přirozeným“, jestli trpělivé a někdy dosti na nervy jdoucí nenásilné usměrňování dítěte nebo naopak to mlácení, obvykle spolehlivě poznáme na dospělém v praxi. To, jak se na nich „podepsal“ ten či onen typ výchovy obvykle znají velice dobře sexuologové a mediátoři z manželských poraden při řešení u nás jedny z nejčastěji dlouhodobě latentně přítomných výskytů domácího násilí ve vyspělém světě.

            • embecko

              Inkluze je bezesporu dobra vec, XY, ale jeji dobre provedeni ma 3 podminky: bud lehkou latku jako za Marie Terezie (naucit se cist, psat a pocitat), anebo na ni musi byt hodne penez, aby bylo s zaky co mozno pracovat individualne, anebo do tretice inkludovanych musi byt ve tride minimum (optimalne jeden) a k tomu osviceny pedagog.
              Jakmile nastane maso a do bezne tridy s beznymi financnimi prostredky a s beznym ucitelem date 3 – 4 vyjimecne deti, tak je konec pro vsechny zucastnene (ucitele, inkludovane i inkludujici).

              • Tribun

                To je u nás tolik dětí s handicapem, aby jich bylo 3-4 do každé třídy? To si nemyslím. Inkluze se přece nebude týkat všech debilů, imbecilů a idiotů, ale spíše autistů a mírně retardovaných, kteří ale jinak mohou celkem dobře fungovat. Inkluze kvadruplegiků do hokejové reprezentace pokud vím na pořadu dne není a nikdy nebyla.

                • jolana88

                  Vy jste tu novelu – návrh – nečetl, že ne? Už se totiž nebude rozdělovat, jako dosud, na zdravotně postižené, zdravotně znevýhodněné a sociálně znevýhodněné, nýbrž to bude „vše v jednom“. Nehledě ke snahám vůbec zrušit §16a, odst. 5 (o mentální retardaci) a to tak, aby byl vypuštěn. Důvod? Upřednostňuje lékařské diagnózy, na místo kladení důrazu na individuální potřeby dítěte. PS: Už dnes je ve třídě poměrně běžné, že jsou tam tři a více dětí s diagnozou.

                • Tribun

                  A není to jenom proto, že se „zlepšily“ diagnostické metody a něco se najde každému, nebo že rodiče tlačí, aby nějaká ta diagnóza byla, aby mělo dítě úlevy? Pozor, to je něco jiného, než potřeby.

                • embecko

                  Hyperaktivnich (LMD) je 7%, autistu 1%, poruchy uceni trpi az 10% deti („desetitisice“):
                  http://www.novinky.cz/zena/deti/184885-vyvojovymi-poruchami-uceni-trpi-v-cesku-desetitisice-deti.html
                  To jsme skoro na 20%, ktere by potrebovaly inklusivni vychovu, Tribune (tedy nejen „soupnout do skoly“), jinak receno, v neinklusivnim skolstvi vsichni od znamky trojky dolu. A nezapominejme na Romy diky jejich rodinne anamneze, romskych skolaku jsou take „desetitisce“ a presto jsem na zadnem ze skolnich foto (google skolni+foto) nezachytil ani jednoho, kde jsou vsichni?.
                  Ja jsem z ideologickych duvodu dal dite na inkluzivni skolu a nebyt 100% obetaveho personalu, pak by to od druheho stupne spatne dopadlo, podotykam ve tride bylo 6 deti ve 3 ruzne vykonnostnich skupinach po dvou a na ne byli dva ucitele, ochotni resit sebemensi kravinu individualne a kdykoliv (soboty, nedele vecer atd.).
                  Zavedeni inkluzivniho skolstvi je podle meho dosti vyznamny politicky a predevsim odborny pocin, pokud do normalni tridy posadite “ dva autisty ci mirne retardovane“, tak tim, dle meho, se zadela jen na problemy. Podle meho se musi predelat cely system, treba v ramci skoly zavest vyrazneji inkludovane tridy atd., pak musi samozrejme nasledovat prace specialnich pedagogu, tedy jejich angazma ve skolach na plny uvazek a to individualne (=jeden pedagog „navic“ na 50 deti), jejich prubezne pohovory se VSEMI zaky a prace s nimi- deti jsou od prirody krute a mobbing je jejich druhou prirozenosti….s inkluzi musite, dle meho, predelat celou skolni koncepci, vytvorit nove pracovni posty a udelit jim vyrazne pravomoci (treba vylouceni ze skoly).
                  No, nejsem specialni pedagog, ale inkluze mi prijde dosti slozita zalezitost, kterou v prve rade musi resit odbornici pedagogove a nasledne se musi pritat jednoznacna politicka a s ni FINANCNI podpora a za ni nasledujici celospolecenska kampan…nejsem si ale jist, jestli je cesky stat v situaci, kdy by byl schopen se venovat takto bohulibe cinnosti, zatim se ceska verejnopravni media s gustem venuji spise pomlouvani Ciny a jejiho predstavitele vcetne naseho prezidenta. Nemluve o nadvlade nekterych rodicu a zaku- hajzliku nad uciteli…tady by musel spolu s inkluzi prubezne zasahovat pravni stat, coz bych videl spise iluzorne.

                • embecko

                  http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=7&CT=288&CT1=0
                  Strana 8, paragraf 16, je to vyznaceno i se zmenami.
                  Takze neni pravda, ze „autiste a lehce postizeni“, ale vsichni, kdo maji problemy s ucenim.

                  Zatimco drive dite potrebovalo k individualnimu zachazeni ve skole predlozit odbornou „diagnozu“:
                  „Dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním.“

                  Dnes staci konstatovani zaostavani:
                  „Dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami se rozumí osoba, která k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění nebo užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření“.

                  Ti s IQ pod 70 potrebuji opravdu oddelenou peci, cimz zbyde tech bajvoko 20% inkluzi vyzadujicich, jak jsem psal vyse.
                  A to vynechavam korupci angazovanych rodicu, snazicich se dite vymanit z povinnosti a tlaku skoly, to muze byt nakonec klidne dalsich 20% vsech zaku. Ale nakonec nelze vyloucit ani ty pod IQ 70, pokud tu zasahne pravnik, pak dost dobre prokaze, ze jde o lidskeho tvora jako kazdeho jineho a tedy i se stejnymi pravy jako treba autiste.

                • Tribun

                  Mě ta změna § přijde k lepšímu, protože nevyžaduje stigmatizaci diagnózou. Přeci jiný není automaticky totéž, co vadný.

                • jolana88

                  Jiný není automaticky vadný. Jenže tu diagnozu nebudou mít ani ti s IQ pod 70 a na druhou stranu – když jako rodič budu trvat na tom, že moje dítě Potřebuje tato opatření – tak si je vydupu. Co na tom, že na úkor ostatních? Proč se mám trápit a cvičit s dítkem s ADHD? Šoupnu jej škole, ať se snaží, to je přece mnohem jednoduší. Vždyť i dnes už tímhle způsobem postupuje spousta rodičů. Dítko nemusí tuto a tamto, protože je hyperaktivní – pardon – má ADHD. Jiné děti potřebují Jiný přístup. Mám autistu, který má zcela jiné potřeby než dítko sociálně znevýhodněné anebo dítko s poruchou učení. Škola nemá šanci asistenty sehnat, natož zaplatit.

                • Tribun

                  Že jsou peníze na armádu a na Babiše, ale nejsou na doktory a na učitele je špatně, na tom se asi shodneme.

                • embecko

                  Lepsi to urcite je, jen se obavam, aby to nedopadlo jako s registrem vozidel- navic tohle nejsou autaky, ale nase budoucnost :o)
                  Jak jsem uz psal, priznivcem inkluze jsem, dokonce praktickym, ale jelikoz jsem v tom trochu orientovany, nejsem si jist, zda- li to lze delat takovymhle hura-zpusobem, temer amatersky. Treba tedy IQ< 80 ano, ne? Jsou IQ testy take stigmatem? Ja mam z te novely dojem, ze nechteji ublizit nikomu, tak to vezmou z jedne vody nacisto. Osobne si myslim, ze na ikludovane verejne skolstvi stat penize neda. Me prijde, ze jen zmenili zakon aniz by jim dochazelo, co tim vlastne vyvolali. Vy jste ten zakon treba take necetl, Tribune ale vite jiste, ze ano. Ona diagnoza muze byt pro spoustu deti dost vysvobozenim, protoze nemusite neustale a vsude dokola vyvettlovat, ze jste normalni, jen neumite moc cist, s papirem na hlavu od doktora se pak protlouka mnohem lepe, kazdemu je to hned jasne a vi pred cim stoji.

                • Tribun

                  Už to, že musím někomu vysvětlovat, že neumím číst a když mám papír, smím neumět, a když ho nemám, tak debil (což jsem vlastně stejně) je nějaké špatné. Měli bychom a) analfabety tolerovat a nezneužívat jejich slabosti, b) dělat vše pro to, aby jich bylo co nejméně, a ne je akceptovat, pokud na to mají papír. Tady je prostě něco divně.

                • jolana88

                  Shodneme. O to horší je uzákonit věcný paskvil, který si nemůžu dovolit financovat tak v příštích dvaceti letech.

              • Ota

                Kdepak stačí srovnávat přístupy, embéčko. Jak to říkal Danny Smiřický při plnění závazků odznaku Fučika konanim zkoušek odznaku Fučika, na otázku jestli hodně soudruzi vojáci čtou…a Danny odpovídá, no, soudruzi by měli chuť…

                Ano, někdy mít chuť něco udělat je více než finanční kapitál, to vám mohu jako starý ekonomický praktik zcela potvrdit. Prachy (alespoň dnes) nejsou až takový problém, seženou se i jinak než jen tím, že Mr. Babiš ukořistí od západních hlupáků myslících si , že svými penězi financují rozvoj ČR, i jinak než ze strukturálních fondů EU pro zajištění Babišových dětí…

                např. to funguje na rozdíl od nás na stejném vzorku tzv. „nepřizpůsobivých“ či snad pro některé vyloženě „debilů“ takto…jen mi vrtá hlavou jak je to možné? Že by to anglické povětří a mořský vzduch měli nějaký blahodárný účinek na inteligenci a schopnost edukace než ten náš český? Nemyslím si, ani to v tomto případě to není o penězích, vymlouvat se neustále na to, že jsme my ti chudí a ti boháči na západě nemají roupama co dělat, když tam mají svá práva děti a dokonce, probůh, i zvířata, tak že to je ta dekadence že se snad ani těm teroristům nediví, že v nás vidí homosexuální zženštělce co neumí ani ručně umravnit ženskou a neposlušný dítě…i když jak říkám, není Evropa jako Evropa, někde by se ti kucí džihádistický divili jak se jim v tomto podobáme…:-)

                Nejhorším sociálním problémem Evropy je osud přibližně deseti milionů Romů, napsal týdeník Economist. Hlavním důvodem chudoby Romů je jejich nedostatečné vzdělání. Romské děti jsou odsunovány do „zvláštních“ škol, buď proto, že údajně trpí duševními poruchami, anebo prostě proto, že jiní rodiče si nepřejí, aby jejich děti seděly ve škole vedle chudých, smradlavých, zaostalých dětí.

                Potíž je, že romským dětem se ve školách vede dobře, když emigrují na Západ. Problémem tedy není jejich mozek, ale problémem jsou školy, které nejsou schopny nebo ochotny jim poskytnout férovou šanci, zdůrazňuje Economist. V Británii byla uskutečněna pilotní studie, které statisticky dokazuje, že problémem jsou školy, nikoliv romské děti.

                Zkoumané romské děti měly v britských školách jen mírně podprůměrné výsledky (což není překvapující, protože přišly do Británie bez znalosti angličtiny a pocházejí z rodin s omezeným kulturním zázemím). Nejdůležitějším závěrem studie je:
                „Všichni romští rodiče, s nimiž byly prováděny pohovory, ocenili celkovou atmosféru v britských školách, to, že tam jejich děti jsou vítány a že je s nimi zacházeno jako rovný s rovnými a že neexistují protiromské nálady a rasismus, vyjadřovaný učiteli i spolužáky, který jejich děti v různých formách zažily v České republice a na Slovensku. Všichni romští rodiče uvedli, že vyhlídky na dobré vzdělání byly nejdůležitější motivací při jejich rozhodnutí přestěhovat se do Británie. Všichni romští rodiče byli přesvědčeni, že šance jejich dětí po absolvování britské školy jsou daleko lepší v Británii, než jak tomu bylo na Slovensku a v České republice.“

                See more at: http://www.blisty.cz/#sthash.xmZSYokw.dpuf

                • jolana88

                  Když už poukazujete na článek udavače Čulíka, bylo by záhodno dodat něco o odlišnostech výuky. Např. fakt, že nároky na děti jsou tam mnohem nižší. Anebo třeba zmínit fakt, že autorkou výzkumu je někdejší spolupracovnice Společenství Romů na Moravě Lucie Fremlová anebo třeba i názory (pro změnu a nejen) kanadských učitelů – i s odkazy např. zde: http://olser.cz/10905/romove-v-kanade-a-anglii/

                • Ota

                  to není žádný článek pana občansky statečného profesora co plní svoji oznamovací povinnost v tomto případě z důvodného podezření pro hanobení rasy a národa – PhDr. Jana Čulíka, ale jedná se o článek z britského deníku Independent. V Londýně jsem studoval, a milá dámo, nemám rozhodně pocit, že by tamní universitní prostředí bylo v čemkoli nedostatečné oproti tomu našemu, „vyspěle“ českému. Jednak tomu neodpovídají srovnávací testy PISA, kdy jsme na tom ve dvou ze tří sledovaných předmětů hůře než Velká Británie, a už vůbec tomu neodpovídá TOP UNIVERSITIES Ranking, kde naše nejlepší Karlova univerzita je 279. zatímco druhá nejlepší země vůbec PRÁVĚ BRITÁNIE – má v první desítce hned čtyři. Cambridge na 3.místě, na 6. Oxford, na 7. místě UCL (University College London) a konečně 8. Imperial College London.

                  Absolutní vítězem jsou patrně pro vás ještě zaostalejší USA, které mají v první desítce pět universit. MIT, Harvard, Stanford, California Institute of Technology (Caltech) a University of Chicago. I tam inkluzi mají a to dokonce uzákoněnou, kde platí „No Child Left Behind Act of 2001“ přijatý už před 15 lety v r. 2001. Co ten název sám o sobě deklaruje si jistě dokážete přeložit sama.

                  Předmětný článek je zde, výsledky mezinárodních srovnávacích testů PISA a i TOP UNIVERSITIES Ranking si jistě dokážete vygooglovat také sama.

                  http://www.economist.com/blogs/easternapproaches/2011/12/roma-education-uk

                • Tribun

                  Zrovna scientometrie je velmi vachrlatý argument, nicméně jistý rozdíl v úrovni českých a britských univerzit jistě je, například v prebendách univerzitního managementu, který se v britských neregulovaných vymkl kontrole a roste nade všechny absurdní meze. Ale to je zase jiná pohádka.

                • Tribun

                  Ten „spor o práskače Čulíka“ je kouzelný. Co kdyby třeba ohlásil cizinecké policii, že jeho soused skrývá ve sklepě nelegální muslimské migranty, byl by to pořád práskač?

                • Ota

                  Ano, v tomto i ten „proklety“ Čulík souhlasí s tím, že management universit se jaksi neoliberalne odtrhl od akademickeho staffu.

                  Jak jsem řekl, inkluze má dvě zásadní pro společenskou kohezi neocenitelné hodnoty

                  Je to spolecensky postoj deklarujici že pro nás neplnopravny jedinec který je závislý nejen na limitovanych možnostech rodičů, ale předevsim na společnosti, tak ze ta jeho lidskou hodnotu vnímá, i když se zdá, že má nějaké handikepy a že ty nedokáže prekonat prave bez toho že společnost mu je umožní prekonat bez pocitu, že o něj přincipialne nemá zájem
                  Že má zájem o jeho integraci do společnosti aby jí byl v době dospělosti podle svých možností stejne tvůrčím členem jako každý ten, komu se na zacatku dostalo maximum pozornosti s tim predpokladem, ze se jí bez problemu automaticky stane. A vime vsichni, ze i pak nema kazdy zdaleka „vystarano“ natolik, aby se o pomoc spolecnosti i dale neuchazel.

                • Tribun

                  Ale on přece není ani neplnoprávný, ani méněcenný, jen je odlišný, z pohledu ekonomického možná nepoužitelný, ale pořád je to člověk, byť s největší pravděpodobností obtížný. Ale co když i s takovým se dá vyjít, jen nás nikdo nikdy neučil jak?

                • jolana88

                  Budu předpokládat, že jste se přepsal. Článek je z Economist, sekce Blogy. Pochází z r. 2011, autorce stačily iniciály – tudíž o „seriozním“ pojednání můžu s úspěchem pochybovat. Napsán na základě nikoli vlastních zkušeností nebo výzkumu, nýbrž pohoršením se nad úvodem „pilotní studie“ (mnou zmiňované L. Fremlové). Tudíž má stejnou vypovídací hodnotu jako např. články dr.Rogozova, Berrezougy nebo Evy Šamánkové na iDnes. Rovněž nechápu, proč považujete za nutné obhajovat kvalitu univerzit, řeč je o základkách. Poslední věta z článku:“…other respects have rather good schools (Czech and Slovak kids on average easily beat their UK counterparts in subjects such as maths),“ dojem z „příšernosti a neschopnosti“ škol docela sráží. Diskuze, a to pomíjím, že si běžně pletou Česko se Slovenskem (všechno jedno) se rovná jiným (např. na lochnessce). Rozhodně ani z ní nevyplývá, že by všichni ČR odsoudili. Zvl. když je v ní zapojeno hodně Čechů, Slováků, co žijí jinde. Zmínila bych:“Of these 59 respondents, 21 (38 percent) said that they did not face initial hostility from the other [UK] students because of their Roma ethnicity, but rather because of their East European migrant origin.“ – tolik k tomu „bezproblémovému“ přijetí.
                  Pokud kvantifikační Act of 2001 („No Psychometrist Left Unemployed“) – považujete za zákon o inkluzi, je to Vaše věc. Pro mě i další rodiče je, zvl. po posledním rozhovoru s pí. Unumbovou, zajímavější „Ryanův“ zákon, protože částky za asistenty, diagnostiku atp. nejsou malé.
                  PS: Od kdy, prosím Vás, existuje a kde je uzákoněna „oznamovací povinnost vůči zaměstnavateli“?
                  Já bych, třeba, napsala zaměstnavateli E.L. – autorky z blogu Economist, protože její článek, mám důvodné podezření, šíří dehonestující informace o ČR.

                • Tribun

                  Naše milá vlast dělá co u mí, aby se efektivně dehonestovala sama, dovnitř i navenek.

                • jolana88

                  Právě. Potřeby od lidí zvenčí teda netřeba. U zprávy stejně zaměřené od Amnesty bylo i státním zastupitelstvím konstatováno: „..zpráva evidentně obsahuje nepravdivé, překroucené a dehonestující informace, které jsou předkládány jako objektivně zjištěná fakta“ (konec citace)

                • Ota

                  Ad Tribun – neplnoprávný ve smyslu, že není plnoletý a nemůže o svém osudu rozhodovat sám, takže je na společnosti/státu závislý, aby se o něj postarala a to, říkám to s plným vědomím že si tímto zavírám bránu do neoliberálního nebe:o), i proti (ne)zájmu jeho vlastních rodičů, kteří by z nějakých důvodů spíše hleděli na své pohodlí než na zájem dítěte. Tady jsem plně konsekventní s tím, jak fungují sociální úřady ve Skandinávii, protože děti vážně nejsou naším majetkem, ale jejich zájmy krom zákonných zástupců musí hájit i stát. Ten má navíc vytvářet mimo kontroly v případě podezření že dítě neprospívá jak má (prospívat není jen o škole), ale vytvářet pro něj podmínky pro plnohodnotné vzdělávání. Jak jsem řekl, ti, co mají problém s výukou kvůli nějakému handicapu, by měli mít prostřednictvím školských institucí skrze stát, skrze zvýšenou finanční kontribucí možnost se díky plnohodnotnému vzdělání plně integrovat do společnosti.

                  pro Jolanu – ano NCLB považuji za zákon jednoduše proto, že jím je…was a U.S. Act of Congress which reauthorized the Elementary and Secondary Education Act; it included Title I provisions applying to disadvantaged students. The bill passed in the Congress with bipartisan support.

                  Oznamovací povinnost zaměstnavateli nemá, to nicméně je-li zaměstnavatelem státní sektor (zdravotnictví s Hippokratovou přísahou, což samo o sobě vytváří silný etický kodex na ROVNOST a NEPŘÍPUSTNOST diskriminace) takže vyjadřovat se kriticky k etnicitě, náboženství nebo jiným sociálním identifikátorů potenciálních pacientů je prostě nepřípustné, stejně tak třeba pro soudce nebo policisty. Tady je tedy informovat zaměstnavatele zcela namístě, protože více než nějaký trest na základě trestněprávního řízení je pro společnost podstatně ZÁSADNÉJŠÍ, aby takový člověk tuto profesi prostě nevykonával. Alespoň ne pod kuratelou státu a jeho garance rovnosti a nediskriminace. Chtěla byste být jako černoška souzena soudcem co veřejně říká „nesnáším negry“? A nejde jen o to že byste se tím cítila být uražena, ale cítila byste že vám takový člověk zajistí spravedlivý proces?

                • jolana88

                  a) Zákon, který (cituji):“podle předkladatelů zákona je hlavním cílem zvýšit objem federálních prostředků plynoucích do veřejného školství, a výměnou za to získat větší kontrolu a dohled nad jejich efektivním využitím, aby se kvalita poskytovaného vzdělávání prokazatelně zvyšovala“(konec citace) – je zákon, ale o tom řeč nebyla. Uvedl jste jej jako „zákon o inkluzi“ – což není.
                  b) Nesouvisející slučujete sice zajímavě, ale mimo. (Čulík zase rád používá argument ad hominem anebo falešné dilema). Nikde se totiž nepsalo o „etnicitě, náboženství nebo jiných sociálních identifikátorech potenciálních pacientů“. Jednalo se o konstatování existujících a prokazatelných důsledků praktikování náboženství kolegyní – lékařkou. btw. byl to důvod, proč lékařku propustila sama nemocnice, a to dřív než Dr.Rogozov článek zveřejnil. Máme z toho tedy, podle vaší a Čulíkovo logiky, dovodit, že tam pracují samí xenofobové? Za další – i černý soudce může být rasista. Minimální rozdíl vidím v tom, že v soudní síni člověk nebývá pod narkozou s otevřenou ranou; se zakrváceným talárem nepřijde jeden do styku, takže je omezeno i riziko nákazy; a pokud si soudce odskočí na „pauzu“ – nehrozí člověku bezprostřední ohrožení natož smrt. Což bych tedy o nepředpisovém, nepřevlečeném úboru zmiňované paní (zvl. když nemocnice přiznali, že nebyla jediná) neřekla.
                  Ovšem – v jednom s Vámi souhlasím. Člověk pracující ve státním sektoru – „učitel“ zvlášť- by měl být vázán etickým kodexem. „Tady je tedy informovat zaměstnavatele zcela namístě, protože více než nějaký trest na základě trestněprávního řízení je pro společnost podstatně ZÁSADNÉJŠÍ, aby takový člověk tuto profesi prostě nevykonával. Alespoň ne pod kuratelou státu a jeho garance rovnosti a nediskriminace“.
                  Proto jsem podepsala petici za odvolání Čulíka.

                • jolana88

                  @Tribun Nadnesl jste otázku, zda by „byl“ práskač, kdyby ohlásil ukrývání migrantů. Nikdo z lidí, které znám, kteří jsme podepsali petici, nemá s klasickou (ani internetovou) oznamovací povinností „problém“. Našel si „článek“ (notabene starý), na osobním blogu, zveřejněný v „cizí“ zemi. Nehledě k tomu, že třeba Harem, Klaus, Větvička i další se „vyjadřují hůř“. Mohl klidně splnit svoji oznamovací povinnost – a ohlásit přímo na Policii ČR (jako oznámili Konvičku a oznamují jiné) nebo na určených internetových stránkách. Vylíčit v čem Rogozov lže, nabádá, haní .. Napsat dr.Rogozovovi, jak je znechucen, žádá stažení. Stále hlásá, jak Češi Musí pochopit tuto, tamto; demokracii, diskuzi… Dovolává se etických a morálních hodnot, a pak, v tichosti, sepíše udání zaměstnavateli? btw: OT – s podpisem nejsem jediná z „bývalých“ – hooodně bývalých autorů BL – ale to jen na okraj.

                • XY

                  No, vidím, že se udavačský majitel Britských humorů stal hlavním tématem debaty – a velice souhlasím se stanoviskem jolany88 z 2.4. 21:01. Bývalý redaktor těch udavačových stránek, s nímž jest mi povětšinou nesouhlasit, totiž jistý Štěpán Kotrba, to komentoval výstižně asi v tomto smyslu: Tak končí člověk, který vždy hlásal svobodu názoru. Fůůůj, prase!
                  Prostě Čulík.

                • XY

                  Ještě jsem si přečetl tuhle zajímavou debatu a objevil pro sebe (i jiné) docela důležité otázky, na něž opravdu odpověď nemám. Z nějakých dávných soukromých studií z hloubi dávných 70. let si pamatuji, že lehce mentálně retardovaní jedinci (moroni – IQ pod 69) dokáží při výjimečném úsilí (a štěstí) složit i maturitu, aniž kdy budou schopni nadrcené poznatky kreativně užívat v praxi. Člověka to vede ke zlomyslným úvahám o pomocných maturitách, skládaných za mocné podpory doprovázejících asistentů, což je takříkajíc cesta do vzdělávacích pekel. Nebudeme mít asi spory o inkluzi fyzicky postižených dětí; pokud se mentálně retardovaných týče, je nasnadě typicky české řešení: K zákonu bude pod tlakem reality vytvořena prováděcí vyhláška a okolo těch hraničních případů se budou svádět nelítostné boje. Už to vidím v jásavých barvách: Má IQ 69 a tedy smůlu, má 70, tedy je normální…
                  A jako vždy v případě živých a vyvíjejících se dítek se ukáže, že je nelze prostě nějak definitivně škatulkovat dle úředních normativů.

      • vera

        Mně by se líbilo, kdyby škola vzdělávala, narvala do hlavy určité kvantum vědomostí a naučila odpovídat celou větou, a výchovu ke starosti o druhé nechala do druhé lajny – na volný čas, nebo hodiny občanské nauky čico -at se chytřejší starají o slabší, at chodí pomáhat někam kde je to třeba, at se učí braillovo písmo, znakovou řeč, pohyb na vozíčku, at si zkusí tu druhou stranu. Způsobů jak poznat omezení jiných je určitě dost – stačí i jenom sádra na ruce :-).
        Rozšiřovat integraci, inkluzi, navyšovat počty asistentů… Učitel není přednášející na konferenci, kterému je jedno že v sále všichni hlučí, a polovina lidí odejde. A záměrně zpomalit výuku, aby pochopil i ten nejpomalejší? to je snad cesta do pekla, nemyslíte? když se něco nestihne probrat, postihne to zase jinou část třídy..a ta se s tím má porvat jak?
        prostě pro mě nejsou speciální školy tak šílená věc, a docela by mě zajímalo, proč se nehledají rezervy a nezvyšují nároky tam, když děti tyto školy navštěvující projevují až tolik utajovaných schopností :-)

        • Tribun

          Protože škola, už jenom proto, že v ní děti tráví většinu času, je musí připravit na život ve společnosti, na spolupráci a kompromisy, to nelze odkládat na volný čas a ponechat na dobrovolném zájmu, to by měl být prvořadý úkol školy a to penzum vědomostí by mělo být až na druhé koleji. Společnost sestávající z nabiflovaných egomaniaků selektovaných na výkon je totiž podle mého názoru velmi zranitelná. Proč mají učitelé opakovat chyby generálů a připravovat žáky na minulou válku?

          • vera

            Jak vám jde o tu lásku, to se jednou porsadit musí.
            Kdepak biflovat se na výkon, hrůza a děs, ještě by takový nějaký nabiflovaný egomaniak mohl být vynikající doktor, stavař, novinář – který by nemusel hledat inforamce na netu – ale to bychom se nemohli mít rádi… takže ten kdo si něco vydřel, naučil se, provozuje špičkovou praxi, je tím že se učil – ve své podstatě nelida…?.
            začíná mi to přpomínat – nevedly se už někdy v dějinách nějaké útoky proti vzdělaným ? mám dojem že to není tak dávno,ale láskou to nekončilo.

            • Tribun

              A nebo ten nabiflovaný doktor-superman bude léčit jen sobě rovné supermany a na odpad pod sebou, co si nedokázal nabiflovat půlku internetu, bude zvysoka kašlat. Vy si totiž – a v tom nejste zdaleka sama – plete vzdělání s erudicí.

  7. Troi

    Já jsem otevřeně pro volitelnou exkluzi. Různé vady, talenty, apod. vyžadují různé strategie přístupu k životu. Inkluze je super představa, ale celá naše společnost míří jiným směrem a tím, že do mlýnku na maso (do džungle) hodíme generaci dětí, to směřování nezměníme ani o trošku. Nemluvě o tom, že nevěřím, že smíchání dětí by mělo inkluzivní účinek, myslím, že je efektivnější naučit třídu polopsychopatických hyperinteligentních budoucích manažerů základům sociálního chování než zabránit jednomu takovému v tom, aby neterorizoval třídu slabších/míň inteligentních spolužáků. Už kvůli tomu, že na třídu psychopatů můžete nasadit specializovaného pedagoga, což nebude fungovat pokud psychopaty rozptýlíte po obyčejných školách.

    A co se týče důsledků inkluze – byl jsem mezi normálními lidmi (IQ>>EQ, LMD) a nenaučilo mě to vycházet s nimi. Naučilo mě to s nimi manipulovat, abych se vyhnul šikaně, a pohrdat jimi a počátečních fázích je nenávidět (což se teď těžce odnaučuji). To co pomohlo byli lidi, kteří věděli jak pěstovat EQ navzdory IQ (většinou buddhisti) Většina prosociálních pouček/strategií pro budování soudržnosti je totiž zcela nevhodná pro hyperinteligentní lidi, protože je buď axiomatická nebo postavená na lži (přestože existují velmi logické důvody k prosociálnímu chování).

    • Tribun

      Zanechte všech nadějí, vy, kdož se tu narodíte. Past mlýnku na maso přeci nemůžeme deaktivovat tím, že se ji pokusíme přeplnit, ale jedině tím, že změníme své chování, aby sklapla sama. Mě to vůbec připadá, že tu překládáte vizi nezměnitelnosti třídního a rasového uspořádání společnosti, nebo mi něco uniká?

      • Troi

        Nemyslím si, že by to bylo nezměnitelné, jen mi tento způsob přijde krajně nevhodný. Různí lidi potřebují vést k sociálnímu cítění různým způsobem. Mix všech by možná byl fajn, kdybysme měli všude skvělé pedagogy, ale nemáme. A aktuálně si myslím, že mix by způsobil větší zašlapání sebevědomí těch slabších a potvrzení arogance silnějších.
        Lidi nejsou stejní ani zaměnitelní a třídy společnosti jsou problém jen ve dvou případech: pokud nejsou prostupné díky schopnostem, ale jsou dědičné, a pokud ta nejnižší žije v otřesných podmínkách. Což tedy aktuálně platí částečně a máme kurz to zhoršovat.
        Pohyb ve (exkluzivní) společnosti podobných lidí může mít mnohem větší prosociální přínos než inkluzivní mix, protože mezi podobnými lidmi zažívám +/- rovnocenné úspěchy a posery jako oni a vede mě to k vnímání ostatních jako sobě rovných a rozumnému přístupu k vzestupům i pádům. A kognitivní chyba zobecňování a přenášení vlastností mého sociálního okolí na celou společnost mi vytvoří rozumný prosociální přístup. Zatímco pokud hodně dlouho nepotkám nikoho aspoň trochu rovnocenného, tak to vypěstuje pocit nadřazenosti, nikoliv sounáležitosti.
        O rasách jsem vůbec nemluvil a ani mi nepřišly na mysl.
        Trochu mimo téma: Je to smutné a nehezké, ale sociální rovnost a rozumná inkluze je prostě v rukou a na libovůli elity. Na názoru slabších moc nezáleží dokud nedojde na zbraně (a to nikdo nechce). Je tedy třeba hlavně vést (budoucí) mocné, aby měli zájem na rovnější společnosti. Jinak to fungovat nebude, elity přijímají zákony, elity je umí obcházet a dokud nebudou mít nějaký zájem nebo nad sebou někoho ještě mocnějšího a inteligentnějšího, tak se to bude měnit velice pomalu. Nicméně jsem optimista – podle mě je tu dost lidí, kteří mají dost moci a inteligence, aby se postavili na stranu soudržné společnosti.

        • Tribun

          Podle mě je třídní společnost něco, co bychom se měli snažit překonat, ne jen „zastropovat odspodu“ a učinit snesitelnější. S tím souvisí i to, že elity bychom se měli pokoušet eliminovat povznesením těch ostatních.

          Pohyb ve (exkluzivní) společnosti podobných lidí může mít mnohem větší prosociální přínos než inkluzivní mix, protože mezi podobnými lidmi zažívám +/- rovnocenné úspěchy a posery jako oni a vede mě to k vnímání ostatních jako sobě rovných a rozumnému přístupu k vzestupům i pádům. A kognitivní chyba zobecňování a přenášení vlastností mého sociálního okolí na celou společnost mi vytvoří rozumný prosociální přístup.

          Tady se přiznám, že mi to úplně nedává smysl. Pokud se pochybuji jen mezi „svými“, tak mi prostě chybí jakákoliv, nejenom zprostředkovaná, zkušenost toho, že jiní to mohou mít jinak, a to jde proti sociálnímu cítění a ta konginitvní chyba tento trend ještě posiluje.

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s